#2013: Žoldnéř 1: Kult svatého ohně

Žoldnéř 1: Kult svatého ohně (El Mercenario 1: El pueblo del fuego sagrado)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně v tomto vydání vyšlo jako "The Mercenary - The Definitive Editions 1: The Cult of the Sacred Fire" (2017). České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Vicente Segrelles

Kresba: Vicente Segrelles

Nakladatelství Crew nás komiksem zásobuje v posledních letech skutečně ve velkém. Dokonce natolik, že už jsem si řekl, že je prostě možné jen vybírat to, co mě skutečně zajímá. A tím, čím nás také hodně zásobuje a co mě hodně zajímá, to je evropský komiks. Jasně, po revoluci tu byly pokusy vydávat série evropského komiksu, ale nebyla to vždy velká jména. A pokud už ano, série se spíše nechytla - viz například "XIII" a ani "Thorgal" to neměl moc jednoduché, i když aktuálně si můžeme celkem výskat. Je vidět, že lidé aktuálně jedou hlavně na Marvel a DC komiksové vlně, ale Crew chce jít dál a přináší nám i komiksy, které jsou sice známé, ale netočí se o nich blockbustery. A tak se nám dostávají i nové evropské komiksy a série, ať už prostřednictvím "Modré Crwe" anebo v knižním vydání. A tak se konečně můžeme setkat i se série "Žoldnéř" původem španělského autora Vicenteho Segrellese.

Vicente Segrelles je podle všeho chlápek, který si docela rád povídá, takže po komiksu tu najdete celkem dost stran o jeho osobě a o jeho tvorbě, takže tuhle část bych vynechal. Pokud vás bude autor zajímat, rozhodně si knihu přečtěte a pak mrkněte i na jeho doprovodný text. Ale rozhodně je zajímavé vědět, že Vicente Segrelles nezačínal jako umělec, ale kreslil technické nákresy, aby se pak k ilustracím dostal přes práci v reklamní agentuře. A až poté, co už měl na svém kontě několik desítek, možná stovek knižních obálek, dostal se i k tomu, aby tvořil komiks. Tahle forma ho zajímala už dávno, ale dostal se k ní vlastně skoro ve čtyřiceti. A co bylo jeho prvním komiksem? Právě ten, co můžete držet v ruce - "Žoldnéř 1: Kult svatého ohně". A je to rozhodně komiks zajímavý, a to na první pohled. Jasně, jsou tu autoři, kteří komiksy malují, zrovna nedávno jsme tu měli komiks "Storm: Kroniky Pandarve". Ale ani v dnešní době to není klasická technika. Vicente Segrelles už ale svůj první komiks vytvářel olejomalbou.

Takže co se vám to dostává do ruky? Ke to fantasy příběh, který je nádherně malovaný a hned po prvních stránkách vám dovede vyrazit dech. A to nejen proto, že je zde krásná a nahá žena. A že se Vicentemu asi velmi dobře kreslila. Nedá sejí moc vytknout a skutečně se na ní krásně dívá. Nahota u žen je podle všeho pro Vicenteho Segrellese celkem standardní a i v rámci tohoto dílu se s ní ještě setkáme. Ale nejsou to rozhodně jen nahé ženy, které vás dovedou uhranout, protože malba je celkově krásná. Malba samotná by samozřejmě fungovat nemohla, ještě jde o to, co je malováno. A tady Vicente Segrelles ukazuje svou žasnou fantazii. Setkáme se s draky a jim podobnými stvořeními, ale především to jsou úchvatná panoramata, z kterých vám odchází dech. Nádhera se dívat na to, jak může být krajina snová, a to i přesto, že se autor snaží dodržovat fyzikální zákony a biologické potřeby. Například osoba, která žila hodně v nížině má v horách a ještě výš pořádný problém a naopak.

