2019-11-11

#2063: Strážci


Strážci
Vydalo nakladatelství Josef Vybíral v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 549 Kč.

Scénář: Vlastislav Toman
Kresba: Libuše Kovaříková, František Kobík

Nejsem zrovna fanoušek klubáckých komiksů, ale na druhou stranu jsem rád, když si mohu přečíst něco staršího, něco, co utvářelo český komiks a v určité době prezentovalo českou současnost. A myslím, že na komiksu "Strážci" je tohle zachyceno. Nejen to, jak vypadala doba nebo jak by autor chtěl, aby vypadala, aby se kluci a holky řídili nějakým smysluplným modelem, ale líbí se mi i samotná představa toho, že to, co tenkrát fungovalo, už dnes v takové míře prostě fungovat nebude. Nebudu lhát, při čtení některých příběhů Strážců jsem měl pocit, jako kdybych četl příběhy z jiného světa. Změnila se tak doba? Nebo se tolik změnili lidé? Asi obojí, ale nějak na dětech už nevidím takovou touhu vytvářet podobné spolky, které by byly zaměřené na přírodu, na společně strávené chvíle. Jasně, sdružování pořád funguje, ale v rámci her jako "Fortnite" už to prostě není to samé. Kniha "Strážci" je pak celkem zajímavou kronikou nejen komiksových příběhů jedné skupiny, ale i do jisté míry zašlé doby.

Na některých komiksech by se mohlo zdát, že Vlastislav Toman psal příběhy poplatné režimu. A jasně, sem tam se objeví slovo soudruh, soudružka, jsou tu nějaké brigády, cvičení s vojáky a podobně, ale na všech komiksech v seriálu "Strážci" - a že jich je dost, celkem 176 dílů - je vidět, že Tomanovi šlo především o to, aby se pokusil udržovat myšlenku zájmových klubů, tedy spojování dětí do spolků, které budou fungovat na bázi, jež jim bude prezentována časopisem "ABC". A to se dařilo, minimálně v prvních dvou částech, kdy ještě zájmové kluby skutečně fungovali. Třetí část už je jen odkazem toho, jaké to bylo, jak to bylo zajímavé. Má to v sobě trochu nostalgie, už jen tím, jak celé vyprávění začíná. Ale o tom ještě dále. Vlastislav Toman primárně pokračuje v odkazu Jaroslava Foglara, který sám ve čtenářských klubech na stránkách ábíčka pokračovat nechtěl, protože si chtěl prostě dělat svoje "Rychlé šípy", což nemohl. V knize je o tom mimochodem krátké, ale zajímavé pojednání.

Jak jsem již řekl, komiksovou sérii je možné rozdělit na celkem tři části. První dvě se jmenují shodně "Strážci", ale přesto se liší. Prvních 80 dílů kreslila Libuše Kovaříková a komiksy vycházely v letech 1967 až 1970 a jedná se o nejdelší část seriálu. Dlouhá část, která měla jen 24 dílů kreslil legendární František Kobík, a to v letech 1972 a 1973. Ten samý autor pak kreslil sérii "Kronika Strážců", která vycházela v letech 1981 až 1984 a měla nakonec 72 dílů. Jak je patrné, jedná se o skutečně dlouhý seriál, dokonce o jeden z nejdelších, které u nás vycházely. A je na něm vidět, jak se vyvíjel. Od krátkých, jednostránkových příběhů, které byly hodně moralizující a ovlivněné zájmovými kluby, až k takovým, které byly rozděleny třeba i do šesti částí, což bylo především v sérii "Kronika Strážců", kde je patrné, že i Tomanovi se líbily delší příběhy a byl v nich docela jistý. "Kronika Strážců" je pak zajímavá tím, že se skutečně jedná o jakousi kroniku, prostě příběhy, kde se Strážci vracejí, jedná se vlastně o vzpomínky, jejichž tvorbu si autor užíval. A myslím, že i čtenáři. Příběhy jsou jaksi vyspělejší a uvolněnější, není už z toho tak cítit snaha vyjít režimu vstříc.

Kniha "Strážci" je určitě skvělou vzpomínkou pro ty, kdo komiksy četli ještě přímo v ábíčku, ale myslím si, že to je zajímavé čtení i pro mladé. Možná v tom najdou něco zajímavého, co jim třeba uniká, anebo se jim alespoň odhalí to, jak děti před čtyřiceti lety a déle trávily svůj volný čas. A je to srovnání zajímavé. Jasně, možná si z toho nic nevezmou, možná to někoho zaujme. I to by stačilo. Na sbírce "Strážci" je pak krásně vidět, jak ani nevadila výměna kreslíře, i když Libuše Kovaříková a František Kobík přece jen měli každý výrazně odlišný styl. Kovaříkové tenká linka byla jaksi uhlazenější, Kobíkova silnější zase mnohdy výrazně dynamičtější. A musí se uznat, že kreslíř byl skvělý v technických věcech, což v "ABC" potvrzoval roky. "Strážci" jsou skvělým návratem do jiné doby, ale je jasné, že už to dnes nesedne každému. Ale klubácký komiks má na naší komiksové scéně nesmazatelné místo a "Strážci" jsou jeho velmi dobrým příkladem.

2019-11-07

#2062: Kultovní komiksy


Kultovní komiksy
Vydalo nakladatelství Josef Vybíral v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Ivo Pechar
Kresba: Theodor Pištěk

Kniha "Kultovní komiksy" obsahuje celkem tři komiksy, které vznikaly od roku 1971 až 1977 a mají celkem dost společného. V první řadě je to skutečnost, že všechny tři seriály vycházely v časopise "Ohníček" s tím, že každý seriál vycházel ve dvou ročnících tohoto magazínu pro děti. Těch společných znaků je ale víc. Všechny tři seriály napsal Ivo Pechar, tehdejší redaktor tohoto časopisu. Ale co je trochu zásadnější - nebudeme si nic namlouvat, scenáristicky to místy trochu skřípe, jako kdyby se scenárista s komiksovou formou seznamoval, tedy hlavně u prvního příběhu - podařilo se Ivovi Pecharovi pro spolupráci získat Theodora Pištěka, muže, který později získal Oscara za kostýmy filmu "Amadeus". Komiks v knize "Kultovní komiksy" jsou těmi jedinými komiksy, které Theodor Pištěk vytvořil. Především proto je publikace "Kultovní komiksy" velmi zásadní, protože nám tak přináší souborný pohled na Pištěkovi komiksy. Pecharovi nikoli, protože ten jich má na svědomí přece jen trochu víc.

