2017-09-30

#DP11: Ultimátní komiksový komplet 126: Silver Surfer - New Dawn - 80 %


Ultimátní komiksový komplet 126: Silver Surfer - New Dawn
Vydalo Hachette Fasciolli jako 126. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 sedmé řady série "Silver Surfer" a jako speciální materiál z "All-New Marvel Now! Point One" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v říjnu 2016. 

Scénář: Dan Slott
Kresba: Michael Allred

Autorem recenze je Daniel Palička.

Třetí řada projektu "Ultimátní komiksový komplet" nám už podruhé nabízí pohled na kosmickou část komiksového světa Marvelu. Od neobvyklého týmu Strážci galaxie se přesouváme k jedinci, kterého jsme prozatím jakožto komiksoví čtenáři mohli poznat prostřednictvím jeho samostatné knihy a dvojice starších knížek zaměřené na tým Fantastic Four. 

Celou dobu samozřejmě píšu o Silver Surferovi - surfaři na stříbrném prkně, původně pomocníkovi vesmírné bytosti zvané Galactus - Požírač světů. Svým pravým jménem Norrin Radd se nám už jednou samostatně představil prostřednictvím knihy "Ultimátní komiksový komplet 98: Silver Surfer - Zrození". Ta nám nabídla pohled na prvních šest čísel série "Silver Surfer" z šedesátých let - nijak převratná nebyla, velmi špatná také ne. Nyní je na čase si odpovědět na otázku, kterou si pokládáte. Čím nás může zaujmout pět sešitů Surferovy vlastní sedmé řady? Pojďme si to ihned říci.

Nejdříve něco málo k příběhu. Silver Surfer cestuje napříč vesmírem, přičemž se najednou zázračně dostane na planetu Impericon. Impericon vždy fungoval jakožto turistická lokace porušující fyzikální zákony. Jenže každý turista užívající si na této planetě nesměl prozradit lokalitu tohoto místa heraldům Galactuse, mezi něž taktéž patřil i hrdina s tělem pokrytým stříbrem. Samotné planetární těleso bylo chráněno vůči smyslům bytostí pracujících pro mocného "Požírače". Za stvořením této planetární krásy stál mimozemšťan Incredulous Zed. Ten Norrinovi ukáže různorodé části tohoto místa a náhle mu dá úkol, během něhož musí zničit novou hrozbu spjatou s minulostí týkajících se neznámého místa pro heraldy. 

Na své misi potká surfař nového spojence, Dawn Greenwood - dívku ze Země žijící společně se svým otcem a dvojčetem Eve v Anchor Bay nacházející se poblíž amerického státu Massachusetts. O Dawn se toho dozvíme ještě více díky tomu, že se podíváme do její minulosti z doby, kdy byla ještě malým dítětem.

Poslední dva sešity se budou na pár chvil odehrávat na Zemi, kde se Norrin spojí se svými dvěma spojenci z doby, kdy býval členem Defenders - Doctorem Strangem a Hulkem - k porážce nového nepřítele bojujícího pomocí samotných nočních můr. Na závěr následně dostaneme kratší povídku ze sešitu "All-New Marvel Now! Point One", který originálně obsahoval šestici povídek lišící se scénářem i kresbou. Pro účely této komiksové knížky nám byla dodána historka "Girl on Board", během níž se dvojice hlavních hrdinů dostane na vodní planetu, kde kromě obrovské masy vody můžeme najít také obyvatele s těly různých živočichů, mezi něž patří rejnoci, žraloci nebo kupříkladu kosatky.

Musím porovnat dvojici Surferových knih - "Zrození" a "New Dawn". Obě dvě excelují po stránce kresby, jenže Allredova kresba dokáže překonat tu od Johna Buscemy. Michael totiž umí kreslit tak, aby udělal z nevýrazného kosmického prostoru šíleně barevnou lokaci, což vůbec není špatné, jelikož to osvěžuje pohled na různorodé planety. Navíc, charaktery budou svojí podobou připomínat animovaně stylizované postavičky, takže na různé mimozemské tvory se dost dobře dívá. Co říci ke scénáři? Stan Lee oproti Danovi Slottovi prohrává - Stan totiž jednu a tu samou zápletku cpe do vícero sešitů, tudíž se můžete nudit. Slott píše dost zajímavě, sám totiž dbá na děj s postavami. Už i titulní hrdinská dvojice má něco do sebe.

Abyste chápali dobře, neříkám, že "Zrození" bylo špatné, jen nebylo tolik kvalitní jako "New Dawn". Ten se totiž četl dobře, byl zábavný, dokázal mít podobně bláznivý styl humoru s vyprávěním jako seriál "Doctor Who", dokázal mi povedeným způsobem představit Silver Surfera - jednu z významných součástí marvelovského kosmu. Co víc si přát? Poslední dvě čísla byla sice přitažená za vlasy, ale jinak s knihou nemám problém, takže bych ji mohl vřele doporučit.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiksy:
"Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers"
"Ultimátní komiksový komplet 122: Uncanny Avengers - The Red Shadow"
"Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"
"Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance"
"Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World"

2017-09-29

#1535: Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie - 70 %

Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie (Guardians of the Galaxy)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla "Thor Annual 6" a jako čísla 1 až 6 série "Guardians of the Galaxy" (vol. 2) v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Roger Stern, Len Wein, Dan Abnett a Andy Lanning
Kresba: Sal Buscema a Paul Pelletier

Strážci galaxie jsou týmem, který mě zajímá. A jasně, je to kvůli filmům, které jsem viděl a zamiloval jsem si je, protože jsou to pořádná sci-fi ve stylu "Star Wars" a "Star Treku", ale přitom mají retro rockový a sprostý styl, který tomu skvěle sedí. A samozřejmě skvěle vybrané herce. Až poté jsem se dostal ke komiksům, a to i proto, že až po uvedení prvního filmu začaly vycházet i v České republice, kde byl tento tým do té doby v podstatě neznámý, a to i proto, že se trochu míjel s těmi největšími superhrdiny. Ale i s nimi má spojitost, což se nám snaží komiks "Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie" ukázat. Především se nám snaží představit Strážce galaxie jako tým, a to jako tým původní, který byl vytvořen na konci 60. let, ale i jako tým moderní, který baví současnou generaci.

První tým, kde je třeba i Yondu, kterého budete z filmů dobře znát, se nám představuje prostřednictvím komiksu ze sešitu "Thor Special 6", kde se objevuje - podle názvu celkem logicky - Thor. Ten se spíš jen takovou klasickou rádoby sci-fi náhodou dostává ke Strážcům galaxie, s nimiž má vyřešit problém, jenž je spojen s postavou Korvaca. Je to takové třeštění, kdy se postavy dostávají z místa na místo, aby se tam vrátily a zase se pokusily o porážku nepřítele. Jsou zde podivní záporáci, postavy, které jsou mnohdy spíše směšné, podobně jako je to s některými místy zápletky. Ale tým Strážců galaxie jako takový špatně nevypadá.