Série "Žoldnéř" má celkem třináct dílů, takže jsme skutečně jenom na začátku. Jsem docela zvědavý na to, jestli se uchytí natolik, aby vyšla celá. Snad je to jen zavedený strach z toho, že u nás se prostě série nedovydávají. Kniha "Žoldnéř 1: Kult svatého ohně" rozhodně stojí za přečtení, i když co si budeme povídat, je to hlavně proto, jak je malována. Příběh samotný je velmi jednoduchý, což přiznává i autor sám. Ale díky tomu, že o světě, jež zde prezentuje, přemýšlí, začíná ten svět celkem rychle fungovat. Vicente pak sice používá specifickou techniku, ale moc dobře pochopil komiks jako specifické médium a jeho rozfázování pohybu je mnohdy naprosto úchvatné, až se vám oči valí ven. A moc si je pak ani nezandávejte, protože pak vás dostane i velkým panelem. Třeba vynořování balónu z mraků je naprosto neskutečné, to mě až mrazilo. Takže pokud chcete skvěle namalovaný komiks, "Žoldnéř 1: Kult svatého ohně" tohle rozhodně plní. Jen mu trochu odpusťte, že je krátký a dějově ne až tak vymakaný.

Komiks "Žoldnéř 1: Kult svatého ohně" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

#1991: Královská krev: Svatokrádežná svatba - 80 %

Královská krev: Svatokrádežná svatba (Sang Royal)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Sang Royal 1: Noces Sacrilèges" (2010) a "Sang Royal 2: Crime et châtiment" (2011). České vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alejandro Jodorowsky

Kresba: Dongzi Liu

Alejandro Jodorowsky se dostal do české republiky a byl jedním z nejzajímavějších hostů na Světě knihy 2019. Tedy nejzajímavějších alespoň z mého pohledu. Jsem rád, že jsem si ho mohl poslechnout, bylo hezké ho slyšet ve španělštině, i když jsem z ní rozuměl jen málo. Naštěstí zde samozřejmě byla překladatelka. Byl silný zážitek ho slyšet mluvit, stejně jako vidět, jak je ten člověk vitální. Letos je mu již bylo devadesát let. Ale je energický, skvěle chodí, hýbe se a v hlavě už to má srovnané dávno. Nemusí vám sednout, jaké jsou jeho myšlenky, nemusí vám sednout jeho osobnost, jeho přesvědčení, ale ten člověk tomu věří, a to mi imponuje. Nepodřídil se konvencím, šel si svou cestou, objevoval, a nakonec našel tu svou cestu, kterou skutečně jen z části a v krátkosti na Světě knihy prezentoval. Snad bylo náhodou, pochybuji, že to vydavatelé věděli dlouho dopředu, že Jodo stoprocentně přijede, ale na Světu knihy se sešly rovnou dvě novinky - novinky v češtině - z jeho tvorby. První novinky byly "Oči kočky", jeho první spolupráce s Moebiusem, tou druhou pak kniha "Královská krev: Svatokrádežná svatba".

Komiks "Královská krev: Svatokrádežná svatba" obsahuje hned dva první síly ze série "Královská krev", která v originále nese název "Sang royal". Pokud by se mělo jednat o žánrové zařazení tohoto komiksu, je to historický epos, který v sobě má hodně akčního a - nijak překvapivě - i něco mystického. Shrnutí příběhu by ale mohlo být celkem jednoduché. Je to o tom, jak jeden člověk vládl, ale jak se postupem času měnila jeho situace i jeho přesvědčení. Na začátku sledujeme, jak je velký král Alvar v boji zraněn a sám požádá bratrance, aby nastoupil na jeho místo, protože vojáci musí vědět, že král je v pořádku, aby pokračovali v bitvě a nebyli poraženi. Bratranec si na sebe vezme Alvarovu zbroj a v tu chvíli se jím stává, zradí svého krále a sám se tak prohlásí za krále, Alvara nechá pomalu umírat. Jenže on nezemře. Najde ho nepříliš hezká poustevnice, která ho vyléčí a díky jeho ztrátě paměti ho pojme i za manžela. A zplodí s ním dceru, i když... Ono není všechno tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Kniha "Královská krev: Svatokrádežná svatba" je příběhem člověka, který chtěl být králem, ale vzali mu to, on zapomněl, ale zase si vzpomněl, aby se znovu stal králem, spíše jen proto, že to tak prostě mělo být, aby zjistil, že králem být nechce, že chce něco jiného, což se ale celkem zle posralo, a on se raději zase stal králem, protože je to to, co umí a co mu přináší sílu. Ten příběh je jako cyklus, nebo možná jako sinusoida. Jsou zde prvky, které se opakují, což ale není dáno scenáristickou neschopností, ale naopak záměrem, který zde je. Jako kdybychom neustále padali do stejných chyb, jako kdybychom se z toho cyklu nedokázali vymanit. A to všechno je provázáno tělesností, brutalitou, ale i duchovnem. Nemyslím si, že by to mohlo fungovat u jiného autora, než je Jodorowsky, ale v jeho případě to prostě funguje.

