2016-01-28

#1089: Death Note: Zápisník smrti 13 - 60 %

Death Note: Zápisník smrti 13 (Death Note 13: How to Read)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako "Death Note 13: How to Read" v roce 2006 u Shueisha, Inc. České vydání má 280 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.
Scénář: Cugumi Óba
Kresba: Takeši Obata

V první řadě si nemyslete, že "Death Note: Zápisník smrti 13" je rovnocenným třináctým dílem. To není. Ale to už nejspíš víte, protože jste fandové téhle série a všechno podstatné jste si zjistili. Takže vězte, že třináctá kniha, která nese i podtitul "How to Read" je primárně takovou menší - menší formátem - encyklopedií celé série "Death Note: Zápisník smrti". Je to bohatá knížečka, která obsahuje obrovské množství bonusového materiálu, jenž je opravdu primárně určen těm, kdo sérii milují a kdo chtějí vědět různé detaily o postavách, ale případně také o ději, který je hodně komplikovaný a který jim mohl místy trochu unikat.

Takže pamatujte na to, že tohle opravdu není pro každého, což ale neznamená, že si zde každý nenajde něco, co by ho zajímalo. Já nejsem otaku a nevyžívám se v tom, že potřebuji vědět, jakou krevní skupinu má daná postava, co poslouchá, apod. Mě stačí to, co je v příběhu načrtnuto, protože to je pro mě rozhodující v tom smyslu, že se ukazuje kvalita autora scénáře a případně i autora kresby. A tohle je něco, o čem samotná série mluví dostatečně. Co navíc přináší tedy tato malá encyklopedie série "Death Note: Zápisník smrti"? Tady je stručný obsah:

  • Profily hlavních postav
  • Úplný přehled Smrtonošů
  • Dlouhý rozhovor s Cugumou Óbou
  • Pravda o Zápisníku smrti
  • Jak vznikaly názvy všech 108 kapitol
  • Komentáře k celému ději
  • Dlouhý rozhovor s Takašim Obatou
  • Důvěrně o tvorbě postav
  • Záznamy z vyšetřování zápisníku smrti
  • Cugumi Óba x Takaši Obata - speciální rozhovor
  • 33 otázek
  • 13 faktů o 108. kapitole
  • Rjúkovy zápisky z pozorování lidí
  • Zápisník smrti - čmáranice (yonkoma)
  • Zápisník smrti - původní příběh
Je vidět, že celá tato knížečka je dělána pro fanoušky, a také je vidět, že se pro fanoušky udělá opravdu hodně. A fanouškové toho asi také hodně chtějí. Nebudu se zabývat celou knížečkou, protože se přiznám, že jsem ji celou nečetl. Co mě hned zajímalo, to byly rozhovory s tvůrci a pak také krátké stripy na konci, stejně tak i původní příběh, po kterém teprve následovala série, kterou tu máme již celou vydanou. Óba si totiž na začátku vůbec nebyl jistý tím, že bude příběh někoho zajímat. Jenže jak se ukázalo, fanoušci tohle chtějí. Chtěli podle všeho i nášup, a tak ho dostali. A i když jsem celou knížečku "Death Note: Zápisník smrti 13" nepročetl, tak musím uznat, že toho textu je v ní opravdu hodně, stejně jako je zde hodně ilustrací. Opravdu je to nabušené od začátku do konce.

Na rozhovorech mě zaujalo hned několik věcí, některé vedly k mírnému rozčarování. V první řadě mě neskutečně překvapil systém, jakým byl "Death Note" tvořen. A nemyslím si, že je to pouze případ tohoto komiksu. Óba předal redaktorovi nástin, což je v podstatě zjednodušená kresba s dialogy. Redaktor nástin předal Obatovi a ten - spolu s armádou asistentů - komiks nakreslil. Ta armáda je pochopitelná, protože v Japonsku letí týdenní vydávání. Ti dva tvůrci se tak v podstatě ani neznali a osobně se poznali až po nějaké době. Ani spolu nekomunikovali, vše přes redaktora. Je vidět, že komiks sice může být dílem dvou autorů, ale nemusí být jejich nutným souzněním. Respektive i to souznění je možné na dálku.

Co mě ještě trochu více rozčarovalo, to je skutečnost, jak Óba celý příběh vymýšlel. To, že se v jeho případě jednalo o téměř intuitivní psaní, to mě překvapilo, spíše ohromilo, protože napsat něco tak promyšleného bez toho, abych to měl skutečně dopředu promyšlené, na to musí být člověk neskutečná bedna. Anebo dobře znát vypravěčské techniky, což Óba očividně zvládá. Ale trochu mě překvapilo, že on vlastně nepřemýšlel o příběhu jako o něčem, co by mělo něco sdělit, něco navíc. On ho vnímal jako zábavu. Já to beru, taky píšu, aby to bavilo, ale copak autor nechce nic říct? Copak opravdu píše jen proto, aby to bavilo lidi a dobře se to prodávalo? Tohle mě opravdu rozčarovalo.

Na druhou stranu musím pozitivně kvitovat, že tohle se z knihy "Death Note: Zápisník smrti 13" skutečně dozvíte. Je to upřímné, nebo se to tak aspoň tváří. Asi ani nevadilo, že tvůrci nebudou nutně vykresleni jako skvělí umělci. Když už nic jiného, za tohle ta knížečka stojí, protože se podíváte neskutečně hluboko do toho, jak tak výborná série vznikala. A asi budete překvapeni, jak je to někdy triviální, že se tomu ani nechce věřit. Na konci pak potěší nějaké ty komiksy, nejprve yonkoma ze světa "Death Note" a následně onen původní příběh, který je i přes znalost série pořád dobrý. Pro fanoušky povinnost, pro ostatní, kdo mají sérii rádi, zajímavost. Pro tvůrce komiksů nahlédnutí do tvorby jiných.


Komiks "Death Note: Zápisník smrti 13" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

V Komiksovém deníku již najdete recenze na díly:

2 komentáře:

  1. Anonymní28/1/16 12:52

    zajímalo by mě, jestli podobným způsobem pracuje Kazuo Koike(Crying Freeman). když se podíváme na to, kolik napsal za svůj život příběhů a kolik kreslířů to převedlo do mangy, tak se mi zdá nemožné, že se osobně zná se všemi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osobně si také myslím, že tahle praxe, která tu byla popsána, je asi celkem normální... Jen mě tenhle vhled do japonské tvorby překvapil :-)

      Vymazat