Tak se nám uzavřela tahle romantická trilogie, která mě svými dvěma prvními dvěma díly docela nadchla. Hlavně proto, že zde je naprosto skvělé rozvržení humoru a romance, kdy romance nutně není zbytečně upřednostňována, ale dbá se i na další prvky, které jsou pro tuhle sérii příhodné. Primárně tedy na vtip a samozřejmě i na kresbu, která se vyžívá hlavně v obličejích, účesech a sem tam i oblečení. Jenže třetí knihu lze spíš než za cokoli jiného považovat za bonusovou k celé sérii, a to proto, že ten hlavní příběh se uzavře po několika málo desítkách stránek. Konkrétně je to necelých 70 stran.
Tahle skutečnost mě docela zaskočila, protože jsem čekal, že se závěrem celého příběhu si autorka vyhraje trochu víc. To se nestane, a co si budeme povídat, je to takový ten konec, který čekáte, není na něm nic výjimečného. Na druhou stranu, tohle je pořád romance. Co tedy čekat jiného než právě romantiku? Naštěstí jsou zde ještě další příběhy, které sérii "Líbání zakázáno" dokreslují, ať už z pohledu hlavních hrdinů, anebo hrdinů jiných. Když nic jiného, alespoň to svědčí o tom, že se autorka se svými hrdiny skutečně mazlila, měla je ráda a pokusila se čtenářům přinést třetí knihu, kterou nakonec bude možné považovat za plnohodnotnou.
Rozhodně tím nejlepším, co v knize najdete, je bonusová kapitola, která se ještě vztahuje k hlavnímu dění. Vracíme se ke všem hrdinům, s nimiž cestujeme do Tokia, kde mají absolvovat školní výlet. Hlavní hrdinka Mako je zamilovaná do Goua, který očividně miluje ji, ale jako člen Klubu kavalírů se musí věnovat i jiným žačkám. To vede k tomu, že Mako šíleně žárlí. Autorka se tak vyžívá opět v celkem bláznivých situacích, kdy některé panely jsou naprosto dokonalé a svůj vtip skvěle pointují. Šedesát stránek příběhu, který je tím pravým zakončením celé série.
Další příběh, který se zde nachází, "Nehorázně sexy Osmák Vlčina", už se věnuje jiným postavám. Než se k němu dostanete, tak se Nači Júki rozhodla zajímavou formou, pětkrát pět panelů představit pět členů Klubu kavalírů, abychom se s nimi rozloučili. Jsou to běžné dny pěti kavalírů, a ač se ani v jednom případě nejedná o supervtipné stránky, neurazí. "Nehorázně sexy Osmák Vlčina" se tedy věnuje jiným kavalírům a jiným postavám, kdy ale smysl příběhu je stejný. Jedna holka přichází na školu jako nováček, v oblasti lásky je outsider, ale má zjistit, že kluků se možná nemusí tak bát. Výborný humor, skvěle zachycený v jednotlivých panelech, jež ukazují, že autorka, i když se prezentuje jako poměrně introvertní, ví, jak vyprávět, aby to bavilo a případně i okouzlilo. Epilog už je pak opravdu jen takovou třešničkou na konec.
Klub kavalírů je sám o sobě skvělá myšlenka a je vidět, jak moc některé holky chtějí, aby se jim chlapci věnovali jako rytíři. Je to naivní, ale je to zároveň hezké. Navíc je to v tomhle provedení sranda. Kdyby se mě nějaká holka/žena zeptala, co bych jí doporučil za romantickou knihu, nebál bych se doporučit právě "Líbání zakázáno". Japonci i v případě romance dokáží dát do příběhu něco víc a díky tomu jim funguje i romantická linie, která pro mě osobně bývá jen otravou bez nápadu. "Líbání zakázáno" nápad jednoznačně má, a i když je poslední kniha přece jen trochu slabší, pořád jsem se dobře bavil.
Žádné komentáře:
Okomentovat