Přiznám se, že marketingová kampaň kolem komiksu "Záleskautky - Lumberjanes: Střez se svaté kočičky" mě docela dostala a já jsem byl celý natěšený, co od tohoto komiksu dostanu. Budu citovat: "Záleskautky se právem staly kultem pro moderní čtenářky i čtenáře a oblíbíte si je, pokud jste odrostli realistickým příběhům Rainy Telgemeierové nebo dobrodružstvím modrovlasé Hildy." A k tomu se ještě přidávalo: "Jak by vypadaly Rychlé šípy, kdyby vznikly ve 21. století?" Ano, to druhé docela platí, protože foglarovky by dnes opravdu vypadaly jinak, ale srovnávat "Záleskautky" s Rainou a Hildou? To mi moc nesedí.
Jasně, že je možné určitou spojitost najít. Ve srovnání s Rainou je například to, že "Záleskautky - Lumberjanes: Střez se svaté kočičky" jsou také tvořeny autorkami a jsou určeny především pro dívky. Jinak je opravdu nutné zdůraznit to, že "Záleskautky - Lumberjanes: Střez se svaté kočičky" jsou určeny těm, co odrostli realističnosti komiksů od Rainy. Mnohem více by šla jejich dobrodružství a jejich nerealističnost přirovnat ke komiksové sérii "
Scott Pilgrim". Akorát bez intimního života a skoro bez kluků. Ano, "Záleskautky - Lumberjanes: Střez se svaté kočičky" jsou skutečně určené dívkám a hlavně mladým holkám, které se budou u komiksu bavit víc než ty starší nebo dospělé. Co se pak srovnání s Hildou týká, tak "Záleskautkám" naprosto chybí ona fantazijní poetičnost, kterou si na Hildě zamilujete.
Chci tím říct, že je kniha "Záleskautky - Lumberjanes: Střez se svaté kočičky" vyloženě špatná? Ne, to určitě ne. Ona má své kouzlo, o tom žádná, ale nějak jsem prostě podle všech těch superlativů, které se kolem série chrlily, čekal něco víc. Na první pohled se musí vyzdvihnout grafické a tištěné provedení knihy, to je skutečně krása pohledět, stejně jako je fajn, že je zde poměrně široká řádka bonusů. Každý příběh je navíc uvozen krátkým povídáním o nějakém bobříkovi, kterého mohou holky ulovit. Však to znáte i z foglarovek - bobříky mlčení, apod. Žádný dvojsmysl bych v tom nehledal.
To by bylo tedy provedení, proti tomu se moc říct nedá. Pokud se kresby týká, protože ta je také zřejmá na první pohled už z obálky, je to kresba, která je karikaturní, ve vyjadřování emocí pak očividně inspirovaná mangou. Proti tomu vůbec nic nemám. Výrazy, ale i postavy jsou zábavné, hlavně ty, které se zničehonic objeví. Pokud se ale hlavní pětice týká, přiznám se, že mě skutečně zaujala jen Ripley, která je snadno zapamatovatelná, je opravdu vtipná a je krásně šílená. Ta ostatní čtveřice mi pak splynula. Vizuálně ani ne, ale v ději mi nepřišlo, že jsou moc dobře rozepsány. O plnohodnotných postavách by se možná dalo hovořit až časem, kdy se víc projeví, ale tady mi přišly takové nijaké, jen sem tam s nějakými záblesky vlastních osobností.
Jasně, tohle možná není to hlavní, proč byl komiks psán/kreslen, ale mně to chybělo. Když už vám má ta pětice přirůst k srdci, očekával bych její hlubší rozpracování. Příběh vás ale může dostat, o tom žádná. Hlavně v tom, že je tak krásně ujetý a že se v něm může stát to, co byste od skautů nečekali. Není to vyloženě temné, ale chvílemi to má náběh na hororovou atmosféru, což je fajn. Navíc jsou zde docela pěkné příšerky a příběh dostává ke konci pořádné grády. Ale najednou je utnut a vy máte pocit, že to celé vlastně byl jen úvod, kde se tvůrci rozkoukávali a představili nám svůj svět, jeho pravidla. Kniha "Záleskautky - Lumberjanes: Střez se svaté kočičky" mě nedokázala uchvátit, ale třeba se to podaří dalším dílům.
Žádné komentáře:
Okomentovat