#DP140: The Legend of Shang-Chi

 Autorem článku je Daniel Palička 

Scénář: Alyssa Wong 

Kresba: Andie Tong

Po recenzi na docela ucházející sešit “Ghost Rider: Return of Vengeance” jsem se rovnou vrhnul na psaní mých dojmů z druhého marvelovského sešitu, kterému jsem se chtěl na Comics Blogu věnovat. Vzhledem k tomu, že Marvel oficiálně oznámil film s Shang-Chim, pojmenovaný jako “Shang-Chi and the Legend of the Ten Rings”, kterého bychom se v budoucnu měli dočkat, rozhodl jsem se zrecenzovat nedávno vydaný one-shot “The Legend of Shang-Chi” od kreativního týmu ve složení scénáristka Alyssa Wong a kreslíř Andie Tong. Úplně prapůvodně jsem měl v plánu se nejprve věnovat uzavřené minisérii od Gena Luena Yanga, plány jsem však nakonec přehodnotil ze dvou pádných důvodů. Jednak má v době psaní článku Yangův Shang-Chi již brzy vyjít fyzicky v souborném vydání, které bude obsahovat všech pět vydaných sešitů, a jednak je pro mě v tuto chvíli mnohem výhodnější zrecenzovat kratičký one-shot, protože čtenáři si aspoň mohou udělat obrázek i o něčem kratším, ne jenom o delších komiksových svazcích. Navíc, pro jednou bude aspoň změna.

Každopádně, nyní se můžeme vrhnout na samotný sešit. Ten se věnuje Shang-Chimu, který se jednoho dne v Londýně sejde s dámou jménem Leiko. Ta mu u vcelku nevinného posezení v Libralato's Cafe poví, že do britského muzea dorazila katana jménem Equinox Blade (to by se dalo pravděpodobně přeložit jako Čepel rovnodennosti). Šermíři, kteří jej používali, dle starodávné pověsti zešíleli, a jako by to nestačilo, meč později pozřel jejich jejich duši. Ke stejnému případu došlo relativně nedávno, když čepel pozřela duši ochranky, což vedlo k tomu, že po dobu několika nadcházejících dní byli v bezvědomí. A tak je nutné jednat. Shang-Chi má za úkol se tajně vloupat do muzea a Equinox Blade ukrást. Jak mu ovšem Leiko poví, po mocné zbrani touží ještě jeden tajemný protivník, tudíž je nutné být během mise ostražitý a mít oči na stopkách. 

Zápletka není kdovíjak převratná. Děj se nese v akčním duchu. To znamená, že zápletka je z devadesáti procent postavená na impozantních akčních kung fu scénách, které nepostrádají dynamiku. Ano, uznávám, jsou místy generické a nikterak originální, ovšem v příběhu fungují a jsou správně načasované. Tempo je svižné, přičemž scénáristka vůbec nešetří svižnými pasážemi, jež posouvají vyprávění kupředu. 

Co se týče postav, ty jsou strašně šablonovité. Shang-Chi je psán jako generický, nijak nevyčnívající bojovník, kterého jsme v příbězích s tématikou bojového umění viděli už tisíckrát, jen v jiném, mnohdy lepším provedení. Ostatní protagonisté/antagonisté taktéž nejsou žádná sláva a jejich charaktery nejsou jakkoliv rozvinuty. Na jednu stranu uznávám, že na limitovaném prostoru dvaceti stránek se nedá vymyslet nic kdovíjak převratného, ovšem snaha o napsání sympatických zlosynů a klaďasů, k nimž si dovedete utvořit vztah, je u fiktivního díla asi jedna z nejdůležitějších složek. Bohužel, u “The Legend of Shang-Chi” se autorce nepodařilo nepodařilo ani jednu z postav napsat tak, abych si k ní dokázal utvořit sympatie, což celému komiksu strašně škodí.    

Abych však jen nekritizoval, zkusím vypíchnout pár kladů. Prvně bych chtěl pochválit kresbu Andieho Tonga, jehož styl sice není excelentní, ovšem pěkný bezpochyby ano. To stejné bych mohl napsat i o panelování, které navzdory tomu, že je naprosto obyčejné, k jednotlivým scénám pasuje. A co se týče akce, ta funguje na jedničku, takže v tomto směru bych si neměl na co stěžovat. Ovšem tím výklad pozitiv končí.

 

Sešit “The Legend of Shang-Chi” je podprůměrný sešit, jenž není jakkoliv originální, ani zábavný jako minule recenzovaný “Ghost Rider: Return of Vengeance”. Čtenář dostane one-shot, jenž vyšel čistě z důvodu chystaného filmu, v němž bude Shang-Chi coby hlavní hrdina účinkovat. Že bych si čtení užíval, se v žádném případě říct nedá, a ačkoliv se v rámci současné mainstreamové produkce může z pohledu lidí, kteří současné série tolik nečtou, jednat o příjemnou oddechovou jednohubku, nemohu se zbavit dojmu, že výsledek mohl být mnohem lepší. Ano, pár světlých chvil bych v komiksu přece jenom našel, avšak je jich strašně málo. A výsledný dojem ze čtení v žádném případě nezachrání.