Ale kniha "Královská krev: Svatokrádežná svatba" není místy až shakespearovsky dramatický scénář, ale je to i kresba. Alejandro Jodorowsky si vždycky uměl vybrat zajímavé kreslíře, a to nikoli nutně ze své domoviny, kterou je aktuálně Francie. To je i případ komiksu "Královská krev: Svatokrádežná svatba", který kreslil čínský tvůrce Dongzi Liu. Na jednu stranu si budete říkat, že se Dongzi Liu hodně inspiroval u evropských komiksových tvůrců, je zde krásná tenoučká linka, ne nutně ostrá, jež je doplněna barvami, které nejsou jasné, spíše utlumené a podle všeho počítačové, což ale rozhodně ničemu nevadí. Pak se ale zaměříte na postavy a najednou máte pocit, že se Dongzi Liou hodně inspiroval i v japonské manze, a to jak designem krásných žen, tak i emotivností některých výrazů. Jodorowsky a Liu vytvořili zajímavou dvojici, jejímž výsledkem je dějově poměrně bohatý komiks, který zaujme zvraty, násilím, ale i specifickou kresbou.

Komiks "Královská krev: Svatokrádežná svatba" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

#698: Incal - 75 %

Incal (Incal)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2011. Původně vycházelo na pokračování v šesti dílech v letech 1981 až 1989 v nakladatelství Les Humanoïdes Associés. České vydání má 308 stran a prodává se v plné ceně za 689 Kč (brožovaná) a 949 Kč (vázaná).

Scénář: Alejandro Jodorowsky

Kresba: Moebius

U prvního komiksu od Moebia, který jsem recenzoval – jednalo se o legendární "Arzach" – jsem tvrdil, že je komiks potřeba číst jinak než komiksy ostatní. Komiks beze slov vždy vyžaduje více pozornosti, více vnímání. "Incal" již není stejný případ, komiks je možné číst normálně, bublinu za bublinou a příběh před námi bez problémů vyvstává. Přesto to není úplně snadné a jednoduché čtení, rozhodně ne ve chvíli, kdy jste zvyklí na americké sci-fi, případně americké komiksy.

"Incal" je dalším dílem v edici "Mistrovská díla evropského komiksu", kterou vydává nakladatelství Crew. Tato edice již dokázala, že komiksy zde vycházející jsou pro dnešního čtenáře... řekněme rozporuplné. "Výprava za ptákem času", "Věčná válka" nebo "Arzach", to jsou všechno kousky, které si získají velkou část obdivovatelů, ale stejně tak velká část lidí řekne, že je prostě nezajímají. Není to superhrdinský komiks, kresba není mainstreamová, jak jsme zvyklí a obecně jsou zde rozebírána témata, která nejsou pro pochopení úplně jednoduchá.

Dnešní čtenář je krmen americkým superhrdinským komiksem, který je mnohdy poměrně jednoduchý. Nechci tvrdit, že superhrdinský komiks je obecně banalita, vůbec ne, i zde vycházela stěžejní díla (asi každý fanda nějaký dokáže jmenovat, protože tyhle komiksy vycházej i u nás), ale přesto jsou zde i komiksy, které jsou prostě jednoduché, komerční. Evropský komiks takový není, má jiné styly vyprávění, odlišné pohledy na realitu i na daný žánr. Proto není "Incal" klasickým sci-fi, ale odlišuje se.

