Jedeme dál a už jsme u celkem osmého dílu série "Malý princ". A Francouzi opět dokázali, že pořád mají co říct a že tahle série není vyprázdněná, i když určité nedostatky zde najít můžeme. Tak možná nejprve k těmto nedostatkům. Na sešitech "
Malý princ a Planeta slov" a "Malý princ a Planeta karapoxů" je to možné trochu vidět. Opakují se zde témata, kterými se autoři zabývají. Tím tématem je komunikace. Jak spolu lidé komunikují a jak jsou v tomhle směru zranitelní. V sešitu "
Malý princ a Planeta slov" šlo o to, že spolu obyvatelé planety nemohou mluvit, všichni totiž oněměli. Ve dnes recenzovaném sešitu zase nemohou lidé komunikovat proto, že zde vznikají překážky. Jejich zkáza v obou případech vychází z toho, že nejsou schopni komunikace a tudíž se dostávají do problémů. Vše zažité přestává fungovat.
Malý princ s Liškou se objevují na Planetě karapoxů, což je planeta, kde žijí obrovské želvy, jak napovídá i obálka. To jsou právě ti karapoxové. Jsou to obrovská stvoření a jsou jediní, kdo dokáže chodit po povrchu planety, který je příliš horký na to, aby po něm mohli chodit lidé. Lidé se usídlili v celkem pěti městech na skalách a jediná možnost, jak spolu mohou města komunikovat, je prostřednictvím pošty, kterou převážejí právě karapoxové. Jenže pošta přestala fungovat a lidé v různých městech o sobě vlastně nevědí. A to je doslova živná půda pro Hada a jeho černé myšlenky. Lidé začínají mít strach, jsou nervózní, je jen otázkou, kdy se začnou obviňovat. Malý princ tak musí zasáhnout a pomoct obyvatelům zjistit, co se vlastně děje a jak je možné stav napravit.
Tak trochu je to klasika a jede se podle jednoho schématu, ale tohle je případ všech předchozích knih v této sérii pro děti. Alespoň víte, co čekat, Co je na téhle knize skutečně krásné, to je opět fantazie, s jakou byl svět karapoxů vytvořen. Trochu má něco z Duny Franka Herberta, ale především je to svět, který je plně soběstačný a funkční. I pro jeden krátký příběh je vytvořen neskutečně komplexní svět, který by jiným autorům vydržel klidně na celou ságu, ale tvůrci série se spokojí s krátkým komiksem. To je dobře. Je potom vidět, že se skutečně nikdo nesnažil zbytečně o komerci a výsledný produkt je tak hodnotnější. O co důležitější je pak skutečnost, že se jedná o komiks zábavný a zároveň poučný. Opět se tak opakuji, ale musím říct, že tohle je jeden z nejlepších dětských komiksů, které u nás vychází. Dokáže v dítěti probudit fantazii, a to je hodně dobře.
I tentokrát kniha obsahuje jeden krátký komiks, tentokrát vytvořený Jacquesem Lamontagnem. Jedná se o zatím nejkratší v celé sérii, protože je rozvržen na dvou stránkách. To mu ale rozhodně nic neubírá na tom, co chce sdělit. Naopak. Na krátkém prostoru se podařilo Jacquesovi vytvořit úsměvný příběh, který ale ukazuje na to, jak hloupí někdy jsme a jak se honíme za naprostými hloupostmi, aniž bychom si užívali život, který nám proklouzává mezi prsty. Pokud byste si měli od Malého prince vzít nějakou radu, tak je to rozhodně ta, abyste užívali život, jak to jen jde. Ne na úkor druhých, to rozhodně ne, ale ani na úkor svůj. A to je hezké poselství.
Komiks "Malý princ a Planeta karapoxů" můžete
zakoupit na stránkách Kniha.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat