Ach, ten Usagi! Každá kniha je pro mě velké očekávání, každá kniha je něčím, na co se velmi těším. Já vím, jsem s nimi trochu pozadu, respektive nějaké mi chybí, ale to vůbec nevadí, vlastně jsem docela rád, že jsem ještě všechny nepřečetl, i když se k tomu příliš rychle blížím. Na druhou stranu, tohle je série, kterou si v budoucnu rád dám znovu, pěkně knihu za knihou, jak za sebou následují. I když zrovna v případě série "Usagi Yojimbo" není až tak nutné začít prvním dílem, v případě některých knih můžete začít klidně jimi, protože jejich povídkové ražení vám sedne i bez nutné znalosti některých předchozích dílů. O knize "Usagi Yojimbo 19: Otcové a synové" tohle však úplně neplatí. V jejím případě je lepší mít přečtenou i knihu "
Usagi Yojimbo 18: Na cestách s Jotarem", protože na sebe obě navazují.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwC-VLR_KHOrQ-qC0y831fPsuqenjb3ao5rMabiB9bQCvFX1-l6wCwBhBl3488RPsu1CzMuu0sZY_ksRpKVA2Ea71kjMWhbJmNJN83zEvD7i8YJ_S4tI5tubBcIkC5HPMMpun39OpgwuY/s320/usagi-yojimbo-19-otcove-a-synove-3.jpg)
Kniha "Usagi Yojimbo 19: Otcové a synové" obsahuje celkem pět příběhů. Tím prvním jsou "Otcové a synové", titulní povídka, která je dokončením otevřeného příběhu z předchozí knihy. Možná trochu nečekaně se začíná kozlem samotářem a jeho dítětem, ale ono to do sebe pěkně zapadne, skutečně se dočkáme rozřešení, a navíc hlubšího propojení přátelství mezi Usagim a kozlem, nemluvě o tom, že i Gorogoro se stává trochu lidštějším a méně odtažitým. Zase návrat důležitých vedlejších postav, který potěší, a to hlavně proto, že konečně stanou po jednom boku s Usagim a bojují společně jako přátelé. Tohle je velmi příjemný začátek, i když v úvodu to může maličko zklamat tím, že hned nezjistíme, jak je na tom Jotaro. Ale všechno postupně.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg09GfvdrDn4U43eF9wntCobILxwS1d-4pL_5adg4BdWbaZQkzDVr1Lxr9PNNgdeXEuBWqwYxvEyAIY87JS7-FcTAniYOX3-TRa1GRCBJLLjhsfkhMou3RbFm8yB2iZAzFP7kOffKF0sSg/s320/usagi-yojimbo-19-otcove-a-synove-4.jpg)
"Otcové a synové" uzavírají příběh nedokončený v předchozím dílu, ale pořád je nutné se dobrat tomu, co dobře víme - Jotaro se má vrátit k mistru Katsuichimu, takže s Usagim jsou na cestě zpátky do svatyně v Kitanoji. "Rolničky" jsou ale příběhem, kterým si odskakujeme úplně jinam, a to právě k mistrovi Katsuichimu, jehož sledujeme, jak v současnosti, tak pak především v retrospektivním příběhu, kdy se vrací do minulosti a k tomu, co jej utvářelo. Musím říct, že by mě zajímalo více příběhů s touto postavou. Tak snad se k němu Stan Sakai ještě vrátí. Tenhle příběh má krásně romantickou, ale tragickou rovinu. A mladý Katsuichi je docela frajer. To už nás ale čeká příběh "Zabijte pána z Geishu!", kde se má Usagi opět setkat s Tomoe a představit tak Jotarovi další důležitou osobu ve svém životě. I když je tohle příběh hlavně o tom, co se stalo lordu Noriyukimu, tak je to také komiks o Usagiho dilematu - má Jotarovi povědět, že je jeho otcem?
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRGslp3LdhG5-0R9A60SsDOOQz_y27nu79qenj3LtYvBs95te2O6iejC5fIGhWHL8pb2QvsYYz0PGKfBeLBJESG0p3eJlN1ZxQEXSSOYitfaADsYUx35NwGDHFQCo18kOZ3DJ8OL4cZQY/s320/usagi-yojimbo-19-otcove-a-synove-1.jpg)
Dilema se přenáší i do příběhu "Samurajská hrdost", kde se Usagi hned na začátku zamýšlí nad tím, co udělat, aby se následně zapletl do osudu jednoho samuraje a zjistit, jaký na jeho život a životy dalších samurajů má mír. Velmi silný příběh o tom, co je to vlastně hrdost a jaký má pro samuraje smysl. Správný přemýšlivý příběh, který má tak trochu i vliv na další Usagiho rozhodnutí o tom, jestli řekne Jotarovi pravdu, či nikoli. Tohle se musí rozlousknout v příběhu "Hokashi", kde se Usagi a Jotaro znovu setkávají s Katsuichim a Shunjim. Společně pak mají putovat do Kitanoji, kde se jejich cesty zase rozdělí. "Hokashi" ale není jen příběhem o setkání a rozhodování, je to komiks o nájemných vrazích a o tom, že se konečně hodlají postavit dlouhouchému roninovi. Velmi povedené akční scény s výbornými nápady, ale stejně vám v hlavě nejvíce zůstane dojemně nostalgický závěr, který rozděluje postavy a posouvá Usagiho na další cestu.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgz0I1_-rF-Sts_DnZ-vb9CzS98NkaR4aMpgxtl9UssfnzHYuGwjkaEYk-BOo4a-nFpW07Jro0Tpi56ealoiVuvILLRpYWlalXo4Fuh9ILRCVODQeuluLVG1G01_Zi8M2WbgK3_yppxvHo/s320/usagi-yojimbo-19-otcove-a-synove-2.jpg)
Závěr knihy "Usagi Yojimbo 19: Otcové a synové" mě zase jednou dostal a já jsem si jen ověřil, jak moc jsem s postavou Usagiho srostl. Stan Sakai vytvořil skvělou sérii a jedinečným způsobem v ní pokračuje, dovede rozvíjet osud hlavní postavy dál kupředu, ale přitom tak činí kratšími povídkami a epizodami, které skvěle fungují samostatně. Tohle nedovede moc autorů. A i když má třeba podobný styl Mike Mignola, tak jednoduše nedosahuje Stanova mistrovství v tom, že každý příběh je nadprůměrný a skvělý. "Usagi Yojimbo 19: Otcové a synové" není jen další kniha, ale je to součást velkého příběhu, součást, která je úchvatná stejně jako celek.
Žádné komentáře:
Okomentovat