2015-06-17

#938: Kannonina ruka 8 - 75 %


Kannonina ruka 8 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako osmý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2003 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 188 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

Kdyby "Kannonina ruka" začala osmým dílem, asi bych se vůbec nijak nezlobil. Byl by to začátek velmi dobrý. Návaznost s předchozím děním zde samozřejmě existuje, ale nejedná se o návaznost natolik zásadní, prostě jde jen o to, že tu je nějaký děj předchozí, který měl jeden výrazný dopad, ale to, co je pro příběh nyní skutečně důležité, je právě to, co se děje nyní. Anebo vlastně tehdy. Tenhle menší restart sérii pomohl, a proto také tento díl hodnotím výrazně výše než díly předchozí, které už se trochu moc patlali v tom, jak vlastně závěrečný souboj dopadne.

Tentokrát se vydáváme do minulosti. Přiznám se, že cestování do minulosti není zrovna nejoblíbenější subžánr, který bych četl nebo se na něj koukal, ale když je příběh dobrý, snesu to. "Kannonina ruka 8" je přesně ten případ. Ryo se po finálním zakončení sedmého dílu, kde došlo k obrovské implozi, dostal o 700 let zpátky v čase, do feudálního Japonska, které sice má císaře, ale o klidu se mluvit nedá. Hlavně proto, že spolu s Ryem přišla do minulosti i ruka Senju Kannon, která je teď jeho vlastní paží. To, proti čemu bojoval, se stalo jeho součástí.

Ryo je v bezvědomí a a je nucen v něm setrvat sedm dalších let, ale díky jedné malé holce a jednomu mnichovi přežije těch sedm let v relativním bezpečí bez toho, aby musel jíst nebo pít, bez toho, aby stárnul. Pak stačí jedno malé bodnutí a je vymalováno. Ryo je zpátky na světě a musí bojovat, protože i svět před 700 lety je plný démonů, některých i díky jeho tajemné ruce. Objevuje se zde navíc osoba, která očividně po démonické ruce prahne, velitel vzbouřených vojáků a démonů, který ví víc, než by se na první pohled zdálo. V jeho případě - a také u ostatních démonů - Masakazu Yamaguchi ukazuje to, co mu jde nejlépe - kreslit děsivé příšery, které skutečně hororově působí a jsou schopny vám nahnat husí kůži.

Ano, částečně je vyšší hodnocení dáno i tím, že se příběh odehrává ve feudálním Japonsku, které osobně mám moc rád a ta doba je jakýmsi způsobem přitažlivá, i když se - stejně jako jiná období středověku v Japonsku, ale i jinde ve světě - jeví poměrně krutá, hlavně pak k obyčejným lidem. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že příběh trochu narostl, oprostil se od toho, co ho doposud brzdilo a přišel s novou, zajímavou zápletkou, která se propojuje s mytologií, jíž známe z předchozího dění. To je něco, co příběhu pomohlo. Jak ale říkám, tohle by fungovalo i v případě, kdyby zde příběh začal a jen se uvedl nějakým textem, což pro tuto knihu také platí. Vypadá to, že finále celé série by se mi mohlo líbit.

Žádné komentáře:

Okomentovat