2017-09-24

#DP10: Generations 3: The Best - 75%

Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Tom Taylor
Kresba: Ramon Rosanas

V pořadí již třetí číslo série "Generations" nám tentokrát nabízí pohled na dvě verze jednoho z nejznámějších členů X-Menů. Jedná se konkrétně o mutanta Wolverina - jednoho z nejpopulárnějších mutantů, který se poprvé objevil na komiksových stránkách během 70. let v komiksu "Incredible Hulk číslo 181", kde bojoval jak s Hulkem, tak s Wendigem. Nyní máme možnost zjistit, jaké by to bylo, kdyby se během doby, kdy Logan byl v Japonsku, setkal se svým ženským klonem X-23 aktuálně vystupující s jeho kostýmem a bojovali proti klanu Hand, kterého můžete znát zejména díky hrdinovi Daredevilovi. V jeho vlastní sérii je totiž zmiňován dost často a většinou má dost velkou roli. 

Příběhově se dostáváme do období, kdy Logan - původní Wolverine - pobýval nějakou dobu v Japonsku. Pokud víceméně chcete vědět, jaké to bylo, když tento mutant byl v zemi vycházejícího slunce, zkuste si přečíst knihu "Ultimátní komiksový komplet 4: Wolverine" od Chrise Claremonta a Franka Millera, kde se například dozvíte, jaký byl Wolverinův vztah k Mariko. Ta sice v tomto komiksu nehraje velkou roli, spíše zde funguje jako vedlejší postava, ale namísto ní je více zmiňována holčička Amiko, o níž se starala hned na to, když její maminka dala Wolverinovi přísahu - musí najít někoho, kdo by se o ni mohl starat. Zrovna tato holčička je nešťastnou náhodou unesena klanem Hand, takže Loganův cíl je jasný, najít Amiko a zároveň zabít co nejvíce nindžů, kteří by mohli dělat problémy. Při kosení bojovníků oblečených do červených kostýmů s maskami ale nebude sám, jelikož mu přijde pomoct záhadná žena v šedém obleku s černými prvky. Vy sami už asi víte, že se jedná o Lauru Kinney neboli X-23. A určitě si dokážete představit, co nastane, když se na vás vrhnou dva lidé s kostrou z adamantia a vysunovacími drápy z rukou. Je to prostě smrtící kombinace. Za sebe můžu říci, že příběhově se jedná o celkem klasickou zápletku z akčních filmů, takže žádný originální příběh nečekejte, ovšem děj není zbytečně dlouhý a pěkně plyne kupředu, nebudete se tím pádem nudit. Naopak, budete se bavit. 

Akci na jednotlivých stránkách najdete často. Je nakreslena docela pěkně. Nejvíce vás mohou zaujmout hromadné souboje, během nichž dvojice Wolverinů musí bojovat proti větším přívalům nepřátel, než je zvyklé. Celkově bych kresbu hodnotil pozitivně. Rosanase sice moc neznám (je to víceméně poprvé, co jsem mohl spatřit jeho kreslířský styl), ale rozhodně se mi zalíbil. Mnohokrát mi navíc přišlo, že panely po stránce barev připomínaly díla Oliviera Coipela. Jistě, Ramon nedosahuje kvalit Coipelovy kresby, protože Coipel podle mě dokáže lépe pracovat s detaily a umí mnohem více nakreslit jednotlivé charaktery. On sám se navíc nebojí si u postav vyhrát s výrazy, aby zdůraznil specifické pocity v určitých momentech (jde to poznat zejména u očí). I přesto Ramon dokázal většinu stránek nakreslit vcelku dobře. Co mě ale vyloženě překvapilo, byl humor. Komiks se samozřejmě tváří vážně a on vážný je. Ale má také dost humorných scén, které vás dokážou rozesmát, což bych od komiksu s Wolverinem nečekal. Například scéna na letišti byla velmi vtipná.

Samozřejmě, charaktery tady mají prostor k svému projevu, takže si užijete jak klasického mutanta, tak jeho klona. I přesto mám pocit, že mě za celý sešit více bavilo sledovat Wolverina. Jeho dialogy totiž byly skvěle napsané, zároveň nechyběly scény, při nichž tekla krev. Oproti tomu mě Laura ze začátku moc nezaujala. Avšak během druhé poloviny komiksu se mi začala líbit mnohem více. Postupně se totiž projevil její charakter a celkově mě docela překvapila závěrečná scéna, během níž probírá jednu důležitou záležitost s Loganem. Ke konci příběhu se Laura dost dobře předvede v celé své kráse, což je rozhodně pozitivní, protože kdyby ne, tak bych byl celkem zklamaný. 

Ve výsledku je komiks "Generations 3: The Best" skvělým akčním sešitem, který vás bude bavit. Pokud máte rádi Wolverina, rozhodně si tento počin užijete. Jsem zvědavý na příští číslo, ve kterém potkáme boha hromu s vikingy.

Na Comics Blogu najdete recenze na čísla:
"Generations 1: The Strongest"
"Generations 2: The Phoenix"

2017-09-23

#DP09: Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World - 40 %


Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World
Vydalo Hachette Fasciolli jako 125. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 páté řady série "Avengers". Ve Velké Británii původně vyšlo v září 2016. 

Scénář: Jonathan Hickman
Kresba: Jerome Opeña,  Adam Kubert

Autorem recenze je Daniel Palička.

Mnozí z vás se určitě diví, proč dávám modernímu kousku s Avengers tak slabé hodnocení. Z jednoho jednoduchého důvodu - podle mě tato kniha patří mezi to nejhorší, co nám mohl projekt "Ultimátní komiksový komplet" nabídnout s tímto týmem. Abyste pochopili, proč jsem vůči této knize tak negativní, zmíním zde důvody, čím mě zaujaly předchozí knihy specializující se na tuto skupinku hrdinů. 

Co mě na nich dokázalo nejvíce zaujmout byl fakt, že ukázaly výbornou akci spolu s pasážemi, ve kterých jsme mohli jednotlivé členy celé skupiny poznat. Kromě toho se povedlo prezentovat mnoho různorodých sestav, jež pro nás byly dost neznámé. Plus k tomu připočtěme, že mnohdy jednotlivé knížky ukázaly nám čtenářům osobní názor lidí na celkový tým. V tomto bodě excelovalo dílo "Ultimátní komiksový komplet 104: Avengers - Kree-skrullská válka", které mohu doporučit. 

Tím bych se dostal k poslední věci, která je na Avengers úžasná. I staré komiksy mě bavily. Ať už se jednalo o příběhy jako "Ultimátní komiksový komplet 96: Avengers - Zrození Ultrona", "Ultimátní komiksový komplet 119: Avengers - Korvacova sága" nebo "Ultimátní komiksový komplet 104: Avengers - Kree-skrullská válka", vždy mě dokázaly zaujmout. Když už ne celkově, tak minimálně aspoň pomocí skvělých momentů, mezi které se dá řadit výborné představení Visiona, které jste si mohli přečíst v rámci knihy "Ultimátní komiksový komplet 96: Avengers - Zrození Ultrona". Každopádně, nyní si řekněme, čím mě recenzovaný příběh zklamal. Upozorňuji, že budu muset něco málo prozradit z příběhové stránky tohoto "skvostu". 

Nejdříve si musíme říci něco málo o ději. Nejnovější skupina Avengers se vydává na misi, při které budou muset navštívit Mars. Zde se budou muset utkat s mimozemským stvořením jménem Ex Nihilo a jeho sestrou Abyss. To je víceméně vše, co se dá říci, jelikož příběh dle mého je dost obyčejný na to, že se jedná o moderní komiks. Víceméně bych u něj mohl vyzdvihnout samotného Ex Nihila - stvoření, které má své zajímavé charakterové vlastnosti. Zaujme vás nejenom svým intelektem, ale rovněž svým původem. Navíc, s Nihilem tu také máme dost zajímavou linii, ve které se řeší takzvaný "Nový Adam".

Toto byla aspoň jedna dobrá věc na příběhové stránce. Vše ostatní moc dobré není (mimochodem, nebudu ani komentovat kopírování zápletky, kterou jsme už měli možnost vidět díky knize "Ultimátní komiksový komplet 66: Secret Avengers - Mise na Mars"). Jenže to není vše. Linie na Marsu se řeší pouze v první polovině, tedy během tří sešitů. Pak se vracíme na Zemi, na které nastane, dá-li se to tak nazvat, invaze v různých koutech světa, které budou muset být zastaven. Ano, nic originálního. Druhá půlka na mě nezanechala kladný dojem. Autor vložit narvat velké množství nápadů, které ve výsledku působí hloupě a nijak vás nezaujmou. Představuje se nám velké množství postav (Hyperion, Smasher a jiní), jenže nijak zajímavě. Jejich charakteristické rysy nejsou nijak výrazně ozvláštněny. Proto vám bude připadat, že sledujete pouze nevýrazné figurky. 

Navíc, mnoho dějových linií je nedokončeno, jelikož kniha konči v tom nejvíce napínavém momentu. Hádáte správně - opět dostáváme neuzavřený příběh, což ještě více snižuje kvalitu samotného díla. Můžu zde najít něco pozitivního? Naštěstí ano. Prvně zmíním kresbu, o kterou se postarali dva kreslíři - Jerome Opeña (první polovina) a Adam Kubert (druhá polovina). Zde nemám moc co vytknout. Jako druhý plus bych zmínil povedenou linku s Captainem Amerikou a Iron Manem. Tito dva zde mají své konverzační sekvence, které opravdu fungují. Nejsou špatné a dost se mi líbily, jelikož byly hodně poutavé.

Jonathan Hickman stojící za scénářem díla "Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World" zahodil vše, co bylo na Avengers dobré do koše, přičemž nakonec vytvořil totálně hloupou a neoriginální zápletku s absolutně nezajímavými postavami. Nejvíce vás dokáže zaujat dvojice Cap + Iron Man, kteří jsou napsáni kvalitně. Navíc, linie s Ex Nihilem a "Novým Adamem" není tak špatná, jak se může zdát. Za pozitiva bych také mohl řadit kresbu, která vůbec není zlá. Jinak je to vše, co se dá vychválit na této hromadě hnoje, která neměla nikdy za historii tohoto týmu vzniknout.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiksy:
"Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers"
"Ultimátní komiksový komplet 122: Uncanny Avengers - The Red Shadow"
"Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"
"Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance"

2017-09-22

#1530: Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow - 70 %

Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow (Black Widow)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla "Tales of Suspense 52", "The Amazing Spider-Man 86" a jako čísla 1 až 6 minisérie "Black Widow" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Stan Lee, N. Korok a Richard K. Morgan
Kresba: Don Heck, John Romita Sr., Jim Mooney, Bill Sienkiewicz a Goran Parlov

Že bych si z komiksu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow" sednul na zadek, se říct nedá, ale rozhodně se jedná o komiks, který je dobrý. Tedy jedna jeho část je velmi dobrá, ty ostatní jsou fajn spíše z historického hlediska, kdy vidíte, jak vypadala Black Widow na svém začátku a jak se nakonec vyvinula a vypadá nyní, respektive v tom nejnovějším příběhu, který je v knize uveden. Kniha se skládá z celkem tří příběhů, kdy první dva jsou jen dva sešity, každý z jedné série, oba v podstatě uzavřené. Až poslední příběh je delší a tvoří tak hlavní část sbírky. Jedná se o příběh "Návrat domů". Ale k tomu až v následujících odstavcích. Nejprve první dva retro komiksy, které se vracejí k různým fázím Natašina života.

