#1334: ROZHOVOR: Štěpánka Jislová, Karel Osoha a Pavel Kosatík povídají o Češích

Rostoucí bytosti, Hitler, uniformy a mluvící hlavy... Ne tohle není "Hellboy", tohle jsou... "Češi"! Komiksová edice tohoto jména se definitivně uzavřela adaptacemi událostí roku 1938 ("Jak Beneš ustoupil Hitlerovi") od Štěpánky Jislové a 1948 ("Jak se KSČ chopila moci") od Karla Osohy. Also starring scénárista Pavel Kosatík.

Rozhovor pro Comics blog poskytl Vojta Čepelák.

Má vůbec smysl dělat komiksové adaptace televizního seriálu, když komiks u nás stejně nikdo nečte?

Štěpánka Jislová: Až na to, že... u nás lidi komiks čtou. Jediné, co nás brzdí, je polarizace ve stylu superhrdinové (cokoli v lince) vs. art (cokoli, na co je třeba dívat se déle než pět vteřin). Jinak se máme čím dál tím lépe – čtenáři i autoři jakbysmet.

Karel Osoha: Má to smysl, pokud se budou dělat komiksy, které lidi budou chtít číst a od toho tu jsme teď my.

Pavel Kosatík: A dívá se někdo na televizi? Všechno je relativní. Podle mě to hlavně nejsou adaptace seriálu "České století". S kreslíři byla dohoda, že se na to v té televizi nebudou dívat, aby je to neovlivnilo, a myslím si, že většinou to dodrželi.

Znáte svoje čtenáře, nebo jen tak střílíte pánu bohu do oken a doufáte, že se někdo chytne?

Štěpánka: Nemyslím si, že má v Česku úplně smysl vytvářet si cílovou skupinu přímo na vlastní tvorbu. Co jsem vypozorovala ze svých stránek, tak nakonec nejvíc stejně reagují přátelé, přátelé přátel a lidi z oboru, co se zajímají spíš o know-how než o konkrétní zaměření. V komiksové komunitě funguje nepsané pravidlo typu "podporuji to, co děláš, protože to dělám taky" a u větších projektů se lidi taky nabalují spíše z radosti z komiksů než z autora.

Karel: Svůj čtenář jsem primárně já, protože nebudu vkládat to nesmyslný úsilí, které tvorba komiksů obnáší, do něčeho, co bych sám nechtěl číst. Tím pádem se pak řídím nějakou sebestředností a můžu jenom doufat, že to, co baví mě, bude bavit i jiný lidi. Vím, že mám mezi kamarády v tomhle ohledu spřízněné duše, takže se určitě i mimo můj nejbližší okruh najde aspoň jeden další člověk.

Pavel: U tohohle projektu jsem od začátku do konce střílel a doufal.

Proč jste kývli na nabídku dělat "Čechy"?

Štěpánka: Odmítnout ve dvaceti-něco letech placenou komiksovou zakázku od nakladatele jako Mladá fronta by nedávalo smysl. A krom toho mám historii upřímně ráda, kdyby mě nedostala kresba, asi bych se teď někde hrabala v materiálech o Velké francouzské revoluci.

Karel: Nejsympatičtější na tom byla možnost si původní scénář přizpůsobit, upravit a doplnit podle svého. Jakmile mě napadlo, co bych vůbec s Klémou (Gottwaldem) chtěl provést, začal jsem být do knihy více zainteresovaný. A když jsme to (já, Pavel Kosatík, Vojta Čepelák) konzultovali, začalo se to celé tak pěkně formovat, že by mi bylo i líto, kdyby to nakonec nevyšlo a zůstalo to u klasické adaptace původního textu bez žádného většího vpádu ode mne.

Jak jste se vypořádali se záplavou mluvících hlav?

Štěpánka: To bylo stejně tak zajímavé, jako úmorné komiksové cvičení. S komiksem je oproti seriálu ten problém, že je definitivně statický a zatímco televizní Moravec může pochodovat po místnosti a šermovat rukama, jeho komiksové alter ego bude navždy zmrazené v jednom rámečku. Co tedy s tím? Pokud to šlo, snažila jsem se dialogům najít nějakou metaforu, přes kterou by to vizuálně vypadalo zajímavě, vzpomínání na události převyprávět komiksově a dialogy doprovodit ilustracemi.

Karel: Musel jsem se jako kreslíř smířit s tím, že mluvící komiks je zejména o textu. A tak spíš než se snažit o nějaké akční scény, živou hru a gestikulování postav nebo metaforické výjevy jsem se především rozhodl rozporcovat scény do panelů a bublin tak, aby se co nejsvižněji četly. Prostě nepředstavit divákovi nepřístupný blok textu zaplňující celou stránku. To se zase vztahuje k tomu, že nechci dělat komiksy, které bych sám nečetl. Prokousávat se některými "klasikami" od Alana Moora místo svištění po stránkách je zkrátka otrava.

Pavel: Mě mluvení zajímá jako způsob filmového sdělení. Akce ve filmu mě často nudí, často se divím, že to filmařům stojí za tu dřinu, všechny ty hořící auta letící zpomaleně vzduchem nad německou dálnicí... Kdežto těch deset tisíc způsobů, jakými dobrý herec třeba u bratrů Coenů dokáže říct "Dobrý den", to se mně líbí… A líbí se mi i to, že úplně stejně těžké je to i v komiksu. Nikdo si nekupuje komiks kvůli textům v bublinách. Takže si jich tam nandáme co nejvíc, vystavíme se tlaku, a uvidíme, co protitlakem vyleze.

Obstáli byste na místě Beneše, nebo nebyla jiná možnost, než jak se věci udály?

Štěpánka: Nemyslím si, že byla vůbec možnost, aby Beneš nebo kdokoli jiný mohl "obstát". Obě rozhodnutí byla špatná a těžko hledat tu jednu věc, která z jedné či oné situace udělá menší zlo.

