#DP183: Akira #01

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Katsuhiro Otomo

Kresba: Katsuhiro Otomo

Jeden z nejvýznamnějších japonských komiksů vůbec vyšel česky. Konečně! Když byl první díl z věhlasné série poprvé oznámen, byl jsem štěstím bez sebe, protože na našem trhu mohla po tolika letech velkého čekání vyjít první kniha ze série “Akira”, kterou mnozí z vás znáte hlavně díky animovanému filmovému zpracování z roku 1988. Za scénářem původního komiksu stojí Katsuhiro Otomo a dodnes jde asi o jeho nejznámější dílo, jež i dnes má čím ohromit čtenáře.

Příběh je zasazen do budoucnosti roku 2019. Nacházíme se v Neo-Tokyu, původně Tokyu, které bylo během třetí světové války zničeno a následně kompletně přebudováno do modernější podoby. V hlavní roli sledujeme dva mladíky, kamarády Kanedu a Tetsua, kteří patří do jednoho z několika soupeřících motorkářských gangů. Během jednoho z nočních závodů narazí na mladého, divně vypadajícího kluka s tváří starého muže, načež dojde k sledu událostí, které povedou k dobrodružství, jaké nemá obdoby.  

Co musím vypíchnout asi ze všeho nejvíce, je bezpochyby výtvarné zpracování. Katsuhiro Otomo se kromě scénáře chopil i kresby, a tak má nad svým dílem plnou kreativní kontrolu, což je patrné hned v několika směrech. Může si vyhrát se scenériemi a prostředím. Každičký panel či dvojstránka jsou detailně prokresleny a Otomo si dává záležet se sebemenšími detaily. 

“Akira #01” ovšem neexceluje pouze po výtvarné stránce. Děj má spád, a ačkoliv má kniha něco kolem 350 příběhových stran, stále vás dokáže překvapit něčím nečekaným, ať už šokujícími zvraty, novým, pro čtenáře úplně neznámým prostředím nebo postavami, u nichž si nemůžete být zpočátku vůbec jistí, na jaké straně vlastně jsou. Ano, začátek je sice mírně rozvleklý a chvíli trvá, než se do vyprávění naplno ponoříte, jelikož musí být fiktivní svět čtenáři popsán co možná nejdetailněji, ale mám pro to pochopení a z objektivního hlediska nejde o velkou vadu na kráse.   

“Akira #01” je solidním svazkem, který mimo úchvatné výtvarno dokáže čtenáře zaujmout svižným stylem vyprávění a skvělými akčními sekvencemi. Osobně se nemohu dočkat další knihy, protože to, co Otomo předvedl v prvním svazku, je něco nevídaného. A jestli má “Akira #01”  být pouze začátek něčeho většího, mnohem bombastičtějšího, můžeme být zvědaví na to, co velkolepého si na nás autor připravil v dalších dílech. Nechme se překvapit... Každopádně, do dalšího svazku se rozhodně vrhnu. 

#DP182: Zvrácená

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Haruto Ryo

Kresba: Haruto Ryo

Občas se stane, že do komiksu nejdu s velkým očekáváním. Nepřečtu si anotaci na zadní straně, nepodívám se na ukázky - maximálně si komiksem párkrát prolistuji, ať mám trošičku představu o kresbě - a nehledám si žádné obsáhlé recenze. O to větší překvapení pak přijde po dočtení. Člověk je plný pocitů a emocí, protože četl něco, co jej uchvátilo. Něco, co se na českém komiksovém trhu jen tak nevidí a co nemá obdoby. V případě mangy “Zvrácená” můžeme mluvit o zcela výjimečném kousku. Ale nepředbíhejme.

Vydávání mangy u nás má již dlouholetou tradici. Díky nakladatelství Crew a mnoha dalším jsme se mohli dočkat nejen populárních, pravidelně vycházejících japonských sérií (jmenovitě třeba Naruto, Bleach nebo Útok titánů), ale také řady unikátních, zcela výjimečných děl, jež se od klasických sérií liší. V tomto případě jde hlavně o obsáhlejší, značně komplexnější a promyšlenější knihy, a to například “Ghost in the Shell”. “Zvrácená” od Haruty Rya patří do druhé zmíněné skupiny.

Není to poprvé, co u nás vychází hororová manga. Již v minulosti jsme se dočkali hned několika zajímavých počinů, ať už “Tokijského ghúla”, “Skrýše” nebo hrůzyplných děl Junji Ity. Všechny nám ukázaly, že se strachem a napětím lze ve fikci pracovat osobitě, jedinečně, bez jakýchkoliv limitů. Tak aby čtenář měl při čtení husí kůži, pociťoval jistý druh napětí, a především aby měl strach o hlavní postavy. Mezi výše zmíněné tituly se může “Zvrácená” s klidem zařadit, a to hned z několika důvodů.

Děj může někomu zpočátku připadat jednoduchý a nikterak výjimečný. Jenže jak se postupně dostáváte dál a dál, zjistíte, že “Zvrácená” má čím zaujmout. Už zápletka je postavená na velmi solidních základech. Dle jedné městské legendy se lidem uprostřed noci objeví u odpadků tajemná dívka v kostýmu lolity. Vždy se jich zeptá, jestli nechtějí sestřičku. To, jak konkrétní člověk dívence odpoví, je čistě na něm. Nicméně, následky si pak ponese sám, což platí i v případě hlavního hrdiny.

Ponurá, perfektně vykreslená atmosféra je doplněna precizní výtvarnou stránkou, jež ohromí nejen díky výrazným linkám, ale také výbornou prací se stínováním. O to více pak vyniknou některé drobné detaily, ať už výrazy v obličejích či emoce titulních hrdinů. Scénář díky svižnému tempu, příjemným, byť leckdy jednodušeji napsaným postavám, dynamickému panelování a poutavému stylu vyprávění nepřestane ani na vteřinu bavit. Čtenář má důvod se dějem prokousávat dál a dál, jelikož chce vědět, co se stane. A ano, ačkoliv má kniha téměř 400 stran, děj uplyne jako voda.