V sešitu, který byl vydán jako "Tales of Suspense 52", se Black Widow objevuje poprvé a je jiná, než jak ji známe dnes. Je to ruská femme fatale, na první pohled nebezpečná žena, která je doprovázená směšným Borisem, a jejich cílem je v Americe sabotovat Tonyho Starka a hlavně se dostat k osobě, která si jako superhrdina říká Crimson Dynamo a původně byl ruským záporákem, ale snaha Tonyho Starka ho přiměla, aby se stal věrný Americe. Mimochodem pod oblekem Crimson Dynama se skrývá vědec Anton Vanko, který je známý i z Iron Manových filmů, i když zde měl roli malou, zásadnější postavení měl Ivan Vanko. Právě pro Antona Vanka je příběh v "Tales of Suspense 52" důležitý, ale bohužel se nejedná o skvost. To se dá říct i o komiksu "The Amazing Spider-Man 86", který následuje.

I když je komiks "The Amazing Spider-Man 86" ze série o Spider-Manovi, má zde Black Widow minimálně stejně prostoru jako samotný Spider-Man, který si hlavně stěžuje na to, že je mu na nic. Vede to k tomu, že má docela dost monologů o tom, jak jde jeho život do kopru, což je sice fajn z hlediska psychologického, ale Stan Lee to podává svým klasicky ubíjejícím stylem, který neohromí. Ale nevadí, protože to nejlepší na vás teprve čeká. Šestidílný příběh "Návrat domů" napsal Richard K. Morgan, ale především jej ilustroval Bill Sienkiewicz, kterého můžete velmi dobře znát z nedávno vydaného komiksu "Elektra: Atentát". Bill rozhodně není klasický ilustrátor mainstreamového komiksu, ale o to je jeho kresba zajímavější, o to odlišnější zážitek s ním budete mít. A to i přesto, že děj je čistě žánrový.

Jedná se o špionážně detektivní žánr, kdy Black Widow jde po lidech, kteří zabíjejí ženy, jež ona zná, po lidech, kteří by ji mohli přivést zpět k její minulosti a ukázat, že možná není všechno tak, jak si pamatuje. V tomhle ohledu je kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow" důležitá, protože nám ukazuje příběh, kde je Black Widow do jisté míry nově definována, kde dostává nové povědomí o tom, kým vlastně je a jaké jsou její vzpomínky, zda jsou pravdivé, anebo je všechno jinak. V tomhle ohledu je příběh dobrý, a tak dovede i příjemně překvapit. Navíc se zde netlačí na pilu a nejsou zde superhrdinové za každou cenu. Pokud máte rádi akci a špionážní žánr, nejspíš vám kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow" sedne. Ale myslím, že i ostatní si v něm mohou něco najít. Je to povedená jízda.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"

2017-09-21

#1529: Thorgal 12: Město ztraceného boha - 95 %

Thorgal 12: Město ztraceného boha (Thorgal: La cité du dieu perdu)
Vydalo nakladatelství Egmont v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 1987 jako "Thorgal: La cité du dieu perdu". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 179 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński

Nakladatelství Egmont nás v roce 2017 velmi potěšilo, když vydalo knihu "Thorgal 11: Tanatlokovy oči" a ještě nás více potěšilo tím, že nezůstalo pouze u této jedné knihy, ale pokračovalo se i s další, která na jmenovanou knihu přímo navazuje a je součástí čtyřdílného příběhu ze země Qaa. Kniha "Thorgal 12: Město ztraceného boha" začíná v podstatě tam, kde se skončilo v předchozím díle. Aaricie je ve společnosti Tjalla, muže, který se jevil jako přítel, ale dal se na stranu Kriss z Valnoru, nebezpečné ženy, která je táhla džunglí, aby se dostali do města Mayxatlu, kde by porazili boha Ogotaje, jenž vládne krvavou rukou a který chce ovládnout anebo možná rovnou zničit svět. Právě s Kriss je Thorgal již ve městě, aby se setkal s mužem, který Kriss na zabití Ogotaje najal.

V sešitě "Thorgal 11: Tanatlokovy oči" jsme sledovali i příběh Thorgalova a Aariciina syna Jolana, který se setkal s Tanatlokem, druhým bohem v oblasti, kterého chce Ogotaj primárně porazit. Na Jolana ale zapomeňte, ten se v tomhle sešitě v podstatě vůbec nevyskytuje, je pouze na první stránce, kde je shrnutí děje, které mi v případě evropských sešitů přijde smysluplné, navíc není nijak rozsáhlé. Proto se rovnou můžeme podívat do akce na to, jak se v Mayxatlu lidé chovají, jak zde obětují. Čtyři stránky následující po úvodním shrnutí, jsou v tomhle směru skutečně dechberoucí a Grzegorz Rosiński naplno představuje svoje schopnosti. Je zde pak krásný kontrast se stránkami následujícími, které jsou barevně temnější a které tak skvěle mění náladu čtení.

V hlavní linii sledujeme především Thorgala, který dělá společnost Kriss, která si jde za svým. Kriss chce zabít Ogotaje, ale hned na první pohled je vám jasné, že více ji zajímá, jak je schopná ostatní ovládat, povyšovat se nad nimi, mít navrch. A ano, líbí se jí mít za společníka Thorgala. Nakonec se jí tahle snaha vymstí, protože je chycena spolu s Thorgalem. Jsou uvězněni i Aaricie s Tjallem. Alespoň se tak mohou zase všichni společníci setkat, i když minimálně polovina z nich by určitě byla raději na jiném místě. Je potřeba se znovu dostat za Jolanem, ale ještě předtím je potřeba odhalit, kdo je to vlastně Ogotaj. A ano, v tomhle díle se dovídají postavy poměrně zásadní skutečnosti, které posouvají mytologii kolem Thorgalovy postavy. A je to velmi dobré.

V téhle závěrečné části se opět ukazuje, jak je Grzegorz Rosiński skvělý kreslíř, protože jeho vize, jeho představa labyrintu, jsou zde prostě krásné. Skvěle se na to dívá a vůbec nevadí, že trochu v barvách změnil styl, naopak to sedí k tomu, kde se postavy nachází. O to zajímavější je pak přechod ke klasické kresbě komiksu, kdy máte ten správný úder na mysl z toho, že se prostředí změnilo, že je najednou zase všechno trochu jiné, reálnější. Sešit "Thorgal 12: Město ztraceného boha" ukazuje, proč je série "Thorgal" tak povedená, proč si našla takovou oblibu a proč dál vycházejí nové díly, i když je již nepíše Jean Van Hamme. Snad se bude Egmontu a celé korporaci Albatros Media dařit a budou u nás vycházet další čísla. Tuhle sérii si čeští komiksoví fanoušci prostě zaslouží.

Komiks "Thorgal 12: Město ztraceného boha" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

2017-09-20

#1528: Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly - 90 %

Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly (The Explorers Guild)
Vydalo nakladatelství Dobrovský pod značkou Omega v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "The Explorers Guild" v roce 2015. Vydání má 784 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jon Baird a Kevin Costner
Kresba: Rick Ross


Když vyšla kniha "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" a já jsem jen viděl její obálku, říkal jsem si, že to je něco, co by mě mohlo zajímat. Mám rád Julese Verna a obálka mi evokovala právě jeho dílo. Anotace to pak podpořila. Jako druhé mě zaujalo jméno Kevina Costnera a já jsem si říkal, že je docela zajímavé, že jsou dva stejného jména. Samozřejmě nejsou. Kevin Costner, který se podílel na tvorbě knihy, je skutečně ten herec/režisér/producent, kterého filmoví fanoušci musejí znát. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem zjistil třetí zásadní skutečnost, kterou je fakt, že velká část knihy "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" je tvořena komiksem, který kreslil Rick Ross, jehož kresba se k příběhu, době a žánru skvěle hodí. Kombinace old school dobrodružného příběhu, fantasy, sci-fi, mysticismu a to i v komiksové podobě mě prostě dostala.

Abych ale upřesnil, jak je kniha vlastně vytvořena. Je rozdělena do celkem pěti částí a má téměř 800 stran - a to se jedná pouze o první díl! Část knihy je tvořena klasickým prozaickým textem, který je většinou popisný a obsahuje minimum přímé řeči, případně se jedná o vyprávění deníkového stylu, která se objevuje v první části. Tam, kde je to možné, se vyprávění přesunuje do komiksové podoby, kde poznáváme jednotlivé postavy, jejich chování, lépe se s nimi semkneme. "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" je tak do jisté míry pokusem o to, aby došlo ke spojení komiksu s prózou, a za sebe musím říct, že tohle spojení funguje a autorům se podařilo najít vhodnou cestu, jak rozdílná média propojit.

Postav je v románu skutečně hodně, ale nás ze začátku hlavně zajímá mladý desátník Buchan, jehož úkolem je doručit zprávu majoru Ogdenovi, což je chlapík, který za sebou má skupinu námezdných desperátů, kteří nejsou přímo vojáci, ale spadají pod britskou vládu a plní v Indii nebo v arabské oblasti vůli královny. Major Ogden je skoro legendární, obávanou osobností, která se nezastaví před ničím. A ve své naivitě je desátník Buchan zase chlapíkem, který udělá všechno pro to, aby doručil zprávu, protože je správným vojákem Jejího Veličenstva. Nemá ani ponětí o tom, že se mu po setkání s majorem Ogdenem změní život. Ale on se vlastně změní všem.

Začátek je skutečně jen úvodem, ale už tady vidíme, že kniha rozhodně nebude trpět máloslovností. Vlastně to hlavní, co bych jí chtěl vytknout, je skutečnost, že je příliš roztahaná a že na to, kolik má kniha stránek, tedy skoro 800, se toho zde tolik nestane. Jasně děje se toho hodně, ale jsou to jen malé epizodky. A tak kniha plní svůj účel, který je daný názvem. Je to skutečně jako cesta do Shambhaly, s tím, že ta cesta má mnoho zastávek, ale pokud si myslíte, že ve chvíli, kdy Shambhalu hrdinové najdou, bude konec, uvědomíte si, že se jednalo jen o začátek. Kniha je první z cyklu. Podle toho, kolik se toho stalo, by to klidně mohla být první kniha z deseti. Uvidíme, ani Američané si zatím nemohli přečíst více jak jednu knihu.

Kniha "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" by mohla evokovat, že se bude jednat o dobrodružství ve stylu Indiana Jonese, ale není tomu tak. Tohle je příběh z přelomu 19. a 20. století a mnohem více je zde patrný vliv starších mistrů, třeba i toho Julese Verna, ale i dalších autorů jako byli H. G. Wells, Robert Louis Stevenson, Edgar Rice Burroughs či pro marketing použitý Kipling. Viktoriánské období zde pomalu končí, dokonce je kniha skvěle zasazena do historických událostí, ale stále se jedná o vliv tohoto období. Pokud máte rádi retro, je tohle naprosto skvělá kniha, která vám zabere víc než jen pár večerů, než ji dokončíte. Ano, je ukecaná, je moc ukecaná, ale já jsem se skvěle bavil od začátku až do konce a měl jsem po dlouhé době zase pocit, že spojení komiksu a prózy může fungovat právě na takto velkých projektech. Ještě by to chtělo lepší český překlad - některé věty sem tam postrádají smysl, skladba vět mnohdy není česká - ale i tak jsem rád, že se k nám kniha dostala.

2017-09-19

#1527: Cesta do pekel - 60 %

Cesta do pekel (Road to Perdition)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2006. Vyšlo u Paradox Press v roce 1998. České vydání má 304 stran a prodává se v plné ceně za 549 Kč.

Scénář: Max Allan Collins
Kresba: Richard Piers Rayner

Nemůžu si pomoct, ale "Cesta do pekel" je prostě špatný překlad. Originální název odkazuje na skutečnost, že slovo "perdition" znamená zatracení, ale také skutečnost, že takto podobně se nazývala města, která kdysi v Americe vznikala. Názvy městeček jako "Redemption" nebo "Perdition" asi zněla dobře a možná to mělo osadníkům připomínat, kde je jejich místo. Název "Cesta do Zatracení" by prostě zněl lépe a samotné pojmenování pro město, tedy "Zatracení", mi zní tak nějak výstižněji než "Peklo". To je jedna věc, která mi na knize trochu vadí. Tou druhou je Max Allan Collins.

Max Allan Collins je autor, s kterým mám prostě problém. Je to na první pohled autor komerční a je to na něm strašně moc vidět. Píše novelizace filmů, což osobně považuji jednoduše za marketingový tah, nic jiného. Stejně tak i jeho filmová tvorba není dvakrát originální a snažil se oživit něco, co fungovalo skvěle, ale v jeho podání je to příšernost - viz jeho navázání na skvělý film "Bad Seed". Nečetl jsem od něj všechno, to rozhodně ne, ale s jeho spisovatelskými schopnostmi jsem nikdy nebyl spokojený. O to více mě zaujalo, že zrovna on je podepsaný pod komiksem "Cesta do pekel", který byl zfilmován do celkem povedeného filmu. Dal jsem tedy Collinsovi ještě jednu šanci.

Hned na začátek přišel s obsáhlým úvodem, který na první pohled sice podává informace o tom, jak román vlastně vznikal, jenže ve skutečnosti je to několikastránkové si honění trika. Collins píše o tom, jak je Collins skvělý, jak to měl těžké, jak se vypracoval, jak se mu podařilo dostat do různých médií a vyhrál i nějakou cenu. Na konci si pak vzpomněl, že vlastně netvořil komiks sám, ale ještě s jedním člověkem, na jehož jméno si dokonce pamatoval. Tím člověkem je Richard Piers Rayner, který se postaral o kresbu, jež je velmi specifická a jež dává komiksu tu správnou atmosféru. Na kresbě by se dalo něco vytýkat, asi nejvíce skutečnost, že výrazy postav jsou někdy velmi strnulé, ale přesto je to Richard, kdo vytváří zajímavou atmosféru, kdy skutečně máte pocit, že čtete gangsterku,

Max Allan Collins dodal příběh, který není špatný. Nemám Collinse rád, ale nemůžu mu vzít, že tady se pokusil o skutečně zajímavý děj, který má nějaké směřování, má silné momenty a má vyvrcholení, které je dobré. Je zde skvělá hlavní postava, kterou vidíme jako chlapce a vnímáme jako vypravěče. Co se o ní dozvíme na úplném konci, mi sice nepřijde nijak skvělé, ale to bude prostě tím, že mám jiné smýšlení. Čteme dobrý příběh, který evokuje třicátá léta, což je dáno hlavně skutečnými postavami. A vzhledem k tomu, že rešerše má na starosti někdo jiný než sám Collins, dával bych tomu člověku lví podíl na tom, jak grafický román nakonec dopadl.
To není Elton John, ale je to Max Allan Collins

Max Allan Collins je rozhodně spisovatelem, který umí pracovat se skutečnými událostmi a dávat je do souvislosti s příběhy čistě vymyšlenými. Osobně si myslím, že Collins je silný jedině v tom, že zpracovává něco, co zpracoval někdo jiný, anebo to vychází ze skutečných událostí, on nic moc jiného asi umět nebude. Ale dobře, pokud se prodává, ať se prodává. Ale i komiks "Cesta do pekel" ukazuje, že má své mezery, které jsou v tom, že není schopen vyprávět zajímavější epizodní příběhy. I když je naznačuje, tak vyznívají do ztracena. Linka s Caponem je zde v podstatě jen proto, aby to bylo ještě o něco zajímavější, ale pro příběh samotný to až takový význam nemá. Vypadá to ale cool.
Richard Piers Rayner

"Cesta do pekel" je dobrý příběh, ale kdyby ho vyprávěl někdo jiný, jsem si jistý, že by mohl být ještě lepší. Ano, je v tom hodně z toho, že Maxe Allana Collinse nemám rád a nemyslím si, že je dobrý spisovatel, ale je v tom i skutečnost, že on má objektivně problémy vést děj a udržet celek solidní a pevný. Já vím, že tohle psal částečně na pokračování, ale na tom příběhu je to vidět v negativním smyslu slova. Vztah otce se synem je dobře vykreslen, ale přesto je zde cítit hlavně snaha o komerční úspěch. Možná mi na Collinsovi vadí právě tohle. "Cesta do pekel" je dobrý příběh, ale není dotažen k dokonalosti. Přesto se mu nedá vzít výborná atmosféra a dobré postavy.

2017-09-18

#1526: Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako - 80 %

Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako (Les aventures de Jo, Zette et Jocko 4: L'Éruption du Karamako)
Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 1955 jako "Les aventures de Jo, Zette et Jocko 4: L'Éruption du Karamako". České vydání má 54 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé
Kresba: Hergé

Série "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" není zrovna sérií dlouhou, protože Hergé vytvořil celkem pět dílů, a tak by se dalo předpokládat, že i česky série vyjde celkem bez problémů. Jenže v roce 2013 se se třetím dílem vydávání zaseklo a skoro to vypadalo, že už další čísla nevyjdou. V roce 2017 ale Albatros znovu vydává Tintina, a to skutečně celou sérii, a tak se rozhodl, že dožene nějaké další resty. Platí to například i pro Egmont, který je nyní součástí Albatros Media a který vydává nové díly ze série "Thorgal". Došlo tedy i na sérii "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko", která u nás pokračuje čtvrtým dílem - do vydání celé série tedy zbývá už jen jeden poslední, kterého bychom se také měli v dohledné době dočkat. Dle všeho ještě v září 2017.

Série "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" v roce 2013 skončila dílem "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá" v trochu nepříjemné situaci. Nepříjemné proto, že se jednalo pouze o první polovinu delšího příběhu, který pokračuje právě v sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako". Konečně jsme se ale dočkali a můžeme se vrátit i k začátku příběhu a dokončit si ho novým sešitem. Pokud by vám první sešit unikl, je na začátku sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" bleskové shrnutí, kdy první panel připomíná, co se stalo. Je to rychlé, žádné zbytečné vykecávání. Rozhodně se mi to líbilo víc než shrnování děje v některých starších amerických superhrdinských komiksech, kde tahle shrnutí mohou zabrat i několik stran.

Jo a Zefka jsou neustále v pořádném nebezpečí. Jde po nich ponorka, za kterou stojí šílený vědec, který ovládá záhadný paprsek, jenž je v názvu celého příběhu. Jejich útrapy rozhodně neskončily a na Hergém je vidět, že mu v případě příběhů šlo hlavně o jedno jediné - chtěl aby se čtenář, ať už dětský nebo dospělý - nenudil. A myslím, že se nudit nebude. Jo a Zefka se dostávají do nebezpečí, ať už proto, že jsou ve špatný čas na špatném místě, anebo proto, že po nich neustále někdo jde. A tak i na relativně malém časovém prostoru dokáže Hergé zvládnout postavy posouvat sem a tam po celém světě, a tak se podíváme nejen na malý ostrov nebo pod mořské dno, ale i do Ameriky, hlavně tedy do New Yorku.

Hergé vytvářel krásné, naivní příběhy, ve kterých je sice násilí, ale je podáváno tak, aby v něm děti vždy měly navrch. A proč také ne? Jeho hrdinové mají k dětem hodně blízko a s dětmi to v takových příbězích prostě musí skončit dobře. Jasně, tyhle příběhy nemusí sednout každému, ta naivita nemusí bavit každého, ale to bude platit spíše pro dospělého čtenáře. Komiks "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" je starý 65 let, ale nemyslím si, že by to bylo až tak moc znát. Naopak, přežil do současné doby velmi dobře a člověk se skoro diví, že Hergé měl pořád nápady na to, jak neustále posouvat obě děti a jejich šimpanze do neustále nebezpečných situací. Možná jsem předchozím dílům křivdil a zasloužily by si vyšší hodnocení. U dílu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" jsem se velmi dobře bavil.

2017-09-17

#DP08: Generations 2: The Phoenix - 70%

Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Cullen Bunn
Kresba: R. B. Silva

Máme tady druhé číslo z aktuální marvelovské série "Generations" a s ním rovnou dvě verze mutantky Jean Grey, kterou mnozí znáte zejména díky knize "Ultimátní komiksový komplet 2: Uncanny X-Men - Dark Phoenix", v níž došlo k jednomu z nejtemnějších momentů za celou historii X-Menů. Abych byl upřímný, vůbec jsem nevěděl, co od tohoto sešitu čekat a nevěděl jsem, jestli se těšit, nebo ne. Mně totiž Jean jako členka X-Menů přišla oproti jiným jedincům jako slabší článek týmu. Z nějakého záhadného důvodu mi nepřišla tak zajímavá, abych si ji oblíbil. Navíc, tento sešit měl psát Cullen Bunn, jehož určitě znáte kvůli slabším kouskům z "Ultimátního komiksového kompletu". Jmenovitě bych zmínil například katastrofálně špatný "Ultimátní komiksový komplet 74: Samotný strach, část první" a "Ultimátní komiksový komplet 75: Samotný strach, část druhá" nebo průměrně působící "Ultimátní komiksový komplet 79: Válečné jizvy". V době psaní této recenze mám za sebou knihu "Ultimátní komiksový komplet 145: Deadpool's Secret Secret Wars", která mi přišla opravdu hrozná, takže byly obavy velké. Zas na druhou stranu, má očekávání byla veliká kvůli tomu, že tento sešit měl ukázat charakter staré Jean se sílou kosmické entity Phoenix a nové mladé Jean, ta aktuálně vystupuje ve své vlastní sérii, která dostane během plánované události "Marvel Legacy" již své osmé číslo. Každopádně, nakonec jsem byl mile překvapen. 

Příběh je ve srovnání s předchozím sešitem ze série "Generations" výrazně propracovanější. Mladá Jean se ze záhadného důvodu ocitne na neznámém ostrově, načež na nás začne mluvit prostřednictvím žlutých rámečků. Sama půjde ostrov prozkoumat. Kromě několika lidí najde jednu důležitou osobu - starou Jean Grey z minulosti s neuvěřitelnou mocí, která si čte knihu o mutantech. Od tohoto momentu se mladá Jean rozhodne, že ji zkusí přemluvit, aby si spolu společně popovídaly o samotné síle Phoenix, jelikož sama nechce být ovládnuta takovou kosmickou silou vzhledem k tomu, že způsobila v minulosti mnoho škod a kdyby neexistovala, tak by pravděpodobně nedošlo na hromadnou bitvu mezi Avengers a X-Meny. Dál už se víceméně odvíjí děj, ke kterému už toho moc prozrazovat nebudu, nechci vám totiž zkazit zážitek ze čtení. 

Pokud bych měl "Generations 2: The Phoenix" porovnat s "Generations 1: The Strongest", tak jsou ty první zmíněné lepší zejména díky tomu, že obě dvě generace zde měly dostatek prostoru pro projevení svého vlastního charakteru, můžete se tím pádem ztotožnit s oběma verzemi členky X-Menů. Zejména ta mladší vás zaujme už kvůli tomu, že ona sama nechce být taková, jaká byla její starší verze. Navíc, musím pochválit obrovské množství interakcí, které sice byly také v prvním čísle "Generations", ale když bych je měl porovnat, tak ty z čísla druhého jsou o poznání mnohem více propracované. Komiks se navíc čte skvěle díky jeho tempu, protože kromě povedených klidnějších pasáží tady najdeme také pěkně nakreslené akční scény. Když už zmiňuji kresbu, tak o tu se postaral R. B. Silva. Jeho styl mi nevadil a podle mě se zde hodil, jelikož dokázal pěkně vykreslit rysy obou ženských postav. Mnohdy sice kresba byla až moc dětská, tudíž při některých panelech nebyly na sto procent dokonale vykresleny obličeje, ale i přesto bych s ní neměl problém. Ten styl se pro účely tohoto komiksu prostě hodil. 

Nebudu samozřejmě čistě chválit, "Generations 2: The Phoenix" byla v jednom ohledu hodně slabá po stránce kvality, konkrétně v závěru. Poslední fáze, kdy dochází k souboji mezi Phoenix (neboli starou Jean) a jistou kosmickou bytostí, jejíž jméno bych nechtěl zmiňovat. Ta podle mě byla ze všech částí tohoto sešitu nejslabší, protože chtěla z nějakého záhadného důvodu být více vážná, čímž ztrácel komiks na tempu. Zároveň se začaly řešit záležitosti kolem jedné planety a síly Phoenix, což bych dal jako další negativní bod. Ke konci už mi přišlo, že Bunn nevěděl, jak toto číslo natáhnout na třicet stránek, proto musel přidat pasáž ve vesmíru. Tady ani nemůže vyniknout kreslířský styl, protože se k vážnému komiksu moc nehodí. Zas na druhou stranu, příběh měl výborné zakončení, které mě hodně překvapilo. Stejně tak oceňuji menší roli jedné z nejznámějších kladných kosmických postav. Bohužel, i přesto mi celkové zakončení přišlo slabší. 

Teď sice možná vyznívám negativně, ale podle mě byl sešit "Generations 2: The Phoenix" nakonec povedený. Na své poměry ho Cullen Bunn napsal dobře a Silva se svým stylem pěkně nakreslil. Celkové zakončení sice mohlo být lepší, ale i tak bych vám doporučil si druhý sešit série "Generations" přečíst. Oproti minulému sešitu je to posun vpřed a uvidíme, zda budou povedená také další čísla.

Na Comics Blogu najdete recenze na čísla:
"Generations 1: The Strongest"

2017-09-16

#DP07: Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance - 75 %


Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance
Vydalo Hachette Fasciolli jako 124. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 série "All-New Ghost Rider" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v září 2016. 

Scénář: Felipe Smith
Kresba: Tradd Moore

Autorem recenze je Daniel Palička.

Dostává se k nám kniha “Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance”, díky které se nám znovu ukazuje ohnivý jezdec Ghost Rider. V hlavní roli ale nepočítejte s Johnnym Blazem, kterého už jsme měli šanci poznat. Nyní se k nám dostává úplně charakter, který nastoupí jako zbrusu nový Ghost Rider. Začněme ale od začátku.

Určitě se ptáte, kdo dokáže perfektně nahradit jezdce, jenž existuje už od dob sedmdesátých let. Výborná náhrada za něj existuje v podobě mladého klučiny se jménem Robbie Reyes. Pracuje jako mladý mechanik ve východním Los Angeles v Kalifornii. Sám to moc nemá lehké, jelikož na místě, kde žije, existují gangy, které rozšiřují korupci mezi ostatní. Škola, na kterou chodí, by se dala popsat jako místo, kde si z něj dost jeho spolužáků dělá legraci. Navíc, k tomu se musí starat o svého mladšího bratra Gabea. Ten Robbieho považuje za hrdinu kvůli tomu, jak se vůči němu chová. 

Jedné noci si Reyes vyjede ve svém černém autě na nelegální závod, ve kterém dopadne velmi špatně. Najednou se objeví plameny, ze kterých vychází černě oblečený muž s hořící lebkou. Tímto momentem se zrodil nový hrdina, který se svými schopnostmi bude teprve učit zacházet. 

Osobně jsem nečekal, že bych si charakter nového Ghost Ridera oblíbil. Přece jenom, byl jsem totiž zvyklý na prvního ohnivého jezdce. Toho už jsme měli možnost poznat díky knížce “Ultimátní komiksový komplet 38: Ghost Rider - Cesta do zatracení”, kde jsme viděli více vážného, celkem zkušeného muže, který nemá problém zabíjet na své motorce pomocí řetězů. Navíc, jeho charakter byl více zaměřen na náboženskou tématiku a choval se spíše jako antihrdina. Koho vidíme tady? Mladšího, méně zkušeného kluka, který musí řešit kromě své hrdinské práce také osobní problémy. Motorka byla nahrazena černým autem a co si budeme povídat, zde vidíme charakter s více hrdinskými rysy.

Scénář rozhodně není napsán špatně. Má svoji kvalitu a dokáže vás vtáhnout k příběhu samotnému. Tím bych se dostal ke kresbě. Tradd Moore vás kromě velkého množství krásně nakreslených akčních scén zaujme zejména díky dost častým obličejům připomínajícím postavičky z animovaného seriálu. To poznáte díky očím a puse, jelikož očička jsou na mnoha panelech dost dětská, přičemž ústa jsou v mnoha momentech dost karikaturní. Kresba není úplně špatná, ale rozhodně nemusí sedět každému.

