2019-11-18

#2068: Příběh O


Příběh O (L'histoire d'O)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "L'histoire d'O" "L'histoire d'O 2" v roce 1975. České vydání má 288 stran a prodává se v plné ceně za 699 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Guido Crepax podle předlohy Pauline Réage
Kresba: Guido Crepax

Po knize "Justina", kterou u nás vydalo také nakladatelství Crew, se seznamujeme s dalším komiksem od Guida Crepaxe. I tentokrát se jedná o adaptaci celkem slavného erotického díla, tentokrát trochu modernějšího než je de Sadeho "Justina". Ale tematicky se jedná o dílka velmi podobná, protože i "Příběh O" má jako jedno z hlavních témat BDSM, v tomto případě pak především bičování, kterého si hlavní hrdinka užije do sytosti. Ale není to skutečně jen o tom. Kniha "Příběh O" má docela dlouhý textový úvod, který je dílem syna Guida Crepaxe, Antonia. I když pravda, je to jeho text, ale je proložený různými recenzemi a články autorů, kteří se vyjadřovali k dřívějším vydáním komiksu "Příběh O". Je to zajímavý úvod, i když celý vyznívá v podstatě jako obhajoba autora - můj otec nebyl úchyl, prostě jen kreslil komiks. Přiznám se, že mně osobně takový úvod přišel zbytečným protože jinak bych ani komiks nevnímal, prostě jen jako umělecké dílo, ne zachycení každodenního autorova života a jeho vztahu k ženám.

"Příběh O" vypráví o tom, jak se jedna mladá dáma, říkejme ji O, stejně jako tak činí komiks i původní kniha, se zamiluje do muže Reného, Udělá pro něj všechno, a tak neváhá jet s nám do vily Roissy, kde jde vlastně především o to, aby byla O poslušná, nechala se bičovat a poznala, co se Renému líbí. Příběh pak pokračuje tak, že O mění pána, respektive stává se ženou dvou mužů. Tím druhým je sir Stephen, což je něco jako vzdálený Reného bratr, starší muž, který má podobné choutky jako René, ale chce je zavést ještě dál, chce dojít tak daleko, že si O označkuje, že z ní učiní svůj majetek. I když nutno říct, že v příběhu jsou cítit i určité city, ač jsou poměrně pokroucené. První část knihy "Příběh O" jednoznačně staví na to, že je zde minimum děje, jde spíše o to, co O zrovna prožívá. A že toho skutečně není málo. Pokud máte nějaký fetiš, je celkem pravděpodobné, že zde najdete stránku, která vás v tomto směru uspokojí.

První část končí a skutečně si říkáte, že to byla především přehlídka nahoty, chtíče, násilí, ale i touhy a jejího naplnění. A proč ne. Ať je komiks, jaký chce, neděje se v něm nic, s čím by postavy nesouhlasily, je zde jasně řečeno, jaká jsou pravidla a postavy na ně přistupují. Druhá část také začíná předmluvou Antonia Crepaxe, tentokrát ale výrazně kratší. V podstatě říká, že Guido Crepax vydal druhou knihu proto, aby ukázal, že nechce mít jen komiksy, které jsou plné čuňačinek, ale že i jeho "Příběh O" má trochu jiný význam a že O není jen subinkou, která se nechá ráda bičovat a nevadí jí anální hrátky. Druhá část nám představuje komiks, který pořádně nemá hlavu a patu, dějově je neskutečně nesmyslně poskládaný, což v tomhle případě platí o místy nesmyslném rozprostření panelů. Byly nutné šipky, které ukazují, jak by se mělo číst. To si nikdy nemyslím, že je správná volba. Guido Crepax v této části upustil od extrémní nahoty, je jí méně, i když samozřejmě nechybí, ale najednou je tam cítit, že Crepax chtěl vytvořit něco víc, ale nějak se mu to skrz ruku nedostalo na stránky.

Kniha "Příběh O" by si zasloužila, kdyby neobsahovala druhý díl, duhou část, která v tomto podání prostě nefunguje. Jako kdyby chtěl Crepax obhajovat sám sebe, důvody, proč nakresli první část, ale učinil tak způsobem, který je ve výsledku umělecky horší než první díl. Očividně zdrcen z kritiky, která se na "Příběh O" snesla - a to přitom měl i kritiky pozitivní a není se čemu divit první díl přežil do současnosti a je skvělý - vytvořil ve druhém dílu něco, co by si zasloužilo zapadnout. Nemá moc smysl dějově se o příběh více zajímat, je lepší ho prostě prolétnout a jen si užívat kresbu, která je i v tomto případě velmi povedená, velmi sexy, i když už nemá takovou jistotu, už to není tak skvěle promyšlené jako v případě první části knihy. Nakonec si Crepax hodně ublížil sám, že se za každou cenu snažil postavit svým kritikům. Kdyby to neudělal, možná je i druhý díl stejně povedený jako první. Takhle trochu vyznění první části shazuje a tím i sbírku jako celek.

Komiks "Příběh O" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

2019-11-15

#2067: Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění


Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění (The Umbrella Academy: Hotel Oblivion)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 7 série "The Umbrella Academy: Hotel Oblivion" v roce 2019. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Gerard Way
Kresba: Gabriel Bá

Těšil jsem se na to, jaký bude třetí díl série "Umbrella Academy". A rozhodně se nejedná o komiks, který by byl špatný, ale přece jen sem v něm určité zklamání cítil. Musí se ale nechat, že oproti Američanům jsme měli docela štěstí. Kniha "Umbrella Academy 1: Apokalyptická suita" u nás vyšla v roce 2018, následovaná knihou "Umbrella Academy 2: Dallas" ve stejném roce a nyní vyšel i třetí díl "Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění". Američané to měli trochu horší, protože druhý díl vyšel v roce 2009. Na pokračování si tedy počkali celých deset let. My jsme měli to čekání výrazně kratší. Ale skoro to vypadá, že by to se čtvrtým dílem nemuselo být až na tak dlouhé lokte, protože ten by měl vyjít v roce 2020, ale uvidíme, jestli se to skutečně podaří. Přece jen "Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění" také mělo vyjít trochu dříve.

Když jsem se do komiksu "Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění" začetl, říkal jsem si, jestli mi něco neuniklo, jestli jsem neotočil několik stránek navíc. A takový pocit jsem měl zhruba první dva sešity. Kadence, s jakou se střídají jednotlivé scény, je skoro neuvěřitelná, u některých scén pak máte pocit, že tam vlastně ani nemají co dělat, pořádně nepochopíte, k čemu se vztahují. Tedy alespoň ve chvíli, pokud čtete třetí díl s odstupem od prvních dvou. V takovém případě bych doporučil si první dva komiksy přečíst a pak až se vrhnout na třetí, protože jste rovnou vrženi do akce, je to pořádně zběsilé a chvílemi opravdu nebudete vědět, kde vám hlava stojí, už jen proto, že je zde hodně postav, které se střídají jako na běžícím páse, některé se objeví jen na chvilku a vy pořádně ani nevíte, jaká byla jejich role, zda jen ozdobná, anebo zásadní.