Haruto Ryo dokázal odvyprávět intenzivní, napínavý a nervy drásající zápletku, jíž nechybí sympatické postavy, perfektní budování atmosféry, precizní, do detailu propracované výtvarné zpracování a stvůra, která není tak předvídatelná, jak se může na začátku zdát. Dvě závěrečné povídky jsou pak příjemným bonusem. Hlavní části sice nesahají ani po kotníky (ostatně, to, co fungovalo na hlavním příběhu, nelze zopakovat v kratičkých povídkách), ale i navzdory tomu jsou kvalitní, plynulé a skvěle vypointované. Obzvlášť ta první se vám zaryje do paměti. Když to tedy vezmu kolem a kolem, “Zvrácená” je svazek, jenž na českém trhu má své právoplatné místo. Pro všechny fanoušky mangy a hororového žánru jde o povinnost!

#DP181: Zabiják démonů #01: Krutost

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Koyoharu Gotōge

Kresba: Koyoharu Gotōge

Komiks “Zabiják démonů #01: Krutost” je vůbec první mangou, kterou na Comics Blogu recenzuji. Jistě, v minulosti jsem se sice věnoval několika Východem inspirovaným komiksům, většinou šlo o kousky z vydavatelství Marvel (jmenovitě třeba povídka z minisérie “X-Men: Fairy Tales”), ale o ryze japonské počiny rozhodně nešlo. O to více jsem rád, že jsem se k první knize jedné z nejpopulárnějších mang současnosti mohl dostat.

Abych pravdu přiznal, o sérii “Zabiják démonů” (v angličtině Demon Slayer neboli Kimetsu no Yaba) jsem v životě neslyšel. A to mám s mangami nemalou zkušenost! Vůbec jsem netušil, do čeho jdu, a nevěděl jsem, co mám očekávat, takže jsem mohl být jedině překvapen. Jaké jsou mé celkové pocity ze čtení? Hodně pozitivní! Ale zbytečně nepředbíhejme.

Děj pojednává o chlapci jménem Tandžiró, který se živí prodejem uhlí, což, jak sami asi uznáte, není úplně nejzábavnější práce pod sluncem. Obzvlášť když žijete v Japonsku během období Taišó (roky 1912-1926). Nicméně, to nejzajímavější teprve přijde. Když se jednoho dne vrátí domů, uvidí celou rodinu mrtvou. Jak nasvědčují okolnosti, padla za oběť démonovi. A jako by toho nebylo málo, jeho sestra Nezuko se sama stane démonem. Hlavní hrdina se proto bude muset vydat na dlouhou výpravu, během níž bude muset nejen zjistit způsob, jak z Nezuko udělat zase člověka, ale také najít a pomstít se vrahovi jeho rodiny.

Z výpravného hlediska si zatím nemám moc na co stěžovat. Přece jenom, jsme na samotném začátku a Koyoharu Gotōge teprve rozjíždí zápletku celé série, čili není důvod hned vytasit všechna esa z rukávu. Ústřední dvojice je nám představena tím nejlepším způsobem, jakým mohla být. Dynamika mezi oběma hrdiny funguje perfektně, což je obzvlášť umocněno - pro mě velmi překvapivě - Tandžiróvými vnitřními monology, jež hravě ozvláštňují vyprávění. Navíc, autor klade důraz nejen na vývoj charakterů Tandžiróa a Nezuky, ale také na postupné uvedení nových postav do děje a na skvostnou akční složku, jež vám vyrazí dech. A abych nezapomněl, výtvarná stránka je neuvěřitelná!

Co se týče negativ, není jich naštěstí mnoho, navzdory tomu jsem ovšem pár drobných vad na kráse přece jenom našel. Jako první musím zmínit přehnanou zkratkovitost v druhé polovině. Hrdina si musí projít několika tréninkovými sekvencemi, které jsou bohužel strašně krátké. Jistě, někdo může argumentovat, že se odehrály ve větším časovém úseku a bylo by zbytečné se jim dlouze věnovat, ale mně osobně přišly strašně odbyté. Dále si musím trošičku postěžovat na úvod, který byl docela rozvleklý, a ještě na konec, který byl useknut v té nejlepší možné chvíli (tohle ovšem není nějaká velká vada na kráse, jde spíš o můj subjektivní problém).

“Zabiják démonů #01: Krutost” funguje především jako úvod k sérii, která se má dříve nebo později rozjet. A co si budeme povídat, to nejlepší nás teprve čeká. Každopádně, to nic nemění na celkových kvalitách první knihy. Má svižné tempo, sympatické hlavní postavy, skvělou akci, parádní panelování, scénář, který má čím překvapit, a kupodivu i solidní práci s prostředím, což jsem nečekal. Za mě ryzí spokojenost. První kniha mě dokonale navnadila na další část a už teď se nemohu dočkat, až si budu moci druhou knihu přečíst.

#2140: Pokémon - Red a Blue 2

Pokémon - Red a Blue 2 (Pocket Monsters Special 2)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako "Pocket Monsters Special 2" v roce 1997. České vydání má 216 stran a prodává se v plné ceně za 229 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hidenori Kusaka

Kresba: Mato

Pokud budeme knihu "Pokémon - Red a Blue 1" vnímat jako uvedení do děje, seznámení se s postavami se světem, který Red obývá a po němž cestuje, pokud to budeme brát jako první nakouknutí do světa Pokémonů, tak kniha "Pokémon - Red a Blue 2" už pracuje s tím, že ten svět známe a chceme vědět, co bude s Redem dál, jak se v tom světě popere se všemi překážkami, které se mu postaví do cesty, a jestli využije možnosti, jež se mu naskytnou. I tentokrát je řešen děj především epizodně, kdy se zdá, že na sebe jednotlivé příběhy nenavazují, ale jsou to Rakeťáci, kdo je spojuje, tedy samozřejmě kromě postavy samotného Reda, jež je spojujícím článkem všech příběhů a neobjede se bez něj žádný. Každý se točí jen kolem něj, a pokud se objevují nové postavy, tak jen proto, aby se s nimi mohl spolčit, něco se od nich naučit, nebo s nimi bojovat.

Docela zajímavou postavou, která se v komiksu "Pokémon - Red a Blue 2" objevuje, je Green. Je to dívka a je jakousi variantou k hlavním hrdinům - Redovi a Blueovi. Red je tedy kladným hrdinou, Blue je tím, který je vždy trochu před Redem, ale chybí mu určitá pokora, kterou Red má. Green je také trochu odkaz na to, že se původní hry pro Nintendo jmenovaly právě Red a Green, kdy Green bylo použito pro japonský trh, pro trh mezinárodní se jméno této verze změnilo právě na Blue. Takže je to vlastně takový milý odkaz na to, jak to bylo s historií vydávání původních pokémoních her. Teď se možná dá očekávat, že přijde i postava, která se jmenuje Yellow, protože i tohle byla verze, která se objevila na japonském trhu. Na japonském trhu se jednalo o čtvrtou hru ze světa Pokémonů, ale na mezinárodním trhu šla Yellow jako třetí, tedy následovala hned za Red a Blue.

