#24: Jonah Hex: Tvář plná násilí - 80 %

Jonah Hex je zajímavou postavou, která se nikdy nestane velkým superhrdinou, i když je v poslední době do DC universa začleňován stále více, přesto pro fanouškywesternů to může být zajímavá alternativa. Článek je převzat ze stránek Necronomicon (Horor Web), kde jsem doposud zveřejňoval své komiksové recenze. Původně recenze vyšla na adrese: http://www.horor-web.cz/clanky/jonah-hex-tvar-plna-nasili.html (recenze je mírně upravena a rozšířena)

Jonah Hex: Tvář plná násilí (Jonah Hex: Face Full of Violence)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě a brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "Jonah Hex" v nakladatelství DC Comics. Souborně v originále komiks vyšel jako "Face Full of Violence" v roce 2006 u DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 199 Kč (brožovaná vazba) a 399 Kč (pevní vazba).

Scénář: Jimmy Palmiotti a Justin Gray

Kresba: Luke Ross a Tony DeZuniga

Osobně jsem se s Jonahem Hexem setkal až v nedávné době, a to ve chvíli, kdy jsem si přečetl nový komiks s názvem „All Star Western 1“, který je součástí "The New 52", jež vypustilo do světa nakladatelství DC Comics  Už před tím jsem o něm věděl, ale nic jsem o něm nečetl. Myslím si, že je ale příhodné, že jsem se k Hexovi dostal právě v roce 2011, který je pro mě osobně ve znamení westernu. Tenhle žánr jsem si oblíbil a v tomhle roce se mi podařilo napsat dvě knihy, které z něj alespoň částečně vycházejí. Ale o tomhle nechci psát. Chci psát o tom, že je mi skutečně líto, že jsem se k Jonahovi nedostal dřív, protože stojí za to. Hned dalším komiksem, který se ke mně s tímhle „hrdinou“ dostal, je česká verze knihy „Jonah Hex: Tvář plná násilí“.

„Jonah Hex: Tvář plná násilí“ je ve skutečnosti komiksovou sbírkou, protože každý sešit, který ve Spojených státech vyšel a který je součástí této knihy, je samostatným příběhem. Příběhů je celkem šest a začínají prvním, který nese název „Dej ďáblu, co jeho jest“. A hned se jedná o komiks nejlepší. Je to proto, že je správně drsný a scéna se zabitím chlapce je skutečně zapamatovatelná. A to nemluvím ani o tom, že díky Rossově kresbě je komiks dostatečně brutální i v dalších momentech. V akčních scénách je rychlý, doslova smrtící. „Dej ďáblu, co jeho jest“ má ale skvěle vystavěný scénář. Seznamujeme se s Hexem v krátkém úvodu, abychom pochopili, jak je nemilosrdný, následně to jen potvrzuje svými vyšetřovacími metodami, aby nakonec ukázal, že euthanasie není nic moderního, ale naopak institutem poměrně známým. Příběh skutečně chytne a udělá dojem, který se jen tak nezapomíná. Výtečná povídka.

Jenže všechny nemohou být taková špička, i když rozhodně netvrdím, že sbírka je následně propadák. Není. „Boží spravedlnost“ je povídkou přímočařejší a možná proto se zdá jednodušší. Příběh zde není tak výjimečný, ale to nemluvím o tom, že autoři dokonale zvládají prostředí westernu se všemi jeho náležitostmi. Padouši jsou vážně padouši, nikomu se nedá věřit a jediná spravedlnost je v šesti komorách koltu pověšeného u pasu. Jonah to ví, a i když je křivě nařčen a má proti sobě celé město, je schopen město porazit. Navíc komiks je lehce sexy, autoři přesně vědí, co mají čtenáři dávkovat.

„Oko za oko“ má hezky vypointovaný třístránkový úvod, který je doplněn příběhem, kde má pomsta mnoho podob. Jestli si Jonah myslel, že v předchozím díle byl v problémech, tak co teprve ve chvíli, kdy je v rakvi a po řece se řítí směrem k vodopádu? Jenže někdy se i Hex musí smířit s tím, že se spolehne na přátele, i když jsou nečekaní a noví. Bartholomew Aloysius Lash je výtečně výmluvný mladík a jistě mnohým připomene nějakou tu postavičku z klasických mayovek. Právě s Lashem se Jonah vrací do města za šerifem křivákem a hodlá vykonat svou vlastní pomstu. Ne, Jonah není žádný lidumil, ani Divoký západ takový není. Apačové mají své nože a tomahavky a skalpování je pro ně denním chlebem. To je v komiksu zachyceno velmi dobře. Ne přehnaně naturalisticky, ale dostatečně reálně.