Přitom když se začtete a následně se podíváte na příběh s odstupem, tak ono to celkově zase tak strašně komplikované není. Jde vlastně o to, že Sir Reginald Hargreeves přišel se speciálním řešením, které mělo zajistit, že se zbaví všech šílených padouchů, s nimiž Umbrella Academy bojovala. Dokonce je toto řešení označeno za ultimátní, ale jak už to tak u komiksu bývá, nic není trvalé, nic není ultimátní. Tohle řešení se jmenovalo Hotel zapomnění, což je skutečně jakýsi hotel v trochu jiné dimenzi, kde má každý šílenec svůj vlastní pokoj, kde žij, přežívá anebo umře. Nemůže se vrátit zpátky na Zemi, zbyla mu jen tato podivná existence. Ale možná se objeví někdo, kdo se do dimenze dostane a bude schopen všechny padouchy vrátit. A to by bylo něco pro Umbrella Academy, která přece jen není ve stavu, který by se dal označit za jednotný nebo dokonce poklidný.

Komiks "Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění" je skvělou ukázkou alternativního superhrdinského komiksu. A je to i skvělé pokračování prvních dvou dílů. Ale ta zběsilost, která je tu od začátku, mi prostě trochu vadila. Neorientoval jsem se a musel jsem se prvními dvěma sešity prokousat. Doteď jsem si jistý, že jsem poměrně velké množství scén nepochopil, nevím, kam si je mám zařadit. U prvních dvou dílů se mi to v takovém množství nestalo. Nejsem si jistý, jestli je chyba ve mně nebo v komiksu, ale minimálně by bylo lepší přečíst si všechny tři najednou. Třeba by se tam trochu toho světla dostalo a nějaké větší pochopení by se dostavilo. Jinak ale nemohu Gerardu Wayovi a Gabrielovi Bá nic moc vytknout, protože tohle je úžasně fantaskní jízda se zajímavým a originálním příběhem, které vás dostanou jak zvraty, tak i neuvěřitelně bohatou fantazií.

Komiks "Umbrella Academy 3: Hotel zapomnění" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Umbrella Academy 1: Apokalyptická suita
Umbrella Academy 2: Dallas

2019-11-14

#2066: Minecraft komiks: Příběhy z Overworldu


Minecraft komiks: Příběhy z Overworldu (Minecraft)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Komiks původně vyšel jako "Minecraft" v roce 2019. České vydání má 92 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Ryan North, Hope Larson, Kevin Panetta, Rafer Roberts, Stephen McCranie, Ian Flynn
Kresba: Meredith Gran, Savanna Ganucheau, Cheryl Young, Ryan Maniulit, Stephen McCranie, Jenn St-Onge

Pro fanoušky počítačové hry "Minecraft" je tu další komiks, který vychází po knize "Minecraft komiks: První kniha příběhů", která nám představila jeden delší příběh. V případě tenké sbírky "Minecraft komiks: Příběhy z Overworldu" už tohle neplatí, protože se jedná o antologii, která obsahuje celkem šest krátkých povídek, přičemž u každé je jiný autor nebo autorka, a to jak v případě scénáře, tak i v případě kresby. To je na knize "Minecraft komiks: Příběhy z Overworldu" to nejzajímavější, protože se ukazuje, že i tak specifickou grafickou stránku, jakou počítačová hra "Minecraft" jednoznačně má, je možné pojmout v komiksu různými způsoby a ne nutně se vždy zaměřit na onu specifickou pixelovitost. Co si budeme povídat, ta je ve skutečnosti potlačena v e všech uvedených komiksech a je zachována jen krychlovitost hlav a některých reálií.

První povídkou je "Kazisvět", což je taková moralitka o tom, že není hezké, když ničíte to, co postaví někdo jiný, protože by se vám to mohlo vymstít. Není to nic komplikovaného, prostě příběh o svědomí, který má v určitých fázích dokonce i hororový nádech, ale není potřeba se bát, že by se zacházelo někam daleko. Ani děti se moc bát nebudou. Tady je mimochodem minecraftovská grafika použita jen na pár záběrech na monitor. Druhou povídkou je "Oslavenec", což je o tom, že má jeden hráč narozeniny a skoro to vypadá, že na něj kamarádi zapomněli... Asi je celkem jasné, jak to dopadne. Pojetí ilustrace v tom příběhu je zase velmi specifické, což ale platí i pro komiks následující, který se jmenuje "Syčákův příběh". Jako kdyby zjednodušit už tak jednoduchého bylo cílem obou kreslířek. Není to špatně, ten styl tomu docela sedne. Mimochodem je zajímavé, že "Syčákův příběh" je oproti předchozímu méně rozjuchaný. Především ve svém vyznění je výrazně smutnější.

Komiks "Čarodějnice a střelec" už nemá s "Minecraftem" v podstatě nic společného. Tohle by se mohlo odehrávat i v jiných hrách, jako je třeba "World of Warcraft" nebo čemkoli jiném, co má středověký a fantasy nádech. Aneb další ukázka toho, jak se protiklady přitahují. A ne, ani tak to není moc dobré. "Příběh o prasátku" je vtipnou hříčkou, která je ale na svou jednoduchou pointu přece jen trochu roztahaná. Ale aspoň to už zase má něco s "Minecraftem" a kresba i hře samotné docela sedí. Navíc je to místy docela zábavná kruťárna ve stylu "Sám doma". Posledním komiksem v knize je "Podivné pobřeží". na tomhle komiksu je fajn, že ho autoři dokázali vyprávět beze slov. Nějak to samo o sobě dává komiksu trochu hlubší smysl, který tam i tak je. Není to nějak velké filosofické dílo, ale má v sobě zajímavou atmosféru.

