#DP100: Snow, Glass, Apples

Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Neil Gaiman 

Kresba: Colleen Doran 

Nemohu ani popsat, jaký to pro mě byl pocit, když jsem následující recenzi mohl dopsat, protože jsem se díky tomu aspoň utvrdil v tom, že psaní jako takové mi předává hodně. Člověku to otevírá statisíce možností, kam se posunout, a při tom všem mu v jeho širé tvůrčí cestě vlastní svědomí říká, na co by se měl zaměřit, jakým směrem by se měl v rámci kreativního psaní vydat a jaký styl by měl primárně upřednostnit. Tyto faktory totiž v zásadě hrají velmi důležitou roli. Na jednu stranu se to, o čem tady celou dobu píšu, může zdát jen něco jako prázdná slova, ovšem opak je pravdou. Když na sobě totiž jedinec usilovně pracuje, může si splnit své velké sny a může dojít k velkým cílům. A co tím vším chci říct? Podívám-li se na svůj první číslovaný článek a porovnám jej s některým novějším, je na něm patrný veliký posun. Stovka je vskutku krásné číslo, to vám nebudu lhát, a dostat se k němu je něco neskutečného. Ve skutečnosti by to sice měla být sto jednička, protože první komiksový článek mi vyšel ještě dříve, ale to už je vedlejší. Abych oslavil tak překrásný milník, rozhodl jsem se v rámci "eisnerovské mánie" tentokrát zrecenzovat komiks od autora, jehož si obecně velmi vážím, a není jím nic jiného než "Snow, Glass, Apples". 

Uzavřený grafický román "Snow, Glass, Apples" je opravdu unikátní projekt. Na první pohled se může zdát, že jde pouze o další bezvýznamný autorský počin, jenž spadá pod fantasy žánr, ovšem opak je pravdou. Ve skutečnosti se totiž jedná o adaptaci jedné starší stejnojmenné povídky Neila Gaimana, kterou mistrný spisovatel napsal kdysi dávno v roce 1994. Mělo jít o dospělejší pojetí dnes již klasického příběhu o Sněhurce, které bylo jednak vážnější, druhak mnohem temnější než její pohádkový předchůdce. Není tedy divu, že komiks byl nominovaný v kategorii Nejlepší adaptace z jiného média, u které - buďme zcela upřímní - nebylo moc z čeho vybírat. Cenu tak nakonec úspěšně získal, nicméně teď přichází ta nejdůležitější otázka. Stojí podle mě následující kousek za váš čas? 

U mých recenzí obvykle začínám nejprve s hodnocením děje a s jeho klady i zápory. Teď nicméně udělám výjimku, neboť jako první začnu hodnotit výtvarnou stránku. Tu si na starost vzala zkušená kreslířka Colleen Doran, se kterou Gaiman v rámci své plodné komiksové kariéry již párkrát spolupracoval. Ta má velmi osobitý styl, jenž se v komiksech jen tak nevidí. Když budete listovat jednotlivými stránkami, začnete si uvědomovat jednu věc. Tohle rozhodně není typická kresba, neboť vyniká hned v několika směrech. Tím nejzásadnějším je rozvržení. Nevím, jak to vnímáte vy, každopádně já jsem si při čtení místy připadal jako v jedné velké galerii, a to až tak, že jsem se občas jednotlivými "obrazy" kochal. Abych pravdu řekl, komiks jako takový byl už od začátku koncipovaný tak, aby hned zapůsobil na čtenáře. Proto není příběh vyprávěn skrz klasické panely, nýbrž prostřednictvím větších a propracovanějších maleb, jež mi připomínaly do detailů propracované fresky, tapiserie a klasické středověké obrazy. To "Snow, Glass, Apples" šíleně napomáhá a zvedá jej o několik úrovní výše. 

Co se týče děje jako takového, Gaiman jej dokázal ukočírovat bravurně a s přehledem. Přece jenom, když adaptaci kratší povídky píše její původní autor, jenž má navíc v komiksové branži nemalé zkušenosti, a ještě ke všemu se jedná o ostříleného spisovatele, který je mezi fanoušky uznávaný, můžete mít jistotu v tom, že scénář rozhodně nedopadne špatně. To se mi nakonec potvrdilo! V příběhu máte postavy, jež jsou psané tak, aby nebyly jednotvárné a aby vás dokázaly něčím překvapit. Tísnivá, magická a poměrně hutná atmosféra fantasticky promyšleného fiktivního světa tomu perfektně dopomáhá, a tak čtenář nedostane naservírovaný komiks, kde má jasně řečeno, kudy se bude směřovat od začátku až do samotného konce, nýbrž přesný opak. Je to jenom ku prospěchu věci, protože díky tomu je "Snow, Glass, Apples" uvěřitelnější a čtivější. Co mi občas vadilo, byla přehnaně dlouhá vyprávěcí okénka, kde bylo občas až moc textu, nicméně v tomto případě to dokážu pochopit. Navíc to nikterak neuškodilo na celkové kvalitě díla. 

Kromě výše zmíněného musím vypíchnout ještě jednu věc. Dospělé pasáže fungují bezchybně. Scénárista si může dovolit více, protože není jakkoliv limitován věkovým omezením, takže v komiksu se kromě násilí dočkáte také několika intimních scén. V ději fungují, nijak zásadně nenarušují vyprávění a působí přirozeně. I tak se však v komiksu najde pár nudnějších částí, na něž dojde přibližně ke konci, ovšem není jich naštěstí příliš mnoho. A abych nezapomněl, musím ještě vychválit designy, a to nejen postav, ale i celkového prostředí. Všechno podle mě vypadá naprosto úchvatně. Navíc, tím, že je všechno do detailů propracované, různé reálie a lidské obličeje nepůsobí naprosto obyčejným dojmem, za což si tvůrci rozhodně zaslouží uznání.             