Dan Abnett a Andy Lanning v kresbě Paula Pelletiera předvádějí, že tým Strážců galaxie je bez problémů vhodný pro současnou generaci čtenářů, i když jejich příběhy jsou trochu odlišné a hlavně složení je odlišné od toho původního. Autoři nám předvádějí tým, který je velmi podobný tomu filmovému, a ukazují nám jejich sílu v sérii, která je tak trochu tradičně v rámci "Nejmocnějších hrdinů Marvelu" neukončena. V textové části ale dostanete dost informací, které vám podají potřebný vhled do existence celého týmu. A ano, podobně jako u jiných postav a příběhů i v jejich případě je hodně toho, co se děje, jen zdánlivé. Abnett a Lanning představují postavy v dobré mozaice, kdy se hodně skáče v čase, ale i v příběhu, který souvisí s událostmi klasického Marvel Universe - konkrétně Tajná invaze.

Komiks "Odkaz Strážců galaxie", který tvoří hlavní část knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie" je moderní, akční příběh, který se snaží být zábavný - a docela mu to vychází - a hlavně se nechce zastavit, pořád se zde musí něco dít, a to i na vnitřní rovině, tedy v rovině fungování týmu, které rozhodně není bezproblémové. A jsou zde dobré příběhové prvky, hlavně ten okolo Mantis se povedl. Pokud po knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie" sáhnete, myslím, že nebudete litovat, a i když není komiks tak odvazový, jako jeho filmová provedení, pořád je to dobrá jízda, u které vám bude líto, že skončí. Ale třeba se dalších dílů ještě dočkáme někde jinde. Minimálně u Crew vyjdou další komiksy se Strážci galaxie, tak je na co se těšit.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"

2017-09-28

#1534: Calvin a Hobbes 7: Útok vyšinutých zmutovaných zabijáckých obludných sněhuláků - 100 %

Calvin a Hobbes 7: Útok vyšinutých zmutovaných zabijáckých obludných sněhuláků (Calvin and Hobbes: Attack of the Deranged Mutant Killer Monster Snow Goons)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako "Calvin and Hobbes: Attack of the Deranged Mutant Killer Monster Snow Goons" v roce 1992. České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Bill Watterson
Kresba: Bill Watterson

Budu v hodnocení celé série hodně jednotvárný, ale Calvin a Hobbes jsou dvojka, která mě skutečně zasáhla. A nejsem jediný, kdo to tak má. Když otevřete jakoukoli knihu, vyvalí se na vás záplava stripů, které nejsou jednotvárné, které nenudí, které ale nejsou nutně jen o humoru, o té finální pointě, někdy prostě musíte přijmout i celkem jednoduchou pravdu, která v tom stripovém podání, právě z úst dvojice, kterou znáte a kterou jste si zamilovali, zní krásně, a vy si říkáte, že je možná na světě ještě naděje a že může být hezky. A pak knihu zavřete a uvědomíte si, že je to pořád stejné a že ty jednoduché pravdy asi budou platit jen v tom komiksu díky tomu, že jsou napsané, protože venku se všechno mění až moc rychle a vy na ně zapomínáte.

I když by se zdálo, že hlavní tématem budou sněhuláci, musíte si na ně trochu počkat, protože jejich příchod je až ve druhé polovině knihy. Pak ovšem dostanete pořádnou nálož sněhuláků, protože tady se Calvin, respektive Bill Watterson, skutečně vyřádil. Popravdě bych byl docela rád, kdyby moje dítě, pokud nějaké někdy bude, bylo schopné vytvářet podobné zhovadilosti. Člověka napadne, když si o Calvinovi čte, jestli vlastně chce hodné dítě, anebo dítě s takovou představivostí, která ho přiměje dělat neskutečné hovadiny. Na jednu stranu budete nadávat a budete naštvaní, na druhou stranu musíte obdivovat tu neskutečnou fantazii, kterou v sobě děti mají, že dovedou vymyslet takové kraviny, které by vás nenapadly.

Bill Watterson to v sobě měl. Nejsem si jistý, jak moc čerpal z vlastního života, ale podařilo se mu skvěle zachytit tu křehkou, ale zároveň lehce děsivou dětskou dušičku, která v sobě nemá zábrany, protože ještě nepřijala někdy stupidní pravidla, jež si naše společnost diktuje. Proč by třeba Calvin nemohl chodit nahý? Protože naše společnost se na nahotu dívá jako na něco, co pohoršuje. Neskutečně nesmyslné přesvědčení. Proč by nemohl stavět bizarní sněhuláky? Proč by si nemohl myslet, že jeho tygr je skutečný? Proč by nemohl snít o tom, že je vesmírný kosmonaut a prožívat dobrodružství stejně, jako kdyby byla skutečná? Něco v nás tuhle fantazii postupně zabije, a pokud ne, jsme považovaní za divné. Tenhle svět je v mnoha ohledech smutné místo. Ne pro svět sám, ale pro lidi a jejich pravidla.

"Calvin a Hobbes 7: Útok vyšinutých zmutovaných zabijáckých obludných sněhuláků" je skvělá kniha nejen v tom smyslu, že pokračuje ve standardu, který celou dobu série má. A tím nemyslím jen standard stripů z hlediska scenáristického, ale i z hlediska kresebného. Bill Watterson má kresbu, která vás bude bavit, ale má v sobě mnohem více. Třeba se jen podívejte na zadní obálku knihy. Je tam studie pohybů tygra v Billově provedení, kde skvěle prezentuje, jak je schopným kreslířem a jak dovede zachytit v podstatě jakoukoli sekvenci. Bill skutečně rozumí svému řemeslu a ví přesně, co dělá. To poznáte i na Calvinovi a jeho obličejích. I s nimi máte v komiksu jednu parádní sekvenci. "Calvin a Hobbes 7: Útok vyšinutých zmutovaných zabijáckých obludných sněhuláků" je další krásné čtení.

