#724: Sandman 4: Údobí mlh - 90 %

Sandman 4: Údobí mlh (Sandman: Season of Mists)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2005. Komiks původně vyšel jako sešity 21 až 28 série "Sandman" v letech 1990 až 1991. Komiks souborně vyšel jako "Sandman: Season of Mists" v roce 1992. České vydání má 244 stran a prodává se v plné ceně za 389 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman

Kresba: P. Craig Russell, George Pratt, Dick Giordano, Matt Wagner, Malcolm Jones III, Mike Dringenberg a Kelley Jones

"Údobí mlh" je rozhodně zajímavé z hlediska sandmanovské mytologie, protože je zde poprvé skutečně do hloubky nejen naznačena, ale i popsána. Dovídáme se více informací o sedmi, respektive šesti Věčných, protože stále zůstává skryto, kdo je oním sedmým "marnotratným bratrem". Je zde však ještě popsáno několik stvoření, která stojí nad Věčnými. Lucifer, s kterým se již Sandman setkal, ale i ten nejvyšší bdící nad všemi – Stvořitel. Objevuje se zde Stříbrné město, sídlo andělů, a se dvěma anděly se setkáváme. Příběh však začíná na ještě podivnějším místě, a to v zahradě Osudu, který je pokládán za nejstaršího z Věčných. Právě jemu se zjevují Sudičky, které mu oznamují, že má dojít k několika podstatným událostem. "Král se vzdá svého království. Život a smrt se střetnou v boji. Nejstarší bitva znovu začne." Osud nahlédne do své knihy a skutečně zjistí, že je tomu tak a že to vše začne právě v jeho zahradě. A tak povolává své sourozence.

Přicházejí všichni, kromě sedmého marnotratného bratra. Jsou zde Smrt, Sen, Delirium, Touha i Zoufalství. Osud jim sděluje, co se stalo, a že k tomu, aby se věci daly do pohybu, stačí, aby si oni mezi sebou promluvili. Ukáže se, že Touha je tím, kdo započne všechny události. Připomene totiž Snu, jak nechal v Pekle zavřít Nadu (určitě si na ni vzpomínáte z předchozích vyprávění), a oznámí mu, že se v podstatě choval jako idiot. Sen toto nařčení neunese, ale když mu i jeho sestra Smrt tato slova potvrdí, ví, co má udělat. Až velmi pozdě zjistí, že v tomto příběhu vůbec nejde o Nadu, že jde hlavně o něj. Sen se vydává do Pekla.

Druhá kapitola tohoto příběhu je v podstatě o tom, jak se Morfeus připravuje na svou cestu do Pekel, kam vyslal posla v podobě Kaina, který má být před Luciferem chráněn znamením, jež mu bylo dáno samotným Stvořitelem, což se nakonec ukazuje jako nikoli tak silná obrana. Sen se setkává s několika postavami, které jsou pro něj důležité. Jedno malé dítě, Daniel, jehož cesta v příběhu ještě nekončí, a jeden muž, také známý z dřívějška, s nímž se Sen setkává každých sto let. Tentokrát k setkání dojde o něco dříve, protože si Morfeus není jistý, že se z Pekla vrátí. Přesto se tam vydává.

Další kapitola vypráví o tom, jak se Sen vydává do Pekla, aby odsud osvobodil Nadu, ale zde ho čeká obrovské překvapení. Peklo je totiž prázdné. Ale mnohem větším překvapením je skutečnost, že Lucifer se vzdává svého panství, král se vzdává království, a nechává Peklo prázdné a uzavírá všechny jeho brány. Sen ho doprovází, aby se zavřením poslední brány právě on získal klíč od Pekla. Tahle kapitola je pro mě osobně zajímavá také kresebně, protože jsou zde skutečně nádherné obrazy, když se Sen vznáší prostorem, a zároveň děsivé obrazy, když se Lucifer líbá s démonem.

Pro srovnání - původní barva

A co se stane, když je Peklo prázdné a klíč má osoba, která jej nechce? Ozve se skutečně velké množství zájemců, kteří by Peklo rádi vlastnili. Nejen Odin s Lokim a Thorem, jejichž zpodobnění v tomto komiksu je dle mého skutečně unikátní a skvělé, ale také Chaos a Řád, démoni vyhnaní z Pekla, egyptští bohové, japonští bohové, ale zájem na jednání, které se má konat ve Snovém paláci má i sám Stvořitel, který jako pozorovatele vysílá anděly Dumu a Remiela. A právě mezi těmito si má Sen vybrat a darovat jim klíč od Pekla. Zde mě skutečně udivuje, v tom dobrém slova smyslu, jak Gaiman zachází s křesťanskou mytologií a využívá ji v podstatě tak, že vůbec nevyznívá jako křesťanská, ale naopak bere si z ní pouze to zajímavé, nikoli náboženské. Oproštění křesťanských legend od církve je rozhodně pozitivní.

Následující kapitola, takové intermezzo, je jedinou skutečně hororovou kapitolou "Údobí mlh". Zde se konečně život setkává se smrtí. Mrtví se totiž vracejí na zem, a to rovnou do jedné internátní školy, kde přes prázdniny zůstal pouze ředitel, ošetřovatelka a jeden mladý žák. Ani pro jednoho to nejsou takové prázdniny, jak by si představoval. Hosté jsou však dále ve Snovém paláci a nadchází chvíle, kdy má každý přednést svou nabídku, aby se Sen mohl rozhodnout, komu Peklo svěřit. Mezi hosty se ještě přidávají zástupci z rodu elfího. Všichni přednesou své návrhy, přesto Sen není schopen se rozhodnout a nadále tápe. V nikom nevidí toho správného kandidáta. Přesto se nakonec nachází řešení, které on sám nemůže ovlivnit a nakonec se klíče od Pekla zbavuje poměrně lacino.

Závěrečná kapitola už je v podstatě loučením. Nada se loučí se Snem, poslední hosté odcházejí, i když někteří nejsou tací, jací přišli. I s tím se však Sen vypořádá podle svého. Setkáváme se i s Luciferem, kterému Sen odřezal křídla a který se usídlil mezi smrtelníky. A nakonec vidíme i to, jak se daří novým správcům Pekla. Ukazuje se, že v určitém ohledu jsou ještě lepší než jejich předchůdce. Gaiman tímto komiksovým románem opět otevřel brány fantazie naplno a ukázal, že je skutečným mistrem svého řemesla a že dokáže horor, poetiku a mytologii míchat dohromady jako nikdo jiný.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Sandman 1: Preludia a nokturna"
"Sandman 2: Domeček pro panenky"
"Sandman 3: Krajina snů"