Zobrazují se příspěvky se štítkemdonny cates. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdonny cates. Zobrazit všechny příspěvky

2020-12-08

#DP114: Fortnite X Marvel - Nexus War: Thor

Autorem článku je Daniel Palička.


Scénář: Donny Cates
Kresba: Greg Land 

Přiznám se hned na rovinu, nepovažuji se za kovaného fanouška battle royalu. Neodsuzuji jej, nic proti němu nemám, ale rozhodně bych se neoznačil za člověka, který by několikrát týdně hrál Fortnite, Apex Legends a podobné hříčky. Nikdy jsem zkrátka nepochopil, proč je kolem toho takový rozruch. Asi jsem jen obyčejný hráč, který nerozumí dnešním trendům. Kdo ví? Možná se jednou k jmenovanému žánru dostanu a začnu jej hrát každý den. U mě nikdo nikdy neví. V každém případě nepíšu následující úvod jen tak, protože v dnešní recenzi se velmi stručně podíváme na nový komiksový crossover Marvelu s Fortnitem, příhodně pojmenovaný "Fornite X Marvel - Nexus War: Thor". 


Jak asi víte, Marvel má s moderními licencemi obrovské zkušenosti. Pokud nepočítáme Star Wars, mohu z posledních několika let vypíchnout například Barbara Conana, Ultramana, včetně veškerých kaiju monster, a řadu dalších. Obecně bych si dovolil tvrdit, že vydavatelství se od odstartování iniciativy Fresh Start snaží zaujmout fanoušky, jak to jen jde, a kromě superhrdinských sériií vsází také na velké, pro čtenáře atraktivní značky. Proto mě vůbec nepřekvapilo, když byl one-shot "Fortnite X Marvel - Nexus War: Thor" oficiálně vypuštěn do světa. Přece jenom, marvelovské postavy se ve světě Fortnitu objevují docela často, a to zejména v rámci aktuálních sezónních událostí, během nichž s nimi - za předpokladu, že je najdete při prozkoumávání širého světa - můžete bojovat, abyste po jejich porážce následně získali lepší vybavení. Není tedy nijak překvapivé, že k vydání následujícího sešitu vůbec došlo. Značka se totiž musí vytěžit ve velkém, a navíc, peníze jsou peníze. 


Co se týče děje, v hlavní roli máme Thora, který se z jistých důvodů dostane do nového, jím neprobádaného světa. Jde o naprosto obyčejný ostrov, kde narazí hned na několik velmi prazvláštních, divně vypadajících lidí, kteří na sobě mají podivuhodné různobarevné obleky. Se všemi se snaží vyjít zadobře, a tak se snaží s nimi dorozumět. Říká, že přichází v míru, že nechce nikomu ublížit a podobně. Co se ovšem nestane, najednou se na něj všichni podívají, vytáhnou svůj palebný arzenál a začnou po něm střílet. V tu chvíli začne drobná šarvátka, kdy jedna pěst střídá druhou a elektrické výboje zasahují všechny v okolí. Během bitvy Thor praští jednoho z nepřátel a vzlétne výš k oblakům, načež se stane něco nečekaného. O co přesně šlo, vám však již nepovím. 


One-shot jako takový je velmi kratičký. Má dokonce o poznání méně stránek než standardní americký sešit, takže bohužel není dostatek prostoru na vybudování kdovíjak sofistikovaného a promyšleného příběhu. Naneštěstí se to dost projevuje na celkové kvalitě. Ačkoliv se scénáře chopil všemi zbožňovaný Donny Cates, který patří mezi moje nejoblíbenější současné scénáristy Marvelu, nepodařilo se mu úspěšně vykonstruovat zápletku, jež by měla šanci zaujmout. Uznávám, černé vyprávěcí rámečky s vcelku poutavým popisem fungují na jedničku, to bez debat. Pakliže se podíváme na dialogy jednotlivých postav, ty jsou mnohem horší. Nevím, zda to byl záměr tvůrců, protože se asi snažili oprostit od klasického a naprosto obyčejného stylu psaní, anebo jde jen o tvůrčí selhání, ale při čtení jsem se musel smát několika bizarním, někdy až nelogickým situacím, u nichž si občas říkáte, jak něco takového mohl napsat jeden z nejlepších superhrdinských scénáristů moderní éry. 


Milerád bych se ještě v krátkosti vyjádřil ke kresbě Grega Landa. Názory na jeho styl se mezi komiksovými fanoušky různí, i když z větší části si na něj všichni stěžují. Já osobně patřím do skupiny, která jeho styl neodsuzuje, ale zároveň jej nepovažuje za zázračný. Některé obličeje vypadají vážně příšerně, to přiznávám zcela otevřeně, a coloring by rozhodně mohl být lepší, ale ve výsledku se podle mého názoru nejedná o něco hrozivého. Z objektivního hlediska je to snesitelné, docela průměrné a ucházející. Tak by se asi dala shrnout výtvarná stránka. Zázraky v žádném případě nečekejte.             


Závěrem bych dodal následující. Pokud jste fanoušci Fortnitu, tak si určitě sešit "Fortnite X Marvel - Nexus War: Thor" kupte. Ti ostatní z vás jej mohou s klidným pocitem v srdci minout, neboť ve výsledku jde jen o průměrný až podprůměrný sešit, jenž reálně nemá čtenářům moc co nabídnout. Selhává zejména v scénáři, který je špatný, strašně nezáživný a bez nápadu. Bohužel ani kresba komiks neutáhne, byť, jak jsem psal o odstavec výše, není na chabé úrovni. Na druhou stranu, abych jen nekritizoval, musím férově ocenit i jednu pozitivní stránku, a to snahu o napojení příběhu na samotný svět Fortnitu. Důvod, proč se postavy z Marvelu zčistajasna ocitly ve světě, který jim není moc blízký, dává docela smysl. A zároveň musím říct, že sešit naštěstí není moc dlouhý, tudíž u něj nestrávíte přehnaně moc času. I přesto se mu však raději vyhněte obloukem. O nic zajímavého nepřijdete.          

