2019-03-19

#1937: Persepolis 2 - 90 %


Persepolis 2 (Persepolis 2)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2007. Původně vyšlo jako "Persepolis" v roce 2001. České vydání má 180 stran a prodává se v plné ceně za 290 Kč.

Scénář: Marjane Satrapi
Kresba: Marjane Satrapi

Není se moc čemu divit, že "Persepolis" byl u nás ve druhém vydání spojen do jedné knihy, i když původně česky vyšel jako knihy dvě. "Persepolis" ale nejlépe funguje právě jako jedna kniha, protože je zde všechno na jednom místě a na čtenáře to má pak celkově lepší efekt. I když se musí nechat, že první kniha měla rozhodně velmi dobré zakončení ale nejinak je tomu i v případě knihy druhé, kdy vás Marjane zase jednou dokáže pořádně dojmout, a to vlastně jen tím, že že mluví o životě, o pravdách, které jsou tak jednoduché a dané, že na ně někdy zapomínáme. Ale o tom je celý komiks "Persepolis". O pravdách, které jsou jednoduché, o lidském životě, který by mohl být obyčejný. Jenže není, protože Marjane vyrůstala v Íránu.

Jenže tentokrát se s Marjane nesetkáváme v Íránu, kde se narodila a vyrůstala, tentokrát se s ní setkáváme v Rakousku, kam byla na studia svými rodiči poslána. Jak se ukazuje, pro Íránku, která je ještě příliš mladá na to, aby byla sama, není jednoduché se na Evropu aklimatizovat, a pokud ano, většinou je to cestou, která není vyloženě pozitivní. A tak sledujeme, jak Marjane přičuchne nejen k prokrastinaci, ale třeba i k agresi a drogám. Ale to, jak Marjane všechno podává, to je nesmírně přirozené, nesmírně lidské jako kdyby zde byl jistý odstup, i když je to o jejím životě. Tohle se vám na "Persepolis 2" bude líbit, protože komiks je mnohem kritičtější k autorce samotné, než mohl být první díl, kde byla ještě dítětem. Teď už je ženou.

"Persepolis 2" nadchne právě tím, jak je osobní a jak je přitom upřímný. Marjane zde mluví o velmi osobních věcech, nebojí se ani toho, že bude ve špatném světle, protože by tím kazila autentičnost vyprávěného příběhu. A tak nám prostě sděluje pravdu, anebo nám události sděluje tak, že jsme ochotni přijmout, že je to pravda. Nikdy samozřejmě není jisté, kde končí pravda a kde začíná autorský příspěvek, ale tady to prostě nevadí. "Persepolis 2" je tak dobře a tak kriticky napsán a nakreslen, že se nutně nebudete pídit po tom, co si autorka o sobě vymyslela a co nikoli. Jako kdyby si skutečně mnoho nevymýšlela. A tímhle strhne čtenáře na svou stranu, i když se rozhodně vždy nechová jako vzorná a dokonalá postava. O to je lidštější a skutečnější.
Marjane Satrapi

"Persepolis 2" je prostě knihou, kterou musíte číst s prvním dílem, ale především je to kniha, která vytváří nejen skvělý obrázek o jednom člověku, tedy o Marjane Satrapi, ale také o době a místě, a to nejen o Íránu. Velmi se mi zamlouvá, jak se Marjane dokáže kriticky podívat na všechno, včetně sebe. Nikoli tolik na svou rodinu, i když ani tu úplně nešetří, ale je vidět, jak rodinu uctívá, ta je pro ni moc důležitá a jsou to právě okamžiky s rodinou, které jsou nejemotivnější. Je smutné, jaký obrázek o muslimech/Arabech celkově máme, protože to prostě nejsou všechno fanatici, naopak někteří se dovedou na svět dívat v reálných odstínech a mnohdy ve skutečnějších barvách než my, kteří vlastně Blízký Východ neznáme.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Persepolis 1".

2019-03-18

#1936: Hetalie: Mocnosti Osy 2 - 40 %


Hetalie: Mocnosti Osy 2 (Hetalia 2)
Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako "Hetalia 2" v roce 2008. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 150 Kč.

Scénář: Himaruja Hidekaz
Kresba: Himaruja Hidekaz

Po přečtení komiksu "Hetalie: Mocnosti Osy 1" jsem si říkal, že tohle není série, která by mě mohla nějak více zaujmout. ale samozřejmě, že jsem dal komiksu ještě šanci, protože když už jsem si dal tu práci, abych si všechny díly sehnal, tak je přece nenechám jen tak ležet na polici, ale přečtu si všechny díly, i kdyby jen proto, abych na ně napsal recenze. Jasně, skoro se nabízí otázka, jaký to má smysl, když už nejsou všechny díly k dostání, ale je to asi nějaká moje úchylka. Když komiks přečtu, tak sem nahodím recenzi. A tak jsem byl zvědavý na to, jestli se s knihou "Hetalie: Mocnosti Osy 2" něco změnilo. Jak se ukázalo, z mého pohledu zase tolik změn nepřišlo.

Podle reakcí, na něž jsem narazil na comicsDB.cz, jsem si říkal, že by druhý díl mohl být lepší, že by mohl být ucelenější, kompaktnější nebo třeba vtipnější, klidně všechno dohromady, ale nemůžu se zbavit dojmu, že nic z toho se tam pořádně nepodařilo propašovat. Popravdě po dočtení knihy nechápu, proč se vlastně celá série jmenuje "Hetalie: Mocnosti Osy". Jasně, jsou tam Itálie, Japonsko a Německo, ale nemají hlavní roli, a když už jsme u toho, yonkomy se neodehrávají v období druhé světové války, ale v podstatě kdykoli, kdy zrovna autora napadlo, že by mohl něco zmínit. On to zmiňuje i v dovětku – některé příběhy vznikaly prostě tak, že mu jeho zahraniční přátelé daly nějaké nápady.

Na knize "Hetalie: Mocnosti Osy 2" je jednoduše strašně moc vidět, jak je roztříštěná a jak jednotlivé sekvence nemají žádnou spojitost. Pár stránek se věnuje jednomu tématu nebo třeba jedné historické události, a pak se najednou skočí naprosto jinam, k jiným postavám. Jasně, na tom trochu nezáleží, pokud se tak nějak určí, kde se dění odehrává a proč tam jsou aktéři, kteří tam jsou, i když i v tomhle směru i myslím, že budete trochu tápat. Když se přes tohle přenesete, pořád by zde ještě měl být obsah, který bude vtipný, zábavný, poučný. A ony to v sobě yonkomy v knize "Hetalie: Mocnosti Osy 2" mají, jen je to ve skutečně malých dávkách.

