Kresba: Júsuke Kozaki
Po celkem rozporuplné první knize tu máme druhou, u které, alespoň dle mého názoru, trochu převážily pozitivní stránky a série se mírně, ale opravdu jen mírně, dostala nad průměr. Rozhodně to není manga, která by se měla stát něčím, co bude naprosto unikátní, ale jsou zde prvky, které zaujmou, prvky, pro které je tohle docela zábavné a dobře se to čte. "Případy Kjóko Karasumy" mají vývoj, a i když je možné, že se bude čtenář sem tam trochu ztrácet, rozhodně to nevede k naprostému nepochopení příběhu, ale jen to trochu znepříjemňuje četbu, protože se buď musíte vracet, anebo čekat na další pasáž, kde vyprávění smysl dá.
Júsukemu se docela daří, aby udržoval postavy rozeznatelné, ale je to hlavně proto, že mají znaky, na základě kterých je prostě poznáte. Když má jeden pásku přes oko, není tak těžké určit, o koho se skutečně bude jednat. Na všech panelech je rozeznatelný. Jsou zde ale přece jen postavy, které mohou trochu splývat. Jak ale říkám, k naprostému nepochopení příběhu by to vést nemělo. Kresba vás těžko vytrhne, ale v případě, kdy Júsuke kreslí úvodní stránky série, kde má kresbu trochu propracovanější, hraje si s odstíny a vyplňuje celý panel více než ostatní, má to něco do sebe a je to zajímavé.
Pokud se příběhu týká, tak se mi líbí, že je to příběh, který postupně graduje a kde se nám odhalují nové skutečnosti. Kjóko je členem speciálního oddělení, které je určeno pro boj s démony. Démoni jsou oficiálně neexistující tvorové, ale ve skutečnosti jsou živí až dost. A v poslední době se s nimi Kjóko a její společníci musí vypořádávat stále více a více a jejich útoky jsou stále drsnější. Už tam tušíme nějaký plán, který by mohl vést k něčemu mnohem většímu než jen několika málo snahám zabít pár lidí. Už v téhle knize se to rozrůstá do celkem velkých rozměrů, navíc se zde spojuje současnost a minulost, budou zde tedy nějaké ty následky.
V tomhle směru je kniha "Případy Kjóko Karasumy 2" dobrá, ale to je jen formální hledisko. Prvky, které jsou používány, jsou dobré, ale celkově to ještě nemusí znamenat, že se z toho dá vykřesat naprosto skvělý příběh. To mi tady trochu chybí, protože některé postavy se zdají až moc povrchní, až moc jednoduché, jejich místo v příběhu je takové sice důležité, ale nikoli propracované. Z tohoto důvodu mi "Případy Kjóko Karasumy" přijdou jako horší komiks, který se spíše řadí k průměru, který v manze vzniká. Není to špatné, ale kdybyste přestali sérii číst u druhého dílu, asi byste ani moc nelitovali.
Žádné komentáře:
Okomentovat