2019-05-20

#1981: Oči kočky - 90 %


Oči kočky (Les yeux du chat)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2019. Původně v tomto vydání vyšlo jako "Les yeux du chat" v roce 1985. České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 498 Kč.

Scénář: Alejandro Jodorowsky
Kresba: Moebius

Myslím si, že spousta lidí, kteří otevřou knihu "Oči kočky" ještě v obchodě, než si ji koupí, a netuší, co to je za komiks, od koho a jak vznikl, ji zase s překvapeným nebo možná i vyloženě naštvaným výrazem odloží a nechají ji ležet pro někoho, koho komiks zajímá o něco víc a je ochoten dát 500 Kč za knihu, která má v konečném součtu celkem 64 stran, z čehož komiks tvoří celkem 50 stran. Přesně. A kolik, že komiks tvoří panelů? Také přesně 50. Ano, každá stránka na sobě má jen jeden panel. "Oči kočky" jsou komiksem, který se snadno přečte za jednu minutu, pokud otáčíte stránky celkem rychle a příliš se nezabýváte tím, že si prohlížíte jednotlivé ilustrace. A to je chyba, protože tady v tom komiksu je zajímavý záměr. A také celkem zajímavý příběh za tím, jak vlastně příběh vznikal. Jodo a Moebius ztroskotali na přípravách jejich verze filmu "Duna". Ale společně si sedli a dostali možnost - zadarmo pro zadarmo šířenou publikaci, která byla v podstatě propagačním materiálem měsíčníku Métal Hurlant. A ta - jelikož dostali celkem dost prostoru, ale Jodo napsal krátký příběh - vznikl nápad na specifické pojetí komiksu "Oči kočky".

A "Oči kočky" jsou skutečně specifickým komiksem, a to nejen proto, že se jedná o první publikovanou a ukončenou spolupráci Alejandra Jodorowského a Moebiuse. A samozřejmě je to jejich první společný publikovaný komiks. Pak se jejich dílo výrazně rozšířilo, ale i "Oči kočky" je možné považovat za určitý mezník. Nejen proto, že zde Moebius ukázal své kreslířské schopnosti - ty už potvrdil dávno - ale především proto, jakou vypravěčskou formu dvojice zvolila, i když podle vyprávění, které Alejandro na začátku komiksu prezentuje, to vypadá, že právě ten styl, jakým je příběh vyprávěn, by podle všeho jeho nápadem, který vzešel z toho, že mu Moebius sdělil, že mají prostor na více než jen pár stránek, na něž je první verze komiksu vyšla. A tak se zrodily "Oči kočky", které se sice čtou velmi rychle, ale pokud se nad nimi zastavte, zjistíte, že i v tak krátkém příběhu je toho mnohem víc.

Nabízejí se různé otázky. Kde se příběh odehrává? Co je to za svět? Kdo je zač ten klu? Jak je možné, že komunikuje s dravcem? Proč ho orel poslouchá (pokud to tedy je orel, ať mě když tak ornitologové opraví)? Je kočka důležitá? Má nějakou moc? Co ten kluk chce? Je to všechno opravdu jenom hra? A pak dojde na poslední dvojstránku a vás zamrazí. Celý komiks "Oči kočky" je koncipován jako horor, i když odhalení tohoto žáru je postupné a projevuje se především vizuální formou. Pokud Moebiuse znáte, myslím, že zde vás dovede překvapit. Hlavně detailní záběry jsou zde skutečně silné. Ale síla komiksu "Oči kočky" není jen v jeho grafické stránce, i když i ta sama je úchvatná, ale je o propojení scenáristy a kreslíře. A právě scenáristická síla Alejandra Jodorowského se projevuje v tom, jak příběh graduje, a v posledních slovech, která jsou zde vyřčena. A to je komiks na slova skutečně velmi skoupí, většina stránek se obejde beze slov. I v minimalismu je však někdy síla. "Oči kočky" jsou skvělým důkazem.

Kompozice komiksu "Oči kočky" je vlastně jednoduchá. Na levé stránce je obraz, který je téměř neměnný, na stránce pravé je panel, kde je scéna proměnlivá. Při čtení to funguje skvěle. Díváte se na jednoduchý příběh různýma očima. Je zde dynamika, která je dána pohybem orla, je zde statika, která je prezentována neměnností chlapcovy pozice. I tak jednoduchá kompozice umožňuje ale skvělou gradaci. Při čtení máte pocit, že rytmus příběhu je nějaký takový. Tam. Tam. Tam-tam. Tam-tam. Tam-tam-tam. Tam-tam-tam. Tam-tam-tam-tam. Tam-tam-tam-tam-tam. TAM. Tempo se neskutečně zrychluje až k oné poslední větě, která to rozsekne a udělá z vizuálně krutého příběhu příběh krutý celkově. "Oči kočky" ve vás pak budou ještě hodnou chvíli rezonovat. A to je dobře, tohle by skvělé umělecké dílo mělo umět. Nemám potřebu si věšet na zeď plakáty, ale když jsem knihu "Oči kočky" dočetl, řekl jsem si, že by bylo super mít stěnu pokrytou celý tímhle komiksem. Akorát nevím, jak by se to udělalo, aby to vypadalo dobře i z hlediska čtenosti.

2019-05-17

#1980: Ve službách Nuly 7 - 40 %


Ve službách Nuly 7 (Zero no Tsukaima 7)
Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako "Zero no Tsukaima 7" v roce 2010. České vydání má 228 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Nana Močizuki
Kresba: Nana Močizuki

A jsme na konci. A je to dobře. Bohužel se stalo to, čeho jsem se už delší dobu obával. Tedy samozřejmě kromě toho, že poslední dvě knihy jsou vlastně jednou knihou pro klasickou sérii a následně prostorem pro nějaké ty bonusové příběhy, tak Nana Močizuki ještě došla k tomu, že prostě nebyla schopna v příběhu přijít s něčím, co by bylo neočekávané. A to zde skutečně nic takového není. Všechno se odehraje tak, jak byste předpokládali, jen se zde nechá otevřený prostor pro to, jak se asi dál bude vyvíjet vztah hlavní dvojice. Trochu otevřený zůstal i příběh Henrietty, ale to nevadí, protože pro tento případ zde je bonusový příběh, který všechno vyřeší.