Karel: Asi bych neobstál. Na tohle bych nedovedl mít trpělivost. Já jsem sice od přírody plachej, ale sere mě, když se věci táhnou a na něco se pořád čeká kvůli nějaký etiketě a korektnímu postupu. Měl je všechny poslat do prdele a jít na ryby.

Pavel: Když přišel ten papír z Mnichova, že prohráno, nepodepsal bych to jako Beneš. Nechal bych se odvézt hradním šoférem na hranici s Německem, vytáhl bych zpod kabátu samopal a postřílel co nejvíc německých vojáků. Než by mi to vrátili, možná bych někoho strhnul takzvaným příkladem, a kdyby ne, pořád by to bylo lepší než kapitulaci přijmout.

Karle, proč proboha alternativní linie s rychlošípáckou tematikou?

Karel: Když jsem četl původní scénář, moje vlastní mezery ve vzdělání mi činily potíž pochopit, co vlastně vedlo k nějakýmu obecnýmu rozčarovaní společnosti z demokratického vedení a proč komunisti začali mít takovou děsnou převahu. Tak jsem si řekl, že tenhle zlom v dějinách se vyzrcadlí v trampotách party děcek, kterou potká podobné zklamání autoritou, jako tu širší společnost během druhé světové války. Společně s Pavlem Kosatíkem a Vojtou Čepelákem jsme to nějakým způsobem takhle zkonstruovali a je to docela dobré.

Štěpánko, co ty vidíš na těch uniformách?

Štěpánka: Rajcujou mě. A taky, víš jak, je to komiks o druhý světový válce.

Pavle, a proč vůbec komiks? Když nepočítám ty vyhrané Muriel za scénář?

Pavel: Měl jsem ho zamlada rád, taky jsem ho tehdy kreslil, potom jsem na něj na dlouho zapomněl a nakonec jsem začal potkávat spoustu lidí, kteří na něj plivali. Tak z těchhle tří důvodů.

A závěrem jednu vtipnou historku z natáčení...

Štěpánka: Komiks, stejně jako humor, je vážná věc.

Karel: Protože jsem komiksovou sérii "Češi" tak dobře neznal, myslel jsem si, že si tam všichni kreslíři vždycky vymýšlí všechno možný a ty dodatky, co tam dělám já, jsou vlastně normální. Teprve v půlce práce jsem si už vydaný knihy prošel a zjistil jsem, že se tam o moc velký zásahy skoro nikdo nepokoušel a najednou mi začalo být blbý tu svou verzi vůbec dělat. Ale nakonec jsem to stejně dodělal podle plánu, protože mě to přece jen místy bavilo.

Pavel: Já nevím, jestli to není blbý a nechtěl bych se tím Karla Osohy dotknout, protože ho obdivuju. Ale zdálo se mně, že mezi prvním a druhým pracovním setkáním, které od sebe dělilo pár měsíců, fyzicky vyrostl, o pár centimetrů se zvětšil. To se mně líbilo, mít rostoucího parťáka.

#1055: ROZHOVOR: Kdo jsou Kadet a Ryuki, které tvoří webkomiks Ultra Vires?

Už je to nějaká doba, co jsem měl na Comics blogu rozhovor, a tak jsem rád, že ten další, který jsem původně dělal pro fanzin "Playbišík", je se dvěma mladými a nadějnými autorkami. Kadet a Ryuki najdete hlavně na jejich stránkách anebo na Facebooku, kde prezentují především svůj týdenně aktualizovaný strip "Ultra Vires". Ale na Facebooku najdete i nějaké jejich další věci, a tak se vyplatí sledovat jejich aktualizace. Tohle jsou holky, které jsou originální, mají nápady a jsou své.

Na internetu se o vás něco dá najít, ale kdybyste se krátce měly představit někomu, kdo o vás nikdy neslyšel – pokud někdo takový ještě je – co byste o sobě pověděly?

KADET: Říkají mi Kadet, vlastním jménem Tereza Kadečková, narozena léta páně 1993. Toho času studující historii a angličtinu na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Když mám volnou chvilku, tak píšu povídky, redaktoruju a hlavně hodně čtu. Mým snem je světový mír. Pod mou nadvládou.

RYUKI: Som slovenský gymnazista ktorý má síce odmaturované z matematiky a informatiky ale bol tvrdohlavý natoľko aby sa prehrýzol na štúdium animovaného filmu na FAMU. Popritom sa snažím s Kadet tvoriť komiksy. A rada by som v tvorivej činnosti naďalej pokračovala.

Vaše přátelství už se táhne nějaký ten rok. Měly jste každá z vás tvůrčí ambice ještě předtím, než jste se poznaly? Pokud ano, prozraďte nám, co jste tvořily před tím, než se na světlo světa dostala vaše alter ega z "Ultra Vires".

KADET: Tvůrčí ambice nás daly dohromady, takže určitě jo. Já píšu povídky od té doby, co jsem se naučila rozeznávat písmenka, začala jsem pohádkami, pokračovala akčňáky, horory a teď jsem někde v šíleném mixu toho, co se mi líbí. Na světlo světa jsem je začala vypouštět někdy ve třinácti, kdy jsem si na to udělala speciální blog. Tenhle trapas je naštěstí už ztracen v nenávratnu. Potom se objevila takhle příšera a začala mě přesvědčovat, ať začnu s literárními soutěžemi. Na to jsem si ještě pár let počkala, protože jsem měla aspoň špetku soudnosti. Ale ambice jsou po celou dobu mého vývoje stejné – být aspoň trochu dobrá v psaní.

RYUKI: Mňa osobne ťahalo ku komiksom od detstva. Prvé "wanna be" stripy o šiestich obrázkoch som vytvárala už v tretej triede na základke. Boli o bežnom živote alebo som sa nechala (ako správny fandomový človek už v ranom veku) ovplyvniť seriálmi ktoré som pozerala cez víkendy. Neskôr prišli školské súťaže na tému básnikov a spisovateľov, ktorých som sa aktívne účastnila na gymnáziu. 