Po dočtení musím konstatovat, že "Snow, Glass, Apples" bych mohl zařadit mezi jeden z nejlepších kousků, jaký jsem měl tu čest v rámci letošních Eisnerů přečíst. Mezi tvůrčím duem proběhla dokonalá symbióza, a zatímco Gaiman rozehrává zápletku, která je vskutku promyšlená, Darrenová se snaží umělecky vyřádit na každé stránce. Byl jsem až překvapený, jak nápaditě se dá se sněhurkovským námětem pracovat a jak scénárista může hravě experimentovat, když má kompletně volnou ruku. Tohle je zkrátka kousek, jenž se jen tak nevidí, a já jej mohu vřele doporučit každému fanouškovi fantasy, který si potrpí na dospělejší, temnější a výborně napsané příběhy. Dávám tím pádem oba dva palce nahoru! A abych nezapomněl, mám pro vás ještě jednu zajímavost. Kdo by si chtěl přečíst původní povídku, z níž Gaiman vycházel, nechť přejde na následující odkaz, kde je příběh volně dostupný k přečtení v angličtině.

#1810: Američtí bohové 1: Stíny - 50%

Američtí bohové 1: Stíny (American Gods: Shadows)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě a v limitované edici s odlišnou obálkou v roce 2018. Komiks původně vyšel jako "American Gods: Shadows" v roce 2018. České vydání má 264 stran a prodává se v plné ceně za 749 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman, P. Craig Russell

Kresba: Colleen Doran, Scott Hampton, P. Craig Russell, Walter Simonson

Bez mučení se přiznám, že jsem původní Gaimanovu knihu nečetl. Vím o ní, mám jí v paměti uloženou jako něco, co bych si jednou mohl přečíst, ale nikdy jsem si ji nekoupil a ani do ní nenakoukl. Takže když jsem se dostal ke komiksu "Američtí bohové 1: Stíny" vpravdě jsem nevěděl, co bych měl vlastně čekat. Když jsem se do komiksu "Američtí bohové 1: Stíny" začetl, a že mi to trvalo dlouho, říkal jsem si, že nakonec možná ani na to, abych si román koupil, nedojde. Najednou zde nebylo nic moc, co by mě k tomu přimělo, co by mě skutečně upoutalo, co by mě donutilo číst komiks jedním dechem. Jako kdyby tomu něco chybělo, jako kdyby to byl jen další Gaiman, navíc v neskutečně ukecaném komiksovém zpracování, kdy jsem si říkal, jestli vlastně P. Craig Russell nějak zkracoval, anebo se rozhodl, že tam přepíše slovo od slova, jenom to nechá skutečně bohatě ilustrovat.

Román "Američtí bohové" má celkem jednoznačný název, i když to zjistíte až ve chvíli, kdy se do příběhu začtete. Tohle samozřejmě dovede prezentovat i komiks, protože ten se od příběhu nechce moc odchýlit. P. Craig Russell je celkem věrným adaptátorem Gaimanovým románů. Však spolupracují už také pěkně dlouho, jejich spolupráce se datuje už k "Sandmanovi". Jejich spolupráce pak úspěšně pokračovala, mnohdy prostě tak, že Russell adaptoval Gaimanovu beletrii, jak se můžeme přesvědčit třeba u komiksů "Koralína" nebo "První kniha hřbitovní" a "Druhá kniha hřbitovní". Russell má u nás vydané i další příběhy, ale pokud se jedná o jeho adaptace Gaimana, v poslední době je skutečně jen adaptuje, ale nikoli už tak ilustruje, i když u komiksu "Američtí bohové 1: Stíny" je uvede i jako ten kdo komiks rozvrhl. Kresby se ale primárně ujal Scott Hampton, což není volba, která bude sedět každému. Jeho kresba je místy prostě mdlá a nezáživná.

Zpět k příběhu. Ten se točí kolem postavy Stína, jenž byl ve vězení, ale zrovna se má dostat ven. Těší se na svou milující a milovanou ženu, jenže všechno dopadne trochu jinak. Najednou není u své manželky, ale je ve službách muže, který si nechá říkat pan Středa. Setkání s ním je rozhodně zvláštní, ale ještě zvláštnější je průběh jejich společné cesty, která následuje. Pravda, není vždy společná, někdy se rozdělí, ale velmi záhy pochopíte, jaký má cesta vlastně smysl. Stín se stává součástí války mezi americkými bohy. A tady začíná být mytologie celkem zajímavá. Svět, který nám Gaiman prezentuje, je starý, ale přitom nový. Jsou zde epizody do minulosti (mimochodem kreslené jinými autory včetně Russella), které jasně říkají "tohle psal Gaiman". Ale funguje to, vytváří se příběh, který je zajímavý. A jsem si jistý, že v beletristickém provedení tomu tak skutečně je.

Komiksová verze "Američtí bohové 1: Stíny" mě prostě nedokázala oslovit. Pokud už tu mám komiksové provedení, chtěl bych něco navíc, ale to mi zde chybí. Ty ilustrace jsou pěkné, mnohdy je kompozice panelů celkem zajímavá, až překvapivá, ale nad snovými výjevy jsem se nijak nerozplýval. Nakonec se jako nejzajímavější ukázaly vedlejší epizody, které doplňují hlavní příběh. Jsou kresleny jinými tvůrci, P. Craig Russell, Walter Simonson a Colleen Doran. Oživují příběh jak z hlediska děje, tak i vizuálně. Musím ale říct, že jsem z komiksového zpracování i tak spíše zklamaný. Kniha krásná, velká, pevná vazba, spousta stránek, ale toho děje je zde málo, zajímavých scén také, celkově je podání strašně bezkrevné a ubíjející. Až ke konci jsem se dostal do postav. Jenže to už byla osmá nebo devátá kapitola. Jsem zvědavý, jestli se podařilo v druhé knize příběh trochu oživit, alespoň v tom komiksovém podání.