Nakonec v tom bonusovém příběhu se trochu řeší i vztah hlavní dvojice, takže on je takovým tím zakončením, bonusem, který autorka napsala i sama pro sebe, aby všechno uzavřela tak, že by sama mohla být celkem spokojená. A je to asi tak. Jako kdyby už v tomhle světě nebylo co vyprávět, jako kdyby už zde nebyl zajímavý příběh, který by bylo možné sdělit. Došli jsme zakončení, a to je hlavní, autorka nás nenechala tápat a rozloučila se s postavami nikoli přímo se ctí, ale aspoň způsobem, že mohou být spokojeni ti, kdo si postavy oblíbili. To je dobře, protože jinak by byla kniha ještě větším zklamáním. Otevřený konec se nekoná.

Co bylo potřeba vyřešit? Bylo potřeba vyřešit politickou situaci, bylo potřeba vyřešit to, kým je vlastně Luisa, že možná není tak obyčejná, jak by se na první pohled zdálo, bylo potřeba dořešit Saita a to, jestli zůstane, bylo potřeba dořešit jeho vztah k Luise. To poslední sice má ještě hodně co k řešení, ale je celkem jasné, jak se jejich vztah bude vyvíjet, tedy v souvislosti s tím, jak se vyvíjel doposud. Bude to pořád stejné, ale oba o jednom a tom druhém budou vědět, co si myslí. Je to fajn, je to romantické a je zde snaha pořád o to, aby to bylo vtipné. Moc vtipné to už v závěru není, a překvapivě se nehraje ani na nostalgii, která se v závěru nevyužívá. Dle mého to je vše dáno tím, jak bylo potřeba rychle příběh zakončit.

Série "Ve službách Nuly" byla takovou průměrnou, ale byla zde naděje, že se autorka pokusí o nějaké finále, které by mohlo být slzopudné a celkem by fungovalo. Nana Močizuki do rizika nešla a s postupem se její série propadala v kvalitě, což bylo dáno hlavně tím, že přestal fungovat humor. Je to škoda, protože právě humor byl to, co vás na začátku dostalo a co vás přimělo si čtení užívat. Postupná jednotvárnost a jen ojediněle dobré nápady, které se sem tam projevily, prostě nestačily. Nebylo to dost dobré, aby to bavilo celou dobu. Kniha "Ve službách Nuly 7" už je pak jen důsledkem toho, že ke konci to moc nefungovalo. Podobně jako u knihy "Ve službách Nuly 6" jsou pak bonusové příběhy tím, co baví víc.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ve službách Nuly 1"
"Ve službách Nuly 2"
"Ve službách Nuly 3"
"Ve službách Nuly 4"
"Ve službách Nuly 5"
"Ve službách Nuly 6"

2019-05-16

#1979: Pozor, v knihovně je kocour! - 80 %


Pozor, v knihovně je kocour!
Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2019. Vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Klára Smolíková
Kresba: Vojtěch Šeda


Duo Klára Smolíková a Vojtěch Šeda už za sebou mají knihu "Spolkla mě knihovna", na kterou kniha "Pozor, v knihovně je kocour!" vlastně navazuje. Tady mě trochu překvapilo, že tohoto pokračování se již nechopil Albatros, ale Mladá fronta. Snad je důvodem to, že mladou frontu komiks zaujal velmi, a tak chtěl vydat další díl, i když mám spíš pocit, že v tom bude něco jiného. Knihy "Spolkla mě knihovna" a "Pozor, v knihovně je kocour!" si ale pozornost rozhodně zaslouží, protože pojednávají o knihovnictví způsobem, k němuž se děti a možná ani dospělí jen tak nedostanou. Jednoduše řečeno, zajímavé historické milníky knihovnictví jsou podány způsobem, který je čtiví, zajímavý - mimochodem i vizuálně - a navíc opravdu obsahuje faktografické informace, jež nejsou až tak známé, pokud se v knihovnictví sami více neorientujete. V tomhle ohledu dvojice knih přispívá povědomí o knihách a jejich uchování.

Naším průvodcem v příběhu je opět chlapec David, knihomol, s kterým jsme se seznámili už při putování knihovnami v knize "Spolkla mě knihovna". I tentokrát se nechá vcucnout vlastní knihovnou, aby se dostal do tajemného světa knihoven a poznal naší historii. Důvod, proč se zase dostává do dimenze spojující všechny knihovny, je skutečnost, že se mu tam ztratí kocour. Koniáš prostě najednou zmizí a David si vydedukuje, kde se asi zvíře nachází. A tak jde po jeho stopách, z místa na místo, cestuje v prostoru i v čase, trochu skáče, což mi tu malinko vadilo, protože příběh Davida přestal být důležitý a stěžejní se stalo, jaká místa navštíví a s jakými lidmi se potká. Samotný Davidův příběh je jen takovou jednoduchou linkou, která zajišťuje, že tu bude spojující nit. Ale tu už bych viděl v tom, že je to cestování po knihovnách. Ale ze začátku je ještě kocour i celkem hezky propojen s jednou z osobností, které jsou v knize popsány.

O knize "Pozor, v knihovně je kocour!" není možné mluvit jako o komiksu, těch komiksových stránek je zde přece jen celkem málo. Je jich osm, což není ani desetina celkového počtu stran v tomto vydání. Většinu rozsahu zabírá textově psaný příběh, který je doplněn buď ilustračními kresbami, které většinou mají i nějakou tu bublinu s textem, anebo dalšími textovými poli, v nichž se většinou upřesňuje, kdo se v příběhu vyskytuje, o kom se mluví anebo kdo je důležitý pro další povídání. Všichni samozřejmě mají nějakou spojitost s knihovnictvím a s jeho rozvojem na českém území, protože to je lokalita, na kterou se Klára Smolíková zaměřila. A že je rozhodně o čem mluvit, a přitom není nutné zmiňovat komplikované katalogizování knih, ten vývoj knihovnictví na našem území je sám o sobě dostatečně zajímavý. Nevěříte? Jen knihu otevřete a hned se sami přesvědčíte o tom, jak to bylo.

