2019-02-19

#1917: Pečeme s Kafkou - 85 %


Pečeme s Kafkou (Baking With Kafka)
Vydalo nakladatelství Plus v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Baking With Kafka" v roce 2017. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Scénář: Tom Gauld
Kresba: Tom Gauld

Mám rád netradiční stripy. A "Pečeme s Kafkou" je rozhodně netradiční strip. Pa mám rád umělecká díla, která se věnují tvorbě, literatuře, ale především se zaměřují na autora jako postavu. Tohle dělal King a dělají to i jiní. A dělá to i Tom Gauld. Takže "Pečeme s Kafkou" přináší minimálně dva prvky, díky nimž by mě měl bavit. Pak je zde také specifická absurdita, s níž jsou komiksy podávány, kdy vlivy filosofie i superhrdinského mainstreamu a případně pokleslých žánrů se zde spojují... no do kafkovského propletence, jenž je jednotný, celistvý a kompaktní. A hlavně funkční. Pokud si přečtete dva tři stripy z knihy "Pečeme s Kafkou", budete hned vědět, jestli je tohle komiks pro vás, či nikoli. Buď vás zaujme, anebo vůbec ne. Nejblíže k tomu, co u nás v oblasti stripů vychází, má pak "Pečeme s Kafkou" k sérii "Macanudo". Přesto je "Pečeme s Kafkou" odlišné.

Kniha se jmenuje "Pečeme s Kafkou", ale strip s Kafkou se zde objeví jen jeden. Přesto je to esence toho, co od Toma Gaulda čekat. Je to člověk sečtělý, je to člověk se specifickým smyslem pro humor, který má jasnou představu o tom, co je to tvůrčí proces a jaká jsou jeho úskalí. Dokáže je pak prezentovat formou, která je velmi originální a své. Třeba i v tom smyslu, že mnohdy jsou stripy třeba jen jakousi hříčkou, rébusem, kdy musíte malinko přemýšlet o tom, co se vlastně snažil autor říct. Ale v tom je krása komiksu "Pečeme s Kafkou". Tohle opravdu nejsou jen obyčejné stripy, tohle jsou stripy, kde je ten humor specifický, skrytý pod vrstvami. Jsem si jistý, že mnohým čtenářům to ani nebude připadat moc vtipné. Ale Tom Gauld se nesnaží trefit do vkusu všem, jede si jednoduše to svoje.

Tom Gauld není specifický jen tím, jaký styl dává scénářům svých komiksů, ale i tím, jaké vizuální nástroje k tomu používá. Na jednu stranu se to přirovnání k sérii "Macanudo" nabízí i z hlediska vizuálního, protože Tom Gauld i Liniers mají podobnou černou linku, ale Tom Gauld využívá prostor panelů odlišně. Někdy mu ani nejde o sekvenční umění, někdy prostě jen vrší nápady za sebe. Variace na jedno téma. Anebo prostě jen jedno téma v jednom velkém obrázku bez rozdělení na jednotlivé panely. Práce s prostorem je skutečně velmi dobrá, vždy je využit tak, aby to sloužilo danému příběhu. Tom Gauld nekreslí jen postavy, někdy se setkáme je se zjednodušujícími siluetami, v některých případech se jeho stripy úplně obejdou bez postav, kdy sledujeme jen grafické prvky, které s textem dohromady tvoří strip. Zajímavá ukázka toho, jak také pracovat s kresbou a komiksem jako médiem.

Kniha "Pečeme s Kafkou" obsahuje sbírku stripů, které jsou netradiční, chytré, přemýšlivé, místy docela dost filosofické, ale stále zábavné. Ne, nejsou to jednohubky, které prolétnete, zasmějete se nad nimi, a otevřete pokračování, abyste se smáli dál. Tom Gauld přináší něco trochu navíc, něco trochu jiného. Strip nemusí být jen jednoduchá zábava. I na malém prostoru se dá vymyslet více, jak nám dokázalo zmiňované "Macanudo" anebo třeba i "Calvin a Hobbes". Nezáleží na formě. I malá forma stripu může říct hodně. Někdy víc než desítky stránek. Tohle se mi na komiksu "Pečeme s Kafkou" líbí. Je svůj, vyjadřuje názory autora, které jsou specifické a dokážou se trefit do noty. Stejně jako někoho neosloví vůbec. A tak to má s literaturou/komiksem/filmem/atd. být.

Komiks "Pečeme s Kafkou" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

2019-02-18

#1916: Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4 - 55 %


Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Vydání má 120 barevných stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Sylvain Runberg
Kresba: Serge Pellé

V sešitě "Modrá Crew 9: Orbital 1 a 2" se nám představila docela zajímavá sci-fi série, která ale jako kdyby byla příliš malá na to, jak je svět, který si Sylvain Runberg a Serge Pellé vysnili velký. Tohle se naplno ukazuje i ve třetím a čtvrtém příběhu, které tvoří jeden celek a které jsou obsaženy v knize "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4". Pointa celého příběhu totiž tkví vlastně jen v tom, že ve vesmíru existuje jedna velmi specifická rasa. Právě ta stojí za vším špatným, co se děje. Tohle mi jednoduše přijde takové trochu vycucané z prstu, není tu nic, co by naznačovalo, že taková rasa existuje, prostě jen bylo využito to, co fungovalo a co Runbergovi zapadlo do jeho děje. Ve sci-fi se tohle přece snadno zdůvodní, protože ve vesmíru může být v podstatě jakákoli rasa. Nemůžu si pomoct, ale mě tohle přijde z hlediska autorského jako takové jednodušší řešení, které se scenárista snažil zakrýt trochu nečekanou poslední stránkou.