Myslím si, že Himaruja Hidekaz měl skvělý nápad, a myslím si, že tohle mohlo Japoncům připadat skutečně celkem zábavné, protože zase tak velké povědomí o Evropanech a Američanech třeba nemají, i když v dnešní době to bude také jinak, ale nemůžu si pomoct, mám pocit, že ten potenciál, který se mu dostal do rukou, využil jen na takové banální historky, v kterých jen sem tam probleskne něco, co je vtipné nebo se skutečně dobře strefuje do jednotlivých národností. jako celek to z mého pohledu ale prostě nefunguje a já se u čtení ani jedné z knih opravdu nebavil. Zachránil to třetí díl? Trochu o tom pochybuji...

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Hetalie: Mocnosti Osy 1"

2019-03-15

#1935: Bosenský plackopes - 55 %


Bosenský plackopes (Bosnian Flat Dog)
Vydalo nakladatelství Mot v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo v roce 2004 jako "Bosnian Flat Dog". České vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 260 Kč.
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Max Andersson, Lars Sjunnesson
Kresba: Max Andersson, Lars Sjunnesson

Jestli chcete komiks, který je skutečně divný, tak rozhodně sáhněte po komiksu "Bosenský plackopes". Ano, už z toho názvu je celkem patrné, že to není něco, co by bylo úplně normální, standardní nebo prostě jakýmkoli způsobem klasické. Ale od Maxe Anderssona ani nic normálního není možné čekat, je to prostě specifický autor, který vytváří komiksy, které jsou jiné. Ne divné, to rozhodně ne, i když někomu tak určit budou připadat. Ale přečtěte si jeho komiksy, ať už u nás dříve vydaný komiks "Pixy" anebo trochu novější knihu "Vykopávka". Lars Sjunnesson se nám představil kromě knihy "Bosenský plackopes" v magazínech "Zkrat 3" a "Zkrat 5", ale z knihy "Bosenský plackopes" vyloženě nepoznáte, jaký je jeho styl. Kniha "Bosenský plackopes" je totiž z hlediska svého vytváření velmi specifická.

Max Andersson a Lars Sjunnesson vytvářeli komiks jako společné dílo, a to v tom smyslu, že se každý podílel na každé kresbě, jak sami v komiksu uvádějí. Uprostřed knihy totiž najdete jakousi vsuvku, jedná se o dialog samotných autorů - ještě  v jiné kresbě než zbytek knihy - kde se baví o tom, co se dělo v první části, ale třeba právě i o tom, jak byl komiks vyvářen. A tady zmíní právě skutečnost, že se na kresbě podíleli oba, a to takovým způsobem, že si ani jeden nepamatuje, co byl jeho příspěvek. Prostě komiksová symbióza nikoli scenáristy a kreslíře, ale symbióza v tom smyslu, že oba byli zároveň scenáristou a kreslířem. A vyšlo z toho dílo, které rozhodně není tradiční. A je to dobře. Jen i z té netradičnosti nakonec budete mít nepříjemný pocit.

Max a Lars jsou na začátku příběhu na komiksovém sympoziu ve Slovinsku v roce 1999, když se Larsovi ozve jeho starý známý, a nímž studoval, který ho nařkne z toho, že ho použil jako postavu do svého komiksu, a to bez toho, aby mu cokoli zaplatil. Lars se chce obhajovat, ale Štefan Skledar si vede svou a ještě Larsovi nabídne, že mu předá svoje deníky, které si psal za války. Protože takové deníky, to vždycky vydavatelé chtějí a na tom se dají vydělat peníze. Lars souhlasí a dohodnou se, de se sejdou. Setkání se pořádně neproběhne, protože Max a Lars jsou napadeni zmrzlinářskou dodávkou, která po nich střílí projektily plné zmrzliny. Naštěstí se jim do ruky dostane jeden ze Štefanových deníků. A tak po něm pátrají.

Tohle je jen začátek a pak je to ještě šílenější - zmrzlý Tito, šílené zmrzlinářky, zombie Tito, plackopes. Těch šílených nápadů je tam skutečně hodně a je vidět, že se na tom autoři vyřádili. Jenže čím víc knihu čtete, tím víc máte pocit, že najednou jim z té přehršle nápadů nějak zmizel příběh a to finále, které zde je, už vypadá spíš jako snaha to nějak dokončit, ale to se daří způsobem, který není uspokojivý. A jako kdyby se ke konce i ty nápady došly a už to prostě není ono. Skoro jsem měl pocit, že skutečně silnou částí knihy je první polovina a případně i zmiňovaná vsuvka. Rozhodně je to ale zajímavá zkušenost a podle všeho je komiks stále ještě sehnatelný. Nemohu ale zaručit, že nebudete zklamáni. Tohle není čtení pro každého.

Komiks "Bosenský plackopes" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

2019-03-14

#1934: Vykopávka - 60 %


Vykopávka (Utgrävningen)
Vydalo nakladatelství Labyrint v brožované vazbě v roce 2016. Kniha původně vyšla jako "Utgrävningen" v roce 2016. Vydání má 380 stran a prodává se v plné ceně za 395 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Max Andersson
Kresba: Max Andersson

Max Andersson je velmi specifický autor, o čemž jsme se mohli přesvědčit v knihách "Pixy" anebo "Bosenský plackopes". A nejinak tomu bude v knize "Vykopávka", na které autor pracoval podle všeho osmnáct let a je na zadní obálce označena jako Maxův komiksový epos. A je to rozhodně epos ve smyslu rozsáhlého díla, protože kniha má 380 stran, což skutečně není málo. Zajímavostí je skutečnost, že každá stránka je jedním panelem, na které většinu není mnoho textu, takže se otáčí docela rychle. I tak vám ale "Vykopávka" zabere docela dost času, protože tohle rozhodně není čtení, které by bylo jednoduché a pochopení, i když je otázkou, jestli vlastně má smysl se snažit pochopit, co tím autor chtěl říct.

Na zadní straně obálky je také napsáno, že Max Andersson kreslil knihu na základě svých snů. Ve spojení s tím, že ji tvořil osmnáct let, se docela dost vysvětluje a skutečně nemá smysl v tom hledat jednoduché vysvětlení, které zde nalezeno být nemůže. Dovolím si citaci z anotace: "Klubko nečekaně očekávaných událostí se začne rozmotávat a oživlá rodina se hrdinovi začne bez okolků vnucovat do života. Objevuje se sundavací penis, mrtvola pod stolem, okna k pornofilním sousedům, pokoutní laťkové sprchy uprostřed restaurace, máma jakožto přemoudřelá siamská dvojčata, stáda násilných stromů…" Jako kdyby k tomu ani nebylo nutné nic dodávat. Tohle prostě není tradiční a jsou zde nápady, které vás přimějí často jen vrtět hlavou.

