Když člověk četl "
Bezpečnou zónu Goražde", už asi nebude tolik překvapen tím, co se dočte v další Saccově knize, ale to rozhodně neznamená, že by se mělo jednat o knihu, která nebude čtenáře bavit, která mu nic nedá. Naopak. I u další knihy dostanete silný zážitek, který vás ovlivní a který vás donutí přemýšlet o tom, co se vlastně kolem vás děje, ať už to kolem je v blízkosti anebo v jiném státě. To vede k tomu, že si uvědomíte, jak je ten náš svět krásně porouchaný a vyšinutý z kolejí a jede si po cestě, která vede někam, kde to ani nechceme poznat.
Když se řekne Palestina, tak se někteří lidé mohou automaticky vzpříčit. Tohle je téma, které je už tolikrát proprané, že už vlastně nemá smysl o něm mluvit. Jenže to, co se dozvíme v televizi, co se dozvíme v novinách, to rozhodně není všechno, co bychom potřebovali vědět. Komiksová forma pak může být překvapivě výřečná a může vám toho sdělit hodně způsobem, který je přístupný, který je zajímavý, ale který se až tak moc nesnaží zkreslovat pravdu. Anebo alespoň máte pocit, že se dovídáte i trochu jiné informace, informace, které mohou změnit váš pohled na věc a trochu vám pomoct si udělat reálnější obrázek o tom, co se ve skutečnosti děje.
Palestina je oblast, na které dlouho žili ti, kterým dnes říkáme Palestinci. Po druhé světové válce se Izraelci rozhodli, že si území přivlastní zpět, protože je jejich. Vždyť to říká Starý zákon. A to je v podstatě jediný dokument, na základě kterého mají Izraelci na palestinské území nárok. Od konce války docházelo k tomu, že se židé rozlézali po palestinském území. A tak ono by se to dalo pochopit. Země zaslíbená a tak. Jenže oni tak nečinili cestou diplomatickou, ale cestou vojenskou. A tak tady už desítky let máme konflikt, který je nevyřešitelný a který by měl vést k tomu, že Palestinci odtáhnou a země zaslíbená zůstane těm "pravým".
Je to hodně zjednodušené, ale zároveň je to hlavní myšlenka, kterou si z knihy "Palestina" odnesete. Kromě toho, že budete mít pocit, že jeden člověk nic nezmůže, stejně jako nic nezmůže skupina, a to i poměrně velká (Palestinců bylo v zemi na počátku konfliktu výrazně více než židů a přesto byli nuceni se stahovat) také nic nezmůže, pokud za sebou nemá někoho, kdo jim bude posílat peníze. Když pak pochopíte, jaké jsou vlastně jednotlivé spojitosti, a to je vidíte jen náznakem, uvědomíte si, že podobné konflikty jsou tak neskutečný nesmysl, tak neuvěřitelné popření lidskosti, až se vám z toho zvedá žaludek.
Joe Sacco není krutý, není tvrdý, není brutální. Joe Sacco pouze dokáže dokonale vystihnout realitu. A informace podává takovým způsobem, že mu věříte. Věříte mu proto, že i když je to, co popisuje, děsivé, může to být pravda. A nejspíš to i pravda je. Palestina je hrůzné území a hrůzné území z něj dělají lidé. Lidská snaha je pak sama o sobě krutá a nezná slitování. Ono už by se mohlo zdát, že je jedno, kdo konflikt začal, ale jedno to není. Možná by bylo dobré si konečně uvědomit, kdo je utlačovatelem a kdo utlačovaným a k čemu takové jednání vede. Joe Sacco je trochu jednostranný, zaměřuje se v podstatě pouze na Palestince, ale poslední kapitolou dává docela dobrý důvod k tomu, proč volil pouze jednu stranu. Má to své opodstatnění a vy to budete cítit celou četbu knihy. A co je na tom nejsmutnější? Komiks vznikl před více jak dvaceti lety. A situace v Palestině? Maximálně stejná, ale určitě ne lepší.
Souhlasím s Vámi a myslím, že líp to ani napsat nešlo. Je to opravdu velice smutné a nejhorší na tom všem je, že oběti považujeme za teroristy a utlačovatele za oběti... Pokud jde o budoucnost, můj názor je ten, že Izrael časem Palestince vymaže z mapy úplně a projde mu to jako doposud všechno, ba co hůř, najdou se i tací, kteří tomu ještě zatleskají...
OdpovědětVymazat