Klára Smolíková opět splnila to, v čem je nejlepší - předává informace, které jsou zajímavé, formou, která je čtivá. Jasně, příběh knihy "Pozor, v knihovně je kocour!" není nijak moc komplikovaný, ale to, co se dozvíte kolem, to, jaká místa David navštíví, jak jsou popsány jednotlivé knihovny a jejich vývoj a pak i celkově vývoj knihovnictví, to prostě stojí za přečtení. Možná budete i překvapeni z toho, jaké osobnosti se na rozvoji knihovnictví podílely. I když by si člověk myslel, že je to jen sezení u knih a jejich půjčování, má to mnohem hlubší smysl, který už si dnes možná ani neuvědomujeme. A to je hlavní poselství, které v knize "Pozor, v knihovně je kocour!" vidím. Navíc to všechno dostanete zabalené tak, aby to bavilo děti i dospělé. A to není od podobné knihy zrovna málo. Vlastně je v ní docela dost navíc.

Knihu "Pozor, v knihovně je kocour!" zakoupíte na stránkách nakladatelství Mladá fronta.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Spolkla mě knihovna"

2019-05-15

#1978: Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu - 60 %


Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu (銃夢)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Původně v tomto vydání vyšlo v roce 2013. České vydání má 588 stran a prodává se v plné ceně za 589 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jukito Kiširo
Kresba: Jukito Kiširo

A série "Bojový anděl Alita" se nám uzavřela. Kniha "Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu" je skutečně poslední knihou, která vyšla, tedy samozřejmě v rámci tohoto souborného vydávání. Musím říct, že tohle souborné vydávání jsem si docela oblíbil, ať už to bylo v této sérii anebo v rámci série "Crying Freeman: Plačící drak". Přece jen, najednou dostanete skutečně hodně příběhu, vydávání netrvá tak dlouho a stačí vám nakonec vlastně jen čtyři knihy, abyste se dočetli, jak to celé bylo. To je prostě něco, co u delších sérií oceníte. Máte je dřív v knihovně. Třeba u série "Gantz" by se mi to také hodně líbilo. Série "Bojový anděl Alita" je trochu podobná v tom smyslu, že chvílemi je zde hodně akce a příběh doslova letí kupředu. Nemusíte pak na pokračování moc dlouho čekat a rovnou dostanete pořádnou dějovou nálož. A "Bojový anděl Alita" je sérií, kde je fajn, že se to odvine docela rychle. Přiznám se, její finále není z těch, které by mě dokázal úplně uchvátit.

Když knihu "Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu" otevřete, chcete vědět, jak to s ní dopadne. Jak se nakonec vypořádá s Novou, jestli se vrátí ke starým přátelům a hlavně, jestli se ještě setká s Idem, i když s ním už to vypadá hodně bledě. Ale nějaká naděje tu přece jen byla. Co se týká Ida, tak má příběh celkem zajímavý vývoj s musím uznat, že to bylo překvapivě citlivě a emotivně napsáno. To se mi velmi líbilo. Ostatní aspekty jsou... rozporuplné. Je docela zajímavé místo, kde se Nova skryl, protože je to imaginativní, fantaskní a krásně šílené. Jenže pak dojde k tomu, že se odehrává až moc scén, které jsou vlastně jen snové, když to zjednoduším. A tím se kniha dost natahuje, alespoň vzhledem k tomu, jak je nakonec zakončena, i když k tomu ještě dále. Je naznačeno dost, jak to mohlo dopadnout, co zde mohlo být, ale něco je tak nějak nevyužito. Je to škoda, začíná to být dost rozpatlané a rozplizlé.

Zajímavostí knihy "Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu" jsou dva konce. Je zde jeden, který nyní autor považuje za oficiální, jak napsal, což je konec první, kterým příběh končí. A pak je zde ještě dalších sto stránek, což je vlastně bonus v podobě druhého konce, původního, který nakonec autor změnil. Popravdě, nevím, co si o tom mám myslet. Nemyslím si to, e to je dobrý krok, už jen proto, že si nemyslím, že by byť jeden konec byl nějak zajímavější, nějak převyšoval ten druhý. A to ani nemluvím o tom, že se mi nelíbí ani jeden konec, který autor zvolil. "Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu" končí trochu jinak, než byl veden. Před sebou jste měli celkem akční komiks, který se najednou chtěl proměnit v něco poetického, v něco trochu hlubšího. On to nebyl náhlý přerod, protože k němu docházelo postupně v jednotlivých knihách, ale jako kdyby to sérii tolik neslušelo, jako kdyby to bylo něco navíc a skoro až zbytečné.

Série "Bojový anděl Alita" končí knihou "Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu" a jsem docela rád, že už to nebylo delší. Ne že by série neměla nápady, ale popravdě jsem měl pocit, že se v určitých ohledech začíná podobat sérii "Ghost in the Shell". Byly zde dobré nápady, ale najednou se začaly obalovat v balastu a místo toho, aby je autor vysvětloval v příběhu, prostě si pomohl poznámkami pod čarou Jasně, pořád to není úroveň "Ghost in the Shell", ale v určitých ohledech to na mě působí jako neschopnost autora tohle vysvětlit čtenářsky lepším, zajímavějším a přijatelnějším způsobem. Zase mě trochu těší, že Jukito Kiširo dokázal sérii dokončit, a to způsobem, který je uspokojující. Je zde zakončení, a i když vám nemusí sednout, příběh se uzavřel. Jasně, že by se v něm dalo pokračovat, ale to skoro u každé série. nakonec dokazuje to "Battle Angel Alita: Last Order". Takhle je ten konec ale fajn, sedí a dává smysl. Ale tenhle příběh skončil a já neměl pocit, že to byl jeden z těch konců, které by ve mně příliš zanechaly. Kniha "Bojový anděl Alita 4: Dobytí Salemu" je jinak 600 stran dobrého čtení.