Prvním komiksem, který spoluprací Pechara a Pištěka vznikl, byl příběh nazvaný "10 000 mil na vzdorujících strojích". Jednalo se vlastně o záznam toho, jak se pětice můžu na výročí dvaceti let automobilu - ano, to se dnes jeví jako skutečně dávno, rozhodli, že se zúčastní závodu Peking Paříž. A jelikož jedou na strojích, které nejsou příliš výkonné, navíc po cestách, které nejsou příliš zpevněné, případně vůbec neexistují, je nasnadě, že to bude závod velmi komplikovaný. Ten příběh sám o sobě je zajímavý, převzatý. Vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1907, a zachycuje osudy osob, které zde skutečně závodily. Přece jen je zde ale určitá dávka fabulace, protože to chtělo mít příběh hrdinský, s jasným záporákem, i když pravda, na klasický happy end rozhodně nedojde. První polovina příběhu, která vycházela v letech 1971 a 1972 je nepřehledná, dějově rozsekaná, komiksově nefunkční. Sekvence na sebe nenavazují a nedává to místy moc smysl, těžko budete hledat záchytné body. Naštěstí má každý příběh - vycházely jako jednostránkové - na začátku shrnutí, takže když si přečtete ta, budete vědět, o čem to vlastně je. Druhá polovina už je zajímavější, i proto, že autoři dostali prostor rovnou na dvě strany.

I když je scénář místy přece jen trochu problematický, Theodor Pištěk svou práci odvedl skvěle, a to jak v barvě, tak i bez ní, protože v tomhle směru je komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" velmi nehomogenní a kreslíř používal barvu i černobílou tak, jak uznal za vhodné, dokud nedošlo k určitému ustálení. Reprodukce v knize "Kultovní komiksy" bohužel nedokážou úplně zachytit klouzlo kresby, přece jen se zdá, že se nepracovalo s originály. V případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" jde totiž primárně o černobílou perokresbu, která je v případě komiksu Profesor Dugan" ještě lavírovaná. Osobně se mi ale nejvíce líbí čistá perokresba komiksu "Pavouk Nephila", kdy se tahy perem ke zvolenému žánru - v případě dvou zbylých komiksů je to sci-fi - skvěle hodí. Na komiksu "Profesor Dugan" je zajímavé, že titulní postava není hrdinou komiksu, ale vlastně jeho antagonistou, i když ani to není tak jednoznačné, alespoň vzhledem k tomu, jak komiks dopadne. A ne, rozhodně to není tak jednoduché, že by došlo k nápravě zlosyna.

Kniha "Kultovní komiksy" je krásnou ukázkou toho, jací umělci se u nás na komiksu také podíleli a že po sobě rozhodně zanechali zajímavou stopu. Theodor Pištěk nakreslil komiksy, kdy se minimálně u prvního nezdálo tolik, že by byl jako komiks zajímavě podán, ale následně se ve dvojici s Ivem Pechar více s médiem sžili a v případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" už je možné mluvit o pochopení média a jeho odlišení od ilustrovaného příběhu. Je škoda, že se skončilo u tří komiksů, protože ten čtvrtý už by skutečně mohl být špičkou, jak se oba tvůrci zdokonalovali, ať už v technice, přístupu anebo snaze vyprávět příběh, který bude dávat smysl a bude zábavný i logický, ale především srozumitelný. I když se mi komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" tolik nezamlouval, další dva - snad i svým žánrovým zařazením - mi zážitek vynahradily. Několik krátkých povídek Iva Pechara jsou pak jen takovým milým bonusem, kdy více dá čtenáři, který se o komiks zajímá, medailonek autorů a menší nahlédnutí do toho, jak jejich spolupráce vlastně vznikala.

2019-11-06

#2061: Aargh! 14


Aargh! 14
Vydáno nakladatelstvím Analphabet Books v brožované vazbě v roce 2015. Magazín má 128 stran a prodává se v původní ceně ze 175 Kč. Číslo obsahuje tyto komiksy:
  • To není moje sestra - Josef Blažek, Adela Blažek Hrivnáková, Lenka Šimečková
  • Jak jsem se zabila - Štěpánka Jislová
  • Kašna - Kateřina Čupová
  • Řeč těla - Přemek Ponáhlý
  • Ilja Muromec a Hitlerův kráčející zámek - Ondřej Bláha, Pavel Bláha
  • Herečka a biskup - Brian Bolland
  • Tíha slov - Dave McKean
  • Nesmíš se bát - Luke Pearson
  • Sbírání lebek - Tom Gauld
  • Komiks o stvoření - Karrie Fransman
  • Procházka - William Goldsmith
  • Starosti Jáchyma T. - Václav Kabát
  • Legendární život - Jiří Grus
  • Rychlá Veverka - Pavel Čech
  • Vydržet do svítání - Vladimír Tučapský
  • Klacek & Fracek 17 - Marek Rubec
  • Štafle - Lenka Procházková, Lukáš Fibrich
  • Pas faux pas - Jan Pomykač
V publicistice najdete:
  • Úvod - Tomáš Prokůpek
  • Neviditelní - Tereza Drahoňovská
  • Jak funguje francouzský komiksový trh - Jean-Christophe Caurette
  • Současný britský komiks - Paul Gravett 
  • Komiksová torza: Skrytá tvorba Milana Ressela - Tomáš Prokůpek
  • Kdo chce zabít Mourrisona - rozhovor s Lukášem Fibrichem - Jakub Sedláček
  • Profil Miloše Nováka - Tomáš Prokůpek
  • Medailony autorů

Scénář: Různí
Kresba: Různí


Už je to nějaká chvíle, co jsem četl nějaký "Aargh!", a tak jsem se do jednoho ze starších čísel docela rád začetl. Tohle je konkrétně číslo z roku 2015, které se ke mně dostalo náhodou. Jeho redaktoři však zase dali dohromady zajímavou skvadru komiksových tvůrců, ale především skvělou část publicistickou, která primárně je to, co "Aargh!" už dlouhodobě zdobí. Když se na jména publicistů podíváte, rozhodně to zní zajímavě - Tomáš Prokůpek, který je jedním z nejzásadnějších popularizátorů komiksu, ale i komiksových vědců současnosti, a pak také Paul Gravett, který dal knihou "1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete" jasně najevo, že má ke komiksům také velmi vřelý vztah, a to už ani nemluvím o jeho další publicistické, pořadatelské a redakční činnosti. Už jen pro tato dvě jména stojí za to, abyste se to "Aargh!" s pořadovým číslem 14 podívali. Ale zajímavé tu jsou i komiksy.