Kniha "Minecraft komiks: Příběhy z Overworldu" je komiks, který je určený v podstatě jen a pouze pro ty, kdo mají "Minecraft" rádi. Je to svět, kde mohou příběhy vznikat a sám jsem viděl, jak mladí hráči chtějí něco v rámci tohoto světa vymýšlet. A to je fajn. Jinak ale je vidět to, na co se Dark Horse primárně a už dlouhodobě zaměřuje. Komiksy marketingové, které vycházejí díky tomu, že zde existuje silná značka, která je v dané době oblíbená. Není to něco, co by mělo hodnotu do budoucna, ale v danou chvíli to může oslovit určité specifické publikum. A proč ne. Je to celkem normální postup. Ani v tomto případě však nevzniklo něco, co by mělo i dětského čtenáře zabavit na docela dlouho. Ale tak u tohoto komiksu se nečeká, že se k němu bude vracet k dospělosti. Zabaví ho v e chvíli, kdy ho dostane. A to je to, co by měl komiks "Minecraft komiks: Příběhy z Overworldu" splnit. A to si myslím, že i plní.

Komiks "Minecraft komiks: Příběhy z Overworldu" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:
Minecraft komiks: První kniha příběhů

2019-11-13

#2065: Českobudějovické pověsti


Českobudějovické pověsti
Vydalo nakladatelství Kopp v brožované vazbě v roce 2017. Vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Michaela Trnková
Kresba: Hana Jinderlová

Když jsem zjistil, že existuje kniha "Českobudějovické pověsti", musel jsem si ji koupit. Trochu mě překvapilo, že mě kniha minula, i když je již na trhu dva roky, ale jsem rád, že se ke mně dostala. České Budějovice sice nejsou moje rodné město, ale přece jen se v něm poslední dobou nacházím docela často, je mi blízké, a tak jsem byl zvědavý na to, jaké pověsti jsou s ním spojené, protože - co si budeme povídat - nikdy jsem si tohle více nezjišťoval. Navíc v komiksovém provedení v kresbě, která se mi na první pohled zamlouvala. Nejsem si jistý, jestli se jednalo o uhel, ale i tak jsem byl nadšený z toho, jak dobře v něm postavy vypadají. Ale i tak jsem se víc těšil na informativní stránku komiksu, přece jen, když člověk nějaké místo zná, docela se těší na procházku po něm, která bude trochu jiná, než je zvyklý. A proč se nedovědět o tom, co znamená žába na Piaristickém náměstí, právě z komiksového provedení.

Kniha je formátu A4 a obsahuje celkem 7 pověstí, které se vešly na 64 stran. To je tedy v průměru nějakých osm devět stran na jednu pověst, i když zde není pravidelnost nutně zachována, což je jen dobře, každý příběh si žádá svůj vlastní prostor. Je zde úvod písaře Šimona Plachého z Třebnice, který je reálnou historickou postavou a zde ho autorky použily jako vypravěče. Vždyť kdo jiný by byl vhodnější než právě písař. Každou pověst uvádí Simon Plachý historickým kontextem, který je textový s ilustrací, následuje pak samotná pověst, která je již prezentována komiksem. Díky hnědé barvě má historický komiks ten správný nádech a Haně Jinderlové se daří dobu skvěle zachytit, a to i s tím, že máte pocit, že se díváte na budovy, které znáte, ale přitom jsou zasazeny do jiné doby, do dřívějšího prostředí. Funguje to velmi dobře a musí se nechat, že jsem měl z komiksu pocit, že zde byly dobře zvládnuty rešerše.

Komiksové zpracování se mi líbí, ať už zvolenou technikou nebo barevným provedením, kresba je místy trochu romantizovaná i když by mohla být drsnější, ale proč ne, ono to souzní s textem, který také není zbytečně explicitní. S kresbou samotnou bych tedy problém neměl, ale přece jen, je potřeba hodnotit celek, tedy dílo jako komiks, a tam bych nějakou tu výhradu přece jen měl. V první řadě je to nadbytek textu, a to i přesto, že jsou jednotlivé komiksy relativně krátké. Ale v rámečcích je prostě řečeno příliš, respektive to, co by mohla říct i kresba samotná, respektive kresba v souladu s bublinami. Další věc je pak samotný lettering. Ve zvoleném písmu problém není, problém je v tom, že v některých případech nevíte, kterou bublinu nebo rámeček máte číst první, což je škoda a troch to kazí požitek, protože najednou přeskočíte někam jinam a plynulost se trochu vytrácí. Je to škoda, ale je to něco, na čem se dá zapracovat a ještě se zdokonalit.

Na knihu, nebo vlastně sešit "Českobudějovické pověsti" jsem se docela těšil a musím říct, že jsem rozhodně nebyl zklamaný. Duo Trnková a Jinderlová odvedly dobrou práci, i když je skoro škoda, že je to tak krátké. I tak je ale skvělé, že se jim podařilo tento komiks vytvořit. Navázaly tak na spolupráci na komiksu "Karel IV. - Cesta na císařský trůn", u níž bych skoro přemýšlel, že bych si ji také sehnal, ale "Českobudějovické pověsti" mě přece jen zajímaly i proto, že to je o něčem, co je mi blízké. A v tomhle směru nepřišlo zklamání. Jasně, je pořád co zdokonalovat, ale i tak je to příjemná ukázka toho, jak předávat staré pověsti. Forma je zajímavá a čtení není nijak komplikované a bude čtenáře bavit. Jasně, je to čtení na chvíli, ale jsou zde historické a faktografické informace, od kterých je možné se případně odpíchnout, pokud by chtěl člověk vědět více.

2019-11-12

#2064: DC komiksový komplet 75: Superman - Co se stalo s Mužem zítřka?


DC komiksový komplet 75: Superman - Co se stalo s Mužem zítřka? (Superman: Whatever Happened to the Man of Tomorrow?)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Superman 423", "Superman Annual 11", "Action Comics 583", "DC Comics Presents 85 a jako "Superman 30" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Alan Moore, Jerry Siegel
Kresba: Curt Swan, Dave Gibbons, Rick Veitch, Joe Shuster, Ira Yarbrough

"Co se stalo s Mužem zítřka?" To je zásadní otázka, na kterou se snadno nehledá odpověď. Kdo by si vzal na paškál největšího a nejstaršího ze superhrdinů? Superman je milovanou postavou, ale když si jeho konec vzal do svých rukou Alan Moore, budete to stát za to. Samotný příběh "Co se stalo s Mužem zítřka?" byl vydán jen ve dvou sešitech. Pro knižní podobu byl tak spojen s dalšími dvěma příběhy, aby kniha trochu nabyla na objemu. Všechny ale napsal Alan Moore, v jednom se dokonce Superman objevil spolu s Bažináčem, Moorovou skvělou postavou. Alan Moore se ve druhé polovině 80. let stával hvězdou nakladatelství DC Comics a to mu ve stejné době, kdy začali vycházet jeho "Watchmen - Strážci", svěřilo i svůj poklad. Přimělo ho k vytvoření posledního příběhu se Supermanem. Díky tomu, že v současné době už známe většinu postav, které jsou se Supermanem spojeny, můžeme si příběh a jeho krásnou nostalgii vychutnat naplno. A i zde Alan Moore ukazuje své mistrovství a vlastně i lásku k superhrdinskému žánru, kterou v sobě měl a možná ještě má.

Příběh "Co se stalo s Mužem zítřka?" zabírá necelou polovinu knihy a je skvělým rozloučením s Mužem z oceli. Je to příběh nostalgický, kde se vracejí některé postavy z minulosti, ať už kladné nebo záporné, ale je to i příběh o tom, kde musejí některé postavy zemřít. A u určitých vám to bude skutečně líto, padne na vás snad i smutek. Mimochodem, myslím, že si komiks užijete o něco víc, když si ho přečtete podruhé, budete více vnímat různé náznaky a odkazy, které Moore do příběhu vložil. A stačilo mu k tomu skutečně málo prostoru. Ale vyplatilo se a vyšel skvělý komiks, který je rozhodně výtečným rozloučením se Supermanem. Kdyby měla tahle postava někdy skončit, myslím, že přesně takhle by to mohlo být.

Hlavní příběh vyšel v komiksových sešitech "Superman 423" a "Action Comics 583". Jednosešitovka, která následuje, je nazvána "Hranice džungle" a vyšla v "DC Presents č. 85". Superman je zde konfrontován s mimozemským organismem, který ho pomalu zabíjí. Je to organismus, který znal již z Kryptonu. Komiks je dalším pohledem na to, jak se Superman mění, jak i on je zranitelný, jak blízko smrti se může dostat. Právě zde se Superman setkává s Bažináčem a je to setkání příjemné. Poslední část, která je zařazená do příběhu "Co se stalo s Mužem zítřka?" je sešit "Superman Annual 11" a nese název "Pro muže, který má všechno". Superman má narozeniny. Jaký dárek byste mu dali vy? Batman, Robin a Wonder Woman míří do Pevnosti osamění, aby Supermana obdarovali, ale zjišťují, že ten je ovládán tajemnou rostlinou, která v jeho mysli přetváří skutečnost. Dostane se ze spárů snového světa, který je mnohem krásnější než ten opravdový?

Alan Moore vytvořil tři příběhy, které se dívají na Supermana jako na člověka s pochybami, který má slabiny a který trpí. Alanovi se opět podařila dekonstrukce stávajícího světa, ale nikoli takovým způsobem, aby byly změny nenávratné. "Co se stalo s Mužem zítřka?" je jen jedním příběhem, který může být snadno přeskočen. Superman zemřel, ať žije Superman. Nakladatelství DC Comics by samozřejmě svou dojnou krávu jen tak zemřít nenechalo. Alan Moore ale naznačil, že konec by mohl být krásně nostalgický. V knize "DC komiksový komplet 75: Superman - Co se stalo s Mužem zítřka?" najdeme ještě komiks "Superman 30", kde se poprvé objevuje Mxyzptlk, který se tenkrát jmenoval ještě Mxyztplk, než došlo k trvalé záměně spelování. Tam ho potkáváme jako takového šibala, kterým většinou je. Tenhle komiks vás ale tolik nevytrhne. Jinak ale kniha "DC komiksový komplet 75: Superman - Co se stalo s Mužem zítřka?" představuje jedny z nejlepších příběhů, které se Supermanem můžete číst.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první
DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá
DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu
DC komiksový komplet 4: Batman a syn
DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek
DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první
DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá
DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna
DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první
DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá
DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž
DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu
DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu
DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první
DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá
DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa
DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli
DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině
DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli
DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2
DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí
DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt
DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu
DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna
DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl
DC komiksový komplet 26: Triumvirát
DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj
DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík
DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham
DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh
DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac
DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež
DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první
DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá
DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna
DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první
DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá
DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga
DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman
DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první
DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá
DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů
DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení
DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první
DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá
DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony
DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku
DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první
DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá
DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena
DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík
DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci
DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham
DC komiksový komplet 54: JLA - Nový světový řád
DC komiksový komplet 55: Nová Mladí Titáni - Smlouva s Jidášem
DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti
DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou
DC komiksový komplet 58: Green Lantern / Green Arrow - Krušné cesty hrdinství
DC komiksový komplet 59: Bažináč, kniha první
DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk
DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti
DC komiksový komplet 62: Bažináč, kniha druhá
DC komiksový komplet 63: Green Lantern - Hledaný: Hal Jordan
DC komiksový komplet 64: Superman a Legie superhrdinů
DC komiksový komplet 65: Mladí titáni: Budoucnost je teď
DC komiksový komplet 66: Batman - Dynastie Temného rytíře
DC komiksový komplet 67: Flash - Zkrotit bouři
DC komiksový komplet 68: Mezinárodní liga spravedlnosti, kniha druhá
DC komiksový komplet 69: Superman - Krize karmínového kryptonitu
DC komiksový komplet 70: Hawkman - Nekonečný let
DC komiksový komplet 71: Superman/Batman - Trýzeň
DC komiksový komplet 72: Flashpoint
DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi
DC komiksový komplet 74: JLA - Vyšší moc
DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí

2019-11-11

#2063: Strážci


Strážci
Vydalo nakladatelství Josef Vybíral v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 549 Kč.

Scénář: Vlastislav Toman
Kresba: Libuše Kovaříková, František Kobík

Nejsem zrovna fanoušek klubáckých komiksů, ale na druhou stranu jsem rád, když si mohu přečíst něco staršího, něco, co utvářelo český komiks a v určité době prezentovalo českou současnost. A myslím, že na komiksu "Strážci" je tohle zachyceno. Nejen to, jak vypadala doba nebo jak by autor chtěl, aby vypadala, aby se kluci a holky řídili nějakým smysluplným modelem, ale líbí se mi i samotná představa toho, že to, co tenkrát fungovalo, už dnes v takové míře prostě fungovat nebude. Nebudu lhát, při čtení některých příběhů Strážců jsem měl pocit, jako kdybych četl příběhy z jiného světa. Změnila se tak doba? Nebo se tolik změnili lidé? Asi obojí, ale nějak na dětech už nevidím takovou touhu vytvářet podobné spolky, které by byly zaměřené na přírodu, na společně strávené chvíle. Jasně, sdružování pořád funguje, ale v rámci her jako "Fortnite" už to prostě není to samé. Kniha "Strážci" je pak celkem zajímavou kronikou nejen komiksových příběhů jedné skupiny, ale i do jisté míry zašlé doby.

