2021-02-27

#DP139: Ghost Rider: Return of Vengeance

 Autorem článku je Daniel Palička



Scénář: Howard Mackie  

Kresba: Javier Saltares


Abychom si od pravidelné nálože recenzí na minisérie z DCčkovské iniciativy Future State trochu odpočinuli, je načase si aspoň na chvíli odskočit ke konkurenčnímu Marvelu. U vydavatelství totiž nedávno vyšly hned dva uzavřené one-shoty, které by si podle mého názoru zasloužily prostor přímo zde, na Comics Blogu. Po dlouhém uvažování a rozmýšlení jsem se nakonec rozhodl nejprve podívat na zoubek sešitu “Ghost Rider: Return of Vengeance”. Na první pohled jde o zcela generický komiks s Ghost Riderem, ovšem nenechte se zmást. Na scénáristický post byl totiž dosazen Howard Mackie, tvůrce, jehož můžete v našich luzích a hájích znát hlavně ze sešitového Spider-Mana, který česky vycházel u Crwe. Kromě něj se však proslavil svou prací na všemožných marvelovských titulech. Série Ghost Rider, ve které uvedl na scénu Dannyho Ketche, v té době zcela nového Ghost Ridera, je dodnes jedna z jeho nejpamátnějších sérií, jakou kdy napsal. Po mnoha letech se k postavě Ghost Ridera vrátil spolu s Javierem Saltaresem, kreslířem původní série z 90. let, aby odvyprávěl krátký, zcela uzavřený příběh. Jak se jim povedl? O tom se pojďme přesvědčit v dnešní recenzi.  



Příběh se nezaměřuje na Dannyho Ketche, jak by někteří z vás zprvu čekali, ale na úplně jinou postavu - Michaela Badiliniho, známějšího pod svým přízviskem Vengeance. Jak již název napovídá, postava se vrcholně vrací na scénu v celé své parádě. Kde jinde musí děj začít, než v samotném pekle, kde je hlavní protagonista vězněn mocnými démony. A co bude následovat dál? Pokud jste tipovali, že se Badilini bude muset vydat na cestu za pomstou, během níž bude muset kosit jednoho démona za druhým a prodírat se spletitými kouty pekla, pak jste se trefili přímo do černého. 



Osobně musím ze všeho nejvíce pochválit styl vyprávění. Musím obzvlášť vypíchnout, že Mackie se nesnaží věci rozebírat přehnaně do detailů. Místo toho je čtenáři servíruje okamžitě přímo pod nos, což napomáhá tempu vyprávění. Autor se s ničím nepáře a propracované bojové sekvence vás ohromí už na první pohled. O to více při čtení doceníte hlavního hrdinu, který, sic není kdovíjak komplexní, má díky svým neobyčejným schopnostem co nabídnout. Tohle všechno je pak výborně okořeněno velmi osobitou Saltaresovou kresbou, jež v mnohém evokuje komiksové časy dávno minulé. Kreslíř však využívá řadu moderních postupů, díky nimž působí výtvarná stránka živě a dynamicky, nikoliv suše a nevýrazně. Jemná tuš spolu s pěkným coloringem pak krásně doplňují atmosféru infernálního prostředí, ze kterého na vás pusto, temnota a prázdno dýchá na každé druhé stránce. 

 


Co však musím zkritizovat, je značná repetetivnost. V průběhu zápletky se neustále opakují jedny a ty samé situace. Vengeance přijde na konkrétní místo, utká se se skupinkou démonů a takhle to pokračuje pořád dokola, dokud se někdy v druhé polovině nedostaneme k zásadnímu zvratu. Chvílemi to pro mě coby čtenáře bylo strašně ubíjející. Zároveň si ovšem musím trochu postěžovat na záporáky. Ačkoliv nejsou nejdůležitější složkou celého komiksu a pravděpodobně nebylo původním záměrem napsat propracované, zlověstné a děsuplné postavy, nemohu se zbavit dojmu, že všichni démoni jsou strašně generičtí. Působí na mě jako bezejmenné figurky na hraní, jejichž jedinou rolí v ději je, aby se objevily na pár sekund a byly v mžiku poraženy. Toť vše. Nezlobte se, ale tohle na mě vážně nefunguje. A abych nezapomněl, závěr by dle mého názoru mohl být mnohem lepší. Neberte mě špatně, otevřené konce nejsou nikdy k zahození, v leckterých případech fungují u fiktivních děl skvěle, ovšem v případě recenzovaného komiksu jsem si říkal, že by bylo lepší, kdyby scénárista přišel s něčím lepším. S něčím, co by nepůsobilo tak lacině a strašně prvoplánově. 



Kdybych to měl nějak shrnout, “Ghost Rider: Return of Vengeance” je ucházející sešit, který vřele doporučuji všem, kteří chtějí nostalgicky zavzpomínat na Ghost Ridera od Howarda Mackieho z 90. let. Dostanete solidní, nenáročný, nijak komplexní, svébytný a od začátku až do konce akčně nabitý příběh, jenž sice není žádná sláva, ale svůj účel plní perfektně a zabaví vás. Ostatní jej klidně mohou vynechat.

Žádné komentáře:

Okomentovat