2018-10-19

#1830: Fatale 2: Ďábelská záležitost - 75 %


Fatale 2: Ďábelská záležitost (Fatale 2: The Devil's Business)
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 6 až 10 série "Fatale" u Image Comics. Souborné vydání vyšlo poprvé v roce 2013. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.

Scénář: Ed Brubaker
Kresba: Sean Phillips

Na pokračování komiksu "Fatale 1: Smrt je mi v patách" jsme si museli chvíli počkat, protože už to je skoro rok, co první díl vyšel. Ale to čekání se celkem vyplatilo, protože ani druhý díl není špatný, i když ty vyloženě hororové prvky zde trochu ustupují a do popředí se dostává noir, který Brubaker i Phillips umí velmi dobře. A co budu povídat, sám ho mám velmi rád. Trochu mě ale mrzelo, že ta hororová rovina se zde více neodvíjí, jen jsou zde nějaké následky toho, co se stalo v prvním dílu. Proto je lepší si komiks "Fatale 1: Smrt je mi v patách" přečíst před tím, než se pustíte do druhého. Přece jen by vám mohlo něco uniknout a nedoceníte tak všechny souvislosti, jež zde mezi oběma částmi jsou.

Vracíme se k hlavní postavě, za kterou můžeme považovat Josephine, ale stejně tak i k Nicholasi Lashovi, jehož příběh sledujeme v současnosti K Jo se vracíme především v minulosti, tentokrát na konci 80. let, kdy také nebyla úplně u ledu, ale zasahovala do určitých událostí. Anebo určité události zasáhly do jejího života, a tak se musela přizpůsobit, jak už to tak ona umí, protože muže ona prostě zvládne. Stačí jim něco říct a oni to pro ni udělají. Však víte, je to skoro jako kouzlo. Je pravda, že některé ženy tohle umí i bez toho, aby vládly nějakou speciální mocí, ale možná ji to ve všech případech nevyjde, sem tam muž neuposlechne. Ale Josephine tohle dokáže. Prostě když něco chce, dostane to. A muži se mohou zbláznit, vlastně by se i zabili, aby ukázali, že oni jsou pro ni těmi vyvolenými. Ač ona vlastně vyvoleného nemá.

Vypadá to, že Jo vlastně ani sledovat moc nebudeme. Příběh Nicholase Lashe se odvíjí v prologu, mezihrách a epilogu a tam na Jo vlastně nedojde. A ani hlavní příběh, nebo tedy ten, co zabírá nejvíce prostoru, jako kdyby Josephine také postrádal. Uběhlo už devět let od masakru provedeného Masonovou Rodinou, ale jako kdyby to pořád bylo živé, jako kdyby si někteří lidé v Hollywoodu oblíbily hrátky, které končí smrtí. Že by si pod tím vším pozlátkem někdo užíval snuff? Tohle má zjistit feťák a rádoby herec Miles, který jen chtěl pomoct svojí kamarádce Suzy. Nebo chtěl jenom dávku? Zapletl se ale do něčeho, čemu nemohl rozumět. A náhodou do toho zapletl i Josephine. Prostě moc velká shoda okolností. Anebo to tak prostě mělo být. Jejich osudy se vrhly do spirály, která musela procházet hodně krvavou cestou.

Na komiksu "Fatale 2: Ďábelská záležitost" sice odešly do pozadí ty fantaskní, lovecraftovské prvky, které se dostaly do popředí v první knize, ale pořád je cítíme, jsou přítomny. To ale vůbec nevadí, protože i tak je příběh pěkně drsný, místy hodně temný. Někdo by asi řekl, že tohle už je spíš thriller, ale ona i ta relativně realistická rovina dokáže být pěkně ostrá. Největší hrůzu si stejně způsobují lidé navzájem, což komiks "Fatale 2: Ďábelská záležitost" jednoznačně podtrhuje. Co se tu odehrává prostě není hezké, a kresba Seana Phillipse to jen podtrhuje. Přitom to skutečně nejhorší tu ani nevidíme. Komiks "Fatale 2: Ďábelská záležitost" je dobrým pokračováním, jež ještě končí tou správnou ranou do zátylku, kterou si prostě užijete. A přitom vás může zamrazit. Co asi bude dál? To je hodně dobrá otázka. Za sebe netuším. A proto se těším.

Komiks "Fatale 2: Ďábelská záležitost" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Fatale 1: Smrt je mi v patách"

2018-10-18

#1829: Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců - 45 %


Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců (Guardians of the Galaxy: Guardians Disassembled)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Guardians of the Galaxy: Guardians Disassembled" v roce 2014. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 369 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Různí
Kresba: Různí

S knihou "Strážci galaxie 1: Kosmičtí Avengers" jsem byl docela zvědavý, jak se Strážcům bude dařit v téhle sérii. Jednalo se o celkem rozháraný díl, kde nebylo jisté, jak se to vyvine. Druhá díl s názvem "Strážci galaxie 2: Angela" byl docela fajn, ale kvalitou nijak neoslnil. A s komiksem "Strážci galaxie/All-New X-Men: Soud s Jean Greyovou" už to šlo hodně do průměru. Bohužel ani s knihou "Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců" se toho mnoho nezměnilo a zase dostáváme jedno rozhárané čtení, kde máte pocit, že není důležitý hlavní příběh, ale vedlejší epizody a především to, co se děje v příbězích bonusových. Na těch se nám sice představí různí autoři, ale není to nic, co by vás dovedlo vyloženě odrovnat.