2019-05-14

#1977: Shazam!: Monstrózní společenství zla - 90 %


Shazam!: Monstrózní společenství zla (Shazam!: The Monster Society of Evil)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 4 minisérie "Shazam!: The Monster Society of Evil". České vydání má 212 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jeff Smith
Kresba: Jeff Smith

Pokud máte rádi superhrdinské komiksy a nevadí vám, když jsou trochu dětské, tak je komiks "Shazam!: Monstrózní společenství zla" přesně to, co se vám bude líbit. A samozřejmě také v případě, pokud máte rádi Jeffa Smithe, protože jeho tvorba je natolik specifická, že pokud vás oslnila jednou, tak se vám bude líbit už asi napořád. Možná i proto, že Jeff Smith zrovna není z nejplodnějších autorů, i když ono se stačí podívat na sérii "Kůstek", která má opravdu hodně stran. I tak ale má komiksů spíše jako šafránu, ale je fajn, že se vydal i cestou mainstreamu a napsal a nakreslil něco tak zajímavého, jako "Shazam!: Monstrózní společenství zla". Tohle je moderní provedení starého hrdiny, které ho převádí do současné doby způsobem, jenž ukazuje, že i ty staré postavy, postavy Zlatého věku, jsou pro dnešního čtenáře zajímavé, tedy samozřejmě za předpokladu, pokud se jich chopí schopný autor. A Jeff Smith znovu dokázal že takovým autorem opravdu je. A tentokrát i v barvě, i když i "Kůstka" už si můžeme v češtině koupit jako barevný komiks.

Ke knize "Shazam!: Monstrózní společenství zla" se barva hodně hodí, protože ten Marvelův červený kostým je takový ikonický a díky němu je rozpoznatelný. I když pravda, ono je to i díky své postavě, která je přece jen natolik maskulinní, skoro až nechutně dokonalá, tedy v určitém smyslu, že si ji spletete těžko. Popravdě mi podoba Marvela nikdy nepřišla nějak skvělá, spíše směšná, což se jen ukazuje i v novém filmu, kde s tímto názorem tvůrci v podstatě souhlasili a jen ho karikovali tak, aby se tohle ještě umocnilo. A proč ne. Z mého pohledu by měl být Marvel především zábavnou postavou, protože už se toho kolem něj napsalo tolik, že to snad ani jinak nejde, alespoň vzhledem k tomu, jaká mytologie se kolem něj vymyslela, budovala. Všechno to tak nějak směřovalo k tomu, že je spíše komickým superhrdinou, i když i on má později své temné momenty. Ale ne ve Zlatém věku. Tam je to v podstatě pan dokonalý. Alespoň pokud je proměněný.

Jeff Smith ale vzal postavu a dal jí trochu větší hloubku. Billy Batson jako kluk je pořád dítě. I tohle se Jeffovi Smithovi podařilo v komiksu skvěle zachytit, a tak je pořád dětský, je zbrklý, což je vlastně i příčina celé zápletky knihy "Shazam!: Monstrózní společenství zla", protože je to Billy, kdo způsobí, že  na jeho město útočí zlo. Ale to nepřichází jen od něčeho nepochopitelného, ale i od lidí. A v tomhle se primárně ukazuje síla Jeffova komiksu. On sice píše komiks, který je určen pro děti, je vhodná dětem a je o dětech, ale pak jsou zde témata, která přesahují hranice dětského komiksu. Jsou zde závažná témata jako chudoba, korupce, nevhodné zacházení s dětmi, bezohledná touha po moci, ale přitom to není podáno s patosem, není to podáno hloupě, ale tak, že to skvěle ke komiksu pasuje. Nemyslím si, že by někdo jiný dokázal postavu Marvela pojmout tak, aby to vyznělo podobně, jako se to podařilo Jeffovi. Tohle je čtení skoro pro všechny generace, které nikoho neurazí, ale přitom bude bavit všechny čtenáře, a to i z rozličných důvodů.

Kniha "Shazam!: Monstrózní společenství zla" je trochu marketingovým tahem, myslím její české vydání, protože v kinech je film s Marvelem, ale to vůbec nevadí, protože tohle je komiks od autora, jenž vás bude bavit, od dobrého autora, který si s komiksem vyhrál, a to i přesto, že to není jeho autorský počin. Na jednotlivých panelech, na tom, jak ztvárnil jednotlivé postavy, je vidět, jak je s postavou sžitý, jak ji sám má rád a jak ji chtěl předat i současné generaci - tedy relativně současné, protože komiks už vznikl v roce 2007, ale ani po více jak deseti letech neztratil nic ze svého kouzla a z toho, že tahle postava může zaujmout i dnešního čtenáře, že je tu pro něj, a i když v sobě má dost naivního, možná i trochu hloupého, je možné ji pojmout tak, že vás to bude bavit. A nemusí to být temné a drsné, může to být určeno i mladším čtenářům. Doufám, že Jeff Smith u nás bude pokračovat a že se dočkáme i něčeho dalšího.

Komiks "Shazam!: Monstrózní společenství zla" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

2019-05-13

#1976: Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 3 - 35 %


Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 3 (Vampire Kisses: Blood Relatives 3)
Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako "Vampire Kisses: Blood Relatives 3" v roce 2009. České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 119 Kč.

Scénář: Ellen Schreiber
Kresba: Rem

Série "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní" je trilogie, a tak je asi celkem jasné, že kniha "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 3" bude posledním dílem série. Až teď jsem se zamyslel nad tím, co by vlastně mohl znamenat i název celé série, především mě zaujal onen podtitul "Pokrevní příbuzní". Ve spojitosti s hlavním titulem "Upíří polibky" by to mohlo evokovat, že se bude jednat o sérii, kde dojde ke vztahu, který není společností úplně dobře přijímán, protože bude probíhat mezi pokrevními příbuznými. Ale i když se autorka snaží o romanci, rozhodně zůstává v rámci velmi mainstreamového přístupu a nechce porušovat žádné zaběhnuté normy, natožpak šokovat. Je to škoda, protože kdyby byla manga o nějakém incestním vztahu, je nejspíš o něco zajímavější.

Takhle jsme se ale aspoň konečně dostali k finále, které jsme očekávali od začátku, protože jsme - někteří - tak trochu doufali, že to brzy skončí. Ano, asi už od první recenze na tuhle sérii je jasné, že upíři podaní tímhle způsobem nebudou to, co by mě dokázalo zaujmout. Nejenom proto, že jsou neskutečně vyměklí, i když i to je hlavní důvod, ale také proto, že je v podstatě jedno, že se jedná o upíry. Ta jejich upírská podstata je zde vlastně jenom k tomu, aby to znělo moderně, aby to zaujalo fanoušky. K ničemu jinému není. Upír přece znamená stvoření noci, a tak samotná asociace, kterou slovo upír vzbuzuje, je zde důležitější než skutečnost, jak jsou upíři vlastně v této manze podáni. Nemluvě o tom, že se nejedná o klasickou mangu, ale pouze komiks, který využívá japonský styl kresby. Ellen Schreiber je americkou autorkou, navíc se primárně zaměřuje na beletrii, kresbu série dělají námezdní grafici.

A o co jde v posledním dílu? Raven a Alexandr se musejí postarat o to, aby se Claude, Alexandrův bratranec, nedostal k fiólám, které by z něj udělaly plnohodnotného upíra. Je to totiž velmi nebezpečný upír, který by v plné formě mohl ublížit hodně lidem. I teď se chová jako... no chová se jako pubertální blbeček, co si hraje na upíra a chce u toho vypadat docela drsně, ale dobře, dejme tomu, že se chová jako drsňák, co by teprve dělal, kdyby z něj byl opravdový upír- Raven a Alexandr po fiasku v předchozí knize vymýšlejí další dětinské plány, jak Claudovu snahu zhatit. Samozřejmě se jim to moc nedaří, ale to nevadí, alespoň je zde příležitost pro maškarní, kde se ukazuje, že i v téhle sérii, podobně jako třeba v manze "Dveře chaosu", jde hlavně o to, jak to celé vypadá, jaké zde jsou kostýmy, jak je to na první pohled celkem líbivé.

Finále knihy "Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 3" je hodně nepravděpodobné, ale souzní s naivitou, s kterou je celý příběh napsán. A víc tenhle komiks být nemá. Ellen Schreiber napsala román "Upíří deníky", vlastně je to celá série, a jelikož komiks docela letí, manga tuplem, protože je mnohdy cílena na stejnou skupinu jako románová série, tak se autorka sama, ale spíš je manažer rozhodli, že to využijí a nějaký jednoduchý příběh ze světa "Upířích deníků" přetaví i do komiksové podoby. Cílí se na stejnou skupinu a je to pro fanoušky nejspíš celkem fajn. Pro ostatní je to jen taková bizarnost, kterou očekávají u špatného upírského pojetí. Třetí kniha nad ostatními ničím nevyniká.

2019-05-10

#1975: Ve službách Nuly 6 - 45 %


Ve službách Nuly 6 (Zero no Tsukaima 6)
Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako "Zero no Tsukaima 6" v roce 2009. České vydání má 172 stran a prodává se v plné ceně za 170 Kč.

Scénář: Nana Močizuki
Kresba: Nana Močizuki

Série "Ve službách Nuly" se chýlí ke konci a je to na ní hodně znát. Kniha "Ve službách Nuly 6" má sice na první pohled celkem normální délku, ale vlastně třetinu stránek tvoří bonusové příběhy, které vycházeli nad rámec hlavní série. Je to trochu smutné říct, ale právě tyhle bonusové série alespoň lehce zachraňují dojmy ze šestého dílu, které jsou rozporuplné. Bohužel se na knize "Ve službách Nuly 6" podepsalo, že se série nachýlila ke svému konci a že to nejspíš nebylo způsobem, který autorka prve zamýšlela. Teď v podstatě udělala to, že se maximálně soustředí na emotivní rovinu příběhu a nějaké to spiknutí se odehrává jen na pár stránkách v pozadí.

Když se to vezme kolem a kolem, tak v podstatě celá kniha "Ve službách Nuly 6" je jen o tom, jak Luisa vychodí svého fámula, protože se na něj zlobí, i když všechno je zapříčiněnou jen žárlivostí, která už ani není moc vtipná. Ten zjistí něco neskutečného o světě, kde se objevil a o jeho spojení se světem vlastním, tedy dejme tomu naším. Je to celkem velké překvapení a na čtenáře docela dobře zafunguje. Jenže potom se zase děj rozmělní na takové drobné scénky a šarvátky, které dění posouvají jen pozvolna a ve větším měřítku se v podstatě nic moc neděje. Nejhorší je, že už ani ty vtipy tak dobře nefungují.

Saito se tedy musí vypořádat nejprve s tím, že je Luisa šílená žárlivá holka, kdy žárlení zde vzniká jen na základě toho, že "svého miláčka" vidí s někým jiným, a to se ani nelíbal. Pravda, sice na sobě leželi, ale nic jiného nedělali. Přijde mi to trochu jako nějaké špatné telenovely, ale budiž, nemůžu zase chtít, aby to bylo nějak moc ostré, že jo. Žárlení končí takovou zvláštní cestou za "pokladem", kdy to celé zní tak, že se prostě musel děj urychlit, a tak se tohle vymyslelo jako varianta, která bude jakž takž fungovat. Odhalí se jedno velké tajemství, Saitovi se dá naděje na návrat a do toho je nám řečeno, že plány na ovládnutí království stále žijí. Je toho na jednu stranu moc a na druhou stranu málo. Málo se toho uzavře, ale dost se toho ještě děje.