Ale musí se nechat, že ty nápady jsou skutečně originální a podány v šílené kompozici. Při dočtení knihy jsem si říkal, že za sebou mám skoro 400 stran komiksu, ale vůbec netuším, o čem to bylo. A asi ani nejde o to, abyste to jako celek pochopili. Jde o to, jak na vás udělá dojem Maxova fantazie, jak na vás budou působit jednotlivé scény a dějové zvraty, jak na vás budou působit jednotlivé postavy. I když se jedná o snové výjevy - a skutečně máte pocit, že jste součástí jednoho velkého a hodně šíleného snu - tak je zde pořád děj, který někam ubíhá, a jsou zde společensky-kritické prvky, které se dají celkem snadno odhalit a které si v té záplavě šílenství uvědomíte. Opravdu to není jenom vrstvení asociací a snů v surrealistickém duchu, je v tom něco trochu víc.

Kniha "Vykopávka" není pro každého, ale to žádná Maxova kniha. Musíte se s tím smířit a je jasné, že do knihy byste měli jít hlavně ve chvíli, kdy chcete číst něco jiného, kdy chcete zažít něco nového. A rozhodně zažijete. To, co vás zde čeká, je naprosto nečekané, nepředstavitelné, zvláštně úchylné, ale pořád do jisté míry krásné. Tohle je komiksové umění, aby prezentovalo i příběhy, které jinak prezentovat nejdou. A bez vizuální stránky, kterou mají Anderssonovy komiksy, by "Vykopávka" prostě nemohla existovat. Je to osobní dílo, které nemohl nikdo jiný vytvořit. A díky tomu funguje. Jen vám rozhodně nezaručím, že se vám bude líbit. Může se stát přesně pravý opak. I tak ale podobný zážitek podruhé mít nebudete.

2019-03-13

#1933: Nemo: Srdce z ledu - 85 %


Nemo: Srdce z ledu (The Nemo Trilogy - Nemo: Heart of Ice, Nemo: The Roses of Berlin, Nemo: River of Ghosts)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako třídílná minisérie "Nemo: Heart of Ice", "Nemo: The Roses of Berlin" a "Nemo: River of Ghosts" v letech 2013 až 2015. České vydání má 184 stran a prodává se v plné ceně za 598 Kč.

Scénář: Alan Moore
Kresba: Kevin O'Neill

Už sem to zmiňoval několikrát, ale klidně to zmíním ještě jednou. Alan Moore je mým nejoblíbenějším komiksovým scenáristou. Jeho komiksy zbožňuji, i když je zřejmé, že v současné době už to není ten, kdo určuje trendy v komiksu, na to se moc rozkmotřil s velkými vydavateli a na to je moc velký samorost a moc velký podivín. Nic to nemění na tom, že jsem nadšen sledoval, že se na našem trhu objevil další jeho komiks. Nakladatelství Argo patří dík, že komiksy "Nemo: Heart of Ice", "Nemo: The Roses of Berlin" a "Nemo: River of Ghosts" vydalo, navíc v jedné jediné sebrané knize - přece jen je to uzavřený příběh, takže je jen dobře, že ho tu máme najednou. Ale i když je to příběh uzavřený, jsem si jistý, že ani Moorovi fandové z něj nebudou vyloženě nadšení. Já si však nemůžu pomoct, mě příběh v knize "Nemo: Srdce z ledu" prostě bavil, je to tak nějak to, co od "Ligy výjimečných", respektive komiksu ve stejném duchu očekáváte.

Sbírka "Nemo: Srdce z ledu" nevypráví o Lize výjimečných, ale o kapitánovu Nemovi. Nikoli tom původním, ale o jeho dceři, která na sebe vzala stejný titul a která se proslavila stejně jako její otec, tedy především nechvalně jako pirátka. Sledujeme ji ve třech etapách jejího života, které by se dali shrnout tím, jakou roli zde má. V podstatě se jedná o následující - dcera, matka a bába. Zároveň se jedná o období, která by se dala označit jako meziválečné, válečné a poválečné, i když tak jednoduché to také není. V prvním příběhu zásadní roli hraje lovecraftovské vnímání světa. Druhý příběh se zaměřuje na nacismus, třetí příběh ale má něco z objevů konce 19. století, jako kdyby se i v novějším období Moore vracel více do minulosti, i když je zde samozřejmě provázání s nacismem, nemluvě o tom, že je tahle kapitola hodně sci-fi. Ale to jsou vlastně všechny, protože sám Nautilus je neskutečná technologie.

Všechny tři příběhy mají i jednu linii, která je pro ně společná. Jedná se vlastně o boj... jedné ženy proti druhé. Nejde ani říct, že by se jednalo o boj dobra se zlem, protože tak jednoduché to prostě není, Janni Dakkar alias nový Kapitán Nemo, není zrovna milou ženou, která by byla na každého hodná a každému se zamlouvala. To je na ní však právě to zajímavé. A ona získává Nemesis v podobě královny Ayeshi. V prvním příběhu se jí postaví do cesty, ve druhém se s ní vypořádá, aby ve třetím Nemo zjistila, že to až tak jednoduché nebude. Ten příběh sám není špatný, ale není ani vyloženě skvělý. Má své velmi dobré momenty, které vycházejí především z toho, že Alan Moore má stále neskutečně načteno a využívá to k tomu, aby se na každé stránce objevil nějaký odkaz na něco... především film nebo knihu. A ten film se ta promítá skutečně krásně. Hlavně jak byla zápletka vystavěna kolem filmu "Metropolis", to bylo skutečně úchvatné.

Ona ta úchvatnost místy vychází i především z toho, jak Kevin O'Neill kreslil každý panel, především pak panely téměř dvoustránkové, které skutečně stojí za pozornost. Tam se vyřádil neskutečně a já se vůbec nedivím, že těmhle dvěma ta spolupráce tak skvěle funguje. Alan Moore se tentokrát držel poměrně pravidelných rozvržení stránek, které jako kdyby vždy mělo vést k tomu, aby nás Kevin O'Neill doslova oslnil nějakou úchvatnou kresbou. A to se mu daří. Ať kreslí cokoli, zachycuje to s tou správnou atmosférou. I jeho lovecraftovské Hory šílenství jsou úžasné, stejně jako město duchů nebo nacistické město. Místy mi padala brada. Chtělo by se skoro říct, že tentokrát je to kreslíř, kdo má navrch nad scenáristou, ale na tom hravém scénáři je strašně vidět, že dával kreslířovi prostor a že se spíše stahoval do pozadí, pokud se Kevin mohl rozmáchnout. A rozmáchl se skutečně skvěle. Za mě skvělý komiks!
"Liga výjimečných II"

2019-03-12

#1932: Persepolis 1 - 80 %


Persepolis 1 (Persepolis 1)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2006. Původně vyšlo jako "Persepolis" v roce 2001. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 290 Kč.

