#1550: Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 5: Hadí soutěska - 70 %

Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 5: Hadí soutěska ( Les aventures de Jo, Zette et Jocko 5: La Vallée des cobras)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 1956 jako " Les aventures de Jo, Zette et Jocko 5: La Vallée des cobras". České vydání má 54 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

Tak jsme se dočkali a skutečně vyšly všechny díly série "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko", kterou vytvořil Hergé a která měla v českém vydávání několik let pauzu. Ale rok 2017 je očividně Hergému zaslíben, protože vyšly znovu všichni "Tintinové" a k tomu ještě právě série "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" došla svého konce v českém vydání. Na trhu je tedy všech pět dílů, nemluvě o tom, že Albatros chystá i možnost koupě kompletního vydání, kde bude všech pět dílů najednou. Hergé tak na našem trhu dostává pořádný prostor a já jsem za to moc rád. Zaslouží si, aby se znovu vydával a aby další mladí i starší čtenáři znovu odhalovali jeho kouzlo, které časem většinou nemizí, snad jen u původních "Tintinů" je možné nějakou tu kritiku najít. Ale Hergé se postupně vykreslil a vypsal a rozhodně stojí za to jeho příběh číst i dnes.

Neplatí to je i příbězích Tintina, ale i o sérii "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko". Ale je pravdou, že tam, kde mě kniha "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 4: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" nadchla, tam mě zase kniha "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 5: Hadí soutěska" trochu zklamala. V první řadě je to proto, že máte pocit, že je hlavní dějová linka prostě jen hodně natahovaná a není až tak zajímavá, jak by se mohlo zdát. Skoro by to chtělo příběh ukončit o dost dřív, než se k tomu Hergé rozhodl. Díky tomu nemá příběh potřebný drive, aby se stal skutečně strhujícím a spíše se tříští na jednotlivé epizodní scény. Ten hlavní příběh je celkem jednoduchý a dá se předpokládat, jak to celé vypadne. "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 5: Hadí soutěska" má docela dlouhý úvod, který mi přišel až skoro zbytečný a spíše vrší vtípky než vyprávění.

Úvod nám zdlouhavě představuje postavu mahárádži z Gópálu, který si dělá dovolenou v Evropě, a vzhledem k tomu, že je to namyšlený egoista, kterému se kdeco znelíbí, nemá problém vidět nepřátele ve dvou dětech a jejich opici. I když vztah mahárádži a Jo, Zefky a Žoka nezačíná zrovna přátelsky, nakonec vede k tomu, že se pan Legrand, otec dětí, je najat mahárádžou na vystavění mostu, který by velmi zjednodušil dopravní logistiku v Gópálu. Jenže to by mahárádža nesměl mít nepřátele na místech, kde o nich ani netuší. Hergé volí klasickou cestu jasného rozdělení na dobro a zlo, kdy nemáte ani na chvíli pochyby o tom, kdo je dobrý a kdo zlý. Snad jen mahárádža je takovou specifickou figurkou, kterou můžete mít rádi, ale také ji můžete nesnášet.

Sešit "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 5: Hadí soutěska" uzavírá sérii asi v tu nejlepší možnou chvíli, protože nejspíš ani sám Hergé už neviděl cestu, jak dál pokračovat, aby to bylo pořád ještě zajímavé. Postavy se neměly kam vyvíjet a přece jen, Tintin v sobě měl větší potenciál nejen pro děti, ale i pro dospělejší čtenáře, což se jeho dobrodružstvími také potvrdilo. "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 5: Hadí soutěska" je naivní příběh, který se snaží hrát na humor, ale jeví se přece jen jako docela zdlouhavý, což mu škodí a ničí jeho tempo. Jo, Zefka a Žoko jsou navíc jako postavy upozaděni a do popředí se dostává spíše pan Legrand a mahárádža. Lehký propad v kvalitě oproti předchozímu dílu, ale pořád pěkná ukázka evropského komiksu pro děti.

Komiks "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 5: Hadí soutěska" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 1: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa"
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 2: Stratoplán H 22, 2. část - Směr New York"
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá"
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 4: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako"

#1548: Poklad dobrodružných příběhů - 40 %

Poklad dobrodružných příběhů

Vydalo nakladatelství Albatros v pevné vazbě v roce 2017. Vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Nemůžu si po moct, ale už na první pohled je tenhle počin trochu zvláštní. Jasně, dá se ocenit, že se snaží čeští tvůrci přiblížit dobrodružnou klasiku, protože to je rozhodně úkol, v kterém by měli i současníci pokračovat, protože knihy jako "Ostrov pokladů", "Robinson Crusoe", "Cesta kolem světa nebo "Kniha džunglí" stojí za připomínání. Některé příběhy jsou stále aktuální a mají stále co vyprávět. Podivné ale je to, že se někdo příběhy, které jsou mnohdy několikasetstránkové pokusil narvat do komiksu, kdy nejkratší má čtyři stránky a nejdelší stránek šest. To je prostě moc málo prostoru na to, aby byly příběhy představeny skutečně v dostatečné míře. A projevuje se to vlastně na všech. Ani jeden není převeden tak, abyste si řekli, že to je super.

Kniha "Poklad dobrodružných příběhů" má jednu velkou výhodu - medailonky autorů psal Ondřej Neff, který jejich životopisy, inspirace, strasti i radosti podal na omezeném prostoru, většinou dvou stran, dostatečně živě a zajímavě. A tak se dovíte něco málo nejen o dílech, ale i o osobnostech, jako jsou Defoe, Cooper, Melville, Kipling nebo London, jejichž díla známá jsou, ale o jejichž životě toho třeba tolik nevíte. První medailonek vás dovede navnadit. Je právě o Defoovi a jeho známém díle "Robinson Crusoe". Následuje čtyřstránkový komiks v podání Luďka Bárty. Hned s tímhle první komiksem jsem měl problém. Kromě toho, že se ze čtyř stránek vytratil příběh, je zde velmi okleštěn, což se dalo čekat, vytratilo se i to zásadní - dobrodružnost. A v podobné vlně se pokračuje.

"Poslední mohykán" je v komiksu zajímavě nakreslen, ale je podán tak, že z komiksu bych nepochopil, o čem to vlastně je. Tomáš Chlud nakreslil "Tři mušketýry" pěkně, dokonce se mu podařilo příběh podat srozumitelně, ale je tak zjednodušen, že prostě došlo k okleštění intrik, není to napínavé a postavy nemají prostor se rozvinout, což je zrovna u tohoto románu důležité. Nejinak musel dopadnout i "Hrabě Monte Cristo", u nějž mi nesedla ani kresba Renáty Fučíkové. "Moby Dick" je převede do komiksu nápaditě, v podstatě beze slov, ale že by vás to navnadilo na román o lidském úpadku? To nevím... "Cesta kolem světa za 80 dní" má kresbu mého oblíbeného Michala Kociána, ale právě na tomto komiksu je vidět, jak málo stránek nestačí. Má pět stránek a z toho pointa zabere jednu celou. Je to celé příliš nesourodé.

Asi nejlépe se podařilo převést "Dobrodružství Toma Sawyera", kdy se neztratilo v komikse ani dobrodružství, ani napětí, navíc kresba Bohumila Fencla s příběhem hezky souzní. "Ostrov pokladů" má hezkou kresbu Karla Jerieho a dokonce i napětí, ale vypravěčská zkratka příběhu ubližuje. "Vinnetou" v krátkém komiksu nefunguje vůbec, ale černobílá kresba Miroslava Pospíšila mě potěšila. Trochu mě překvapilo, že by Nikkarinově provedení "Knihy džunglí" vlastně nevadilo okleštění o dvě stránky. A to ani nemluvím o tom, že text pod obrázky je většinou zbytečný. "Volání divočiny" pak vyznívá jako další obyčejný příběh o věrném psu. Kresba ale dovede skvěle ztvárnit prostředí a atmosféru chladu. "Pouští a pralesem" už je jen takovým pokusem lehce zachránit knihu, ale stejně to nestačí. Pro mě je "Poklad dobrodružných příběhů" pokusem, který se příliš nepovedl a nemá podle mě příliš velký smysl. Rozhodně je lepší, abyste si přečetli původní romány. Jejich komiksově výcucy vám moc nedají.

Komiks "Poklad dobrodružných příběhů" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

#1526: Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako - 80 %

Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako (Les aventures de Jo, Zette et Jocko 4: L'Éruption du Karamako)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 1955 jako "Les aventures de Jo, Zette et Jocko 4: L'Éruption du Karamako". České vydání má 54 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

Série "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" není zrovna sérií dlouhou, protože Hergé vytvořil celkem pět dílů, a tak by se dalo předpokládat, že i česky série vyjde celkem bez problémů. Jenže v roce 2013 se se třetím dílem vydávání zaseklo a skoro to vypadalo, že už další čísla nevyjdou. V roce 2017 ale Albatros znovu vydává Tintina, a to skutečně celou sérii, a tak se rozhodl, že dožene nějaké další resty. Platí to například i pro Egmont, který je nyní součástí Albatros Media a který vydává nové díly ze série "Thorgal". Došlo tedy i na sérii "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko", která u nás pokračuje čtvrtým dílem - do vydání celé série tedy zbývá už jen jeden poslední, kterého bychom se také měli v dohledné době dočkat. Dle všeho ještě v září 2017.

Série "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" v roce 2013 skončila dílem "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá" v trochu nepříjemné situaci. Nepříjemné proto, že se jednalo pouze o první polovinu delšího příběhu, který pokračuje právě v sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako". Konečně jsme se ale dočkali a můžeme se vrátit i k začátku příběhu a dokončit si ho novým sešitem. Pokud by vám první sešit unikl, je na začátku sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" bleskové shrnutí, kdy první panel připomíná, co se stalo. Je to rychlé, žádné zbytečné vykecávání. Rozhodně se mi to líbilo víc než shrnování děje v některých starších amerických superhrdinských komiksech, kde tahle shrnutí mohou zabrat i několik stran.

Jo a Zefka jsou neustále v pořádném nebezpečí. Jde po nich ponorka, za kterou stojí šílený vědec, který ovládá záhadný paprsek, jenž je v názvu celého příběhu. Jejich útrapy rozhodně neskončily a na Hergém je vidět, že mu v případě příběhů šlo hlavně o jedno jediné - chtěl aby se čtenář, ať už dětský nebo dospělý - nenudil. A myslím, že se nudit nebude. Jo a Zefka se dostávají do nebezpečí, ať už proto, že jsou ve špatný čas na špatném místě, anebo proto, že po nich neustále někdo jde. A tak i na relativně malém časovém prostoru dokáže Hergé zvládnout postavy posouvat sem a tam po celém světě, a tak se podíváme nejen na malý ostrov nebo pod mořské dno, ale i do Ameriky, hlavně tedy do New Yorku.

Hergé vytvářel krásné, naivní příběhy, ve kterých je sice násilí, ale je podáváno tak, aby v něm děti vždy měly navrch. A proč také ne? Jeho hrdinové mají k dětem hodně blízko a s dětmi to v takových příbězích prostě musí skončit dobře. Jasně, tyhle příběhy nemusí sednout každému, ta naivita nemusí bavit každého, ale to bude platit spíše pro dospělého čtenáře. Komiks "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" je starý 65 let, ale nemyslím si, že by to bylo až tak moc znát. Naopak, přežil do současné doby velmi dobře a člověk se skoro diví, že Hergé měl pořád nápady na to, jak neustále posouvat obě děti a jejich šimpanze do neustále nebezpečných situací. Možná jsem předchozím dílům křivdil a zasloužily by si vyšší hodnocení. U dílu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" jsem se velmi dobře bavil.

