Vydalo nakladatelství XYZ v pevné vazbě v roce 2013. Vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Scénář: Václav Šorel
Kresba: Michal Kocián a Petr Kolmann
Odsoudit tuto knihu je poměrně jednoduché, protože si o to v některých svých částech přímo říká. Bohužel. Václav Šorel chtěl vzdát hold svému hrdinovi - a nejen svému - a rozhodně se mu to povedlo. Vznikl totiž projekt, který je unikátní a nemá úplně obdoby. Přece jen je málo knih, které využívají komiks a zároveň textové pasáže, navíc ještě dokumentární fotografie a k tomu jedinečné ilustrace. Z těchto důvodů tedy říkám kniha, ne komiks. Kniha je i díky tomuto propojení nekonzistentní, stejně jako tápe mezi tím, zda chce být dokumentem anebo napínavým vyprávěním. Většinou zůstává spíše u toho dokumentárního a bohužel i celkem suchopárného stylu.
Kdo je generálporučík František Fajtl myslím nemusí být každému hned jasné, což bohužel jen ukazuje, že o našich hrdinech toho moc nevíme. Ať už se na válku díváte jakkoli, jsou v ní lidé, kteří vynikají, například i tím, jak se chovají k nepříteli, jak se snaží přežít, apod. Generál Fajtl byl válečným hrdinou a stal se po válce téměř psancem, osobou stíhanou a režimem téměř nenáviděnou. Naštěstí ho nepotkal osud skutečně krutý a i pod vládou komunistů přežil, aby mohl dál pokračovat v činnosti, kterou dělat chtěl, ať už to bylo létání, psaní anebo výuka. O tomto člověku je kniha především.
Václav Šorel, legenda českého komiksu, se rozhodl pro formát, který je prostě jedinečný. Je to kniha na poměrně velkém papíru, ale hlavně je specificky řešená. Její hlavní část je textová, přičemž text je doplněn fotografiemi z různých období Fajtlova života, případně se fotografie vztahují k událostem, jimiž si prošel. Jsou zde nákresy (bokorysy) letadel, v nichž František Fajtl létal. Ty nejsou dílem Michala Kociána, ale Petra Kolmanna. Pro ty, co je zajímá letectví, to může být celkem zajímavé. Osobně mi to ale moc neřekne. Michal Kocián byl pak kreslířem komiksu, který pokrývá dvě události z Fajtlova života. Jedná se o příběhy "Sestřelen" a "Útok na Piešťany". V obou případech jsou to události, které mají spojitost s leteckými dny Františka Fajtla za druhé světové války.
Obecně je kniha až moc zaměřena na to, co se stalo ve druhé světové válce, jako kdyby byl zbytek života generála Fajtla méně významný, přitom právě v poválečném období se v jeho životě děly věci, které rozhodně stojí za to, aby se o nich více mluvilo. Václav Šorel ale chtěl očividně vyzdvihnout Fajtla jako válečného hrdinu. Naštěstí jsou zde i zmínky o těch událostech následných, ale spíš tak nějak povšechně, což je rozhodně škoda. Člověk by nakonec snesl více textu, protože na to, kolik má kniha stran, je ho zde celkem málo. Hodně zabírají fotografie, které jsou naprosto skvělým materiálem, navíc zůstávají poměrně velké a je na nich vidět, co je třeba. Komiks samotný pak zabírá pouze 42 stran z celkového množství, což také není zrovna moc.
Pokud se pak komiksu týká, je jasné, že kresba nebude sedět každému. To prostě nejde. Michal Kocián je místy celkem strojený, statický. Jako kdyby chvílemi neexistoval ani pohyb. Jeho akční scény jsou celkem dobré, více méně jsou i přehledné, i když asi budete mít problém zjistit, kdo vlastně na koho střílí. Naštěstí německé a Čechem pilotované letadlo se dá rozeznat celkem snadno. Je vidět, že na těch modelech si Václav Šorel docela zakládá a myslím, že svého kolegu kreslíře v tomto směru ovlivnil/řídil. Člověk by si ale myslel, že pro komiks budou vybrány zásadní, případně hodně akční pasáže, ale to se nepotvrdilo. I když oba příběhy akci mají, jsou také dost popisné a vlastně docela strnulé, stejně jako zbytek knihy. Pokud byste si mysleli, že vás komiksové pasáže dostanou, že všechno skvěle dokreslí, chyba lávky. Mám prostě pocit, že pro komiksy byly vybrány špatné pasáže, hlavně ta druhá pak určitě. První má zásadní význam pro Fajtlův život, na druhou stranu není dostatečně dramatická. Komiksu bohužel ani nepomáhá jeho čtení na šíři dvojstránky, které samo o sobě nemá příliš velké opodstatnění.
 |
| Generálporučík František Fajtl |
Kniha "Generál Fajtl" působí zvláštním dojmem. Na to, aby se jednalo o dokument, jsou zde pasáže příliš krátké a nejlepší, z dokumentárního hlediska, jsou jednoznačně fotografie. Jako zásadní biografie také kniha nemůže fungovat, protože se až příliš soustředí jen na některé momenty. Jiné pak přechází jen ve zmínce. A strohost textové části zabraňuje tomu, aby se kniha četla jako napínavá beletrie, kterou by při správném zpracování rozhodně mohla být. Mrzí mě dávat tak nízké hodnocení knize, která upozorňuje na to, že bychom na některé lidi neměli zapomínat, ale na druhou stranu je tohle prostě pokus, který rozhodně nevyšel, jak by mohl. Tvůrci - a že je Václav Šorel zkušeným tvůrcem - si měli nejprve říct, co vlastně chtějí vytvořit - biografii nebo spíš dramatické ztvárnění životních příběhů anebo dokumentární dílo - a pak až měli začít tvořit. Takhle to není ani jedno a knihu lze skutečně hlavně považovat za splněný sen Václava Šorela.
