2013-07-10

#184: Tintinova dobrodružství 7: Černý ostrov - 70 %

Tintinova dobrodružství: Černý ostrov (Les Aventures de Tintin: L'Île Noire)
Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě poprvé v roce 2006. Původně vyšlo v roce 1938 černobíle a v roce 1943 poprvé barevně jako "L'Île Noire", sedmý sešit série "Les Aventures de Tintin". České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 129 Kč.

Scénář: Hergé
Kresba: Hergé

Už jsem to psal, myslím, že v recenzi na komiksu "Tintinova dobrodružství: Ulomené ucho". V životě Tintina hraje velmi velkou roli náhoda. Věci se mu dějí čistě proto, že je ve správný čas na správném místě, anebo naopak v nesprávný čas na nesprávném místě. Dokazuje to hned první stránka, kde se Tintin dostává k novému případu prostě jen proto, že si vyšel na procházku. Na nebi spatří letadlo, které, zdá se, má poruchu. Přispěchá lidem na pomoc, ale místo toho, aby se dočkal vděku, je postřelen. Naštěstí, jak už to tak v jeho případě bývá, ho kulka jenom poraní. Přesto se probouzí v nemocnici, kde se k němu přidávají Kadlec a Tkadlec, aby se mu pokusili pomoct. No, jak už to tak bývá, tahle dvojice policistů, která snad nikdy nic nevyřešila, alespoň ne sama, spíše více uškodí, než aby opravdu pomohl. I snaha se v jejich případě počítá. Koneckonců Tintin nepotřebuje někoho jiného k tomu, aby se dostal do problémů. I on má mnohdy problémy s koordinací pohybů a mám pocit, že zrovna v tomhle díle padá víc než ve všech ostatních.
Po posledních sešitech, které nás zavedli do Orientu anebo do jižní Ameriky, zůstává Hergé celkem při zemi. Neposílá Tintina někam daleko, ale jen přes kanál La Manche, kam se zřítilo letadlo, jehož pilot na Tintina střílel. Samozřejmě, že náš neohrožený reportér nezůstane jen tak sedět na zadku, ale rovnou se do Británie vydává, aby zjistil, že po něm jdou a že bude mít pořádné problémy s policií. Kadlec a Tkadlec jsou tak snadno ovlivnitelní, že vlastně pořádně nevíte, jestli jsou to Tintinovi přátelé, nebo nikoli. Naštěstí vše vždycky dobře dopadne a oni se postaví po jeho boku a sem tam možná vyhrají i nějakou tu cenu. Kadlec a Tkadlec jsou zatím jediné postavy, které Hergé používal častěji, a rozhodně nezklamou. Jejich vzájemné opakování slov se ještě zdokonaluje, i když tady si nejsem jistý, jestli to bylo předlohou, nebo výborným překladem. Tahle dvojice prostě nezklame a jsou to skvělí groteskní ňoumové. Předpokládáme, že ale mohou být prvkem, který začne některé čtenáře po nějaké době iritovat.
Vzhledem k tomu, že obálka naznačuje, kde se bude příběh odehrávat, je jasné, že se z Anglie dostane Tintin  až do Skotska. Tady se Hergému zase jednou podařilo něco naprosto skvělého. Neříkám, že nebyl nikdy ve Skotsku, přece jen to tam měl blíž než do Indie nebo Jižní Ameriky, ale pokud ne, opět se mu naprosto dokonale podařilo vystihnout atmosféru. Jsou zde nádherné vysočiny, po kterých se Tintin prochází, na krajinu padá mlha, které jako kdyby byla neprostupná, a pak je zde skalistý útes, na kterém se v moři tyčí krásný pobořený hrad, ukázka nádherné kamenné architektury, která sloužila pro budování pevností, nikoli pro budování okrasných paláců. Hergé pamatoval i na takové drobnosti jako příliš a odliv, které výrazně zasadil do příběhu. I když jsou zde prvky, které jsou jednoduše přitažené za vlasy, příběh funguje a Tintin se opět jako amatérský detektiv vydává po stopách zločinu, který zaslouží potrestat.
Zajímavostí tohoto sešitu je skutečnost, že byl přepracováván celkem dvakrát. U těchto prvních sešitů bylo přepracování normální. Komiks byl původně vydán černobíle a pak byl ve 40. letech překreslen do barvy. K nám se tedy dostaly komiksy, které jsou nakresleny skutečně kvalitně. S barvou Hergé sem tam pozměnil trochu i příběh. "Černý ostrov" je ale jediným případem, kdy Hergé upravoval komiks ještě jednou, to konkrétně v roce 1966 pro vydání v Británii. Britský vydavatel mu řekl, že se mu nelíbí, jak jsou Britové a vůbec Velká Británie vykresleny, a tak se Hergé pustil ještě do jednoho přetváření. Změny se týkali například toho, že byli policisté vyvedeni ve skutečných uniformách, změnila se značka whisky, které se Filuta opije, protože Loch Lomond se pak objeví i v dalších sešitech, změnily se použité vlaky, vozy a letadla na aktuálnější, apod. Musím říct, že Hergého docela obdivuji, že se několikrát vrátil k jednomu jedinému příběhu a stále ho zdokonaloval. Nároky na přepracovávání nakonec vedli i k Hergého osobní krizi, kdy v roce 1947 nebyl schopen dál tvořit. Ale k tomu se ještě vrátím se sešitem "Chrám slunce". Jako další díl na nás ale čeká "Žezlo krále Ottokara".

Žádné komentáře:

Okomentovat