2020-06-01

#DP79: Spider-Man: The Kid Who Collects Spider-Man

Autorem článku je Daniel Palička.

Původně jsem chtěl následující téma rozebrat ve speciálním videu, ale díky technickým komplikacím jsem se nakonec uchýlil k následující alternativě, tedy k článku. Nebude ovšem chybět jedna speciální videoukázka, tak se těšte. Ale to zbytečně předbíhám!

Raději přejdeme k tomu hlavnímu. Dnes je Den dětí, svátek, kdy by měly být děti veselé, užívat si mládí a života a prožít šťastné chvíle s rodiči. Jenomže ne každé dítě má takové štěstí a musí se potýkat se závažnými problémy, ať už jde o zdravotní komplikace, neshody v rodině nebo o šikanu. Tyto děti s nešťastným osudem často vzhlíží k nadlidem se schopnostmi, o kterých samy mohou jen snít.  

Některé děti, o nichž jsme se dočetli v komiksových příbězích ze stáje Marvelu, se mohly tváří v tvář setkat se Spider-Manem, porozprávět s ním a poznat ho více jako osobu. Komiksových příběhů na toto téma bylo odvyprávěno opravdu hodně, ale v následujícím článku se podíváme na jeden, který mezi ostatními výrazně vyčnívá a který je dodnes považován za jeden z nejlepších komiksů, jaké jsme se Spider-Man měli tu čest číst.     

Jde o "The Kid Who Collects Spider-Man" od scénáristy Rogera Sterna, který byl odvyprávěn v sešitě "Amazing Spider-Man 248". Ten poprvé vyšel v první polovině osmdesátých let a dá se s jistotou říct, že i teď má co nabídnout. Spider-Mana nám totiž ukazuje v mnohem osobnější rovině, tedy v takové, v jaké ho milujeme, a Stern nám tím dokonale naznačuje, že to je člověk s osobními problémy, které prožíváme my všichni. 

Číslo 248 nejprve začíná klasickým soubojem Spider-Mana se záporákem Wrecking Ballem. Jde sice o zakončení již rozběhnutého příběhu, ovšem díky první půlce si budete myslet, že vás už nic nepřekvapí. Jenomže pak přijde druhá polovina a vy zjistíte, že jste celou tu dobu žili pouze v iluzi, protože pak přichází to hlavní. 

"The Kid Who Collects Spider-Man" začíná docela nevinně. Ocitáme se v pokoji mladého klučiny Tima Harrisona, který je velkým fanouškem Spider-Mana. Jednoho dne se mu splní jeho životní sen. Setká se se Spider-Manem tváří v tvář a může si s ním povídat, o čem chce, a mohou společně prodiskutovat tisíc různých věcí.   

A jak to pokračuje dál? To se přesvědčte sami v následující videoukázce, kterou jsem speciálně vyrobil pro účely článku.



Po zhlédnutí následující videoukázky se asi ptáte: "A co je na tom tak legendárního? Vždyť to je jenom obyčejný příběh, kdy se mladý kluk setká se svým idolem. Na tom snad je něco výjimečného?" To je na jednu stranu dost dobrý postřeh, ale já na to mám hned dva protiargumenty. 

Prvně bych chtěl podotknout jeden důležitý fakt. "The Kid Who Collects Spider-Man" je z dnešního pohledu výjimečný hlavně proto, že to nebyl jenom prachobyčejný příběh, kde se superhrdina utká s padouchem. A nebyl to ani komiks, který by byl odvyprávěn obyčejně, ba naopak! 

Celý příběh nám sice je zprostředkován jako klasický příběh, ovšem je prokládaný úryvky z novin. Ty v komiksu plní dost důležitou roli, neboť nám poodhalují střípky minulosti mladého Timothyho. Jak sám scénárista Roger Stern prozradil, tímto stylem vyprávění se inspiroval u Willa Eisnera, který kombinoval klasický styl vyprávění (tj. storytelling) s prózou (čili s obyčejným textem).  

V rámci děje tento prvek funguje na jedničku! Právě díky němu se dozvídáme velmi zajímavé informace. Jedna z nich je velmi důležitá, ale abych vás trochu motivoval k přečtení, nepovím vám, o jakou jde. Pouze napovím, že život mladého Timmyho není tak jednoduchý a jednotvárný, jak se na první pohled může zdát. 

Mým druhým argumentem je, že nikdy předtím jsme neměli tu čest číst v rámci hlavní spidermanovské řady komiks, který je o vztahu mezi hrdinou a mladým klukem. Ano, lidská stránka síťolezce nám sice byla představena již v nejstarších příbězích od Stana Leeho, Gerryho Conwaye a mnoha dalších scénáristů, ale tady byl naplno využit vztah mezi hrdinou, jenž toho má za sebou opravdu hodně, a klukem, který vzhlíží k hrdinům, jakým je on. 

Navíc jsou mezi oběma postavami znát dost velké paralely, které se výborně projevují zejména na scénách, kdy Spider-Man ukazuje mladému Timovi různé triky, povídá mu o své minulosti a předává mu zkušenosti, které se mu mohou hodit. Toto jsou asi jedny z nejlepších momentů celého sešitu. A emotivní závěr to povýšil na úplně jinou úroveň. 

"The Kid Who Collects Spider-Man" je zkrátka výborný příběh se Spider-Manem. V tomto speciálu jste se dozvěděli, proč tomu tak je a proč si myslím, že byste si jej měli přečíst. Vážně nebudete litovat. Jde o něco, co se jen tak nevidí, a na to, že jde o komiks staršího data, si dokáže své fanoušky najít i dnes. 

Je také třeba zmínit, že přesně tento kousek ovlivnil i mnoho dalších scénáristů, kteří se při psaní svých vlastních komiksů se Spider-Manem inspirovali právě v tomto konkrétním díle. A na ty se podíváme někdy příště. Máte se rozhodně na co těšit!