Nakonec bych si dovolil zmínit pár negativ. Tím největším jsou slabí záporáci. Za celou knihu se zde vyskytnou dohromady tři záporné postavy. Guero Valdez, spolužák Robbieho Reyese, který jemu a jeho bratrovi různě ubližuje, Calvin Zabo alias Mister Hyde a Grumpy, černoch velící svému vlastnímu gangu. První zmíněný jedinec jakožto záporný charakter funguje výborně, jelikož si budete stále říkat, ať už tohoto člověka konečně někdo zmlátí. Ti zbylí dva jsou jednoduše obyčejní. Mají sice svoje charakteristické vlastnosti a vypadají dobře, jenže ve výsledku zase až tak zajímaví nejsou. Hyde funguje jako normální profesor s rozdvojenou identitou, přičemž Grumpy se dá označit za tlustého muže s knírkem, jenž toho za celý příběh moc neudělá. Dá-li se to tak říci, slouží vyloženě jako výplň pro děj.

Na závěr mohu knihu “Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance” doporučit. Jakožto seznámení s nově vytvořeným hrdinou světa Marvelu se tento příběh hodí. Robbie Reyes jako Ghost Rider funguje, a to i přesto, že kromě hrdinské akce vidíme osobní problémy (nejenom ve škole). Kresba je pěkná. Jediné, co vám na ní může vadit, je přehnané stylizování lidí do animované podoby. O záporácích ani nemusím mluvit, jelikož dobře zpracovaný byl pouze jeden. Ve výsledku mohu říci jediné. Představení nového pekelného ochránce proběhlo úspěšně.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiksy:
"Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers"
"Ultimátní komiksový komplet 122: Uncanny Avengers - The Red Shadow"
"Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"

2017-09-15

#1525: Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men - 90 %

Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men (X-Men)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2017. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Dennis Hopeless a Chris Claremont
Kresba: Jamie McKelvie, Mike Norton a Brent Anderson

S knihou "Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men" se vám do rukou dostávají hned dva příběhy s X-Meny. První se jmenuje "X-Men: Premiéra" a druhý "Co bůh miloval, člověk zabil". Třeba se to tak ani na první pohled nezdá, ale je to jedna z nejlepších - alespoň prozatím - knih, které v rámci "Nejmocnějších hrdinů Marvelu" vyšly. Na druhou stranu, až tak překvapivé to zase není, protože X-Meni jsou dobrou značkou a Chris Claremont je veličinou v jejich universu. Muž, který X-Meny psal šestnáct let. A právě on je podepsaný pod komiksem "Co bůh miloval, člověk zabil", což je důvod, proč má kniha takové hodnocení. Kdyby kniha obsahovala jen příběh "Co bůh miloval, člověk zabil", nebojím se jí dát i plné hodnocení, protože se zde naplno ukazuje síla mutantů v marvelovském provedení.

První je ale příběh "X-Men: Premiéra", což je návrat k původnímu týmu, který vede profesor Xavier a součástí týmu jsou Cyclops, Iceman, Beast a Angel. A samozřejmě nově příchozí Jean Grey alias Marvel Girl. Právě jejíma očima sledujeme dění a vyrovnávání se s nástupem do mutantské školy, což zrovna není situace, s kterou se teenager dobře popasuje. Mužské osazenstvo školy už je s jejím fungováním smířeno, jsou zde déle, ale Jean nastupuje jako nováček a je trochu jako Alenka v říši divů. Všechno je nové, všechno je divné a nejhorší je, že si pořád uvědomuje, jak je divná sama a není si jistá, jaké by mělo být její místo na světě. Škola, kde jsou jí podobní, Jean její nezařazenost překvapivě neusnadňuje. Lidský příběh o tom, jak se naučit žít s tím, že jste jiní, odlišní. Ale je to spíše hezký návrat než skutečně silný příběh.

Skutečně silný příběh přichází ve chvíli, kdy se začtete do komiksu "Co bůh miloval, člověk zabil", který původně vyšel jako "Marvel Graphic Novel 5", tedy jako grafický román. Jednorázový příběh, kde jsou zajímavě definovány některé postavy - například na Magneta je zde pohlíženo trochu jinak - ale především je jasně ukázáno, co je lidem jako skupině tak blízké. Nenávist ke všemu cizímu, jinému, zvláštnímu. Anebo je to jen strach z odlišného? Ať jen strach, ta nenávist se z toho nakonec stejně vyklube. Chris Claremont a Brent Anderson tohle ukazují skvělým, ač temným způsobem. A i když byste měli pocit, že nakonec musí zvítězit ti dobří, respektive ti, které budete jako dobré vnímat, jako kdyby bylo vítězství kaleno, jako kdyby Claremont do děje mnohem více zanášel temnotu každodenní reality a lidského chování.

Pokud si nekupujete každý díl "Nejmocnějších hrdinů Marvelu" tak, jak vycházejí, ale raději se spokojíte s těmi nejlepšími, které zde jsou, tak si knihu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men" rozhodně kupte. Jsou zde dva příběhy a ani jeden není špatný. Každý je jiný. Jeden ukazuje X-Meny jako zajímavý tým, jeho začátky, druhý se více zaměřuje na temnou stránku života mutantů. A ta je prostě dobrá. Myslím ze čtenářského hlediska. Nebudete ochuzeni o humor, ale ani o skutečně nepříjemné, zlé scény, kdy si budete říkat, že tohle by přece lidé neudělali, ale pak si uvědomíte, že to zase tak nemožné není, že podobná zvěrstva se děla, a je jedno, jestli to je prezentováno postavami mutantů, anebo zástupci jiných ras, jiných vyznání, apod. Příběh "Co bůh miloval, člověk zabil" je nepříjemně univerzální a aktuální.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"