Ale vraťme se k příběhu. V "Modrá Crew 9: Orbital 1 a 2" jsme se seznámili se dvěma hlavními postavami, diplomaty Calebem a Mézoké. Trochu nesourodý tým, o nichž se dozvíme jen to, že Caleb je prvním člověkem, jež se stal diplomatem v IDO, Mézoké pak patří k rase, která má s lidmi dlouhodobě špatné vztahy. Tohle až tak zásadní není, což si myslím, že je škoda, protože v náznacích se to neustále vrací. V knize "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4" má více prostoru Caleb, o němž se dozvídáme i něco z minulosti. Mézoké jen něco málo prohodí o tom, kým byla, ale celkově se dá říct, že pro děj není tak důležitá. Caleb a jeho minulost jsou pak zajímaví mimo jiné i proto, že se zde dostáváme do českého prostředí. Caleb studoval v Praze, a tak nám v komiksu zazní, možná trochu nečekaně, čeština. A není to jen překladem.

Caleb a Mézoké jsou posláni na misi na Zemi, kde má dojít ke zpečetění míru mezi lidmi a Sandžary (Mézoké patří k Sandžarům). Jenže v té době dochází u Kuala Lumpur k napadení rybářů. Nikdo z toho není moc šťastný, protože by to mohlo vést k narušení slavnosti, která se chystá. Dvojice diplomatů tak má vyřešit problém, který se tvoří. Na jednu stranu se zdá, že před námi vyvstává epický, politicky laděný a sociálně kritický příběh, ale nakonec se ukáže, že je to jen taková variace honu kočky na myš. Není to vyloženě špatné, ale politická situace se zdá nedořešena, stejně jako příběh samotný, jenž je uzavřen zvláštně, hlavně pak ve chvíli, kdy víte, že v originále jsou venku ještě další tři sešity. Další dva opět s uzavřenou misí. I proto se konec jeví trochu jako z nouze ctnost a nucená snaha o přehnané napětí. Toho konce je škoda, protože celkově je zbrklý a v konečném pohledu na dva díly takový hodně jednoduchý.

Co se musí nechat, to je kresba Serge Pellého, který se pro sci-fi narodil, ale přitom zvládá skvěle i flashbacky. Jeho světy žijí, jsou obydleny zajímavými rasami, jeho Země je pozemská, a přesto od té naší do jisté míry odlišná. Kreslíř se skutečně snaží a některé panely jsou opravdu parádní. Škoda, že příběh není kvalitativně v lepším souladu s kresbou. Scenáristicky komiks "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4" lehce klopýtá. Představuje čtenářům něco velkého, ale oni nakonec dostanou jen takovou maličkost, s níž nejspíš nebudou spokojení. Já spokojený nejsem. Jako kdyby se autoři rozhodli, že cesta je zajímavější než cíl, ale v tomhle případě je ta cesta hlavně hezká na pohled. Tady to úplně nestačí. A že by si tvůrci připravovali půdu pro něco velkého, co teprve přijde? V tom případě doufám, že toho ještě dočkáme. Zatím si ale "Orbital" dává pauzu a příště nás v "Modré Crwi" čeká "Hrobař".

Komiks "Modrá Crew 10: Orbital 3 a 4" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Modrá Crew 1: Ekhö - Zrcadlový svět"
"Modrá Crew 2: Ekhö - Zrcadlový svět"
"Modrá Crew 3: Okko"
"Modrá Crew 4: Třetí zákon 1 a 2"
"Modrá Crew 5: Třetí zákon 3 a 4"
"Modrá Crew 6: Dlouhý John Silver 1 a 2"
"Modrá Crew 7: Dlouhý John Silver 3 a 4"
"Modrá Crew 8: Ekhö - Zrcadlový svět 5 a 6"
"Modrá Crew 9: Orbital 1 a 2"

2019-02-14

#1914: Jízda na vlnách - 90 %


Jízda na vlnách (Oomen stroomt over)
Vydalo nakladatelství Motto v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Oomen stroomt over" v roce 2017. České vydání má 240 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Francine Oomen
Kresba: Francine Oomen

Ne, opravdu jsem mnoho knih o přechodu doposud nečetl. Vlastně nejspíš žádnou. Není to téma, které by mě krátce po třicítce trápilo. I když je mi jasné, že přechod se může týkat i mužů, i u nich dochází k hormonální nerovnováze, tak nějak doufá, že mám ještě dvě desítky let klid. A že to nebude tak náročné, jako se to projevuje u žen. Anebo o tom chlapi prostě nemluví. Či to považují za standardní součást stárnutí. Jak chlap nemá menstruaci a vše s ní spojené, tak vlastně ani pořádně neví, co to jsou hormonální problémy. Když jsem otevíral knihu "Jízda na vlnách", vlastně jsem tak ani pořádně nevěděl, do čeho jdu. Ale musím říct, že se mi nesmírně líbily ukázky. Ne že bych je četl, ale prostě grafická podoba knihy mi přišla skvělá. A pak jsem knihu "Jízda na vlnách" otevřel... A dostal jsem přesně to, co jsem očekával.