Komiks "Američtí bohové 1: Stíny" zakoupíte na stránkách Crew.

#1696: Černá orchidej - 70 %

Černá orchidej (Death: The High Cost of Living)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2014. Komiks původně vyšel jako "Black Orchid" v roce 1988. České vydání má 180 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman

Kresba: Dave McKean

Neil Gaiman a Dave McKean jsou taková nerozlučná dvojka, i když Dave rozhodně nekreslil každý Neilův komiks, například v rámci série "Sandman" mu zůstal věrný a nakreslil obálky pro jednotlivé sešity této uznávané, oceňované a milované série. Společně vytvořili na začátku svých kariér například komiks "Vraždy a housle", ale také se pustili do superhrdinského tématu, a to právě komiksem "Černá orchidej". Že to nezní jako jméno superhrdinky? Ale skutečně se jedná o superhrdinku, která vznikla pro DC v roce 1973. Až v roce 1988 ji pak Neil Gaiman v lehce pozměněné podobě použil pro tuto svou knihu, kterou Dave McKean ilustroval. A co si budeme povídat, je to především Davova ilustrace, která v této knize vyčnívá, a to i přesto, že Neil stvořil příběh, který nabourává zažité superhrdinské pořádky.

Černá orchidej je superhrdinka, která se snaží dostávat zloduchy spíše na jejich slabiny, chce se jim vetřít do života, a pak je dostat. Tohle alespoň dělá na začátku knihy "Černá orchidej". Infiltrovala mafiánskou skupinu a snaží se ji rozežrat zevnitř. Jenže jak to tak v superhrdinských komiksech bývá, něco se pokazí. Jenže tentokrát se to pokazí hodně. Černá orchidej je prozrazena a umírá. Ne, tohle opravdu není začátek, který by si superhrdina představoval. Ale je jasné, že tohle by si Gaiman asi těžko dovolil s někým, kdo je hodně známý. Černá orchidej byla hodě vedlejší hrdinkou, a tak bylo možné s ní udělat trochu něco jiného než s hrdiny, kteří hrají první ligu. Ale díky tomu mohl Neil udělat skutečně něco, co by nikdo nečekal. A úvod tohoto komiksu takový je.

Jenže pak "Černá orchidej" spadne do něčeho, co by se dalo nazvat jako velmi umělecký pokus o superhrdinský komiks, kde se autor ani tak moc nesnaží filosofovat, jako spíše zamýšlet nad tím, kam může postavy zavést a co se jim bude honit hlavou, pokud se stalo něco, co naprosto změnilo jejich život, anebo co naopak něco vytvořilo. Smrt Černé orchideje vede k událostem, které dají vzniknout novým postavám. A tady dochází k tomu, jako by se chtěl Neil trochu srovnat s Davovou kresbou, která dovede být celkem psychedelická. A takový je místy i scénář. Je trochu zamotaný spíše ve slovech než v ději samotném, kdy děj vede kupředu jednoznačnou cestou, která může skončit pro čtenáře klidně i zklamáním. Tady je nutné mít jiná očekávání než superhrdinského komiksu. Protože on to vlastně vůbec superhrdinský komiks není.

Komiks "Černá orchidej" vás může ohromit v tom, jak je dějový komiks prezentován skvělou Davovou kresbou, jenž dovede být fotorealistický, stejně jako surreálný, přesný stejně jako snový. Už tehdy dokázal Dave McKean, že má specifický styl, který je jedinečný, úchvatný a přesto je možné jej využít pro komiks. Jeho spojení s Neilem Gaimanem je symbiózou, která vytvořila zajímavá díla a "Černá orchidej" je jednou z nich, ale přesto mám pocit, že Neilem Gaiman se zde přece jen ještě rozehříval k tomu, co přijde, kdežto Dave McKean už měl jistou ruku a dokázal svoje koláže zakomponovat i do panelů komiksů. Tohle je na něm skutečně skvělé. Výtečně si hraje s obrazem a dovede na vás zapůsobit i tam, kde to scénář nedokáže. A v mém případě to scénáře tentokrát tolik nedokázal, ale Davova kresba to bohatě vynahradila.

Komiks "Černá orchidej" zakoupíte na stránkách Crew.

#1638: Knihy magie - 70 %

Knihy magie (Books of Magic)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla 1 až 4 minisérie "Books of Magic" v roce 1993. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 699 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman

Kresba: John Bolton, Scott Hampton, Paul Johnson, Charles Vess

Když u nás vyjde nějaký nový Gaiman, alespoň pokud se týká jeho komiksové tvorby, je to přece jen docela událost, což je patrné i na vydání, které je většinou v pevné vazbě, tisk krásně vyniká, třeba je tu i všitá záložka a nechybí ani přebal. Vše samozřejmě krásně drží a je vidět, že si na tom vydání dalo nakladatelství záležet. Netvrdím, že by si Crew na knihách jinak záležet nedávalo, ale třeba takoví "Živí mrtví" asi nebudou mít pevnou vazbu, už jen proto, že je to série. Ale Gaiman si tu krásnou pevnou vazbu zaslouží, i proto, že nevychází tak často a že je přece jen v komiksu považován za veličinu. A představuje to i knihou "Knihy magie", která v sobě shrnuje čtyři původní příběhy, které on napsal a které John Bolton, Scott Hampton, Paul Johnson a Charles Vess nakreslili. Každý si vzal na starost jeden sešit, aby tak vynikly odlišnosti v příbězích, které jsou takovou poznávací cestou.