Na některých komiksech by se mohlo zdát, že Vlastislav Toman psal příběhy poplatné režimu. A jasně, sem tam se objeví slovo soudruh, soudružka, jsou tu nějaké brigády, cvičení s vojáky a podobně, ale na všech komiksech v seriálu "Strážci" - a že jich je dost, celkem 176 dílů - je vidět, že Tomanovi šlo především o to, aby se pokusil udržovat myšlenku zájmových klubů, tedy spojování dětí do spolků, které budou fungovat na bázi, jež jim bude prezentována časopisem "ABC". A to se dařilo, minimálně v prvních dvou částech, kdy ještě zájmové kluby skutečně fungovali. Třetí část už je jen odkazem toho, jaké to bylo, jak to bylo zajímavé. Má to v sobě trochu nostalgie, už jen tím, jak celé vyprávění začíná. Ale o tom ještě dále. Vlastislav Toman primárně pokračuje v odkazu Jaroslava Foglara, který sám ve čtenářských klubech na stránkách ábíčka pokračovat nechtěl, protože si chtěl prostě dělat svoje "Rychlé šípy", což nemohl. V knize je o tom mimochodem krátké, ale zajímavé pojednání.

Jak jsem již řekl, komiksovou sérii je možné rozdělit na celkem tři části. První dvě se jmenují shodně "Strážci", ale přesto se liší. Prvních 80 dílů kreslila Libuše Kovaříková a komiksy vycházely v letech 1967 až 1970 a jedná se o nejdelší část seriálu. Dlouhá část, která měla jen 24 dílů kreslil legendární František Kobík, a to v letech 1972 a 1973. Ten samý autor pak kreslil sérii "Kronika Strážců", která vycházela v letech 1981 až 1984 a měla nakonec 72 dílů. Jak je patrné, jedná se o skutečně dlouhý seriál, dokonce o jeden z nejdelších, které u nás vycházely. A je na něm vidět, jak se vyvíjel. Od krátkých, jednostránkových příběhů, které byly hodně moralizující a ovlivněné zájmovými kluby, až k takovým, které byly rozděleny třeba i do šesti částí, což bylo především v sérii "Kronika Strážců", kde je patrné, že i Tomanovi se líbily delší příběhy a byl v nich docela jistý. "Kronika Strážců" je pak zajímavá tím, že se skutečně jedná o jakousi kroniku, prostě příběhy, kde se Strážci vracejí, jedná se vlastně o vzpomínky, jejichž tvorbu si autor užíval. A myslím, že i čtenáři. Příběhy jsou jaksi vyspělejší a uvolněnější, není už z toho tak cítit snaha vyjít režimu vstříc.

Kniha "Strážci" je určitě skvělou vzpomínkou pro ty, kdo komiksy četli ještě přímo v ábíčku, ale myslím si, že to je zajímavé čtení i pro mladé. Možná v tom najdou něco zajímavého, co jim třeba uniká, anebo se jim alespoň odhalí to, jak děti před čtyřiceti lety a déle trávily svůj volný čas. A je to srovnání zajímavé. Jasně, možná si z toho nic nevezmou, možná to někoho zaujme. I to by stačilo. Na sbírce "Strážci" je pak krásně vidět, jak ani nevadila výměna kreslíře, i když Libuše Kovaříková a František Kobík přece jen měli každý výrazně odlišný styl. Kovaříkové tenká linka byla jaksi uhlazenější, Kobíkova silnější zase mnohdy výrazně dynamičtější. A musí se uznat, že kreslíř byl skvělý v technických věcech, což v "ABC" potvrzoval roky. "Strážci" jsou skvělým návratem do jiné doby, ale je jasné, že už to dnes nesedne každému. Ale klubácký komiks má na naší komiksové scéně nesmazatelné místo a "Strážci" jsou jeho velmi dobrým příkladem.

2019-11-07

#2062: Kultovní komiksy


Kultovní komiksy
Vydalo nakladatelství Josef Vybíral v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Ivo Pechar
Kresba: Theodor Pištěk

Kniha "Kultovní komiksy" obsahuje celkem tři komiksy, které vznikaly od roku 1971 až 1977 a mají celkem dost společného. V první řadě je to skutečnost, že všechny tři seriály vycházely v časopise "Ohníček" s tím, že každý seriál vycházel ve dvou ročnících tohoto magazínu pro děti. Těch společných znaků je ale víc. Všechny tři seriály napsal Ivo Pechar, tehdejší redaktor tohoto časopisu. Ale co je trochu zásadnější - nebudeme si nic namlouvat, scenáristicky to místy trochu skřípe, jako kdyby se scenárista s komiksovou formou seznamoval, tedy hlavně u prvního příběhu - podařilo se Ivovi Pecharovi pro spolupráci získat Theodora Pištěka, muže, který později získal Oscara za kostýmy filmu "Amadeus". Komiks v knize "Kultovní komiksy" jsou těmi jedinými komiksy, které Theodor Pištěk vytvořil. Především proto je publikace "Kultovní komiksy" velmi zásadní, protože nám tak přináší souborný pohled na Pištěkovi komiksy. Pecharovi nikoli, protože ten jich má na svědomí přece jen trochu víc.

Prvním komiksem, který spoluprací Pechara a Pištěka vznikl, byl příběh nazvaný "10 000 mil na vzdorujících strojích". Jednalo se vlastně o záznam toho, jak se pětice můžu na výročí dvaceti let automobilu - ano, to se dnes jeví jako skutečně dávno, rozhodli, že se zúčastní závodu Peking Paříž. A jelikož jedou na strojích, které nejsou příliš výkonné, navíc po cestách, které nejsou příliš zpevněné, případně vůbec neexistují, je nasnadě, že to bude závod velmi komplikovaný. Ten příběh sám o sobě je zajímavý, převzatý. Vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1907, a zachycuje osudy osob, které zde skutečně závodily. Přece jen je zde ale určitá dávka fabulace, protože to chtělo mít příběh hrdinský, s jasným záporákem, i když pravda, na klasický happy end rozhodně nedojde. První polovina příběhu, která vycházela v letech 1971 a 1972 je nepřehledná, dějově rozsekaná, komiksově nefunkční. Sekvence na sebe nenavazují a nedává to místy moc smysl, těžko budete hledat záchytné body. Naštěstí má každý příběh - vycházely jako jednostránkové - na začátku shrnutí, takže když si přečtete ta, budete vědět, o čem to vlastně je. Druhá polovina už je zajímavější, i proto, že autoři dostali prostor rovnou na dvě strany.

I když je scénář místy přece jen trochu problematický, Theodor Pištěk svou práci odvedl skvěle, a to jak v barvě, tak i bez ní, protože v tomhle směru je komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" velmi nehomogenní a kreslíř používal barvu i černobílou tak, jak uznal za vhodné, dokud nedošlo k určitému ustálení. Reprodukce v knize "Kultovní komiksy" bohužel nedokážou úplně zachytit klouzlo kresby, přece jen se zdá, že se nepracovalo s originály. V případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" jde totiž primárně o černobílou perokresbu, která je v případě komiksu Profesor Dugan" ještě lavírovaná. Osobně se mi ale nejvíce líbí čistá perokresba komiksu "Pavouk Nephila", kdy se tahy perem ke zvolenému žánru - v případě dvou zbylých komiksů je to sci-fi - skvěle hodí. Na komiksu "Profesor Dugan" je zajímavé, že titulní postava není hrdinou komiksu, ale vlastně jeho antagonistou, i když ani to není tak jednoznačné, alespoň vzhledem k tomu, jak komiks dopadne. A ne, rozhodně to není tak jednoduché, že by došlo k nápravě zlosyna.

Kniha "Kultovní komiksy" je krásnou ukázkou toho, jací umělci se u nás na komiksu také podíleli a že po sobě rozhodně zanechali zajímavou stopu. Theodor Pištěk nakreslil komiksy, kdy se minimálně u prvního nezdálo tolik, že by byl jako komiks zajímavě podán, ale následně se ve dvojici s Ivem Pechar více s médiem sžili a v případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" už je možné mluvit o pochopení média a jeho odlišení od ilustrovaného příběhu. Je škoda, že se skončilo u tří komiksů, protože ten čtvrtý už by skutečně mohl být špičkou, jak se oba tvůrci zdokonalovali, ať už v technice, přístupu anebo snaze vyprávět příběh, který bude dávat smysl a bude zábavný i logický, ale především srozumitelný. I když se mi komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" tolik nezamlouval, další dva - snad i svým žánrovým zařazením - mi zážitek vynahradily. Několik krátkých povídek Iva Pechara jsou pak jen takovým milým bonusem, kdy více dá čtenáři, který se o komiks zajímá, medailonek autorů a menší nahlédnutí do toho, jak jejich spolupráce vlastně vznikala.

2019-11-06

#2061: Aargh! 14


Aargh! 14
Vydáno nakladatelstvím Analphabet Books v brožované vazbě v roce 2015. Magazín má 128 stran a prodává se v původní ceně ze 175 Kč. Číslo obsahuje tyto komiksy:
  • To není moje sestra - Josef Blažek, Adela Blažek Hrivnáková, Lenka Šimečková
  • Jak jsem se zabila - Štěpánka Jislová
  • Kašna - Kateřina Čupová
  • Řeč těla - Přemek Ponáhlý
  • Ilja Muromec a Hitlerův kráčející zámek - Ondřej Bláha, Pavel Bláha
  • Herečka a biskup - Brian Bolland
  • Tíha slov - Dave McKean
  • Nesmíš se bát - Luke Pearson
  • Sbírání lebek - Tom Gauld
  • Komiks o stvoření - Karrie Fransman
  • Procházka - William Goldsmith
  • Starosti Jáchyma T. - Václav Kabát
  • Legendární život - Jiří Grus
  • Rychlá Veverka - Pavel Čech
  • Vydržet do svítání - Vladimír Tučapský
  • Klacek & Fracek 17 - Marek Rubec
  • Štafle - Lenka Procházková, Lukáš Fibrich
  • Pas faux pas - Jan Pomykač
V publicistice najdete:
  • Úvod - Tomáš Prokůpek
  • Neviditelní - Tereza Drahoňovská
  • Jak funguje francouzský komiksový trh - Jean-Christophe Caurette
  • Současný britský komiks - Paul Gravett 
  • Komiksová torza: Skrytá tvorba Milana Ressela - Tomáš Prokůpek
  • Kdo chce zabít Mourrisona - rozhovor s Lukášem Fibrichem - Jakub Sedláček
  • Profil Miloše Nováka - Tomáš Prokůpek
  • Medailony autorů

Scénář: Různí
Kresba: Různí


Už je to nějaká chvíle, co jsem četl nějaký "Aargh!", a tak jsem se do jednoho ze starších čísel docela rád začetl. Tohle je konkrétně číslo z roku 2015, které se ke mně dostalo náhodou. Jeho redaktoři však zase dali dohromady zajímavou skvadru komiksových tvůrců, ale především skvělou část publicistickou, která primárně je to, co "Aargh!" už dlouhodobě zdobí. Když se na jména publicistů podíváte, rozhodně to zní zajímavě - Tomáš Prokůpek, který je jedním z nejzásadnějších popularizátorů komiksu, ale i komiksových vědců současnosti, a pak také Paul Gravett, který dal knihou "1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete" jasně najevo, že má ke komiksům také velmi vřelý vztah, a to už ani nemluvím o jeho další publicistické, pořadatelské a redakční činnosti. Už jen pro tato dvě jména stojí za to, abyste se to "Aargh!" s pořadovým číslem 14 podívali. Ale zajímavé tu jsou i komiksy.

Ještě chvíli zůstanu u publicistické části, kdy za pozornost stojí nejen skvělý přehledový článek britského komiksu od Paula Gravetta, ale také zajímavý, ač celkem stručný náhled na to, jaká je, respektive byla ekonomická pozice komiksu ve Francii v roce 2014. Neskutečné, jak je ten trh odlišný, a to nejen ve srovnání s naším, ale i ve srovnání s britským, který přece jen považujeme za mnohem vyspělejší než náš. Francouzský komiksový trh je neskutečný a my si o něčem takovém můžeme nechat jen zdát. Na takovou úroveň se jen tak nedostaneme, ale to ani není smysl současného stavu českého komiksu, ten pořád hledá své čtenáře. Určitý směr pak naznačuje Tereza Drahoňovská, která se zaměřila na ženský komiks, jenž v poslední době bývá stále více slyšet, což je jen dobře. Z českých článků je pak nejzajímavější "Profil Miloše Nováka", který je velmi obsáhlý, i když pokud se vám do rukou dostala kniha "Velká kniha komiksů - Miloš Novák", budete autorův život dobře znát.

"Aargh! 14" se zaměřil v tématu na britský komiks, což bylo prezentováno tedy nejen Paulem Gravettem, ale také komiksy různých britských autorů. A že zde nejsou jména neznámá - Brian Bolland, Dave McKean nebo Luke Pearson, který v době vydán "Aargh! 14" u nás ještě moc známý nebyl, ale jeho "Hilda" už učarovala komiksovým čtenářům i v češtině. Z těch britský autorů mě celkově nejvíce zaujaly komiksy od Briana Bollanda a Williama Goldsmithe, po stránce kresebné pak i komiks od Karrie Fransman. Má v sobě poselství, ale tam mě přece jen kresba zaujala víc než scénář. Z českých autorů se tu objevují dobře známá jména i jména, která se známými stala v poslední době. Nejdelší komiks pak prezentuje Lukáš Fibrich, s nímž je v magazínu i rozhovor. Komiks je adaptací povídky Lenky Procházkové a má v sobě tu správnou vtipnou nostalgii, podobně jako je tomu v příbězích Petra Šabacha.

