2013-06-09

#120: Superman: Rudá hvězda - 85 %

Superman: Rudá hvězda (Superman: Red Son)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako čísla 1 až 3 minisérie "Superman: Red Son" u DC Comics v roce 2003. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2012. České vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Mark Millar
Kresba: Dave Johnson a Killian Plunkett

Když jsem psal, že kniha "Superman Action Comics: Superman a lidé z oceli" bude jedna z nejlepších knih o Supermanovi, ještě jsem neměl přečtenou "Rudou hvězdu". Čekal na mě na stole a já jsem si řekl, že je čas podívat se na něj trochu podrobněji. Měl jsem možnost ho číst v originále, ale tu možnost jsem nakonec nevyužil. Nějak mě to nezaujalo, ale řekl jsem si, že je čas to napravit, když už to vyšlo česky. A přece jen, Mark Millar není člověk, kterému bych nevěřil. Alespoň zatím mě úplně nezklamal, i když jeho "Vampirella" nebyla žádné velké čtení. Teď, když jsem konečně "Rudou hvězdu" přečetl, pánové Azzarello, Morrison i Moore prominou, ale Millar dokázal stvořit Supermana nového, zajímavého a s příběhem, který se k tomu nablýskanému správňákovi tak moc nehodí, až to k němu pasuje dokonale. Doslova na vás dýchne paranoia Studené války.
Ta myšlenka byla vlastně neskutečně jednoduchá. Co kdyby došlo k tomu, že Superman nespadne do Kansasu, kde bude vychováván správnými americkými lidmi Marthou a Jonathanem Kentovými, ale místo toho spadne na Ukrajinu, kde se o něj postará jedna statkářská rodina? Co bude dít dál? Co se stane, až se u Supermana projeví schopnosti? Toho musí Svaz využít, to je jasné. A skutečně se tak děje. V 50. letech se Superman stává symbolem, Stalinovým mužem a možná také jeho nástupcem. Zdá se, že svět bude vypadat jinak, než tomu chtěly dějiny, ať už reálné nebo komiksové. A je tomu skutečně tak.
Minisérie "Superman: Rudá hvězda" vypráví jeden z alternativních příběhů Supermana a neřadí se tak do klasického universa. Přesto, události, které jsou zde popisovány, postavy, které zde vystupují, jsou v některých případech velmi povědomé. Týká se to především postav, kdy si můžeme být jistí, že o ty hlavní nepřijdeme. A platí to nejen pro Supermanův svět, ale i pro DC universum obecně. Lois Lanová získala nové příjmení a nijak překvapivě je Luthorová. Lex Luthor je jeden z nejgeniálnějších lidí na světě a - jak jinak? - snaží se Supermana zničit, protože je ruskou hrozbou a hlavně, je to mimozemšťan! Jimmy Olsen je Luthorova pravá ruka, Perry White vydává noviny. Hm, to se vlastně nezměnilo. Objeví se i superhrdinové - Batman, Wonder Woman a Green Lantern. Oba muže ale rozhodně nezastihnete takové, jaké je znáte. Batman s ušankou je úžasný, Green Lantern, který to nemá v hlavě úplně v pořádku, k celé zvláštnosti příběhu přispívá ještě více.
Mark Millar ukázal skvělou sečtělost a znalost universa a jeho příběh je propracovaný. Aby také ne, když na něm pracoval už od začátku 90. let, ale k jeho realizaci se dostal až na počátku nového tisíciletí. Naštěstí v jeho případě neplatí, že by se v příběhu nevyznal někdo, kdo svět Supermana příliš nezná. Ano, narážím na Morrisona a jeho snahu ukázat, že nikdo jiný než sečtělí američtí nerdi nemá právo číst komiksy od DC. Příběh je vystavěn jako nový a komplexní, uzavřený, tedy více méně, a není potřeba znát nic kolem. To, že nevíte, kdo je Wonder Woman nebo Green Lantern, svědčí jen o tom, že toho v komiksu ještě nemáte moc za sebou. Doporučuji přečíst "Království tvé", kde se o nich dovíte dost. Potřeba znát postavy ale není tak důležitá, ony si odvedou svoje a to stačí. Čtenář se v příběhu vyzná.
Původní obálka k prvnímu číslu