2017-09-27

#1533: DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli - 80 %

DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli (Lex Luthor: Man of Steel)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 série "Lex Luthor: Man of Steel" a jako "Action Comics 23" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Lee Bermejo

Kniha "DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli" není na českém trhu nic nového, protože kniha "Lex Luthor: Muž z oceli" u nás vyšla poměrně nedávno, a to konkrétně v roce 2015. Kniha "DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli" tedy patří k těm, které nejsou novinkou a my už jsme se s nimi mohli setkat, což je bohužel trochu problém "DC komiksového kompletu", ale s podobným problémem jsme se setkali také u "Ultimátního komiksového kompletu". Recenzi na příběh "Lex Luthor: Muž z oceli" tedy na Comics Blogu již najdete. Proč si ale některé lepší příběhy nezopakovat. A myslím, že zrovna tenhle Luthorův pohled je příběhem dobrým, a to nejen díky scénáři, ale hlavně díky kresbě Leeho Bermeja, který je jedinečný a jeho styl si užijete.

Na komiksu "DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli" je nejlepší skutečnost, že je vyprávěn z pohledu Lexe Luthora, tedy z trochu jiného pohledu, než jsme u Supermana zvyklí. Lex Luthor má svoje motivace nenávidět Supermana a jde si za tím, aby Supermana sprovodil ze světa anebo alespoň ho zdiskreditoval. Našel způsob, jak by se mu to mohlo povést, jen tak vždy činí způsobem, který je pokroucený a který on sám ve svém šílenství nevidí. Pro něj je to správná cesta, ale ona je už ve svém základu špatná, ale Luthorovi tohle nevadí dělat, protože ví, že by mohl Supermana porazit. Tohle je síla jeho postavy, díky které se stal tak zásadním protivníkem a vlastně Supermanovou Nemesis. A přitom se na začátku ani moc nezdálo, že by z něj mohl být tak zajímavý záporák.

O tom se můžeme přesvědčit díky tomu, že je v knize "DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli" obsažen sešit "Action Comics 23", kde se Lex Luthor poprvé objevil. Díky tomu kniha zaslouží vyzdvihnout, protože můžeme vidět úplný Luthorův začátek (tehdy ještě bez jména Lex). Luthor se od své nynější podoby velmi liší, protože v "Action Comics 23" vypadá jako hodně tuctový záporák, něco jako špatný záporák z Jamese Bonda, navíc má ještě zrzavé vlasy, což ho výrazně odlišuje od současné podoby. Ale o své vlasy naštěstí brzy přišel, což bylo později vysvětleno tím, že se u oranžové podoby jednalo o Luthora z jiné verze Země. Ano, když do DC Universe nahlédnete hlouběji, hodně věcí se určitou dobu řešilo tím, že je to jiná verze Země. Člověk se pak nemůže divit, že přišel event "DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí".

"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli" je jeden z těch příběhů, které přinášejí nový, nebo alespoň lehce odlišný pohled na zažité pořádky, což se docela povedlo. Brian Azzarello a Lee Bermejo tohle provedli ještě jednou, a to ve chvíli, kdy vytvořili komiks "Joker". "DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli" mi ale přijde o něco lepší, minimálně v tom, jak je pojata Luthorova postava, kdy chápete, o jak šíleného muže se jedná, stejně jako se jedná o tragickou postavu, která nikdy nedokáže zvítězit proti skautovi Supermanovi, který je příliš dokonalý na to, aby se mu dokázal jakýkoli záporák úspěšně postavit. Přesto se o to budou dál snažit a tvůrci se budou snažito, aby šance záporáků byly pořád vyšší a vyšší, ale nikdy příliš vysoké.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"

2017-09-26

#1532: Pomsta nemrtvých mnichů - 20 %

Pomsta nemrtvých mnichů (Revenge of the Zombie Monks)
Vydalo nakladatelství Computer Press v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako "Revenge of the Zombie Monks" v roce 2016. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Cara J. Stevens
Kresba: David Norgren a Elias Norgren

Pokud máte rádi hru "Minecraft", na které osobně pořád nevidím nic skvělého, ale rozumím tomu, že jiné může bavit, tak se dá předpokládat, že vás kniha "Pomsta nemrtvých mnichů" zaujme - ve smyslu, že si ji třeba koupíte. Jedná se o pokračování komiksu "Zlaté jablko", který stál v podstatě na jednom jediném - vzaly se screenshoty ze hry, které byly vytvořeny v Minecraft emulátoru, a ty screeny se spojily do příběhu, který dával hlavu a patu. To byla asi ta nejzajímavější skutečnost celého komiksu. Příběh, který byl vyprávěn, byl sice hloupoučký, rádoby fantasy, ale i když to bylo celkem trapné, dávalo to smysl a vyprávěný příběh byl takový jednoduchý quest.

Problém s knihou "Pomsta nemrtvých mnichů" je v první řadě v tom, že se jedná o velmi podobný příběh. Jasně, jsou zde stejné postavy, ale problém je spíše v tom, že se více méně opakují scény, jen jsou v trochu jiném prostředí, které ukazuje, že v "Minecraft" hře je i přes specifickou grafiku možné nasimulovat jak travní nebo lesní, tak i písečné, zimní či kamenné prostředí. Ale na tom není nic až tak objevného, to je dáno hrou samotnou a tím, že tohle v ní funguje. Problém je, že se v tom tvůrci snaží vyprávět stále jeden a ten samý banální příběh, který ale nemá hloubku a který, pokud se snaží být zajímavý, začne být průhledný po několika málo stránkách. A další stránky vás jenom utvrdí v tom, že jste se nemýlili a že tvůrci neměli co přinést.

Cara J. Stevens je očividně pařanka, která chtěla předvést, že má i dar pro vyprávění příběhů. Jak se ale ukázalo, zas tak dobrou vypravěčkou není, a postavy, které nám prezentuje, jsou primitivní, nejsou ani karikaturami, jsou prostě jen tak strašně ploché, snad v souladu s tím, jakou grafickou formou jsou ve hře provedeny. Bohužel grafická stránka vede i k určitým omezením, kdy na některých panelech mnohdy nebudete vědět, co se vlastně děje. Nejsmutnější na tom je, že vám to nejspíš bude jedno a prostě je přeskočíte, protože stejně nepřijdete o nic zajímavého, co by vám v takovou chvíli uniklo. Neunikne vám nic a vy si řeknete, že tohle je vlastně příběh pro děti, které nemají velkou fantazii, anebo autorka si myslí, že fantazii nemají. Ani zombie to nezachrání, spíš tam vypadají ještě nevhodně.

Komiks "Pomsta nemrtvých mnichů" pak opravdu zaujme jen ty, kteří mají rádi hru "Minecraft", ale popravdě ani u nich nevím, co by je mělo tak chytnout. Nemyslím si, že by se zde jakkoli pomáhal budovat svět "Minecraftu", spíš se jenom hraje na to, že je to oblíbené, a tak ani nebude vadit, jak hloupé a nezajímavé příběhy v tomhle světě vzniknou. Třeba si to někdo koupí, a to i přesto, že je zde jasně uvedeno, že se jedná o neoficiální megakomiks. Zajímalo by mě, jak dlouho asi trvalo vymyslet tenhle jednoduchý příběh a vytvořit všechny screenshoty, které jsou v knize obsaženy. Je jich dost, ale mám pocit, že tolik času to celkově zase nezabralo. Tvůrci si zahráli a prostě jen natočili video, které pak rozstříhali na jednotlivé obrázky.

Komiks "Pomsta nemrtvých mnichů" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiks:
"Zlaté jablko"

2017-09-25

#1531: Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist - 65 %

Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist (Iron Fist)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla "Marvel Premiere 15" a jako čísla 1 až 6 série "The Immortal Iron Fist" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Roy Thomas, Ed Brubaker a Matt Fraction
Kresba: Různí

Iron Fist je jednou z těch postav, které mají spíše charakter žánrový a které na první pohled nezapadají do světa Marvel Universe. Když se ale podíváte na jednotlivé postavy, které Marvel Universe má, bylo by možné je rozdělit na tři skupiny. První jsou hrdinové, kteří bojují na úrovní celého vesmíru, kam patří třeba Strážci galaxie, ale také Fantastic Four. Následně jsou to mezinárodní hrdinové, kam by se daly zařadit postavy jako Captain America nebo Iron Man, Black Widow či Thor. A pak je zde skupina městských superhrdinů, kteří se primárně soustředí na svoje město, převážně New York. A tam by se dal zařadit třeba Spider-Man, Luke Cage, Daredevil anebo právě Iron Fist. Když se ale na ten výčet podíváte, je vám jasné, že jednotlivé postavy se nemusí soustředit jen na město, nebo jiné naopak nebojují jen ve vesmíru. Každá má však nějakou svou podstatu.

Iron Fist patří do New Yorku, patří k Luku Cageovi, a to i přesto, že se jedná o postavy, jež jsou na první pohled hodně odlišné. Ale spojuje je způsob jejich vzniku. Oba mají své kořeny ve filmové tvorbě. Luke Cage v blaxploitation filmech, tedy černošských žánrových snímcích, Iron Fist se zase zrodil z obliby filmů s kung fu tematikou, které v sedmdesátých letech v Americe docela letěly. Je vidět vliv seriálu "Kung Fu" s Davidem Carradinem, zmiňován je i vliv Bruce Leeho, který ale v komiksech s Iron Fistem moc nevidím. Přesvědčit se o tom můžete v příběhu "Iron Fistův hněv", který vyšel původně jako "Marvel Premiere 15", ale vy už ho můžete česky znát proto, že byl obsažen v knize "Ultimátní komiksový komplet 102: Marvel počátky - 70. léta". Takže v tomhle případě to není něco, co by bylo česky úplně nové.

Pak ale následuje první část série, která vycházela jako "The Immortal Iron Fist" a kterou začali společně psát Ed Brubaker a Matt Fraction, přičemž o kresbu se postarali různí kreslíři, díky čemuž je komiksový příběh hodně živý. Trochu problém je ten, že kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist" obsahuje jenom prvních šest sešitů této série, která jich dohromady měla dvacet sedm. Problém je to hlavně v tom, že příběh je utnut ve chvíli, kdy chcete vědět ještě víc, ale tak nějak je vám jasné, že máte smůlu, že tohle česky nevyjde. A je to docela škoda, protože moderní podoba Iron Fista není špatná. Je akční, má epický nádech, ale přitom stále zůstává lokální a je dále kladen důraz na kung fu. Budete mít pocit, že je za tím ještě víc, že je tam pořádná mytologie, která je až možná moc rozsáhlá a moc popisná, ale nemusí vám to vadit. Stejně jako to každému nesedne.

Iron Fist se nám zde představuje jako postava, která jako kdyby patřila do jiného světa, jako kdyby skutečně měla málo společného s ostatními postavami Marvel Universe, což se projevuje i ve finále knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist". Autoři ho vykořenili, vytvořili mu jeho vlastní svět, kde není místo pro ostatní. Tím se ale pro čtenáře může stát Iron Fist zajímavým. Právě v tu chvíli ale příběh končí. Je nám představeno dost postav, k nimž nemáme vztah, a pokud si ho vytvoříme, budeme zklamáni z toho, že už je konec. Tohle je ale takový celkem standardní problém, který je s "Nejmocnějšími hrdiny Marvelu" spojen. Můžeme být rádi alespoň za tuhle ochutnávku, která nám dává vědět, že i takto podivní, žánroví hrdinové, mají v současném superhrdinském komiksu místo a mohou čtenáře bavit. Iron Fist je akční, dravý, zábavný a jeho příběhy mají kam postupovat. Není ale vyloženě nový a v rámci žánru bojových umění nepřekvapí.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"

2017-09-24

#DP10: Generations 3: The Best - 75%

Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Tom Taylor
Kresba: Ramon Rosanas

V pořadí již třetí číslo série "Generations" nám tentokrát nabízí pohled na dvě verze jednoho z nejznámějších členů X-Menů. Jedná se konkrétně o mutanta Wolverina - jednoho z nejpopulárnějších mutantů, který se poprvé objevil na komiksových stránkách během 70. let v komiksu "Incredible Hulk číslo 181", kde bojoval jak s Hulkem, tak s Wendigem. Nyní máme možnost zjistit, jaké by to bylo, kdyby se během doby, kdy Logan byl v Japonsku, setkal se svým ženským klonem X-23 aktuálně vystupující s jeho kostýmem a bojovali proti klanu Hand, kterého můžete znát zejména díky hrdinovi Daredevilovi. V jeho vlastní sérii je totiž zmiňován dost často a většinou má dost velkou roli. 

Příběhově se dostáváme do období, kdy Logan - původní Wolverine - pobýval nějakou dobu v Japonsku. Pokud víceméně chcete vědět, jaké to bylo, když tento mutant byl v zemi vycházejícího slunce, zkuste si přečíst knihu "Ultimátní komiksový komplet 4: Wolverine" od Chrise Claremonta a Franka Millera, kde se například dozvíte, jaký byl Wolverinův vztah k Mariko. Ta sice v tomto komiksu nehraje velkou roli, spíše zde funguje jako vedlejší postava, ale namísto ní je více zmiňována holčička Amiko, o níž se starala hned na to, když její maminka dala Wolverinovi přísahu - musí najít někoho, kdo by se o ni mohl starat. Zrovna tato holčička je nešťastnou náhodou unesena klanem Hand, takže Loganův cíl je jasný, najít Amiko a zároveň zabít co nejvíce nindžů, kteří by mohli dělat problémy. Při kosení bojovníků oblečených do červených kostýmů s maskami ale nebude sám, jelikož mu přijde pomoct záhadná žena v šedém obleku s černými prvky. Vy sami už asi víte, že se jedná o Lauru Kinney neboli X-23. A určitě si dokážete představit, co nastane, když se na vás vrhnou dva lidé s kostrou z adamantia a vysunovacími drápy z rukou. Je to prostě smrtící kombinace. Za sebe můžu říci, že příběhově se jedná o celkem klasickou zápletku z akčních filmů, takže žádný originální příběh nečekejte, ovšem děj není zbytečně dlouhý a pěkně plyne kupředu, nebudete se tím pádem nudit. Naopak, budete se bavit. 

Akci na jednotlivých stránkách najdete často. Je nakreslena docela pěkně. Nejvíce vás mohou zaujmout hromadné souboje, během nichž dvojice Wolverinů musí bojovat proti větším přívalům nepřátel, než je zvyklé. Celkově bych kresbu hodnotil pozitivně. Rosanase sice moc neznám (je to víceméně poprvé, co jsem mohl spatřit jeho kreslířský styl), ale rozhodně se mi zalíbil. Mnohokrát mi navíc přišlo, že panely po stránce barev připomínaly díla Oliviera Coipela. Jistě, Ramon nedosahuje kvalit Coipelovy kresby, protože Coipel podle mě dokáže lépe pracovat s detaily a umí mnohem více nakreslit jednotlivé charaktery. On sám se navíc nebojí si u postav vyhrát s výrazy, aby zdůraznil specifické pocity v určitých momentech (jde to poznat zejména u očí). I přesto Ramon dokázal většinu stránek nakreslit vcelku dobře. Co mě ale vyloženě překvapilo, byl humor. Komiks se samozřejmě tváří vážně a on vážný je. Ale má také dost humorných scén, které vás dokážou rozesmát, což bych od komiksu s Wolverinem nečekal. Například scéna na letišti byla velmi vtipná.

Samozřejmě, charaktery tady mají prostor k svému projevu, takže si užijete jak klasického mutanta, tak jeho klona. I přesto mám pocit, že mě za celý sešit více bavilo sledovat Wolverina. Jeho dialogy totiž byly skvěle napsané, zároveň nechyběly scény, při nichž tekla krev. Oproti tomu mě Laura ze začátku moc nezaujala. Avšak během druhé poloviny komiksu se mi začala líbit mnohem více. Postupně se totiž projevil její charakter a celkově mě docela překvapila závěrečná scéna, během níž probírá jednu důležitou záležitost s Loganem. Ke konci příběhu se Laura dost dobře předvede v celé své kráse, což je rozhodně pozitivní, protože kdyby ne, tak bych byl celkem zklamaný. 

Ve výsledku je komiks "Generations 3: The Best" skvělým akčním sešitem, který vás bude bavit. Pokud máte rádi Wolverina, rozhodně si tento počin užijete. Jsem zvědavý na příští číslo, ve kterém potkáme boha hromu s vikingy.

Na Comics Blogu najdete recenze na čísla:
"Generations 1: The Strongest"
"Generations 2: The Phoenix"

2017-09-23

#DP09: Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World - 40 %


Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World
Vydalo Hachette Fasciolli jako 125. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 páté řady série "Avengers". Ve Velké Británii původně vyšlo v září 2016. 

Scénář: Jonathan Hickman
Kresba: Jerome Opeña,  Adam Kubert

Autorem recenze je Daniel Palička.

Mnozí z vás se určitě diví, proč dávám modernímu kousku s Avengers tak slabé hodnocení. Z jednoho jednoduchého důvodu - podle mě tato kniha patří mezi to nejhorší, co nám mohl projekt "Ultimátní komiksový komplet" nabídnout s tímto týmem. Abyste pochopili, proč jsem vůči této knize tak negativní, zmíním zde důvody, čím mě zaujaly předchozí knihy specializující se na tuto skupinku hrdinů. 

Co mě na nich dokázalo nejvíce zaujmout byl fakt, že ukázaly výbornou akci spolu s pasážemi, ve kterých jsme mohli jednotlivé členy celé skupiny poznat. Kromě toho se povedlo prezentovat mnoho různorodých sestav, jež pro nás byly dost neznámé. Plus k tomu připočtěme, že mnohdy jednotlivé knížky ukázaly nám čtenářům osobní názor lidí na celkový tým. V tomto bodě excelovalo dílo "Ultimátní komiksový komplet 104: Avengers - Kree-skrullská válka", které mohu doporučit. 

Tím bych se dostal k poslední věci, která je na Avengers úžasná. I staré komiksy mě bavily. Ať už se jednalo o příběhy jako "Ultimátní komiksový komplet 96: Avengers - Zrození Ultrona", "Ultimátní komiksový komplet 119: Avengers - Korvacova sága" nebo "Ultimátní komiksový komplet 104: Avengers - Kree-skrullská válka", vždy mě dokázaly zaujmout. Když už ne celkově, tak minimálně aspoň pomocí skvělých momentů, mezi které se dá řadit výborné představení Visiona, které jste si mohli přečíst v rámci knihy "Ultimátní komiksový komplet 96: Avengers - Zrození Ultrona". Každopádně, nyní si řekněme, čím mě recenzovaný příběh zklamal. Upozorňuji, že budu muset něco málo prozradit z příběhové stránky tohoto "skvostu". 

Nejdříve si musíme říci něco málo o ději. Nejnovější skupina Avengers se vydává na misi, při které budou muset navštívit Mars. Zde se budou muset utkat s mimozemským stvořením jménem Ex Nihilo a jeho sestrou Abyss. To je víceméně vše, co se dá říci, jelikož příběh dle mého je dost obyčejný na to, že se jedná o moderní komiks. Víceméně bych u něj mohl vyzdvihnout samotného Ex Nihila - stvoření, které má své zajímavé charakterové vlastnosti. Zaujme vás nejenom svým intelektem, ale rovněž svým původem. Navíc, s Nihilem tu také máme dost zajímavou linii, ve které se řeší takzvaný "Nový Adam".

