Autorem recenze je Daniel Palička.
Scénář: Různí
Kresba: Různí
Z knihy "Deadpool: World's Greatest, Vol. 1: Millionaire With a Mouth" jsem byl nesmírně nadšený, za což mohl zejména scénárista Gerry Duggan a jeho talent na psaní humorných komiksů. Já se kvůli kvalitám prvního knižního Deadpoola z "All-New, All-Different Marvelu" rozhodl, přečíst si druhou knihu nesoucí název "End of an Error", ze které mám docela smíšené pocity. Na jednu stranu tu sice opět máme pořádnou komediální nálož, ale když to vezmu z té druhé stránky, můžu jedině říci, že druhý díl čtvrté řady nejznámějšího žoldáka v rudém kostýmu je z hlediska kvality podstatně horší než jeho předchůdce. Proč si to myslím vám vysvětlím prostřednictvím několika následujících odstavců.
S "Deadpool: World's Greatest, Vol. 2: End of an Error" mám problém zejména díky jednotlivým příběhům. Zatímco "Deadpool: World's Greatest, Vol. 1: Millionaire With a Mouth" měla jeden delší uzavřený příběh rozdělený do pěti sešitů, tady místo toho dostáváme tři sešity - "Deadpool 3.1" s uzavřeným příběhem, "Deadpool 6", který funguje jako první část jednoho většího dějového celku a "Deadpool 7", kde nám bylo servírováno vícero různých povídek. Začneme prvním zmíněným kouskem, což má být podivná krátká povídka o Masacrovi, který má být jakousi španělskou kopií Deadpoola s tím rozdílem, že má částečně pozměněný kostým spolu s maskou. Na tomto speciálním sešitě pracovala osvědčená trojice - Gerry Duggan spolu s Brianem Posehnem, kteří spolu dělali scénář a Scott Koblish stojící za všemi nakreslenými stránkami. Zní to sice dobře, ale už na začátku tady je drobný problém - celý komiks není psán anglicky, ale španělsky, takže čtenářský zážitek nebude tak velký, jak by mohl někdo očekávat.
I přesto jsem však poměrně dobře pochopil, o co v komiksu jde. Na začátku náš hlavní hrdina Masacre zachrání náhodného prodavače, jenž mohl být brutálně zabit, a ihned potom se vydá na speciální zakázku - zabít několik ozbrojených gangsterů. Nic víc od toho nečekejte, pouze nezajímavou akční jízdu s několika pěkně nakreslenými brutálními scénami s reálně vypadající krví, která je správně rudá a něco na způsob tajného zesměšnění komisaře Gordona z Batmana od DC Comics. Pokud navíc nemáte znalosti španělštiny, budete ochuzeni o konverzace mezi postavami. A jenom tak mimochodem, toto měl být příběh, který doplňuje děj prvního čísla, takže nechápu, proč tento sešit nemohli dát do první knihy.
Nu což, přejděme na šestý sešit. Ten funguje jako separátní část pro delší počin z roku 2099, kde je původní Deadpool starý dědeček, který už delší dobu v ruce nedržel jakoukoliv střelnou zbraň a na jeho místě v tuto chvíli působí Wadova biologická dcera. Kresbu tady sice opět má na starosti Koblish, ale roli scénáristy tady plní jenom sám Duggan. Upřímně, šestý sešit mi nepřišel nějak převratný jak po scenáristické, tak po kreslířské stránce. Koblish mnohdy kreslí přehnaně malé panely, na nichž absolutně nedokážou vyniknout žádné detaily. Prostředí vypadá prázdně, nezajímavě a víceméně nudně. Samozřejmě, postavy jsou skvělé, zejména Wade, který mi přišel jako nejlépe nakreslená postava v celém komiksu, jenže to je tak všechno a já můžu říci, že první část futuristického Deadpoola mě zatím nezaujala. Uvidíme ovšem, jaké budou další části. Mimochodem, nechtějte raději vědět můj názor na totálně hloupý způsob vydávání tohoto příběhu, protože z něj moc nadšený nejsem.
Sedmé číslo je ze všech počinů nejzajímavější, jelikož to byl sešit, jenž byl vydán v rámci 25. výročí od vzniku Deadpoola. Kromě další části příběhu dostanete také více uzavřených povídek. Za mě se hlavní část výročního komiksu povedla nejvíce, protože Duggan tady ukazuje svůj vypravěčský talent na psaní humorných komiksů a už po třetí se tady ukazuje Scott Koblish, který tentokrát měl obrovský prostor na vykreslení několika panelů, jež mi přišly skvělé. Pak ovšem dojde na 6 povídek od vícero různých scénáristů jako jsou Cullen Bunn, Tim Seeley nebo Amy Chu, z nichž mám rozporuplné pocity, protože dvě o Slapstickovi a Foolkillerovi byly výborné, další dvě, ve kterých hrají roli Masacre a Solo byly docela pohodové, takže se sice četly dobře, ale nebyly moc převratné, a zbytek, kde byl nejenom Terror, ale také Stingray, byly nudné, dějově podivné a uměly zaujmout pouze díky kreslířům.
Sečteno podtrženo, druhá dugganovská podívaná byla spíše ryzí nadprůměr, který není špatný, ale rozhodně ani nedokáže ničím nadchnout. Sice se stále jedná o poměrně zábavnou jízdu, jenže podle mého názoru by určitě nebylo špatné, kdyby příště došlo na ucelenější příběh, protože ten jde Gerrymu Dugganovi psát naprosto parádně na rozdíl od těch kratších a uzavřených.
Žádné komentáře:
Okomentovat