Ještě chvíli zůstanu u publicistické části, kdy za pozornost stojí nejen skvělý přehledový článek britského komiksu od Paula Gravetta, ale také zajímavý, ač celkem stručný náhled na to, jaká je, respektive byla ekonomická pozice komiksu ve Francii v roce 2014. Neskutečné, jak je ten trh odlišný, a to nejen ve srovnání s naším, ale i ve srovnání s britským, který přece jen považujeme za mnohem vyspělejší než náš. Francouzský komiksový trh je neskutečný a my si o něčem takovém můžeme nechat jen zdát. Na takovou úroveň se jen tak nedostaneme, ale to ani není smysl současného stavu českého komiksu, ten pořád hledá své čtenáře. Určitý směr pak naznačuje Tereza Drahoňovská, která se zaměřila na ženský komiks, jenž v poslední době bývá stále více slyšet, což je jen dobře. Z českých článků je pak nejzajímavější "Profil Miloše Nováka", který je velmi obsáhlý, i když pokud se vám do rukou dostala kniha "Velká kniha komiksů - Miloš Novák", budete autorův život dobře znát.

"Aargh! 14" se zaměřil v tématu na britský komiks, což bylo prezentováno tedy nejen Paulem Gravettem, ale také komiksy různých britských autorů. A že zde nejsou jména neznámá - Brian Bolland, Dave McKean nebo Luke Pearson, který v době vydán "Aargh! 14" u nás ještě moc známý nebyl, ale jeho "Hilda" už učarovala komiksovým čtenářům i v češtině. Z těch britský autorů mě celkově nejvíce zaujaly komiksy od Briana Bollanda a Williama Goldsmithe, po stránce kresebné pak i komiks od Karrie Fransman. Má v sobě poselství, ale tam mě přece jen kresba zaujala víc než scénář. Z českých autorů se tu objevují dobře známá jména i jména, která se známými stala v poslední době. Nejdelší komiks pak prezentuje Lukáš Fibrich, s nímž je v magazínu i rozhovor. Komiks je adaptací povídky Lenky Procházkové a má v sobě tu správnou vtipnou nostalgii, podobně jako je tomu v příbězích Petra Šabacha.

Z ostatních českých komiksů rozhodně zaujmou "to není moje sestra", což je parádní ukázka komiksového hororu, kdy Lenka Šimečková opět předvádí své mistrovství v povedeném scénáři dua Blažek + Hrivnáková. "Jak jsem se zabila" od Štěpánky Jislové i "Kašna" od Kateřiny Čupové v sobě obě mají specifickou poezii, i když jedna depresivní, druhá radostnou. Za zmínku rozhodně stojí komiks "Starosti Jáchyma T." již více jak osmdesátiletého Václava Kabáta, který pro tvorbu tohoto příběhu jako by volil formu asociací, které se mu proháněly hlavou. Jiří Grus předvádí skvělé stripové schopnosti v komiksu "Legendární život". A rozhodně nezklamou ani Pavel Čech či Jan Pomykač. Revue "Aargh! 14" rozhodně splňuje to, co byste od něj očekávali - je to soubor zajímavých a skvělých publicistických článků a stejně tak je to soubor různorodých komiksů, které nám ukazují, jak to s komiksem vypadá u nás i v zahraničí. A není to špatné srovnání.

Na Comics Blogu najdete recenzi na sešity:
"Aargh! 9"
"Aargh! 12"
"Aargh! 13"

2019-11-05

#2060: Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl


Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Marvel Super Heroes 8" a jako čísla 1 až 5 série "Unbeatable Squirrel Girl" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Steve Ditko, Will Murray, Ryan North
Kresba: Steve Ditko, Erica Henderson

Když jsem zjistil, že součástí další knihy ze série "Nejmocnější hrdinové Marvelu" bude Squirrel Girl, musel jsem se pousmát. Tohle je totiž postava, která byla primárně vymyšlena jako vtípek, a tak je i chápána. Scenárista Will Murray a legendární Steve Ditko tuhle postavu vytvořili jako jednorázovku v sešitu "Marvel Super Heroes 8". Byl to vlastně jen celkem krátký komiks o tom, jak Iron Man v lese potká Squirrel Girl a jen díky ní porazí Victora Von Dooma, který se tu náhodou také nacházel a vlastně s Iron Manem ani nic neměl. Squirrel Girl jen hledala parťáka a připletla se, kam neměla. Ale je to ona, kdo zachraňuje situaci. Ale o tom se nakonec můžete přesvědčit sami, protože kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" původní komiks z "Marvel Super Heroes 8" obsahuje. To se psal rok 1991, když tenhle komiks vyšel. A pak se na Squirrel Girl na nějakou dobu zapomnělo. Ale dobré postavy se vracejí.

A Squirrel Girl se vrátila, jak jsme mohli zjistit například díky komiksu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers". Stala se tedy součástí týmu, ale my ji zastihneme díky knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" ještě o něco později, a to dokonce až poté, co nějakou dobu dělala chůvu dceři Lukea Cagea a Jessicy Jones. Teď se totiž stěhuje od Avengers, aby se vydala na novou životní pouť, kterou je konkrétně vysoká škola a život na koleji, což není zrovna jednoduché, když máte obří veverčí ocas a k tomu se neustále snažíte pomáhat, ale přitom si zachovat svou tajnou identitu. Ale je to především sranda, a o to jde. Pět dalších sešitů, které jsou v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" obsaženy, jsou ze samostatné série "Squirrel Girl", která začala vycházet v roce 2015. Docela dlouho si tahle holka počkala na svou vlastní sérii, ale nakonec se dočkala. A pokud nechcete nic jiného, než zábavu, která někdy malinko skřípe, dostanete v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" přesně to, co byste si přáli.

Komiksy v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" jsou zábavné, někdy moc tlačí na pilu, ale někdy jsem se skutečně smál. A to je super. Stačí mi to. Když má být příběh vtipný, měl by se člověk smát. A pokud jsem se alespoň párkrát zasmál, tak rozhodně trochu vtipný byl. Mohu tedy s klidem říct, že mě kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" bavila, a to i přesto, že je tu hodně cítit, že tvůrci chtěli přijít s něčím, co by bylo jako Deadpool, jen spíš pro mladší čtenáře. Není to tak drsné, skoro se zde nebojuje a každá stránka se snaží být vtipná. Někdy je toho moc, je někdy je to tak akorát. Je ale příjemné, že se pracuje i s dalšími hrdiny, ale ti jsou tu jen jako odkazy, cosi mimo kameru a tolik se do dění nezapojují. Squirrel Girl je natolik specifická, že si zaslouží co nejvíce prostoru pro sebe. Pátý díl její samostatné série, tedy poslední sešit v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl", pak ukazuje, kde je její síla - dělat si srandu ze všeho a ze všech. Především i ze sebe.

