Tak jo, tohle bude asi trochu delší a trochu náročnější. "Strážci", myslím ti původní od Alana Moora, jsou knihou, která u mě znamenala určitý vstup na vrchol komiksového nebe. Myslím, že nejsem jediný, kdo v téhle knize skutečně vidí něco obrovského. Je zde vykreslen skvělý příběh, ty postavy jsou dokonale živoucí, ale hlavně je zde smysl celého komiksu, který vás donutí popadnout dech, pokud si uvědomíte, jaké jsou vlastně následky toho, co se zde stalo. Alan Moore je můj oblíbený autor a klidně bych se za něj postavil v jeho tvrzení, že vytvářet "Před Strážce" je zbytečnost a že se jedná jen o komerční tah. Samozřejmě, že jsem ke knize přistupoval s předsudky, ale těšil jsem se na to, že se vrátím do světa hrdinů, kteří mě uchvátili tím, že nejsou až tak super. Splnila se negativní očekávání? Stojí "Před Strážci" za to? Tak asi bude lepší začít postupně.
Kniha sestává z celkem dvou sebraných příběhů. Ten první je nazvaný "Minutemani" a vrací se k původním hrdinům v čele se Soudcem v kápi a Metropolem, druhý pak "Hedvábný přízrak" a zaměřuje se na Laurie, kterou dobře známe z "Watchmenů". První má na svědomí sám Darwyn Cooke, který si napsal scénář a pustil se i do kresby, druhého se ujala především Amanda Conner, která si Darwyna půjčila jen na scénář. Tahle kniha je tedy v podstatě dílem pouze dvou autorů, což z ní dělá celkem konzistentní špalek, který se dohromady skládá s celkem obsáhlých deseti kapitola. Šest jich je určeno pro příběh "Minutemani", "Hedvábný přízrak" jich dostal jenom čtyři.
Musím říct, že první příběh, "Minutemani", mě docela potěšil. Především proto, že se vracíme do historie, vracíme se do prvního superhrdinského období. Tohle je vlastně kronika toho, jak Minutemani vznikli, jak dosáhli svého vrcholu a jak se postarali o svůj pád. Darwyn Cooke udělal skvělou věc, a to skutečnost, že vycházel z knihy Hollise Masona, tedy původní Sůvy. Kniha "Pod kápí" je citována i v původních "Watchmenech" a Alan Moore napsal dokonce několik kapitol, které jsou v komiksu také uvedeny jako určité bonusy, které však mají pro příběh smysl. Právě z toho vycházel i Darwyn Cooke a přednesl nám celkem uvěřitelnou verzi toho, jak to tenkrát mohlo s Minutemany být. Velmi příjemná je skutečnost, že zbytečně nekopíroval scény z "Watchmenů", ale zabýval se jen tím, co bylo naznačeno, anebo něčím úplně novým.
 |
| Darwyn Cooke |
Vědom si geniality původního komiksu, vytvořil sám komiks, který se snažil o příběh, siný příběh a vlastně se mu to vesměs podařilo. Minutemani jsou od počátku odsouzeni k záhubě, ale neuvědomují si to. Superhrdinství je zde v kontrastu s leskem a bídou celebrit, ukazuje se to, co to je dělat superhrdinu, a co to je si na něj hrát. Komediant si zachovává svůj nádech šmejda, což je dobře, protože to sakra šmejd je. Musím pak říct, že některé momenty mě dojaly. Ano, částečně je to rozhodně tím, že se vracím k příběhu, který miluji a k postavám, které jsou samy o sobě zajímavé, ale na druhou stranu je to tím, že se Darwyn prostě snažil a scenáristicky uspěl. Pokusil se také o určitou kontroverzi, ale tohle je pořád DC. Moc daleko do násilných a intimních vod zacházet nemohl. Přesto jsou zde témata, která v mainstreamu nejsou až tak moc řešena. Pointa je v duchu Komedianta, je to vlastně dobrý vtip. Hodně pořádný kameňák.
Co říct ke kresbě? Líbí se mi ten styl. Je takový trochu undergroundový, ale zase velmi přesný. Darwyn Cooke má sebejistou, přesnou linku, která se hodí pro tyhle kriminální příběhy. Mohl by kreslit i noir, třeba jen v odstínech šedi a vypadalo by to dobře. S barvami jeho kresba ale také vypadá skvěle a ponořuje vás do té správné atmosféry. Když je den, je krásně prosvětlený, když je noc, je temná. Jeho postavy jsou stylizované, ale to vůbec nevadí. K době a ději se to prostě hodí. První příběh mi ukázal, že "Před Strážci" není až tak špatný projekt. Podtrženo a shrnuto, Darwyn ukázal respekt k předloze, nesnaží se exhibovat, ale naopak podává celkem uvěřitelný příběh, který by klidně mohl být prequelem. A co na to Amanda?
