Kniha "Malý princ a Planeta knihomolů" je již jedenáctým kouskem do série o Malém princi a zároveň se jedná o první knihu, která obsahuje už pouze hlavní komiks, žádný vedlejší, který by ho doplňoval, žádný kraťas, který byl většinou třešinkou na dortu. Jak to tak vypadá, tahle skutečnost se nezměnila ani se dvanáctým dílem, který je v době spaní této recenze také již na trhu. Je to trochu škoda, ale přesto zůstává to nejdůležitější. Zajímavý, imaginativní příběh, který rozvíří stavidla naší fantazie a vyšle nás na cestu po planetě, která rozhodně není z těch, jež si standardně představujete. Tentokrát se společně vydáváme na Planetu knihomolů.
Planeta knihomolů, jak už to tak v případě komiksové série "Malý princ" bývá, je místem, které má svá vlastní, velmi specifická pravidla, podle nichž se řídí život na této planetě. Tahle pravidla jsou tentokrát celkem jednoduchá. Obyvatelé zde milují knihy a udržují je ve velké úctě. Ne však jako relikvie. Knihy jsou pro ně tak důležitou součástí života, že bez jejich čtení nemohou ani existovat. Co se ale stane, když někdo knihy krade? Přímo z rukou čtenářů, kteří chodí po zemi, ani nevnímají svět kolem sebe. Tohle samo o sobě je celkem na zamyšlenou. Knihy jsou pro mě osobně určité relikvie. Uznávám je, chci knihy vlastnit, chci je číst. Také to dělám, i když poslední dobou jsou to hlavně komiksy. Jaký má ale smysl žít v knihách? Žít v jiných světech a ne v tom, který je jediný skutečný? Jak moc se pak dokážeme odvrátit od reality a racionálního myšlení?
Tvůrci komiksu "Malý princ a Planeta knihomolů" tohle ukazují na krásné vsuvce, kdy jedna z mladých obyvatelek planety považuje Malého prince za skutečného prince. Je pro ni princem z pohádky a jako takového ho chápe celou dobu. Jsme hodně ovlivněni tím, co čteme, tím, co vnímáme. Ano, věřím, že zombie apokalypsa je možná, ne, na duchy nevěřím. Každý přijímáme něco, co nás tvaruje, co nás ovlivňuje. Myslím, že série "Malý princ" může být jedním z takových ovlivňujících impulsů. A nápad s tím, že Malý princ by mohl být skutečný princ, je vlastně geniálně jednoduchý, jen to nikoho pořádně nenapadlo dát do kontrastu. Jeho princovství totiž nespočívá v tom, že je šlechtic nebo zachránce na koni (i když v sérii se hrdinou stává), ale v tom, že je ve světě dospělých skutečně jakýmsi šlechticem, někým kdo je výš než ostatní, nikoli ale svým přezíravým pohledem na svět, ale tím, jak dokáže svět vnímat a chápat. My takového pohledu už moc schopni nejsme.
Příběh knihy "Malý princ a Planeta knihomolů" je sice nápaditý, ale tentokrát bohužel až moc přímočarý. je zde postava, která je na první pohled zlá a vám je jasné, že k jeho nápravě dojde až moc jednoduše. tohle už je pak až moc neuvěřitelné. Není zde nic, z čeho by se musel kát, a i když je trestem to, že nedostane svou milou, je všechno svaleno jen na hada. Tahle spravedlnost je místy prostě trochu moc postavená na hlavu. Každý si zaslouží druhou šanci, ale ne každý si ji zaslouží venku, mezi lidmi. K čemu jinému by pak byly věznice? Myslím si, že tohle není úplně racionální a smysluplný příklad, který je v knize pro děti. Pro dospělého se pak stává už příliš zjednodušujícím a až nesmyslným. Škoda, když se tohle daří držet v mezích, knihy v sérii "Malý princ" fungují dobře. Tentokrát ale scénárista přece jen trochu přestřelil a volil klasickou linii, než aby vymýšlel trochu něco jiného. Škoda.
Komiks "Malý princ a Planeta knihomolů" můžete
zakoupit na stránkách Kniha.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat