2013-05-31

#102: Ragemoor - 70 %

Ragemoor (Ragemoor)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě a v limitované edici (100 kusů) v roce 2013. Původně vyšlo jako čtyřdílná minisérie u nakladatelství Dark Horse. Souborné vydání vyšlu u Dark Horse v roce 2012. České vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč a za 2000 Kč v limitované edici.

Scénář: Jan Strnad
Kresba: Richard Corben

Když jsem se dověděl, že chce Comics Centrum vydat komiks "Ragemoor", musím říct, že jsem byl překvapený. O to více mě zarazilo, že tak činí dokonce ve sběratelské edici. Kdo tenhle komiks vlastně zná? Obavy byly hodně rychle rozmělněny rekordem ve vyprodání limitované edice. 100 kusů limitované edice, prodej začíná v 12:00 dne 23. května 2013 - prodej končí v 12:52 toho samého dne. Lidé vykoupili celou limitku za necelou hodinu, to je rozhodně úspěch. Otázkou je, jestli tak činili proto, že je to skvělý komiks, nebo proto, zda je to limitovaná edice, a to samo o sobě je mnohdy zásadní argument ke koupi. Pojďme se tedy podívat na to, kde je pravda.

Původní komiks začal v USA vycházet v nakladatelství Dark Horse v březnu roku 2012 ve formě sešitů. Poslední čtvrtý sešit vyšel v červnu 2012 a již v listopadu téhož roku vyšlo souborné vydání komiksu, a to rovnou v pevných deskách. Pravda, je rozhodně zajímavé, že komiks rovnou vyšel hned v pevných deskách. Do jisté míry je to jistě dáno i tím, kdo komiks kreslil. Kreslířem je Richard Corben. Osobně mám jeden problém hned s ním. Ač je Richard Corben člen Eisnerovy síně slávy, nic to nemění na tom, že jeho styl mi prostě jen tak nesedne. I když umí nakreslit skutečně realistické postavy, navíc má skvělou kresbu z hlediska využití světla a stínu, jeho používání černé a šedé je skoro dokonalé, pořád prostě nejsem schopný překousnout ty jeho divné tvary.

Problém mám třeba hned s postavami. Mají to být černoši? Na tom bych neviděl nic špatného, ale vzhledem k tomu, že strýc se sestřenicí, kteří na hrad Ragemoor přijíždějí za hlavní postavou, Herbetem, mají černošské rysy, předpokládal bych je i u Herberta. U něj ovšem chybí. Je to trochu zvláštní a v černobílém provedení, v němž komiks vyšel i původně, to vytváří trochu podivný dojem. Na druhou stranu, jakmile dojde na kresbu monster a přerostlých zvířat, kresbě není možné nic moc vyčíst, stejně jako kresba hradu Ragemoor, u které vám dojde, proč si právě Corbena vybral pro spolupráci na "Hellboyovi" i Mike Mignola.

Něco od Corbena už u nás vyšlo (příběh „Makoma“ ve sbírce "Hellboy:Pražský upír a další povídky" a také komiks "Hellblazer: Těžké časy"), ale Jan Strnad byl celkem velkou neznámou (pouze povídka v úplně první "Crwi" a také v komiksovém sešitu "Záhadný Spider-Man 11"). České jméno má po předcích, ale sám byl již narozen v Americe. Hezké je, že mu bylo dáno české jméno, respektive česká podoba tohoto jména. To moc nehovoří o tom, že je dobrý scénárista. Spolu s Richardem Corbenem už ale spolupracovali na komiksech "Den", "Mutant World" nebo "Jeremy Brood". Ani jednoho jsme se u nás nedočkali. Pro většinu čtenářů tak byl Jan Strnad nepopsanou stránkou. Co před nás v komiksu "Ragemoor" postavil?

Ragemoor je hrad, starobylý a podivný, kde žije Herbert se svým šíleným otcem, sluhou Bodrickem a kupou dalších poskoků, s nimiž se neseznámíme postupně a kdybych o nich něco prozradil, zkazil bych překvapení. Na Ragemoor přijíždí Herberův strýc s domnělou sestřenicí, která je ve skutečnosti jen herečkou. Herbert dospělou Anorii nikdy nepoznal, a tak švindl neodhalí. Hostitel své návštěvě vypráví zajímavý příběh o tom, že Ragemoor vlastně není hrad, ale je to podivný organismus, který se mění, roste, každé ráno je trochu jiný. Dějí se zde skutečně děsivé věci. Hosté samozřejmě nevěří, ale vzhledem k tomu, že musejí na hradě přečkat noc, sami velmi rychle pochopí.

Co se spolupráci Strnada a Corbena nemůže vzít, to je skutečnost, že jsou schopni dokonale vystavět atmosféru. K tomu se vyjádřil i ředitel Comics Centra Václav Dort: "S minimem postav vytvořil Strnad nádherné atmosférické dílo, které klade důraz spíše na mezilidské vztahy, než na bezejmenné hrůzy nebo hektolitry krve. Jeho dialogy jsou funkční a nápady neortodoxní." S tím, co vytváří hrůzu, nelze úplně souhlasit. Strnad se velmi inspiroval Lovecraftem v jeho vesmírném děsu a hrůze nepopsatelné, kterou se díky Corbenovi popsat podařilo. Hrůzy, které na nás číhají, jsou poměrně jasně definovány. I když je jejich podoba celkem jednoduchá, stejně dává komiksu ten správný impuls. Vždyť nás děsí přece tak jednoduché organismy jako červi. Právě v tomto směru, ve vystavění hororu nikoli lidského, ale založeného na monstrech, Corben exceluje, kdežto Strnad zase ve svém scénáři dává větší důraz na rovinu psychologickou. Tady pak dochází k určitému tření mezi záměry obou tvůrců. Konstrukce hradu je v kontrastu s destrukcí lidského života. Není to vždy úplně pozitivní.

Ve scénáři je možné najít kafkovské motivy. Hned se nabízí spojitost s novelou "Proměna", kde se Řehoř Samsa promění v brouka a zjišťuje tuto skutečnost ráno, po probuzení. Strnad problém pojal z jiného pohledu, přesto navazuje na Kafkovu existenciální strunu a nachází naději tam, kde je na první pohled jen destrukce. Jenže je to naděje lichá. Co vytrpíme, abychom zachránili svět? Anebo je správná otázka tato: Jsme tak moc slabí, že se raději podvolíme, aniž bychom se pokusili o hrdinský čin?

I když má komiks jednoznačně zajímavé prvky a je nadprůměrný, což jsem si, přiznám se, po prvním přečtení v originále nemyslel, po druhém přečtení musím zhodnotit, že zde něco navíc skutečně je. Nikoli však tolik, aby si komiks zasloužil hodnocení výrazně nadprůměrné. Kde jsou chyby? Co se mi nezdá? Strnad využívá jen pár postav, ale rozehrává před námi poměrně rozsáhlou mytologii, která by si zasloužila více prostoru. K tomu, jak je mytologie rozsáhlá, je pak pointa příběhu neskutečně slabá a navíc předpokládaná. Sem tam budete mít pocit, že scénárista už prostě nevěděl, co do děje vložit, aby to bylo ještě zajímavější, ještě odlišnější. To pak vyvolává určitou brakovost, kterou osobně uznávám, brak je dle mého pojem, který byl hloupě zprofanovaný, ale Strnad se snaží brakovost zakrýt spisovatelskými kudrlinkami, možná až trochu zbytečně. Přesto se jemu a Corbenovi podařilo vytvořit něco, co v moderním komiksu tak často nevídáme – atmosférický gotický horor v duchu klasických tvůrců jako Poe, Lovecraft nebo Dunsany.


Minimálně 5 % z hodnocení dělá i české vydání, které je provedeno skutečně skvěle, je to kvalitní pevná vazba (a jen pevná vazba, komiks v paperbacku nebyl vydán), navíc doplněná výtečným překladem Jana Kantůrka, u něhož je pokaždé poznat, že si s textem neskutečně vyhrál. Mluva vás zavede do té správné doby, a to je jen dobře. Dojem z komiksu se tak prohlubuje. V závěru nás ještě čeká bonusová galerie, kde vidíte, jak Richard Corben pracuje, což je myslím velmi zajímavý náhled do jeho tvorby. Komiks "Ragemoor" vyšel v limitované edici, která obsahuje pevnou schránku na komiks, certifikát, plakát, záložku a rukavice na čtení. V úvodu jsem zmínil otázku, proč byla speciální edice tak rychle vyprodána? A odpověď? Asi částečně i kvůli příběhu, ale hlavně si myslím, že to byl dobrý marketing.

Komiks "Ragemoor" si můžete se slevou zakoupit na stránkách Comics Centra.

Žádné komentáře:

Okomentovat