Ale zpět k manze "Pokémon - Red a Blue 2". I když se tu rozvíjí - ne moc okázale a dlouze - vztah Reda s novou postavou, s Green, tak o něco důležitější je to, jak se rozvíjí jeho vztah k Rakeťákům. Ti se mu dostávají do cesty stále více a více, a tak s nimi musí bojovat, anebo alespoň pomáhat těm, kteří se dostali do kontaktu s Rakeťáky jako první a zůstali díky tomu v problémech. A že to nejsou mnohdy problémy malé, třeba tu máme epizodu, kde jsou duchové, a to jsou přece jen Pokémoni, kteří mohou být docela děsiví. I tohle je na manze "Pokémon - Red a Blue" docela pěkné - skutečnost, že se dovídáte o tom, jaké druhy Pokémonů existují, jak jsou různé, jak se od sebe odlišují. A mimochodem, je docela zajímavé je vidět v příběhu, přece jen trochu jinak, než jsou vidět třeba v aktuální Pokémon GO hře, kde jejich odlišnost v prostředí zaniká a projeví se jen silnými stránkami a slabinami v bojích. V komiksu je vidět, jak se Pokémoni podle svého druhu vyskytují na jiných místech, příběh díky jejich druhu nabývá trochu jiný žánr apod.

S knihou "Pokémon - Red a Blue 2" se to má podobně jako s jejím předchůdcem "Pokémon - Red a Blue 1". Je to kniha, která na chvíli zabaví, ale není to něco, co za každou cenu nadchne lidi, kteří nejsou fanoušky hry nebo seriálu. Je to manga primárně určená pro fanoušky, je pobaví, jim ukáže, jak také může jejich oblíbený svět vypadat a třeba si tu najdou i svoje oblíbené příběhy, protože v nich budou vystupovat Pokémoni, které mají rádi. A je fajn, že tu není tak okatě zaměřeno na Pikachu jako třeba v seriálu, i když i zde má logicky své místo. Holt Pikachu se stal až moc velkým tahákem, než aby se bez něj komiks obešel. U knihy "Pokémon - Red a Blue 2" kvituji hlavně skutečnost, že zde příběh jako celek získává větší pospolitost a že se dění někam posouvá, nejsou to jen nezávislé epizodky. Čtenáře pak mnohem více zajímá, co bude dál a jestli Red dosáhne nějakého z cílů, o něž usiluje. Pak se i docela těším na třetí díl.

Na Comic Blogu najdete recenzi na knihy:

Pokémon - Red a Blue 1

#2136: Pokémon - Red a Blue 1

Pokémon - Red a Blue 1 (Pocket Monsters Special 1)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako "Pocket Monsters Special 1" v roce 1997. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 229 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hidenori Kusaka

Kresba: Mato

Pokémon je fenomén, který existuje už docela dlouho a nebudu lhát, dávno jsem u propadl a doteď jsem tak trochu jeho součástí, hlavně proto, že denně hraji Pokémon GO. Komiks s Pokémony u nás pořádně nevycházel, ale Crew se rozhodla, že je třeba tohle napravit a začala v loňském roce vydávat komiks "Pokémon - Red a Blue", což je manga, která se na trhu objevila poprvé již v roce 1997. Ale v té době ještě náš komiksový trh nebyl tak silný, a tak jsme si museli na Pokémon mangu počkat více jak dvacet let. No, něco se k nám dostává docela pomalu. A vlastně můžeme děkovat právě hře Pokémon GO, že se zájem o Pokémony ve velkém zase obnovil, děti se o ně stále zajímají a jsou tedy cílovou skupinou, které je komiks "Pokémon - Red a Blue" určen. Rozhodně nečekejte nic světoborného, ale pro fanoušky Pokémonů je tohle rozhodně určeno.

Pokud znáte seriál, který jsem jako dítě také sledoval - i když dítě... no možná už spíš jako puberťák - tak něco podobného na vás čeká i v komiksu "Pokémon - Red a Blue 1". Ten se jmenuje Red a Blue pro to, aby nám prezentoval příběh prvních videoher s těmihle postavami, protože právě Red a Blue byly první verze. V současnosti jich je už tolik, že jsem už dávno ztratil přehled a rozhodně nepoznám všechny Pokémony. Ale v těch prvních 151 bordel nemám. V seriálu se postavy nejmenovaly Red a Blue, ale Ash a Gary. V podstatě jde o to, že tu máme dva rivaly, kteří mají ale stejný cíl - stát se těmi nejlepšími trenéry Pokémonů. Red je takový ten lehce troubovitý kluk, který ale v sobě něco má a jde si za svým za každou cenu. V podstatě takový Naruto. Blue je pak frajírek je namachrovaný, ale nemůže se mu vzít, že schopnosti také má. A je v něčem určitě lepší než Red. Tohle je v podstatě stejné východisko pro seriál i pro Mangu. A stejně jako v seriálu, i v manze je Blue jen okrajovou postavou, která se objevuje nepříliš často, ale vždy Redovi ukáže, jak daleko je a Red z toho má mindráky. Ale sem tam také spojí síly.

Kniha "Pokémon - Red a Blue 1" je tu především jako seznámení se s postavami a se světem, kde se dění odehrává. Pokud jste už Pokémony hráli nebo viděli seriál, budete zde jako doma, pokud je pro vás tenhle vět nový, rozhodně se neztratíte, protože vše je celkem polopaticky vysvětleno. Vlastně jde jen o to, abyste pochopili, že Pokémoni existují, jsou zde trenéři, kteří je chytají, cvičí a bojují s nimi a sledují různé cíle. No a pak je tu také skupina, která jim chce zavařit - to jsou Rakeťáci, ale těm se trochu víc věnuje především druhá kniha. V seriálu hraje hlavní roli Pikachu a ten má důležitou roli i v této manze, ale není na něj soustředěno až tolik pozornosti, což je dobře, protože jsou i další Pokémoni. A s těmi nás manga docela dobře seznamuje, protože každá kapitola se jmenuje podle jednoho Pokémona, respektive v názvu je "versus nějaký Pokémon". Takže se vždy čtenář seznámí s nějakým novým Pokémonem a nutně ne jen jedním. Pro fanoušky příjemné, pro nováčky jakbysmet.