Kniha "Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců" nezačíná vůbec špatně, protože se zde představuje nový, celkem zajímavý člen týmu. Přidává se k nim totiž Venom, což je postava, kterou budou znát fanoušci i díky celkem povedenému stejnojmennému filmu. Říkal jsem si, že je super, že se k nim přidal, ale pak jsem si po přečtení knihy zauvažoval o to, jestli to skutečně byl přínos, protože v následujícím dění příliš mnoho prostoru neměl. Jenom trochu. Ale trochu toho prostoru měli všichni. Jako kdyby o ně moc nešlo. Přitom se zde událo něco celkem zásadního. Peterův otec se rozhodl, že je se Strážci potřeba konečně zatočit, a tak je rozpustil. Velmi osobitým způsobem, který alespoň vedl k tomu, že každý Strážce dostal svůj celkem specifický prostor. I to se počítá, protože jinak toho moc není.

Rozhodně nemohu říct, že by kniha "Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců" patřila k tomu nejvtipnějšímu, co jsem četl, i když nějaký ten vtípek zde zafunguje. Ale některé linie jsou prostě špatně vyřešené. Ta Venomova mohla být informačně zajímavá, ale najednou se zasekla. Podobně to mohlo být s Rocketem, ale to tvůrci zabalili nejjednodušším možným způsobem. Pak je zde linie Petera Quilla, která má tak blbou berličku v podobě záchrany, až jsem se divil, že tohle scenáristicky ještě funguje. Ale jasně, super, alespoň se ke strážcům přidala ještě jedna nová postava, jejíž sešit je jako bonus přidán na závěr knihy, spolu s výňatkem ze sešitu "Amazing Spider-Man 654", kde se Flash Thompson poprvé objevil jako Venom ve službách armády. Je to škoda, že to ty scenáristické přešlapy a marketingové potřeby studia Marvel zabíjí.

S knihou "Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců" se série pomalu dostává do podprůměru, což je škoda sledovat, protože ty postavy v sobě mají potenciál, ale jako kdyby se v tomhle díle nic zásadního nestalo, přitom došlo k velmi důležitým událostem. To, jak byly na hlavní příběh napojeny ty vedlejší epizodky, mi prostě nesedlo. Je to takový guláš, který jen natahuje počet stránek, nemluv o tom, že finále zde vlastně pořádně není, to se odbude někde dále v rámci série. Pokud by kniha "Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců" měla tak dvojnásobný počet stran, asi funguje lépe, více by se toho stalo, bylo by méně výplně. Takhle ale vládne výplň, která není dějově nijak skvělá. Komiksová Strážci z mého pohledu stále více váznou.

Komiks "Strážci galaxie 3: Rozpad Strážců" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Strážci galaxie 1: Kosmičtí Avengers"
"Strážci galaxie 2: Angela"
"Strážci galaxie/All-New X-Men: Soud s Jean Greyovou"

2018-10-17

#1828: DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony - 70 %


DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony (Wonder Woman: Eyes of the Gorgan)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 206 až 213 série "Wonder Woman" a jako "Wonder Woman 92" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Greg Rucka
Kresba: Drew Edward Johnson, Sean Phillips, James Raiz

Netvrdím, že Wonder Woman je moje oblíbená postava, protože se mi zrovna nelíbí, jak si někdy hraje s mýty - někdy to dělá fakt nezajímavě - ale musím uznat, že v případě knihy "DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony" mi to vůbec nevadilo, protože jsem měl pocit, že Greg Rucka to pojal celkem zajímavě, moderně a dokonce i s tím, že o klasických řeckých bájích měl skutečně hodně načteno. Jasně, upravil si to podle sebe, že už je to tak jiné, že to s původními mýty nemá mnoho společného, ale v jeho příběhu to funguje. Snad až na postavu Dia. Zeus mi přišel neskutečně otravný, špatně napsaný a skoro až zbytečný, i když v příběhu má svou důležitou roli. Respektive má důležitou roli pro jinou postavu.

Jak název komiksu "DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony" napovídá, bude se jednat o příběh, kde má důležitou roli jedna z Gorgon, konkrétně Medusa, protože právě její oči způsobovaly, že každý, kdo se na ni podíval, zkameněl. Nemusíte ani moc znát řecké báje, abyste znali Medusin příběh, protože stačilo vidět film "Souboj Titánů" - ten původní - který se vlastně kolem Medusy také točil. Komiks "DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony" vypráví o tom, jak Medusa po třech tisících letech ožívá - respektive je oživena - a chce se pomstít Pallas Athéně, která způsobila její smrt. A vzhledem k tomu, že Wonder Woman je šampiónkou Athény, je jasné, že na jejich souboj musí dojít.