2020-05-26

#2123: Caravaggio


Caravaggio (Le caravage)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako sešity "Le caravage". České vydání má 120 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč (brožovaná) a 499 Kč (vázaná).

Scénář: Milo Manara
Kresba: Milo Manara

Rovnou se přiznám výtvarné umění tak dobře neznám, mám povědomí o těch nejznámějších umělcích, i když spíše z dob impresionismu, který mi učaroval, stejně jako jiné formy moderního umění. Když jsem četl komiks "Caravaggio", uvědomil jsem si, že to jméno je pro mě jen nějaký pojem, ale jeho tvorbu vlastně vůbec neznám, natož pak abych znal jeho život, který se ukázal neméně zajímavým. Alespoň tedy v tom podání, jak ho prezentuje Milo Manara ve svém komiksu, který původně vyšel jako dvojsešitový. My se rovnou setkáváme s kompletním vydáním, a to opět v rámci oblíbené edice "Mistrovská díla evropského komiksu", kterou vydává nakladatelství Crew. A i za tento komiks patří nakladatelství velký dík. Nejen že je to Manara, který je tak nějak obecně dobrý, ale je to komiks, který ukazuje, že tenhle autor skutečně umí vyprávět a umí vyprávět zajímavý způsobem.

Jasně, část úspěchu v mém případě může dělat skutečnost, že jsou pro mě životní etudy mladého umělce neznámé, vlastně jsem ani nevěděl, jak starý zemřel, za jakých okolností, jak divoce prožíval svůj život, aniž by chtěl, jací démoni ho trápili. Na druhou stranu Milo Manara využívá relativně malý prostor celkem ani ne 120 stran k tomu, aby Caravaggiův život prezentoval tak, že vás to nadchne, chcete sledovat, co bude dál. Vybral tedy jen momenty, které jsou dostatečně strhující, dal do toho romanticko-tragickou linku a pak ještě linku umělce, který se pro svoje umění a pro život samotný souží a nějak netuší, jak by měl vlastně žít tak, aby se neustále netrápil. A pak už se jen snaží neustále utíkat, protože padl v nemilost a měl by být zatčen. Aneb jak série špatných rozhodnutí a příliš horká hlava vedou k tomu, že se osoba ocitne v sebedestruktivní spirále.

Milo Manara nám ukazuje své ilustrátorské mistrovství, kdy ale tentokrát nečekejme nahotinky za každou cenu. Většina lidí obdivuje Manaru hlavně proto, že dokáže úchvatně kreslit ženy a jen málokdo se mu v tom vyrovná. Ale on knihou "Caravaggio" dokazuje i skutečnost, že je dobrým komiksový vypravěčem a že se rozhodně naučil mnoho za svou kariéru, mnoho od svých scenáristických kolegů, kteří jeho schopnosti ještě o něco pozvedli. Však se také jedná o jeho nejnovější komiks, který naplno ukazuje, jak vyzrál. Ale v klidu, těch nahotinek se dočkáte, ženy jsou zde pořád krásné a sexy, jen komiks není primárně erotický, nahota je většinou prezentována tak, jak by prezentována měla - jako součást lidského života, nikoli jako něco, co chce každý vidět, ale přitom je to obecně tabuizované.

Komiks "Caravaggio" je velmi příjemnou ukázkou toho, jak se Milo Manara jako autor vyvinul, jak je schopen oslnit nejen svou kresbou, ale i tím, co vypráví. a to se mu v tomhle případě skutečně podařilo. Není to jen nějaká blbina jako v případě komiksu "Klik" nebo "Vůně neviditelného", ale je to příběh, který má svou hloubku, je to příběh, který skvěle prezentuje jednoho velmi slavného umělce, jehož éru jsme nikdy zažít nemohli, ale jehož dílo je doteď oceňováno. Komiks "Caravaggio tuhle skutečnost prezentuje ve formě, která je velmi čitelná, je čtenářsky zajímavá, ale především je výtečným spojením ilustrace se scénářem. Milo Manara si jako scenárista sedl a jako kreslíř ze sebe vydal to nejlepší, nikoli už za každou cenu poplatný erotickému žánru, ale skutečně spíše umění. A to se musí v případě jeho díla ocenit.

Komiks "Caravaggio" zakoupíte na stránkách Crew v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

2020-05-19

#2122: Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma


Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako "Web of Spider-Man 1" a čísla 298 až 302 série "Amazing Spider-Man" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: David Michelinie, Louise Simonson
Kresba: Greg LaRocque, Todd McFarlane

Pod podobným názvem už tu jeden komiks máme. Konkrétně se jedná o komiks "Ultimátní komiksový komplet 9: The Amazing Spider-Man - Zrození Venoma", ale to je přece jen trochu jiný příběh, konkrétně takový, který jsme částečně mohli číst i v knize "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce", kde jde především o to, že se nezrodil Venom přímo, ale především o to, že se projevil symbiont přímo na Peterovi a ten zjistil, že jeho super cool oblek až tak cool není. V knize "Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma" už jde skutečně o to že se zde Venom objevuje, a to poprvé a v celé své kráse. Asi nepřekvapí, že kresbu tohohle monstra má na svědomí Todd McFarlane, který se k němu dokonale hodil. Díky němu to vyšlo naprosto skvěle a zrodilo se jedinečné a neopakovatelné monstrum, které sto jí za to i dnes, a to i přesto, že se už nejedná jen o negativní postavu, ale o cosi jako postavu ambivalentní, která má i své skutečně jen světlé chvilky.