V roku 2009 som sa dozvedela o súťaži ktorú organizoval slovenský komiksový festival, tak som sa s nádejou v duši pustila do tvorby a nejaký ten rok som sa snažila prispievať. Podarilo sa mi to dvakrát, z toho jedno bola publikácia v zborníku a druhé bolo umiestnenie sa v top 3 príspevkov. 

Jak se vlastně zrodil nápad na "Ultra Vires"? Je z toho cítit, že je to vaše hodně osobní dílo. Vsadím se, že s Cthulhu prvky přišla Kadet. Anebo se o nápady dělíte a Kadet to pak jen sepíše do podoby, kterou Ryuki nakreslí?

KADET: Tiky udělat webkomiks jsem chytala už nějakou dobu – jenomže já kreslit neumím. Nejvíc mě tahle krize dostihla před maturitou, sedla jsem si, sesmolila pár scénářů a pak už jsem musela čelit jen tomu nejhoršímu. Nějak nenápadně získat podpis krví od Ryuki.

Co se samotné tvorby "Ultra Vires" týče, máme víceméně jasně rozdělené role. Já píšu, Ryuki kreslí. Neznamená to, že si občas nekecáme do věcí a stripy se neupravují za pochodu (nejčastěji "Já to nezvládla nakreslit" a "Tenhle dialog nestojí za nic, jakej kretén to psal?"). Navzájem si schvalujeme to, u čeho si nejsme jisté. Ale jelikož prožvaníme o vymyšlených postavách většinu večerů, dá se říct, že na spoustu nápadů přicházíme spolu a já je jenom přepíšu do použitelné formy.

A samozřejmě, že jsem s Cthulhu prvky přišla já, musím si u něj udělat dobré jméno. Cthulhu fhtagn.

RYUKI: Scenáre spisuje Kadet popri všetkej inšpirácii ktorá ju sleduje vo dne, v noci. Ja mám na konte len pár návrhov a pripomienok k existujúcim scenárom, ale väčšina sú len technické detaily, ktoré sa objavia pri samotnej grafickej realizácii.

"Ultra Vires" mají za sebou rok existence. V jednom starším rozhovoru jsem se dočetl, že na Facebooku chcete mít alespoň stovku fandů, což už se podařilo. Jste spokojené, nebo chcete víc? Jaké jsou vaše další cíle?

KADET: Stovka fandů je úspěch na to, že jsme na světě jenom rok a kousek. Vůbec mi přijde, že na to, že neděláme humor pro každého, jsme se uchytily docela dobře. Ať čísla stoupají, to nám dělá radost. Jen kdyby tak ještě přibyly komentáře, ale člověk nemůže chtít všechno hned. Za ta léta internetové tvorby vím, že lidi jsou na slovo skoupí, tak uvidíme, jak to bude vypadat dál.

RYUKI: Minimálne ďalšia stovka fanúšikov. Sme vďačné za každý lajk čo dostaneme. Ja osobne medzi ďalšie ciele určite radím neupadnutie do hiatusu. Pretože scenárov máme požehnane na ďalšie roky a ak by UV zrazu prestalo vychádzať, bolo by hneď jasné, kto za to môže *ahem*. Musím dôverovať môjmu časovému manažmentu.

Považujete se za autorky, které se umí propagovat? Jak byste poradily ostatní tvůrcům webcomicsů, jak se zviditelnit?

RYUKI: Propagáciu u nás má na starosti Kadet a to jej aj dôvod prečo si myslím sme spropagované veľmi slušne.

KADET: Starám se o Facebook a o komunikaci s lidmi. Vyhledávám soutěže, kam by se dalo s něčím přispět, a kde bychom se zviditelnily. Občas někoho vydírám na ulici a ohrožuji spolužáky nožem, aby sdíleli, ale to je k té propagaci tak všechno. Neumím prodávat, musím spoléhat hlavně na štěstí a úplatky.

Co bych poradila lidem, co se chtějí propagovat? Komunikujte! Pište komentáře k tomu, co se vám líbí, buďte kritičtí (a tím myslím pozitivně i negativně) a buďte aktivní. Dřív nebo později si vás někdo všimne. Mlčícího tvůrce v koutku všichni přehlédnou, ať je sebelepší.

"Ultra Vires" mají každý týden nový díl, letos jste spolu daly dohromady letní příběh "Tak to chodí v pohádkách", kde bych mimochodem ocenil styl kresby, který příběhu skvěle sedl – opět se ukázala síla černé a bílé. Máte nějaké další nápady? Chcete se pustit do něčeho většího?

RYUKI: Som veľmi rada, že sa štýl kresby páči – bola to zmena od rutiny, kedy som presedela dlhú dobu nad grafickým tabletom. Ceruzku a tradičné médiá som zatlačila na chvíľu do úzadia, z čoho som sama nadšená nebola. Týmto komiksom som sa utvrdila v tom, že som kresliť na papier naozaj ešte nezabudla a efektívnosť práce je u mňa vyššia na papieri ako v počítači.

Či máme ďalšie veci čakajúce v rade na realizáciu? Haha. Projekt za projektom, pár celoživotných diel... možno sa raz čitatelia aj dočkajú. Určite máme rozplánovaných viacero vecí a stále na nich v priebehu času pracujeme, ale presné dátumy sú zatiaľ vo hviezdach.

KADET: Další nápady? Tunu! Nebo jednodušeji – jsme tvůrčí lidi a hrozně nás baví vymýšlet nesmysly. Máme pár archetypů a při večerech je posíláme do různých situací a tím se tvoří nápady na příběhy. 90% je nepoužitelných, ale pak tam visí ten zbytek a z toho postupně tvoříme ucelenější kousky.