Toto byla aspoň jedna dobrá věc na příběhové stránce. Vše ostatní moc dobré není (mimochodem, nebudu ani komentovat kopírování zápletky, kterou jsme už měli možnost vidět díky knize "Ultimátní komiksový komplet 66: Secret Avengers - Mise na Mars"). Jenže to není vše. Linie na Marsu se řeší pouze v první polovině, tedy během tří sešitů. Pak se vracíme na Zemi, na které nastane, dá-li se to tak nazvat, invaze v různých koutech světa, které budou muset být zastaven. Ano, nic originálního. Druhá půlka na mě nezanechala kladný dojem. Autor vložit narvat velké množství nápadů, které ve výsledku působí hloupě a nijak vás nezaujmou. Představuje se nám velké množství postav (Hyperion, Smasher a jiní), jenže nijak zajímavě. Jejich charakteristické rysy nejsou nijak výrazně ozvláštněny. Proto vám bude připadat, že sledujete pouze nevýrazné figurky. 

Navíc, mnoho dějových linií je nedokončeno, jelikož kniha konči v tom nejvíce napínavém momentu. Hádáte správně - opět dostáváme neuzavřený příběh, což ještě více snižuje kvalitu samotného díla. Můžu zde najít něco pozitivního? Naštěstí ano. Prvně zmíním kresbu, o kterou se postarali dva kreslíři - Jerome Opeña (první polovina) a Adam Kubert (druhá polovina). Zde nemám moc co vytknout. Jako druhý plus bych zmínil povedenou linku s Captainem Amerikou a Iron Manem. Tito dva zde mají své konverzační sekvence, které opravdu fungují. Nejsou špatné a dost se mi líbily, jelikož byly hodně poutavé.

Jonathan Hickman stojící za scénářem díla "Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World" zahodil vše, co bylo na Avengers dobré do koše, přičemž nakonec vytvořil totálně hloupou a neoriginální zápletku s absolutně nezajímavými postavami. Nejvíce vás dokáže zaujat dvojice Cap + Iron Man, kteří jsou napsáni kvalitně. Navíc, linie s Ex Nihilem a "Novým Adamem" není tak špatná, jak se může zdát. Za pozitiva bych také mohl řadit kresbu, která vůbec není zlá. Jinak je to vše, co se dá vychválit na této hromadě hnoje, která neměla nikdy za historii tohoto týmu vzniknout.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiksy:
"Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers"
"Ultimátní komiksový komplet 122: Uncanny Avengers - The Red Shadow"
"Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"
"Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance"

2017-09-22

#1530: Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow - 70 %

Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow (Black Widow)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla "Tales of Suspense 52", "The Amazing Spider-Man 86" a jako čísla 1 až 6 minisérie "Black Widow" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Stan Lee, N. Korok a Richard K. Morgan
Kresba: Don Heck, John Romita Sr., Jim Mooney, Bill Sienkiewicz a Goran Parlov

Že bych si z komiksu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow" sednul na zadek, se říct nedá, ale rozhodně se jedná o komiks, který je dobrý. Tedy jedna jeho část je velmi dobrá, ty ostatní jsou fajn spíše z historického hlediska, kdy vidíte, jak vypadala Black Widow na svém začátku a jak se nakonec vyvinula a vypadá nyní, respektive v tom nejnovějším příběhu, který je v knize uveden. Kniha se skládá z celkem tří příběhů, kdy první dva jsou jen dva sešity, každý z jedné série, oba v podstatě uzavřené. Až poslední příběh je delší a tvoří tak hlavní část sbírky. Jedná se o příběh "Návrat domů". Ale k tomu až v následujících odstavcích. Nejprve první dva retro komiksy, které se vracejí k různým fázím Natašina života.

V sešitu, který byl vydán jako "Tales of Suspense 52", se Black Widow objevuje poprvé a je jiná, než jak ji známe dnes. Je to ruská femme fatale, na první pohled nebezpečná žena, která je doprovázená směšným Borisem, a jejich cílem je v Americe sabotovat Tonyho Starka a hlavně se dostat k osobě, která si jako superhrdina říká Crimson Dynamo a původně byl ruským záporákem, ale snaha Tonyho Starka ho přiměla, aby se stal věrný Americe. Mimochodem pod oblekem Crimson Dynama se skrývá vědec Anton Vanko, který je známý i z Iron Manových filmů, i když zde měl roli malou, zásadnější postavení měl Ivan Vanko. Právě pro Antona Vanka je příběh v "Tales of Suspense 52" důležitý, ale bohužel se nejedná o skvost. To se dá říct i o komiksu "The Amazing Spider-Man 86", který následuje.

I když je komiks "The Amazing Spider-Man 86" ze série o Spider-Manovi, má zde Black Widow minimálně stejně prostoru jako samotný Spider-Man, který si hlavně stěžuje na to, že je mu na nic. Vede to k tomu, že má docela dost monologů o tom, jak jde jeho život do kopru, což je sice fajn z hlediska psychologického, ale Stan Lee to podává svým klasicky ubíjejícím stylem, který neohromí. Ale nevadí, protože to nejlepší na vás teprve čeká. Šestidílný příběh "Návrat domů" napsal Richard K. Morgan, ale především jej ilustroval Bill Sienkiewicz, kterého můžete velmi dobře znát z nedávno vydaného komiksu "Elektra: Atentát". Bill rozhodně není klasický ilustrátor mainstreamového komiksu, ale o to je jeho kresba zajímavější, o to odlišnější zážitek s ním budete mít. A to i přesto, že děj je čistě žánrový.

Jedná se o špionážně detektivní žánr, kdy Black Widow jde po lidech, kteří zabíjejí ženy, jež ona zná, po lidech, kteří by ji mohli přivést zpět k její minulosti a ukázat, že možná není všechno tak, jak si pamatuje. V tomhle ohledu je kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow" důležitá, protože nám ukazuje příběh, kde je Black Widow do jisté míry nově definována, kde dostává nové povědomí o tom, kým vlastně je a jaké jsou její vzpomínky, zda jsou pravdivé, anebo je všechno jinak. V tomhle ohledu je příběh dobrý, a tak dovede i příjemně překvapit. Navíc se zde netlačí na pilu a nejsou zde superhrdinové za každou cenu. Pokud máte rádi akci a špionážní žánr, nejspíš vám kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow" sedne. Ale myslím, že i ostatní si v něm mohou něco najít. Je to povedená jízda.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"

2017-09-21

#1529: Thorgal 12: Město ztraceného boha - 95 %

Thorgal 12: Město ztraceného boha (Thorgal: La cité du dieu perdu)
Vydalo nakladatelství Egmont v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 1987 jako "Thorgal: La cité du dieu perdu". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 179 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński

Nakladatelství Egmont nás v roce 2017 velmi potěšilo, když vydalo knihu "Thorgal 11: Tanatlokovy oči" a ještě nás více potěšilo tím, že nezůstalo pouze u této jedné knihy, ale pokračovalo se i s další, která na jmenovanou knihu přímo navazuje a je součástí čtyřdílného příběhu ze země Qaa. Kniha "Thorgal 12: Město ztraceného boha" začíná v podstatě tam, kde se skončilo v předchozím díle. Aaricie je ve společnosti Tjalla, muže, který se jevil jako přítel, ale dal se na stranu Kriss z Valnoru, nebezpečné ženy, která je táhla džunglí, aby se dostali do města Mayxatlu, kde by porazili boha Ogotaje, jenž vládne krvavou rukou a který chce ovládnout anebo možná rovnou zničit svět. Právě s Kriss je Thorgal již ve městě, aby se setkal s mužem, který Kriss na zabití Ogotaje najal.