Aby to nebylo tak jednoduché, tak se s Gorgonami spojí čarodějnice Kirké, která má vlastní záměry, a přiměje tři sestry, aby našly spojenectví s Veronicou Cale, což je lidský superpadouch, který se snaží zničit Wonder Woman. Tahle společná koalice by mohla být pro Dianu hodně nebezpečná, což se nakonec také potvrdí. George Rucka napsal příběh, který je dobře vypointovaný a má velmi dobré momenty, které z něj dělají trochu něco víc než jenom klasický superhrdinský komiks. Má to přesah, ať už politický nebo společenský, na paškál jsou zde brána i média a jejich vliv na lidi. Popravdě se mi docela líbí, když v superhrdinském komiksu něco podobného vidím, protože pak mám pocit, že je to skutečně něco víc než jen klasická zábava. I když musím uznat, že zrovna postava Veronicy Cale mi tu přišla spíš jako taková karikatura, která nebyla pro dění v příběhu knihy "DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony" až tak důležitá.

Retro sešitem v knize "DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony" je "Wonder Woman 92", což je komiks, kde se Wonder Woman poprvé střetává s Medusou, i když to rozhodně není hlavní součást příběhu, je to je jedna linka závodu, který mezi sebou Amazonky pořádají a jehož výsledek je velmi překvapivý. Bylo by docela zajímavé sledovat, co bylo dál, a to hlavně díky tomu, že kresba Mika Deodata Jr. je tu skutečně úchvatná, tenká a nádherně dynamická. Ten komiks je z roku 1994, ale kresebně rozhodně ani trochu nezestárnul. Kniha "DC komiksový komplet 46: Wonder Woman - Oči Gorgony" tak celkově prezentuje velmi dobré příběhy, které mají svoje scenáristické chyby (příliš postav, kdy ne všechny jsou důležité, snaha trochu zbytečně drát do popředí sociální kritiku, sem tam ji doslova křičet), ale přesto se velmi dobře čtou a pořád jsou zábavné. Dobrý komiks s Wonder Woman.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů"
"DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení"
"DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první"
"DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"

2018-10-16

#1827: Batman: Můj temný princ - 65 %


Batman: Můj temný princ (Batman: The Dark Prince Charming)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2018. Komiks původně vyšel jako "Batman: The Dark Prince Charming" v roce 2018. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Enrico Marini
Kresba: Enrico Marini

Enrico Marini dal Batmanovi skvělou kresbu, to už je trochu patrné na obálce, ale teprve ve chvíli, kdy knihu otevřete, budete jen zírat na to, jak si hraje se samotnou kompozicí, s postavami a jejich prostředím, ale i to, jak si hraje s barvami, které jsou skutečně skvělé. S nadšením se pustíte do čtení tohoto příběhu, jenže po nějaké době se vám může stát, že kresba je vlastně to jediné, co vás na komiksu "Batman: Můj temný princ" chytne. Je to škoda, protože jsem si myslel, že tohle by mohla být pecka. Temná pecka. Ale více než temný příběh je tohle příběh pohádkový, čemuž více napovídá původní název "The Dark Prince Charming" než ten český, kde se ten Krasoň (jak se "Prince Charming" často do češtiny překládá, díky, Shreku) vytratil jednoduše proto, že by to znělo trochu blbě.

Příběh nezačíná špatně. Jsou zde skvělé kulisy. Gotham je tedy celkově skvělou kulisou, ale Enrico Marini ho podává způsobem, že tušíte něco, co by mohlo být starou školou. Jenže takové to vůbec není. Sám Marini přiznal, že chtěl udělat něco noirového, ale tohle není skutečně temný komiks, tohle je temný komiks, u něhož se sám Marini chtěl bavit, což se bohužel projevilo i tím, že je zde humor. Jenže Joker je nejvtipnější ve chvíli, kdy vůbec vtipný není. A už vůbec není dobré, když jsou zde vtípky a hlášky kolem. Najednou to trochu ztrácí na napínavosti a děsivosti, najednou je to zase spíše mainstreamové čtení, než něco skutečně nepříjemného, speciálního. Za sebe si myslím, že měl být komiks "Batman: Můj temný princ" mnohem temnější, bez humoru, bez naděje, a to i v příběhu a jeho vyznění. Marini se rozhodl jinak.

Komiks "Batman: Můj temný princ" vypráví příběh o tom, jak se Joker rozhodl, co dát Harley Quinn k narozeninám. Bohužel to pro některé zúčastněné znamenalo, že to bude znamenat jejich únos, vydírání. A zapletli se do toho i další. Nemluvě o tom, že Bruce Wayne musí řešit vlastní problémy, neboť je obviněn z otcovství a neplacení alimentů. Až mě překvapilo, jak naivně je tu tenhle prvek řešen, a to včetně pointy, která je tak trochu jasná hned od první chvíle. Nemanželské dítě a dárek pro Harley jsou překvapivě prvky, které jsou si blíž, než by se na první pohled zdálo. A točí se kolem toho akční, ale jen těžko uvěřitelná zápletka. Ta pak na mnoha místech naráží, třeba i na tom, že v jednu chvíli je celkem jasné, že Bruce Wayne je Batman, ale Joker to stejně na plnou hubu neřekne. Nevím, možná je to schválně, ale nějak mi to tam nesedělo.

