Konečně mám na Comics Blogu i recenzi na poslední knihu "Sin City", která mi tu ještě chyběla. Jedná se o knihu, která vyšla v pořadí jako třetí a rozhodně se nejedná o knihu, která by byla nějak zásadně slabá. Jen jsem prošvihl její první a nakonec i druhé vydání. Podobně jako v případě komiksu "
Sin City 1: Drsný sbohem" však i v tomto případě bude příběh znám i těm, co komiks nečtou, ale rádi se dívají na filmy. Snímek "Sin City" byl tvořen třemi delšími povídkami a jednou z nich byla právě "Velká tučná zabijačka", kde se představil ranař Dwight.
Dwight je zajímavá postava, kterou Frank Miller pro své "Sin City" stvořil. Setkali jste se s ním už v příběhu "
Sin City 2: Ženská, pro kterou bych vraždil", ale tentokrát ho možná ani nepoznáte. Není se moc čemu divit. Chlapec nedopadl ve druhé knize zrovna nejlépe a bylo nutné, aby se skryl. Vzal tohle hodně doslovně, ale to vůbec nevadí. Následky jeho předchozího života ho tolik nedohánějí, i když rozhodně nestojí jen v pozadí. Větší problém je v tom, že se ho snaží dostat současnost, což je samo o sobě dost drsné, a tak se chlapec musí hodně otáčet, aby se dostal do problémů a pak se z nich pokusil zase nějak vybruslit.
Když už jsme v tom hříšném městě, tak nám Frank Miller konečně pořádně představuje Staré město, část, kde se to jen hemží šlapkami, které zde vládnou. Tohle jsou neskutečně sexy ženy, což ve Frankově případě prostě platí a je to doktrína, ale navíc jsou to také ženy nesmírně nebezpečné a vražedné. Zvlášť některé, které se producírují ulicemi Starého města, jsou skutečně takové, s nimiž se nechcete setkat, ani když mají dobrou náladu. Taková je třeba Miho. Není prostitutka, je to jen takový malý bodyguard. Jenže jak je malá vzrůstem, tak je velká svými schopnostmi. To, co předvádí, je prostě úchvatné. Frank Miller si vzal hodně z Elektry, kterou sám také stvořil, ale dal jí ještě víc nevinnosti, ještě menší proporce. Jeho Miho není prsatá krasavice, ale malá Japonka, která ale patří k nejúžasnější postavám, jaké Frank vytvořil. A to nejen pro své skvělé "Sin City".
V příběhu "Velká tučná zabijačka" vidíte nějaké návaznosti na příběhy předchozí, dokonce se zde zmiňuje i to, co se stalo Roarkovi, ale je celkem jasné, že hlavně Dwight sám si bude připomínat "Ženskou, pro kterou bych vraždil". Tohle se mu děje ve chvíli, kdy se snaží odstranit všechny důkazy. To vede k další nezapomenutelné scéně v autě, kde si povídá s jedním mrtvým chlápkem. Frank Miller má dar pro neskutečně cool scény a zrovna do téhle knihy jich narval opravdu hodně. Od prvního setkání s novým Dwigtem, až po střelbu na poslední dvojstránce. Funguje mu to prostě dokonale jako promazaný stroj a je skoro škoda, že už víc v téhle sérii neudělal.
Samozřejmě, "Sin City" má i své slabší příběhy. Knihy "
Sin City 5: Rodinné hodnoty" a "
Sin City 6: Chlast, děvky a bouchačky" nejsou z těch, které by mě tak dostaly, ale stejně zde není žádná kniha, která by byla podprůměrná. Podobný kriminální komiks nemá obdoby - snad jen v sérii "
Criminal", ale tam je styl výrazně jiný - hlavně proto, že se většinou na případy nedíváte očima detektiva, i když v knize "
Sin City 4: Ten žlutej parchant" dojde i na to. Jsou zde vytvářeny jedinečné charaktery, na které se nezapomíná, jedinečný svět, který je tak hnusný, až je prostě krásný. V knihkupectvích a
na stránkách Comics Centra je možné opět koupit všechny knihy, které jsou součástí série, a tak pokud je nemáte, doporučuji si je doplnit, protože "Sin City" celkově patří k tomu nejlepšímu, co u nás v oblasti komiksu vychází.
Žádné komentáře:
Okomentovat