2019-11-07

#2062: Kultovní komiksy


Kultovní komiksy
Vydalo nakladatelství Josef Vybíral v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Ivo Pechar
Kresba: Theodor Pištěk

Kniha "Kultovní komiksy" obsahuje celkem tři komiksy, které vznikaly od roku 1971 až 1977 a mají celkem dost společného. V první řadě je to skutečnost, že všechny tři seriály vycházely v časopise "Ohníček" s tím, že každý seriál vycházel ve dvou ročnících tohoto magazínu pro děti. Těch společných znaků je ale víc. Všechny tři seriály napsal Ivo Pechar, tehdejší redaktor tohoto časopisu. Ale co je trochu zásadnější - nebudeme si nic namlouvat, scenáristicky to místy trochu skřípe, jako kdyby se scenárista s komiksovou formou seznamoval, tedy hlavně u prvního příběhu - podařilo se Ivovi Pecharovi pro spolupráci získat Theodora Pištěka, muže, který později získal Oscara za kostýmy filmu "Amadeus". Komiks v knize "Kultovní komiksy" jsou těmi jedinými komiksy, které Theodor Pištěk vytvořil. Především proto je publikace "Kultovní komiksy" velmi zásadní, protože nám tak přináší souborný pohled na Pištěkovi komiksy. Pecharovi nikoli, protože ten jich má na svědomí přece jen trochu víc.

Prvním komiksem, který spoluprací Pechara a Pištěka vznikl, byl příběh nazvaný "10 000 mil na vzdorujících strojích". Jednalo se vlastně o záznam toho, jak se pětice můžu na výročí dvaceti let automobilu - ano, to se dnes jeví jako skutečně dávno, rozhodli, že se zúčastní závodu Peking Paříž. A jelikož jedou na strojích, které nejsou příliš výkonné, navíc po cestách, které nejsou příliš zpevněné, případně vůbec neexistují, je nasnadě, že to bude závod velmi komplikovaný. Ten příběh sám o sobě je zajímavý, převzatý. Vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1907, a zachycuje osudy osob, které zde skutečně závodily. Přece jen je zde ale určitá dávka fabulace, protože to chtělo mít příběh hrdinský, s jasným záporákem, i když pravda, na klasický happy end rozhodně nedojde. První polovina příběhu, která vycházela v letech 1971 a 1972 je nepřehledná, dějově rozsekaná, komiksově nefunkční. Sekvence na sebe nenavazují a nedává to místy moc smysl, těžko budete hledat záchytné body. Naštěstí má každý příběh - vycházely jako jednostránkové - na začátku shrnutí, takže když si přečtete ta, budete vědět, o čem to vlastně je. Druhá polovina už je zajímavější, i proto, že autoři dostali prostor rovnou na dvě strany.

I když je scénář místy přece jen trochu problematický, Theodor Pištěk svou práci odvedl skvěle, a to jak v barvě, tak i bez ní, protože v tomhle směru je komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" velmi nehomogenní a kreslíř používal barvu i černobílou tak, jak uznal za vhodné, dokud nedošlo k určitému ustálení. Reprodukce v knize "Kultovní komiksy" bohužel nedokážou úplně zachytit klouzlo kresby, přece jen se zdá, že se nepracovalo s originály. V případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" jde totiž primárně o černobílou perokresbu, která je v případě komiksu Profesor Dugan" ještě lavírovaná. Osobně se mi ale nejvíce líbí čistá perokresba komiksu "Pavouk Nephila", kdy se tahy perem ke zvolenému žánru - v případě dvou zbylých komiksů je to sci-fi - skvěle hodí. Na komiksu "Profesor Dugan" je zajímavé, že titulní postava není hrdinou komiksu, ale vlastně jeho antagonistou, i když ani to není tak jednoznačné, alespoň vzhledem k tomu, jak komiks dopadne. A ne, rozhodně to není tak jednoduché, že by došlo k nápravě zlosyna.

Kniha "Kultovní komiksy" je krásnou ukázkou toho, jací umělci se u nás na komiksu také podíleli a že po sobě rozhodně zanechali zajímavou stopu. Theodor Pištěk nakreslil komiksy, kdy se minimálně u prvního nezdálo tolik, že by byl jako komiks zajímavě podán, ale následně se ve dvojici s Ivem Pechar více s médiem sžili a v případě komiksů "Profesor Dugan" a "Pavouk Nephila" už je možné mluvit o pochopení média a jeho odlišení od ilustrovaného příběhu. Je škoda, že se skončilo u tří komiksů, protože ten čtvrtý už by skutečně mohl být špičkou, jak se oba tvůrci zdokonalovali, ať už v technice, přístupu anebo snaze vyprávět příběh, který bude dávat smysl a bude zábavný i logický, ale především srozumitelný. I když se mi komiks "10 000 mil na vzdorujících strojích" tolik nezamlouval, další dva - snad i svým žánrovým zařazením - mi zážitek vynahradily. Několik krátkých povídek Iva Pechara jsou pak jen takovým milým bonusem, kdy více dá čtenáři, který se o komiks zajímá, medailonek autorů a menší nahlédnutí do toho, jak jejich spolupráce vlastně vznikala.

Žádné komentáře:

Okomentovat