Hlavním hrdinou příběhu je Tim Hunter, třináctiletý kluk, jenž si tak nějak normálně jezdí na skejtu, je sám, protože nemá moc kamarádů, spíš je na okraji zájmu, pokud ho zrovna nebudou šikanovat. A i teď to vypadá, že po něm někdo jde. Jsou celkem čtyři, ale tihle jsou hodně speciální. Jsou dospělí, nechtějí se mu posmívat, ale chtějí ho přimět, aby se vydal na poznávací cestu. Těmito muži jsou Phantom Stranger John Constantine, Doctor Occult a Pan E. Všichni mají nějakou spojitost s magií a chtějí docílit jednoho - ukázat Timovi, jak může vypadat magie, jakou má podobu a jak je možné se na ni napojit. Proč jim jde o to, aby ukázali Timovi cesty magie? Především proto, že mají povědomí o tom, kdo by Tim skutečně mohl být. Mohl by vyrůst v nejmocnějšího mága na světě, a tak mu chtějí předvést, co všechno magie znamená, aby si vybral cestu skutečně správně. Akorát že mu někdo půjde po krku.

Phantom Stranger v prvním příběhu přichází s tím, že mu chce ukázat minulost a jak se magie vyvíjela v průběhu věků. Je to takový rychlý, ale hodně bohatý exkurz. Pak přichází ve druhém příběhu na řadu John Constantine, který chce Timovi ukázat současný svět a jeho temná zákoutí, která nám představují temné kluby, ale i další magické postavy DC univerza. Třetím průvodcem je Doctor Occult, který zavede Tima do Férie, což je svět, kam se sám Gaiman docela rád vrací, svět ze Shakespeara, svět pohádek, ale i temných příběhů. Nakonec přichází na řadu tajemný Pan E, který má Timovi ukázat budoucnost a s jeho "procházkou" celý příběh vrcholí. A je dobře vygradovaný i se zajímavým zvratem, to se musí nechat. I tady Neil Gaiman ukazuje, že je dobrým vypravěčem a nejspíš vás příliš nezklame.

Přesto si myslím, že "Knihy magie" jsou dobré především pro svou kresbu, která je skutečně skvělá, kdy ani jeden autor nechce zbytečně vynikat, respektive, kdy i díky nejednotné kresbě vzniklo dílo, které je koncipováno jako jednota a jako jeden příběh funguje. Díky kresbě se podíváte to zajímavých světů, zjistíte, že je možné krásně zachytit vesmír a budete zírat na to, jak se někteří autoři skutečně vydali z toho nejlepšího. Chvílemi jsem si uvědomil, že pro mě příběh není až tak důležitý, že je vlastně důležitější to, jak jednotlivá místa vypadají, jak se postavy tváří, jak se mění jejich výraz. Tohle je komiks hlavně o kresbě, kdy jsem skoro měl pocit, že i Gaiman záměrně zvolil na první pohled trochu jednodušší děj, aby nechal vyniknout kreslíře v některých velmi zajímavých scénách, kde skutečně šlo primárně o kresbu a o to, jak bude scéna nakreslena a to se vydařilo. Přesto mám tak nějak pocit, že tohle je kniha, kterou si z těch Gaimanových budu pamatovat méně.

Komiks "Knihy magie" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

#1397: Smrt: Nejlepší čas tvého života - 70 %

Smrt: Nejlepší čas tvého života (Death: The Time of Your Life)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2012. Komiks původně vyšel jako "Death: The Time of Your Life" v roce 1996. České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman

Kresba: Chris Bachalo a Mark Buckingham

Smrt je oblíbená postava v rámci série "Sandman", ale kniha "Smrt: Vysoká cena za život" mě rozhodně nepřesvědčila o tom, že její samostatné příběhy by měly být něco, pro co by se měli fandové nadchnout. Pak naštěstí přišla i druhá kniha s názvem "Smrt: Nejlepší čas tvého života" a ta přece jen ukázala, že v téhle postavě je pořád síla a že má co říct. A nejlépe to řekne, když zde skoro nevystupuje, když je jen postavou v pozadí, která se do popředí dostává až ve chvíli, kdy je to skutečně třeba, kdy musí dojít k finále, které je nevyhnutelně melancholické a do jisté míry emotivně temné, čímž chci v podstatě říct, že to nemá happy end, ale stejně budete mít pocit, že ten konec je vlastně dobrý.

Kniha "Smrt: Nejlepší čas tvého života" se vrací k postavám Foxglove a Hazel, které budete dobře znát ze série "Sandman". Jsou to lesbičky, které se do sebe zamilovaly a našly si poměrně trnitou cestou sérií "Sandman" až na její samotný konec. A to tak, že Hazel a Foxglove mají dítě, o které se starají. Nebo starají. Ona se stará spíše Hazel, protože Foxglove je většinou pryč. Stala se z ní úspěšná písničkářka, která je na turné různě po Evropě, ale i ve Státech, a tak nemá příliš času na svůj vlastní život a něco osobního. Tedy kromě nějakého toho záletu, při kterém je schopna trochu vypustit páru. Je jasné, že se musí něco podělat a musí se něco zlomit, protože takový stav je pro obě neudržitelný.

V podstatě už od začátku je patrné, že jejich vztah není na té správné koleji. Odcizily se od sebe a možná by to mohlo skončit i rozchodem. Musí však čelit jedné zkoušce. A i když se úvod soustředí hlavně na Foxglove a její kariéru, kterou popisuje Gaiman natolik zajímavě, že chcete vědět, co bude dál, co bude na další stránce, vstupuje do dění velmi brzy nadpřirozený prvek, který by se sice mohl jevit jako působení Snu, ale ta Smrt je z toho až moc hmatatelná. Až se nakonec objeví v celé své kráse. Fantastický a skutečný svět, lidský a snový se zde spojují a Gaiman zase jde na jejich hranici, aby tak kreslířům dal prostor pro zajímavě temné a depresivní vize, a to nikoli jen na té druhé straně, ale i ve světě živých.

I když jsou v knize prvky, které se mi úplně nelíbí - například to, jak to vlastně celé dopadlo a kdo se obětoval, anebo sama skutečnost, že bylo potřeba se obětovat, což mi přišlo trochu vycucané z prstu - přesto se jedná o knihu, která je dle mého názoru lepší než první kniha se Smrtí. Asi je to i tím, že se zde objevují postavy, které mě zajímají a na jejichž další osudy jsem byl zvědavý. I když je to taková jednohubka, je velmi příjemná, a je jasné, že si ji užijete mnohem více ve chvíli, kdy budete znát sérii "Sandman". Líbí se mi, že Gaiman nehrne Smrt zbytečně kupředu, ale nechává ji v pozadí. Ví, že nejsilnější je ten příběh lidský, a v tomhle případě mu to opět zafungovalo. I nové postavy, které se zde objevují, jsou velmi dobré a uvěřitelné. "Smrt: Nejlepší čas tvého života" mě bavilo číst.

Komiks "Smrt: Nejlepší čas tvého života" zakoupíte na stránkách Crew.

Na stránkách Comics Blog najdete recenzi na knihu "Smrt: Vysoká cena za život".

#1388: Druhá kniha hřbitovní - 75 %

Druhá kniha hřbitovní (The Graveyard Book Graphic Novel, Volume 2)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2017. Vyšlo původně jako "The Graveyard Book Graphic Novel, Volume 2" v roce 2014. České vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: P. Craig Russell podle Neila Gaimana

Kresba: David Lafuente, Kevin Nowlan, P. Craig Russell, Scott Hampton a Galen Showman

Krátce po vydání knihy "První kniha hřbitovní" následuje i její druhý díl a tedy díl poslední. Je docela dobře, že už se příběh více nenatahoval, dvě knihy v komiksovém podání docela stačí, hlavně proto, že v té druhé se dozvíme vše zásadní, tedy i zdůvodnění toho, proč se měl vlastně Nik, tedy Nikdo, stát terčem nějaké vraha, který navíc disponuje zvláštními schopnostmi, které nejsou pro člověka typické. V dění jsme se ale doposud zaměřili převážně na to, že nám Gaiman prostřednictvím Russella představuje záhrobní svět, svět duchů, který je nový, jiný, soběstačný a zajímavý. Ale už bylo potřeba dojít až do samotného konce a představit nám to, o čem vlastně celý příběh je. Kdo je Nik a proč ho někdo chce zabít?

Na příběhu je strašně moc vidět, jak má Gaiman rád mytologie a jak se baví tím, že může nějakou pořádně rozepsat, rozpracovat ji poměrně hluboce, a to i přesto, že některé prvky nejsou až tak zásadní. Představení světa pod hrobem a ghúlů se nakonec jeví jen jako jedna epizoda, která pro hlavní příběh není důležitá. Natažení příběhu a prezentování něčeho zajímavého. Tohle vyšlo. Gaiman je skvělý vypravěč a má v hlavě skvělé nápady, prostě to vypadá dobře, ale když si uvědomíte, co vlastně bylo tím hlavním motorem příběhu, tedy zjištění toho, kdo byl Jack, vrah Nikových biologických rodičů, je skoro škoda, že ty jednotlivé epizody více nevedly k tomuto odhalení, protože to je docela zásadní. A vypadá lehce vycucané z prstu.

Přece jen budete mít z knihy dobré pocity, ona se velmi dobře čte a jsou zde dobré nápady, ale také budete mít pocit, že všechno, co se děje, nebylo nutně pro celkově dobrý příběh, ale spíše pro celkově zajímavě vytvořený svět a prezentování velmi dobrých nápadů. Nečetl jsem původní Gaimanovu knihu, ale nepochybuji o tom, že se Russell ve své adaptaci moc neodchýlil. Celkové rozpětí příběhu, kde se ta hlavní zápletka trochu ztrácí, mi lehce zkazila finální dojem, ale na druhou stranu, děj lze skutečně vnímat primárně jako něco, co navazuje na "Knihu džunglí", a to nikoli ve smyslu dramatičtějšího akčního příběhu, ale především ve smyslu příběhu o dospívání v odlišných podmínkách.

V tomhle směru má "Druhá kniha hřbitovní" finále, které osobně nemám moc rád, a to hlavně proto, že je takové moc emotivní. Poprvé - tedy poprvé, kde na mě skutečně zapůsobilo - bylo ve chvíli, kdy jsem dočetl román Stephena Kinga "To". "Druhá kniha hřbitovní" nabízí něco velmi podobného a já podobné konce prostě nemusím. Nejsou špatné, jen si u nich velmi často říkám, že bych si přál, aby všechno skončilo jinak. P. Craig Russell znovu potvrdil, že ve spolupráci s Gaimanem tvoří svoje nejlepší díla, a to i proto, že je krásné sledovat, jak se Gaimanova poetika dostává ze stránek románu do vizuální podoby. Oni jsou na stejné vlně. Přečíst si obě komiksové knihy najednou pak může být velmi příjemným zážitkem, který vás přenese do plně funkčního, zajímavého světa.

Knihu "Druhá kniha hřbitovní" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "První kniha hřbitovní".

#1382: Vychází druhý závěrečný díl komiksové Knihy hřbitovní!

Čeští čtenáři budou mít konečně před sebou celý, téměř čtyř set stránkový grafický román. 

Příběh chlapce vychovávaného po rodinné tragédii přízračnými obyvateli hřbitova odkazuje názvem i dějem ke "Knihám džunglí" Rudyarda Kiplinga. V knize Neila Gaimana se však průvodci tajuplným světem stali upír Silas a náhradní rodinou umrlci. 

V právě vycházející druhé části komiksu se po jedenácti letech hřbitovních dobrodružství snaží chlapec pojmenovaný svými opatrovníky Nikdo poznat i lidský svět. A poznat také vraha své rodiny a obrátit role. Stát se z oběti lovcem.