Nemyslím si, že bude Nana Močizuki schopna zakončit sérii "Ve službách Nuly" způsobem, který bude důstojný a který bude skutečně dobrý. Myslím, že série prostě nabrala tempo, které jí nesluší. Je o trochu zmatečné a nakonec máte pocit, že se v podstatě nic nestalo, nic se neděje, nic zajímavého zde nakonec není a celé se to odehrává jen proto, aby mezi sebou Luisa a Saito mohli mít žárlivé scény. A ty se už hodně opakují. Knihu "Ve službách Nuly 6" tak zachraňují bonusy, které nejsou vždy k popukání, ale jde v nich opravdu jen o to, aby čtenáře bavili. Nerozvíjí děj, jen staví postavy do zvláštních situací. A to docela zabírá. Rozhodně jsem z nich měl lepší dojem než z příběhu hlavního.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ve službách Nuly 1"
"Ve službách Nuly 2"
"Ve službách Nuly 3"
"Ve službách Nuly 4"
"Ve službách Nuly 5"

2019-05-09

#1974: Stínka - 75 %


Stínka (Schattenspringer)
Vydalo nakladatelství Portál v brožované vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Schattenspringer" v roce 2014. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Daniela Schreiter
Kresba: Daniela Schreiter

"Stínka" je rozhodně speciální komiks. Ani ne tak pro to, že je to autobiografický komiks, těch je spousta, ale je to proto, že to je autobiografický komiks autorky, který trpí Aspergerovým syndromem. Přece jen, takových autorů není tolik, anebo to alespoň veřejně tolik neventilují. Aspergerův syndrom je forma autismu. Přiznám se, i já jsem měl o autismu jen hodně povšechné, obecné a nesprávné informace. Nebudu tvrdit, že "Stínka" vám dá jasnou představu o tom, co to Aspergerův syndrom je, ale minimálně vám pomůže trochu pochopit, proč se o autismu mluví a jak tento ovlivňuje osoby, u nichž je autismus diagnostikován. Ale autorka nám celou dobu říká: "Stínka" není kniha o autismu, není to encyklopedie, není to jasný popis autismu jako takového. Primárně je to kniha o tom, jak se autismus projevoval u autorky samotné. A ona je individualita A stejně jako jsou individuální lidé, kteří autismus nemají, jsou individuální i autisté. Každý má trochu jiné projevy.

Daniela Schreiter kompiluje svůj život do několika kapitol, které by se daly shrnout zhruba následujícím způsobem:

  1. Období od narození těsně před vstupem na školu, kdy si autorka neuvědomuje, že by mohla být nemocná, neuvědomuje si to ani okolí, ale reaguje na podněty jinak než ostatní lidé.
  2. Nástup do školy a osobní pochopení toho, že je skutečně odlišnou a že má problémy se s ostatními socializovat.
  3. Autorka si vytváří vlastní svět, vlastní pravidla, která jí pomáhají přežít a případně se snaží i trochu přizpůsobit, i když jí to stojí víc úsilí než jiné lidi. Mimochodem je zde velmi dobré přirovnání k počítačovým hrám. Pak že videohry k ničemu nejsou.
  4. Plavání ve veřejném bazénu. Jeden by si myslel, co je na tom komplikované, ale pro Danielu to bylo skutečně období, které ji hodně ovlivnilo. Ale nutno říct, že i lidé, kteří nemají podobnou diagnózu, mohou mít na lekce plavání spíše nehezké vzpomínky.
  5. Hledání si přátel a vlastní přijetí toho, že je autorka jiná. A že se za to nemusí stydět. Ono se ale skoro větším problémem ukazuje to, že okolí většinou není schopné přijmout, že by druhý člověk mohl být odlišný.

Lidi rádi řadíme do modelů, do škatulek, do mustrů. Pokud člověk nesplňuje nějaký náš mustr, pokud nesplňuje předpoklady, které máme k jeho chování je pro nás divný. Lidé jsou takoví a hodně těžko se to u nich mění, většinou ani sami nejsme schopni poznat, jak se vlastně odlišujeme od ostatních a že ani my sami vlastně nesplňujeme normy, které chceme, aby plnili ostatní. Člověk je komplikovaný tvor, ale přesto se neustále snaží o to, aby zjednodušoval ostatní. Je to paradoxní, ale pochopitelné - jednodušší je přijatelnější než cokoli, co by mohlo být moc náročné, co by se příliš vymykalo. Lidé se pořád něčeho bojí a je snazší pochopit to jednoduché než to složité. Proč se věnovat tomu složitému? To přece nestojí za úsilí. Lidé musejí zapadat do těch jednoduchý škatulek, které v hlavě máme, jinak je s nimi něco špatně. Kniha "Stínka" - z mého pohledu - docela dobře poukazuje na to, jak moc chceme škatulkovat a jak moc chceme ostatní odlišit a označit za divné, i když si to ničím nezaslouží, jen naší omezeností.

Kniha "Stínka" vám nedá jasnou představu o tom, co je to autismus, dá vám představu o tom, jak se projevuje u jedné konkrétní osoby. A myslím si, že v tomhle směru odvedla Daniela Schreiter velmi dobrou práci. Je osobní, je poměrně názorná a dá se celkem snadno pochopit, co chtěla říct, co se v jejím životě dělo nebo děje, proč je tak jiná. Trochu mě mrzelo - po hezkém barevném úvodu - že se dál pokračovalo černobíle, ale i na to se dalo zvyknout. A přece jen, jedná se o stínku, tedy něco, co je jaksi ve stínu, co se bojí vyskočit na povrch. Při čtení knihy "Stínka" mě ale zaujala jiná skutečnost. Začínal jsem si uvědomovat, že některé věci vnímám podobně jako autorka, že mi vadí podobné věci. Neztotožňuji se s ní ve všem, nejspíš autismus nemám, ale kdoví, nikdy jsem se testovat nenechal. Spíš mi ale na mysl přišlo, že možná chceme ten autismus u lidí vidět okamžitě, jakmile se trochu vymykají. Možná jen zbytečně považujeme lidi za divné, zbytečně je chceme škatulkovat, i když ti lidé divní nejsou. Jen se je musíme snažit trochu pochopit, pochopit jejich vztah ke světu a životu a dalším lidem. Tohle je poselství, které se mi líbí. Neškatulkovat lidi, ale prostě si s nimi zkusit rozumět, brát je jako jiné. Ale rozhodně jim nedávat stigma.