Scénář: Marjane Satrapi
Kresba: Marjane Satrapi

"Persepolis" mi v první řadě učaroval jako animovaný film, který jsem viděl dříve, než jsem si přečetl komiks. Ten mám v prvním, dvoudílném vydání, které česky vyšlo v letech 2006 a 2007. Nakonec došlo ale i k soubornému vydání, a to v roce 2013. "Persepolis" se podle toho jeví jako poměrně oblíbený komiks. A není se moc čemu divit, i když by se na první pohled zdálo, že to jsou vlastně jen vzpomínky jedné malé holky, která vyrostla v ženu, jež je byla schopna zaznamenat v komiksové podobě. Jenže právě ta komiksová podoba a styl, kterým Marjane Satrapi kreslí, dodávají jejím vzpomínkám specifickou podobu.

Ale Marjane Satrapi není dobrá jen proto, jaký má kresebný styl, ale proto, jaká je vypravěčka. Skoro až banální příběhy ze svého dětství dokáže propojit s politickými událostmi, denní život narušuje válka a nejistota, ale stále zde máme íránskou rodinu, která se miluje, rodinu, v které se celkem snadno můžete vidět i vy, jen se její členové narodily do doby, která není právě klidná. Také o tom něco víme, ale to, co se dělo v Íránů, se přece jen jeví jako zvěrstva, když to máme navíc servírované od očitého svědka, který všechny události vnímal dětskýma očima, tedy jiným pohledem, než dospělý člověk.

Právě ten dětský pohled, který Marjane Satrapi dokáže skvěle zachytit, dělá z jejího vyprávění zajímavý pohled na historii jedné rodiny, stejně jako jedné země. Emotivní scény jsou mnohdy podávány s nadhledem, případně skoro suše, ale to jen proto, že je malá holka nedokáže pořádně pochopit. Marjane zde sledujeme zhruba v době, kdy je jí deset až čtrnáct let. Díváme se na to, jak žila, jak dospívala, jak se měnila a jak se měnila situace kolem ní, a to natolik, že se její rodiče nakonec rozhodli, že bude nejlepší, pokud bude studovat jinde. A jestli jste si nebyli jistí, jestli Marjane zvládá skutečně emotivní scény, poslední stránky vás o tom musí naplno přesvědčit. Jediný panel vás dokáže zasáhnout více než tisíc slov.

Životopisný komiks Marjane Satrapi "Persepolis", tedy alespoň jeho první část, je krásnou ukázkou toho, jak se vyrovnat se svou minulostí, jak ji podat zajímavě, jak vyprávět příběh, který vás zaujme, a to i tak, že je rozdělen do jednotlivých epizod, kdy na sebe jednotlivé nemusejí přímo navazovat, ale sledujete stále stejné postavy, které se nějakým způsobem vyvíjejí. A to provázání je nakonec silné, protože jste ty postavy za jednotlivé epizody poznaly skutečně zevrubně. Kresbou na první pohled nenápadný komiks, který v sobě skrývá skutečně hodně z hlediska lidského. "Persepolis" si zamilujete a nejspíš se k němu v budoucnu ještě několikrát vrátíte. Překvapí vás pokaždé, kdy ho budete číst.

2019-03-11

#1931: Hetalie: Mocnosti Osy 1 - 40 %


Hetalie: Mocnosti Osy 1 (Hetalia 1)
Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako "Hetalia 1" v roce 2008. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 149 Kč.

Scénář: Himaruja Hidekaz
Kresba: Himaruja Hidekaz

Komiks "Hetalie: Mocnosti Osy 1" jsem sháněl velmi dlouho, protože jsem už před tím koupil druhý a třetí díl. Ukázalo se, že ale není první díl vůbec jednoduché sehnat. Jako by se vyprodal. A tak jsem si říkal, že byl asi opravdu dobrý. Po jeho přečtení si říkám, že je možná trochu pravděpodobnější, že čtenáři ho spíše založili, anebo rovnou někam odhodili, protože je nezaujal. Vůbec bych se tomu nedivil, protože ani já jsem nebyl spokojený s tím, co se mi dostalo do rukou. To si pak člověk říká, jestli mu to úsilí vlastně stálo za to. Ale jo, mám komiks ve sbírce, mám kompletní celou třídílnou sérii, která česky vyšla, takže si můžu na seznamu tři knihy odškrtnout. V originále navíc vyšlo knih celkem šest, takže ani tuto sérii nemáme česky kompletní.

Když jsem knihu "Hetalie: Mocnosti Osy 1" otevřel, překvapilo mě, jak je vlastně koncipována. Kromě toho, že jsou zde takové různé popisné stránky, v první řadě se jedná o soubor krátkých povídek, které se různé dotýkají historie, z toho většina povídek je prezentována formou yonkomy, tedy vlastně japonskou obdobou klasického amerického stripu kdy yonkoma má standardně čtyři panely, které jsou svisle nad sebou. Tohle bylo velké překvapení, protože, přiznám se, z nějakého důvodu a z neznalosti, jsem očekával, že se bude jednat o válečný nebo špionážní komiks. "Hetalie: Mocnosti Osy 1" je ale komiksem historicky komediálním. Co to znamená? V první řadě to znamená, že to moc nefunguje, alespoň ne v tomto provedení.

Himaruja Hidekaz se pokusil vlastně o to, že bude historické události, převážně evropského charakteru, prezentovat zábavnou formou, kdy každá země je prezentována jedním člověkem. Ten jeden člověk ji představuje s jejími specifickými vlastnostmi. Hlavní roli zde má Itálie, která se skrývá v názvu celé série, kde je docela zajímavé vysvětlení toho, jak název vznikl: z japonského "hetare", což znamená "neschopný" + Itálie. Asi je tedy celkem jasné, jak je zde Itálie prezentována. A musí se nechat, že některé autorovy postřehy jsou skutečně dobré. Rozdělení Itálie na dvě části - takže zde má vlastně dva lidské zástupce - její role v historii, ale i role dalších zemí. Bohužel to, jak jsou jednotlivé yonkomy a další příběhy prezentovány, už tak dobré není.

Knize "Hetalie: Mocnosti Osy 1" chybí nějaká pevná forma. Ty yonkomy jsou za sebe řazeny tak, že ani nemáte pocit, že by nějak navazovaly. Prostě autora něco napadlo, tak to nakreslil a myslel si, že to je zábavné. A to je další problém. Ono to rozhodně vždy zábavné není. Někdy je to prostě celkem nuda, což je škoda. A nemyslím si, že to je způsobeno jen tím, že člověk pořádně nezná všechny historické souvislosti, které jsou stejně v poznámkách vysvětlovány. Takže se vlastně i vysvětluje vtip... Na jednu stranu se mi líbí nápad, který zde Himaruja Hidekaz měl, ale na druhou stranu mi nesedlo zpracování. Jako webkomiks to mohlo fungovat, ale v knize to nějak moc smysl nedává. Taková hromada špatných a trochu lepších vtípků, které mají místy i nesourodou grafickou podobu.