My jsme s knihou "Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma" ale ještě v době, kdy je Venom skutečně jen záporák a navíc je to záporák, jehož charakter je velmi specifický, alespoň ve vztahu ke Spider-Manovi. Přece jen se Spidey hodně spoléhá na to, že má svůj pavoučí smysl, který pořádně nechápe. Když mu ale najednou tenhle smysl proti jednomu protivníkovi přestává fungovat, je to něco, co jej najednou staví do situace, kterou nezná. A jasně bude to něco, co se mu ani trochu nelíbí. A pak si taky bude muset zvyknout na něco, co taky moc nedává. Že tu je někdo, kdo je sakra silný a kdo se mu vyrovná. Jak sám říká, rozdíl je jen v tom, že on má na rozdíl od Venoma poměrně dost zkušeností s bojem. Venom je bude muset teprve získat, ale rozhodně se bude snažit, aby splnil svůj cíl - zničit Spider-Mana.

Příběh v knize "Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma" se točí primárně kolem toho, že se mají Spider-Man a Venom setkat. A také se poprvé konečně setkají, a to rovnou v čísle 300, i když už v předchozích dvou číslech se Venomův příchod hodně připravoval. Skvělá je poslední stránka obou těchto čísel, protože na nich se ukazuje, jak byl Todd McFarlane skvělý a jak dokázal vytvořit atmosféru, která byla jedinečná. A co si budeme povídat, je to atmosféra v podstatě hororová. Tohle je něco, co se mi na komiksu "Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma", protože co si budeme povídat, to ostatní už tak zajímavé není. Příběhy s Chancem nebo Silver Sable jsou jen takové výplňové a nic až tak zajímavého na nich ve skutečnosti není. Prostě jen něco, čím se standardně natahuje série. Mnohem zajímavější je to, jak probíhá Peterův osobní život a jeho vztah s Mary Jane.

Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma" rozhodně nepatří k tomu úplně nejlepšímu, co se ve Spider-Manových sériích objevilo, ale pořád se jedná o komiks, který stojí za přečtení. Především proto - no, v podstatě jen proto - že se zde poprvé objevuje Venom. A je to skvěle navržená postava, jejíž první panely si prostě užíváte naplno. Tohle se na příběhu obsaženém v knize "Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma" skutečně povedlo. Na druhém místě je pak podle mě to, jak se vyvíjí Peterův osobní život, jeho scény s Mary Jane jsou dobré, některé jsou parádně sexy, až jsem docela koukal. A taky litoval, že nezašly ještě dál. Mary Jane je moje komiksová láska. A až na konci kvality jsou zbylé části příběhů, které jsou součástí knihy "Komiksový výběr Spider-Man 17: Zrození Venoma". Je to škoda, protože kolem Venoma už mohlo být trochu více lepších příběhů už na začátku.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksový výběr Spider-Man 1: Úhel pohledu
Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága
Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích
Komiksový výběr Spider-Man 4: Zvířecí instinkt
Komiksový výběr Spider-Man 5: Utrpení
Komiksový výběr Spider-Man 6: Smrt Jean DeWolffové
Komiksový výběr Spider-Man 7: S velkou mocí...
Komiksový výběr Spider-Man 8: Mutantský faktor
Komiksový výběr Spider-Man 9: Padlé město
Komiksový výběr Spider-Man 10: Pavučina
Komiksový výběr Spider-Man 11: Pomsta Sinister Six
Komiksový výběr Spider-Man 12: Svatba
Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir
Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé
Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek
Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce

2020-05-18

#DP78: Giant-Size X-Men: Jean Grey and Emma Frost

Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Jonathan Hickman
Kresba: Russell Dauterman

Posledních několik let se mohlo zdát, že X-Meni jsou na pokraji své existence. Marvel namísto nich neustále prosazoval Inhumans a významné hráče mutantského světa nechal krůček po krůčku zemřít. To se však postupně začalo měnit. X-Meni začínali dostávat více prostoru a došlo to až tak daleko, že scénárista Jonathan Hickman, který se po velmi dlouhé době vrátil k Marvelu, pro ně vybudoval zcela novou kapitolu. Všechno to začalo s minisériemi "House of X" a "Powers of X", které ve všech směrech překopaly mutantskou mytologii, a pokračuje to doteď v rámci "Dawn of X", kde se různí současní autoři Marvelu snaží v rámci svých schopností prezentovat úplně jiný pohled na různé postavy či týmy.

Není to tak dávno, co kromě hlavních pravidelných sérií začaly také vycházet speciální samostatné sešity. Ty se vyznačovaly dvěma faktory. Zaprvé je vždycky psal Hickman a zadruhé se vždycky zaměřovaly na konkrétní postavy, které aktuálně hrály ve světě X-Menů velkou roli. Jako první přišly na řadu dvě nejdůležitější mutantky, které v komiksech aktuálně vystupují, a to Jean Grey a Emma Frost.

Upřímně nevím, jestli mám prozrazovat detaily ohledně děje, jelikož čím více vám toho prozradím, tím méně budete překvapení. Ovšem co mohu prozradit, je fakt, že Hickman tady používá velmi zajímavou, místy až promyšlenou vyprávěcí techniku. Tu už jsme tady sice viděli několikrát a není to něco výjimečného, ale kdykoliv takový styl vyprávění v komiksovém médiu uvidím a mám možnost si přečíst něco v podobném duchu, vždycky jsem za to nesmírně rád.


Ovšem i tak se nemohu zbavit dojmu, že Hickman vzal jenom osvědčenou šablonu, která obecně funguje, a postavil na ní neotřelý příběh. Ten má otevřená vrátka pro další budoucí příběhy, což na jednu stranu musím velmi ocenit, a zároveň musím vyzdvihnout postavy. Ty jsou tady zpracované velmi pěkně a chemie mezi nimi funguje výborně. Obzvlášť titulní dvojice se dočkala velmi zajímavých interakcí.