Hlavní postavou je John Difool. Je to majitel licence soukromého detektiva třídy R. Jak se k ní dostal a jaké schopnosti má, to se vlastně nikdy pořádně nedovíme. John je smolař, který se připlete k intergalaktickým událostem, které mohou vést až ke zničení celého vesmíru, jak je znám. Incal je přístroj – útvar nebo relikvie? – který se dostane Johnovi do rukou a naprosto mu změní život. Z obyčejného podřadného detektiva se stává člověk, který výrazně ovlivňuje dění v celém vesmíru. Ne, že by z toho měl zrovna dvakrát radost. Naopak, raději by si dal něco pořádného k pití, trochu drog a skončil s nějakou pěknou homeoštětkou. Není mu přáno.

Alejandro Jodorowsky

Alejandro Jodorowsky se vyznačuje velkou představivostí. Ten člověk dokázal stvořit naprosto nový vesmír, který není podobný ničemu doposud existujícímu. I když se samozřejmě nabízí srovnání se "Star Wars", případně i "Star Trekem", je to jenom proto, že ve všech případech se jedná o propracované vesmíry, které disponují nespočetnými rasami, fantastickými tvory a nezapomenutelnými příběhy. Moebius "Incalu" dodává jedinečné kouzlo, které jen podtrhuje unikátnost komiksu. Přesto jsou zde problémy. Netýkají se ani kresby, i když jsem měl pocit, že například poslední dvě části jsou kresleny trochu rychleji, jednodušeji než panely v částech prvních. Nedivím se. Z komiksu jsem měl pocit, že se zbytečně natahuje a i Moebius z toho mohl být unavený. Jodorowsky je docela známý tím, že se snaží příběh pořád rozvíjet, rozvíjet, až najednou zjistí, že vlastně neví kudy kam. Děje se to i "Incalu", kde jsou některé prvky a dějové linie řešeny příliš jednoduše, aby tak mohly být rozvíjeny méně významné epizodky. Nic to však nemění na tom, že "Incal" je jedinečné dílo, které vám pomůže, pokud potřebujete inspiraci, pokud chcete rozvíjet svou fantazii. Nečekejte ale něco amerického, čekejte něco jiného, propracovaného, nového.

#135: Arzach - 80 %

Mistrovská díla evropského komiksu jsou edicí nakladatelství Crew  která nám představuje skvělé evropské komiksy, k nimž bychom se jinak nedostali. Článek je převzat ze stránek Necronomicon (Horor Web), kde jsem doposud zveřejňoval své komiksové recenze. Původně recenze vyšla na adrese: http://www.horor-web.cz/clanky/arzach.html (recenze je mírně upravena a rozšířena)

Arzach (Arzach)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2012. Původně vycházelo na pokračování jako strip v antologii "Métal Hurlant" v roce 1975 v nakladatelství Les Humanoïdes Associés. České vydání má 56 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč (brožovaná) a 379 Kč (vázaná).

Scénář: Moebius (Jean Giraud)

Kresba: Moebius (Jean Giraud)

Nakladatelství Crew by si zasloužilo metál za to, že vydává komiksy v řadě "Mistrovská díla evropského komiksu". Rozhodnout se a vydat komiksy, které u nás nejsou příliš známé, to chce odvahu. Může se tomu dát nálepka nejlepší komiksy našeho kontinentu, ale pořád se najdou tací, kteří nad evropským komiksem ohrnou nos. Nechtějí jít do něčeho nejistého, případně jsou to lidé, kterým evropský komiks nic neříká. Člověk se nemůže divit. Pro čtenáře jsou evropští autoři možná až příliš intelektuální, a tak jen těžko zkousnou komiksy jako "Incal" nebo dnes recenzovaný "Arzach", který navíc z velké části postrádá slova. Určitá averze k evropskému komiksu, nebo spíše jeho neznalost se projevila i v tom, že se pozastavilo vydávání komiksové série "Thorgal" nebo "Rahan", pokračování "Storm" se nedočkáme nejspíš vůbec.