V sešitě "Thorgal 11: Tanatlokovy oči" jsme sledovali i příběh Thorgalova a Aariciina syna Jolana, který se setkal s Tanatlokem, druhým bohem v oblasti, kterého chce Ogotaj primárně porazit. Na Jolana ale zapomeňte, ten se v tomhle sešitě v podstatě vůbec nevyskytuje, je pouze na první stránce, kde je shrnutí děje, které mi v případě evropských sešitů přijde smysluplné, navíc není nijak rozsáhlé. Proto se rovnou můžeme podívat do akce na to, jak se v Mayxatlu lidé chovají, jak zde obětují. Čtyři stránky následující po úvodním shrnutí, jsou v tomhle směru skutečně dechberoucí a Grzegorz Rosiński naplno představuje svoje schopnosti. Je zde pak krásný kontrast se stránkami následujícími, které jsou barevně temnější a které tak skvěle mění náladu čtení.


V hlavní linii sledujeme především Thorgala, který dělá společnost Kriss, která si jde za svým. Kriss chce zabít Ogotaje, ale hned na první pohled je vám jasné, že více ji zajímá, jak je schopná ostatní ovládat, povyšovat se nad nimi, mít navrch. A ano, líbí se jí mít za společníka Thorgala. Nakonec se jí tahle snaha vymstí, protože je chycena spolu s Thorgalem. Jsou uvězněni i Aaricie s Tjallem. Alespoň se tak mohou zase všichni společníci setkat, i když minimálně polovina z nich by určitě byla raději na jiném místě. Je potřeba se znovu dostat za Jolanem, ale ještě předtím je potřeba odhalit, kdo je to vlastně Ogotaj. A ano, v tomhle díle se dovídají postavy poměrně zásadní skutečnosti, které posouvají mytologii kolem Thorgalovy postavy. A je to velmi dobré.

V téhle závěrečné části se opět ukazuje, jak je Grzegorz Rosiński skvělý kreslíř, protože jeho vize, jeho představa labyrintu, jsou zde prostě krásné. Skvěle se na to dívá a vůbec nevadí, že trochu v barvách změnil styl, naopak to sedí k tomu, kde se postavy nachází. O to zajímavější je pak přechod ke klasické kresbě komiksu, kdy máte ten správný úder na mysl z toho, že se prostředí změnilo, že je najednou zase všechno trochu jiné, reálnější. Sešit "Thorgal 12: Město ztraceného boha" ukazuje, proč je série "Thorgal" tak povedená, proč si našla takovou oblibu a proč dál vycházejí nové díly, i když je již nepíše Jean Van Hamme. Snad se bude Egmontu a celé korporaci Albatros Media dařit a budou u nás vycházet další čísla. Tuhle sérii si čeští komiksoví fanoušci prostě zaslouží.

Komiks "Thorgal 12: Město ztraceného boha" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

2017-09-20

#1528: Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly - 90 %

Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly (The Explorers Guild)
Vydalo nakladatelství Dobrovský pod značkou Omega v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "The Explorers Guild" v roce 2015. Vydání má 784 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jon Baird a Kevin Costner
Kresba: Rick Ross


Když vyšla kniha "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" a já jsem jen viděl její obálku, říkal jsem si, že to je něco, co by mě mohlo zajímat. Mám rád Julese Verna a obálka mi evokovala právě jeho dílo. Anotace to pak podpořila. Jako druhé mě zaujalo jméno Kevina Costnera a já jsem si říkal, že je docela zajímavé, že jsou dva stejného jména. Samozřejmě nejsou. Kevin Costner, který se podílel na tvorbě knihy, je skutečně ten herec/režisér/producent, kterého filmoví fanoušci musejí znát. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem zjistil třetí zásadní skutečnost, kterou je fakt, že velká část knihy "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" je tvořena komiksem, který kreslil Rick Ross, jehož kresba se k příběhu, době a žánru skvěle hodí. Kombinace old school dobrodružného příběhu, fantasy, sci-fi, mysticismu a to i v komiksové podobě mě prostě dostala.

Abych ale upřesnil, jak je kniha vlastně vytvořena. Je rozdělena do celkem pěti částí a má téměř 800 stran - a to se jedná pouze o první díl! Část knihy je tvořena klasickým prozaickým textem, který je většinou popisný a obsahuje minimum přímé řeči, případně se jedná o vyprávění deníkového stylu, která se objevuje v první části. Tam, kde je to možné, se vyprávění přesunuje do komiksové podoby, kde poznáváme jednotlivé postavy, jejich chování, lépe se s nimi semkneme. "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" je tak do jisté míry pokusem o to, aby došlo ke spojení komiksu s prózou, a za sebe musím říct, že tohle spojení funguje a autorům se podařilo najít vhodnou cestu, jak rozdílná média propojit.

Postav je v románu skutečně hodně, ale nás ze začátku hlavně zajímá mladý desátník Buchan, jehož úkolem je doručit zprávu majoru Ogdenovi, což je chlapík, který za sebou má skupinu námezdných desperátů, kteří nejsou přímo vojáci, ale spadají pod britskou vládu a plní v Indii nebo v arabské oblasti vůli královny. Major Ogden je skoro legendární, obávanou osobností, která se nezastaví před ničím. A ve své naivitě je desátník Buchan zase chlapíkem, který udělá všechno pro to, aby doručil zprávu, protože je správným vojákem Jejího Veličenstva. Nemá ani ponětí o tom, že se mu po setkání s majorem Ogdenem změní život. Ale on se vlastně změní všem.

Začátek je skutečně jen úvodem, ale už tady vidíme, že kniha rozhodně nebude trpět máloslovností. Vlastně to hlavní, co bych jí chtěl vytknout, je skutečnost, že je příliš roztahaná a že na to, kolik má kniha stránek, tedy skoro 800, se toho zde tolik nestane. Jasně děje se toho hodně, ale jsou to jen malé epizodky. A tak kniha plní svůj účel, který je daný názvem. Je to skutečně jako cesta do Shambhaly, s tím, že ta cesta má mnoho zastávek, ale pokud si myslíte, že ve chvíli, kdy Shambhalu hrdinové najdou, bude konec, uvědomíte si, že se jednalo jen o začátek. Kniha je první z cyklu. Podle toho, kolik se toho stalo, by to klidně mohla být první kniha z deseti. Uvidíme, ani Američané si zatím nemohli přečíst více jak jednu knihu.