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" rozhodně není takovou, která by sedla každému. Nejsou zde komiksy, které nějak více ocení zastánci klasických superhrdinů, kteří jedou mainstream, chtějí akci a rádoby dějové posuny. Ne. Squirrel Girl je tu hlavně pro ty, kdo se chtějí trochu pobavit a jsou smíření s tím, že to nebude vždy zábava vyloženě inteligentní. To prostě místy není. Ani kresba nemusí sednout každému. Erica Henderson používá kresbu zaměřenou na postavy, kterou jsou ale mnohdy karikovány, což v případě Squirrel Girl může místy znamenat i to, že je i trochu směšná a ne v tom nejlepší smyslu slova. Ale karikatura se k sérii celkově hodí, a když si na ni zvyknete, bude vám komiks celkově sedět. Pokud si nezvyknete, už tu další komiksy s touhle postavou stejně nebudou. jako zajímavost v tom smyslu, kdo všechno je součástí Marvel Universe, ale kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 84: Squirrel Girl" funguje dostatečně.

Na Comics Blogu najdete:
Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine
Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye
Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America
Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani
Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel
Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four
Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men
Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow
Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie
Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch
Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision
Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon
Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool
Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie
Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher
Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury
Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther
Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird
Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders
Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil
Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange
Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch
Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist
Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade
Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans
Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast
Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor
Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi
Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock
Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym
Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules
Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp
Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider
Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer
Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra
Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord
Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket
Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain
Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova
Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man
Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman
Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger
Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine
Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl
Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy
Nejmocnější hrdinové Marvelu 57: Sentry
Nejmocnější hrdinové Marvelu 58: Jessica Jonesová
Nejmocnější hrdinové Marvelu 59: Winter Soldier
Nejmocnější hrdinové Marvelu 60: Young Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 61: Generation X
Nejmocnější hrdinové Marvelu 62: Invaders
Nejmocnější hrdinové Marvelu 63: West Coast Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk
Nejmocnější hrdinové Marvelu 65: Runaways
Nejmocnější hrdinové Marvelu 66: Thing
Nejmocnější hrdinové Marvelu 67: Namor
Nejmocnější hrdinové Marvelu 68: Akademie Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 69: Great Lake Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 70: Pet Avengers
Nejmocnější hrdinové Marvelu 71: Profesor X
Nejmocnější hrdinové Marvelu 72: New Mutants
Nejmocnější hrdinové Marvelu 73: Union Jack
Nejmocnější hrdinové Marvelu 74: Spider-Man 2099
Nejmocnější hrdinové Marvelu 75: New Warriors
Nejmocnější hrdinové Marvelu 76: Excalibur
Nejmocnější hrdinové Marvelu 77: Venom (Flash Thompson)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 78: Alpha Flight
Nejmocnější hrdinové Marvelu 79: Miles Morales
Nejmocnější hrdinové Marvelu 80: Scarlet Spider (Ben Reilly)
Nejmocnější hrdinové Marvelu 81: Quasar
Nejmocnější hrdinové Marvelu 82: Thunderbolts
Nejmocnější hrdinové Marvelu 83: Beta Ray Bill

2019-11-04

#2059: Zpráva pro Adolfa 1


Zpráva pro Adolfa 1 (Adorufu ni Tsugu)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Adorufu ni Tsugu" v roce 1983. České vydání má 656 stran a prodává se v plné ceně za 769 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Osamu Tezuka
Kresba: Osamu Tezuka

Když na něco dlouho čekáte, a pak to najednou přijde, můžete být zklamáni. Anebo stále můžete být nadšeni. Spousta fanoušků dlouho čekalo na to, až vyjde něco od Osamua Tezuky v češtině. A teď se konečně dočkali. Vyšel první díl příběhu "Zpráva pro Adolfa", který bude už v prosince následován i druhou půlkou. Moc se není čemu divit, že příběh byl rozdělen pro české vydání do dvou částí, protože má celkem více jak 1 200 stran. Tedy ne že by jiná vydání vydávala příběh najednou. Přece jen, tohle by bylo něco tak velkého, až by se to zdálo nemožné držet v ruce a číst v jedno velkém svazku. I tak je kniha "Zpráva pro Adolfa 1" aktuálně nejtlustší mangou na českém trhu. Je natolik velká, že si vysloužila vázané vydání, nemluvě o tom, že i formát je výrazně větší než u klasické mangy. Takže se k nám Osamu Tezuka poprvé dostává ve vydání, které si rozhodně zaslouží. A my si ho jako čtenáři můžeme užít naplno.

S knihou "Zpráva pro Adolfa 1" se nám do rukou nedostává jen skvělá ukázka toho, jak Osamu Tezuka kreslil, ale především úchvatná ukázka i toho, jak byl mistrným vypravěčem. I když obálka trochu naznačuje, že hodně půjde o Hitlera, ten není ve středu dění, i když se kolem jeho jména točí hodně. Ty Adolfy zde ale ve skutečnosti máme tři. Dva z nich žijí v Japonsku a tím třetím je sám Vůdce. Ti dva žijící v Japonsku mají zajímavé osudy. První je žid a žije v židovské rodině, druhý je pak napůl Němec (po otci) a napůl Japonec (po matce). Především osudy dvou Adolfů v Japonsku odhalujeme více, i když hlavní postavou komiksu se jeví Sóhei Tóge. Ten se dostal na olympiádu do Německa v roce 1936 jako sportovní redaktor, kde měl referovat nejen o tom, jak se dařilo japonským sportovcům. Také chce navštívit své bratra, který v Berlíně studuje. Jaké je ale Sóheiovo překvapení, když bratra nachází mrtvého.

A najednou se rozjíždí příběh plný pronásledování mučení, snahy se skrývat a přežít. Ale to je jen příběh jedné postavy. Prostřednictvím Adolfa Kamila a Adolfa Kaufmanna zjišťujeme, jak i v Japonsku kvetla nenávist a jakou měla podobu v samotném Německu. Závěr knihy "Zpráva pro Adolfa 1" je v tomhle neskutečně silný a možná vás i překvapí, co vám Osamu Tezuka předkládá. Překvapí to hlavně v tom smyslu, že i v jeho kresbě se objevuje expresivní zveličování, kdy postavy mají zdůrazněné emoce. Ten humor je tak nějak všudypřítomný, je tu celou dobu, ale chvílemi se skryje, že na něj v podstatě zapomenete. A tady na konci už o něm nevíte vůbec. Je to hodně krutý závěr první knihy a přitom závěr v tu pravou chvíli. Máte čas na to ho rozdýchat, abyste se pak mohli začíst do druhé knihy, kde bude vše dořešeno. A budete hodně zvědaví, jak se vše bude vyvíjet a jak to skončí.