"Tak to chodí v pohádkách" byl náš první letní projekt, chtěly jsme udělat něco krátkého a obě si tak zvýšit skill. Trochu se nám to vymklo z rukou. Říkám první, protože plánujeme každý rok udělat nějaký krátký komiks na léto – samozřejmě, pokud tomu budou hvězdy nakloněny. Můžu říct, že teď už víme, o čem bude ten další.

Jak vám spolupráce po tolika letech klape? Pořád se shodnete na tom, kam příběhy směřovat?

KADET: Já jsem na bojovky, magii a týrání charakterů. Ryuki je na roboty, sci-fi a zachraňování koho se dá. Jak by nám to mohlo neklapat?

RYUKI: Pre niekoho možno prekvapivo, stále nám to šlape, sme na jednej vlne a ani online správa uprostred dňa alebo noci s novým nápadom nás neprekvapí – naopak, ráno ju veľmi spokojne rozvedieme ďalej.

Ukázka z komiksu "Tak to chodí v pohádkách"

Podařilo se vám proniknout i do tištěného média, když vám komiks "Avira a Odysseus" vyšel ve sborníku "Vějíř 2015", kde se opět projevily vaše schopnosti hrát si se žánry – fantasy Matrix hned tak každého nenapadne. Uvažujete o nějakém dalším proniknutí do vod tištěného komiksu?

RYUKI: Scenár na Vějíř 2016 mám na stole, storyboardy sú vo fáze výroby a jediné čo dúfam je, že moja organizácia času nesklame v kritickom momente. Ale nemaľujme čerta na stenu, plánujeme sa zúčastniť znova a dúfame, že aj ďalších ročníkov. A v budúcnosti, ktovie?

KADET: Plánujeme pokračovat v útocích na Vějíř, pokud časová plíseň dovolí. Jinak držet v rukou papírovou verzi toho, co jsme vytvořily – kdo by nechtěl? Jen kdyby to bylo trošku jednodušší a kdybychom byly ještě o něco lepší. Po roce tvorby je podle mého názoru trochu brzo přemýšlet o papírových verzích. Zeptej se nás za pět let, až dosáhneme nějakého rozumného počtu čtenářů, kteří by si to fakt koupili a přečetli.

Děkuji za odpovědi.

#100: Interview with Mark Fearing

Mark Fearing is interesting American author who is not only illustrator of children book. He does them but also adults can love his books because they can find there more deep thoughts. You will be very surprised by his story in "Earthling!". It is not just a grapchic novel for children; the story is more comprehensive and wide. "Earthling!" was published in the Czech Republic as first of Mark's works. For this occasion, I tried to contact Mark and want to do an interview with him. Mark was willing to do it and he provided some of his art, too. I hope that we will meet his books on Czech bookshelves in future. But now, it's time to our interview.

All published arts were provided by Mark Fearing and I thank him for this. Mark Fearing is owner of all rights to them.

Were you surprised how well "Earthling!" had been accepted and reviewed?

It’s always nice to hear good things about what you create! I am happy when people are excited about what I tried to do with "Earthling!". It’s a pretty big story compared to many of the younger reader books here in the United States. I have to remind myself that with any project I do, some people will like it, some won’t. But I get many letters from people who have read it and enjoyed it and that feels great.

The one of first paintings for "Earthling!"

"Earthling!" has many genre overlaps. It is a bit of comedy, dramatic, piece, sport story and of course sci-fi. Reader can find there social issues and interesting view on topics like racism, xenophobia. What was your first intention when you got the idea of creating "Earthling!"?

I write a great deal of science fiction and I was trying to create a big science fiction adventure that both young and old readers could enjoy. I didn’t want it to be too complicated, but I also didn’t want it to be so simple that the story didn’t have any surprises. With everything happening in the world today I think it is valuable to create stories that remind us that many of the difficulties we face are because of the fear we have of one another. And how some people can create fear and turn that fear to hate. Then we find we are willing to accept horrible actions to make us feel safe. But I also like to write comedy and I like to draw funny characters and poses. So even though I want to talk about some serious issues, I try and do it with humor and fun.

The Book That Eats People. 2009. Random House. Written by John Perry. Illustrated by Mark Fearing

You are not only comics author but illustrator, also film maker. What is your main love? What does interest you most?

I love writing and drawing books. I also enjoy making animated short films. But first and foremost I like sitting down and writing a story and then illustrating it, whether it is for a child’s picture book or an older reader comic book or graphic novel. It is hard for me to pick one thing. I greatly enjoy the creative process.

Page from work in progress - graphic novel "Robot Boys"

Could you tell us whether you had (and have) some favorite artists (not only in comics world) that influences you a lot?

There are so many wonderful artists and writers in the world! It seem like I can always walk into a library or bookstore and find wonderful work by people I have never seen before. Here in America I don’t always see the latest European comics, but many of my favorite cartoonists are working in Europe. Lewis Trondheim, Manu Larcent, Cyril Pedrosa are all currently on my reading list. Filmmakers like Hayao Miyazaki ("Totoro") and Chris Sanders (Directed "The Croods" and "Lilo and Stitch") influence me.

Artists whose work I know from picture books like Oliver Jeffers, Oliver Tallec, Louis Joos, Marla Frazee, Valeri Gorbachev, Pascal Biet, AnnaLaura Cantone, Lane Smith, Mo Willems. The list is diverse and long.

And there’s cartoonists like Sergio Aragones, Ronald Searle and from years ago Charles Schulz ("Peanuts"), Charles Addams and Edward Gorey who influenced me. There’s also an American poet and painter named Kenneth Patchen whose work inspires me.

Art from never published adventure story collection

Have you the Favorite One in your own works?

I wrote and animated a short film called "The Thing with No Head", which is probably my favorite project. "Earthling!" is pretty close and with a small press comic book released here in the United States called "Cenozoic".