Komiks "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 2. část - Výbuch sopky Karamako" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa"
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 2. část - Směr New York"
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá"

#425: Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá - 70 %

Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá (Les aventures de Jo, Zette et Jocko 3: Le "Manitoba" ne répond plus)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo v roce 1951 jako "Les aventures de Jo, Zette et Jocko 3: Le "Manitoba" ne répond plus", třetí sešit série "Les aventures de Jo, Zette et Jocko". České vydání má 54 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

Hergé nezklame. Dostanete od něj to, co očekáváte. V první řadě je to jeho kresba. Ta vás prostě zklamat nemůže. Je natolik jedinečná, natolik specifická, že si jí jen těžko spletete. Ono na českém trhu ani není moc s kým si ji plést. Nenajdete zde mnoho dalších autorů, kteří by vyznávali přímo tu hergeovskou čistou linku. Jeho kresby jsou navíc natolik jedinečné, mají styl, pojetí, jenž do odlišují. Pravda, ani Hergého čistá linka nemusí sedět každému, ale na druhou stranu se zde opět ukazuje, že i kresba čistou linkou může být velmi bohatá a detailní. Ne úplně moebiovsky, nebo dokonce darrowovsky, ale při pohledu na obálku sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá" poznáte, že tentokrát se Hergé opravdu vyřádil, a to v tom nejlepším smyslu slova.

Jo a Zefka už vyřešili předchozí problém - snahu sabotovat Stratoplán H 22. Příběhy na sebe nijak zvlášť nenavazují, což je dáno částečně i tím, že první v minulosti vyšlo právě "Manitoba neodpovídá". Současná chronologie představuje tento sešit až jako třetí. Úvod vůbec není špatný, protože nám otevírá zápletku, která by mohla být celkem zajímavá. Loď vypluje, ale během plavby Atlantikem se najednou zastaví, nikdo neví, co se děje. Když tu se zničehonic posádka i cestující začínají propadat do spánku. Když se probudí, zjistí, že jsou okradeni, i trezory lodi jsou prázdné. Nikdo netuší, co se stalo. Tuhle zprávu se dovídají Jo a Zefka. Očividně akčnější Jo se rozhodne, že by bylo skvělé zjistit, kdo za to může a proč. Tady se opět dostáváme k tomu, co je pro Hergého celkem typické a co mně osobně vadí. Hodně se toho vyřeší náhodou.

Tam, kde Hergé ztrácí na nápaditosti některých zvratů, však získává na nápaditosti prostředí a toho, jak se příběh postupně vyvíjí. V jednu chvíli jste na pláži kdesi ve Francii a najednou se ocitnete s hlavními hrdiny v nebezpečí toho, že vás sežerou lidojedi. Jak se tohle mohlo stát? I tohle je prostě Hergé. Rád cestuje a své hrdiny vystavuje různým prostředím, různým kulturám. Jo, Zefka i Žoko se už stihli podívat k severnímu pólu, tak proč by se tentokrát nemohli mrknout do trochu teplejších oblastí? Hergému se v tomhle smyslu daří držet zápletku konzistentní a to cestování po světě mu věříte. Je to i proto, že to dokáže propojit se zajímavými dopravními prostředky, zajímavými situacemi a vývojem, který je sice těžko uvěřitelný, někdy dost nahodilý, ale o to exotičtější a tím i do jisté míry novější, originálnější.

V sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá" jsem si potvrdil jednu myšlenku, kterou jsem měl už dřív. Myslím, že mě to poprvé napadlo při čtení klasického tintinovského příběhu "Poklad Rudého Rackhama". Hergé umí naprosto neskutečně kreslit podvodní svět. Když se pustí do větších panelů, alespoň na půl stránky, je to naprosto úchvatné. Jako kdybyste se s ním pod tu hladinu skutečně dostávali. Zadržujete dech z toho, aby se vám voda nedostala do plic. Právě kresba je to hlavní, co mě v případě sešitu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá" nejvíce nadchlo. Příběh sám o sobě není až tak úchvatný, i když postupně nabývá zajímavých rozměrů. Jsem celkem zvědavý, jak se bude pokračovat. Doufám, že Albatros čtvrtý díl vypustí už v roce 2014.

Komiks "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa"
"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 2. část - Směr New York"

#405: Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 2: Stratoplán H 22, 2. část - Směr New York - 65 %

Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 2. část - Směr New York (Les aventures de Jo, Zette et Jocko 2: Destination New-York)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo v roce 1951 jako "Les aventures de Jo, Zette et Jocko 2: Destination New-York", druhý sešit série "Les aventures de Jo, Zette et Jocko". České vydání má 54 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

S knihou "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 1: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa" nás Hergé nechal na půli cesty. Příběh zůstal otevřený a my jsme neměli zdání o tom, jak to celé dopadne. No dobře. Možná není až tak těžké si domyslet, jak to vlastně celé skončí. Je to přece jen příběh pro mládež, a tak nelze čekat, že by tu byly nějaké fatální konce, úmrtí hlavních postav a něco podobného. Hergé je v tomhle směru takový hodný dědeček, který sice prožene postavy hodně drsnými situacemi, ale jinak je pořád nechává přežít, i když v některých případech je jejich přežití skutečně jen dílem scénáře. Pobyt nedaleko severního pólu by asi postavy odnesly víc než jen rýmou, přičemž ani tu vlastně nechytly. Přejděme ale ze světa přílišného realismu do světa dvou mladých sourozenců a jednoho opičáka.

S Jo, Zefkou a Žoko jsme se rozloučili, když se se Stratoplánem H 22 vznesli, aby ho zachránili před zločinci, co ho chtějí zničit. Jenže se dětem podařilo přistát až na nějakém ztraceném ostrově, který rozhodně nebyl New Yorkem, kam by měli mít v první řadě namířeno. Stratoplán H 22 má totiž sloužit tomu, aby byla naplněna závěť pana Pumpa z prvního dílu, který odkáže všechen svůj majetek tomu, kdo dokáže do roka splnit jedinou podmínku - cestovat z Paříže do New Yorku minimální rychlostí 1 000 km/hod. To ale znamená, že se stratoplán musí dostat zpátky do Paříže. Hergé si zase jednou užívá možnost, jak své hrdiny povodit po světě, kde je čekají četná dobrodružství a poznávání nových přátel, stejně jako snaha přežít setkání s nepřáteli.