Z ostatních českých komiksů rozhodně zaujmou "to není moje sestra", což je parádní ukázka komiksového hororu, kdy Lenka Šimečková opět předvádí své mistrovství v povedeném scénáři dua Blažek + Hrivnáková. "Jak jsem se zabila" od Štěpánky Jislové i "Kašna" od Kateřiny Čupové v sobě obě mají specifickou poezii, i když jedna depresivní, druhá radostnou. Za zmínku rozhodně stojí komiks "Starosti Jáchyma T." již více jak osmdesátiletého Václava Kabáta, který pro tvorbu tohoto příběhu jako by volil formu asociací, které se mu proháněly hlavou. Jiří Grus předvádí skvělé stripové schopnosti v komiksu "Legendární život". A rozhodně nezklamou ani Pavel Čech či Jan Pomykač. Revue "Aargh! 14" rozhodně splňuje to, co byste od něj očekávali - je to soubor zajímavých a skvělých publicistických článků a stejně tak je to soubor různorodých komiksů, které nám ukazují, jak to s komiksem vypadá u nás i v zahraničí. A není to špatné srovnání.

Na Comics Blogu najdete recenzi na sešity:
"Aargh! 9"
"Aargh! 12"
"Aargh! 13"

2019-11-05

#2060: Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl


Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Marvel Super Heroes 8" a jako čísla 1 až 5 série "Unbeatable Squirrel Girl" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Steve Ditko, Will Murray, Ryan North
Kresba: Steve Ditko, Erica Henderson

Když jsem zjistil, že součástí další knihy ze série "Nejmocnější hrdinové Marvelu" bude Squirrel Girl, musel jsem se pousmát. Tohle je totiž postava, která byla primárně vymyšlena jako vtípek, a tak je i chápána. Scenárista Will Murray a legendární Steve Ditko tuhle postavu vytvořili jako jednorázovku v sešitu "Marvel Super Heroes 8". Byl to vlastně jen celkem krátký komiks o tom, jak Iron Man v lese potká Squirrel Girl a jen díky ní porazí Victora Von Dooma, který se tu náhodou také nacházel a vlastně s Iron Manem ani nic neměl. Squirrel Girl jen hledala parťáka a připletla se, kam neměla. Ale je to ona, kdo zachraňuje situaci. Ale o tom se nakonec můžete přesvědčit sami, protože kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" původní komiks z "Marvel Super Heroes 8" obsahuje. To se psal rok 1991, když tenhle komiks vyšel. A pak se na Squirrel Girl na nějakou dobu zapomnělo. Ale dobré postavy se vracejí.

A Squirrel Girl se vrátila, jak jsme mohli zjistit například díky komiksu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers". Stala se tedy součástí týmu, ale my ji zastihneme díky knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" ještě o něco později, a to dokonce až poté, co nějakou dobu dělala chůvu dceři Lukea Cagea a Jessicy Jones. Teď se totiž stěhuje od Avengers, aby se vydala na novou životní pouť, kterou je konkrétně vysoká škola a život na koleji, což není zrovna jednoduché, když máte obří veverčí ocas a k tomu se neustále snažíte pomáhat, ale přitom si zachovat svou tajnou identitu. Ale je to především sranda, a o to jde. Pět dalších sešitů, které jsou v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" obsaženy, jsou ze samostatné série "Squirrel Girl", která začala vycházet v roce 2015. Docela dlouho si tahle holka počkala na svou vlastní sérii, ale nakonec se dočkala. A pokud nechcete nic jiného, než zábavu, která někdy malinko skřípe, dostanete v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" přesně to, co byste si přáli.

Komiksy v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" jsou zábavné, někdy moc tlačí na pilu, ale někdy jsem se skutečně smál. A to je super. Stačí mi to. Když má být příběh vtipný, měl by se člověk smát. A pokud jsem se alespoň párkrát zasmál, tak rozhodně trochu vtipný byl. Mohu tedy s klidem říct, že mě kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" bavila, a to i přesto, že je tu hodně cítit, že tvůrci chtěli přijít s něčím, co by bylo jako Deadpool, jen spíš pro mladší čtenáře. Není to tak drsné, skoro se zde nebojuje a každá stránka se snaží být vtipná. Někdy je toho moc, je někdy je to tak akorát. Je ale příjemné, že se pracuje i s dalšími hrdiny, ale ti jsou tu jen jako odkazy, cosi mimo kameru a tolik se do dění nezapojují. Squirrel Girl je natolik specifická, že si zaslouží co nejvíce prostoru pro sebe. Pátý díl její samostatné série, tedy poslední sešit v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl", pak ukazuje, kde je její síla - dělat si srandu ze všeho a ze všech. Především i ze sebe.

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" rozhodně není takovou, která by sedla každému. Nejsou zde komiksy, které nějak více ocení zastánci klasických superhrdinů, kteří jedou mainstream, chtějí akci a rádoby dějové posuny. Ne. Squirrel Girl je tu hlavně pro ty, kdo se chtějí trochu pobavit a jsou smíření s tím, že to nebude vždy zábava vyloženě inteligentní. To prostě místy není. Ani kresba nemusí sednout každému. Erica Henderson používá kresbu zaměřenou na postavy, kterou jsou ale mnohdy karikovány, což v případě Squirrel Girl může místy znamenat i to, že je i trochu směšná a ne v tom nejlepší smyslu slova. Ale karikatura se k sérii celkově hodí, a když si na ni zvyknete, bude vám komiks celkově sedět. Pokud si nezvyknete, už tu další komiksy s touhle postavou stejně nebudou. jako zajímavost v tom smyslu, kdo všechno je součástí Marvel Universe, ale kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" funguje dostatečně.