Pokud si myslíte, že od knihy "Pokémon - Red a Blue 1" dostanete nějaký zásadní komiks, je to celkem logicky lichá představa. "Pokémon - Red a Blue 1" je primárně komiks, který má bavit, komiks s jednoduchým základem, že pokud bude hlavní postava činit dobro, možná sem tam narazí, ale nakonec se jí to vrátí jen dobře. A ještě ke všemu se u toho čtenář možná pobaví. A proč ne. Příběhy jsou celkem jednoduché čtení samo o sobě je nenáročné, ale tohle by tak nějak mělo být to, co od mangy čekat. Pravda, možná by byla fajn nějaká invence, aby to celé nevyznělo vlastně jen jako epizody seriálu v komiksovém prostředí, ale že by tvůrci zašli až tak daleko a přišli s něčím skutečně originálním... no, asi bychom chtěli moc. Takže nenáročná zábava ano, pokud máte rádi Pokémony, bude to pro vás o to zajímavější, ale nic víc ne.

#2126: Gantz 26

Gantz 26 (ガンツ)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako kapitoly 281 až 291 v sérii "Gantz". České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Hiroja Oku

Kresba: Hiroja Oku

Ani se mi nechce věřit, že už tu je dvacátý šestý díl japonské mangy "Gantz", tedy samozřejmě v českém překladu, protože v originále už toho vyšlo přece jen trochu víc, série je uzavřena a my čekáme na to, až vyjde i zbytek. A i když se série z toho, že jsem si ji doslova zamiloval, proměnila v něco, co čtu prostě proto, že nemám rád, když něco začnu a nedokončím, tak si myslím, že se Hiroja Oku trochu pochlapil, dal konečně sérii trochu zase směr, není to jen akční řežba - v tomhle dílu najdete tolik textu, kolik nenajdete třeba v pěti jiných, kde jde jen o akci - ale už je zde směr, který určuje, že by to všechno mohlo i někam směřovat, mít nějaké vyústění, které bude víc než jen to, že si to banda náhodně vybraných lidí rozdává s neskutečně silnými mimozemšťany, kteří se někdy jeví jako opravdu nepřekonatelní, ale nakonec se je jakýmsi způsobem - samozřejmě za velkých ztrát - podaří porazit.

Kniha "Gantz 26" je takovým tím příběhem, který se odehrává předtím, než se jednotlivé postavy zase vrátí do akce, než je ta podivná koule, Gantz, zase přivolá. A tentokrát je to pasáž, která je skutečně zajímavá, protože se zde opravdu něco dozvíme, je zde odhalení, které je nečekané, a co je ještě horší, autor se mu více nevěnuje, rovnou nás, tedy spíše postavy hodí do další akce. Ale to je až na samotném konci knihy. Nejprve sledujeme jednotlivé postavy v normálním životě, i když ono to vypadá, že v současné době už nemůže být nic normální. Něco se blíží, něco hodně špatného, a skoro to vypadá na to, že přijde atomová válka. Alespoň jeden z těch, kdo se možná trochu víc vyznají, si tohle myslí. Anebo přijde ještě něco horšího. Rozhodně je ale jasné, že Gantz už není tajný, jeho existenci si uvědomují i lidé, kteří s bojováním nemají nic společného.

V knize "Gantz 26" se setkáváme s celkem dost postavami, jejichž působení je na stránkách krátké, prostě aby se vytvořil dojem, že to mají těžké, že vlastně neví, na čem jsou. Je to docela efektní, ale zároveň je to trochu matoucí, protože se přiznám, že jsem se chvílemi ztrácel a vlastně jsem si říkal, o jakou postavu se jedná, jestli je důležitá. Pak ale přišly hodně zajímavé momenty, s nimiž se v ději objevují nové motivace pro určité postavy. A také by to mohlo vést k celkem zajímavému vývoji, alespoň v některých oblastech. Návrat Keie Kurony měl zásadní vliv na určité postavy a jeho znovuobjevení se může ještě nevyplatit, možná dokonce jemu samotnému. Ale pořád je to on, u něhož budete zvědaví na to, jak se jeho působení vyvine. Možná to bude dobré, ale na to si budeme muset počkat. Popravdě se ale docela těším na to, jak se bude vyvíjet další souboj, protože to opět vypadá na pořádný masakr.

Komiks "Gantz 26" zase ustálil sérii na takové úrovni, která je pro mě snesitelná a vlastně už mě zase baví. Je to mírný nadprůměr, ale s tím, že jsou zde ony aspekty, které se mi na Gantzu ze začátku líbily. Jsou to docela zajímavé postavy, u nichž nevíte, co se jim přesně stane, jsou to postavy zapamatovatelné, je zde humor, stejně jako jsou zde vážné situace a je to dávkováno poměrně dobře, ale pak jsou zde i puberťácké úlety, které mě baví snad nejvíc. Nejsou to jen obálky jednotlivých kapitol, které s kapitolami nesouvisejí, ale kde jsou krásně vyvinuté ženy, ale je to třeba to, co se Reika chystá udělat. Je to dětinské, ale může to sakra pořádně zamíchat kartami v celé sérii. Na to se těším a na to jsem zvědavý. I proto u mě má série pořád otevřené dveře a doufám, že se až k tomu poslednímu dílu dostaneme. Nakladatelství Crew tohle ale myslím zvládne!