Super Friends

Could you tell us what are you working on right now?

I am currently finishing a picture book that I wrote and illustrated that will be released next year in the United States. I am also starting two new picture books I will be illustrating written by different authors. I have also started writing and drawing a new graphic novel called "Quest". It’s based in a world of fantasy with wizards, trolls, and strange enchanted weapons. But it’s really a funny book and how the small things on a Quest, just like in daily life, can make things difficult and change your life. I am also working on several other picture books and graphic novels.

Work in progress - graphic novel "True North"

Can you describe us – in a short way – process of creating your comics? When do you start drawing? Do you make a lot of research? Who is your first critic?

I always have lots of stories in my head dancing around. I have to pick carefully because if I start too many things, nothing gets done! I like doing research, usually by reading other books, some historical. As I write a story that I think is bound for a comic or illustrated book, I will start to doodle and draw characters. By the time I am done writing and editing a story I usually have a very good idea of what the art will look like.

I have several friends who read my work and give me notes and my agent in New York also reviews my work and shares his opinion. This is very helpful, as he knows what the publishers are doing and what editors say about my work. So he knows where to go with my children’s books when they are ready for review by an editor.

I spend a lot of time on a manuscript before any editor at a publisher sees the work. Once it is ready my agent sends it to the Editor. Sometimes the editor likes it and they buy it, sometimes they like it, but don’t buy it believing that for some reason the story will not sell. Sometimes they just don’t like it! So you do a lot of work and most often you get a rejection. But you have to tell yourself that next time you’ll do better and sit back down and start again. I don’t know any other way to improve your work than to keep doing it.

Thank you very much!

Mark is always working on several projects and he let me to show you same pages on works he is doing now. First, pages from "Quest":

And last but not least, pages from book that is inspired by Mark's animated short "The Thing With No Head" (also work in progress):

#99: Mark Fearing vždy pracuje na několika věcech najednou (rozhovor)

Mark Fearing je zajímavým americkým autorem, u kterého se může na první pohled zdát, že tvoří hlavně pro děti. Tvoří pro ně, o tom není pochyb, ale jeho knihy jsou přístupné i dospělým a jsem si jistý, že i dospělí se u nich budou bavit. Takovým příkladem je "Pozemšťan!", který nedávno vydala Mladá fronta. Jedná se o skvělou sci-fi výpravu, která vás překvapí svým přesahem. Můžete si přečíst recenzi. Rozhodl jsem se, že bych se Marka rád zeptal na několik otázek, abych ho (a také jeho tvorbu) trochu českému čtenáři přiblížil. Mark souhlasil s pro mě překvapivou vstřícností a během několika dní byl rozhovor hotový. Zároveň mi zaslal jako bonus i některé jeho práce jako ukázky. Nyní se můžete začíst do toho, co mi Mark řekl o sobě a o své práci. Osobně jsem docela zvědavý, jestli se u nás ještě něčeho se jménem Mark Fearing dočkáme. Mimochodem, k Markovi se ve spojitosti s Českou republikou váže zajímavá skutečnost. Své předky má právě zde, protože jeho dědeček se narodil v Praze. O svých českých předcích však vůbec nic neví, kontakty zde žádné nemá. Příjmení dědečka bylo Kulhánek, ale hledat nějaké spojitosti, to už musí někdo jiný.

Všechny obrázky, které jsou zde uveřejněné, byly poskytnuty přímo Markem Fearingem, za což mu děkuji. Mark Fearing je vlastníkem autorských práv.

Byl jste překvapen, jak pozitivně byl "Pozemšťan!" přijat?

Vždycky je skvělé slyšet kladné ohlasy na to, co vytvoříte! Jsem šťastný, když jsou lidé nadšení z toho, o co jsem se v "Pozemšťanovi!" pokusil. Je to poměrně velký příběh ve srovnání s jinými knihami, které jsou ve Spojených státech určeny mladším čtenářům. Vždycky si ale s každým projektem musím připomínat, že někteří lidé budou mít výsledek rádi, jiní nikoli. Dostávám hodně dopisů od lidí, co "Pozemšťana!" četli a užili si ho a to je prostě skvělý pocit.

Jedna z prvních maleb ke komiksu "Pozemšťan!"

"Pozemšťan!" má poměrně velké množství žánrových přesahů. Je to trochu komedie, drama, sportovní příběh, ale samozřejmě hlavně sci-fi. Čtenář zde může najít sociální problémy a zajímavé pohledy na rasismus nebo xenofobii. Co byl váš první záměr, když jste "Pozemšťana!" začal tvořit?

Ve sci-fi jsem toho napsal docela dost, ale tentokrát jsem chtěl napsat velké vědecko-fantastické dobrodružství, které by si užili děti i dospělí. Nechtěl jsem to nějak moc komplikovat, ale zároveň jsem nechtěl, aby to byl jen nějaký jednoduchý příběh bez překvapení. Se vším, co se dnes ve světě děje, myslím, že má smysl vytvářet příběhy, které nám připomenou, jakým těžkostem denně čelíme jenom proto, že se bojíme sebe navzájem. A také má smysl ukazovat, jak někteří lidé úmyslně vzbuzují strach a mění ho v nenávist. Potom zjistíme, že jsme schopni vykonat i něco hrozného, abychom se cítili v bezpečí. Stejně tak ale rád píšu humorně a rád kreslím zábavné postavy a scény. Takže i když chci mluvit o něčem vážném, zkouším tak činit s humorem.

Ukázka z knihy "The Books That Eats People", která vyšla v roce 2009 u Random House. Napsal ji John Perry, Mark ji ilustroval

Nejste jen komiksový autor a ilustrátor, ale také filmový tvůrce. Co je vaše láska? Co vás z toho baví nejvíce?