Kniha je plná eskapád a naprosto koresponduje s tím, co je napsáno v názvu celé série - dobrodružství. Ta dobrodružství zde skutečně jsou, navíc skutečnost, že je prožívají dvě malé děti, případně ještě jejich opička, jen o to více podtrhává sílu celého příběhu. Ten je ale v případě tohoto druhého sešitu možná až trochu moc předvídatelný, nemluvě o tom, že celý příběh trochu vyznívá jako oddalování nevyhnutelného. Naštěstí se Hergému daří vkládat do příběhu zajímavé momenty, které jsou alespoň vtipné. Některé scény s Žoko by mohly celkem fungovat jako samostatné stripy. To, že v příběhu zasahuje vyšší moc a hodně se zde hraje na náhodu, to je další prvek, který mě přiměl ještě o něco snížit hodnocení ve srovnání s prvním dílem.

"Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko" nejsou tak promyšlenými příběhy, jako byly některé s Tintinem, na druhou stranu se ale tahle série zase nemá za co stydět. Tohle je ukázka dobrodružného komiksu v jeho kráse, komiksu kresleného Hergého čistou linkou, která se ukazuje jako skutečně geniální počin. Je s ní možné zachytit všechno a vše vypadá tak, jak má. Navíc to může být i linka sama o sobě, co podtrhuje vtipy - viz například konfrontace Žoko s ledním medvědem. Musím říct, že jsem osobně docela natěšený na to, co přinese třetí díl nazvaný "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 3: Záhadný paprsek, 1. část - Manitoba neodpovídá". Ano, trochu se v těch neskutečně dlouhých názvech vyžívám.

Komiks "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 2. část - Směr New York" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa".

#395: Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko 1: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa - 80 %

Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa (Les aventures de Jo, Zette et Jocko 1: Le testament de M. Pump)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo v této podobě v roce 1951 jako "Les aventures de Jo, Zette et Jocko 1: Le testament de M. Pump", první sešit série "Les aventures de Jo, Zette et Jocko". České vydání má 54 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

I když Hergé rozhodně není autorem jednoho díla, přece jen je znám hlavně jako otec Tintina. Albatros se ale rozhodl, že nás seznámí i s další tvorbou tohoto legendárního belgického tvůrce, a tak se na náš trh podívali i Jo, Zefka a Žoko (v originále Jo, Zette et Jocko). V době, kdy Hergé dokončil první verzi komiksu "Tintinova dobrodružství 6: Ulomené ucho", což bylo v roce 1936 a jednalo se o verzi černobílou, pustil se do prvního dobrodružství s novými hrdiny, konkrétně tedy dětmi Jo a Zefkou a jejich opičkou Žoko. Opička Jocko byla v té době hodně populární hračka pro děti, a tak využil Hergé jejího komerčního úspěchu a začal psát příběhy s opičkou v hlavní roli, nebo alespoň v jedné z hlavních. Přece jen je to pro děti, tak tady musí vystupovat i děti.

Jak už to tak u Hergého bývá, své ranější komiksy předělával, což potkalo i komiks "Závěť pana Pumpa" a další díly série o Jo, Zefce a Žokovi. "Závěť pana Pumpa" nebyl první příběh, který v roce 1936 vznikl. Jednalo se o příběh "Le Rayon du mystère", tedy "Záhadný paprsek", kterému bylo později přiděleno číslo 3, a u nás už první část tohoto příběhu také vyšla. V původním pořadí byla tedy "Závěť pana Pumpa" až třetím příběhem, od roku 1951, kdy byla série znovu vydávána a upravena, došlo k přečíslování a "Závěť pana Pumpa" se stala příběhem prvním. V tomto pořadí jsou jednotlivé příběhy vydávány také u nás. Jejich zajímavostí je pak rozdělení do dvou sešitů. Není to pravidlo, stejně jako to nebylo pravidlo u příběhů Tintina. Některé Tintinovy příběhy měly také přesah do dvou dílů - nejznámější jsou asi "Tajemství Jednorožce" a "Poklad Rudého Rackhama".

A teď už k tomu, o čem vlastně první sešit příběhů dvou dětí a jedné opičky je. Jedná se o sci-fi příběhy, což je velmi příjemné. Tintin se technologiím úplně nevyhýbal (viz například příběh "Míříme na Měsíc"), ale přece jen, jeho příběhy byly hlavně o dobrodružství, cestování a nějaké té kriminální zápletce. Kriminální zápletka nechybí ani u příběhů Jo, Zefky a Žoko, ale začátek je trochu mírnější. Shledáváme se s panem Pumpem, který je zastánce rychlosti, což ho nakonec stojí život. Morbidně zábavný úvod nás přivádí k jeho závěti, kde je jasně řečeno, že ten, kdo do roka dokáže přeletět trasu New York-Paříž rychlostí minimálně 1 000 km/hod, získá 10 miliónů z jeho dědictví. A kriminální zápletka nám se rozvíjí.

Synovci pana Pumpa jsou naštvaní, ale konstruktéři se předhánějí v tom, aby vytvořili letadlo, které tohle zvládne. Jedním z inženýrů, kteří na jednom letadle pracují, je i otec Jo a Zefky a právě na jeho Stratoplán H 22 se celý příběh soustředí. Jsou zde totiž živly, které se snaží, aby dokončení letadla nevyšlo, a jsou ochotny udělat cokoli. Dokonce se neštítí ani toho, aby zastřelily dítě, nebo se o to alespoň pokusili. Z příběhu je hodně znát, že ho tvořil Hergé, je zde podobná zápletka jako v Tintinových příbězích, kdy na jedné straně musí být zlosynové, na druhé straně nevinní lidé, kteří vyhrávají. V podání dvou dětí a jedné opičky je to zábavné, což se projevuje v některých skutečně dobrých vtipech - například lahev s šampaňským. Je poznat, že toho mají Jo, Zefka a Žoko s Tintinem společného mnohem více (postavy jsou si vizuálně velmi podobné, Žoko svými hláškami připomíná Filutu), ale přesto se jedná o příběh, který zaujme a pobaví sám o sobě.

A co teď?

Jsem rád, že se Albatros rozhodl vydat tuhle sérii a trochu doufám, že se podaří ji dovydat (není tak dlouhá jako "Dobrodružství Tintina", má pouze pět sešitů), protože by to mohlo znamenat, že zde vyjdou i další Hergého komiksy, jako třeba jeden z jeho prvních - "Quick et Flupke". Hergé je jeden z tvůrců, kteří dokázali bavit snad vším, co kdy stvořili, a věnovat se jen Tintinovi je celkem krátkozraké. Albatros si tohle uvědomil a já doufám, že si to uvědomí i čtenáři. Jo, Zefka a Žoko rozhodně baví a není to až tak prvoplánové, jako by se při pohledu na obálku mohlo zdát. Některé eskapády vyloženě překvapí (třeba "pomoc" od cikánů).

Komiks "Dobrodružství Jo, Zefky a Žoko: Stratoplán H 22, 1. část - Závěť pana Pumpa" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

#218: Tintinova dobrodružství 24: Tintin a alf-art

Tintinova dobrodružství: Tintin a alf-art (Les Aventures de Tintin: Tintin et l'Alph-Art)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2011. Původně vyšlo v roce 1986 jako "Tintin et l'Alph-Art", dvacátý čtvrtý sešit série "Les Aventures de Tintin". České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 179 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

A jsme u konce. Vždycky, když něco skončí, nějaký seriál, delší umělecké dílo, kde má člověk čas se skutečně sžít s hrdiny, padá na mě nostalgie. Stalo se mi to u "Harryho Pottera", i když tam to zabila úplně první kapitola, stalo se mi to u "Pána prstenů", kde jsem brečel, když Frodo opouštěl Středozemi, a stalo se mi to, hodně intenzivně, ve chvíli, kdy jsem poprvé dokoukal poslední díl "Přátel". A teď došlo i na Tintina. Dočetl jsem poslední díl a vy před sebou máte poslední recenzi, kterou mohu tomuto komiksovému seriálu. A to ani není "Tintin a alf-art" dokončeným dílem. Jak jedno krátké slovo na obálce knihy napovídá, jedná se o scénář a ani ten není kompletní. Proto také sešit procentně nehodnotím, i když vydání je krásné, skvělý tribut tomuto autorovi. Nevíme, jak Hergé zamýšlel příběh dokončit a možná to do své smrti nevěděl ani on sám. Hergé zemřel v roce 1983 a Tintin zemřel s ním. Samozřejmě jen obrazně - už nevyšlo žádné další album, ale ta, co vznikla, jsou stále mezi námi a stojí za to si je připomínat.

"Tintín a alf-art" měl Tintina a jeho přátele zavést do světa výtvarného umění, který byl Hergému samozřejmě velmi blízký. Z toho, co se dochovalo a co Hergé stačil napsat a nakreslit, je zřejmé, že si uvědomoval, jak jsou někteří lidé směšní a myslí si, že všechno je umění, pokud se o tom hodně mluví. Co na tom, že je to vše jen přetvářka a ti lidé nechápu, co má umění vyjadřovat, jen nad tím vzdychají, jak jim to mění život. O tom vlastně sešit měl být. Když pár umělecký kritiků řekne, že tohle umění je vrcholem dnešní doby, lidé tomu uvěří a aby nevypadali divně, budou o těch obrazech obdivně mluvit, ač sami nebudou tušit proč. Pozérství je součástí naší společnosti a Hergé to dobře věděl a ve scénáři to dokázal celkem dobře rozpracovat.

I když není scénář kompletní a chybí zde více jak dvacet stran do standardní délky alba, máme poměrně jasnou představu o tom, co vlastně chtěl Hergé stvořit. Kapitán Haddock utíká před Castafiore, která navštívila město, ale místo, aby jí unikl, tak jí doslova padne do náruče, a top v městské galerii, kde vystavuje zakladatel alf-artu Ramo Nash. Haddock si koupí jeden z jeho obrazu, který je velkým H. Haddock nechápe, co to je, ale je to umění, to je hlavní. Tintin si postupně začíná všímat divných událostí - zmizí jeden výtvarný kritik a další má dopravní nehodu. Něco tu samozřejmě nesedí a čím víc začíná Tintin pátrat, tím víc se dostává do nebezpečí. Nakonec zjišťují, že všechno, co se děje má něco společného s Endaddinem Akassem, což je guru, který propůjčuje lidem energii. Spolu a Ramo Nashem mají plán, jak vydělávat na falešných obrazech mistrů.

Když se blížíme k rozuzlení, scénář končí. Tintin je ve smrtelném nebezpečí a my ho v něm zanecháváme. Tak to asi mělo být. Tintin byl ve smrtelném nebezpečí celou svou kariéru, ale pokaždé se dostal ven. Dostal by se i tentokrát, ale je trochu symbolické, že nevíme jak. Tintin skončil, ale ty příběhy zde jsou stále. A to je důležité. Nemá smysl, aby v nich pokračoval někdo jiný, protože nikdo jiný není Hergé. "Tintín a alf-art" možná není sešitem dokončeným, ale přesto se z něj dovídáme mnohé. Tintin by měl stále co vyprávět a my víme, že prožíval další dobrodružství. A to je hezké. Tintin prostě nesmí a nemůže zemřít.

Vydání knihy "Tintin a alf-art" obsahuje scénář, který se zachoval, ale především i náčrtky, které Hergé stačil udělat. Většina jsou v podstatě jen rozvržené story boardy, které nikdy nebyly dokončeny, ale první tři stránky jsou v podstatě dokončeny. Respektive kresba tužkou a rozvržení jednotlivých panelů je kompletní. Ke kresbě tuší ani k přidání barev však nedošlo. Sešit pak obsahuje ještě náčrty, které vznikaly během tvorby a které ukazují, že Hergé se vydával různými směry a příběh mohl vypadat skutečně různě. Krásný náhled do práce muže, který chtěl své čtenáře těšit až do své smrti. Již několik let byl vážně nemocný a týdně chodil na krevní transfuze, kde se nakazil virem HIV, který nevyhnutelnou smrt uspíšil. Na co vlastně Hergé zemřel, to není přesně jasné, nejčastěji se hovoří o formě leukémie nebo porfyrie. Po sobě ale zanechal neskutečné dílo, které budou lidé milovat ještě dlouho.