Enrico Marini jednoduše v jednu chvíli nakreslil skvělý komiks, ale stejně tak napsal špatný. A komiks je obojí, nejen jedno. V tomhle případě prostě spojení scénáře a kresby nefunguje tak skvěle, jak bychom si přáli. Možná jsem měl trochu velká očekávání, ale tenhle příběh má příliš mnoho děr a je na něm vidět, že je vytvořen spíše pro vlastní zábavu, nikoli proto, aby byl napsán a nakreslen skutečně jedinečný příběh. Kresbou se budete kochat, to snad ani jinak nejde, ale nad příběhem budete chvílemi žasnout, a to nikoli v tom dobrém smyslu slova. Tohle prostě mělo být temné, nepříjemné, ale ono to jde spíše cestou světla, což se dle mého nehodilo. Ale tohle je hodně subjektivní pohled, jsem si jistý, že jen díky kresbě si komiks najde spoustu fanoušků. Ta kresba si zaslouží, aby ji lidé obdivovali. Scénář už tolik ne.

Komiks "Batman: Můj temný princ" zakoupíte na stránkách Crew.

2018-10-15

#1826: Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů - 90 %


Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů (Witchfinder 1: In the Service of Angels)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Souborně vyšlo původně v roce 2010. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Mike Mignola
Kresba: Ben Stenbeck

Když se vám autor trefí do vkusu prostředím, postavami a nadpřirozeným pojetím, je těžké mu cokoli vytýkat. A přesně tohle se mi stalo s knihou "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů". Netvrdím, že komiks "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" nemá žádné chyby, přece jen je má, nesedne každému, ale za mě je to něco, co mám prostě rád a Mike Mignola, tedy za přispění Bena Stenbecka, to umí skvěle podat. I s tím, že postavy nejsou tak líbivé jak by si čtenář mohl přát, ale jsou přesně takové, které patří do té doby, minimálně tak, jak je v komiksu "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" prezentována. Za mě to jako celek prostě funguje, příběh je skvěle dobově zakořeněn a za mě je to snad nejlepší start Mignolovy série po "Hellboyovi". A to i přesto, že tu máme postavu, která je lehce podobná Baltimorovi, ale to bude spíše jen dobovým ukotvením.

Sir Edward Grey alias Lovec čarodějnic má jiné ukotvení než Baltimore. Série "Baltimore" je v podstatě příběhem o pomstě, kdy lord Baltimore po cestě prostě zabíjí všechno, co se před něj postaví, není to úplně normální a chce ho to případně zabít. Nemá z toho radost a zabíjí vlastně jen v případě, kdy musí. Chce se jen pomstít na upírovi jménem Haigus. Sir Edward Grey je jiný. I když se z něj paranormální detektiv stal spíše náhodou, jde si za tím a chce řešit případy, na něž nikdo jiný není stavěný. A dělá to ve viktoriánské Anglii, což je prostě prostředí, které je pro horory skvělé. A právě hororem kniha "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" je. Prostředí je využito z hlediska atmosféry, ale příběh sám o sobě dovede být i hodně drsný a celkem krvavý. Jsou zde scény, jež mě v tomto ohledu až překvapily. Přitom do dění skvěle pasují.

Příběh knihy "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" je vlastně jeden případ Lovce čarodějnic. V Londýně už o něm ví, co je zač, my se k němu tak dostáváme jako k hotové postavě, jen ho musíme poznat. To se nám daří jen v náznacích, protože zase tolik toho o postavě řečeno není. Ale to základní víme. Víme, proč se z něj stal lovec čarodějnic, i když vlastně nevíme, co ho žene dál. Nevíme nic o jeho osobním životě, i když v této knize by to mohlo vypadat, že by nějaký mohl mít. Jeho případ je tajemný, má spojitost s vykopávkami, jsou zde nevysvětlitelná úmrtí, možná nějaké prokletí, ale postupně odhalujete vše, co potřebujete vědět, a to i za pomoci okultních věd. Mignola přesně věděl, co chce napsat a povedlo se mu to napsat dobře, i když je to příběh hodně ukecaný a toho textu je zde více než obvykle.

Kniha "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" má svoje slabší prvky. Místy budete mít pocit, že čtete něco, co je prostě moc podobné "Hellboyovi" jen v jiné době. Vizuálně by hlavní příšerka mohla být hodně jiná, ale tohle je Mignolova značka, tak si to holt pohlídal takhle. Motivace postav nejsou vždy dokonale jasné, emotivní okamžiky jsou tvořené trochu z nutnosti než skutečně citlivě, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že tohle je příběh, který jsem chtěl číst, tohle je příběh, který se mi jednoduše líbil. Díky tomu se budu těšit i na další díl. Ale je mi jasné, že to není komiks, který vyloženě nadchne každého. Za mě komiks přináší viktoriánskou Anglii, temnou atmosféru, příšery, paranormální síly, silnou titulní postavu a pěkně brutální scény. Nemyslím si, že je to málo, a v mém případě to rozhodně stačí na skvělé čtení.