2019-03-08

#1930: Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing - 60 %


Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing (Thing)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 53 až 28 a 60 série "Marvel Two-in-one" a jako "Fantastic Four 51" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Mark Gruenwald, Ralph Macchio, Stan Lee
Kresba: John Byrne, George Pérez, Jack Kirby

Thing je jednou z nejoblíbenějších postav, které Stan Lee a Jack Kirby vymysleli. Na tom je asi možné se shodnout, i když já jsem třeba měl vždycky radši Spider-Mana. Snad je to tím, že jsem Thinga vždycky vnímal více jako součást marvelovské rodiny Fantastic Four než jako samostatného hrdinu. Fantastic Four mě ovlivnili, miloval jsem jako dítě seriál, ale stejně jsem měl radši Spider-Mana. Thing mi ale stejně v paměti zůstal. Je to jednoduše tím, že vypadá jinak než ostatní. Když e na Fantastic Four podíváte, tak Thing je ten, kdo vyčnívá. Kdykoli. Reed, Sue i Johnny mají svoje lidské podoby, ale Ben Grimm o ni přišel a proměnil se v cosi, co připomíná člověka z cihel. I roto, že jako jediný nevypadá jako člověk, dostal své jméno. Je prostě jen jakousi věcí. Proč se tedy stal tak oblíbeným?

Tady je možné najít paralelu se Sloním mužem. Na první pohled je Ben Grimm odpudivý, ale když ho člověk pozná, zjistí, že má dobré srdce. A podobně to bylo i s Josephem Merrickem. Až na to, že Thong na rozdíl od Sloního muže nemá tak tragický osud a stále je mezi aktivními superhrdiny, a to již téměř šedesát let. To je docela úctyhodný věk. A pořád lidi baví, pořád se objevuje v zásadních příbězích a pořád je takový dobrácký, jako kdysi, i když nikdy nejde pro ránu daleko. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing" nám tohle docela dobře představuje, ale ukazuje nám na Benovi i jeho negativní vlastnosti. Především je to určitá horkokrevnost a skutečnost, že pro ránu nejde daleko. Někdy by možná bylo lepší, kdyby trochu myslel, ale asi by jeho příběhy nebyly tak zajímavé. A někdy se od toho odloupne u zápletka.

V knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing" se objevuje celkem osm původních sešitů. Sedm z nich vyšlo pod hlavičkou série "Marvel Two-in-one", kde se objevuje vždy Thing a nějaký další hrdina, nebo případně i tak trochu padouch. Všech sedm je ale propojeno do jednoho většího příběhu, což je celkem fajn. Je vidět, že si dali tvůrci záležet, aby se zde objevovali postavy tak, aby to dávalo nějaký větší smysl, což dává. Jasně, není to příběh, který by byl nějak geniální, je to prostě jen skládání jednotlivých sešitů za sebe, aby to nakonec dalo nějaký základní smysl. Funguje to, má to slabší momenty, ale Thing je takovou správnou spojovací hmotou. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing" neobsahuje jeho origin, ale k tomu ani nebyl důvod, je to především o jeho povaze. A ta je vystižena celkem dobře. Oproti Reedovi se jeví jednodušší, ale v něčem přitom lidštější.

I když je v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing" osm sešitů, stačil by jeden. Jedná se o sešit "Fantastic Four 51", kde se ukazuje i trochu temnější stránka Bena Grimma, která je spojená s tím, jak se změnil a že sám není schopen tu změnu překonat, stydí se za ní a myslí si, že ho ostatní vnímají stejně zhnuseně, jako se vnímá on sám. Přitom to vlastně není příběh s Benem Grimmem, protože ten zde vystupuje minimálně. Je to příběh dvojníka, ale zároveň jeden z nejlepších sešitů, jaké spolu Stan Lee a Jack Kirby v rámci série vytvořili. A i když ho budete číst poněkolikáté, což je celkem možné, protože tenhle sešit už se objevil v knize "Ultimátní komiksový komplet 88: Fantastic Four - Příchod Galactuse". Jak ale říkám, pořád stojí za to. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing" až na poslední komiks nepřináší žádné velké čtení, ale to nic nemění na tom, že to je docela zábava. A je to jen tím, že Thing je tak dobře napsanou postavou.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 57: Sentry"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 58: Jessica Jonesová"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 59: Winter Soldier"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 60: Young Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 61: Generation X"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 62: Invaders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 63: West Coast Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 65: Runaways"

2019-03-07

#1929: Bratrstvo krve: Hustej nářez - 35 %


Bratrstvo krve: Hustej nářez
Vydalo nakladatelství Epocha v brožované vazbě v roce 2019. Vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.

Scénář: František Kotleta a Jana Kiliánová
Kresba: Jana Kiliánová

Rovnou se na úvod přiznám, že jsem nečetl ani jednu knihu Františka Kotlety. Dost jsem o něm slyšel, lidé ho mají celkem rádi, protože píše akční věci, čemuž fandím, rozhodně proti takové literatuře nejsem, naopak. Ale není to prostě literatura, na kterou cílím primárně, když si chci něco přečíst. Hlavně například v poslední době, kdy se zajímám více o horor a samozřejmě o komiks. František Kotleta z mého pohledu nesplňoval ani jedno. Ani jsem netušil, že "Bratrstvo krve" je sérií, kde jsou upíři. Ale jak jsem zjistil, stejně se o horor nejedná. Vydáním knihy "Bratrstvo krve: Hustej nářez" ale František Kotleta jeden aspekt splnil - vyšel komiksově. O kresbu se postarala Jana Kiliánová, což byl další důvod, proč si komiks koupit. Její kresbu mám velmi rád, už jen proto, že se inspiruje v manze.

Knihu jsem si koupil, dokonce jsem se až poté dověděl, že její publikace byla nejprve spojena s v podstatě crowdfundingovou kampaní, kde se mělo předobjednat (a zaplatit) alespoň 800 kusů. Jak se ukazuje na webu, nakonec se jich předprodalo 1 270, což je krásné číslo na komiks. Ale je to Kotleta, že jo, tam mě to zase tolik nepřekvapilo, když všude slýchám, že je fakt dobrý. Ale jo, i tak je to na předprodej neskutečně krásné číslo, co by za to jiné dali, že. A tak jsem byl rád, že se ke mně Kotleta konečně dostane i formou, kterou čtu. Navíc kresba Jany Kiliánové slibovala správně nerealisticky vyprsené, ženštiny. A tak jsem se pustil do čtení. Hned na začátku mě zarazilo, co je na Petře tlustého? Ale fajn, asi máme každý jinou představu o tom, kdo je tlustý a kdo ne. Navíc Petra zde byla hned na druhé stránce nahá, takže super. Četl jsem dál, protože jsem se těšil na tu neskutečnou akční jízdu.

Zaujalo mě, že je to mix sci-fi s upíry, následovala akce, kdy se to všechno začalo srát, takže bomba. Sice to místy připomínalo trochu něco jako "Underworld", kde jsou místo vlkodlaků roboti s mimozemským řidičem, ale fajn, říkal jsem si, že tohle bude přece jen jiné a bude to děsně cool a děsně akční. A pak přišly strany 30 a 31 a já jsem jen čuměl na to, co se jako stalo. To si opravdu tvůrci akčního komiksu dovolili vystřihnout akci? Jako já vím, že nakreslit celý komiks bylo náročné, Jana se o tom sama zmínila na Facebooku, ale připomínám, tohle je akční komiks, ale akční scéna byla prostě vynechána. Jako že by byla nuda zase sledovat, jako roboti dostanou na prdel? Já nevím, mě by tohle docela bavilo. Ale tak fajn, říkal jsem si, že tohle bylo asi jen proto, abychom se dočkali pořádné akce v následující části nebo na konci.

A jo, akce nás čekala. Celých pět stránek ve vězení. Nic moc, ale akce to byla a hlavně pořádný zlom. Následovaly flashbacky se šukáním, takže super, to je vlastně taky akce. A pak, bum, zvrat jako z Kulhánkova "Nočního klubu". V polovině knihy vlastně máme nový začátek a je jen na postavách, jak se s tím poperou. Netuším, jak to funguje v knize, ale v komiksu to nefungovalo. Najednou e zde objevily nové postavy, ale pokud z nich nějaká umřela, bylo mi to celkem jedno. Žádné emoce v tom prostě nebyly, i když by podle všeho být měly. Ale co, tohle je přece akční nářez se spoustou hlášek... Jenže omyl, ony ani ty hlášky tady moc nefungují, a to jich stejně není moc. Většinu už jste jich slyšeli, tady se prostě jenom opakují. Nevadí, protože tu bude strašně cool finále, které... Ne, nebude, jen nás čeká očekávaná poslední věta, u níž jsem si jen povzdechl, že to asi fakt ani jinak nešlo.

Nemůžu si pomoct, ale tohle má být adaptace něčeho, co je relativně masově čteno? Komiks, kde se objevují černé stránky, jako že to je pauza v ději, takové to černé zatmění jako ve filmu, což by se dalo nahradit jen jedním panelem na začátku stránky. Někdy je ta černá stránka i celkem zbytečná. Ne, je mi líto, ale tohle prostě není dobrý komiks. Co horší, tohle není dobrý akční komiks, i když tím měl být. Je strašně fajn, že tu teče krev, že je tu nahota - a to jakože fakt parádní - ale to prostě nestačí. A bohužel mě v konečném důsledku zklamala i kresba Jany Kiliánové. Ne celkově, ale proč musí mít Veronika na zadní straně obálky zrovna takový noc? Vypadá to fakt divně... A ještě je to na obálce, i když vzadu. Nemluvě o tom, že to je prostě jen jeden panel z komiksu. Velké zklamání, u něhož jsem si říkal, že snad alespoň v té psané podobě je to lepší, propracovanější. Do komiksu se mnoho dobrého nepromítlo.

2019-03-06

#1928: Temné metro 3 - 55 %


Temné metro 3 (Dark Metro 3)
Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako "Dark Metro 3" v roce 2008. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.

Scénář: Tokyo Calen
Kresba: Yoshiken

Třetí knihou se série "Temné metro" uzavřela a asi to bylo ve správnou chvíli, protože jsem měl pocit, že kdyby to mělo pokračovat, tak vlastně jen dojde k tomu, že se to bude dál a dál rozmělňovat, anebo jen dojde k tomu, že se více autoři zaměří na linii svého hlavního krasavce Seiya. Ale takhle to skončilo ve chvíli, kdy to má celkem otevřený konec, kdy ale nutně nepotřebujete vědět, jak to bude pokračovat, případně jestli to vůbec bude pokračovat. Pokud jsem mohl dohledat, série nepokračovala, neměla ani žádné spin-offy, a to jsem mohl najít, autoři už ani na ničem jiném nepracovali, což mi přijde trochu škoda, protože rozhodně existuje horší manga, jak jsme se přesvědčili i na našem trhu.

"Temné metro" není vyloženě skvělou sérií, epizodické rozdělení děje se ve třetím dílu už trochu omrzelo, protože jednotlivé příběhy už tak nevynikají, nejsou tak překvapivé a popravdě, někdy je tím nejsilnějším kresba, která dovede znázornit skutečně skvělá monstra. Yoshiken se v tomhle skutečně místy překonala, a především hlavní příšera ve finálním příběhu je skutečně parádní. Ty prsty v tlamě jsou skvělým prvkem, který mi v hlavě nějakou dobu zůstane. Jinak jsem ale neměl pocit, že je tu vyloženě nějaký příběh, který by skutečně vynikal. Ta až metafyzická rovina posledního příběhu je asi to nejlepší, co v poslední knize najdete.

Ve sbírce "Temné metro 3" najdete čtyři příběhy, které opět vycházejí z některých, ať už existujících nebo neexistujících stanic tokijského metra. První příběh se věnuje tomu, jak ani peníze nedokáže člověka zachránit před jeho vlastní vinou. Tady je opět výborná kresba ducha, která ke konci krásně graduje. Druhý příběh je hodně slabý. Je zde žena, která se proviní a hledá cestu ven. Tohle tak nějak vyznívá do ztracena a nejsem si jistý, co si z toho morálně vzít. Třetí příběh už má zase docela fajn atmosféru a spojení s fanouškovstvím funguje. Lidé dokáží pro své posedlosti udělat cokoli, aby nakonec zjistili, že někam zajít nechtějí. Poslední příběh už je pak kresebně skvěle zvládnutým zakončením hlavní linky a rozloučení s postavou tmavovlasého průvodce.