Francine Oomen rozhodně není neznámou autorkou ani u nás, má na svém kontě docela dost knih, v svém rodném Nizozemsku je dokonce autorkou bestsellerovou, jak sama v knize uvádí. Ale "Jízda na vlnách" není o tom, aby se autorka chválila, naopak, "Jízda na vlnách" je o tom, aby autorka prezentovala i stinné stránky života, které přicházejí, aniž by člověk sám chtěl. "Jízda na vlnách" je kniha o přechodu. Chtělo by se - asi hlavně chlapovi - říct: A co jako? ale ono je to zajímavé. Hlavně z toho pohledu, jak je knih "Jízda na vlnách" osobní, jak zde autorka popisuje svou situaci, a to mnohdy skutečně velmi realisticky. Mužům se to nemusí vždy číst hezky, já jsem se naopak něco rád dověděl. A že se v knize "Jízda na vlnách" dozvíte dost. Mimo jiné i to, jak se dělá docela zajímavý ostružinový koláč. A nejen to. Kniha je opravdu graficky velmi speciální. Převážně se jedná o koláže, ale je zde i klasický komiks, jsou zde jednostránkové vtipy, jsou zde malby, kresby. Každá stránka je jiná.

Kniha "Jízda na vlnách" má tak trochu podobu zápisníku, kdy někdy jsou stránky opravdu linkované a vy máte pocit, že jste se přenesly do deníku bláznivé ženské. Tohle všechno jen umocňuje to, jak se Francine v přechodu cítila. Místy je to skutečně správně šílené. Použití barev, forem kresby a grafiky, to všechno dává knize neskutečnou formu. Každé otočení stránky v sobě má očekávání, každá koláž v sobě má něco jiného. A přitom je to o ženě v přechodu. Jsem si jistý, že tohle opravdu nebude pro každého, ale já jsem se nesmírně bavil nad tím, jak osobně lze tohle téma pojmout, jak s nadhledem se na něj podívat a jak ho podat tak, aby to zaujalo. Nemluvě o tom, že je to docela informativní. A vizuálně krásné. Tady prostě musím pochválit české zpracování, které nic neubírá a skvěle se čte. Měl bych snad jen jedinou výtku: Místy je návaznost textu nepřehledná a není úplně jasné, který text následuje po kterém. Zážitek ze čtení to ale vyloženě nekazí.

S knihou "Jízda na vlnách" se na český trh dostal komiks - a on to pořád komiks je, i když velmi a specifický - jen dovede nadchnout zpracováním, přístupem autorky i tématem. Ne, není to určitě pro každého, ne každý s chce dívat na kresby použitých tamponů, ale líbí se mi, že se tu nic netabuizuje, že se vše pojednává tak, jak to přichází v životě - přirozeně. Za tohle si Francine Oomen zaslouží pochvalu, stejně jako za to, že se nebála být skutečně osobní a ukázat, že v tom ženy nejsou samy a že někdy je ten přechod opravdu peklo. A nejspíš s tím nic nenaděláte, protože je na vás, abyste to nějak překonaly, odlepily e od toho a pokračovaly dál. Život a tělo si pro nás připravují různé zkoušky a tahle vypadá dost drsně. Takže všem dámám přeji, aby se jim podařilo i z takových životních zkoušek vyjít jen silnější.

Komiks "Jízda na vlnách" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

2019-02-13

#1913: Vlad 4: Poslední východisko - 50 %


Vlad 4: Poslední východisko (Vlad: Dernière issue)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "Vlad: Dernière issue" v roce 2002. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 2499 Kč.

Scénář: Yves Swolfs
Kresba: Griffo

Kniha "Vlad 4: Poslední východisko" je poslední knihou, která česky vyšla, ale bohužel je zde problém, že se nejedná o poslední knihu, která v sérii vyšla celkově. A je to škoda, protože se vám vlastně do ruky dostává série, která je nekompletní a která tak na 95 % už česky kompletní nevyjde. Je to škoda, hlavně proto, že těch nedokončených sérií tu máme celkem dost. O to větší je to škoda v případě, kdy ta série má poslední díl a byla v originále ukončena. Tedy předpokládám, že došlo k tomu, že Vlad nakonec Igora našel. To v knize "Vlad 4: Poslední východisko" bohužel nezjistíme, my se musíme soustředit na jinou část příběhu.

Ta se nám otevřela v knize "Vlad 3: Rudá zóna" a příběh byl přerušen, aby byl v dílu "Vlad 4: Poslední východisko" dokončen. Vlad a Simon se stali vězni v Rudé zóně, což je v podstatě něco jako oblast okolo Černobylu, jednoduše místo, kde došlo k jaderné havárii, která zónu uzavřela. Uzavřela ji k tomu, aby zde šílený vědec mohl dělat svoje experimenty, o nichž nikdo neví. I čtenář vlastně až v knize "Vlad 4: Poslední východisko" zjistí, co se v zóně děje. A není to zase nic tak šíleného, jak by si jeden myslel. Celkově je děj veden docela uměřenou cestou, i když by si jeden mohl myslet, že to bude celkem jízda.

Vlad se snaží zachránit Simona, Simon zase musí poslouchat Neglatova, aby se i čtenář dověděl, co se v zóně děje. Takže nakonec z celkem akčního thrilleru vychází spíše vysvětlující díl, který je lehce nudný a nic zásadně nového nepřinese. V knize "Vlad 4: Poslední východisko" šlo vlastně jenom o to, aby se Vlad a Elenstein dostali ze zóny pryč a mohli pokračovat v pátrání. A to se nakonec i stane, i když nejspíš ne cestou, jakou by čtenář očekával. Hrdinové se zde stávají spíše takovou pinballovou koulí, která létá podle toho, jak se odrazí nebo jak do ní někdo strčí. Je to škoda, protože Vlad je dost silnou postavou, aby všechno zvládl sám. Je ale pravda, že jednu lepší únikovou pasáž nám předvede.

Slabinou knihy je její závěr, který je prostě jen takový zásah shůry, který děj posune dál. Celkově se pak všechno, co se stalo, zdá vlastně trochu zbytečné. Stejně jako se vytrácí Igorova linie, která je opět jen zmiňována, ale nejeví se nějak zásadní. Jako kdyby ji ani Vlad nechtěl moc sledovat, prostě jen pokračuje, protože to se očekává. Scenáristicky je čtvrtý díl asi nejslabší. Není se pak moc čemu divit, že zájem o sérii klesal, i když si myslím, že nebyl velký ani od prvního dílu. Je ale pravdou, že by mě stále docela zajímalo, jak to vlastně všechno skončilo. Tak třeba si jednou zopakuji francouzštinu.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vlad 1: Můj bratr Igor"
"Vlad 2: Pán z Novijanky"
"Vlad 3: Rudá zóna"

2019-02-12

#1912: Terka a její jednorožec prostě válí! - 45 %


Terka a její jednorožec prostě válí! (Phoebe and Her Unicorn: Unicorn on a Roll)
Vydalo nakladatelství CPress v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Phoebe and Her Unicorn: Unicorn on a Roll" v roce 2015. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Dana Simpson
Kresba: Dana Simpson

Po knize "Terka a její jednorožec" tu máme pokračování, které prostě jen navazuje v tom smyslu, že jsou zde další sebrané díly webového stripu "Phoebe and Her Unicorn". Není to vyloženě špatné čtení, a i když je cíleno spíše na dívčí publikum, jsou zde prvky, které vás mohou trochu pobavit. Přece jen, některá z postav, ať už Terka nebo Marigold sem tam docela dobře zahlásí. A navíc se mi ještě líbí skutečnost, že strip není složen z jednorázových epizod, které nemají návaznost, ale existuje zde ona návaznost, která posouvá děj i vztahy některých postav. Takže na stránce dostáváte uzavřený strip, ale zároveň se jeho prostřednictvím rozvíjí děj. Tohle je moc fajn a ukazuje to, že autorka je celkem schopná, a to i přesto, že si zvolila celkem jednoduché postavy a jednoduchý děj. Ale proč ne, pokud je to zábavné a pokud to funguje už od roku 2012 a čtenáři zde nadále jsou.

Hlavním tématem stripů je interakce mezi dvěma postavami, ale přece jen vidíme, že se vyvíjí postava Terky, že se mění její vztah ke spolužačce, kterou nejprve nesnášela, že je zde možná nějaký kluk, který se jí líbí, že si prožívá strasti, které jsou s dětstvím spojené. A to všechno je podáno s lehkostí a naivitou. K tomu příběhu to patří. Autorka ví, na jakou skupinu cílí, což je dobře, protože tomu podřizuje jednotlivé stripy a funguje to. Líbivé jsou i barvy, které jen pomáhají černým linkám, v nichž je komiks primárně kreslen a které mají ty správné tvary, aby to bylo na první pohled příjemné. Líbí se mi, jak Dana Simpson dovede skvěle pracovat s mimikou. Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" asi vyloženě neuchvátí, ale cílovou skupinu bude bavit. Jednorožci jsou prostě vděčné téma. Ale teď k tomu negativnějšímu, co tahle kniha přináší. A to není samotné komiks, ale podoba českého vydání.

Kniha "Terka a její jednorožec prostě válí!" je další ukázka toho, že ani v dnešní době překlady nejsou vždy dokonalé. Ve stripu původně z 25. prosince 2012 se objevuje termín "holiday gift". Samozřejmě, že je to v knize na straně 53 přeloženo jako "prázdninový dárek"... I když je holiday obecné slovo, v tomhle kontextu má prostě význam "vánoční". To opravdu nikomu nepřišlo divné spojení "prázdninový dárek"? Jak často si nějaký prázdninový dárek na Vánoce dáváme? O tom, jak došlo k přeložení stripu hned na následující straně ani nemá cenu hovořit, tam už by to chtělo od překladatele opravdu hodně invence, aby zůstal vtip zachován. Ono se toho bohužel v takové stripové knize najde ale víc. Na straně 56 je poslední Marigoldina hláška v originále "Party down", což je v podstatě opak toho, co v češtině říká. Tam řekne: "A je po večírku." Smysluplnější a vtipnější překlad by bylo něco jako: "Tomu říkám pařba!" Víc už v porovnávání překladu s originálem pokračovat nebudu. Jako kdyby autorka překladu jela spíše strojově a řekla si, že tohle je kniha pro děti, že zase nemá až tak cenu do překladu vkládat něco víc, vždyť to skoro nikdo číst nebude. Anebo alespoň skoro nikdo, kdo by to mohl kritizovat.

Vídám to v poslední době docela dost, u větších i menších nakladatelstvích, že je až moc patrné, jak se některé knihy prostě odflákli. Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" má pěkný lettering, barvy jsou dobré, ale překlad prostě kulhá, a to hodně. Jasně, stripy není jednoduché překládat, netvrdím, že ano, ale pokud se přeloží špatně, celkově to knize ubližuje. Překlad knihy "Terka a její jednorožec prostě válí!" by zasloužil větší péči. Ale to není jen problém téhle knihy a už vůbec nejen problém komiksu, špatné překlady nebo špatná vydání jsou v českých podmínkách relativně normální. Je to dáno tím, že toho vychází strašně moc a pořád se jedná o byznys, na němž se snaží vydavatel vydělat. Čtenář by tím neměl ale trpět, neměl by dostávat něco, co je do jisté míry zmetek. "Terka a její jednorožec prostě válí!" není žádná vysoká literatura, ale i tahle kniha, pokud už ji někdo vydává, si zaslouží lepší přístup.