Na začátku recenze jsem uvedl, že někdy se nadšení z něčeho, co doposud není na našem trhu, mění ve zklamání. V případě knihy "Zpráva pro Adolfa 1" to rozhodně neplatí. Osamu Tezuka se na náš trh dostává skvělým dílem, díky němuž můžeme docenit jeho schopnosti jako jednoho z nejlepších japonských vypravěčů a komiksových tvůrců všech dob. Ne nadarmo byl nazýván božstvem. Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" je skvělou ukázkou toho, jak je i manga styl vhodný v podstatě pro jakýkoli žánr. Je zde komedie, je zde velké drama, jsou zde historické události v některých chvílích až s dokumentární přesností. Ale hlavně je tu skvělý příběh, jenž hltáte od začátku do konce. Nezbývá pak než doufat, že těch knih od Osamua Tezuky, které budeme moct číst česky, bude více. Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" má rozhodně ambice, aby čtenáře přilákala, a to nejen ty, kteří na Tezuku v češtině čekají dlouho, ale i nové, kdo se s ním teprve seznámí. A jsem si jistý, že to bude setkání, jež je dovede uchvátit.

K českému vydání bych pak měl připomínku. Česká transkripce je skvělá, lépe dokáže zachytit zvuk japonských slov než anglická transkripce, ale je otázkou, do jaké míry má smysl má do české transkripce převádět i takové značky jako Mitsubishi. Micubiši vypadá prostě divně, navíc tato společnost se i na českém trhu prezentuje jako Mitsubishi. A proč se o knize "Mein Kampf" mluví jako o "Můj boj". Jasně, je to doslovný překlad, ale i v češtině je kniha vydávána pod svým originálním německým názvem. Ale to jsou jen drobné vady, které asi většině čtenářů vadit nebudou.

Komiks "Zpráva pro Adolfa 1zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

2019-11-01

#2058: Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích


Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "Spider-Man and the Black Cat" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 49 Kč na stáncích.

Scénář: Kevin Smith
Kresba: Terry Dodson

Kevin Smith je rozhodně autor, kterého mám rád. Mám ho tedy rád především jako filmového scenáristu a režiséra, ale rád si přečtu i nějaký ten jeho komiks. A komiks "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích" je jeho druhou prací pro Marvel, která následovala po komiksu "Daredevil: Ďábel strážný". Kevin Smith toho pro Marvel moc nestvořil, ale když dostal možnost psát něco se Spider-Manem, nenechal si ji ujít. Tedy pravda, prošlo mu, co by mnohému autorovi asi neprošlo, ale když už se s Marvelem dohodli, že komiks vyjde, tak se počkalo i na scénáře k posledním dílům. Šestidílná série začala vycházet v roce 2002, ale k jejímu dovydání došlo až v roce 2006, kdy vyšel šestý díl. Ale vyplatilo se počkat, kniha "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích" obsahuje příběh, který se stal uznávaným a i po více jak deseti letech je na něm vidět, že si Kevin Smith dovolil zajít do trochu temnějších koutů Spider-Manova světa.

V komiksu "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích", jak už název napovídá, se nesetkáváme jen se Spider-Manem, ale i s Felicií Hardy - ještě jednou v nějakém českém komiksu uvidím Liša, asi mi jebne - která má své alter ego v podobě Black Cat, což je celkem jasné vykradení Catwoman, ale nic to nemění na tom, že je Felicie zajímavou postavou. Prostřednictvím komiksu "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích" se vrátila do New Yorku a do života Petera Parkera, respektive Spider-Mana. To spojení je spíše náhodné, protože společně začnou pracovat na jednom případu. Spider-Man chce zjistit, proč zemřel jeden mladík, Black Cat zase chce vědět, co se stalo s její kamarádkou. A náhodou do sebe vrazí - doslova - když pátrají po tom, co se vlastně stalo.

I když by takový příběh mohl lehce sklouznout k tomu, že se budou Black Cat a Spider-Man špičkovat, že se budou snažit nějak navázat na svůj minulý vztah, i když Peter už je ženatý a zamilovaný. A tohle je téma, které zde rozhodně je, ale je to pouze okrajové, je to něco, co se zde odehrává v pozadí. Do popředí se dostává dramatický příběh, a to jak tím, že zde umírají lidé, tak proto, že se vrací minulost nějakých postav, kterou musejí konfrontovat, ať už samy, anebo s jinými, kteří se snaží překonat svou minulost a nějak dál žít. Na komiksu je vidět, že se z poměrně zábavného, skoro až mainstreamového, postupně mění v něco, co má větší hloubku, tedy především psychologickou. A zase se prokazuje, že Kevin Smith, pokud píše komiks, tak rozhodně není takovým vtipálkem, jako v případě svých filmů. Raději se věnuje tomu trochu temnějšímu, co může být s postavami spojováno. A sakra mu tahle temnější vlna sedne.

Nebudu tvrdit, že je komiks "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích" vyloženě depresivní, takový není, když čtete poslední stránky, tedy před epilogem, je vidět, že tu je naděje, že tu svítí slunce, ale přesto se zde řeší minulost, která není pěkná, řeší se zde minulost, která je poměrně hnusná. A i když není komiks "Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích" vizuálně explicitní, stejně si snadno dokreslíte, co se děje mimo scénu. I proto na vás pak tyto sekvence budou mít ten správný a celkem tíživý dopad. Přitom máte pocit, že kresba je tak nějak klasicky mainstreamová - je hodně sexistická, předimenzovaná, vyhypovaná a místy dost na efekt. I tak ale dovede vyprávět hlubší příběh, nejen přímočarou superhrdinskou akci. Je vidět, že si Kevin Smith a Terry Dodson skvěle sedli. A tak čtenář dostává zajímavý, trochu temnější spidermanovský příběh, než je zvyklý, ale to hlavně díky Black Cat. Spider-Man je pořád ten náš starý známý.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksový výběr Spider-Man 1: Úhel pohledu
Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága

2019-10-31

#2057: Rower Hogan / Tři kluci


Rower Hogan / Tři kluci
Vydalo nakladatelství Václav Vávra v pevné vazbě v roce 2013. Vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 280 Kč.

Scénář: Jiří Macek, Jaroslava Šálková a Svatopluk Hrnčíř
Kresba: Marko Čermák


Pokud máte rádi skautský komiks, pokud máte rádi Foglara a jeho příběhy, asi se vám budou líbit i další komiksy z podobného ranku, jichž už ani není Foglar autorem. Komiksy, které jsou v knize "Rower Hogan / Tři kluci" obsaženy, mají scenáristicky na svědomí Jiří Macek, Jaroslava Šálková a Svatopluk Hrnčíř. Všechny mají ale společné jedno - autorem kresby je legendární Marko Čermák, stále ještě žijící legenda českého komiksu. V knize "Rower Hogan / Tři kluci" pak nacházíme komiksy, které jsou klasicky skautské, ale zároveň komiksy, které by se daly označit za klukovské, dobrodružné. Vždycky v nich jde ale primárně o partu a o to, jak se kamarádům podaří se vypořádat s určitými nástrahami, a to většinou v přírodě, na kterou je kladen velký důraz, a to nejen z vizuálního hlediska, ale i z morálního hlediska, kdy je zdůrazňována potřeba jejího zachování.

První část knihy tvoří komiksy "Rover Hogan" a "Rover Hogan II" - je zajímavé že na obálce knihy je uváděno "Rower" a na komiksech "Rover", ale příčinu úplně neznám. Tohle jsou ony skautské komiksy, kdy postavami jsou skauti, a to v návaznosti na to, že komiks byl určen pro opětovné znovuvydávání časopisu "Junák", k němuž došlo v roce 1992. A k ukončení vydávání také došlo v roce 1992, na konci tohoto roku. Bylo to tedy poměrně krátké období, ale podařilo se vydat jedenáctidílný seriál "Rover Hogan" a nakonec i třináctidílný seriál "Rover Hogan II", který byl sice původně uvažován jako dlouhotrvající, ale konec "Junáka" mu v tom trochu zabránil. Na poslední stránce seriálu je to docela patrné, protože je vidět, že už je tam více textu než kresby, aby mohli tvůrci komik nějak smysluplně zakončit.

Druhou část knihy "Rower Hogan / Tři kluci" tvoří tři díly komiksu "Tři kluci", které se všechny objevily také v poměrně krátce vydávaném, dnes už legendárním časopise "Kometa". Tady vychází společně se skautským komiksem, i když žánrově jsou "Tři kluci" malinko jinde. Jsou to kluci, kteří cestují přírodou, takže do jisté míry na skauty navazují, ale nejsou součástí nějaké konkrétní organizace. Prostě kamarádi, co mají rádi výlety, nebojí se spát venku a sem tam vyřeší nějakou tu záhadu, která se před nimi naskytne. Komiks má celkem tři díly, kterými jsou "Tři kluci a madona", "Tři kluci a krokodýl" a "Tři kluci a šifra". Všechny v sobě mají něco, co by se dalo označit za detektivní zápletku, místy skoro až neobyčejnou, ale nakonec se ukáže, že za vším vězí lidé. Mimochodem grázlové jsou celkem standardní součástí těchto komiksů.

V knize "Rower Hogan / Tři kluci" se ukazuje, že je možná trochu škoda, že komiks "Rover Hogan II" nemohl být dokončen, protože je tady celkem zajímavá skupina skoro až militantních záporáků amatérů, na níž by se dalo stavět. Víc prostoru bohužel nedostala, i když by si to zasloužila. U komiksů s Roverem mi trochu vadila tmavá kresba, kde není jisté, jestli to je dáno skutečně originály, anebo technikou tisku, respektive technikou reprodukce. Na komiksech "Tři kluci je pak vidět, že světlejší barvy Čermákově kresbě sluší víc. Komiksy si užijete hlavně pro jejich retro nádech, určitou naivitu a možná se i vrátíte do dětských let, pokud vám tyto příběhy tenkrát něco říkaly. Pokud ne, možná alespoň objevíte jejich kouzlo. Místy je v nich trochu moc textu, což je škoda, kresba do cela mluví sama za sebe. I my jsme měli velmi dobře vypravěče v rámci komiksového média.

Komiks "Rower Hogan / Tři kluci" vydalo nakladatelství Václav Vávra, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

2019-10-30

#2056: DC komiksový komplet 74: JLA - Vyšší moc


DC komiksový komplet 74: JLA - Vyšší moc (JLA: Act of God)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 3 série "JLA: Act of God" a jako "The Brave and the Bold 30" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Doug Moench, Gardner Fox
Kresba: Dave Ross, Mike Sekowsky

"Elseworlds" byl celkem zajímavý projekt, tedy v rámci komiksu nic zásadně originálního, protože studia dávala prostor svým tvůrcům v tom, aby vytvářeli alternativní příběhy, které nebudou pasovat do kontinuity, už nějakou dobu. Ale i když není myšlenka sama o sobě nijak originální, i DC před značkou "Elseworlds" tohle dělalo, tak je to pořád skvělý prostor k tomu, aby se vytvářely příběhy, které někteří fanoušci skutečně chtějí slyšet. Hlavně proto, že mají naději na to, že to budou příběhy skutečně jiné, že se tam stane i to, co by se v klasické kontinuitě stát nemohlo. Tedy za předpokladu, že kontinuity neprojde nějakými šílenými zvraty, krizemi a podobnými ptákovinami, které se neskutečně šroubovaně snaží o to, aby všechno, co doposud vyšlo, do sebe nějak zapadalo. Tak si říkám, kdo je v tomhle horší, jestli DC, nebo Marvel. Otázka, na kterou asi ani není potřeba znát odpověď.

Doug Moench si položil jednu zajímavou otázku - nebo vlastně několik zajímavých otázek - které se rozhodl zodpovědět příběhem, který je obsažený v knize "DC komiksový komplet 74: JLA - Vyšší moc". Ty otázky byly následující: Co by se stalo, kdyby všichni superhrdinové přišly o svoje schopnosti? Jak by se pak zachovali? Byli by pořád hrdiny, i když by už neměli svoje schopnosti? Jak by zvládli to, že už nejsou stejní? Doug Moench pak přesně specifikoval to, kdo přijde o svoje schopnosti - všichni, kdo je mají nějak založené na vlastní tělech, genech, apod. Tedy to, co mají schopnosti dané technologiemi nebo prostě jen výcvikem o ně nepřijdou. Takže Batman je v pohodě - překvapivě v tomhle komiksu ale dostal celkem málo prostoru. A jak k tomu vlastně došlo? Jeden den, prostě zničehonic, se objevilo černé světlo, blesklo, a bum, najednou nikdo neměl schopnosti. Na chvíli se vypnuly i těm, co používali technologie, ale jen na chvíli.