A teď trochu k obsahu. Kromě výše popsaného dojde k tomu, že po smrti Stalina je to právě Superman, kdo se má stát novým prvním mužem Sovětu. Tak se také děje, i když to není všem po chuti a vládne Svazu, který se postupem let začíná rozrůstat. Ne tak, že zabere celou Evropu, ale v podstatě tak, že zabere celý svět. Co se Supermanovi nemůže vzít, docílil toho bez válek, ale diplomaticky. Pravda, diplomacie zde nijak zásadně rozebíraná není, ale přesto se národy k supermanovu Sovětskému svazu přidaly a žily si dobře. Jen jedno místo se nechtělo vzdát, jen jedna oblast by se nikdy nespojila. Samozřejmě, jsou to Spojené státy americké, které, když něco dělají, tak to zaručeně dělají dobře. A tak se dostávají do krize, rozpadají se, ale pak přichází člověk, který je vyvede z toho největšího průseru - Lex Luthor. Stává se prezidentem a země pod jeho geniální vládou skutečně vzkvétá, a tak se stává hrozbou Svazu. Superman by s tím nic nedělal, ale to by po boku nesměl mít Brainiaca. Ano, jeden z největších DC záporáků mu slouží!
Původní obálka ke druhému číslu
Supermanova společnost je vytvořena jako utopická, a co bude levicové kritika a pravicově přesvědčené vyloženě točit, ono to funguje. Jsou to právě Spojené státy, které to musí za každou cenu narušit, protože prostě nemohou nechat komunisty, aby vládli světu, i když je většina světa, a to skutečně velká většina, spokojená. Studená válka přestává být studená válka a mění se na skutečnou, kde může být pouze jeden vůdce. Na čí stranu se lidé postaví? Která strana je ta správná? Není to možné říct, nechci dělat soudy a myslím, že ani Millar nechtěl jasně určit, který systém je správný. Šlo mu především o to ukázat, že prostě není možné, aby fungovala nějaká forma utopie. Na to jsme moc lidé. Emoce jsou to, co nás utváří, emoce jsou to, co bortí světy. "Superman: Rudá hvězda" je skutečně skvělý příběh, který má - poměrně logicky - politický přesah, ale zbytečně ho politizovat zase nemá cenu. Hlavně i díky tomu, že Millar je pořád celkem nestranný - zdá se, že nadržuje do jisté míry oběma stranám.
Původní obálka ke třetímu číslu
O kresbu se postarali dva lidé - Dave Johnson a Kilian Plunkett. Dave Johnson spolu s inkerem Andrewem Robinsonem dělal na prvních dvou kapitolách "Rudá hvězda vychází" a "Rudá hvězda na vzestupu", Kilian Plunkett s inkerem Waldenem Wongem dělali druhou část kapitoly "Rudá hvězda na vzestupu" a celou kapitolu "Rudá hvězda pohasíná". I z těchto názvů je asi celkem jednoduché odvodit, jakým směrem se příběh vydává. Ale ke kreslířům. Oba dva kreslíři mají sílu v postavách, i když pokud jde o širší záběry s menšími postavami, Dave Johnson, který mimochodem tvořil i obálky, je přece jen větší profík. Některé Kilianovy malé postavy vypadají trochu komicky. Skvěle se ale zhostil komplikovaného úkolu předvést nám naše hrdiny o dobrých padesát let starší. Funguje to skvěle. Jeho Lex Luthor je prostě pořádný šmejd, Davovi se zase podařily naprosto ikonické záběry Supermana.
Podle návrhu Alexe Rosse byla vytvořena i figurka Rudé hvězdy
"Superman: Rudá hvězda" je prostě dobrý komiks, což vám v úvodníku potvrdí i Tom DeSanto, dlouholetý komiksový fanoušek, a jen tak mimochodem i filmový scénárista. Mark Millar vytvořil úžasnou vizi, kterou bortí jen její konec, který je překvapivý, ale možná až zbytečně moc. Tahle smyčka není úplně pěkná, i když rozhodně jsou zde zajímavé nápady, kterými k ní došel. Obecně celý komiks je prodchnut skvělými nápady a narážkami, kdy některé si přece jen užijete při hlubší znalosti DC universa. Požitek z komiksu však budete mít i jako začátečníci, i když je pravda, že číst ho tak po dvacítce je asi přínosnější než v mladším věku. Na závěr ještě dodám, že na konci knihy je i skvělá bonusová galerie, kde jsou i výborné nepoužité návrhy Dava Johnsona, Kiliana Plunketta, ale také skvělého Alexe Rosse.

Komiks "Superman: Rudá hvězda" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Žádné komentáře:

Okomentovat