Komiks "Terka a její jednorožec prostě válí!" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Terka a její jednorožec"

2019-02-11

#1911: Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk - 40 %


Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk (Red Hulk)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 22 až 24 a 42 až 46 druhé řady série "Red Hulk" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Jeph Loeb, Jeff Parker
Kresba: Různí

Když se měla na trhu objevit kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk", docela jsem se těšil, protože i když Red Hulk zní jako další klon Hulka, kterým vlastně je, tak je to postava, jež má docela zajímavou historii. Jenže když zjistíte, že se v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk" objevují sešity ze série "Hulk" s čísly 22 až 24 a 42 až 46, to nadšení trochu opadne, protože tady se nedostáváte k prvním sešitům, kde se Red Hulk objevil, ale už k těm, kde byla jeho totožnost odhalena. A bylo to právě ono tajemství, na němž postava Red Hulka stála a díky kterému byla tak zajímavá. Z tohohle pohledu je kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk" redaktorsky naprosto blbě sestavena, nemluvě o tom, že to zásadní je prozrazeno nikoli sešitem 22, ale rovnou úvodníkem redaktora. Pokud jste Red Hulkovu totožnost náhodou neznali, tahle vám dovede čtení docela zkazit.

Jasně, chápu, že to asi pro většinu lidí nebude velká neznámá, přece jen, aktuálně už je dobře známé, kdo je ve skutečnosti Red Hulk, ale pokud zde máme sérii "Nejmocnější hrdinové Marvelu", neočekávám, že t hlavní se dozvím hned s první sešitem. Jasně, chápu, že do jedné knihy není možné narvat čísla 1 až 22, alespoň ne do jedné knihy formátu "Nejmocnějších hrdinů Marvelu", ale tady v tom případě je prostě škoda, že se editoři rozhodli dodržet onu snahu zachytit origin postavy. On v tom sice je, je součástí čísla 23, ale to už jste tak nějak stejně uprostřed dění, netušíte, co se dělo, ale je vám rovnou předloženo to hlavní odhalení celé série, ta velká bomba, na kterou fanoušci původně čekali 22 čísel. Tady to kazí čtení a jako bomba to prostě nefunguje a ani fungovat nemůže. Je velká škoda, že to bylo pojato touto cestou, ale v Hachette se prostě rozhodli, že nám chtějí Hulka představit za každou cenu. A tak nás nejprve čeká jeden velký, třídílný spoiler a pak pětidílný příběh, který popravdě není vůbec ničím zajímavý.

Sám spoilerovat nebudu, a tak se raději zaměřím na druhý příběh. Ten je zbytečně dlouhý a představuje nám Hulka už jako kladnou postavu, která je nějakým záhadným způsobem najednou součástí Avengers. Vzhledem k tomu, že první třídílný příběh končí tak, že tomu nic nenasvědčuje, netušíme, proč je najednou s Avengers zadobře. Stejně tak jsou divné motivace k tomu, co dělá. Prostě to, proč se Hulk přenese kamsi do arabských zemí, jen proto, aby mohl hudrovat nad smrtí jednoho starého přítele, s nímž se rozhádal a už ho několik let neviděl, je spíš taková berlička, než skutečná motivace, které můžete věřit. A pak to začne být ještě divnější. Podivná nesourodá skupina se dostane do tajemného města, které vyrostlo zničehonic. To celé je protkané trochu pohádkami "Tisíce a jedné noci", trochu sci-fi mimozemskými tématy a do toho i lehce psychedelickými výjevy. V konečném důsledku je to ale jen akční rubačka, kde se objevují divné charaktery. A o Red Hulkovi to řekne opravdu hodně málo.

Po přečtení knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 64: Red Hulk" tak můžete konstatovat, že máme na trhu knihu s Red Hulkem. A to je tak jediné, co můžete konstatovat. Nebudete za sebou mít čtení nějakého super příběhu, to zásadní je vám řečeno z rychlíku a bez potřebného náboje. Je to velká škoda, protože ta postava v sobě od začátku měla skvělý potenciál, ale očividně nebylo možné jej přenést do českého prostředí v takto okleštěné podobě. A tak si touto knihou opravdu jen můžete zaškrtnout postavu, která nám tu chyběla. Nic víc. Jasně, pořád dostáváme osm sešitů původního komiksu, ale zrovna tohle nejsou sešity, které takhle poskládané mají moc velkou hodnotu, ať už z hlediska kvality nebo rozvoje postavy. Bohužel tohle je cena za to, že příběhy vycházejí na pokračování v dlouhých sériích, které jsou mezi sebou ještě navzájem provázány. To pak prostě někdy nejde udělat jednoduchý výběr, který bude dobrý.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 57: Sentry"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 58: Jessica Jonesová"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 59: Winter Soldier"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 60: Young Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 61: Generation X"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 62: Invaders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 63: West Coast Avengers"

2019-02-08

#1910: Punisher MAX 6: Barracuda - 60 %


Punisher MAX 6: Barracuda (Punisher MAX 6: Barracuda)
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako díly 31 až 36 série "Punisher" u Marvelu v edici MAX. Souborně vyšlo jako "Punisher MAX 6: Barracuda" u Marvelu v edici MAX v roce 2006. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Garth Ennis
Kresba: Goran Parlov

Knihy "Punisher MAX 4: Dole je nahoře, černá je bílá" a "Punisher MAX 5: Otrokáři" jsem chvíli, protože mi přišlo, že Garth Ennis přišel s dobrými příběhy. Na knihu "Punisher MAX 6: Barracuda" rozhodně nebudu nijak nadávat, ale tohle už je zase Ennisův standard. Drsný příběh, který v sobě má cool postavy a černý humor. "Punisher MAX 6: Barracuda" je jednoduše něco, co byste od Gartha Ennise čekali, zapadá to do jeho modu operandi a nijak moc to nevyčnívá, protože je to celkem zaměnitelné. Barracuda je prostě Rusák pro sérii "Punisher MAX". Barracuda by se vedle Rusáka vyjímal v podstatě jako jeho gansta bratr. Obrovský hromotluk, který skoro necítí bolest a snad ho ani není možné zabít.