A taktéž musím vychválit impozantní kresbu. Russella Dautermana mám obecně jako kreslíře velmi rád. Už v řadě "Mighty Thor" od Jasona Aarona talent ukázal v celé své kráse, přičemž tady jej jenom prohlubuje. Jeho detailní styl je opravdu pěkný. Není to sterilní a nudný mainstreamový styl, kterým se okamžitě přejíte, ani impozantní, paradoxně však prázdné malířství na způsob Alexe Rosse. Toto je kresba, která na vás dýchá už od první stránky, a díky níž postavy působí živě a hravě. Přidejte k tomu výrazný coloring, jenž mnoho panelů krásně doplňuje, a dostanete výborný vizuální zážitek.

Ovšem i tak mi připadá, jako kdyby to Hickman mohl napsat mnohem lépe. Na jednu stranu jsem za tento sešit rád, protože mě ústřední dvě mutantky velmi baví, avšak osobně si myslím, že to mohlo být i o pár stupňů lepší. Zase na druhou stranu bych to nepovažoval za podprůměr, naopak jde o velmi solidní nadprůměr, jehož silnou stránkou je detailní a propracovaná kresba a pěkný styl vyprávění. 

2020-05-12

#2121: Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost


Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost (The Cartoon History of the Modern World, Volume 2: From the Bastille to Baghdad)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2010. Původně v této podobě vyšlo jako "The Cartoon History of the Modern World, Volume 2: From the Bastille to Baghdad" v roce 1990. České vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 490 Kč.
Knihu koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Larry Gonick
Kresba: Larry Gonick

Rovnou se přiznám, že kniha "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" mě tolik nebavila. Ne proto, že by byla špatná, ale spí jsem ji četl v době, kdy jsem se na ni pořádně nedokázal soustředit, nedovedl jsem se do ní začíst. I proto jsem chvíli poslední díl, tedy svazek "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" odkládal, i když jsem ho chtěl přečíst hned po předchozím kousku. Nakonec jsem se ale nemusel bát, protože s knihou "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" jsem se do dějin zase jednou pořádně začetl a opravdu jsem se bavil, snad i proto, že tohle jsou mnohdy dějiny, které jsou nám hodně blízké, jsou nám známé, někdo z nás je prožíval přímo, někdo je má jen zprostředkovaně. Však se končí ve chvíli, kdy Spojené státy vyhlásily válku Afghánistánu a Iráku, kdy ta první by se dala ještě nějak omluvit, ta druhá už moc ne.

Ale kniha "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" nesoudí, snaží se popisovat události celkem objektivně. I když nesoudí... Jasně, že si Larry Gonick sem tam dovolí nějakou to osobní, hodně subjektivní připomínku, ale však je to komiksový autor, který se rozhodl, že dějiny vyloží prostřednictvím komiksu, tedy v nahuštěné a omezené míře. Nikde nikdo nepsal, že to budou dějiny naprosto zbavené subjektivního pohledu. Někdo může mít i na dějinné události anebo na historické osobnosti různý názor, rozhodně není vše tak černobílé, jak to někdy v učebnicích dějepisu vypadá. A tohle - tedy nejen tohle - je na knize "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" a vlastně na celé sérii zajímavé. Uvědomíte si, že i na události, které znáte, je možné se podívat trochu jinak, zjistit si trochu více a vidět je v trochu jiném kontextu.

Období, které je v knize "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" zaznamenáno, je celkem dlouhé, respektive máme k němu docela dost zdrojů, jak jsem napsal, někdo ho prožil přímo, a tak by se mohlo zdát, že ten rozsah, který si Larry Gonick zvolil, tedy nějakých 250 stran, rozhodně nebude dostačující. Ale autor se tady držel svého a zbytečně nezabředával do některých období a událostí. Proč se více věnovat první a druhé světové válce, když je o nich toho napsáno a natočeno tolik? Uvedl v podstatě jen to základní a je to dostačující. A podobně je to s dalšími prvky. Mnohem zajímavější je pak návaznost určitých událostí, která by se normálně mohla ztratit mezi řádky, ale tady je vysvětlena celkem obstojně. Některým událostem se pak nevěnuje zbytečně moc prostoru - jako například Karibské krizi, i když pro Ameriku to bylo obrovské vítězství, když krize skončila dohodou. A možná i pro celý svět.

Kniha "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" skvěle završuje celou sérii, kterou Larry Gonick stvořil a je jednou z nejlepších ukázek toho, jak je možné nahlížet na dějiny. Není to jen něco suchopárného, co se učí na škole, ale mělo by se na ně nahlížet především analyticky, usuzovat z toho, co se stalo, proč se to stalo, co k tomu vedlo. Pochopení některých příčin a následků je pak mnohem jednodušší. A především je důležité, že se o událostech přemýšlí a jen se zbytečně neučíme něco, co ani nemusí být pravda. Jednoduchá tvrzení mohou zamlžit nebo znevážit to, co ser stalo, stejně jako mohou zveličit něco, co ani tak zásadní nebylo. Osobně si myslím, že se ke knize "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" a k jejím čtyřem předchozím dílům ještě vrátím, protože číst o dějinách mě už dlouho tak nebavilo.

2020-05-06

#2120: Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce


Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako čísla 252 až 259 série "Amazing Spider-Man" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Tom DeFalco, Roger Stern
Kresba: Ron Frenz, Rick Leonardi

Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" není vyloženě novinkou na českém trhu, protože zde máme komiks "Ultimátní komiksový komplet 9: The Amazing Spider-Man - Zrození Venoma", který obsahuje sešity 252 a 256 až 259 série "Amazing Spider-Man", které jsou zároveň součástí i knihy "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce". V komiksu "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" najdeme tedy vlastně jen sešity 253 až 255, které se v knize "Ultimátní komiksový komplet 9: The Amazing Spider-Man - Zrození Venoma" neobjevily v podstatě jen proto, že jsou to uzavřené jednoduché příběhy, které děj nikam výrazně neposouvají, pokud by se zdálo, že ano, tak jsou to stejně v podstatě scény, které se jen opakují - viz například dění okolo vztahu Petera Parkera a tetičky May. Zrovna tenhle konflikt není moc dobře popsaný a vypadá jen nucené emocionální vypětí, aby byl příběh trochu zajímavější, ale ve skutečnosti je to jen taková rádoby dramatizace.