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:

Gantz 1
Gantz 2
Gantz 3
Gantz 4
Gantz 5
Gantz 6
Gantz 7
Gantz 8
Gantz 9
Gantz 10
Gantz 11
Gantz 12
Gantz 13
Gantz 14
Gantz 15
Gantz 16
Gantz 17
Gantz 18
Gantz 19
Gantz 20
Gantz 21
Gantz 22
Gantz 23
Gantz 24
Gantz 25

#2105: Green Blood - Zelená krev 1

Green Blood - Zelená krev 1 (Green Blood 1)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako "Green Blood 1" v roce 2011. České vydání má 204 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masasumi Kakizaki

Kresba: Masasumi Kakizaki

Western v manga podání? Tak to zní na první pohled docela dobře. Navíc i obálka knihy slibuje, že by tohle mohlo být něco, co fanouška westernu zaujme. Když jsem ale knihu dočetl, neměl jsem pocit, že za sebou mám něco, na co budu nadosmrti vzpomínat a knihu budu nutně doporučovat. Ne, měl jsem jen pocit, že za sebou mám celkem dobrý příběh a že by možná bylo fajn se podívat i na další díly, jak se to vyvine. Minimálně proto, že Masasumi Kakizaki má parádní kresbu, hlavně pokud se nesnaží o klasickou manga kresbu, ale trochu propracovanější. Ale i proto, že mu westernové prostředí jde skutečně skvěle kreslit a jeho postavy, ač jsou jednoznačně manga, do něho výtečně pasují. A to je něco, co se rozhodně dá ocenit, stejně jako skutečnost, že si autor podle všeho dělal docela dobré rešerše a chtěl, aby jeho příběh zapadal do historických kulis, ač zase tak zásadní nejsou. Rozhodně je to ale zajímavé oživení, které asi každému, kdo viděl snímek "Gangy New Yorku", připomene právě toho Scorseseho dílo.

Jsme v New Yorku roku 1865. Město vypadá hodně jinak než v současnosti. Jsou zde gangy, které mezi sebou bojují o nadvládu nad jednotlivými částmi města. Jsme ve Five Points. To je místo, kde doposud vládnou Grave Diggers. Obávaný gang, který si platí ještě obávanějšího zabijáka. Všichni mu říkají Smrťák. Je to týpek v rozevlátém plášti s kloboukem a speciální pistolí s ostřím. Když šéf Grave Diggers řekne, že chce mít někoho mrtvého, Smrťák se o to postará. Je to prostě schopný zabiják. Jenže gangy v oblasti možná začnou určité přeskupení, mohl by to vypadat, že tu jsou další, kteří si chtějí vyskakovat na Grave Diggers, a je otázkou, jestli Smrťák bude stačit jako elitní zabiják. Tohle je ale jen trochu nastíněno, je zde tušit určitý vývoj. První díl ale prezentuje především nelítostného zabijáka, který ale rozhodně není tím, kým se zdá. Alespoň ne ve svém obyčejném, civilním životě.

První díl série "Green Blood - Zelená krev" ukazuje dva bratry. Jmenují se Luke, ten je mladší, a Brad, ten je starší. Starají se o sebe, žijí spolu, nikoho jiného nemají. Brad je sice starší, mohl by dávno pracovat, ale je to Luke, kdo maká a snaží se oběma bratrům zajistit dostatek peněz nejen na to, aby měli neustále co k jídlu, ale i na to, aby jednou vypadli z New Yorku, našli si někde svůj malý kus země a konečně si žili svůj sen. Luke vypadá jako ten, komu skutečně jde o to, aby bratři přežili, Brad je tak trochu flákač. Jenže Luke netuší, že právě Brad je Smrťákem, že jeho bratr sleduje vlastní plán, který má podle všeho podobu pomsty. Na postavě Lukea se prezentuje, jak se žilo Irům, ale i dalším lidem v Americe, jak to rozhodně nebyl vysněná země, jak si představovali. Brad je pak zase tím cool hrdinou, kterého chcete ve westernu mít, zabijákem, který ale možná má nějaký kodex, jen netušíte jaký. Ale hned záběr knihy "Green Blood - Zelená krev 1" dává docela dobrý zvrat, který by mohl otevřít ještě akčnější hody.

Kniha "Green Blood - Zelená krev 1" nepředstavuje začátek série, kdy byste měli pocit, že jste otevřeli něco naprosto zásadního, něco naprosto dechberoucího, něco naprosto jedinečného. Ne, na to je příběh celkem jednoduchý a najdete v něm to, co od westernu očekáváte - drsné hochy, krásné ženy, násilí, hajzly a střelbu. Jo, je tam všechno důležité, což je na komiksu skvělé, ale nejlepší je kresba, v níž je to prezentováno. Takový western je prostě fajn, je jiný, ale přitom k sobě kresba a prostředí, respektive žánr skvěle sednou. Jsou zde navíc hned kritické body, od kterých by se mohl odvíjet celkem zajímavý příběh, a tak nezbývá než se těšit na další díly a doufat, že ty zvraty budou ještě lepší, že se k postavám dostaneme trochu blíž a že akce bude pořád drsná. I když pravda, minimálně scéna s lehkou ženou a s tím, jak dopadla, je hodně nepříjemná a budete si říkat, že tohle rozhodně v rámci celého příběhu vybočuje.

Komiks "Green Blood - Zelená krev 1" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

#2104: Gantz 25

Gantz 25 (ガンツ)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2020. Původně vyšlo jako kapitoly 273 až 280 v sérii "Gantz". České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hiroja Oku

Kresba: Hiroja Oku

Ještě nejsme na konci, ale konečně máme v sérii "Gantz" zvrat, který by nás mohl trochu nasměrovat k tomu, jaký to vlastně všechno má smysl. Rozhodně nechci tvrdit, že díl "Gantz 25" je v tomhle směru všeříkající, to rozhodně není, ale přece jen se o Gantzu a tomu, proč zde vybraní jedinci bojují, dozvíme trochu víc. Ale musíme si na to počkat až do samotného konce knihy, protože nejprve ještě musíme přečkat souboj, který se zde jevil snad jako nekonečný. A jako nekonečný se bude jevit i v knize "Gantz 25", protože nepřítel, kterému se zde musejí postavy postavit... jinak... s kterým se postavy střetnou, se skutečně jeví jako nesmrtelný a s každým dalším domnělým úmrtím se znovu zvedne, postaví se a je snad ještě silnější. Nemluvě o tom, že i mění podobu, což je rozhodně prvek, který se Okuovi musí nechat - měl dost fantazie, aby každá podoba stovkového byla jiná, byla odlišná a do jisté míry i nápaditá. Na kresbu to muselo být také zajímavé.

V první části, která je tou delší - celkem šest kapitol z osmi - sledujeme to, jak se nám dobře známý tým snaží o to, aby porazil stovkového mimozemšťana. Ten neustále mění podoby, neustál je silný, jako kdyby nikdy neměl zemřít. Hlavně se zde ukazuje, jak je silný Jezdec Svalovec, což je cool akční figurka, která má i dramatický přesah. Něco jako "Vlk samotář a mládě". Ale jsou tu i další zajímavé osudy. Do popředí se nám totiž nakonec dostává Kató, který všechno dělá vlastně jen proto, aby vrátil do hry - a tím i do života - Keie Kuronu, Podaří se mu to? To je zásadní otázka, na kterou kniha "Gantz 25" přináší odpověď, i když ono není moc těžké si domyslet, jak to asi bude s hlavní postavou, která už tu nějakou dobu chybí. Asi ani Hiroja Oku si pořádně neuvědomil, jak to bude bez hlavní postavy skřípat.

Poslední dvě kapitoly se tedy věnují tomu, jak Gantz nakonec rozděluje body, což je alespoň trochu vtipné, ale hlavně je to zlomové v tom, že jsme se konečně po několika knihách posunuli dál a už neřešíme jedno zabíjení mimozemšťanů, už nás v dalším díle - pravda, až v dalším - bude čekat něco nového, co se asi nebude moc lišit od toho, co jsme četli dosud, ale pořád je zde naděje, že nás Hiroja Oku něčím zásadně překvapí. Jak jsem již napsal, má zde určité odhalení, které dává dalšímu dění nový náboj a nezbývá, než se těšit, jak to celé asi dopadne. Osobně doufám, že nebudeme moc zklamaní a že se dočkáme toho, že už začne příběh někam skutečně směřovat a nebude to jen akční onanie, která může být fajn chvíli, ale delší dobu nevydrží. Mimochodem, také je fajn, že se alespoň párkrát vrátily sexy obálky, které nemají žádnou spojitost s tím, co se v jednotlivých kapitolách mangy stane.

Kniha "Gantz 25" nijak zásadně nevybočuje ze standardu, na nějž jsme v této sérii poslední díly zvyklí. Jednoduše je to akční řežba, kde se víc mluví až ke konci, když je potřeba něco vymyslet, případně počkat na to, až Gantz rozhodí body. A v rámci série to docela funguje. Je zde nějaký dějový posun, což je fajn, dokonce i budete tak nějak chápat, jak to do sebe zapadá. A třeba je v tom skutečně nějaký hlubší smysl, který se konečně začíná projevovat, to by bylo hodně fajn. Jinak se ale jede na to, že je zde plno akce, naštěstí se ale daří souboje vygradovat, a to i přesto, že máte pocit, že záporáka tu stejně není možné zabít. Nakonec to konec má, což je hodně fajn. Kdyby se i tenhle souboj ještě natahoval, už to bude pro čtenáře naprosto neúnosné. Takhle dočtete knihu "Gantz 25" s pocitem, že to ještě má smysl a dá se to. Tedy pokud jste na sérii už dávno nezanevřeli.

Komiks "Gantz 25" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Gantz 1
Gantz 2
Gantz 3
Gantz 4
Gantz 5
Gantz 6
Gantz 7
Gantz 8
Gantz 9
Gantz 10
Gantz 11
Gantz 12
Gantz 13
Gantz 14
Gantz 15
Gantz 16
Gantz 17
Gantz 18
Gantz 19
Gantz 20
Gantz 21
Gantz 22
Gantz 23
Gantz 24

#2095: Zpráva pro Adolfa 2

Zpráva pro Adolfa 2 (Adorufu ni Tsugu)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Adorufu ni Tsugu" v roce 1983. České vydání má 608 stran a prodává se v plné ceně za 769 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Osamu Tezuka

Kresba: Osamu Tezuka

Po knize "Zpráva pro Adolfa 1" jsem byl nadšený z toho, že se na náš trh dostal konečně Osamu Tezuka, jak říkají "japonské komiksové božstvo", protože tenhle autor zde prostě chyběl. Po knize "Zpráva pro Adolfa 2" mohu říct, že je skvělé, že tu máme jeden kompletní jeho příběh, což rozhodně zaslouží poděkování. Nakladatelství Crew se pustilo do poměrně velkého projektu a doufám, že jim to finančně vyšlo, protože to, co nám prezentují, rozhodně stojí za pozornost, a to nejen proto, že jsou obě knihy pořádné špalíky a v knihovně se rozhodně neztratí. Stojí za pozornost především obsah, u něhož jen budete zírat, co také může být manga, že to není jen to akční, mainstreamové z poslední doby, co se k nám dostává, ale je to i něco mnohem komplexnějšího a hlubšího. A jasně, vůbec nevadí, že i v něčem takovém se objevují prvky mangy, jako jsou expresivní výrazy postav nebo užívání zvukových efektů, i když v případě tohoto komiksu je to něco, co se dá snést, nedá se tu mluvit o zbytečném nadužívání, jako je tomu třeba v případě série "Gantz", která ale stojí někde naprosto jinde i ve smyslu toho, jaký byl cíl celé série.

Kniha "Zpráva pro Adolfa 2" pokračuje tam, kde předchozí skončila. Adolf Kaufmann se musí vyrovnat s tím, že už někoho zabil, ale také s tím, že miluje židovskou dívku. Je to v něm obrovský boj a pokud se na celý příběh podíváte zpětně, uvědomíte si, že právě tento Adolf je nejlépe napsanou postavou, má nejzajímavější vývoj a je na něm skvěle vidět, co dokáže šílená propaganda. V tomhle směru mi přijde, že Tezuka mnohem lépe dokázal zaznamenat fanatismus Němců, kteří šli bezhlavě za Hitlerem, skutečně přesvědčení o tom, že jsou z nějakého pochybného důvodu nadřazenou rasou. Je to skvělá ukázka toho, jak fanatismus dokáže lidi změnit, jak je dokáže ovlivnit, jak z nich dělá nemyslící stroje. Je ale trochu zajímavé, že se trochu opomnělo na to, že i Japonci podobný fanatismus vykazovali, což vzhledem k jejich historii není až tak překvapivé. V knize "Zpráva pro Adolfa 2" tohle není ale nijak zdůrazněno, zásadnější je, jak to probíhalo v Německu, nebo alespoň u lidí, kteří se za Němce považovali.