O co jde? Jednoduše řečeno o to - Punisher nasral nesprávné lidi a ti na něj posílají pořádného zabijáka. A pokud je přímo nenasral, tak oni z něj mají strach. Punisher byl na jedné své klasické akci - najít drogové hnízdo a všechny na místě vystřílet. Jenže tentokrát toho na místě našel víc. Byl tam i jeden chlápek, kterého dealeři používali jako svoji holku. Punisher chlápka osvobodí a chce si jít po svých. Jenže to vypadá, že chlápek jen tak odejít nechce. Bojí se. Bojí se, že ho dostanou. A skoro to vypadá, že ani na policii nemůže být v bezpečí. A to si Punisher také nakonec uvědomí a chlápkovi pomůže. Právě tímhle si udělá nebezpečného nepřítele.

On ten nepřítel, který je vlastně hlava korporátní firmy, není až tak nebezpečný, i když si to o sobě chce myslet, ale má známé, kteří jsou skutečně hodně nebezpeční, minimálně v boji jeden na jednoho. A právě tenhle CEO zná Barracudu, má na něj číslo a rozhodne se, že je potřeba odstranit Punishera a právě Barracuda by mohl být tím správným žolíkem. A tak začíná souboj, který není jen jeden na jednoho, tady bude padat víc hlav, aby nakonec mohlo dojít i na skvělou scénu, jež je naznačena už v úvodu knihy, což mi nakonec přišlo trochu jako škoda, tohle si měli autoři nechat opravdu až na samotný konec. Tam by to pak vyznělo ještě o něco lépe než takhle, když je to více méně rozdělené na dvě části a tem moment překvapení už není takový.

S knihou "Punisher MAX 6: Barracuda" napsal Garth Ennis svůj celkem tradiční příběh, kde si na sérii "Punisher MAXL" dovolil celkem dost humoru, což v případě tohoto "Punishera" nebylo až tak standardní. Přece jen je tenhle příběh takový rozjařenější, a tak bylo dobré, že se vyměnil i kreslíř a místo Leandra Fernandeze se kresby chopil Goran Parlov, jehož Barracuda je opravdu pořádné hovado. I díky jeho kresbě je příběh přesně to, v co doufáte. Drsná a krvavá zábava, kde na prdel dostanou ti, kdo se Punisherovi postaví do cesty a zaslouží si umřít. A někdy pořádně děsivými způsoby.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Punisher MAX 1: Na začátku"
"Punisher MAX 2: Irská kuchyně"
"Punisher MAX 3: Matička Rus"
"Punisher MAX 4: Dole je nahoře, černá je bílá"
"Punisher MAX 5: Otrokáři"
"Punisher MAX 8: Vdovy"
"Punisher MAX 9: Dlouhá chladná tma"
"Punisher MAX 10: Valley Forge, Valley Forge"

2019-02-07

#1909: Sherlock 1: Studie v růžové - 50 %


Sherlock 1: Studie v růžové (Sherlock: A Study In Pink)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Sherlock: A Study In Pink" v roce 2013. České vydání má 216 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Mark Gatiss, Steven Moffat
Kresba: Jay.

Fanoušci Sherlocka Holmese určitě budou znát seriál "Sherlock", který v roce 2010 začala vysílat britská stanice BBC a který získal skutečně celosvětový zájem a respekt. Je to jiný Sherlock Holmes, je moderní, ale pořád má velmi dobré příběhy, které staví na původních dějových linkách Arthura Conana Doyla, ale přitom se staví do současného světa, i když stále s pocitem, že tohle není něco, co by původní dílo ignorovalo, nebo se snažilo popřít dobu jeho vzniku. Vznikl vskutku jedinečný seriál, kde excelují především dva herci v hlavních rolích. Benedict Cumberbatch jako Sherlock Holmes a Martin Freeman jako John Watson. Když se podíváte na obálku knihy "Sherlock 1: Studie v růžové", asi vám celkem snadno dojde, že komiks adaptuje právě tento seriál. Benedict si je docela podobný. A Martin vlastně také. To je bohužel hlavní problém celé knihy. Je to jen seriál v knize.

Tedy samozřejmě ne celý seriál, ale jen jeho první díl, "Studie v růžové". Když si budete pročítat jednotlivé stránky, uvědomíte si, že opravdu nečtete nic jiného, než komiksovou adaptaci televizního díla. Je to tak věrné, že pokud jste viděli seriál, budou se vám před hlavou odehrávat jednotlivé scény, a postavy budou pronášet slova se speciální dikcí, kterou jim dali jejich herečtí představitelé. Kniha "Sherlock 1: Studie v růžové" je skutečně věrnou adaptací. Chce se říct bohužel, protože v tomhle ohledu kniha jednoduše nenabízí nic navíc a jede se v zajetých kolejích, jako kdyby se tvůrce kresby, který se skrývá pod pseudonymem Jay. - bál trochu zaexperimentovat, jít trochu jinam, než jen opakovat cestou, po níž se vydali tvůrci seriálu. To si pak čtenář řekne, pro koho vlastně ta kniha je. Pro fanoušky seriálu Ale co z toho budou mít? Upomínkový předmět v knihovničce? Pro nadšence Sherlocka? Ti už nejspíš milují, nebo odsoudili seriál, takže tohle jim nic nového nepřinese. Pro neznalé diváky? No, nemyslím si, že by je to k seriálu nějak extra přitáhlo.