Na Comics Blogu najdete:
Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine
Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye
Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America
Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani
Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel
Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four
Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men
Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow
Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie
Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch
Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision
Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon
Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool
Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie
Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher
Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury
Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther
Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird
Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders
Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil
Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange
Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch
Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist
Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade
Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans
Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast
Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor
Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi
Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock
Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym
Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules
Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp
Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider
Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer
Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra
Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord
Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket
Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain
Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova
Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman
Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger
Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine
Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl
Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy
Nejmocnější hrdinové Marvelu 57: Sentry
Nejmocnější hrdinové Marvelu 58: Jessica Jonesová
Nejmocnější hrdinové Marvelu 59: Winter Soldier
Nejmocnější hrdinové Marvelu 60: Young Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 61: Generation X
Nejmocnější hrdinové Marvelu 62: Invaders
Nejmocnější hrdinové Marvelu 63: West Coast Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 65: Runaways
Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing
Nejmocnější hrdinové Marvelu 67: Namor
Nejmocnější hrdinové Marvelu 68: Akademie Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 70: Pet Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 71: Profesor X
Nejmocnější hrdinové Marvelu 72: New Mutants
Nejmocnější hrdinové Marvelu 73: Union Jack
Nejmocnější hrdinové Marvelu 74: Spider-Man 2099
Nejmocnější hrdinové Marvelu 75: New Warriors
Nejmocnější hrdinové Marvelu 76: Excalibur
Nejmocnější hrdinové Marvelu 77: Venom (Flash Thompson)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 78: Alpha Flight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 79: Miles Morales
Nejmocnější hrdinové Marvelu 80: Scarlet Spider (Ben Reilly)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 81: Quasar
Nejmocnější hrdinové Marvelu 82: Thunderbolts
Nejmocnější hrdinové Marvelu 83: Beta Ray Bill

2019-11-04

#2059: Zpráva pro Adolfa 1


Zpráva pro Adolfa 1 (Adorufu ni Tsugu)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Adorufu ni Tsugu" v roce 1983. České vydání má 656 stran a prodává se v plné ceně za 769 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Osamu Tezuka
Kresba: Osamu Tezuka

Když na něco dlouho čekáte, a pak to najednou přijde, můžete být zklamáni. Anebo stále můžete být nadšeni. Spousta fanoušků dlouho čekalo na to, až vyjde něco od Osamua Tezuky v češtině. A teď se konečně dočkali. Vyšel první díl příběhu "Zpráva pro Adolfa", který bude už v prosince následován i druhou půlkou. Moc se není čemu divit, že příběh byl rozdělen pro české vydání do dvou částí, protože má celkem více jak 1 200 stran. Tedy ne že by jiná vydání vydávala příběh najednou. Přece jen, tohle by bylo něco tak velkého, až by se to zdálo nemožné držet v ruce a číst v jedno velkém svazku. I tak je kniha "Zpráva pro Adolfa 1" aktuálně nejtlustší mangou na českém trhu. Je natolik velká, že si vysloužila vázané vydání, nemluvě o tom, že i formát je výrazně větší než u klasické mangy. Takže se k nám Osamu Tezuka poprvé dostává ve vydání, které si rozhodně zaslouží. A my si ho jako čtenáři můžeme užít naplno.

S knihou "Zpráva pro Adolfa 1" se nám do rukou nedostává jen skvělá ukázka toho, jak Osamu Tezuka kreslil, ale především úchvatná ukázka i toho, jak byl mistrným vypravěčem. I když obálka trochu naznačuje, že hodně půjde o Hitlera, ten není ve středu dění, i když se kolem jeho jména točí hodně. Ty Adolfy zde ale ve skutečnosti máme tři. Dva z nich žijí v Japonsku a tím třetím je sám Vůdce. Ti dva žijící v Japonsku mají zajímavé osudy. První je žid a žije v židovské rodině, druhý je pak napůl Němec (po otci) a napůl Japonec (po matce). Především osudy dvou Adolfů v Japonsku odhalujeme více, i když hlavní postavou komiksu se jeví Sóhei Tóge. Ten se dostal na olympiádu do Německa v roce 1936 jako sportovní redaktor, kde měl referovat nejen o tom, jak se dařilo japonským sportovcům. Také chce navštívit své bratra, který v Berlíně studuje. Jaké je ale Sóheiovo překvapení, když bratra nachází mrtvého.

A najednou se rozjíždí příběh plný pronásledování mučení, snahy se skrývat a přežít. Ale to je jen příběh jedné postavy. Prostřednictvím Adolfa Kamila a Adolfa Kaufmanna zjišťujeme, jak i v Japonsku kvetla nenávist a jakou měla podobu v samotném Německu. Závěr knihy "Zpráva pro Adolfa 1" je v tomhle neskutečně silný a možná vás i překvapí, co vám Osamu Tezuka předkládá. Překvapí to hlavně v tom smyslu, že i v jeho kresbě se objevuje expresivní zveličování, kdy postavy mají zdůrazněné emoce. Ten humor je tak nějak všudypřítomný, je tu celou dobu, ale chvílemi se skryje, že na něj v podstatě zapomenete. A tady na konci už o něm nevíte vůbec. Je to hodně krutý závěr první knihy a přitom závěr v tu pravou chvíli. Máte čas na to ho rozdýchat, abyste se pak mohli začíst do druhé knihy, kde bude vše dořešeno. A budete hodně zvědaví, jak se vše bude vyvíjet a jak to skončí.

Na začátku recenze jsem uvedl, že někdy se nadšení z něčeho, co doposud není na našem trhu, mění ve zklamání. V případě knihy "Zpráva pro Adolfa 1" to rozhodně neplatí. Osamu Tezuka se na náš trh dostává skvělým dílem, díky němuž můžeme docenit jeho schopnosti jako jednoho z nejlepších japonských vypravěčů a komiksových tvůrců všech dob. Ne nadarmo byl nazýván božstvem. Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" je skvělou ukázkou toho, jak je i manga styl vhodný v podstatě pro jakýkoli žánr. Je zde komedie, je zde velké drama, jsou zde historické události v některých chvílích až s dokumentární přesností. Ale hlavně je tu skvělý příběh, jenž hltáte od začátku do konce. Nezbývá pak než doufat, že těch knih od Osamua Tezuky, které budeme moct číst česky, bude více. Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" má rozhodně ambice, aby čtenáře přilákala, a to nejen ty, kteří na Tezuku v češtině čekají dlouho, ale i nové, kdo se s ním teprve seznámí. A jsem si jistý, že to bude setkání, jež je dovede uchvátit.

K českému vydání bych pak měl připomínku. Česká transkripce je skvělá, lépe dokáže zachytit zvuk japonských slov než anglická transkripce, ale je otázkou, do jaké míry má smysl má do české transkripce převádět i takové značky jako Mitsubishi. Micubiši vypadá prostě divně, navíc tato společnost se i na českém trhu prezentuje jako Mitsubishi. A proč se o knize "Mein Kampf" mluví jako o "Můj boj". Jasně, je to doslovný překlad, ale i v češtině je kniha vydávána pod svým originálním německým názvem. Ale to jsou jen drobné vady, které asi většině čtenářů vadit nebudou.

Komiks "Zpráva pro Adolfa 1zakoupíte na stránkách obchodu Crew.