To, že mám doma několik kreseb od Amandy Conner, ještě neznamená, že ji zbožňuji. Může za to především její manžel Jimmy Palmiotti a jeho projekty na Kickstarteru. Amanda se chopila "Hedvábného přízraku", dívky, která musela jít po stopách své matky a být ještě lepší. Je to zajímavá postava, i když v původních "Watchmenech" je v podstatě vše základní řečeno. Ona je tou, do které se zamiluje - nebo tak něco - Dr. Manhattan, ona je tou, kdo stojí u finálních událostí. Není pouze loutkou, i když se tak zdá. Je tou, kdo dává příběhu určitou komplikovaně romantickou rovinu. Otázkou je, co mohla Amanda o postavě říct nového? Odpověď je jednoduchá. Nic. Amanda prostě opakuje to, co Alan Moore s Davem Gibbonsem už řekli. Překvapivě nepřináší vůbec nic nového, i když se nám snaží vnutit, že ano.
Laurie má problémy se svou matkou, která z ní chce mít svůj dokonalejší obraz. Tohle víme. Laurie se to moc nelíbí a chtěla by i trochu jiný život. Ale tohle už taky víme. Co úplně nevíme, to je fakt, že Laurie na několik týdnů - měsíců? - od matky utekla, ta z toho byla dost v háji a musela chlastat, ale oporou jí byl Hollis, který je prostě tou správnou chlapskou postavou, kterou si oblíbíte. Jasně, není to chlap jako Komediant, ale je to prostě správňák. Laurie utekla a samozřejmě, že v 60. letech nemohla utéct jinam než do San Francisca. A tak trochu zprostředkovaně prožíváme období hippies, které mám osobně rád kvůli hudbě, ale v tomhle podání mi zase moc nedává. Jasně, drogy byly důležité, to beru, ale tahle zápletka je prostě ujetá.
 |
| Amanda Conner |
Amanda pojala "Hedvábný přízrak" trochu s nadsázkou, což je patrné. To, že se nebojí kreslit nějaké ty nahotinky, už jsem věděl, že se jí to podařilo propašovat i sem, oceňuji. Jenže to je tak všechno. Příběh se točí kolem Laurie, která se snaží najít sama sebe, ale také kolem toho, že řeší jeden případ. Případ toho, že jedno speciální LSD způsobuje u uživatelů nesnesitelnou potřebu nakupovat. Vzhledem k tomu, že hippies se do jisté míry stavěli proti konzumu, je to vlastně celkem milý paradox, který je ale rozpracován neskutečně obyčejně. Prostě pár bitek s mafií, do toho pochybování sama osobě, a najednou za sebou máte celý příběh a končíte s tím, že je tu navázání na vznik nové skupiny superhrdinů. Hezké, příjemné, až moc banální a očekávané.
Stal Amandy Conner je docela dobrý a se stylem Darwyna Cooka se moc netříská, takže je kniha ještě o něco konzistentnější. Dokáže být místy drsná, sem tam je i hezky roztomilá, což někdy až moc přehání. Projevuje se to v tom, že se najednou na konci stránky, nebo někde jinde na stránce objeví panel kreslený trochu jiným stylem. Má to zdůraznit nějaký pocit. Většinou se jedná o panely celkem vtipné a vy si uvědomíte, že tohle připomíná autorské zásahy do mangy, kdy se tvůrce rozhodne zjednodušit obličejíky, aby bylo jasné, co postava cítí, a aby to bylo vtipné. Nedokážu se pořád rozhodnout, jestli je to příjemné oživení, nebo jen otravující prvek. Ale celý komiks, i díky jásavým květinovým barvám, vyznívá tak trochu nevážně. Takže proč vlastně ne. Tyhle prvky komiks v mých očích zase tak moc nesrazí. "Hedvábný přízrak" mi jednoduše přijde zbytečným zásahem do světa "Watchmenů", důvod, proč zde byly předsudky o tom, že se bude jednat o něco, na čem si studio celkem vydělá.
 |
| Alternativní obálka limitované edice |
Dave Gibbons Amandě Conner řekl, že má být v klidu, že to je jen komiks. Měl pravdu. "Hedvábný přízrak" je jen komiks. Sekvenční umění, ale nic víc. Ten příběh by ničím zásadním, kdyby to nebylo ze světa "Watchmen", nevybočoval. Nakonec tedy knihu hodnotím 70 %. Darwyn Cooke by si zasloužil za své "Minutemany" takový 85 až 90 %, Amanda Conner maximálně 55 %. V průměru to tedy na těch 70 % vychází. Pozitivní je skutečnost, že to originálu neublížilo a autoři se celkem obstojně zviditelnili. České vydání rozhodně nahrává vyššímu hodnocení, především pak díky tomu, že s limitovanou edicí zájemci získali dvě knihy v jedné. Dostali pevnou vazbu s alternativní obálkou, certifikát a k tomu ještě paperback verzi knihy. Pro fanoušky je tohle skvělé, jsem zvědavý, jestli tohle bude nakladatelství praktikovat i dále. Galerie obálek je krásným bonusem, hlavně díky hostování výborných tvůrců. vydání prostě dobré, i když Limitovaná pevná vazba zase tolik navíc nepřinese. Za tu cenu to je však paráda, navíc nedostáváte naprostý brak. Kvalita, i když rozkolísaná, zde je.