Dospělí čtenáři oceňují to, že legendární příběh v hororovém pojetí je i výtvarným zážitkem. Stejně jako v první knize se setkáme s řadou renomovaných výtvarníků, kteří osobitě pojednávají jednotlivé kapitoly a přitom udržují titul kompaktní. Mladší čtenáři se zase snadno identifikují se vzpourou proti vychovatelům, pocitem jinakosti i snahou někam patřit. Stejně jako Nik(do) se konfrontují se světem adolescentů, který si ve své krutosti často nezadá s nástrahami neživých.

Za knižní předlohu komiksu dostal Gaiman řadu cen v kategorii dětské literatury (Carnegie Medal, Newbery Medal, cenu Hugo za nejlepší povídku Science Fiction a cenu magazínu Locus).

Komiksová adaptace "Knihy hřbitovní" do podoby obrazové novely je do dvou svazků rozdělena kvůli svému rozsahu. "První knihu hřbitovní" vydalo Comics Centrum na podzim 2016 a je dosud v prodeji.

Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách Comics Centra.

#1345: Nikdykde - 80 %

Nikdykde (Neverwhere)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2008. Komiks vyšel jako "Neverwhere" v roce 2007. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 569 Kč.

Scénář: Mike Carey podle románu Neila Gaimana
Kresba: Glenn Fabry

Pokud mě moje paměť nešálí, byla kniha "Nikdykde" tím prvním, co jsem od Neila Gaimana četl. A vzhledem k tomu, že to už bude pěkná řádka let (mám pocit, že je to zhruba 15 let, nebo tak nějak), docela rád jsem se chtěl k příběhu vrátit, i kdyby to mělo být cestou komiksu, který jsem již v roce 2009 také četl. Neil Gaiman mě knihou "Nikdykde" dostal, dokonce natolik, abych si sehnal následně nejen komiks, ale také sledoval seriál z produkce BBC. Když už jsme u toho, mám pocit, že "Nikdykde" byla dokonce první kniha z žánru urban fantasy, kterou jsem četl. Určitě jsem ji také chtěl napodobovat, ale na to naštěstí nedošlo. Po sedmi letech jsem se tedy vrátil ke komiksu a musím říct, že tenhle příběh mě pořád baví.

Pokud nejste zrovna gaimanovci, tak příběh tohoto komiksu by se dal přirovnat k novějšímu "Wanted". Máme tu chlapíka, který si žije naprosto obyčejný kancelářský života myslí si, že je šťastný. Anebo moc neřeší to, že vlastně jeho život nikam moc nevede, je ovládaný všemi ve svém okolí a pořádně nemá vlastní vůli. Tohle je Richard Mayhew, který si v klidu pracuje za svým stolem a nechávám svou snoubenku Jessicu, aby o všem rozhodovala. Ale pak se jednou rozhodne sám. Rozhodne se pomoct dívce, která se před ním zkrvavená objeví na ulici. Zrovna ve chvíli, kdy má s Jess jít na důležitou večeři. Místo toho, aby šel na večeři, rozhodne se vzít osud poprvé do svých rukou. Samozřejmě, že se mu změní život. Nenávratně.

Dívkou, kterou našel na chodníku, byla Dvířka. Dvířka je z jiného světa. Je z tzv. Podlondýna, anebo jednoduše ze světa pod Londýnem. Londýn je zase těmi z podzemí nazýván Nadlondýnem. Dva světy, které se příliš nesetkávají, ale které nyní musí spolupracovat, a to právě prostřednictvím Richarda a Dvířky. Dvířka je v pohodě, ví, jak v tom chodit, ale Richard je onou Alenkou, která dírou propadla někam, kde netuší, co má dělat. a kde má velkou pravděpodobnost, že zemře. Tenhle příběh je krásný v tom, že je akční, že jsou zde zajímavé postavy, ale nejkrásnější je v tom, jakou má fantazii. Samozřejmě, tohle je vina již samotného Gaimana, tam zase tolik Carey a Fabry nepřidali, ale přesto se jim podařilo nádhernou předlohu přetavit v povedenou komiksovou adaptaci.

Glenn Fabry má kresbu, která rozhodně nemusí sednout každému, i já si myslím, že by se dal najít kreslíř, kterému by tenhle příběh sedl ještě o něco lépe. Přece jen je Fabry moc mainstreamový, například v tom směru, jak kreslí ženy, což se mi k "Nikdykde" moc nehodí, ale na druhou stranu, neměl jsem s kresbou až takový problém a i díky ní jsem se do Podlondýna i Nadlondýna dovedl plně přenést. Když Glenn kreslí velké panely, je to úchvatné a strhující, když kreslí menší panely a snaží se zpomalit rytmus, také to funguje. Ano, příběh by se dal pojmout jinak, ale Fabry využil svou vlastní vizi a díky ní vytvořil něco, co je trochu jiné než Gaimanovo pojetí, ale nutně ne horší. Já jsem si příběh užil i v tomto provedení.

Carey a Fabry převedli skvělou předlohu do komiksu tak, jak nejlépe to asi bylo v jejich silách. Jiní autoři by to zvládli jinak, ale tohle není špatná verze. Je osobitá a to se mi na ní líbí. Neměl jsem ani problém s tím, že jsem četl komiks podruhé, pořád mě dovedl strhnout, i když jsem věděl, jak zápletka skončí a jak jednotlivé osudy dopadnou. Adaptace knih do komiksové podoby moc nemusím, ale když jsou dobré, tak to rád ocením. "Nikdykde" je jeden z těch případů. Obecně mám u Gaimana pocit, že cokoli jeho, co je převedeno do komiksu, prostě funguje. Je to dáno tou neskutečnou fantazií, kterou na nás přenáší.

Komiks "Nikdykde" zakoupíte na stránkách Crew.

#1285: První kniha hřbitovní - 85 %

První kniha hřbitovní (The Graveyard Book Graphic Novel, Volume 1)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2016. Vyšlo původně jako "The Graveyard Book Graphic Novel, Volume 1" v roce 2014. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: P. Craig Russell podle Neila Gaimana

Kresba: Kevin Nowlan, P. Craig Russell, Scott Hampton, Tony Harris, Galen Showman, Jill Thompson a Stephen B. Scott

Comics Centrum mě překvapilo tím, že se pustilo do něčeho dalšího mimo série, které u něj standardně vycházejí. Tedy ne proto, že by Comics Centrum nic podobného nikdy neudělalo, ale měl jsem pocit, že na podzim a zimu se toho chystá docela dost. O to více jsem rád, že tím dalším komiksem je právě "První kniha hřbitovní", která rozhodně patří k tomu lepšímu, co bylo vytvořeno podle Gaimana. Teď si tak uvědomuji, jestli je vlastně i něco horšího, co bylo podle Gaimana vytvořeno? Ne, nic vyloženě špatného mě nenapadá. Co jsem dohledával, tak u Gaimana jsem nikdy pod 60 % nešel. A "První kniha hřbitovní" si rozhodně zaslouží vyšší hodnocení, protože nám ukazuje to, co jde Neilovi moc dobře. Dovede si hrát s lidskou fantazií, vracet se ke kořenům a navíc příběh podávat jako moderní pohádku pro děti.

V článku "Hororová kniha džunglí připomíná, že podstata zla je lidská!" bylo docela dobře - už v samotném názvu - naznačeno, jaký bude děj knihy. Alespoň tedy ten základní. A ano, skutečně by se mohlo jednat o variaci na "Knihu džunglí", ale když jsem komiksový příběh "První knihy hřbitovní" četl, vlastně jsem si ani jednou na "Knihu džunglí" nevzpomněl. Je zde možné vidět základní příběh o tom, že se dítě dostane do prostředí, kde normálně děti nevyrůstají, ale to je tak všechno, co obě knihy spojuje. Minimálně v komiksu je "První kniha hřbitovní" dostatečně originální a soběstačná, abyste se nemuseli bát, že Gaiman klasiku jen vykrádá. Neil je přece jen trochu moc dobrý autor, aby se snížil k něčemu tak jednoduchému.

"První kniha hřbitovní" je komiksovou adaptací románu, který byl česky vydán jako "Kniha hřbitova". Jedná se o první část její adaptace, druhá by se měla objevit na jaře příštího roku. Román jsem nečetl, a tak bohužel nemůžu porovnat, ale pojďme na to, jak na mě působil příběh. Ten rozhodně nezačíná jako pohádka, ale začíná jako čistokrevný horor tím, že zde nájemný vrah vyvraždí jednu rodinu. Otce, matku i dceru už sejmul, teď už jde jen po nejmladším po synkovi, který by měl v klidu ležet ve svojí postýlce. Jenže to se neděje. Chlapec má skotačivé nohy, a tak ve správnou chvíli postýlku opustil a vydal se do míst, kam se i dospělí v noci bojí. Vydal se na hřbitov.

Vrah po něm jde, ale jak chlapec zjistí a jak se vrah - alespoň prozatím nedoví - na hřbitově to v noci žije a jsou zde tvorové, říkejme jim prostě duchové, kteří jsou schopni a ochotni se o malé dítě postarat. Stačí chlapci dát hřbitovní azyl. A dítě je ochráněno. Nemluvě o tom, že na hřbitově má azyl také Silas, jediný tvor, který může odcházet ze hřbitova, jak se mu zachce, a tak je také jediným, kdo dovede malé dítě skutečně zaopatřit. Silas celkem nápadně připomíná hraběte Draculu, asi nikoli jen náhodou. Ale to se v první knize pořádně nedozvíme, protože sledujeme hlavně malého Nika, což je zkrácenina ze jména Nikdo, jež chlapec dostal. Sledujeme ho, jak roste, jak se snaží žít v místě, kde je jiný než ostatní, a jak objevuje svět, který je nám neznámý.

P. Craig Russell se ukazuje jako výsostný Gaimanův adaptátor, i když tentokrát si - oproti komiksu "Koralína" - vzal na pomoc další ilustrátory, a tak je každá kapitola trochu jiná, každá má svého vlastní ilustrátora. V některých případech to ani není pořádně patrné a máte pocit, že kreslil stále jeden autor, u jiných kapitol vám to přece jen dojde na první pohled. Nemá to až takový vliv na to, že by byla kniha nějak tříštěná, naopak se daří udržet pospolitost, a to hlavně díky tomu, že jsou zde postavy, které jsou dostatečně ikonické a rozeznatelné. Kresbou se pak buduje zajímavý a jedinečný svět, který poznáváte, ale i s tím, že se rozvíjí příběh hlavní postavy, který je, jak už to tak bývá, utnut přesně ve chvíli, kdy nutně potřebujete druhou knihu. Nezbývá, než se těšit na jaro 2017.

Knihu "První kniha hřbitovní" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

#1282: Hororová kniha džunglí připomíná, že podstata zla je lidská!

"Kniha hřbitovní" je "Kniha džunglí" pro 21. století. Osamocené dítě nečekaně a tak trochu proti vůli všech, získává ochránce z jiného světa. V příběhu Rudyarda Kiplinga jsou to medvěd Bálú a pardál Baghíra. V knize Neila Gaimana se průvodcem stane upír Silas a náhradní rodinou umrlci. Aluze na předlohu jsou jasné a čitelné, příběh neméně napínavý. A vzdor svému žánru velmi aktuální.

Do - za běžných okolností - nepřátelského prostředí batole zabloudí v noci, kdy je brutálně vyvražděna jeho rodina. Novým domovem dítěte se tak stává hřbitov, novou rodinou jeho přízrační obyvatelé, jeho nové jméno je Nikdo. Stejně jako Mauglí je Nikdo nadán schopností komunikovat se svými neobvyklými vychovateli a i on je zdrojem kontroverzí a dilemat, zda a jak se má zařadit do jejich komunity.