Miluju psaní a kreslení knih. Stejně tak si užívám tvorbu krátkých animovaných filmů. V první řadě ale zbožňuji, když si můžu sednout a napsat příběh, který následně ilustruji, a je jedno, jestli je to dětská obrázková knížka anebo komiks či grafický román pro dospělé. Je pro mě strašně těžké soustředit se jen na jednu věc. Proces vytváření mám ze všeho nejraději.

Ukázka z chystaného autorského komiksu "Robot Boys"

Mohl byste nám prozradit, zda jste měl (máte), některé oblíbené autory (nejen ze světa komiksu), kteří vás skutečně ovlivnili?

Ve světě je tolik úžasných umělců a spisovatelů! Skoro to vypadá, že vždycky můžu napochodovat do knihovny nebo knihkupectví a tam objevit skvělé práce, které jsem nikdy předtím neviděl. V Americe nemám vždycky přístup k tomu nejaktuálnějšímu, co vzniká v Evropě, ale mnoho mých oblíbenců jsou právě Evropané. Lewis Trondheim, Manu Larcent, Cyril Pedrosa jsou v současné době na mém čtenářském listu. Filmaři jako Hayao Miyazaki ("Totoro") a Chris Sanders (natočil "Croodsovi" a "Lilo and Stitch") mě ovlivnili. Umělci, které znám z obrázkových knih: Oliver Jeffers, Oliver Tallec, Louis Joos, Marla Frazee, Valeri Gorbachev, Pascal Biet, AnnaLaura Cantone, Lane Smith, Mo Willems. Seznam je skutečně různorodý a dlouhý. A samozřejmě jsou tu tvůrci jako Sergio Aragones, Ronald Searle a z doby dřívější Charles Schulz ("Peanuts"), Charles Addams a Edward Gorey. Inspiroval mě také jeden americký básník a malíř Kenneth Patchen.

Ukázka z nikdy nepublikované sbírky dobrodružných příběhů

Které z vašich vlastních děl máte nejraději?

Napsal jsem a animoval krátký film "The Thing with No Head" ("Věc bez hlavy" – překlad je mnou použitý, nikoli oficiální, protože český oficiální jednoduše není), který je pravděpodobně mým nejoblíbenějším projektem. "Pozemšťan!" k tomu má také hodně blízko a ještě komiks "Cenozoic", který ve Spojených státech vyšel v malém nákladu.

Markovo pojetí superhrdinů

Můžete nám prozradit, na čem pracujete zrovna teď?

Zrovna dokončuji obrázkovou knihu, kterou jsem celou vytvořil a která ve Spojených státech vyjde příští rok. Zároveň začínám další dvě nové obrázkové knihy, které budu ilustrovat, ale jejich autory jsou jiní spisovatelé. Také jsem začal psát a kreslit nový grafický román nazvaný "Quest" ("Výprava" - neoficiální překlad). Odehrává se to ve fantasy světě s čaroději, trolly a zvláštními magickými zbraněmi. Ale je to hlavně zábavná knížka o tom, jak maličkosti mohou na výpravě, stejně jako v životě, všechno zkomplikovat a nakonec i změnit váš život. Navíc pracuji na několika dalších obrázkových knihách a komiksech.

Ukázka z chystaného komiksu "True North"

Mohl byste nám v krátkosti popsat, jak vypadá váš tvůrčí proces? Kdy začnete kreslit? Dbáte hodně na rešerše? Kdo je vaším prvním kritikem?

V hlavě mám vždycky velké množství příběhů. Musím si vybírat opatrně, protože když začnu moc věcí najednou, nic nedokončím! Rád dělám rešerše, hlavně tím, že čtu jiné knihy, především pak historické. Když začnu psát příběh, který by měl skončit jako ilustrovaná kniha nebo komiks, začnu si čmárat a navrhuji postavy. Ve chvíli, kdy mám příběh napsaný a editovaný, většinou už mám velmi dobrou představu o tom, jak bude příběh vypadat po výtvarné stránce.

Mám několik přátel, kteří čtou moje práce a předávají mi své poznámky. Také můj agent v New Yorku hodnotí mou práci a říká mi svůj názor. Je to velmi přínosné, protože on ví, co vydavatelé chtějí a co redaktoři řeknou o mojí práci. On prostě ví, kam má jít s mými dětskými knihami ve chvíli, kdy jsou připravené na to, aby se dostali do rukou nějakého vydavatele.

Na rukopisu strávím hodně času, než ho předávám vydavateli. Jakmile je rukopis připravený, můj agent ho vydavateli pošle. Někdy se mu to zamlouvá a knihu koupí, ale někdy, i přesto, že se vydavateli příběh líbí, knihu nekoupí, protože si myslí, že se to nebude prodávat. A někdy se kniha prostě nelíbí! Vydáte hodně úsilí a velmi často to končí odmítnutím. Ale musíte si říct, že příště to bude lepší, a pak si sednete a začnete znovu. Neznám jiný způsob, jak zlepšovat svoje dílo, než tím, že budu dál dělat to, co dělám.

Děkuji za rozhovor!

Vzhledem k tomu, že Mark Fearing pracuje na více věcech najednou, tak zde ještě několik ukázek. Nejprve  z připravovaného komiksu "Quest":

Další projekt, na kterém Mark v současné době pracuje, je kniha podle jeho vlastního animovaného kraťasu "The Thing With No Head":

#96: Marco Turini (interview in English)

I've decided (because the majority of Marco's fans are not from the Czech Republic) that it will be meaningful to publish interview with Marco in English. And... here it is:
Marco Turini is an Italian artist who was born near Pisa. He found his way to comics thanks to his father who did lettering for "Tex" series. Marco started his career in 90s and worked for Italian publishers alone (author of script and drawing too) or in cooperation with different authors. Because of his arts (it is described in the interview) he overstepped frontiers of Italy and co-operate with publishers such as Marvel or Avatar Press. Now, Marco draws for other big companies which are DC Comics and mainly Top Cow. He is publishing the Czech edition of his authorial comics "E.V.A." in November. "E.V.A." was firstly published in Italy, 2006. But fans can buy this book in advance - it will be available on Crwecon. Also, there Marco will talk about the creation of this comics and other interesting topics.