To hlavní, co se děje v komiksu "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce", je skutečnost, že Spider-Man získal svůj tmavý kostým, který byl pro fanoušky tentokrát velkým překvapením, ale vzhledem k tomu, že už i my známe příběh, který u nás vyšel třeba jako "Ultimátní komiksový komplet 5: Tajné války superhrdinů Marvelu část 1" a "Ultimátní komiksový komplet 6: Tajné války superhrdinů Marvelu část 2", takže to pro nás velká neznámá není a víme, jak to bylo i s tím, že se Venom skutečně zrodil. Tady se Peter sžívá s novým kostýmem, zjišťuje, že je skutečně hodně unikátní a má speciální schopnosti, které docela vítá v boji s nebezpečnými živly, kterých je v New Yorku skutečně plno. Tentokrát dostáváme trochu větší zvířata, jako jsou Hobgoblin, ale i ty menší jako třeba Red Ghost, kteří nejsou ani tak častí, i když své místo ve světě Marvelu rozhodně mají.

Přiznám se, že tenhle příběh mě celkově nezaujal. Snad je to tím, že už je tak známý, nad e to tím, že jeho velká část česky vyšla a ta část, co zde vyšla poprvé, rozhodně není tak zajímavá, abyste měli pocit, že čtete naprosto nový příběh. Je to ten samý příběh, jen doplněný o pár vedlejších odboček, které vše skutečnosti ani nejsou tak zajímavé. Prostě jde o jednu dodávku, co zůstala potopená ve vodě, pak ji konečně vytáhli, pak se kolem ní chvíli něco dělo, aby se nakonec ukázalo, kdo je za vším, co se dodávky týká, i když ten nepřítel je známý v podstatě ihned. Nějaké skutečné tajemství v tom opravdu není, dialogy nejsou nijak vytříbené, vtipy nejsou vyloženě skvělé, i když nutně neurazí, ale celkově je to takové prostě jen natahování dlouhé série, kdy se oddaluje odhalení toho, co všechno kostým, který má Peter nově na sobě, dokáže.

Komiks "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" je fajn z toho pohledu, že se jedná o doplnění příběhů, které o Spider-Manovi známe. Vlastně je to fajn jen v tom ohledu, že tu máme pár dalších sešitů, které jsme do té doby česky neměli. Tím to ale bohužel tak nějak končí. Ty nové příběhy jsou tuctové, nejsou nijak zásadně zajímavé, neposouvají dění nikam dál a popravdě neposouvají ani postavu, i když se nějaké prvky tváří, jako že o něco jde. Ale třeba scény v redakci jsou nudné, stejně tak i konfrontace s May. Co se týká vztahů se ženami, je kniha "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" v podstatě o ničem, i když se tu o tom dost mluví. A pravda, na konci už to začíná být trochu zajímavé. Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" je ale nakonec zásadní skutečně jen proto, že obsahuje první příběhy Spider-Mana v černém kostýmu. Moc víc v tom není.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksový výběr Spider-Man 1: Úhel pohledu
Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága
Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích
Komiksový výběr Spider-Man 4: Zvířecí instinkt
Komiksový výběr Spider-Man 5: Utrpení
Komiksový výběr Spider-Man 6: Smrt Jean DeWolffové
Komiksový výběr Spider-Man 7: S velkou mocí...
Komiksový výběr Spider-Man 8: Mutantský faktor
Komiksový výběr Spider-Man 9: Padlé město
Komiksový výběr Spider-Man 10: Pavučina
Komiksový výběr Spider-Man 11: Pomsta Sinister Six
Komiksový výběr Spider-Man 12: Svatba
Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir
Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé
Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek

2020-05-05

#2119: Bludiště 1


Bludiště 1 (Dédales)
Vydalo nakladatelství Trystero v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako "Dédales" v roce 2019. České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.

Scénář: Charles Burns
Kresba: Charles Burns

Ještě dříve, než vyšel komiks v Bursově rodném jazyce, tedy v angličtině, dočkali jsme se ho v češtině, a to díky péči nakladatelství Trystero, které se zaměřuje na podobné undergroundové pecky, které by v současné době nejspíš jiné nakladatelství nevydalo. A ta péče, kterou nakladatelství knize "Bludiště 1" dalo, je vskutku patrná, formát je velký, jak se na evropské album sluší - kniha totiž nejprve vyšla ve francouzštině, kde jako by měl Burns více prostoru než v Americe, a tam jeho dílo nezapadá do mainstreamu. A je jasné, že jakmile nejste mainstreamoví, tak se trochu hůře prosadíte, a to i přesto, že jste poměrně zavedený umělec a máte za sebou. Je dobře, že ale Burnse někdo vydávat chce, protože jeho dílo je prostě jedinečné. A platí to i pro knihu "Bludiště 1", která však díky své koncepci může být pro čtenáře celkem zklamáním. Jedná se totiž - jak název napovídá - o první díl série, která by měla mít díly tři.

V Burnsově případě se ukázalo, že rozdělení na několik sešitů nemusí být až tak moc funkční. U "Bludiště 1" to rozhodně platí, protože když knihu dočtete, najednou si řeknete, že to je sice hezké, co jste doteď četli, ale skončilo to tak nějak nijak. Ono by se to dalo "omluvit" i tím, že Charles Burns má prostě specifický styl, jeho komiksy jsou jaksi halucinační, psychedelické, někdy není smysl na první pohled vidět, pokud tam nějaký vůbec má být, ale v tomhle případě si řeknete, že i na něj je to relativně uhlazené a že je vlastně celkem jasné, co vypráví. V první knize se ale jen rozjíždí a pak najednou končí, ve chvíli, kdy se vlastně nic nestalo, Burns dal jen prostor několika málo parádním panelům, ať už velký nebo menším, ale jinak zůstával hezky při zemi. A konec je navíc ve chvíli, kdy se ani nic vyhroceného neděje. Jako by se skoro nedělo nic. Prostě jen dva jsou na kafi, on je divný, ji přesto zajímá. A ona si dá další kafe.