Zběsilé aranžmá je zdrojem napětí i humoru. "Knihu hřbitovní" promýšlel Neil Gaiman dlouho. Titul vyšel v roce 2008, ale už o 13 let dříve autora při pozorování syna, jak na kole jezdí kolem hřbitova, napadl základní motiv. 

Za knižní předlohu právě vycházejícího komiksu dostal Gaiman řadu cen v kategorii dětské literatury (Carnegie Medal, Newbery Medal, cenu Hugo za nejlepší povídku Science Fiction a cenu magazínu "Locus").

Legendární příběh v hororovém pojetí je i výtvarným zážitkem. "Každou kapitolu vytvářel jiný autor a jednu kapitolu dokonce autoři dva, a každý z nich vtiskl své části osobitý styl. Kniha přesto působí neuvěřitelně kompaktním dojmem. Na první pohled si toho čtenář ani nevšimne," říká šéf nakladatelství Comics Centrum Václav Dort.

Adaptace "Knihy hřbitovní" do podoby obrazové novely je rozdělena do dvou svazků. Druhou knihu hřbitovní vydá Comics Centrum na jaře příštího roku.

Základní informace:

První kniha hřbitovní

Autoři kresby jsou P. Craig Russel, Kevin Nowlan, Scott Hampton, Jill Thompsonová a další.

Kniha je vydána jako vázaná s matným přebalem a zlatoražbou, má 192 barevných stran, a její maloobchodní cena je 599 Kč (přímo u nakladatele s výraznou slevou).

#1259: Smrt: Vysoká cena za život - 60 %

Smrt: Vysoká cena za život (Death: The High Cost of Living)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2007 (dotisk vyšel v roce 2016). Komiks původně vyšel jako "Death: The High Cost of Living" v roce 1993. České vydání má 104 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman

Kresba: Chris Bachalo, Mark Buckingham a Dave McKean

Smrt je jednou z nejoblíbenějších postav série "Sandman", a to i přesto, že její přítomnost v sérii je sice stálá, ale rozhodně nepatří k těm postavám, které se objevují v každém sešitu. V každé knize ale pravděpodobně ano. Asi se pak není moc čemu divit, že to byla právě Smrt, na kterou si Neil Gaiman vzpomněl, když chtěl napsat další minisérii ze světa Sandmana, minisérii, která bude v podstatě takovým bonusem k tomu, co jsme četli v hlavní sandmanovské sérii. A Neil Gaiman chce udržet soudržnost série, a tak se zaměřuje na některé postavy, které se v hlavní sérii objevovaly. Takže se znovu setkáte s Šílenou Hettie, Foxglove a Hazel. I když jsou i zde jen vedlejšími postavami, je fajn vidět, kam se jejich příběh posunul.

Neil Gaiman umí skvěle pracovat s postavami a dokazuje to i v tomto samostatném dílu, který se věnuje Smrti. Ta práce s postavami je především v tom, že jim dovede dát tu správnou hloubku. Vás bude zajímat, jak se bude osud postavy vyvíjet, co s ní bude dál, jak se něco zvrtne. A přesně takovou postavou je Sexton. Sexton je mladík, kterému je teprve šestnáct let, ale už přesně ví, co chce se svým životem udělat. Chce ho skončit. Chce se zabít, protože prostě nevidí smysl v tom, jak pokračovat. Jenže tu se mu do cesty postaví skutečná Smrt. Nebo alespoň holka, která o sobě tvrdí, že je inkarnací Smrti. S ní se vydává Sexton na podivnou noční jízdu, která by mohla skončit jejich smrtí, ať už proto, že nenajdou srdce Šílené Hettie, anebo proto, že je zde někdo, kdo se snaží Smrt polapit.

Je Didi, s kterou Sexton tráví jeden den, skutečně Smrtí? Na to není až tak důležitá odpověď, protože důležitější je samozřejmě to, jak setkání s Didi změní Sextona. Ten si prožije skutečně bizarní události, alespoň z hlediska normálního lidského života, a musí tak čelit své vlastní malé noční můře ve stylu městské fantasy, ale v podstatě bez toho, že by zažil skutečně fantaskní věci, skoro všechno, co prožívá, je možné nějakým způsobem vysvětlit. Většinou šílenstvím. V tom, co chce Neil Gaiman tentokrát vyprávět, se jeví skoro až naivní, protože je tak nějak od začátku jasné, k čemu vlastně příběh slouží a co bude na jeho konci. Mohu vás uklidnit, skutečně tomu tak bude a všechno je v pořádku. Čtenář dostane to, co dostat má a k tomu ještě krátký příběh o tom, jak pořádně navléknout kondom a co to vlastně může znamenat smrt v tom skutečném, reálném provedení. Ano, na závěr vás skutečně překvapí instruktážní a poučný kraťas od pánů Gaimana a McKeana o tom, co jsou to přenosné nemoci a jak nebezpečné je AIDS.

Neil Gaiman si pro své komiksy vždy vybíral zajímavé kreslíře. Chris Bachalo a Mark Buckingham rozhodně nejsou špatní a postava Eremity je děsivá v tom jak je bezbranná a přesto nebezpečná. Je skvěle nakreslen. V ostatních ohledech ale kresba až tak nevyniká, je vidět, že to jsou především postavy, na které jsou kreslíři zaměřeni a s nimi jsou sladěni. Jako kdyby okolí nebylo tak důležité, respektive fungovalo jen pro dokreslení atmosféry, někdy formou několika málo čar, jindy jen jedinou barvou. Deprese se střídá s takovou příjemnou nostalgií a celé to do sebe docela příjemně zapadne. "Smrt: Vysoká cena za život" rozhodně není nejlepším příběhem Neila Gaimana, ale jako spin-off to funguje způsobem, že se vracíte k postavám, které znáte, máte rádi, jsou pro vás zajímavé. Jako návrat ke známému a oblíbenému je to příjemné.

Komiks "Smrt: Vysoká cena za život" zakoupíte na stránkách Crew.