V knize "Zpráva pro Adolfa 2" jsou ale ještě další dva Adolfové. Ti však tolik prostoru nedostávají. Historickou postavou je Adolf Hitler, jehož rozpoložení v letech války Osamu Tezuka zaznamenal velmi dobře, máte pocit, že se skutečně jedná o narušenou osobnost, která ale bezmezně věřila tomu, co hlásá. Jen si uvědomuje, že je v tom sama a šílenství ji postupně stravuje. Osamu Tezuka si zde skvěle hraje s historickými událostmi a trochu je alternuje, i když nikoli způsobem, jež by je narušil, jen podává i trochu jiný pohled. Třetím Adolfem je pak Adolf Kamil, syn pekaře, dětský kamarád Adolfa Kaufmanna. Na těchto dvou postavách je skvěle vidět, jak se dokážou dva kamarádi díky jinému přístupu a jiné ideologii naprosto odcizit. Tady bych ale trochu viděl problém v tom, že Adolf Kamil nedostává tolik prostoru jako Adolf Kaufmann a najednou se pro příběh nejeví tak důležitý. Docela by se mi líbilo, kdyby jejich finální střet dopadl trochu jinak, ale autor zvolil tuto cestu a není nijak zásadně horší.

Komiks "Zpráva pro Adolfa 2" ukazuje sílu autora, který nejenže dokázal zaujmout první knihou a prezentovat nám silný příběh se skvělými postavami, ale právě druhou knihou potvrdil, že zvládne příběh od začátku do konce a prezentuje nám rozuzlení a zakončení osudů postav tak, že nám to možná vyrazí dech, ale pokud ne, rozhodně ani s poslední stránkou nebudeme odcházet nijak zklamáni. Síla příběhu v nás bude rezonovat, o to více, že v knize "Zpráva pro Adolfa 2" se objevují stránky, kde skutečně cítíte, jak obyvatelé Japonska, ale i Německa strádali, jak byli jen loutkami, na které si mocnosti klidně házely bomby, protože to mělo pomoct vyššímu cíli, tedy ukončení války. A pomohlo, vlka sočila, ale ty nevinné životy, které válku ani nechtěly, to prostě nevrátí. Silné je pak uvědomění si toho, že jedna strašná válka sice skončila, ale hned nato začala další, která ještě pořádně neskončila a nevyřešila se. Poučením z příběhu je tedy vlastně to, že lidstvo je nepoučitelné. Člověk o tom nesmí moc přemýšlet, protože pak si uvědomí, že za takového stavu nejsou ty vyhlídky moc jásavé.

Komiks "Zpráva pro Adolfa 2" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiks:
Zpráva pro Adolfa 1

#2075: Královská hra 2

Královská hra 2 (Ōsama Game 2)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Ōsama Game 2" v roce 2010. České vydání má 164 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Nobuaki Kanazawa

Kresba: Hitori Renda

Byl jsem zvědavý na to, jakým směrem se bude manga "Královská hra 2" vyvíjet, jaký nabere směr. Musím uznat, že to rozhodně není směr, který by byl nějak závratný. Není to jízda na střele, když se za dějem druhého dílu ohlédnete, uvědomíte si, že se tu vlastně odehrají jen tři skutečně zásadní scény, přičemž ta poslední ani není dořešena a bude pokračovat v knize "Královská hra 3". Tím se hodně zpomalilo tempo, ale s tím, že tvůrci hrají na to, že jsou zde dramatické prvky, že tohle je něco, co udrží čtenářovu pozornost, že to je něco, co ho strhne a přiměje ho si koupit i další díl, protože bude chtít vidět, jak to s postavami dopadlo, jak se to s nimi má dál, kdo přežije a možná i to, kdo za vším vlastně vůbec je, protože tohle je nejpalčivější otázka. A také prvek, který ve finále ukáže, jak je Nobuaki Kanazawa schopný scenárista. Trochu se bojím, že ten skvělý začátek neustojí, ale doufám, že se mýlím.

Z dílu "Královská hra 1" jsme tu měli docela zajímavou situaci. Hlavní hrdina Nobuaki má kamaráda Naoju. S ním to bylo už docela nahnuté v prvním dílu, ale tentokrát musí mít pohlavní styk, a to do deseti minut. Vzhledem k tomu, že k tomu jen tak nikoho nepřemluvíte a v jeho blízkosti je jen Nobuakiho přítelkyně, trochu se nabízí, jak to dopadne, pokud se tedy Naoja nebude obětovat pro tým. Asi je celkem jasné, jak to dopadne, skoro je mi líto, že kresba v tomhle směru není odvážnější, mohlo by to být docela správně ujeté. Ale ono si i stačí domýšlet, co se asi stalo. Má to správný efekt a ti, co mají radši explicitnost, si holt musejí zajít někam jinam. Komiks ale jede dál a jsou zde další úkoly, které budou mít jednoznačný výsledek - žáci budou umírat. Hned ten další je povedený. Čtrnáct zbylých chlapců ze třídy před sebou má hromádku celkem stovky papíru, každý papír je označený číslovkou od jedné do sta. Každý chlapec si musí vzít jeden až tři papíry. Dokud tam nezůstane ten poslední. Na koho poslední padne, ten zemře. A pokud nebudou hrát všichni, zemřou všichni.

Nobuaki Kanazawa přichází s docela dobrými hrami, které studenti musí podstoupit. Mám tenhle princip smrtících her z nějakého důvodu rád a sedí mi v literatuře, filmu i komiksu. A autor s nimi dobře pracuje. I když to není nápad vyloženě originální, dokáže ho skvěle v rámci svého příběhu vygradovat. A to se mu povedlo i u těchto očíslovaných papírů. Je to překvapivě mnohem dramatičtější, než by se na první pohled zdálo. A tohle mu jde. Stejně jako ty scény natahovat, až to skoro pěkné není. A to platí v případě posledního úkolu, který žáci od Krále dostanou. Je to jednoduchý úkol. Jedna z žaček, nevinná Hirano Nami si má vymyslet nějaký rozkaz a pak ho splnit. Nobuaki jí hned volá, chce jí říct, aby si vymyslela něco banálního, vždyť na tom nic není. Ale ona Nobuakiho očividně miluje a věří mu, když mladík říká, že Král je jedním ze třídy. A tak se Nami rozhodne, že jejím úkolem je dotknout se Krále. Vždyť podle Nobuakiho teorie stačí jen ošahat všechny spolužáky a mělo by být splněno. Jenže...