Knihu "Lovec čarodějnic 1: Ve službách andělů" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

2018-10-12

#1825: Maus II: A tady začalo moje trápení - 100 %


Maus II: A tady začalo moje trápení (Maus II)
Vydalo nakladatelství Torst v brožované vazbě v roce 1998. Původně vycházelo v časopise  "Raw". České vydání má 140 stran a prodává se v plné ceně za 245 Kč.
Knihu můžete v souborném vydání zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Art Spiegelman
Kresba: Art Spiegelman

O tom, že je komiks "Maus" naprosto zásadním dílem amerického undergroundu, se toho napsalo asi celkem dost. Nemá smysl to omílat, ale je tomu opravdu tak. Undergroundový umělec, který kreslil komiks o myších a jiných zvířatech, ukázal, že zvolil přesně tu správnou cestu, kde spojuje jak kvalitu, tak i neskutečně silný efekt na čtenáře. "Maus" je komiks, který mohou část i lidé, kteří komiks nemusí, protože příběh, který je zde vyprávěn, je tak silný, že dokáže zaujmout v podstatě kohokoli. Ale přitom zůstává důležité, že byl příběh podán právě komiksovou formou, protože ta mu dává specifické odstíny, dovolujeme mu spojovat současnost s minulostí způsobem, který je přirozený, ale dává Artovi Spiegelmanovi i další možnosti - jeho použití masek na některých postavách je skvělé, podobně jako třeba zmenšování a zvětšování jeho vlastní postavy.

Kniha "Maus II: A tady začalo moje trápení", tedy druhá a poslední část tohoto příběhu, navazuje tam, kde komiks "Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami" skončil. Ale přesto se jedná o trochu jiné komiksy. "Maus II: A tady začalo moje trápení" už vznikal v době, kdy byl první díl vydán, kdy měl úspěch, což bylo něco, co možná autor ani sám nečekal. I o tom vypráví na začátku knihy "Maus II: A tady začalo moje trápení". A také o tom, jak si byl sám sebou nejistý, jak se dostal do fáze, kdy nevěděl, jak dál. Ale musel pokračovat, musel ten příběh odvyprávět celý. Nejen příběh o sobě a svém vztahu k otci, ale především příběh o otci a jeho cestě druhou světovou válkou. První kniha končila ve chvíli, kdy se Vladek dostal do Osvětimi. A také ve chvíli, kdy se sním Art pohádal proto, že spálil deníky, které si Artova matka psala a které mohly být zajímavým svědectvím o životě během války. Ale i o životě s Vladkem.

V dějové linii v minulosti tedy sledujeme to, jakými útrapami si Vladek prošel - především on, protože s Anjou byli v Osvětimi rozděleni, a tak o sobě nějakou dobu mnoho nevěděli - a jak se mu nakonec podařilo přežít válku a dostat se s manželkou i malým synkem až do Ameriky. V současném příběhu pak sledujeme, jak se Art snaží vyrovnat s otcem a jeho zhoršujícím se zdravotním stavem, jak prostě není schopný s ním žít a přijmout jeho povahu, jak nakonec musí dojít k tomu, k čemu musí dojít, protože smrt je prostě nevyhnutelná. Na tomhle je velmi zajímavé že Art nechce truchlit, ale nadále podává příběh tak, jak začal - nevynechává to, jak se otec choval, nevynechává ani to, jak se on choval k němu. Ale přece jen, jako by na konci bylo určité smíření, které je spojeno se smrtí, ať už smrtí konkrétní osoby, anebo smrtí jako takovou.
Art Spiegelman

"Maus" je jednoduše skvělý komiks. Je skvělý jak proto, že se jedinečným způsobem snaží podat vzpomínky člověka, který si prošel německými koncentračními tábory, ale také proto, že se jedná o komiks, který dokáže nastínit lidské vztahy, prezentovat je bez obalu a ukázat, že někdy jsme k sobě krutí, stejně jako se někdy milujeme. A nevylučuje se to ve vztahu svou stejných osob. Nevím, jestli Art Spiegelman našel ve svém komiksu to, co možná hledal - pochopení Osvětimi a vztahu se svým otcem - ale rozhodně tím vytvořil dílo, které jej přečká a dlouho se k němu budou čtenáři, ale možná i tvůrci vracet a budou v něm hledat silné myšlenky a inspirace, které v něm jsou obsažené. Na první pohled je to příběh obyčejného člověka, který ani není vyloženě milou postavou, ale právě tahle obyčejnost v neobyčejné době, dělá komiks "Maus" silným. Stejně jako autorům jedinečný přístup.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:
"Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami"

2018-10-11

#1824: Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy - 30 %


Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy (Marvel Boy)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 druhé řady série "Marvel Boy" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Grant Morrison
Kresba: J. G. Jones

Přesně ten Grant Morrison, jakého nemám rád. Nepřístupný, zbytečně komplikovaný, přeplácaný s tím, že si myslí, že to všechno dožene sociální kritikou, kterou do příběhu vloží. A také humorem, který je místy docela chytrý, ale on jim šetří, jako kdyby si myslel, že to je pořádně drahý šafrán, ten pravý. I když nám v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy" Grant Morrison představuje novou postavu (označení Marvel Boy sice v minulosti nesli jiní, ale nikdy se neuchytili), jako kdybych se dostávali do příběhu, který už léta jede a my jen poznávaly část, která zaprvé není moc zajímavá a zadruhé je nesmírně nepřehledná. Když máte při čtení pocit, že jste naskočili do rozjetého vlaku, ale ani po dočtení knihy nebudete vědět, kam ten vlak míří, prostě nemůžete mít ze čtení dobrý pocit. A na to vám Morrison kašle.