"Arzach", zdálo by se, je sázkou na jistotu. Vždyť ho vytvořil legendární, dnes již bohužel zesnulý umělec, který si nechal říkat Moebius. Už samo tohle jméno vyvolává... něco. Vždy si vybavím Moebiovu pásku a její jeden rozměr ve 3D prostoru. Moebius, původním jménem Jean Giraud (pro puntičkáře Jean Henri Gaston Giraud), je umělcem, který pro evropský komiks, a nakonec i pro světový, znamenal neskutečně mnoho. Nevznikla by další díla nebýt jeho. Abychom nechodili příliš daleko, tak by nevzniklo nic, co má na svědomí Nikkarin. Otázka je, kam sahá inspirace a kde už je kopírování.

Moebius není autorem jediného komiksu a není pouze autorem evropským (dělal například u Marvelu na sérii "Silver Surfer"), ale jednoduše jsou díla, která jsou známější. Navíc "Arzach" je komiks, který je velmi osobní, což doslova dýchá z každého panelu. Díky tomu, že v českém vydání je i příběh "Objížďka", uvědomíme si, jak moc osobní ve skutečnosti "Arzach" je. Když se do něj "začtete", budete mít pocit neskutečna. Někde jsem četl, že tenhle komiks se nedá číst normálně. Je to pravda. Tohle jsou jednotlivé obrazy, které se musejí prohlížet, zkoumat, v mysli propojovat a z nich následně odvozovat, co vlastně autor asi myslel. Pro mnoho čtenářů to bude neskousnutelné, ale pokud v sobě najdete trochu té lyrické duše a zkusíte si příběhy pro sebe interpretovat, objevíte v nich neskutečnou studnici nejen fantazie, ale i poznání lidského chování.

Jednu takovou vlastní interpretaci si dovolím. Je to interpretace příběhu "Arzach", který následuje po "Harzacku", což je ten první, černobílý. "Arzach" začíná tím, že sledujeme letce na pterodaktylím stvoření. Blíží se k falické věži, která v sobě skrývá něco krásného – nádhernou ženu, jejíž křivky jsou dokonalé. Letec zahoří touhou – nutností, chtíčem – po takové kráse, ale zjistí, že je zde překážka – strážce na vrchu falické věže. Jenže on chce tu ženu, chce tu krásu, kterou viděl. Proč? Je jasné, že z čistě sexuálních potřeb. Je pro to ochoten udělat cokoli. A tak zdálky – nikoli přímou konfrontací – strážce zajme, vláčí jej vzduchem a dává na odiv své vítězství. Dav zelených lidí do sleduje. To jsou lidé, kteří se jen dívají, když je jiným ubližováno. Dívají se a nic neudělají. Strážce je pak přivázán na obrovskou kostru – že by další z těch, které někdo zabil, aby dosáhl svého? – a zde je nechán na pospas. Letec konečně může za svou vyvolenou, za svou krásou a uspokojit svůj chtíč. Zde ale zjistí, že ta krása je velmi pomíjivá a že každá mince má dvě strany. Pak prostě uletí. Nedosáhl svého, za to výrazně ovlivnil život nevinného. Proč? Jen proto, že si chtěl užít. Pro lásku? Ne, o tom pochybuji. Kolikrát se my sami honíme za něčím, co se nám zdá úchvatné, jdeme přes všechny překážky a ubližujeme ostatní, jen abychom dosáhli cíle, který v konečném důsledku není tak úžasný, jak jsme si celou dobu představovali.

"Arzach" je nádherný imaginativní komiks, který vypráví příběhy, i když to tak na první pohled nevypadá. Musíte k němu přistoupit s otevřenou myslí a pak si ho užijete. Nesnažte se vnímat příběhy hned, vnímejte atmosféru, metafory, obrazy. Ono se to pak samo poskládá. A jestli ne, kupte si raději "Spider-Mana". Já se přiznám, že "Arzach" také není úplně můj šálek čaje, jako kreslíř bych ho nejspíš ocenil více, ale jako spisovatel musím přiznat, že úvodní příběh „Objížďka“ na mě zapůsobil více než všechno ostatní, co následovalo. To se mimochodem projevilo do cyklu "Cesta", který vydávám na svých stránkách.

Komiks "Arzach" si můžete zakoupit v brožované vazbě a v pevné vazbě.