2020-07-31

#DP84: Free Comic Book Day 2020: Spider-Man & Venom

Autorem článku je Daniel Palička.

Scénář: Jed Mackay, Donny Cates
Kresba: Patrick Gleason, Ryan Stegman 

V minulé recenzi jsme se podívali na zoubek sešitu "Free Comic Book 2020: X-Men & Dark Ages", ze kterého jsem byl doslova nadšený. Svůj účel splnil na jedničku a dokázal mě parádně nalákat na chystané události, jež by se v rámci aktuálně vycházejících mutantských sérií a velmi očekávané řady z temné alternativní reality Marvelu, kde došlo k Y2K, měly dříve nebo později dít. Já si zkrátka nemám na co stěžovat! Dnes se každopádně podíváme na druhý sešit z letošního FCBD, a to na sešit věnovaný Spider-Manovi a Venomovi. Ten podobně jako jeho předchůdce v sobě obsahuje dva oddělené příběhy. 

Prvním z nich je spidermanovská jednohubka, za níž stojí scénárista Jed Mackay. Toho pravděpodobně nemusí většina z vás znát, protože u Marvelu je to docela nováček, ale v krátkosti jde o autora, jenž si dokázal udělat jméno zejména díky aktuálně vycházející sérii "Black Cat". Ta v době psaní následující recenze má vydaných již jedenáct sešitů včetně jednoho odlehčenějšího annualu, takže o tuto postavu je kupodivu stále velký zájem. Není tedy vůbec zvláštní, že účinkuje i v první polovině následujícího sešitu. 

Dějově jde o klasickou týmovku Spider-Mana s Black Cat. Jejich společným úkolem je tentokrát porazit záporáka Adriana Toomese, známějšího pod záporáckým přízviskem Vulture, a zhatit jeho zlotřilé plány. Nejedná se o nic objevného, ani o něco, co by vám změnilo pohled na svět. Je to zkrátka odlehčený příběh, jenž si přečtete během volné chvíle. Sice vám na jednu stranu vykouzlí úsměv na tváři, protože v něm najdete hned několik funkčních humorných scén a plno fantastických interakcí mezi oběma hlavními hrdiny, ovšem sám nedokážu stoprocentně říct, jestli vás MacKayho příběh dokáže nalákat, ať už na Spider-Mana od Spencera, nebo na Mackayho Black Cat. Ano, závěrem nám sice scénárista říká, že se pravděpodobně něco chystá do budoucna, avšak to nemění nic na mém výsledném dojmu. 

Než přejdeme k druhému příběhu, v krátkosti se ještě vyjádřím ke kresbě Patricka Gleasona. Kreslíř je to skvělý, já ho mám rád už od dob "Batman & Robin" z "New 52" a "Supermana" od Tomasiho, ale u Marvelu se podle mě ještě dost hledá. Nevím, čím to je, ale na několika panelech jsem měl velké problémy s obličeji, což je divné, když si uvědomím, jak si Gleason obvykle s tvářemi postav dokáže bravurně pohrát. Některých výrazů Black Cat se po dočtení děsím doteď. S akcí, zábavnými designy postav a  panelováním nicméně nemám sebemenší problém. V tomto ohledu Gleason exceluje. A abych nezapomněl, krásné výrazné barvy všechno vylepšují o několik úrovní výš.   

Nyní přejdeme na část s Venomem v hlavní roli. Tu má na starosti kreativní tým, stojící za jeho aktuálně vycházející řadou, ve složení scénárista Donny Cates a kreslíř Ryan Stegman. Tito dva s postavou Eddieho Brocka a obecně s celou symbiontskou mytologií dokázali udělat šílené věci. Venomovi kompletně změnili status quo, svým způsobem ho posunuli do rovin, kam by se ho nikdo neodvážil posunout, a udělali z něj po dlouhé době výbornou postavu, které můžete fandit a která má opravdu propracovanou a silnou osobnost.

Právě v druhé části sešitu z FCBD se stavějí základy pro budoucí dění. Venom upozorňuje další hrdiny na to, že se hrozba obrovských rozměrů blíží k Zemi, což nevěstí nic dobrého. Zároveň, aby toho nebylo už tak málo, na scénu přichází zcela nový záporák jménem Virus, který se s Eddiem Brockem utká v pouličním souboji. A vím, teď, jak to tady popisuji, to možná zní strašně překombinovaně na poměry zápletky kratšího příběhu, ale všechno do sebe krásně zapadá a celá nástavba pro další dění funguje na jedničku. Cates napsal funkční svižný scénář, kde opět dokazuje, že marvelovským postavám a Venomovi dokonale rozumí, a Stegman se postaral o úžasné temné panely, plné krásných detailních scén, obzvlášť těch v dešti. 

Sečteno a podtrženo, "Free Comic Book Day 2020: Spider-Man & Venom" rozhodně není špatný sešit. První polovina je svižná, vtipná a akční. Jde zkrátka o příjemnou jednohubku, která má dost kladů, každopádně má i některá negativa, která ji nepatrně sráží dolů. A co se týče druhé části, ta je ve zkratce výborná ve všech ohledech. Kdybych měl udělat menší porovnání, tak za mě byl předchozí sešit o X-Menech a Dark Ages lepší, ale ani tento rozhodně není špatný a určitě stojí za přečtení. Tak neváhejte a jděte číst!