Knihu "Stínka" zakoupíte na stránkách nakladatelství Portál.

2019-05-08

#1973: DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti - 40 %


DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti (Justice League International 1)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "Justice League", jako "Justice League International 7" a jako "Captain Atom 83" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Keith Giffen, J. M. DeMatteis, Gary Friedrich
Kresba: Kevin Maguire, Steve Ditko

Jak název knihy "DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti" napovídá, jedná se o teprve první část příběhu, který je rozdělen na části dvě. Jistě se brzy dočkáme pokračování, i když se přiznám, že po přečtení knihy "DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti" nějak extra na pokračování zvědavý nejsem. Ne že by nebyla série vůbec zajímavá, to zase ne, ale kniha "DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti" končí v podstatě tím, že se ustanoví Mezinárodní liga spravedlnosti. Nic zásadního nezůstalo nevyřčeno, tak nějak to prostě vypadá, že pak budou následovat příběhy, které ukážou, jak si členové nového formátu Ligy povedou. Může se pak stát v podstatě cokoli. Třeba se pletu a třeba je před námi další dobrý, uzavřený příběh, ale spíš bych sázel na to, že to bude prostě jen superhrdinský komiks s akcí a rádoby humorem, nic moc víc.

Zatím ale před sebou máme knihu "DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti", která se věnuje tomu, jak se dohromady dává nová Liga spravedlnosti. Její členové jsou různorodí. V první řadě je zde Green Lantern Guy Gardner, což je v podstatě psychopat, který by měl být někde zavřený, ale spíš jen štěká, nekouše. Pak je tu Batman a Martian Manhunter jako zástupci první ligy, tedy těch známějších a oblíbených hrdinů. Vedle nich pak stojí Blue Beetle, Black Canary, Booster Gold - těch barev je tam hodně! - nechybí pak Mister Miracle, Captain Marvel - no, tomu raději říkejme Shazam! - a ještě Dr. Fate a objeví se i Doctor Light. Těch doktorů mistrů a různých hodnotí se tam taky dost. Taky vám přijde, že jsou některá ta jména úžasně blbá, když je dáte takhle dohromady vedle sebe? Ale budiž, ta jména jsou dávno zažitá a my se díky nim navíc seznámíme s postavami, které tolik neznáme.

Dohromady se tedy dává tým, který je nefunkční. Guy Gardner je namyšlený blbeček, který chce všechno řídit, ale nemá na to. Batman je schopný řídit, ale k ostatním se chová odtažitě až přezíravě. Blue Beetle je tu za vtipálka, který nic moc nedělá. Martian Manhunter je zase ten, kdo je nad ostatní povznesen, jako kdyby je sledoval, Dr. Fate to dotáhl ale ještě dál. Black Canary je tu v podstatě jen jako ženská do počtu. Mister Miracle je pak chlap do počtu. Shazam! je dítě v těle chlapa, tak je ještě takový nejistý a dost si bere, když se do něj Batman kvůli zkušenostem naváží. Doctor Light to vlastně pořádně nemá prostor a Booster Gold se tu objevuje proto, aby byl tím, kdo chce trochu toho výsluní. A tenhle tým se nějakým zázrakem dostane k tomu, že se má stát mezinárodním ochráncem planety. Všechno je to přitom podle všeho hezky připraveno, mediálně zosnováno, jen netušíme, kdo všechno tahá za nitky a proč vlastně. Podle všeho to ale vypadá, že jen proto, aby se ten tým dal dohromady a získal uznání OSN.

Kniha "DC komiksový komplet 61: Mezinárodní liga spravedlnosti" obsahuje příběh, který se snaží být zábavný a je vidět, že třeba v případě Blue Beetla se to povedlo. Sem tam zahlásí tak, že jsem se skutečně i zasmála. Zápletka je odlehčená, souboje zde vlastně ani moc nejsou, i když se sem tam komiks snaží být akční. Z hlediska akce je to ale celkově spíše nuda. Jako kdyby se tvůrci rozhodli, že konverzační komiks bude zajímavější. Rozvoj postav zde ale za moc nestojí, protože zde v podstatě žádný není. Jen je něco málo naznačeno, něco málo by možná stálo za to, aby se to trochu více rozvinulo, ale ani tak si nemyslím, že by to mělo být zajímavé. Vznikl tu nový tým, tedy před těmi třiceti lety, který měl bavit hlavně tím, že zde budou konflikty mezi postavami, bude se měnit jejich počet, jejich postavení v rámci týmu. A to je tak nějak všechno. Ani na průměr si tenhle příběh nesáhne.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů"
"DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení"
"DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první"
"DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony"
"DC komiksový komplet 47: Plastic Man - Na útěku"
"DC komiksový komplet 48: DC Nová hranice, kniha první"
"DC komiksový komplet 49: DC Nová hranice, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 50: Flash - Návrat Barryho Allena"
"DC komiksový komplet 51: JLA - Další hřebík"
"DC komiksový komplet 52: Wonder Woman - Bohové a smrtelníci"
"DC komiksový komplet 53: Batman - Muž, který se směje & Arkham"
"DC komiksový komplet 54: JLA - Nový světový řád"
"DC komiksový komplet 55: Nová Mladí Titáni - Smlouva s Jidášem"
"DC komiksový komplet 56: Liga spravedlnosti - Volání po spravedlnosti"
"DC komiksový komplet 57: Batman - Pod maskou"
"DC komiksový komplet 58: Green Lantern / Green Arrow - Krušné cesty hrdinství"
"DC komiksový komplet 59: Bažináč, kniha první"
"DC komiksový komplet 60: JSA - Zlatý věk"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"