Komiks "Tintinova dobrodružství: Tintin a alf-art" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Tintinova dobrodružství 1: Tintin v zemi Sovětů"
"Tintinova dobrodružství 2: Tintin v Kongu"
"Tintinova dobrodružství 3: Tintin v Americe"
"Tintinova dobrodružství 4: Faraonovy doutníky"
"Tintinova dobrodružství 5: Modrý lotos"
"Tintinova dobrodružství 6: Ulomené ucho"
"Tintinova dobrodružství 7: Černý ostrov"
"Tintinova dobrodružství 8: Žezlo krále Ottokara"
"Tintinova dobrodružství 9: Krab se zlatými klepety"
"Tintinova dobrodružství 10: Záhadná hvězda"
"Tintinova dobrodružství 11: Tajemství Jednorožce"
"Tintinova dobrodružství 12: Poklad Rudého Rackhama"
"Tintinova dobrodružství 13: 7 křišťálových koulí"
"Tintinova dobrodružství 14: Chrám Slunce"
"Tintinova dobrodružství 15: Tintin v zemi černého zlata"
"Tintinova dobrodružství 16: Míříme na Měsíc"
"Tintinova dobrodružství 17: První kroky na Měsíci"
"Tintinova dobrodružství 18: Případ Hluchavka"
"Tintinova dobrodružství 19: Koks na palubě"
"Tintinova dobrodružství 20: Tintin v Tibetu"
"Tintinova dobrodružství 21: Šperky madam Castafiore"
"Tintinova dobrodružství 22: Let 714 do Sydney"
"Tintinova dobrodružství 23: Tintin a Los Pícaros"

#216: Tintinova dobrodružství 23: Tintin a Los Pícaros - 90 %

Tintinova dobrodružství: Tintin a Los Pícaros (Les Aventures de Tintin: Tintin et les Picaros)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2011. Původně vyšlo v roce 1976 barevně jako "Tintin et les Picaros", dvacátý třetí sešit série "Les Aventures de Tintin". České vydání má 642 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.

Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

Pokud v ruce držíte sešit "Tintin a Los Pícaros", asi už víte, že je to poslední kompletní sešit s tímto hrdinou, který stačil Hergé za svého života vytvořit. Bohužel při tvorbě sešitu následujícího ho již zastihla nemoc příliš slabého a sešit "Tintin a alf-art" nebyl nikdy dokončen. "Tintin a Los Pícaros" je tak poslední, v pořadí dvacátým třetím sešitem s Tintinem. Užijte si ho, protože víc už toho opravdu nebude. "Tintin a alf-art" u nás sice vyšel, ale jedná se pouze o scénář se základními náčrty - žádná kompletní kresba nebyla dokončena. Ale "Tintin a Los Pícaros" je vhodným závěr pro celou sérii, protože se zde konečně více méně ukončí osud jedné z postav, které se prolínaly hned několika díly. Touto postavou je generál Alcázar.

S Alcázarem jsme se poprvé setkali v sešitu "Ulomené ucho", kdy se seznámil s Tintinem. K dalšímu setkání došlo v sešitě "7 křišťálových koulí", kde byl Alcázar jen hercem, ale to, o co mu skutečně jde, jsme se dověděli až v sešitu "Koks na palubě". Generál, Alcázar se chtěl stát vládcem své země, San Teodorasu, odkud byl vyhnán svým nepřítelem, generálem Tapiocou. Ten zde vládne a Alcázar se pokusil o jeho svržení. Tohle se nestalo úplně úspěšným, ale Alcázar a jeho Los Pícaros se skrývají v lesích San Teodorasu a čekají na svou příležitost. Jak to tak vypadá, ta by se mohla objevit velmi záhy, protože Bianca Castafiore, která je na svém jihoamerickém turné (viz sešit "Šperky madam Castafiore"), byla vládou San Teodorasu zatčena za plánování atentátu na Tapiocu.

Když se o tomhle dovídají Tintin a Haddock, musejí madam nějak pomoct. Nejprve diplomaticky, na dálku, ale oni sami jsou křivě obviněni z toho, že právě na Moulinsartu byl pokus o vraždu Tapiocy plánován. Telegraficky se obě strany osočují, až je nakonec Haddock vyzván k tomu, aby do San Teodorasu zavítal. Tintin čuje nějakou a s Haddockem a Hluchavkou necestuje, ač Haddock se na něj nevykašlal ani ve chvíli, kdy Tintin cestoval jen na základě snu (viz sešit "Tintin v Tibetu"). Ale to by samozřejmě nebyl Tintin, aby se přece jen nezapojil. Trochu to vypadá jako poměrně jednoduchý scenáristický prvek, který vedl jen k tomu, aby se příběh trochu natáhl. Při čtení tohoto sešitu rozhodně nebudete litovat, že jste si ho zakoupili. Je nesmírně dobrodružný a hlavně také zábavný, hlavně Hluchavka se ukáže jako muž se smyslem pro humor. A také pro odpovědnost.

Hergé se v tomto posledním sešitu vrací ještě k některým postavám, které jsme mohli potkat například v Bordurii při "Případu Hluchavka". Kruh s postavami se pomyslně uzavírá. Hergé ale stále měl plány. Dokonce začal trochu rozvíjet postavy. Haddock jako člověk, který nesnese alkohol, mimochodem se zde ukáže, jak silná závislost může být. Tintin dostal nové kalhoty a také nějaké koníčky - doma cvičí a venku jezdí na motorce. Příběh je pak poměrně velikášský a navazuje na to, jak si Hergé dělal legraci z revoluce v komiksu "Ulomené ucho". Jedná se jednoznačně o skvělé rozloučení se sérií. Sešit "Tintin a Los Pícaros" sice obsahuje politická témat, ale zaměřeno je především na zábavu, a to je dobře.