V závěru následují ještě klasicky lehce zbytečné stránky yonkom, které nejsou moc vtipné, ale docela mě potěšilo, že je zde rozhovor z autory, po kterém jsem zůstal ještě více zmatený z toho, jaké je pohlaví tvůrců. Na první pohled to vypadá, že Tokyo Calen je žena a Yoshiken muž, ale nakonec Yoshiken v českém překladu o sobě mluví jako o ženě. Tam bych viděl problém v překladu, ale popravdě, ani zkazky na internetu příliš nepomohly v ujištění se o skutečném stavu věcí. V konečném důsledku je to jedno, protože ať autoři nebo autorky, vytvořili hororovou mangu, která funguje a kniha "Temné metro 3" dobře uzavírá sérii, která neměla být delší, protože by už nefungovala.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Temné metro 1"
"Temné metro 2"

2019-03-05

#1927: DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou - 70 %


DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou (Batman: Under the Hood)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 635 až 641 série "Batman" a jako "Detective Comics 168" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Judd Winick, Bill Finger
Kresba: Doug Mahnke, Paul Lee, Lew Sayre Schwartz, Wim Mortimer

Batman je postava, kterou mám prostě rád. Je to skvělý temný hrdina, i když v takového se musel teprve vypracovat. Přece jen, když se podíváme na ty starší příběhy, ta temnota tam chybí, komiks, i ten Batmanův, byl pořád chápán především jako čtení pro děti, což je podtrhává postava Robina, která se objevila právě proto, že se měl komiks přiblížit dětem. A přesto tenhle relativně dětský komiks přišel s postavou Red Hooda, postavou, kterou Alan Moore přetavil v něco, co tvoří už tak bohatou mytologii Batmanova světa a jeho protivníků. Alan Moore dal postavě tu správnou temnotu. Judd Winick se rozhodl, že na příběhy s Red Hoodem naváže a že dá téhle postavě ještě další hloubku. A není to špatné. Jen je to pro nás hrozně vytržené z kontextu.

Jeden by si myslel, že už ten Batmanův svět máme docela zmáknutý, protože těch komiksů s Batmanem u nás vyšlo hodně, tedy těch zásadních, ale právě komiks "DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou" nám ukazuje, že kdyby toho bylo ještě víc, asi by nám to nevadilo. Celý hlavní příběh v knize "DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou" se točí kolem toho, že v Gothamu se znovu objevuje Red Hood. Vzhledem k tomu, že je dávno jasné, kdo to je - tedy myslím původního Red Hooda - tak má být překvapením to, kdo se za maskou skrývá tentokrát. Je to totiž logicky někdo jiný. Batman se snaží zjistit, kdo to je, i když z toho, jak pátrá, máte pocit, že on vlastně dávno ví, kdo to je, ale nějak se tomu nechce věřit. Batman je zde jako postava, která strádá, postava, která už snad skoro ztratila naději. Jako kdyby byl v pořádné depresi, z níž ho možná ani finální konfrontace nedostane.

S knihou "DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou" padáme do dění, které nám není nutně známé. Nevíme pořádně proč Barbara Gordon už není Oracle, kdo je Onyx, nebo proč se tu zdá Batmanova rodina tak úzká. Tohle si myslím, že je hlavní negativní problém tohoto komiksu pro českého čtenáře, který nemá tolik načteno, nebo čte jen to, co u nás vyjde. Další problém je finále, které se nám dostane. To je finále, které nechcete, protože toužíte vědět, co bylo dál, jak se tohle dál vyvíjelo. Jenže pokračování nedostanete. Nejsem si jistý, jestli je pokračování součástí nějakého ucelenějšího příběhu, ale rozhodně nás nebude čekat v knize "DC komiksový komplet 56: Green Lantern/Green Arrow - Krušné cesty hrdinství", která v sérii následuje. Tohle je problém série jako je "DC komiksový komplet", protože někdy prostě dostanete jen ochutnávku, ale budete o zbytek dění ochuzeni. A to ani nemluvím o tom, že to pokračování za čtení ani nemusí stát.

Judd Winick napsal velmi dobrý scénář, který Doug Mahnke a Paul Lee vyšperkovali povedenou kresbou. Na první pohled skoro kresba pro klasický mainstream, ale stejně to má ty správné temno kontury, jež jsou pro příběh "DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou" naprosto nezbytné. Ano, mám rád temnější komiksy, pokud jsou s Batmanem, většinou stojí za to. I tenhle stojí za to, jen je součástí většího celku, který nám tak trochu uniká. Třeba Black Mask tu může vypadat skoro směšně, i když by měl působit opačně, pokud mohu soudit. "DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou" rozhodně patří k tomu lepšímu v rámci série, ale není to vyloženě šperk mezi Batmanovými příběhy. Je to jen úsek dění a ono by to chtělo úsek větší. I tak se ale spokojím s tím, že to vyznívá dobře depresivně.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů"
"DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení"
"DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první"
"DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony"
"DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku"
"DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první"
"DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena"
"DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík"
"DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci"
"DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham"
"DC komiksový komplet 54: JLA - Nový světový řád"
"DC komiksový komplet 55: Nová Mladí Titáni - Smlouva s Jidášem"
"DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"

2019-03-04

#1926: Tokijský ghúl 13 - 50 %


Tokijský ghúl 13 (東京喰種)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 122 až 132 série "Tōkyō Gūru" (japonsky 東京喰種) v roce 2014. České vydání má 220 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Sui Išida
Kresba: Sui Išida

Tentokrát budu na komiks "Tokijský ghúl 13" trochu hodnější a dám mu lehce vyšší hodnocení, než jak jsem hodnotil předchozí díl. Důvod je jednoduchý a je velmi podobný jako v případě komiksu "Útok titánů 18". Sui Išida se podobně jako Hadžime Isajama rozhodl, že je zase třeba přidat více akci. V případě komiksu "Tokijský ghúl 13" je to ještě o něco logičtější, protože tohle je předposlední díl hlavní série. Tak nějak čekáte, že to bude epické, a ne že to bude ukecané a že se zde bude řešit spousta dialogů. I tak se přiznám, že mi díl přišel ukecaný dost, a místo toho, aby se Sui Išida skutečně naplno věnoval akci, věnuje se tomu, jaká postava zrovna v daném souboji vystupuje, abychom náhodou nepřišli o to, kdo souboj vede. Popravdě mi to v tu chvíli bylo úplně jedno. Tady se celkem naplno ukázalo, že Sui Išida práci s velkým množstvím postav nezvládl a že v jeho případě je rozmach spíše na škodu. Na čtrnáct dílů je těch postav opravdu příliš, většina ne až tak důležitých.

Kniha "Tokijský ghúl 13" začíná zajímavou kapitolou, kde se něco dozvíte o jedné z postav. Konkrétně je to Džuzó Suzuja, což je dle mého jedna z nejlepších postav, kterou Sui Išida pro sérii vymyslel a na níž ukazuje, jak nedokázal využít potenciál svého díla. I tahle kapitola se zdá přichází trochu s křížkem po funuse, i když se jí rozhodně musí nechat, že tu má jednu hodně parádní, hodně drsnou a hodně nečekanou scénu, alespoň vzhledem k tomu, že jinak se série vyvíjí spíše poklidněji a na podobně drsné scény už jsme nějakou dobu nenarazili. Ale tahle kapitola prostě měla být v příběhu trochu dřív, rozhodně ne na konci, nebo skoro na konci. Nebo že by v posledním díle měl Džuzó ještě tak zásadní roli a pozice kapitoly se tak ospravedlnila? Trochu o tom pochybuji.