2019-05-07

#1972: Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba - 90 %


Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba (Usagi Yojimbo: The Hell Screen)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako čísla 152 až 158 série "Usagi Yojimbo" u Dark Horse. Souborně vyšlo v roce 2017 v nakladatelství Dark Horse. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Stan Sakai
Kresba: Stan Sakai

Kniha "Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba" už načala čtvrtou desítku ušákových příběhů, což je skutečně úctyhodné, nemluvě o tom, že ještě mnohem úctyhodnější je skutečnost, že kvalita série nikam nepadá, pořád je na nesmírně vysoké úrovni a ani příběhy zde obsažené na tom nic nezmění. Jasně, je škoda, že se nevrací více oblíbených postav, i když i tentokrát se setkáme s inspektorem Ishidou, kterého si oblíbili nejen čtenáři, ale i samotný Stan Sakai. Je ale škoda, že tu zase není Gen, i když je zmíněn, anebo se Usagi zase nepodívá za známými ze svého dospívání. Nebo že by si tohle Stan Sakai nechával až na chvíli, kdy bude chtít se sérií skončit a uzavřel ji pro Usagiho v kruhu rodinném. Můžu se jen dohadovat. O čem se nemusím dohadovat, to jsou příběhy, které jsou obsažené v knize "Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba". Jejich kvalita je opět parádní, jejich pojetí je různorodé. A velice zajímavé je, že i u třicáté první knihy v sérii dovede Stan Sakai přijít i s novými vypravěčskými postupy.

Zajímavý vypravěčský postup propojuje hned první dvě povídky, kterými jsou "Řeka se zvedá" a "Kyuri". První vypráví o tématu, které propojuje všechny povídky v knize "Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba". Tím tématem je období dešťů v Japonsku, záplavy anebo naopak nedostatek deště. V první příběhu Usagi pomáhá vesnici, aby přežila zdvihající se tok řeky. Je v tom hodně morálního, ale také je zde moment, kdy Usagi mizí a mi vlastně nevíme, co se s ním stalo. Naštěstí hned následuje pokračování v povídce "Kyuri", kde se pravdu dozvíme. První příběh je hodně realistický, dramatický, ale s mírovým poselstvím, druhý už je nadpřirozený, temnější, je to vlastně takový akční monster survival. I tem má ale krásnou scénu v závěru. Pak ale následuje příběh "Kazehime", což je za mě vrchol téhle sbírky. Příběh, který je vlastně jen krátkou epizodou, ale je v něm něco tak smutně krásného, že mě prostě naplno zasáhl.

Hlavní příběh knihy "Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba" je celkem logicky "Tajemství pekelné malby", a to nejen díky jménu, ale i proto, že tento příběh původně vyšel rovnou ve třech sešitech a v knize tak zabírá nejvíce prostoru. Je to příběh o tom, jak si mocnost myslí, že má na všechno právo, že úplatky všechno spraví, ale také příběh o tom, jestli člověk má nebo nemá věřit pověrám. Právě zde se vrací inspektor Ishida, i když nutno říct, že tady jde detektivní práce trochu do pozadí, protože vše je vyřešeno trochu nečekaně. Ale právě tady se ukazuje opět lehce jiný vypravěčský způsob, který byl pro odhalení vraha použit. Nemusí to sednout každému, ale v rámci série to zaujme, protože to trochu vyniká. Poslední povídkou je pak jednosešitový komiks "Osud stařešinů". Tohle je taková krásně depresivní třešnička na závěr. Celou dobu budete tušit, o co jde, ale stejně vás to svými emocemi až nečekaně zasáhne. I tohle je Stanovo mistrovství.

Stan Sakai je pro mě jako přítel, i když jsem ho samozřejmě nikdy neznal. Ale přemýšlím o něm jako o Stanovi, po všech knížkách, které jsem od něj přečetl, což jsou všechny, které vyšly česky, je to prostě starý známý, u kterého vím, že mě každou svou knihou dostane, že mě ohromí, že mě oslní. A nejinak je tomu v případě knihy "Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba". Jasně, byl bych rád, kdyby před námi dál rostl hlavní příběh, kdyby se posouval, vyvíjel. Ale je jasné, že ten by nemohl růst donekonečna. A tak Stan volí raději kratší epizody, které posouvají Usagiho spíše v prostoru než v ději samotném. Ale i ty krátké epizody vás dovedou rozebrat, protože Stan skvěle pracuje jak s postavami, tak s vyprávěním a jeho formami nebo s emocemi. Pokud byste si měli vybrat jedinou komiksovou sérii, kterou číst, asi bych vám doporučil právě sérii "Usagi Yojimbo". Ani jednou mě nezklamala.

Komiks "Usagi Yojimbo 31: Pekelná malba" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:
"Usagi Yojimbo 8: Stíny smrti"
"Usagi Yojimbo 9: Daisho"
"Usagi Yojimbo 10: Mezi životem a smrtí"
"Usagi Yojimbo 11: Roční období"
"Usagi Yojimbo 12: Ostří trav"
"Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny"
"Usagi Yojimbo 14: Maska démona"
"Usagi Yojimbo 15: Ostří trav II - Pouť do svatyně Atsuta"
"Usagi Yojimbo 16: Bezměsíčná noc"
"Usagi Yojimbo 17: Souboj v Kitanoji"
"Usagi Yojimbo 18: Na cestách s Jotarem"
"Usagi Yojimbo 19: Otcové a synové"
"Usagi Yojimbo 20: Záblesky smrti"
"Usagi Yojimbo 21: Matka hor"
"Usagi Yojimbo 22: Příběh Tomoe"
"Usagi Yojimbo 23: Most slz"
"Usagi Yojimbo 24: Návrat Černé duše"
"Usagi Yojimbo 25: Hon na lišku"
"Usagi Yojimbo 26: Zrádci země"
"Usagi Yojimbo 27: Město zvané Peklo"
"Usagi Yojimbo 28: Červený škorpion"
"Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo"
"Usagi Yojimbo 30: Zloději a špehové"
"Usagi Yojimbo: Senso"