Miluji hororové komiksy. Zaprvé proto, že mám hororový žánr rád celkově. Zadruhé proto, že hororových komiksů zase není na českém trhu tolik, přitom pokud je autor dobrý - viz například Thomas Ott anebo i Džundži Itó v manze "
Spirála" - tak je to jedinečný vizuální zážitek. A zatřetí je to proto, že při čtení hororového komiksu anebo i hororové knihy, případně sledování hororového filmu, očekávám takové to jemné mrazení, které se dostaví v případě, pokud je dílo skutečně dobré. A já jsem si byl jistý, že "Ryby: Útok z hlubin" ve mně přesně tyhle příjemné pocity mrazení vyvolá. Skutečně se to podařilo a Džundži Itó potvrdil, jak je dobrým autorem a že by bylo skvělé, kdyby toho od něj u nás vyšlo co nejvíce.
"Ryby: Útok z hlubin" jsou tedy teprve druhým do češtiny přeloženým komiksem od japonského autora, který se proslavil právě hororovou mangou. Název knihy "Ryby: Útok z hlubin" řekne to zásadní, co je potřeba. Jedná se o komiks, kde budou v hlavní roli ryby. A jak se na zadní obálce píše, pokud jste se po filmu "Čelisti" báli vlézt do vody, po přečtení komiksu "Ryby: Útok z hlubin" se budete bát jen projít kolem akvária. Je to marketingový text, ale popravdě, když budete sledovat některé scény, které Džundži kreslí, celkem snadno se vám může stát, že na ryby skutečně začnete nahlížet jinak. Jeho kresba se neomrzí a jeho nápady jsou stále krásně úděsné, bizarně nádherné a úchvatně pokroucené. V tomhle Džundži prostě nezklamal.
Tadaši a Kaori jsou na dovolené na Okinawě, čímž chtěl Tadaši splnit přání své milované, aby se podívali k moři. Jenže Kaori zjistila, že jí rybina zrovna moc nevoní a že by se raději vrátila zpátky do hlavního města. O to více se její touha zesiluje, když se v jejich dovolenkovém příbytku objeví něco, co smrdí ještě víc než ryby z trhu. Něco, co nechce být viděno. A když je to viděno, dovede vás Džundži krásně šokovat. On ví, jak má scénu rozkreslit, ví, jak má panely rozvrhnout tak, abyste se báli otočit stránku, protože víte, že na té další najdete něco, co se vám nebude líbit. Ale stejně to chcete vidět, stejně tu hrůzu chcete spatřit. Autor vás nenechá ve štychu a předvádí, proč si vybral hororový žánr. Jeho vize jsou prostě dechberoucí tím správně děsivým způsobem.
Nebudu tvrdit, že kniha "Ryby: Útok z hlubin" je bez chyb. Má svoje chyby. Když skončila, říkal jsem si, jestli to není jen nějaké intro, i když se dá chápat, proč Džundži skončil právě tam, kde skončil. Místy je také moc ukecaný a chce možná až moc zbytečně vysvětlovat, i když to není nutně jeho doména. Na dvou bonusových povídkách, které následují a které s hlavním příběhem nemají nic - kromě autora - společného, zjistíte, že právě s tím neurčitem dokáže skvěle pracovat. V jeho případě nejsou až tak důležité samotné postavy, i když zde jsou dobré náznaky toho, co by mohlo být, kdyby se zaměřil na rozvoj vztahů, ale je to právě atmosféra děsu, kvůli které je tohle všechno vytvořeno a která se vás bude držet až do konce s tím, jak destrukce graduje. Ale tohle není jen o destrukci, to se nenechte mýlit, je to o konkrétním děsu, který na vás pochoduje s každou další stránkou. Velmi příjemný hororový zážitek!
Žádné komentáře:
Okomentovat