Nástup akce je i v knize "Tokijský ghúl 13" celkem zdlouhavý, což je zapříčiněno tím, že se musíme seznámit s tím jaké jsou rituály speciálních jednotek, ale také musíme trochu řešit osobní nejistotu některých postav, především pak Kena Kanekiho a Tóky Kirišimy. Ale fajn, tohle není zbytečně zdlouhavé, snad jen u Tóky trochu ano, a hlavně u Kanekiho to má smysl. Jde o chvíli, kdy se Ken Kaneki sám zapojí do boje. A v tu chvíli přece jen vidíte náznak toho, jak velkolepé to mohlo být, jak epický tenhle nástup mohl vyznít. Išidovi se to nepovedlo dokonale, ale i já jsem při jeho nástupu měl pocit, že tady dochází k něčemu velkému. Bohužel autorova snaha popsat každou postavu, určit, jaký typ quinque používá, to všechno zbytečně ubíjí, protože v danou chvíli je to stejně čtenáři jedno, ten chce vidět, jak to holubice natřou ghúlům, anebo naopak.

Partie e docela dobře rozehrána, alespoň z hlediska akce, teď už je jen na posledním dílu, jak to vlastně dopadne. Nemyslím si, že by se čtrnáctou knihou série "Tokijský ghúl" nějak zazářila, ale aspoň na ten průměr by se v závěru vyhrabat mohla. Kniha "Tokijský ghúl 13" potvrzuje, že zde rozhodně nějaký ten potenciál byl, bohužel ani tahle kniha ho nedokáže rozvinout naplno a jen potvrzuje, že zde prostě jsou chyby, které autorovu snahu dlouhodobě srážejí. Jako kdyby si Sui Išida ukousl trochu moc a pak už nevěděl, kam s tím. Je zbytečně technický ve smyslu, kdy musíme znát každou postavu a její speciální dovednost, ale jen proto, abychom to za chvíli zapomněli. Má tu mnoho postav, i s různými maskami, ale stejně se po nějaké době čtení zdají nerozpoznatelné a vy si říkáte, jestli už tam skutečně byly. Série začala celkem dobře, vyrostla, ale následně propadla.

2019-03-01

#1925: Útok titánů 18 - 50 %


Útok titánů 18 (Shingeki no Kyojin 18)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako kapitoly 71 až 74 v sérii "Shingeki no Kyojin" (japonsky 進撃の巨人). České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hadžime Isajama
Kresba: Hadžime Isajama

Mám pocit, že série "Útok titánů" a "Tokijský ghúl" se s každým dalším dílem propadají a propadají, nebo minimálně zůstávají na úrovni, která je kvalitativně nikam neposouvá. V případě série "Útok titánů" je toho kniha "Útok titánů 18" opět tak trochu důkazem, i když tady alespoň nedošlo k propadu kvality, ale ani k žádnému posunu. Po první části ze čtyř to ale vypadalo, že tohle bude hodně špatné. První část knihy "Útok titánů 18" totiž prezentuje flashback. Snad jsem ještě nečetl v komiksu žádný, který by byl tak špatně napsaný. Jsou tady skoky mezi scénami, které chtějí odhalit jen ty důležité události, ale popravdě nebudete tušit, o jaké postavy se jedná a proč vlastně by měla být scéna důležitá. Jako kdyby je někdo poskládal bez lasu a skladu, jako kdyby měl Hadžime Isajama jasnou představu o tom, co chce říct, ale nebyl to schopen prezentovat čtenáři. A to je pořádná škoda.

Jenže pak naštěstí dochází k určitému zlomu, kdy místo flashbacků, které toho moc nevysvětlí, respektive nejsou podány tak, aby to bylo skutečně zajímavé, tak se dostáváme k přípravě na akci. On tedy ten flashback skutečně moc informací neposkytne, protože výstupem je vlastně jen to, že se musí průzkumníci vydat do podzemí, kde by se konečně měli dovědět něco důležité. To nás ale rozhodně v knize "Útok titánů 18" nečeká. Tam se připravuje, že se znovu dobude zeď Maria, která v sobě má obrovskou díru. A má jí tam už dlouho, vlastně od začátku série, chtělo by se říct. A to už je nějaký 17 dílů před touto knihou. Je docela zajímavé, že se toho stalo docela dost, ale až nyní se napravuje to, k čemu došlo na začátku. Proč ne. Tohle neberu jako špatný prvek. Muselo se k tomu dojít. Je tak cesty někdy docela vázla.

Druhá polovina knihy je mnohem zajímavější, a co si budeme povídat, je to hlavně tím, že už se zde něco děje. Teď to myslím tak, že dochází k nějaké akce. Průzkumníci jdou do boje a zase sviští vzduchem. Musím uznat, že to vypadá dobře. Jako kdyby se celá série rozpohybovala. Tady bych ale měl komentář k Isajamově kresbě, která v některých panelech vypadala nesmírně toporně. Jako kdyby se mu pořádně nedařilo zachytit pohyb. Jasně, tohle je něco, co se s kresbou vláčí celou dobu, ale má to něco lehce z expresionismu, což se mi prostě líbí. Ale u knihy "Útok titánů 18" jsem si u několika panelů říkal, že to je takové nějak nepružné, statické, že to prostě nevypadá dobře. Jako kdyby to tvůrce už ani nebavilo kreslit. Budu se ale opakovat, akce tomu trochu pomáhá, možná i proto, že se stránky rychleji čtou.

Kniha "Útok titánů 18" končí způsobem, který si nepřejete, ale který ukazuje, že si Hadžime Isajama nejspíš docela dobře připravil půdu pro pokračování. Trochu nás ukolébal, ale pak v závěru rozpoutal parádní řežbu, kterou utnul vlastně ve chvíli, kdy se konečně začalo něco dít. Jasně, že se pak budete shánět po devatenáctém dílu, protože pořád doufáte, že tohle budete ten zlom a že se děj zase pořádně někam posune a vy se něco dovíte. Doufám, že se tohle autorovi skutečně povede, protože až moc série bilancuje na hranici průměru, kterou už se jí v minulosti podařilo překonat a v některých dílech jít s kvalitou ještě níž. Kniha "Útok titánů 18" je průměrná, se špatným začátkem, ale lepší druhou polovinou. Ta už vás dovede bavit. Aktuálně bych od série ani nějaké větší ambice neočekával. Prostě fantasy mainstream tentokrát skoro bez společenského přesahu.