2018-10-08

#1821: Tokijský ghúl 11 - 45 %


Tokijský ghúl 11 (東京喰種)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 101 až 111 série "Tōkyō Gūru" (japonsky 東京喰種) v roce 2014. České vydání má 220 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Sui Išida
Kresba: Sui Išida

"Tokijský ghúl 11" potvrzuje, že si manga při delší sérii prostě musí zákonitě musí vybrat slabší chvilky. Akorát že ty slabší chvilky začínají trochu narůstat a není to jen jedna kniha, začíná jich být víc. Tohle už je vlastně třetí v řadě, kde to jde s kvalitou příběhu a se zábavou čtení pořád spíše ke dnu. Příběh není takový, aby vás dokázal nakopnout, aby vás bavil od začátku do konce, protože co si budeme povídat, ono se v knize "Tokijský ghúl 11" v podstatě nic nestane, jenom se zaměřujeme na skutečně velké množství postav, jež jsou aktuálně součástí příběhu, a každé z postav se věnuje chvilka k tomu, aby se ukázalo její psychické rozpoložení, její trable, její radosti, i když těch spíše pomálu.

Je škoda, že série "Tokijský ghúl" najednou uvízla na mělčině, a to vlastně jen proto, že to byla série úspěšná a autorovi byl dán prostor, který je převeliký. To vede k tomu, že se v podstatě absolutně vytratila hororová atmosféra, kterou sérii měla. A atmosféru prostě nezachrání pár dobrých bojových ilustrací. Navíc akce je zde jen na začátku. Následně se kniha "Tokijský ghúl 11" mění spíš v takovou lehce psychologickou sondu, která ale jde po povrchu, nejde do hloubky, protože na uvedeném krátkém prostoru prostě ani nemůže. Chvíli sledujeme Kanekiho, jak si čte, jak se zotavuje z ran, fyzických i psychických, pak je zde ale střih na jiné postavy. Ke každé máme jen takovou krátkou epizodku.

Když knihu "Tokijský ghúl 11" dočtete, uvědomíte si, že jste se v ději ale vůbec nikam neposunuli. Opravdu nikam. Akorát přibyly nějaké nové postavy, s nimiž se ale více setkáme v dalším díle, respektive dalších dílech. Prostě se jen připravila půda na to, co má teprve přijít. Nebylo by to špatné, kdyby ty epizodky s jednotlivými postavami skutečně stály za to. Nepřijde mi, že ani díky jedné pasáži by se vám některá z postav více vryla do paměti, více jste se s ní sblížili. Spíše se tím skutečně jen natahoval čas, respektive počet stran, než se Sui Išida rozhodne, že nám bude prezentovat zase něco trochu akčnějšího, komplexnějšího, prostě posun v hlavním příběhu, který se aktuálně moc nekonal.

S knihou "Tokijský ghúl 11" budete mít pocit, že Sui Išida usnul na vavřínech a že vlastně pořádně nemá kam příběh sunout. Jako kdyby to nejlepší, co měl, byl skutečně jen úvod, svět, který zde vytvořil, ale následně se ho zalekl a z hororového potenciálu nakonec vytěžil jen ten akční mainstream, který už ani tak moc akční není. Akce se vytratila, hororovost se vytratila, popravdě i dobrá práce s postavami není zrovna na pořadu dne. Není to vyloženě zlé, to zase ne, ale není to ani dobré. I v dlouhé sérii musí být autor opatrný. Může si dovolit slabší místa, ale ne ve třech knihách za sebou. To už je trochu moc, hlavně pokud se kvalita v těch knihách ještě postupně snižuje, což se v případě série "Tokijský ghúl" děje. Pořád ale můžeme doufat, že se nakopne. S každou další knihou se ale naděje snižuje.

Vystavil v
Štítky: , , , , ,

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)