This is Marco Turini

Enough writing. It is time for interview. I would like to thank Marco that he can spend a time doing this interview. His approach was great - this is also reflected in small bonus that is put to the whole end of this article. If you want to know more about Marco, visit his English web www.marcoturini.com.

In your art for “E.V.A.”, I can see influence of Moebius or Geof Darrow. But your women are amazingly European sexy. Were there some other authors that influenced you a lot?

Yes, i really love Moebius art. I have also been inspired by Alberto Breccia, Alfons Mucha, who is the greatest Czech artist for me, Gustav Klimt and many others. Concerning the women the main influence is Milo Manara....I am not inspired only by comic book artists and by painters but also by movie directors - about storytelling and visual angles. My favorite one is Stanley Kubrik, but I like a lot David Lynch as well.

Sketch from Batman - Marco co-operate with DC on "Legends of the Dark Knight"

You told (for www.komiksarium.cz) that “E.V.A.” is you answer on social problems in society. Do you try to reflect problems in Italy or problems from global point of view?

"E.V.A." reflects my opinion of the global society generally. This story was born because I wanted to show certain situations in the Palestinian/Israel conflict to comics readers . But, naturally, the story is a great metaphor of the nowadays world politic establishment...

One page from "Artifacts 26"

I can see (from “E.V.A.” teaser illustrations) that you are great in drawing women and robots, your city is very detailed. What do you like to draw most? Women, structures, techs, or anything else?

I love to draw women, guns and technologies :) All the thing, that are in "E.V.A."... I don't know why but I like to draw the contrast between the soft woman body and the hardiness of the technologies. I'm happy when I can draw like this.

One page from Italian edition of "E.V.A."

Are you working on some other comic book that will be your creator-owned project?

At the moment I am too busy with Artifacts, Cyber Force and other projects. But in past a lot of short stories and two other books were published in Italy. But only by erotic magazine and erotic publishers :) "E.V.A." isn't erotic and it is my preferred story - politics, sci-fi and just a little bit of sexy looking women.

You can find this and other interesting drawings on Marco's Facebook page

Could you tell as what are you working at now? (Interview was done on 21th May 2013)

Now I am occupied mainly with the ongoing series Cyber Force (Marc Silvestri story - Top Cow). I'm very lucky because this is the kind of story, that contains all my favorite things to draw. And I feel honoured to work with Marc - he is my favorite artist and great person.

He really can draw women

You create on your own and also for huge publishers. What is your cup of tea? You like a certainty of company offers or freedom of freelance creativity?

I prefer freedom... Drawing comics is a work but if possible I wish to work feeling happy. For example - I had total freedom by the publisher in the "E.V.A." case. In TopCow and in Dc I'm free about camera angles and many artistic things (and I am happy about it!) but I cannot influence the script.

Beauty and death in one picture

Have you some time to watch Czech comics market? Do you think that there is a future for artists?

Yes, I did. The Czech comics market is very small but I saw some interesting publications. I saw Aarghh! magazines (I collaborate with them for the 2014 number) and Crew (I found there some great DC titles). The Czech tradition is mostly underground or Saudek and less classic modern comics. Czech market is probably at the beginning and I predict other magazines coming soon.

I would like to get in touch with some professional Czech comics artists for future collaboration.

As was written, Marco also worked for Marvel

Your wife is from the Czech Republic as far as I know. But why did you chose to live here and not in Italy? I think that Italian comics and artists market are bigger than ours and also connection with the USA is better (in my opinion). Isn't it a problem to manage your career from here?

Yes, my wife and my daughter are Czech :) I live here from 2010, in Libcice, near Prague.

For working with USA i need only a good Internet Connection and here i have it :)

I've choose Czech Republic for living with my family because i love Prague, i think is the most beautiful city in the world....i prefer live here instead Italy...now in Italy isn't a good time, for cultural and economic reasons.

Thank you very much!

And - as I promised - a small bonus at the end. These are two sketches of "E.V.A." that are not included in the Czech edition of the book. I would like to thank Marco and Hanka that they allowed me to publish these sketches. Now, you can enjoy them too.

#83: Marco Turini - exkluzivní rozhovor s autorem komiksu "E.V.A."

Marco Turini je jméno, které jsme moc neslýchali, ale myslím, že o něm teď budeme slyšet hodně. Přece jen, v našich luzích a hájích zase nežije tolik lidí, kteří by pracovali pro DC Comics nebo Marvel  Je to původem Ital, který se narodil nedaleko Pisy. Ke komiksu se dostal sám, přes italské komiksy, které ho zaujaly. Marco začal tvořit na začátku devadesátých let, a to hlavně pro italská vydavatelství, ať už sám, jako autor kresby i scénáře, anebo ve spolupráci s jinými autory. Díky své kresbě, kterou v rozhovoru popisuje více, se však dostal i za hranice své země a spolupracoval s takovými vydavatelstvími jako Marvel nebo Avatar Press. V současné době Marco kreslí pro další velikány, kterými jsou DC Comics a hlavně Top Cow. V České republice mu má v listopadu vyjít komiks "E.V.A", jeho autorské dílo z roku 2006. Předpremiéra komiksu však bude již na Crweconu, kde si ho budete moct koupit a stejně tak si poslechnout i Marcovu přednášku o tom, jak komiks vznikal.

Tak tohle je Marco Turini

Teď už dost řečí. A přejdeme rovnou k rozhovoru. Chtěl bych Marcovi poděkovat, že si na mě našel čas a rozhovor mi poskytl. Jeho vstřícnost byla vážně skvělá, což se odrazilo i v menším bonusu, který je na konci celého článku. Pokud se chcete o Marcovi dovědět víc, tak přejděte na stránky www.marcoturini.com, ale jsou v angličtině.