Jeden by řekl, že manga styl může příběhu trochu pomoct, dát mu něco jiného, ale ve skutečnosti se ukazuje, že tomu tak není. Nijak nevadí, že se skutečně jedná o klasickou mangu, tedy takovou, kdy knihu čtete odzadu, ale vadí spíš skutečnost, že obsah je tak nějak jen překreslení toho, co bylo na obrazovce, do menšího počtu panelů. A to je všechno. Nic víc, nic míň. Jasně, co čekat od adaptace, je to pořád adaptace, jako scenáristé komiksu jsou uvedeni scenáristé seriálu, ale tak nějak jsem měl prostě pocit, že tohle není nic navíc, že tohle není nic, co by nějak mělo prohloubit vaši lásku k britskému seriálu. Ale musí se autorovi kresby nechat, že rozhodně mangu tvořit umí. Čtení má spád, popasoval se i s komplikovanějšími scénami - například sledování taxíku - jež ani v komiksovém provedení neztrácí náboj. A to je fajn. Jenže pořád je to jen to, co uvidíte na televizní obrazovce, jen je to věrně zachyceno.

Kniha "Sherlock 1: Studie v růžové" možná bude na neznalého člověka působit celkem svěže, ale nevím, jestli se takový člověk ještě najde. Přece jen, původní seriál je hodně známý, stejně jako postavy Holmese a Watsona. Čtení samo o sobě není špatné, příběh je dobře vystavěn, ale umělcova invence, v tomto případě invence kreslíře, nebyla až tak nutná, respektive nebyla nějak základně přidána k příběhu, který je sám o sobě dobrý a který ještě lépe funguje ve chvíli, kdy jsou jednotlivé scény hrány skutečnými herci a nejen jejich manga karikaturami. Karikatura v tomhle smyslu není bráno jako urážka, ale jednoduše kresebné zjednodušení s tím, že celkem snadno poznáme, o jakou postavu se jedná. I když nutno říct, že Watson a Lestrade sem tam splývají. Na knihu "Sherlock 1: Studie v růžové" se nedovedu dívat jinak než jako na celkem zajímavý experiment, který ale nepřinesl nic výrazného, proč by stálo za to pokračovat. A přesto další manga provedení vyšly. A podle všeho vyjdou i česky.

Komiks "Sherlock 1: Studie v růžovézakoupíte na stránkách Crew.

2019-02-06

#1908: Vlad 3: Rudá zóna - 50 %


Vlad 3: Rudá zóna (Vlad: Zone rouge)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2003. Původně v této podobě vyšlo jako "Vlad: Zone rouge" v roce 2001. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Yves Swolfs
Kresba: Griffo


Musím říct, že mě třetí díl celkem zklamal. Ze začátku se zajímavě rozjíždí - nové prostředí, možná i nové tajemství - ale jak se blížíte ke konci, prostě jen zjistíte, že tohle není nic jiného než natahování série, kde se nic skutečně důležitého nestane. Prostě jen další sešit v sérii, který vůbec neřeší hlavní linku, ale zavedl nás do epizodky, která bude o moc delší, než by se nám líbilo. Samotná délka jednoho sešitu by byla trochu moc, ale ona se rozprostře i do čtvrtého dílu. Že by tam došlo k dílčímu ukončení? Nejsem si jistý, protože v češtině je čtvrtý díl sice poslední, ale v originále je dílů celkem sedm, a to přesto, že se čtvrtý díl jmenuje "Vlad 4: Poslední východisko". Asi je to jen poslední východisko pro nějakou situaci, ne pro celý příběh.

Vlad má nového společníka, kterého získal v závěru knihy "Vlad 2: Pán z Novijanky". Jedná se o Simona Elensteina, což je delegát Organizace evropských národů. Rozhodně to není bojovník, na první pohled je to spíše šprt, který to se zbraněmi moc neumí, i když jak to tak vypadá, doposud se o sebe uměl postarat. Společně utekli z Novijanky a společně se vydávají po stopě Igora, Vladova bratra, který je jedinou cestou k pořádnému dědictví, jež se před Vladem otevřelo smrtí jejich matky. Jenže se dostávají do oblasti, která je známá jako "Rudá zóna", do oblasti, do níž je sice možné se dostat, ale již nikdo nikdy nevyjde ven. Proč? To není úplně jasné, i když se nás autoři snaží přesvědčit o tom, že bezpečnostní opatření jsou skutečně skvělá. Až na to, že jsou ve druhé chvíli hned celkem snadno narušena.

Ve scénáři jsou trochu díry, jsou tam mezery a jsem tam i zbytečné natahování, které vede k tomu, že se třetí díl jeví jako prozatím nejslabší. Jasně, že v každém díle není potřeba odhalit hromadu tajemství, ale když je série založená na tom, že směřuje k jednomu jasně danému cíli, bylo by fajn, kdyby se v každé knize alespoň trochu posunulo odhalování toho, co je v pozadí, co se s postavami děje, co je motivuje, jaká jsou zde tajemství. V knize "Vlad 3: Rudá zóna" jsou jen lehké náznaky, které ale čtenáře nikam neposouvají, spíše plní stránky, aby to nakonec vydalo na ten klasický evropský rozměr, který je v tomhle případě 48 stran, samotného komiksu je pak 46 stran.

I když kniha "Vlad 3: Rudá zóna" především natahuje děj, musí se jí nechat, že zde přesto tvůrci mají celkem zajímavé nápady, a kdyby se jednalo o příběh, který se točí jen kolem Rud= zóny, má to něco do sebe a dovede to zaujmout. Jenže tady chci trochu víc. Navíc z hlediska scenáristického je začlenění Vlada a Simona do místních poměrů až příliš snadné a bez pořádného náboje. Budují se zde vtahy, ale všechno je jen ve zkratce, kde se očekává, že to zásadní si prostě čtenář domyslí, protože tvůrci na to prostě neměli dost prostoru. Přesto se jim nepodařilo příběh pořádně někam posunout. Kniha "Vlad 3: Rudá zóna" funguje jako thriller s nádechem sci-fi, kde je moc motivů, které nejsou dostatečně využity.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vlad 1: Můj bratr Igor"
"Vlad 2: Pán z Novijanky"

2019-02-05

#1907: Iko 1 - 35 %


Iko 1 (Wires and Nerve 1)
Vydalo nakladatelství Egmont v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo v roce 2017 jako "Wires and Nerve 1". České vydání má 240 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Marissa Meyer
Kresba: Stephen Gilpin, Doug Holgate

Pokud se začtete so knihy "Iko 1", doporučil bych vám, abyste tak učinili až ve chvíli, kdy budete mít načtenou sérii "Měsíční kroniky", za kterou stojí právě autorka Marissa Meyer. To je série, která spadá do žánru, jež je trochu podle japonského vzoru označován jako young adult (Japonci označují třeba komiksy podle toho, jaké věkové skupině je určena). Young adult je trochu obecný pojem, ale většinou se pod něj skryje něco fantasy, případně sci-fi, co je určené mladým čtenářům a ještě spíše čtenářkám. Série "Měsíční kroniky" bude přesně ten případ, i když tady je to víc šmrncnuté sci-fi než fantasy. Ale to samo o sobě až tak základní není, ty žánry se prolínají. Tedy samozřejmě předpokládám, že komiksová série si udržuje žánr původní románové série, kterou jsem nečetl a ani na tom nehodlám nic měnit. Už jen proto, že Egmont má na románové sérii skutečně nehezké obálky, které možná cílí na věkovou skupinu, ale nic to nemění na tom, že jsou kýčovité.

Obálky románové série jsou v kontrastu s obálkou komiksu "Iko 1", která se docela povedla, kromě jiné i proto, že se ji podařilo velmi pěkně vytisknout a nechat vyniknout některé prvky v lesku. Na první pohled dovede zaujmout i kresba, která má hezké tahy černou, jež navíc ještě vyniknou díky tomu, že jedinou další barvou, která je uvnitř použita, je modrá. Funguje to, není to vůbec špatné, tedy na ten první pohled. Pokud se nebudete moct začítat, mohla by vás kresba navnadit na celkem zajímavý, třeba ne až tak mainstreamový komiks. Jenže tohle je hodně mainstreamové. Ne ve smyslu superhrdinů, ale ve snaze přinést to, co letí. Tedy něco, co zapadá do young adult. Tohle komiks splňuje. Mohlo by to být drsné, nepřátelské, ale je to rozměklé a naivní. Pokud se vám líbila série, bude se vám nejspíš líbit i komiksové provedení, ale jinak bohužel dostanete něco, co vás dějově může hodně zklamat.

Série "Měsíční kroniky" je vlastně o tom, že se má najít nová královna Měsíce, skutečná dědička, která by nahradila zlou královnu, jež tam vládne. Co si budeme povídat, je to taková trochu sci-fi "Popelka", protože hlavní hrdinka, Cinder, po níž se jmenuje i první románová kniha, pochází z chudých poměrů, ale její dědictví je trochu jiné. Má před sebou zářnou budoucnost. V komiksu už se s ní setkáváme v jiné roli. Je královnou, která se snaží napravit, co zpackala a zničila zlá královna. Tenhle příběh v sobě má hodně politického, hodě rasového, ale tady se ukazuje kámen úrazu young adult. Autoři to všechno mohou podávat neskutečně naivně a skoro až hloupě. Z nebezpečných vojáků jsou vlastně jen psi, co štěkají, politická jednání jsou prokládána přípravou na ples a rozebíráním toho, jaké oblečení si na sebe kdo vezme. Důležité je uzemněno banalitou, místo snahy řešit skutečně zajímavé téma, je na několika stránkách rozpracován jednoduchý vtip na odlehčení. Ale co, hlavně že se to prodává a lidé to čtou.

Kniha "Iko 1" v sobě má zajímavý potenciál. Má přes 200 stran, ale z toho potenciálu je zde vytěženo minimum. Vlastně se skoro nic nestane. Akce je téměř nulová, a pokud už na ni dojde, je nudná. Spíše ten humor, než něco skutečně parádního, co by vás rozsekalo a nenechalo vydechnout. Smrt je zde samozřejmě sprosté slovo, a tak ti zlí jsou jen uspáváni, i když podle všeho oni zabíjeli. Ale ti hodní tohle nedělají. Young adult sází na jediné - na oblíbenost pohádek a jejich principy, které budou fungovat i ve fantasy a sci-fi rozmáchlém provedení. Morální plácání, které se zde objevuje, je stejně naivní jako pohled na politiku. Ne, nejsem cílová skupina, ale pokud chce autorka psát o zásadních tématech, neměla by je pojednávat takhle banálně. Anebo mám skutečně divný pohled na to, co by měli mladí číst. Kromě toho je škoda některých nepřeložených zvukových efektů nebo třeba i textů v bublinách. Takové >SIGH<  nebo >GULP< by se určitě dalo napsat česky... Kniha "Iko 1" je pro fanoušky série, neznalí nedocení postavy a jejich vztahy.

Komiks "Iko 1" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.