Kresba: J. G. Jones a Lee Bermejo
Musím říct, že první kniha, "
Před Strážci 1: Minutemani/Hedvábný přízrak", mě úplně nezklamala a hlavní první část, "Minutemeni", byl příběh, který stál za to a který měl pro vesmír "Watchmen" nějaký smysl. "Hedvábný přízrak" už byl jen komerční kýč s líbivou kresbou a příběhem, který ničím nenadchnul. Byl jsem hodně zvědavý na to, jak si povedou další dva příběhy. A máme to tady. Druhá kniha je venku, představují se nám Komediant a Rorschach, což jsou mé oblíbené postavy. Kniha opět vyšla v pevné i brožované vazbě a došlo i na limitovanou edici s přebalem, kdy ke knize byl ještě přidán plakát nakreslený Leem Bermejem, který má kresebně na svědomí celý příběh s Rorschachem.
Kniha je tedy rozdělena na dvě části, kdy příběh "Komediant" měl původně šest sešitů, "Rorschach" zase čtyři. Scénáře se v obou případech ujal Brian Azzarello, což je přece jen jméno, které mám spojené spíše s něčím kvalitním. Přesto jsem zůstal střízlivý - pořád se jedná o něco, co se snaží využít - zneužít? - postavy Alana Moora, což je pro mnohé stále svatokrádež. Jak se Azzarellovy komiksy povedly? Tak "Komediant" je spíše zklamání. Zajímavě ambivalentní postava, která má spíše sklon k tomu být šmejd-šílenec, navíc prostředí války ve Vietnamu a do toho ještě Kennedyho rodina. Tohle jsou témata, která se dají skvěle využít, ale Azzarello zůstal alibistický.
V první řadě, on už se alternativnímu pohledu na události smrti JFK věnoval, a to ve čtvrté knize série "100 nábojů". V "Komediantovi" to pojal trochu ze široka. Začlenil do toho celou rodinu a nechal Komedianta procházet událostmi zhruba šesti let. Když se do příběhu začtete, není to tak zlé, ale budete mít stejný pocit jako v případě "Hedvábného přízraku". Jsou zde události, které se tak zásadně nevztahují k dění "Watchmenů" a Azzarello se spíše snaží šokovat svou konspirační teorií, která mu celkem vychází. Ve Vietnamu mu ale naprosto došel dech, protože - co si budeme povídat - Alan Moore tam s postavou Komedianta provedl už dost a překonat to prostě nešlo. Alespoň ne s takovým scénářem a v rámci restrikcí ze strany přístupnosti. Co se však nemůže Azzarellovi vzít, načetl si předlohu a události, které popisuje, sedí do původního díla. Některé zde byly jen zmíněny, některé byly vykresleny z trochu jiného pohledu. Ať tak nebo tak, Azzarello nepřináší nic nového, zásadního.
Pokud se týká kresby J. G. Jonese, ani v jeho případě to není až takové galapředstavení. Jeho linka je dobrá, přesná, pro mainstream naprosto výborná, a pokud nejde do vykreslování menších částí panelů, je to více jak dobré, ale díky síle jeho čáry se menší postavy mění jen v náznaky, což je vzhledem k propracovanosti zbytku celkem škoda. Velké detaily na tváře mu jdou jednoznačně mnohem lépe, i když někdy ty jeho obličeje vypadají celkem voskové, i když to může být dáno i fyziognomií Kennedyových. Jonesova kresba komiks rozhodně nijak nepotápí, ale ani ho neposouvá do nadpozemských výšin. Očekávaný nadprůměr. S ničím menším by se podobný projekt nespokojil.
Druhý příběh, alespoň ze začátku, vypadá trochu lépe. "Rorschach" je také celkem ambivalentní postavou, ale v jeho případě jde vždy za pravdou a sám chce být tím, kdo vykonává spravedlnost, pokud ta je slepá. A ona slepá je. Příběh se prezentuje jako temný thriller, který má detektivní prvky. Ty detektivní prvky jsou zabity, protože skutečné pátrání a hledání indicií se nakonec nekoná a celá pointa jen degraduje zápletku, která byla rozehrána. A to je strašná škoda. Když už se Azzarello i v tomto případě rozhodl, že na vesmír "Watchmenů" kašle a bude se jen na nějaké události odkazovat, ale svým příběhem ve skutečnosti nic neprohloubí, mohl alespoň ten thriller dovést k nějakému zdárnému konci. On se místo toho rozhodl pro filosofování. Mně se zrovna tenhle jeho přístup líbí, ale ani ten nepřevažuje, a tak je "Rorschach" jenom rozháraným pokusem o něco, co nedokáže dotáhnout do konce detektivku, thriller, ani hlubší pohled na náš svět. Nebo aspoň na svět "Watchmenů".
Co mě zklamalo, to je i kresba Lee Bermeja. On je většinou ten, pro jehož kresbu komiks stojí za to. On zvedá úroveň díla, ale nikoli v případě "Rorschacha". Sem tam jsem měl pocit, že si to trochu zjednodušoval, i když třeba hned první panel je úžasný. Jeho Rorschach je také dobrý a třeba nápady pro obálky naprosto skvělé. Co mu nejvíce škodí, to jsou barvy. Celý příběh je laděn do tmavé, spíše až do černé, a to je prostě pro Bermejovu kresbu škoda. Ona nejvíce vyniká s širší paletou barev. Příběh neohromí jak po stránce scénáře, který z dobrého rozjezdu nic nevykřesal a všechno zajímavé pohřbil, tak i z hlediska kresby, která je sice pořád výborná, ale u Bermeja mám vždycky spíše potřebu říkat úžasná.
 |
| Plakát, který byl přiložený k limitované edici |
Asi jsem marně čekal na to, že by se Azzarello pokusil rozšířit děj původní knihy. Pokud jsem si myslel, že to někdo dokáže, tak by to byl právě on. V tomhle směru zklamal na plné čáře. Ano, jeho příběhy do vesmíru zapadnou, ale to by zvládly i příběhy jiných autorů. Něčeho podobného by se dalo napsat mnoho. Pár odkazů na Moorovy "Watchmeny", pár postav, co známe, a pak příběh, který by se dal napasovat v podstatě do jakéhokoli světa. Tohle je prostě komerční projekt a nic na tom asi nezmění ani další knihy. Ale proč ne? I přes všechny výtky, které jsem napsal, je tohle projekt, který mě baví. Nemohu ho dávat na úroveň "Watchmenům", ale pořád je to mainstreamová zábava, která sem tam probleskne zajímavou myšlenkou. A tak se docela těším na třetí a čtvrtou knihu (měly by podle všeho vyjít v září a v prosinci tohoto roku). Třeba ještě překvapí. Nějakou tu naději vkládám hlavně do třetí knihy, která se věnuje Sůvě a Manhattanovi. Se scénářem J. Michaela Straczynského by to přece jen mohlo mít šťávu. Navíc by kniha, alespoň podle originálního vydání měla obsahovat i dvousešitový příběh "Moloch", který napsal také Straczynski. I přes všechny nedostatky jsou tohle pořád celkem jiní superhrdinové, kteří mě nenudí.
Žádné komentáře:
Okomentovat