Comics Blog: #877: Ultimátní komiksový komplet 39: Syn klanu M

Ultimátní komiksový komplet 39: Syn klanu M (Son of M)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2015 jako padesátou devátou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Syn klanu M" ponese č. 39. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 minisérie "Son of M" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v dubnu 2014. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: David Hine

Kresba: Roy Allan Martinez

Tak jsme se dověděli, co bylo po příběhu "Ultimátní komiksový komplet 32: Klan M". Anebo alespoň víme, co se stalo s postavou Pietra Maximoffa (Quicksilver), syna samotného Magneta. Scarlet Witch, kolem které se celý "Klan M" točil, pronesla jednu jednoduchou větu. Jednoduchou ve smyslu, že je docela krátká. Wanda Maximoff řekla jenom: "Už žádní mutanti." Jak říkám, jen krátká věta, ale znamenala skutečně hodně. Znamenala to, že pouze 198 mutantů si zachovalo svoje schopnosti. Ani tentokrát nebyla ta ultimátnost jejích slov dodržena, ale nad tím se už nikdo moc nepozastaví. Prostě měli štěstí a Wandina slova na ně nefungovala. Magneto a Pietro mezi šťastnými nebyli. Ano, to je skutečně něco zásadního, co ovlivnilo mutantský svět a vlastně svět celého Marvelu.

Tohle se mi na eventech od Marvelu docela líbí. Sem tam se objeví následky. No dobře, zrovna u těch eventů jsou následky celkem dost. Následky jsou něco, co mám na příbězích rád, hlavně pokud to jsou delší série. Následky totiž ukazují, že má příběh vývoj a že skutečně může dojít k různým zvratům, že se může stát to, co ani nečekáte. Wandino "Už žádní mutanti" je přesně takovým zvratem. Jenže... Jak už to ta u Marvelu bývá jsou následky a jsou následky. Například to, že si Peter Parker z vesmíru přitáhl oblek, který se nakonec ukázal parazitem a proměnil se ve Venoma, to je následek, který je trvalý a pořád se od něj odvíjí další a další příběhy. To, že mutanti přijdou o svoje schopnosti, to už moc jako trvalý následek nezní. Zaprvé, sami mutanti budou chtít zpátky to, co jim bylo vzato. Zadruhé, proč by čtenář měl chtít příběhy o někom, kdo jen chodí pomalu a nic moc nedělá?

Přesně takhle začíná komiks "Syn klanu M". Pietro je v hajzlu. Jeho schopnosti jsou podle všeho v nenávratnu a on neví, co se životem. Je strašně pomalý, je jako hlemýžď a není schopen s takovým stavem nic dělat. Naštěstí si na něj svět vzpomene. Nejprve v podobě Spider-Mane, starého kámoše ze sousedství, který Pietra zachrání před drtivým pádem během pokusu o sebevraždu. Naštěstí není jediný, kdo chce Pietrovi pomoct, a tak se objevuje Quicksilverova odcizená manželka Crystal, jedna z Nelidí, kteří obývají Attilan. Jejich králem je Black Bolt, kterého raději nechcete slyšet mluvit, protože by vám z toho vylítnul mozek na výlet. A všechny ostatní orgány nejspíš taky.

Právě mezi Nelidmi nachází Pietro své útočiště, což mu docela hraje do karet, protože naprosto logicky zjistí, že místní fetují páry z terrigenových krystalů. Právě tyhle páry dělají z Nelidí Nelidi. Dokud si jednou pořádně nešlehnou, nebudou z nich Nelidé. A tak v Pietrovi vzplane myšlenka, která se mu zdá geniální. Měl by si taky trochu šňupnout, aby se mu schopnosti vrátily. Jenže je tu problém - Black Bolt mu na to kašle a ke krystalům ho nechce pustit. Pietro si ale najde cestu, i když pořádně neběhá a nemá žádné schopnosti. Krystaly se mu přece jen dostanou do ruky. A už má na nose dýchací přístroj a šlukuje. Co to s ním asi udělá? Ano, ve skutečnosti je to příběh o tom, jak z tebe mohou drogy udělat zrůdu. Ale je pravda, že se na to můžete dívat i jinak.

Pietro je posedlý. Je natolik závislý na svých schopnostech, které ztratil, že je potřebuje zpátky. Udělá pro to všechno. Opravdu všechno. A vy si po několika stránkách uvědomíte, že tuhle postavu jako hlavní charakter příběhu možná ani nechcete sledovat. Možná je to opravdu takový šmejd, který si zasloužil osud bez schopností. A tak Pietro zase dělá hovadiny, dokud za ně nezaplatí. Řeší se zde vztahy, které se nevyřeší, kope se do mrtvých, ubližuje se, dokud na to Pietro nedoplatí a dokud nezačne dělat průsery ještě větší. V tom nejlepším - opravdu skvělou scénou - komiks končí a my se zase jednou nedovíme, co bylo dál. Tohle je krásná ukázka amerického komiksu. Příběh za moc nestojí, nebaví vás, ale končí to tak, že chcete další díl, abyste se dověděli, jak to dopadne.

David Hine

On ten příběh opravdu za moc nestojí. Kromě toho, že Pietro není moc hezkou postavou, což se ale někomu může zamlouvat, i když na něm je toho opravdu málo, co můžete mít rádi, tak je to dáno i tím, že ona je to celkem nuda. Nic moc se nestane. Pietro získává schopnost skákat v čase, ale využívá ji tak nějak jednoduše. Alespoň se do toho scénárista moc nezamotal a nemusí moc vysvětlovat. Vyvrcholení celého příběhu pak nemá dostatečnou gradaci, aby vás strhlo. K mnohým postavám nemáte vztah a ani si ho neuděláte, protože jsou prostě jen na jedno použití. Celé je to takové přímočaré, prázdné.

Roy Allan Martinez

Pages

2015-03-24

#877: Ultimátní komiksový komplet 39: Syn klanu M - 40 %

Žádné komentáře:

Okomentovat