Příběh je vlastně jednoduchý, ale už od začátku je podán rádoby komplikovaně. Skupina speciálně upravených bojovníků si to šine skrz časové linie a paralelní vesmíry, dokud ji nesestřelí někdo z naší Země a ona neztroskotá, respektive není zničena až na jediného člena skupiny. Tím je Noh-Varr švábem upravený Kree. Noh-Varr není tímhle přivítáním v naší části galaxie moc nadšený, a tak na lidské pokolení okamžitě zanevře a udělá něco, co je hrozně cool, ale k čemu vám to je, když stejně kvůli té cenzuře ten nápis neuvidíte. Jasně, že si ho domyslíte, ale to prostě není ono. Tady to chtělo pořádnou stránkovou, možná i dvoustránkovou ilustraci, kde by na vás ten nápis křičel. Tohle je dáno omezeními nakladatelstvím, ale prostě to nevyzní tak dobře, jak by mělo, a tak si myslím, že Morrison mohl zvolit jinou cestu.

Noh-Varr - označení Marvel Boy se v knize vůbec neobjeví, tedy kromě obálek komiksu - se dostává do konfliktu s doktorem Midasem, což je parchant, který zabil jeho přátele, neboť toužil po jejich technologii. Midas je relativně dobře napsaný maniakální šílenec, jimž si Morrison dělá srandu z Marvelu, hlavně pak z Fantastic Four. Jenže působení téhle postavy se postupně stane otravné, protože i když v sobě má nějaké ty zajímavé prvky, najednou je to jen zamindrákovaný poděs, který má všechny možné technologie, všemožnou sílu, ale stejně není schopný zvítězit... protože kdoví proč. Asi proto, že je tím zamindrákovaným šílencem, který ani pořádně neví, co to je vlastně láska. A to mu podrazí kolena. Nebo tak něco, protože vlastně pořádně nevíme, jestli je mu konec, i když to tak vypadá.

Ne, Grant Morrison splácal něco, co rozhodně není skvělý úvod pro novou postavu. Při čtení knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 56: Marvel Boy" budete mít celou dobu pocit, že vám něco uniká. A ani na konci si nebudete jistí, že jste to našli. Nemluvě o tom, že je konec tohoto příběhu velmi otevřený. Což je asi celkem jedno, protože mi máme v knize celou minisérii. Noh-Varrův příběh pokračoval, i když moc není jasné proč. Rebelská povaha hlavní postavy je hezká, ale nic nového pod sluncem. Stejně pořádně nebudete tušit, o co jí vlastně jde, kam směřuje. Na jednu stranu se to snaží být komplikované, na druhou je to zase moc jednoduché. Prostě pozlátko, pod nímž toho zase tolik není. Za mě je to bohužel jen další potvrzení toho, že v superhrdinském žánru Morrison patří k těm, co nemají rádi čtenáře, ale mají rádi svoji nabubřelost.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl"

2018-10-10

#1823: Mezi řádky 7: Rána - 65 %


Mezi řádky 7: Rána (The Unwritten: The Wound)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 36 až 41 v sérii "Unwritten" u Vertiga. Souborně vyšel komiks poprvé v roce 2013. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Mike Carey
Kresba: Peter Gross

Tentokrát půjdu s hodnocením trochu níž. Rovnou se přiznám, že tohle nejspíš nebude díl série, na který si budu nějak víc pamatovat Je to na jednu stranu dáno jeho roztříštěností, kdy těch epizodek je zde více, mají nějaký dopad na hlavní linii, ale ne vždy tušíme přesně jak. Nitky se zde však spojují a to je dobře. Mike Carey rozhodně ví, co dělá, to je jasné, a má příběh dobře připravený a nic, co se zde odehrává, není zbytečné, všechno je z nějakého důvodu důležité. Z jakého důvodu, to rozhodně vždy nepoznáme hned, někdy si prostě budeme muset počkat. To platí například pro první příběh s názvem "Vlna", tak i pro poslední příběh, který se jmenuje "Loutkovodiči". Ten mi celkově přišel trochu vyčnívající, jak dějovým skokem, tak i tím, že vlastně jen čekáme na další knihu, kde to snad dá větší smysl.

Tom alias Tommy Taylor je zase celebrita, ale rozhodně to nemá jednoduché. Svět, který zná, svět příběhů, se změnil, a to díky jeho zásahům. Spustil něco velkého, co možná sám doposud nechápe, a musí se smířit s tím, že jsou zde následky. Následky, které bude třeba řešit. Například v Austrálii, kde vznikla Tommyho církev, což je celkem šílená sekta, kterou díky svému příběhu Carey vytvořil ještě o něco šílenější. Tohle je celkově nejzajímavější příběh, který se v knize "Mezi řádky 7: Rána" odehrává, i proto, že se jedná o příběh delší, který se táhne několika čísly. Ale také proto, že jsou zde skutečně dobré postavy a momenty. A vůbec nevadí, že jsou z těch postav je i jednorožec, protože je sakra cool.