Jasně, ono se to nejspíš rozjede, ale tím, jak je to rozdělené na alba, tak to najednou hodně ztrácí. Charles Burns potřebuje víc prostoru, protože chce něco vyprávět, ale když sám sebe takhle usekne, najednou je z toho celkem tuctový sešit, který dává na odiv jeho zálibu v béčkových filmech. Jelikož tu sám sdílím, tak je to pro mě zajímavé, ale jsem si jistý, že tohle nemusí nadchnout každého. Navíc zrovna mi nepřijde nijak skvělé, že tu zjednodušeně přepisuje děj jednoho ze základních sci-fi kamenů, kterým je film "Invaze lupičů těl" z roku 1956. Ti, co mají béčka rádi, tenhle film znát budou, ti, co béčka rádi nemají... no, těm to asi stejně moc neřekne. Jako tak nějak to hezky funguje pro děj, to ano, ale zaplácat tím víc jak dvě stránky... Nějak mi to prostě nesedělo. Navíc to převyprávění je takové otrocké, nudné. Pak je to chvíli zajímavé a pak je konec. Nevím, nemohu si pomoct, ale v tom formátu, kdy má komiks jenom 64 stran, Burnsův vypravěčský styl prostě nefunguje.

Komiks "Bludiště 1" je, co se kresby týká, naprosto skvělý Burns. Je vyspělý, má svůj styl dávno zažitý a dovede přijít s obrazy, které jsou prostě natolik jedinečné, že jsou neopakovatelné a originální. V tomhle směru je prostě Charles Burns unikátní. Nelze mu moc vytknout a některé jeho výtvory jsem si skutečně prohlížel pěkně dlouho. Ne, abych v nich našel smysl, nebo alespoň ne nutně takový, který v něm viděl autor, ale prostě jsem v tom chtěl odhalit něco víc. A je to krásné, je to zajímavé, je to pořád nevšední. Ale pak je tu celkový příběh, který je na 64 stránkách nerozvinutý, je nudný a nakonec nedostává tolik prostoru, který Burns prostě potřebuje, alespoň v tomto případě ano. Nevím, koho napadlo, aby se jeho dílo rozdělilo do několika sešitů, a tak vyšlo i u nás, ale "Bludišti" to prostě nesedí, větší a lepší zážitek by byl celý komiks najednou.

Komiks "Bludiště 1" můžete zakoupit na stránkách Trystera.

2020-05-04

#2118: Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já


Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já (Marbles: Mania, Depression, Michelangelo, and Me)
Vydalo nakladatelství Portál v brožované vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako "Marbles: Mania, Depression, Michelangelo, and Me" v roce 2012. České vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 369 Kč.

Scénář: Ellen Forney
Kresba: Ellen Forney

Co si slibovat od knihy, která se jmenuje "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já"? Ano, rozhodně můžeme očekávat, že to bude kniha o tom, jak se někdo zblázní. Vlastně to bude sama autorka, i když aby to bylo přesnější, ona se nezblázní v průběhu času, ona už tak nějak blázen - z medicínského hlediska - je delší dobu, jen si to musela sama připustit, jen jí muselo docvaknout, že to, jak se chová, jak jedná, co prožívá, nejen vnitřně, přesně pasuje do toho, jak mají v lékařských příručkách odborníci vymezeni něco, co se nazývá bipolární porucha, respektive porucha bipolárního spektra, protože ono to tak jednoduché není a rozhodně nečekejte, že příznaky jsou u každého shodné. Ellen Forney si tohle uvědomuje zhruba někdy v roce 1998, kdy jí tohle poprvé její psychiatrička naznačí. A ona musí souhlasit s tím, že to tak je, i když se zrovna nachází ve fázi mánie a všechno je skvělé.

Nečekejte od knihy "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já", že vám dá vědeckou definici toho, co je to bipolární porucha. Tu zde rozhodně nenajdete, i když v úplném závěru se Ellen Forney zaměřuje na to, že sama hledá odpověď na to, zda je její bipolární porucha příčinou toho, že je tak kreativní - autorka byla komiksovou kreslířkou už předtím, "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" je jen jedno z jejích děl, kde se rozhodla být hodně osobní - anebo je kreativní i bez toho, aby byla bipolární a že vůbec nebude vadit, když se bude léčit, že prášky v ní její kreativitu nezabíjí. Jakou odpověď našla, to už nechám na vašem vlastním čtení. Pro shrnutí toho, co jsem se snažil tímhle odstavcem vyjádřit: "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" není komiks o bipolární poruše, je to komiks o Ellen Forney a její osobní zkušenosti s bipolární poruchou a to, jak ji ona řešila, jak se chovala, jak ji vnímala.

Kniha "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" je osobní zkušenost o to, jak se musela Ellen Forney postavit bipolární poruše, jak to rozhodně nebylo jednoduché a jak si sama sobě sem tam docela úspěšně podřezávala větev. Ale vzhledem k tomu, že se autorce nakonec podařilo dopsat tenhle komiks, asi se dá celkem logicky očekávat, že to zvládla a že s bipolární poruchou žije a dá se s ní žít. Je zajímavé sledovat tuhle nemoc nejen z pohledu emočního, ale třeba i z pohledu finančního, to, jaké má dopady na každodenní chod života osoby, která takovou nemocí trpí. Díky tomu je kniha "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" skvělým vhledem, protože bez osobní zkušenosti si to moc dobře nedokážeme představit, pokud nemocí sami netrpíme nebo nemáme v okolí někoho, kdo by jí trpě a my bychom znaly projevy nemoci nějak lépe. Suchopárné příručky rozhodně nemohou přenést tuto zkušenost tak dobře.

