2017-12-06

#DP38: Nightwing 29 a Batman: The Murder Machine - 50 %


Autorem recenze je Daniel Palička.


Scénář: Tim Seeley, Frank Tieri, James Tynion IV
Kresba: Paul Pelletier, Riccardo Federici

S nadšením jsem si přečetl další dvojici komiksů s tématikou události "Dark Nights: Metal". Tentokrát mám za sebou dvacáté deváté číslo série "Nightwing" společně se speciálním představovacím sešitem "Batman: The Murder Machine", díky kterému se nám představila další temná verze Batmana. Upřímně, oproti předešlé dvojici mi tyto dva komiksy přišly slabší. Nebudu ale zbytečně předbíhat.

Začnu Nightwingem, který funguje jakožto druhá část příběhové linie "Gotham Resistance". Nadále se pokračuje v příběhu, který již byl načrtnut v "Teen Titans 12", tím pádem máme možnost vidět bok po boku Robina, Harley Quinn s Killer Crocem ze Suicide Squad, Green Arrowa a Nightwinga, kteří společně bojují proti Mr. Freezovi, jenž si podobně jako Riddler vytvořil pomocí stříbrné karty oblast, která je inspirována jeho charakterem. Jak vám tím pádem už asi došlo, vytvořil rozsáhlou zasněženou oblast, ve které jsou teploty pod nulou a v nichž také můžete kromě několika sněžných bytostí nalézt některá místa vztahující se k mnoha záporákům, se kterými se Batman setkal. Skupina hrdinů jedno takové místo najde, načež se rozhodne, že ho půjde prozkoumat, jelikož se poblíž oné lokace nachází vysoce zvláštní soška, kterou by všichni chtěli získat. Po chvíli ovšem dojde na konflikt. Nebudu chodit kolem horké kaše, "Nightwing 29" byl jednoduše špatně napsaný komiks. 

Tim Seeley podle mého názoru neumí moc psát nejenom interakce mezi postavami, ale také je samotné. Nightwingovy vnitřní monology mnohdy nepůsobily moc dobře, na některých místech mi přišly neuvěřitelně zbytečné. Třeba první akční scéna ze začátku příběhu by působila lépe bez těch zbytečných modrých rámečků, kvůli kterým jsem si akci příliš neužíval. Občasná interakce mezi Oliverem Queenem a Damianem Waynem sice občas působila poměrně vtipně, ale ty dialogové sekvence s Harley či třeba Crocem byly hrozné. Dokonce i Mr. Freeze mi přišel slabý a opět se mi zdálo, že se autor nedrží základů Freezovy postavy. I scénář nebyl nijak světoborný, mnohdy mi přišel šíleně obyčejný, někdy dokonce připomínal stylem vyprávění počítačovou hru. Ovšem toto všechno ještě není nejhorší, protože pak tady máme závěr, který byl tak neskutečně hloupý, až se mi chtělo nahlas smát. Naštěstí to aspoň trochu zachraňuje kresba, která rozhodně není dokonalá, zároveň mi však přijde povedená a akční scény v různých sněžných oblastech díky ní vypadají zajímavě. Zbytek ovšem moc dobrý není, tím pádem bych dvacátého devátého "Nightwinga" nehodnotil příliš pozitivně. 

Teď se můžeme přesunout k tomu lepšímu. "Batman: The Murder Machine" totiž po příběhové stránce působí mnohem lépe. Odehrává se na hlavní Zemi celého Multivesmíru, kde sledujeme původ a první souboj mechanického Batmana, který si prošel peklem. Kvůli smrti blízkého člověka se rozhodne požádat Cyborga z jeho reality o to, aby sestrojil nový druh umělé inteligence, jenž by mohl úspěšně nahradit jeho mrtvého přítele. Avšak nebyl by to Batman, kdyby v tom nebyl nějaký ten háček, díky němuž dojde k hromadným problémům. Čtení jsem si rozhodně užíval mnohem více, jelikož mnoho dialogů působí přirozeně, nejsou zde situace, kdy se budete chtít zamyslet nad tím, zda daná věta dává smysl nebo ne a rozhodně tady jde vidět, že Frank Tieri s Jamesem Tynion IV dokážou vytvořit zajímavé komunikační scény. Zároveň se však nejedná o něco šíleně originálního, zápletka ohledně umělé inteligence, technologie nebo třeba mechanických zařízeních tady totiž byla několikrát. A to nejenom v komiksech, ale také na filmovém plátně. Taktéž by nebylo na škodu zmínit poměrně zajímavou, ač lehce zvláštní kresbu Riccarda Federiciho, protože má svůj unikátní osobitý styl. Některé nakreslené stránky kvůli kresbě sice působí více temně, ale občas mi určité panely díky tomu přišly šíleně nepřehledné. Samozřejmě, najdou se zde také přehlednější sekvence, jenomže kvůli tomu pak kupříkladu akce ztrácí kromě dynamiky také efektivnost. 


Pokud bych tedy měl shrnout svůj verdikt, tak jsem dostal jeden neuvěřitelně špatný sešit společně s jedním příjemně nadprůměrným, který ovšem není nijak převratný. Uvidíme tedy, co bude v dalších pokračováních. Já osobně budu očekávat něco mnohem lepšího.

Žádné komentáře:

Okomentovat