Hned na začátek bych si postesknul, že je velká škoda, že Albatros již dále sešity nedoplňoval zajímavými historickými souvislostmi a různými poznatky z jejich tvorby. Je to škoda proto, že se jednalo o skutečně dokreslující informace, které jsou pro někoho, jako jsem já přínosné, poučné a jednoduše prostě zajímavé. Takové věci rád čtu, protože mě zajímá, jak příběhy vznikají. Nemusíte se z toho nic naučit, ale někdy zjistíte, že historie vytváření příběhy je mnohdy svou zápletkou srovnatelná s dějem fiktivním, který je psán proto, aby zaujal pozornost. V případě sešitu "Tintin v zemi černého zlato" to platí, protože ani tohle nebyl sešit, který by se na svět dostával přirozenou cestou.
Co se tedy vlastně stalo? Původně měl být sešit "Tintin v zemi černého zlata" devátou knihou, která by následovala po příběhu "
Žezlo krále Ottokara". K tomu také došlo, částečně. V letech 1939 až 1940 vycházel původní, černobílý příběh pod původním vydavatelem, časopisem "Le XXe Siècle". Ten byl v roce 1940 uzavřen nacisty. Hergé byl bez práce, ale později mohl znovu tvořit pod deník "Le Soir", o čemž jsem již psal. Přesto však nepokračoval s vydáváním komiksu "Tintin v zemi černého zlata", ale napsal a nakreslil příběh "
Krab se zlatými klepety". K "Černému zlatu" se dostal až v roce 1948 a příběh se tak nakonec stal až 15. sešitem v tintinovské chronologii. To už vycházel v magazínu "Tintin" a v barvě.
Na příběhu je poznat, že vznikal před válkou, stejně jako po ní. Základním tématem je totiž možnost, že by k válce mohlo dojít, a to na základě nedostatků ropy a problémům, které s tím budou spojené. Co si budeme povídat, ropa je už delší dobu kamenem sváru a mnohé války vznikly právě na jejím podkladě. Vždyť ona i válka s terorismem má ropnou pachuť. Pojem "černé zlato" tak získává určitý pejorativní nádech, protože stejně jako se vraždí pro zlato, zabíjí se i pro ropu.
Tintin je z ropné krize nešťastný, navíc je nesvůj i z toho, že dochází k dalším problémům - explodují auta. Souvislost se nabízí, ale proč dochází k výbuchům? Tintin se vydává po stopách lidí, co s tím mají něco společného a cestuje do Chemedu, země, která má velké zásoby ropy. V prvním vydání se nejednalo o Chemed, ale zemí, kam se Tintin vypravil, byl Britský mandát Palestina, tedy v současné době jen Palestina. V roce 1971 však Hergé komiks upravoval a došlo k záměně za zemi neexistující a tím pádem politicky korektní. i když je na první pohled jasné, kam je příběh vlastně situován. V cizí zemi, která je především pouštního charakteru, Tintin prožívá další dobrodružství, které má zajímavé prvky a výborné vtipy.
 |
| "Tintin v zemi černého zlata" na dřevě |
Do děje zasahuje většina známých i oblíbených postav, ale Tintin se tentokrát většinou musí spolehnout jen sám na sebe. Kapitán Haddock je zde méně, Hluchavka pouze dopisně, prostor pak mají Tkadlec a Kadlec, kteří dělají skutečně parádní koniny. Jejich jízda džípem je epická. Příběh začíná poměrně velikášsky, zabránit válce, ale třetina komiksu je vlastně o tom, že se zachraňuje jeden chlapec, který je mimochodem dalším skvělým Hergého výtvorem. Toho spratka budete nesnášet od prvního pohledu. A pokud jsme u postav, s některými se setkáváme znovu - doktor Müller je známý ze sešitu "
Černý ostrov" a kupec Oliveira zase ze sešitu "
Faraonovy doutníky". Je na tom vidět, že Tintinův svět je propracovaný a jsou zde jasné návaznosti. Navíc reportér už je tak známý, že má přátele i nepřátele téměř všude.
 |
| Animované provedení |
"Tintin v zemi černého zlata" je celkem dobrým sešitem, ale jeho zápletka, ač má skvělé náznaky dramatu (sekvence zajetí Tintina, výbuch ropovodu, utrpení na poušti), všechno je tak trochu bagatelizováno tím, kam se vlastně příběh dostane a o co hlavně nakonec jde. Zachraň dítě a zabráníš válce. Je to sice hezké, na druhou stranu Hergé už zvládl lepší zápletky. Tahle mi v tomhle směru neseděla, i když pravda, některé vtipy a absurdní situace jsou vskutku jedinečné.
Žádné komentáře:
Okomentovat