Kniha "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já", respektive její autorka Ellen Forney, skvěle využívá komiksové médium, především pak kresbu k tomu, aby vyjádřila svoje pocity, aby vyjádřila svoje stavy, které by šlo jen těžko popsat slovy. Kresba je v tomhle směru mnohem expresivnější, dokáže lépe vyjádřit pocity, už jen proto, že v ní každý může vidět něco trochu jiného. Tohle je na komiksu skvělé a Ellen ví, že to může využívat. Její fotografie ze skicáku jsou prostě parádní, stejně jako to, jak se přímo pro komiks snažila vykreslit nějaké svoje představy. A je to úchvatný náhled. Kniha "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" představuje osobní zpověď, ale zároveň je skvělou ukázkou toho, jak je komiks bohaté médium co všechno dovede vstřebat a předat čtenáři. Knihu "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" by si měl rozhodně přečíst kdokoli, koho téma zajímá, ale především bych to doporučoval lidem, kteří slepě nedovedou pochopit, jak duševní nemoci ovlivňují jedince, kteří jimi trpí.

Knihu "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" zakoupíte na stránkách nakladatelství Portál.

2020-04-20

#2117: Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek


Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako "Amazing Fantasy 15", čísla 1 až 6 série "Amazing Spider-Man" a jako "Amazing Spider-Man Special 1" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Stan Lee
Kresba: Steve Ditko

Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek" je něco skvělého. Ne v tom smyslu, že by se jednalo o skutečně výborný komiks, ale v tom smyslu, že e paráda, že máme česky první příběhy Spider-Mana. Jasně, sešit "Amazing Fantasy 15" nevychází česky poprvé, byl součástí komiksu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man" a také "Ultimátní komiksový komplet 85: Marvel počátky - 60. léta", ale zbytek, který je součástí knihy "Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek" je v češtině vydán poprvé, což je prostě paráda. Úplně první příběhy se Spider-Manem! To je prostě něco, co fanoušek chce. A tak jsme se konečně dočkali, což je paráda, ale bohužel se ukazuje jedna skutečnost - to, co bylo dobré před skoro šedesáti lety, už nemusí být tak dobré v současnosti. A jednoduše to tak dobré prostě není.

Prvních šest příběhů se Spider-Manem v rámci jeho série "Amazing Spider-Man" je v současné době zajímavých hlavně z toho hlediska, že se zde formovali základní záporáci, kteří jsou se Spider-Manem spojeni až do současnosti. V prvním díle jsou to Chameleon a J. Jonah Jameson, i když jasně, to není klasický záporák, ve druhém Vulture a Tinkerer, ve třetím Doctor Octopus, ve čtvrtém Sandman a v šestém je to pak Lizard. Tohle je skvělá skvadra, která říká každému Spider-Manovu fanouškovi něco, nejsou to postav, které zapadly. V pátém sešitě se pak objevil jako záporák Doom, což není nová postava, ale prostě zlosyn převzatý z Fantastic Four. Když už jsem ale u těch zlých hochů, je na nich vidět jedno velké negativum Leeho scénářů - všichni jsou na jedno brdo. Ať už je to Doom, Octopus nebo Lizard, všechno jsou to ukecaní egoisté, kteří machrují, aby nakonec dostali na prdel. Klidně by to mohla být jedna postava, odlišuje je pouze kresba.

Bohužel scénáře jsou místy největší slabinou Spideyho komiksů, protože jsou takové nedotažené, jsou v nich takové divné prvky, jako že postavy ví informace, které by asi vědět neměly - například to, že Spider-Man má nějaký speciální smysl. Nevím, jestli to někde roztruboval, ale tohle je asi něco, co by záporák neměl vědět. Jsou tu hodně divné prvky, které zavání až spěšností, jako třeba možnost kontaktovat Spider-Mana na základě vlnové délky, kterou slyší jen pavouci. Prostě takové blbiny, které opravdu spíš patří do sci-fi pro děti než do komiksu, který by měl fungovat i na dospělého. Vztah Petera a jeho tetičky je skoro až spěšný a v tomhle podání "Petr je nervózní chudáček" mi vyloženě vadí. Ale i ten vztah se vyvinul. Mimochodem, za jednu velkou chybu považuji i to, jak udělali tvůrci tetičku May a strýčka Bena staré, měli být tak o dvacet let mladší. Ale tak s tím už jsem se dávno smířil.

Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek" nám přináší komiksy, které jsou skvělé hlavně v tom, že daly vzniknout postavám, jež byly postupem let zdokonaleny a vyvinuly se v něco, co má ikonický charakter a stalo se v podstatě legendárním. Jsou to příběhy, které daly základy pro budoucí vývoj událostí a postav, pro různé eventy a ságy. A jako základ je to super, ale jako příběhy samostatné to prostě skvělé není. Je to jen dobré a chvílemi ani to ne. Co dělá komiksy v knize "Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek" podstatně lepšími, to je skvělá kresba Stevea Ditka. Co tenhle chlap někdy dokázal nakreslit tak, aby to vpadalo dobře, i když to byla naprostá šílenost, to mi i dnes přijde neuvěřitelné. A že takových panelů není málo. Scénáře Stana Leeho jsou ale moc ukecané, místy trochu hloupoučké a se snahou zbytečně vše zlehčovat. A ty marketingové odkazy v "Amazing Spider-Man Special 1" mi vyloženě kazily zážitek ze čtení. Ale pořád jsou to příběhy, kde vznikala legenda.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksový výběr Spider-Man 1: Úhel pohledu
Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága
Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích
Komiksový výběr Spider-Man 4: Zvířecí instinkt
Komiksový výběr Spider-Man 5: Utrpení
Komiksový výběr Spider-Man 6: Smrt Jean DeWolffové
Komiksový výběr Spider-Man 7: S velkou mocí...
Komiksový výběr Spider-Man 8: Mutantský faktor
Komiksový výběr Spider-Man 9: Padlé město
Komiksový výběr Spider-Man 10: Pavučina
Komiksový výběr Spider-Man 11: Pomsta Sinister Six
Komiksový výběr Spider-Man 12: Svatba
Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir
Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé

2020-04-09

#2116: Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé


Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "Marvel Knights: Spider-Man" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Mark Millar
Kresba: Terry Dodson

Je velká škoda, že komiks "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" je neuzavřený. To vám tak nějak dojde už během čtení, protože by se jen těžko uzavřelo to, co se zde rozehrálo, muselo by to být hodně rychlé. Ale pozitivní na sérii "Komiksový výběr Spider-Man" je, že je tu dost prostoru pro to, aby byly některé příběhy dokončeny později. A to je i případ komiksu "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé", který by měl pokračovat v čísle 18. Proč zrovna 18 netuším, ale tak aspoň nebudeme muset čekat tak dlouho. A myslím, že je docela na co se těšit, protože Mark Millar dal v téhle sérii Spider-Manovi docela drsné zážitky a rozhodně ho nenechal jen tak se poflakovat po New Yorku. Každou ránu jako kdybyste sami cítili a dlouho jste neviděli Petera Parkera takhle zmláceného. (Teď mě tak napadlo, kdyby vám přišlo divné, že nikdy neříkám Petr Parker, ale vždycky Peter, je to proto, že mi prostě překládání jmen vadí. Marie Jana taky nikdo nepřekládá.)

Příběh "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" teda napsal Mark Millar, což je docela dost známé jméno, i když už je to celkem dlouho, co k téhle sérii přišel. To ještě neměl ten svůj vlastní styl, to ještě jel celkem mainstream. Ale vůbec to nevadí. I na komiksu "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" je vidět, že ho bavily drsné příběhy, a tak se rozhodl, že to i Spider-Manovi celkem osolí. Ale rozhodně to nepojal jako nějakou snahu Spider-Mana diskreditovat, to ani omylem, je vidět, že se snažil především o dobrý příběh, což Millarovi vždycky šlo. Ale opřel se do toho s vervou, o tom žádná. Hned na začátku máme pořádnou rubačku s Green Goblinem, u které už to skoro vypadá, že pavouk skape, ale ono to nakonec nebude tak horké. Jen ho domů musí odvést taxík a Mary Jane musí Peterovi pomoct do schodů. Ale v pohodě. Tetička May je taky na místě a jakmile se Peter pustí so stěhování, protože May se ze starého domu stěhuje na Manhattan. Spidey se pak vyspí, jde do nějaké akce a pak, když se za May vrátí, zjišťuje, že milá tetička je pryč. A v tu chvíli nastává problém.

Vzhledem k tomu, že zmizela May a vypadá to, že ji někdo unesl a rozhodně nemá dobré úmysly, tak se v Peterovi něco zlomí a jedná zkratovitě. Dřív mlátí než by se ptal, sem tam mlátí moc a zbytečně. Najednou to není ten klasický Parker, není tak hláškující, je víc mimo, je nebezpečnější. A nejen, že se musí potýkat s tím, že vlastně netuší, co se May stalo, ale k tomu ještě musí řešit skutečnost, že J. Jonah James na něj prostřednictvím Daily Bugle zase vypsal hon, a do toho všeho zjistí, že jeho vztah s Mary Jane není rozhodně tak idylický, jak předpokládal. Jako kdyby těch temných mraků na obzoru bylo až nějak moc a z těch nejbližších už začalo pršet. A konec bouře v nedohlednu. Pravda, trochu se nám do toho dostávají záporáci, které třeba nemusíte, nebo nečekáte, ale nakonec zjistíte, že je to docela realistické a jejich příchod ani tolik nevadí. Pořád je v tom hlavně mafie a strach o blízké, což docela funguje. Jasně a taky ten prvek neznáma, kdy vlastně nevíte, kdo za tím vším je. A můžete jen hádat.

Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" rozhodně nedá odpovědi na všechny otázky, al tak si počkáme na pokračování, které bude následovat v čísle 18. V konečném důsledku je kniha "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" docela napínavý thriller, který je odlehčený, ale přitom je ukázkou toho, že když se Spider-Man dostane skutečně do tuhého, ztrácí půdu pod nohama a už není tak jistý, už to není ten hláškující frajer, už si uvědomuje, že může jít všechno do háje. A přestává jednat racionálně a smysluplně. Docela to k jeho psychologickému profilu sedí. Mark Millar ukazuje, že je silný i v dramatické rovině, což zdobí většinu jeho komiksů. "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" není výjimkou a umí i překvapit v tom, kam až je schopen svého hrdinu dostat. Jeden z těch komiksů, kde jsem vážně zvědavý na to, jak to vlastně dopadne.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Komiksový výběr Spider-Man 1: Úhel pohledu
Komiksový výběr Spider-Man 2: Klonová sága
Komiksový výběr Spider-Man 3: Zlo v lidských srdcích
Komiksový výběr Spider-Man 4: Zvířecí instinkt
Komiksový výběr Spider-Man 5: Utrpení
Komiksový výběr Spider-Man 6: Smrt Jean DeWolffové
Komiksový výběr Spider-Man 7: S velkou mocí...
Komiksový výběr Spider-Man 8: Mutantský faktor
Komiksový výběr Spider-Man 9: Padlé město
Komiksový výběr Spider-Man 10: Pavučina
Komiksový výběr Spider-Man 11: Pomsta Sinister Six
Komiksový výběr Spider-Man 12: Svatba
Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir