2014-02-28

#520: Usagi Yojimbo 8: Stíny smrti - 90 %

Usagi Yojimbo 8: Stíny smrti (Usagi Yojimbo: Gen's Story)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2006. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 a jako vedlejší příběhy z čísel 7 a 8 série "Usagi Yojimbo" u Mirage Studios. Souborně vyšlo v roce 1997 v nakladatelství Dark Horse. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Stan Sakai
Kresba: Stan Sakai


A zase jeden Usagi, kde je více příběhů než jeden. Mají různou délku, některé jsou děleny do kapitol, ale všechny spojuje jeden základní prvek - jsou kvalitní. Jsou zábavné, jsou emotivní, jsou hrdinské, jsou čestné, jsou silné. Stan Sakai je prostě dobrý vypravěč, který si navíc vybral takový svět, kde je těch příběhů skutečně hodně. Asi nejlepší, alespoň podle mého skromného názoru, protože se mi přesně trefil do noty, je příběh první s názvem "Zelené stíny". Je to i jeden z těch delších příběhů, které v knize najdete. Má 60 stran a je rozdělen do tří kapitol. To, co je na něm tak parádní, to jsou čtyři želváci, kteří se zde objeví. Stan Sakai nám tedy znovu nabízí příběh s Želvami ninja a jejich objevení se na scéně je skutečně parádní ukázkou toho, jak dokáže Stan vygradovat příběh. A to je to vlastně jen úvod celého děje.

"Jizo" je jedním z těch kratších příběhů, podobně jako "Usagiho zahrada" a "Podzim". Osm stran, ale ono to bohatě stačí. Stan si zvolil pravidelné rozdělení stran, kdy jsou to tři stejně velké panely nad sebou. Když to přirovnám k filmu, tak tohle je navíc film statický, protože záběr se naprosto nepohne, kamera stojí na místě a zabírá jen to jedno jediné místo, kde se zdánlivě nic neděje. Tentokrát ale nejde ani tolik o akci, ale o emoce. A ty se dostaví. Následuje příběh "Shi", který je takovou kratší variací na "Sedm statečných", ale Stan tomu dává nový náboj. Je to v tom, že Usagiho staví do trochu nové role. On je člověkem - králíkem - čestným, a tak nechce nechat bezpráví, aby vyhrálo. Někdy tak musí činit i na úkor své oblíbenosti. Lidé jsou někdy prostě příliš zatvrzelí.

"Ještěrčí příběh" je zase trochu něco nového a zase něco, co nám ukazuje Stanovy všestranné vypravěčské schopnosti. Ty se tentokrát prezentují v tom, že dokáže přednést zajímavý děj, a to naprosto beze slov. No, nebo více méně beze slov. Ještěrek je zde opravdu požehnaně a je to jeden z těch pěkných, celkem napínavých a zároveň úsměvných příběhů, které vás nechají oddechnout. "Usagiho zahrada" je pak prvním ze tří příběhů, které se vracejí k minulosti, konkrétně k Usagiho létům, která strávil ve společnosti svého učitele. Je to klasický příběh s poučením, který nijak moc neurazí. Japonské prostředí, nebo vůbec asijské, těmhle příběhům s poučením docela sluší.

"Podzim" je poslední krátký příběh v této knize. Je to zajímavá variace na to, co je realita a co je sen, a to navíc ještě celé v poetickém nádechu přicházejícího podzimu. Skoro až romantiky hororová ukázka toho, jak je možné i na tak malém prostoru vyprávět něco, co má smysl, co má ten správný nádech. Doslova vás příjemně ovine. A nakonec "Bojiště". Celkem drsný příběh, kdy Stan ani nemusí být příliš naturalistický, aby na čtenáře dokázal dokonale přenést atmosféru z bojiště, kde už vřava skončila. Celý příběh, ne jen proto, že je v něm Usagi ještě malý, vyznívá nádherně hororově. Stan Sakai opět ukazuje, že dokáže využít klasické hororové prvky (mrtvoly, mlhu, tmu) k tomu, aby opravdu vzbudil tu správně děsivou atmosféru a prezentoval příběh zase v trochu jiném duchu než ty předcházející. Jednoduše řečeno, i tohle je kniha, která rozhodně stojí za přečtení, konečně jako i všechny, které Stan napsal a nakreslil a které u nás zatím vyšly.

Žádné komentáře:

Okomentovat