V ukázkách pro tvůj komiks „E.V.A.“ vidím vliv Moebiuse a Geofa Darrowa. Tvoje ženy jsou neskutečně evropsky krásné. Byli zde nějací další autoři, kteří tvou tvorbu ovlivnili?

Ano, skutečně zbožňuji Moebiovu tvorbu. Inspirovali mě také Alberto Breccia, Alfons Mucha, kterého považuji za největšího českého umělce, Gustav Klimt a mnoho dalších. Pokud se týká kresby žen, největší vliv měla asi kresba Mila Manary. Nejsem ovlivňovaný jenom komiksovými tvůrci a malíři, ale také filmovými režiséry – hlavně pokud se týká vyprávění příběhu a úhlů záběru. Mými oblíbenci jsou Stanley Kubrick, ale stejně tak mám rád Davida Lynche.

Sketch k Batmanovi - Marco spolupracuje s DC na "Legends of the Dark Knight"

Uvedl jsi (pro www.komiksarium.cz), že „E.V.A.“ je tvojí odpovědí na sociální problémy ve společnosti. Chtěl jsi reflektovat problémy v Itálii, anebo problémy ve společnosti z globálního hlediska?

„E.V.A“ odráží můj názor na globální problémy obecně. Tenhle příběh vznikl proto, že jsem chtěl upozornit na situaci v oblasti izraelsko-palestinské a přiblížit konflikt komiksovým čtenářům. Ale příběh je přirozeně větší metaforou současného světového politického establishmentu.

Ukázková stránka z komiksu "Artifacts 26"

Z ukázek ke komiksu „E.V.A.“ je poznat, že jsi skvělý v kresbě žen a robotů, tvoje města jsou velmi detailní. Co nejraději kreslíš? Ženy, stavby, technologie, nebo něco jiného?

Miluju, když můžu kreslit ženy, zbraně a technologie. (smích) Všechno tohle je i v komiksu „E.V.A.“. Nevím proč, ale zbožňuji kontrast mezi křehkou ženou a tvrdostí technologie. Jsem šťastný, když můžu nakreslit něco takového.

Ukázková stránka z italského vydání komiksu "E.V.A."

Pracuješ na nějakém projektu, který by byl tvým autorským komiksem?

V tuhle chvíli jsem až moc zaneprázdněný s komiksy „Artifacts“, „Cyber Force“ a dalšími projekty. Ale v minulosti jsem vydal v Itálii poměrně dost krátkých komiksů a dvě knihy. Publikovali je ale jenom erotické časopisy a vydavatelé zaměření na erotiku. (smích) „E.V.A.“ není erotická a je to můj oblíbený příběh – politika, sci-fi a jenom trochu těch sexy ženských.

Tuhle a další zajímavé kresby najdete na Marcově Facebooku

Řekl bys nám, na čem konkrétně pracuješ v těchto dnech? (Rozhovor proběhl 21. května 2013)

Nyní jsem zaměstnaný hlavně pokračující sérií „Cyber Force“ (scénář napsal Marc Silvestri a je to pro Top Cow). Mám docela štěstí, protože tohle je příběh, který obsahuje všechno to, co rád kreslím. Navíc jsem poctěný, že můžu pracovat s Marcem – je to můj oblíbený tvůrce a navíc skvělý člověk.

Ženy prostě umí, co dodat?

Tvořil jsi jako autor na volné noze a také pro velká vydavatelství. Co preferuješ? Máš radši jistotu zakázek anebo svobodu, kterou poskytuje tvorba na volné noze?

Mám radši svobodu. Kreslení komiksů je práce, ale pokud je to možné, chtěl bych u toho být šťastný. Například, od vydavatele jsem měl naprostou svobodu při tvorbě komiksu „E.V.A.“. V Top Cow a DC mám jen svobodu ohledně úhlů záběru a v některých dalších uměleckých ohledech (a jsem za to rád!), ale scénář nijak neovlivním.

Krása a smrt v jednom

Máš čas na to, abys sledoval český komiksový trh? Myslíš, že autoři tu mají budoucnost?

Ano, myslím, že ano. Český trh je malý, ale viděl jsem na něm už několik zajímavých publikací. Znám časopis „AAARGH!“ (dokonce přispěji i do čísla pro rok 2014) a vydavatelství Crew (vydali některé skvělé tituly od DC). Česká tradice je hlavně underground a Saudek a méně moderního komiksu. Český trh je sice možná na začátku, ale časem se objeví další časopisy. Rád bych zůstal v kontaktu s některými českými profesionálními umělci pro nějakou tu budoucí spolupráci.

Jak bylo napsáno výše, Marco tvořil i pro Marvel

Tvoje žena je z České republiky, ale proč jste si vybrali právě Českou republiku jako svůj domov? Myslím, že italský komiksový a umělecký trh je přece jen větší než ten náš a také spojení s USA je dle mého názoru lepší. Není to problém řídit svou kariéru odsud?

Ano, moje žena i dcerka jsou Češky. Já zde žiji od roku 2010 nedaleko Prahy. Pro práci s USA potřebuji jenom dobré internetové připojení a to tu mám. (smích) Vybral jsem si s rodinou Českou republiku proto, že miluji Prahu. Myslím si, že je to nejkrásnější město na světě. Radši bydlím tady než v Itálii. V Itálii dnes nejsou nejlepší časy, hlavně z ekonomických a kulturních důvodů.

Děkuji za rozhovor.

A ještě jak jsem sliboval, na závěr menší bonus. Jedná se o dva sketche ke komiksu "E.V.A.", které nejsou součástí příběhu a ani v knize nebudou publikovány. Chtěl bych proto moc poděkovat Marcovi a Hance za to, že mi umožnili jejich zveřejnění. Můžete si je takhle užít i vy.