Svět Tommyho Taylora je zajímavý. I když to začínalo u dětského čaroděje, jednoznačně to není příběh pro děti, protože je pěkně drsný. I v knize "Mezi řádky 7: Rána" jsou scény, které docela překvapí tím, jak dovedou děj posunout skoro až na hranu toho, co je ještě pro čtenáře příjemné ledovat, ale přitom za tu hranu nikdy nejde, přitom není komiks vlastně opravdu drsný nebo jakkoli naturalistický. Jen se nebojí. Tohle je krásně vidět na scéně s psaním slov na tělo, na rvačce v temné uličce nebo na útoku jednorožce. Přitom to ani v jednom případě není přes čáru. A funguje to velmi dobře, udržuje se tím napětí, protože stát se může skoro cokoli. Něco pohádkového, ale i něco velmi nepříjemného.

Kniha "Mezi řádky 7: Rána" nás dějově nikam výrazně neposouvá, je to jedna z těch knih, které si přečtete a budete lačnit po dalším dílu série, abyste viděli, jak se to celé nakonec vyvine, co bude s postavami dál a jestli nejsou některé vztahy už nenávratně zničené. O tohle především v knize "Mezi řádky 7: Rána" jde. O očekávání z toho, co bude dál, protože po dočtení prostě budete chtít jít dál touhle cestou fantazií, kterou nás Carey velmi schopně vede. V rámci série se nejedná o příběhy, které by nějak snižovaly kvalitu, jsou důležité, ale jako samostatní kniha je to přece jen trochu slabší než ostatní díly, tolik to nevyniká, mimo jiné i tím, že se toho tolik zase neřeší. A příchod některých postav se jeví skoro až zbytečný, ale třeba nás překvapí svým významem pro příběh. I ty nové postavy ale Carey využil dobře. Policistka Didge se povedla.

2018-10-09

#1822: Svět Edeny - 90 %


Svět Edeny (Le Monde d'Edena)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2018. Původně v tomto vydání vyšlo jako "Le Monde d'Edena" v roce 2016. České vydání má 408 stran a prodává se v plné ceně za 948 Kč (998 Kč v limitované edici).
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Moebius
Kresba: Moebius

Nebudu tvrdit, že se komiks "Svět Edeny" dobře čte. Nečte. Je to celkem náročné čtení, je v něm hodně textu, který se místy jeví jako celkem zbytečný, ale s tím se nedá moc dělat, i to k Moebiovi patří. Přitom je to on, kdo dokáže naprosto skvěle fungovat bez textu, kdo vytváří skvěle komiksy, kde by se bubliny jevily naprosto nadbytečné. To nám skvěle představil komiks "Arzach". Závany legendárního "Arzachu" v komiksu "Svět Edeny" skutečně najdete, protože se jedná o podobně filozofující dílo, stejně jako se jedná o dílo, kde je naprosto nezbytná fantazie a přesah z reálného do surreálného až abstraktního. Tohle komiks "Svět Edeny" nabízí ve skutečně pořádné síle. Nechybí mu scény, kde budete jen civět na to, co se děje. Stejně jako mu nechybí scény, kde si budete nejspíš říkat, o co vlastně Moebiovi šlo. A možná si tohle řeknete i na konci. "Svět Edeny" není komiks, který vám dá jednoduchou a jednoznačnou odpověď. Není zde vysvětlení. Snad si budete i myslet, že se skončilo někde uprostřed, že se ještě bude pokračovat. "Svět Edeny" je ale uzavřený, poměrně monstrózní komiks.

Monstrózní rozhodně ne proto, že by vás chtěl udolat, ale jednoduše proto, že byl u nás vydán ve velkém formátu - velikostně ještě trochu větší A4, zhruba o jeden centimetr na výšce i na šířce - a navíc má dohromady přes 400 stran! A to už je sakra pořádná bichle. Vzhledem k tomu, že je to Moebius, byl komiks vydán nejen ve standardní edici, která sama je skvěle vyvedena, ale i v limitované edici, která se liší obálkou, kde prostě musím že se tiskárna i grafici vyznamenali. Na to se krásně kouká. A ještě zajímavější je požitek, když si obálku budete přejíždět prsty. Ten hmatový vjem je v tomhle případě také zajímavý. Přiznám se, tohle mě velmi zaujalo, nedá se zde najít chybička v provedení. Pokud tedy chcete klasiku, rozhodně pak nemůžete udělat chybu, a to ani pokud se českého vydání týká. Překladu také nelze snad nic vyčíst. Za mě je tohle vydání Moebia, jež si zasloužil jak autor, tak český čtenář.

Jak vznikl komiks "Svět Edeny"? Zajímavě. Moebius dostal v roce 1983 dostal Moebius zakázku od automobilky Citroën. Chtěla po něm krátký komiks, který by propagoval značku. Moebius se do toho opřel a vytvořil první příběh se Stelem a Atanou, který měl nakonec 39 stran. Citroën si objednal šest stran, dostal šestkrát tolik. A k tomu příběh, kde je jeho značka opravdu skoro spíše jen z nutnosti. Ale je tam a celkem hravě. Je to začátek příběhu, který hlavní postavy přenese na planetu Edena, která je na první pohled podobná ráji. Ale jen na první pohled. Ve skutečnosti je to tam komplikovanější. Stejně jako je to komplikované s tím, kdo vlastně jsou Stel a Atan, později Atana. Transformace a metamorfóza jsou důležitými tématy. Stejně jako víra, fantazie, místo člověka ve světě, hledání, utrpení, naděje, ovládání. Těch témat je tam mnoho a budete jich víc a víc nacházet, čím víc budete knihu číst.
Obálka limitované edice

Moebiův "Svět Edeny" možná není jednoduché čtení, ale je to komiks, za který jsem na našem trhu skutečně rád. Tohle je jedna z nejlepších ukázek toho, jak mocný přesah komiks má, že se nejedná jen o dobrodružné příběhy, ale že je možné pomocí komiksu vyprávět skutečně komplikovaný děj, který se místy koncentruje jen do myšlenek. A myšlenky a ideje se dávají důležitější než samotné dění. Komiks "Svět Edeny" vás nemusí nutně bavit každý panel, ale i tak vám může hodně dát. Tohle je obrovský přínos Moebiova díla, jehož kresba se stala v posledních letech hodně známou, někdy až zprofanovanou, jak ji mnozí kopírují, ale byl to on, kdo s ní přišel a kdo jí dovedl dát skutečně velké myšlenky. Nakladatelství Argo se v oblasti komiksu začíná projevovat jako velmi silný hráč. A je to moc dobře. Dostává k nám komiksy, kteří jiní opomíjejí. Díky tomu se nám mohou hodně rozšířit obzory. Takže díky za komiksy jako "Svět Edeny".

2018-10-08

#1821: Tokijský ghúl 11 - 45 %


Tokijský ghúl 11 (東京喰種)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 101 až 111 série "Tōkyō Gūru" (japonsky 東京喰種) v roce 2014. České vydání má 220 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Sui Išida
Kresba: Sui Išida

"Tokijský ghúl 11" potvrzuje, že si manga při delší sérii prostě musí zákonitě musí vybrat slabší chvilky. Akorát že ty slabší chvilky začínají trochu narůstat a není to jen jedna kniha, začíná jich být víc. Tohle už je vlastně třetí v řadě, kde to jde s kvalitou příběhu a se zábavou čtení pořád spíše ke dnu. Příběh není takový, aby vás dokázal nakopnout, aby vás bavil od začátku do konce, protože co si budeme povídat, ono se v knize "Tokijský ghúl 11" v podstatě nic nestane, jenom se zaměřujeme na skutečně velké množství postav, jež jsou aktuálně součástí příběhu, a každé z postav se věnuje chvilka k tomu, aby se ukázalo její psychické rozpoložení, její trable, její radosti, i když těch spíše pomálu.

Je škoda, že série "Tokijský ghúl" najednou uvízla na mělčině, a to vlastně jen proto, že to byla série úspěšná a autorovi byl dán prostor, který je převeliký. To vede k tomu, že se v podstatě absolutně vytratila hororová atmosféra, kterou sérii měla. A atmosféru prostě nezachrání pár dobrých bojových ilustrací. Navíc akce je zde jen na začátku. Následně se kniha "Tokijský ghúl 11" mění spíš v takovou lehce psychologickou sondu, která ale jde po povrchu, nejde do hloubky, protože na uvedeném krátkém prostoru prostě ani nemůže. Chvíli sledujeme Kanekiho, jak si čte, jak se zotavuje z ran, fyzických i psychických, pak je zde ale střih na jiné postavy. Ke každé máme jen takovou krátkou epizodku.

Když knihu "Tokijský ghúl 11" dočtete, uvědomíte si, že jste se v ději ale vůbec nikam neposunuli. Opravdu nikam. Akorát přibyly nějaké nové postavy, s nimiž se ale více setkáme v dalším díle, respektive dalších dílech. Prostě se jen připravila půda na to, co má teprve přijít. Nebylo by to špatné, kdyby ty epizodky s jednotlivými postavami skutečně stály za to. Nepřijde mi, že ani díky jedné pasáži by se vám některá z postav více vryla do paměti, více jste se s ní sblížili. Spíše se tím skutečně jen natahoval čas, respektive počet stran, než se Sui Išida rozhodne, že nám bude prezentovat zase něco trochu akčnějšího, komplexnějšího, prostě posun v hlavním příběhu, který se aktuálně moc nekonal.

S knihou "Tokijský ghúl 11" budete mít pocit, že Sui Išida usnul na vavřínech a že vlastně pořádně nemá kam příběh sunout. Jako kdyby to nejlepší, co měl, byl skutečně jen úvod, svět, který zde vytvořil, ale následně se ho zalekl a z hororového potenciálu nakonec vytěžil jen ten akční mainstream, který už ani tak moc akční není. Akce se vytratila, hororovost se vytratila, popravdě i dobrá práce s postavami není zrovna na pořadu dne. Není to vyloženě zlé, to zase ne, ale není to ani dobré. I v dlouhé sérii musí být autor opatrný. Může si dovolit slabší místa, ale ne ve třech knihách za sebou. To už je trochu moc, hlavně pokud se kvalita v těch knihách ještě postupně snižuje, což se v případě série "Tokijský ghúl" děje. Pořád ale můžeme doufat, že se nakopne. S každou další knihou se ale naděje snižuje.