„Chvíle, kdy jsem málem zemřel“ má opět další postavu jednoho velmi výřečného muže, kterým je Mexikánec Chako. Na něj byla vypsána odměna, protože měl znásilnit němou dívku. Ale jak se ukáže, všechno je trochu jinak. Někteří lidé jsou pro zastření svých činů schopni udělat v podstatě cokoli. Hlavně pokud se jedná o činy skutečně zvrácené. Povídka má své silné momenty, ale celkově jsem z ní trochu rozpačitý, hlavně proto, že se jí tvůrci pokusili až trochu moc odlehčit. Myslím, že více v duchu Hexe by bylo drsnější finále, kde by nedošlo k happy endu. Ale někdy je potřeba i trocha té naděje, možnosti, že svět může být trochu lepší. Alespoň pro někoho.

Pátá povídka „Vánoce mezi psanci“ je jedinou, kterou nekreslil Luke Ross, ale kresby se ujal Tony DeZuniga. Je to znát a je to rozdíl oproti předchozím dílům. Pokud by povídka neměla poslední dvě stránky, opět by dopadla o něco lépe. Příběh je totiž vlastně o tom, jak je někdy nesmyslné se snažit. Lidé umírají, trpí nevinní, a to všechno jen proto, aby viník stejně nebyl potrestán. Ale Jonah Hex je něco jako boží mlýny. Mele pomalu, ale jistě. A to jsou právě ty dvě strany, které kazí celý dojem. Nebylo by přece jen jednou lepší, kdyby ti špatní vyhráli? Kdyby spravedlnost dostala za vyučenou? Na tuhle povídku by se dalo navázat později, ale tahle by mohla vyznívat neutěšeně. Bohužel, „cool“ konec zvítězil.

Poslední povídkou knihy je „Boží soud ve Spáse“, která je pro mě osobně druhou nejlepší a zakončuje skvěle celou knihu. Povídka je dobrá především proto, že tu zase jednou máme fanatismus v jeho odporné podobě, podobě, kdy nevinní trpí, aby ti, co jsou u moci a tvrdí o sobě, že jsou hlasem božím, mohli získávat na úkor všech ostatních. Takové příběhy mám prostě rád, navíc tento je doplněn o lidskou rovinu, kterou v Jonahovi objevujeme. Má nějakou minulost, je schopen milovat a my zde dostáváme jednu malou ochutnávku jeho druhého já. Děj je opět nepříliš jásavý a radostný, zakončení je smutné a citlivé, i když stále drsné v Hexově stylu. Pánové Palmiotti a Gray nejsou těmi, kteří Jonaha Hexe vytvořili, ale jsou s ním tak dokonale sžiti, že jim postava přesně sedí a oni jsou schopni psát silné příběhy, každý sice se stejný základem – Jonah Hex potírá zlo –, ale se správnou silou a přesnou westernovou atmosférou a klasickými postavami, které k žánru patří.

Fanoušci musejí Comics Centru poděkovat za to, že se komiks do České republiky dostal, rozhodně si to zaslouží. Westernová atmosféra je zde naprosto dokonalá, na člověka dýchne 19. století v plné síle, při každém výstřelu je cítit prach, při každém záběru na Hexův znetvořený obličej to s člověkem trochu zamává. Ne, Jonah Hex není žádný hrdina, ale i přesto mu budete fandit. Překlad je dobrý a kresbu si užijete ve svěžích, i když přece jen temnějších barvách. Pro mě další skvělé překvapení a jen se budu těšit na to, jestli se dočkáme dalšího Jonaha v našich luzích a hájích. Zatím to ale nevypadá, že by se měly naděje naplnit. Jonah asi chvíli zůstane našim luhům a hájům zapovězený. Díru do českého komiksového světa zrovna neudělal a myslím, že je to škoda.

Komiks "Jonah Hex: Tvář plná násilí" si můžete s výraznou slevou zakoupit na stránkách Comics Centra v brožované verzi anebo ve verzi vázané.