A tady zase scenárista ukazuje, že má smysl pro dramatičnost a pořádně scénu napíná. Ta nezabírá přímo polovinu knihy, ale nemá k tomu moc daleko. Ještě jsou zde nějaké odbočky, dílčí zvraty nebo alespoň domnělé zvraty, jednoduše všechno pro to, aby Kanazawa udržel vaši pozornost a nepřinášel děj, který bude jako na neměnné lince. Tohle je sinusoida, navíc nepravidelná. A v tomhle směru to funguje. Je to celkem zjednodušené, pozice policie je tu zanedbatelná a ne všechno dává smysl, je to prostě uzpůsobeno tomu, aby mohl scenárista vést příběh tak, jak chce. I proto doufám, že nám přinese pointu, která s námi mrskne o zem. I tak ale je tohle fajn jízda, není dokonale promyšlená, ale není ani tak ukecaná jako třeba "Death Note: Zápisník smrti". I díky tomu, že má série je již uzavřená si myslím, že to bude fajn jízda. Snad se nemýlím.

Komiks "Královská hra 2" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
Královská hra 1

#2059: Zpráva pro Adolfa 1

Zpráva pro Adolfa 1 (Adorufu ni Tsugu)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2019. Původně vyšlo jako "Adorufu ni Tsugu" v roce 1983. České vydání má 656 stran a prodává se v plné ceně za 769 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Osamu Tezuka

Kresba: Osamu Tezuka

Když na něco dlouho čekáte, a pak to najednou přijde, můžete být zklamáni. Anebo stále můžete být nadšeni. Spousta fanoušků dlouho čekalo na to, až vyjde něco od Osamua Tezuky v češtině. A teď se konečně dočkali. Vyšel první díl příběhu "Zpráva pro Adolfa", který bude už v prosince následován i druhou půlkou. Moc se není čemu divit, že příběh byl rozdělen pro české vydání do dvou částí, protože má celkem více jak 1 200 stran. Tedy ne že by jiná vydání vydávala příběh najednou. Přece jen, tohle by bylo něco tak velkého, až by se to zdálo nemožné držet v ruce a číst v jedno velkém svazku. I tak je kniha "Zpráva pro Adolfa 1" aktuálně nejtlustší mangou na českém trhu. Je natolik velká, že si vysloužila vázané vydání, nemluvě o tom, že i formát je výrazně větší než u klasické mangy. Takže se k nám Osamu Tezuka poprvé dostává ve vydání, které si rozhodně zaslouží. A my si ho jako čtenáři můžeme užít naplno.

S knihou "Zpráva pro Adolfa 1" se nám do rukou nedostává jen skvělá ukázka toho, jak Osamu Tezuka kreslil, ale především úchvatná ukázka i toho, jak byl mistrným vypravěčem. I když obálka trochu naznačuje, že hodně půjde o Hitlera, ten není ve středu dění, i když se kolem jeho jména točí hodně. Ty Adolfy zde ale ve skutečnosti máme tři. Dva z nich žijí v Japonsku a tím třetím je sám Vůdce. Ti dva žijící v Japonsku mají zajímavé osudy. První je žid a žije v židovské rodině, druhý je pak napůl Němec (po otci) a napůl Japonec (po matce). Především osudy dvou Adolfů v Japonsku odhalujeme více, i když hlavní postavou komiksu se jeví Sóhei Tóge. Ten se dostal na olympiádu do Německa v roce 1936 jako sportovní redaktor, kde měl referovat nejen o tom, jak se dařilo japonským sportovcům. Také chce navštívit své bratra, který v Berlíně studuje. Jaké je ale Sóheiovo překvapení, když bratra nachází mrtvého.

A najednou se rozjíždí příběh plný pronásledování mučení, snahy se skrývat a přežít. Ale to je jen příběh jedné postavy. Prostřednictvím Adolfa Kamila a Adolfa Kaufmanna zjišťujeme, jak i v Japonsku kvetla nenávist a jakou měla podobu v samotném Německu. Závěr knihy "Zpráva pro Adolfa 1" je v tomhle neskutečně silný a možná vás i překvapí, co vám Osamu Tezuka předkládá. Překvapí to hlavně v tom smyslu, že i v jeho kresbě se objevuje expresivní zveličování, kdy postavy mají zdůrazněné emoce. Ten humor je tak nějak všudypřítomný, je tu celou dobu, ale chvílemi se skryje, že na něj v podstatě zapomenete. A tady na konci už o něm nevíte vůbec. Je to hodně krutý závěr první knihy a přitom závěr v tu pravou chvíli. Máte čas na to ho rozdýchat, abyste se pak mohli začíst do druhé knihy, kde bude vše dořešeno. A budete hodně zvědaví, jak se vše bude vyvíjet a jak to skončí.

Na začátku recenze jsem uvedl, že někdy se nadšení z něčeho, co doposud není na našem trhu, mění ve zklamání. V případě knihy "Zpráva pro Adolfa 1" to rozhodně neplatí. Osamu Tezuka se na náš trh dostává skvělým dílem, díky němuž můžeme docenit jeho schopnosti jako jednoho z nejlepších japonských vypravěčů a komiksových tvůrců všech dob. Ne nadarmo byl nazýván božstvem. Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" je skvělou ukázkou toho, jak je i manga styl vhodný v podstatě pro jakýkoli žánr. Je zde komedie, je zde velké drama, jsou zde historické události v některých chvílích až s dokumentární přesností. Ale hlavně je tu skvělý příběh, jenž hltáte od začátku do konce. Nezbývá pak než doufat, že těch knih od Osamua Tezuky, které budeme moct číst česky, bude více. Kniha "Zpráva pro Adolfa 1" má rozhodně ambice, aby čtenáře přilákala, a to nejen ty, kteří na Tezuku v češtině čekají dlouho, ale i nové, kdo se s ním teprve seznámí. A jsem si jistý, že to bude setkání, jež je dovede uchvátit.

K českému vydání bych pak měl připomínku. Česká transkripce je skvělá, lépe dokáže zachytit zvuk japonských slov než anglická transkripce, ale je otázkou, do jaké míry má smysl má do české transkripce převádět i takové značky jako Mitsubishi. Micubiši vypadá prostě divně, navíc tato společnost se i na českém trhu prezentuje jako Mitsubishi. A proč se o knize "Mein Kampf" mluví jako o "Můj boj". Jasně, je to doslovný překlad, ale i v češtině je kniha vydávána pod svým originálním německým názvem. Ale to jsou jen drobné vady, které asi většině čtenářů vadit nebudou.

Komiks "Zpráva pro Adolfa 1" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.