Komiks "Tintinova dobrodružství: Tintin a Los Pícaros" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Tintinova dobrodružství 1: Tintin v zemi Sovětů"
"Tintinova dobrodružství 2: Tintin v Kongu"
"Tintinova dobrodružství 3: Tintin v Americe"
"Tintinova dobrodružství 4: Faraonovy doutníky"
"Tintinova dobrodružství 5: Modrý lotos"
"Tintinova dobrodružství 6: Ulomené ucho"
"Tintinova dobrodružství 7: Černý ostrov"
"Tintinova dobrodružství 8: Žezlo krále Ottokara"
"Tintinova dobrodružství 9: Krab se zlatými klepety"
"Tintinova dobrodružství 10: Záhadná hvězda"
"Tintinova dobrodružství 11: Tajemství Jednorožce"
"Tintinova dobrodružství 12: Poklad Rudého Rackhama"
"Tintinova dobrodružství 13: 7 křišťálových koulí"
"Tintinova dobrodružství 14: Chrám Slunce"
"Tintinova dobrodružství 15: Tintin v zemi černého zlata"
"Tintinova dobrodružství 16: Míříme na Měsíc"
"Tintinova dobrodružství 17: První kroky na Měsíci"
"Tintinova dobrodružství 18: Případ Hluchavka"
"Tintinova dobrodružství 19: Koks na palubě"
"Tintinova dobrodružství 20: Tintin v Tibetu"
"Tintinova dobrodružství 21: Šperky madam Castafiore"
"Tintinova dobrodružství 22: Let 714 do Sydney"

#214: Tintinova dobrodružství 22: Let 714 do Sydney - 90 %

Tintinova dobrodružství: Let 714 do Sydney (Les Aventures de Tintin: Vol 714 pour Sydney)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2011. Původně vyšlo v roce 1968 barevně jako "Vol 714 pour Sydney", dvacátý druhý sešit série "Les Aventures de Tintin". České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.
Sešit je možné zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

Sešit "Let 714 do Sydney" je možná jedním z nejzajímavějších sešitů, jaké kdy Hergé napsal. Je to dáno tím, že se zde objevují prvky, které nejsou pro Tintina právě obvyklé, navíc prvky, které zůstávají nedořešené. Tintin a sci-fi není příliš častá kombinace, i když zatím jsme byli svědky již tří těchto propojení. Sešity "Míříme na Měsíc" a "První kroky na Měsíci" jsou čistokrevné sci-fi, které je založeno na existujících technologiích, respektive na možnostech, které věda v době publikování příběhů již měla na dosah. Odlišný je pak příběh "Záhadná hvězda", jeden z mých oblíbených, kde jsou již skutečně prvky nadpřirozena, které se jen těžko vysvětluje, pomineme-li vysvětlení snové. Sešit "Let 714 do Sydney" je tak již čtvrtým sci-fi příběhem Tintina. Přesto je to příběh velmi specifický a jedinečný ve srovnání s ostatními.

Tintin, Filuta, kapitán Haddock a profesor Hluchavka mají namířeno na mezinárodní konferenci v Sydney, kde mají vystoupit jako ti, co se poprvé podívali do vesmíru a přistáli na Měsíci. Provázanost a předchozími příběhy je tak daná, ale je podpořena ještě dalšími prvky Objevuje se zde pilot Szpim, s nímž se Tintin a Haddock setkali v příběhu "Koks na palubě". Zde také naposledy potkali proradného Rastapopula a jeho nohsleda Allana, který je především Haddockovým Nemesis, i když ten parchant samozřejmě zavaří oběma přátelům a nyní ještě dalším lidem.

Jak se skupina hrdinů snaží dostat do Sydney, mají mezipřistání v Jakartě, kde narazí na Szpima, který pilotuje soukromý letoun, v němž právě do Sydney cestuje miliardář Carreidas. Přátelé se s ním seznámí a on jim nabídne, že mohou letět do Sydney s ním. Jenže Carreidas se do Sydney vůbec neměl dostat. Hrdinové se tak do temných plánů, které kuje Rastapopulos se svými lidmi. Náhodou se tak dostávají do smrtelného nebezpečí, a to jen proto, že nasedli do špatného letadla. Rastapopulos totiž uvádí na trh nové letadlo, kterým je prototyp Carreidas 160. Zde se ukazuje, že Hergé měl cit pro technologie a předvedl letoun velmi zajímavý, se speciálními schopnostmi. Takový příběh pak doslova vyzýval k tomu, aby těch technologií bylo ještě více.

Po unesení letadla však komiks mění tempo a začíná připomínat spíše příběh "Chrám Slunce". To se děje především proto, že se hrdinové ocitají v podivných katakombách, které byly vytvořeny jinou než západní kulturou. A právě v těchto katakombách se začíná odehrávat jeden z nejoriginálnějších Tintinových příběhů, jaké kdy vůbec zažil. Pro fanouška sci-fi je doslov pastva, ale myslím. že si užije i fanoušek komiksu jako takový. Hergé vytvořil napínavý, akční příběh, kde nechybí silné emoce, skvělý smysl pro humor a samozřejmě i zmiňované výdobytky technologie skutečné i pouze fantaskní. Realita se zde spojuje s naprostou fikcí v zajímavém příběhu, který může trochu zklamat tím, že se nesnaží vysvětlovat. Na jednu stranu je to škoda, na stranu druhou i v Tintinových příbězích tak mohou být nějaká ta tajemství, která zůstanou nerozluštěna. Zase příběh, který jsem si užíval od začátku do koncem, i když druhá polovina má přece jen větší grády.

Komiks "Tintinova dobrodružství: Let 714 do Sydney" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Tintinova dobrodružství 1: Tintin v zemi Sovětů"
"Tintinova dobrodružství 2: Tintin v Kongu"
"Tintinova dobrodružství 3: Tintin v Americe"
"Tintinova dobrodružství 4: Faraonovy doutníky"
"Tintinova dobrodružství 5: Modrý lotos"
"Tintinova dobrodružství 6: Ulomené ucho"
"Tintinova dobrodružství 7: Černý ostrov"
"Tintinova dobrodružství 8: Žezlo krále Ottokara"
"Tintinova dobrodružství 9: Krab se zlatými klepety"
"Tintinova dobrodružství 10: Záhadná hvězda"
"Tintinova dobrodružství 11: Tajemství Jednorožce"
"Tintinova dobrodružství 12: Poklad Rudého Rackhama"
"Tintinova dobrodružství 13: 7 křišťálových koulí"
"Tintinova dobrodružství 14: Chrám Slunce"
"Tintinova dobrodružství 15: Tintin v zemi černého zlata"
"Tintinova dobrodružství 16: Míříme na Měsíc"
"Tintinova dobrodružství 17: První kroky na Měsíci"
"Tintinova dobrodružství 18: Případ Hluchavka"
"Tintinova dobrodružství 19: Koks na palubě"
"Tintinova dobrodružství 20: Tintin v Tibetu"
"Tintinova dobrodružství 21: Šperky madam Castafiore"

#212: Tintinova dobrodružství 21: Šperky madam Castafiore - 80 %

Tintinova dobrodružství: Šperky madam Castafiore (Les Aventures de Tintin: Les Bijoux de la Castafiore)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo v roce 1963 barevně jako "Les Bijoux de la Castafiore", dvacátý první sešit série "Les Aventures de Tintin". České vydání má 62 stran a prodává se v plné ceně za 159 Kč.
Sešit zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hergé

Kresba: Hergé

Hned, jak jsem se začetl do komiksu, překvapila mě jedna věc. Hned na šestém panelu první strany je zvláštně použito slovo Romové. Já vím, že politicky korektní je říkat právě tohle slovo, ale komiks "Šperky madam Castafiore" vycházel v roce 1961 až 19692 a kompletní vydání pak v roce 1963. Navíc i dobově spíše sedí slovo cikán. Chápu, že tohle slovo vyvolává negativní dojem, ale tito lidé jsou zde jako kočovníci se svými maringotkami a k nim se prostě slovo Romové nehodí. Ale tak to jen takový drobná výtka k překladu a spíše k mému chápání jednotlivých pojmů.

Co následuje, to už je ryzí Hergé ve své velmi čisté podobě, Hergé, který byl především skvělým vypravěčem vtipů. To dokazuje sešitem "Šperky madam Castafiore", ač rozhodně nemohu říct, že se jedná o naprosto dokonalý sešit, který by se v mém případě zařadil k těm nejlepším. Dojem mi trochu kazila skutečnost, že jsem zápletku i pointu znal z televizního animovaného seriálu, ale to nic neměnilo na tom, že vtipy jsou prostě dobře podané. Ano, po skvělém sešitu "Tintin v Tibetu" může být příběh "Šperky madam Castafiore" zklamáním, ale na druhou stranu, je to jeden z nejlepších Hergého komiksů v Tintinově sérii, které se mohou chlubit skutečně skvěle vystavěný mi vtipy, a to po celou dobu. Absurdní a komické situace se vrší na sebe, ale už to není jednoduchý sled scének jako dříve, třeba "Tintin v Kongu", ale scény jsou smysluplné ve své návaznosti a baví.

Kapitán Haddock má smůlu, protože i když je celkem klidné období a i když se jen snaží trochu si užít klidu a pomoct cikánům, kteří by jinak museli nocovat nedaleko skládky, je postižen úrazem, který mu nařizuje klid a minimum pohybu. Má vyvrknutý kotník. Za to může ten pitomý schod a kameník, který se vykašlal na opravu. Ani to by ještě nebylo tak hrozné, ale zlatým hřebem je příjezd madam Castafiore, neohlášená a nečekaná a vlastně i trochu nechtěná. Všichni pánové na Moulinsartu pak mají co dělat, aby se z tohoto příjezdu vzpamatovali. Dějově není sešit příliš nabitý, ale přece jen - jde hlavně o to, že šperky madam Castafiore mají tendenci mizet, což zrovna není vlastnost, která by se od nich očekávala. Právě kolem šperků se pak točí děj.

Hergé napsal příběh, který by se klidně mohl nazvat ionesovský. Tenhle geniální dramatik, který se proslavil právě absurdními dramaty, by myslím ocenil některé situace, které zde Hergé vytváří. Více si tentokrát pohrál s postavami. Celkem často se u něj stávalo, že se postava v sešitu objeví jen na chvíli, ale nemá na děj vliv. Tady postavy na děj vliv mají, a to v podstatě každá, jak se pak na konci vysvětlí. Madam Castafiore je skvěle vykreslená jako žena, která nesnese nějaké negativní reakce na její osobu, nebo jakékoli osočování. Je to primadona, která si není schopná zapamatovat Haddockovo jméno. Všem obrátí život naruby. A pak si zase odjede. Poté následuje dokončení příběhu a já si myslím, že tohle je jeho největší slabina. Čtenář čeká nějaké velké vyústění sešitu, ale koná se jen takové zjednodušené finále. Tohle kůže trochu zklamat.

Komiks "Tintinova dobrodružství: Šperky madam Castafiore" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Tintinova dobrodružství 1: Tintin v zemi Sovětů"
"Tintinova dobrodružství 2: Tintin v Kongu"
"Tintinova dobrodružství 3: Tintin v Americe"
"Tintinova dobrodružství 4: Faraonovy doutníky"
"Tintinova dobrodružství 5: Modrý lotos"
"Tintinova dobrodružství 6: Ulomené ucho"
"Tintinova dobrodružství 7: Černý ostrov"
"Tintinova dobrodružství 8: Žezlo krále Ottokara"
"Tintinova dobrodružství 9: Krab se zlatými klepety"
"Tintinova dobrodružství 10: Záhadná hvězda"
"Tintinova dobrodružství 11: Tajemství Jednorožce"
"Tintinova dobrodružství 12: Poklad Rudého Rackhama"
"Tintinova dobrodružství 13: 7 křišťálových koulí"
"Tintinova dobrodružství 14: Chrám Slunce"
"Tintinova dobrodružství 15: Tintin v zemi černého zlata"
"Tintinova dobrodružství 16: Míříme na Měsíc"
"Tintinova dobrodružství 17: První kroky na Měsíci"
"Tintinova dobrodružství 18: Případ Hluchavka"
"Tintinova dobrodružství 19: Koks na palubě"
"Tintinova dobrodružství 20: Tintin v Tibetu"