Kniha "Cech objevitelů 1: Cesta do Shambhaly" by mohla evokovat, že se bude jednat o dobrodružství ve stylu Indiana Jonese, ale není tomu tak. Tohle je příběh z přelomu 19. a 20. století a mnohem více je zde patrný vliv starších mistrů, třeba i toho Julese Verna, ale i dalších autorů jako byli H. G. Wells, Robert Louis Stevenson, Edgar Rice Burroughs či pro marketing použitý Kipling. Viktoriánské období zde pomalu končí, dokonce je kniha skvěle zasazena do historických událostí, ale stále se jedná o vliv tohoto období. Pokud máte rádi retro, je tohle naprosto skvělá kniha, která vám zabere víc než jen pár večerů, než ji dokončíte. Ano, je ukecaná, je moc ukecaná, ale já jsem se skvěle bavil od začátku až do konce a měl jsem po dlouhé době zase pocit, že spojení komiksu a prózy může fungovat právě na takto velkých projektech. Ještě by to chtělo lepší český překlad - některé věty sem tam postrádají smysl, skladba vět mnohdy není česká - ale i tak jsem rád, že se k nám kniha dostala.

2017-09-19

#1527: Cesta do pekel - 60 %

Cesta do pekel (Road to Perdition)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2006. Vyšlo u Paradox Press v roce 1998. České vydání má 304 stran a prodává se v plné ceně za 549 Kč.

Scénář: Max Allan Collins
Kresba: Richard Piers Rayner

Nemůžu si pomoct, ale "Cesta do pekel" je prostě špatný překlad. Originální název odkazuje na skutečnost, že slovo "perdition" znamená zatracení, ale také skutečnost, že takto podobně se nazývala města, která kdysi v Americe vznikala. Názvy městeček jako "Redemption" nebo "Perdition" asi zněla dobře a možná to mělo osadníkům připomínat, kde je jejich místo. Název "Cesta do Zatracení" by prostě zněl lépe a samotné pojmenování pro město, tedy "Zatracení", mi zní tak nějak výstižněji než "Peklo". To je jedna věc, která mi na knize trochu vadí. Tou druhou je Max Allan Collins.

Max Allan Collins je autor, s kterým mám prostě problém. Je to na první pohled autor komerční a je to na něm strašně moc vidět. Píše novelizace filmů, což osobně považuji jednoduše za marketingový tah, nic jiného. Stejně tak i jeho filmová tvorba není dvakrát originální a snažil se oživit něco, co fungovalo skvěle, ale v jeho podání je to příšernost - viz jeho navázání na skvělý film "Bad Seed". Nečetl jsem od něj všechno, to rozhodně ne, ale s jeho spisovatelskými schopnostmi jsem nikdy nebyl spokojený. O to více mě zaujalo, že zrovna on je podepsaný pod komiksem "Cesta do pekel", který byl zfilmován do celkem povedeného filmu. Dal jsem tedy Collinsovi ještě jednu šanci.

Hned na začátek přišel s obsáhlým úvodem, který na první pohled sice podává informace o tom, jak román vlastně vznikal, jenže ve skutečnosti je to několikastránkové si honění trika. Collins píše o tom, jak je Collins skvělý, jak to měl těžké, jak se vypracoval, jak se mu podařilo dostat do různých médií a vyhrál i nějakou cenu. Na konci si pak vzpomněl, že vlastně netvořil komiks sám, ale ještě s jedním člověkem, na jehož jméno si dokonce pamatoval. Tím člověkem je Richard Piers Rayner, který se postaral o kresbu, jež je velmi specifická a jež dává komiksu tu správnou atmosféru. Na kresbě by se dalo něco vytýkat, asi nejvíce skutečnost, že výrazy postav jsou někdy velmi strnulé, ale přesto je to Richard, kdo vytváří zajímavou atmosféru, kdy skutečně máte pocit, že čtete gangsterku,

Max Allan Collins dodal příběh, který není špatný. Nemám Collinse rád, ale nemůžu mu vzít, že tady se pokusil o skutečně zajímavý děj, který má nějaké směřování, má silné momenty a má vyvrcholení, které je dobré. Je zde skvělá hlavní postava, kterou vidíme jako chlapce a vnímáme jako vypravěče. Co se o ní dozvíme na úplném konci, mi sice nepřijde nijak skvělé, ale to bude prostě tím, že mám jiné smýšlení. Čteme dobrý příběh, který evokuje třicátá léta, což je dáno hlavně skutečnými postavami. A vzhledem k tomu, že rešerše má na starosti někdo jiný než sám Collins, dával bych tomu člověku lví podíl na tom, jak grafický román nakonec dopadl.
To není Elton John, ale je to Max Allan Collins

Max Allan Collins je rozhodně spisovatelem, který umí pracovat se skutečnými událostmi a dávat je do souvislosti s příběhy čistě vymyšlenými. Osobně si myslím, že Collins je silný jedině v tom, že zpracovává něco, co zpracoval někdo jiný, anebo to vychází ze skutečných událostí, on nic moc jiného asi umět nebude. Ale dobře, pokud se prodává, ať se prodává. Ale i komiks "Cesta do pekel" ukazuje, že má své mezery, které jsou v tom, že není schopen vyprávět zajímavější epizodní příběhy. I když je naznačuje, tak vyznívají do ztracena. Linka s Caponem je zde v podstatě jen proto, aby to bylo ještě o něco zajímavější, ale pro příběh samotný to až takový význam nemá. Vypadá to ale cool.
Richard Piers Rayner

"Cesta do pekel" je dobrý příběh, ale kdyby ho vyprávěl někdo jiný, jsem si jistý, že by mohl být ještě lepší. Ano, je v tom hodně z toho, že Maxe Allana Collinse nemám rád a nemyslím si, že je dobrý spisovatel, ale je v tom i skutečnost, že on má objektivně problémy vést děj a udržet celek solidní a pevný. Já vím, že tohle psal částečně na pokračování, ale na tom příběhu je to vidět v negativním smyslu slova. Vztah otce se synem je dobře vykreslen, ale přesto je zde cítit hlavně snaha o komerční úspěch. Možná mi na Collinsovi vadí právě tohle. "Cesta do pekel" je dobrý příběh, ale není dotažen k dokonalosti. Přesto se mu nedá vzít výborná atmosféra a dobré postavy.