Popravdě si myslím, že tenhle úvod se dal využít mnohem lépe. Superhrdinové mohli být ve vzduchu, ve skutečně krizových situacích. Tohle mohl být neskutečný masakr, pořádný dopad na přeživší, ale Doug Moench - a nejspíš i vydavatelství DC - se rozhodl, že to až tak drsné nebude. Takže se mohlo zachránit i letadlo, které se střemhlav řítilo k zemi. A zachránilo se samo. Ale dobře, nějaký status quo je nastaven. Sledujeme hrdiny, jak se vyrovnávají se svou ztrátou. A je to přesně to, co byste čekali. Někteří se přes to přenesou a začnou žít nové životy, někteří se smíří se ztrátou, ale chtějí dál pomáhat, no a někteří se v tom pořádně utápí. I tady si myslím, že by to mohlo být drsnější. Tohle je ztráta jako blázen! Měli by se tu objevit hrdinové, kteří se z toho nevzpamatují, třeba se i zabijí. Nic takového tu ale není. Všechno tohle temné v sobě mají zahrnout jen postavy Kylea Gardnera a Supermana, kdy první nedokáže zapomenout na svou poslední prohru a ničí si život, druhý to samé, navíc ještě začne chlastat. Jenže konec je zase moc pozitivní, z čehož mi bylo smutno. Proč by v tomhle světě musela být až taková naděje?

Komiks "DC komiksový komplet 74: JLA - Vyšší moc" má skvělou myšlenku, ale i v rámci "Elseworlds" se DC a jeho tvůrci příliš drželi při zemi a nechtěli zacházet až moc daleko. Myšlenky zde prezentované jsou dobré, jsou zde i zajímavé vývoje některý postav, ale z mého pohledu je to místy prostě moc vyměklé. Tady byl prostor pro to, aby se tvůrci rozšoupli, ale pokud je studio stále trochu drží zkrátka, nevznikne z toho až tak dobrý příběhy, jaký by mohl skutečně vzniknout. I tak se ale musí Dougovi Moenchovi nechat, že prezentoval zajímavé otázky v příběhu, který není špatně napsaný. A není ani špatně nakreslený. Stejně tak se mi líbí skutečnost, jak je vlastně všechno vysvětleno, respektive jak je řečeno, že někdy se prostě dějí špatné věci. Anebo špatné... Někdy se prostě dějí věci. A tak to je. Lidé, ať už normální, nebo upravení, se s tím musí smířit a buď se adaptovat, nebo padnout. Asi proto ten konec, aby tam ta naděje existovala.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první
DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá
DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu
DC komiksový komplet 4: Batman a syn
DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek
DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první
DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá
DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna
DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první
DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá
DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž
DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu
DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu
DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první
DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá
DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa
DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli
DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině
DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli
DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2
DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí
DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt
DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu
DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna
DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl
DC komiksový komplet 26: Triumvirát
DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj
DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík
DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham
DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh
DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac
DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež
DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první
DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá
DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna
DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první
DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá
DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga
DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman
DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první
DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá
DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů
DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení
DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první
DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá
DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony
DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku
DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první
DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá
DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena
DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík
DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci
DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham
DC komiksový komplet 54: JLA - Nový světový řád
DC komiksový komplet 55: Nová Mladí Titáni - Smlouva s Jidášem
DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti
DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou
DC komiksový komplet 58: Green Lantern / Green Arrow - Krušné cesty hrdinství
DC komiksový komplet 59: Bažináč, kniha první
DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk
DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti
DC komiksový komplet 62: Bažináč, kniha druhá
DC komiksový komplet 63: Green Lantern - Hledaný: Hal Jordan
DC komiksový komplet 64: Superman a Legie superhrdinů
DC komiksový komplet 65: Mladí titáni: Budoucnost je teď
DC komiksový komplet 66: Batman - Dynastie Temného rytíře
DC komiksový komplet 67: Flash - Zkrotit bouři
DC komiksový komplet 68: Mezinárodní liga spravedlnosti, kniha druhá
DC komiksový komplet 69: Superman - Krize karmínového kryptonitu
DC komiksový komplet 70: Hawkman - Nekonečný let
DC komiksový komplet 71: Superman/Batman - Trýzeň
DC komiksový komplet 72: Flashpoint
DC komiksový komplet 73: Batman/Huntress - Volání po krvi
DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí

2019-10-29

#2055: Batman v černé a bílé


Batman v černé a bílé (Batman: Black and White)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Komiks původně vyšel jako "Batman: Black and White 1" v roce 1997 a "Batman: Black and White 2" v roce 2003. České vydání má 416 stran a prodává se v plné ceně za 789 Kč.

Scénář: Různí
Kresba: Různí

Tohle je rozhodně skvělý nápad. Myslím oslovit velké množství zajímavých, významných a skvělých scenáristů a kreslířů, případně autorů, kteří jsou obojí v jedné osobě. Navíc všechny tyhle autory spojuje skutečnost, že měli nakreslit osmistránkový komiks, který bude černobílý a nějak se bude točit kolem postavy Batmana a jeho světa. A tak jsme se i my mohli dočkat toho, že tenhle projekt, který měl dokonce čtyři řady a my se můžeme v knize "Batman v černé a bílé" seznámit rovnou se dvěma prvními. A je toho čtení opravdu dost, protože před námi je více jak 400 stran, na nichž se setkáme se čtyřiceti komiksy, kde si můžeme naplno užít jak Batmana, tak i toho, jak známí i méně známí autoři zvládají černobílou kresbu. A musím říct, že v tomhle směru se jim daří skutečně skvěle. Kniha "Batman v černé a bílé" je velmi bohatou sbírkou, kde se setkáme s různorodými styly, od těch jednodušších, až po ty skutečně promakané, ale myslím že p stránce kresebné nezklame snad ani jeden komiks. Po stránce scenáristické už to je jiná písnička.

V knize "Batman v černé a bílé" najdete skutečně velké množství známých a významných autorů, kteří ať už vytvářeli svoje komiksy sami anebo se na nich podíleli scenáristicky či alespoň kresebně. Jsou to Jim Lee, Bruce Timm, Joe Kubert, Howard Chaykin, Archie Goodwin, Walter Simonson, Richard Corben, Neil Gaiman, Simon Bisley, Bill Sienkiewicz, Brian Bolland, Kacuhiro Otomo, Paul Dini, Alex Ross, Marie Severin, Chris Claremont, Tim Sale, Warren Ellis, John Byrne, John Arcudi, John Buscema, Brian Azzarello, Eduardo Risso, Dave Gibbons, Gene Ha, Gene Colan, Alan Grant. A to jsem se zaměřil na jména, která jsou známější, v některých případech se dokonce jedná o komiksové legendy, ať už v oblasti kresby nebo scénáře. A pak jsou zde ještě tací, kteří vytvářeli obálky, tedy minimálně pro první svazek, ten druhý už je nemá, tam už ani redakční práce celkově není tak zajímavá.

Kniha "Batman v černé a bílé" se vyznačuje standardně tím, co se dá čekat od sbírky, kde je velké množství komiksů, různých stylů a různých osobností. Je to velká sbírka, kde jsou různé styly, různé žánry, různé přístupy. Je jasné, že ne každému sedne to, co zde bude číst. Osobně bych třeba radši, aby tu bylo méně komiksů, kterými chtějí tvůrci jenom pobavit. Jasně, osm stran je celkem omezený prostor, ale přece jen se i na takovém prostoru dá vytvořit něco, co je zajímavé, temné a nemusí to být jen pokus o vtip. Více autorů se ale snažilo spíše o zlehčení, což mi k Batmanovi tolik nesedí. Minimálně ne v takovém míře, jak je to v této sbírce podáno. Ony komiksy původně vycházely v sešitech, ve druhé části pak skutečně spíše jednotlivě, takže to tak zásadní dopad na čtenáře nemělo, ale v tomhle souborném vydání je toho komického nebo pokusu o komické až trochu moc. Kdo má ale radši humor než něco vážnějšího, tomu to bude vyhovovat více.

Celkově je možné říct, že první poloviny knihy "Batman v černé a bílé" je zajímavější než polovina druhá, a to i přesto, že ve druhé polovině jsou také skvělí autoři, kteří si zkusili osmistránkový černobílý komiks s Batmanem. Jako kdyby ale ve druhé polovině přišli spíš takoví autoři, kteří chtějí pojmout těch osm stránek jako anekdotu, takže jejich přístup je spíše v komické rovině, i když i v jejich případě se zde najdou výjimky. Jako kdyby ale ani jeden příběh skutečně nevynikal. Ty lepší jsou obsaženy v první části, kde jsou komiksy jako "Dokonalý pár" od Bruce Timma, který má skvělou noirovou atmosféru, "Drobné zločiny" od Howarda Chaykina, kde je zajímavé poselství, nostalgický "Dobrý večer, půlnoci" od Klause Jansona či "Dobrý člověk ještě žije od Briana Bollanda. Není pak divu, že jsme se s některými těmito komiksy mohly setkat už v češtině. Knihu "Batman v černé a bílé" pak můžeme vidět především jako skvělou ukázku práce s Batmanem a toho, jak se na něj každý autor dívá trochu jinak. Přiznám se ale, více temnějších příběhů by bylo fajn.

Komiks "Batman v černé a bílé" zakoupíte na stránkách Crew.

2019-10-28

#2054: Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága


Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 129 a 143 až 150 série "Amazing Spider-Man" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 49 Kč na stáncích.

Scénář: Gerry Conway, Archie Goodwin
Kresba: Ross Andru, Gil Kane

Spider-Man ze 70. let mě baví. Má v sobě něco naivního, ale přesto je vidět, že se tvůrci snažili o to, aby se dál vyvíjel, aby se posouval. Někdy to bylo způsobem, který není zrovna šťastný - některé scény, které by měly být romantické nebo romanticko-dramatické, vyznívají jako laciná telenovela - ale přesto jsou to příběhy, které mají svoje kouzlo, žádné velké eventy, prostě jen Spidey a jeho život v New Yorku, který je někdy skvělý, někdy stojí za hovno, ale náš síťomil pořád jede dál, nevzdává se, a to i přesto, že trpí velké ztráty. A tou jednou z největších byla ztráta milované Gwen Stacy, což se stalo jednou z nejdůležitějších událostí v životě jak Spider-Mana, tak i Petera Parkera, protože na obou se to podepsalo. Na Peterovi proto, že ztratil někoho, koho miloval, na Spider-Manovi pak tak, že mu vyvstali další záporáci, kteří měli spojitost právě přímo se smrtí Gwen Stacy. A t se dozvídáme právě v knize "Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága".

Ke smrti Gwen Stacy došlo v čísle "Amazing Spider-Man 121" a první následky pociťuje Spider-Man v sešitě "Amazing Spider-Man 129", kdy se na scéně poprvé objevuje Jackal. I když to Spider-Man ještě netuší, příchod tohoto hrdiny je výsledkem toho, že Peter Parker miloval Gwen Stacy a že si veřejnost myslí, že ji Spider-Man zabil. Vzhledem k tomu, že ono pověstné "SNAP" se ozvalo ve chvíli, kdy ji Spider-Man zachytil pavučinami, určitý podíl, alespoň technicky, na její smrti Spider-Man měl, ale vina leží jednoznačně na Green Goblinovi, který zemřel stejný večer. Tedy samozřejmě domněle. Ale nebyly lepší doby, kdy mohli hrdinové umírat? Nebylo by skvělé, kdyby i v komiksu tohle zůstalo něco jako status quo? Ale ono to prostě nejde. Na případu Gwen Stacy je tohle znát nejvíce.

Stan Lee jezdil na přednášky se studenty, kteří mu vyčítal, že Gwen Stacy zabili. Stan Lee se chtěl zavděčit fanouškům, a tak tehdejším tvůrcům řekl, že chce, aby se Gwen Stacy vrátila. Aby prostě byla na živu. Ano, i Stan Lee přicházel s pořádně nesmyslnými návrhy. Ale Gerry Conway se rozhodl, že tohle pojme hodně specificky. A tak se Gwen Stacy skutečně začíná objevovat. A my v sešitech 143 až 150 série "Amazing Spider-Man" objevujeme, jak k tomu vlastně došlo, jak to bylo možné. Název sbírky "Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága" napovídá, jak se to vlastně mělo. A musí se nechat, že i když dostal Gerry Conway úkol, který byl pitomý, popral se s ním se ctí a přivedl na svět postavy, které dávají určitý smysl Navíc mu je k dobru to, že je plánoval použít jen jednorázově pro tento příběh. Bohužel přišli další, kteří tenhle odkaz trochu narušili, jak jsme se mohli přesvědčit třeba v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 80: Scarlet Spider (Ben Reilly)".

Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága" z mého pohledu rozhodně stojí za pozornost a je to příběh zajímavý. Jasně, jsou zde věci, které mi ani trochu nesedí. Gerry Conway je hodně ukecaný a někdy je toho textu zbytečně moc, standardně popisuje něco, co je zřejmé už z kresby, ale tohle je prvek, který se v této době objevoval příliš často. Stan Lee mu dal vlastně základy. Pak je tu ta skutečnost, jak se autor v rámečcích obrací přímo na čtenáře. Tohle je prvek, který mi nesedí a vadí mi. Jsou zde příběhy, které mi moc nesedí, jako třeba ta anabáze ve Francii, nemluvě pak o tom, že v rámci dvou panelů se udá skok, který se odehrál v jiném komiksu, ale tohle patří k vydávání. Na druhou stranu to nebyl příběh, který by byl pro "Klonovou ságu" zásadní. I přes určitá negativa pak v knize "Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága" dostáváme dobrý retro příběh z časů, kdy mě osobně Spider-Man bavil.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksový výběr Spider-Man 1: Úhel pohledu