2018-09-28

#1815: Tichošlap - 60 %


Tichošlap
Vydalo nakladatelství Van Aspen v brožované vazbě v roce 2016. Vydání má 170 stran a prodává se v plné ceně za 449 Kč.

Scénář: Sylva Lauerová
Kresba: Jiří Carda

"Tichošlap" je v první řadě román, který napsala Sylva Lauerová a vydala jej v roce 2012 (obálka viz poslední obrázek). V roce 2016 došlo k tomu, že byl tento román převeden do komiksové podoby. Je to trochu překvapivé, že u nás po tak krátké době vznikla i komiksová adaptace románu, ale na druhou stranu si myslím, že to je i dobře, že u nás k něčemu takovému dojde. Rovnou se přiznám, že jsem o autorce do té doby neslyšel a neslyšel jsem ani o kreslíři Jiřím Cardovi. Byla to tedy jedna velká neznámá, od které jsem nevěděl, co vlastně očekávat. Dostal jsem nakonec docela zajímavé čtení, od kterého jsem se v určitých fázích ani nechtěl odtrhnout, ale ukázalo se, že autorka trochu minula žánr a vyústění celého příběhu není takové, abych ho mohl označit za dobré.

Na začátku komiksu "Tichošlap" se seznamujeme s hlavní postavou, která rozhodně není z těch, jež bychom si na první pohled zamilovali. Je to bezdomovec, který ve skutečnosti domov má, protože přežívá v kumbále jednoho činžovního domu, kde ho paní majitelka už několik let trpí. Ale jinak má všechny ostatní rysy houmlesáka, což znamená, že nepracuje, smrdí, není zrovna na první pohled vábný a podle všeho se živí tím, co zrovna najde. Asi si říkáte, proč je zrovna tenhle člověk hlavní postavou, ale ono to má své odůvodnění, jak se uvidí v závěru. Do příběhu nám ale vstupují další postavy, které zde mají svou úlohu a jejichž příběh nejsou nezajímavé. Ale právě ve vedlejších postavách je dle mého hlavní kámen úrazu.

Autorka prezentuje jejich příběhy jako důležité, ale nakonec se ukazuje, že to jsou jen příběhy, které slouží tomu, aby zde byla odhalena nějaká vyšší pointa, která se mně osobně moc nelíbila. Popravdě si myslím, že by příběh mnohem lépe fungoval bez toho, aby v tom byli nějaké prvky mystiky, ale ukázalo se, že se jedná o dobrá vztahová dramata, která jsou nakonec nějakým zajímavým způsobem propojena. Tenhle způsobem až tak zajímavý nebyl a přišlo mi, že jsou některé příběhy rozváděny zbytečně moc na to, jaký je nakonec jejich dopad na finále, které má očividně být tím hlavním a nejsilnějším bodem celé knihy. Kdyby si autorka vybrala, jestli opravdu psát thriller, anebo jen vztahové drama, dopadlo by to o něco lépe.

Kromě scénáře je zde ještě kresba Jiřího Cardy, který pro mě byl také velkou neznámou. Ukázalo se, že jeho kresba je z těch, které rozhodně nesednou každému. Jsem si jistý, že někteří čtenáři si knihu nekoupí jen proto, že se jim kresba nelíbí. Já jsem knize šanci dal a ano, kresba rozhodně není z těch, které by mě dostaly, místy budete jen těžko rozeznávat některé obličeje a budete si říkat, jestli se skutečně díváte na tu postavu, na kterou si myslíte, že se díváte, ale zároveň se Jiřímu musí nechat, že díky jeho specifickému stylu se na čtenáře přenese ta správná, podivně hutná a nepříjemná atmosféra, kterou příběh má. Bohužel ani ta atmosféra nedojde skutečného naplnění a celkový dojem z komiksu je takový spíše nejistý. I tak si ale myslím, že je "Tichošlap" velmi zajímavý počin, který ukazuje, že i v žánru thrillerů máme určitý komiksový potenciál, který není k zahození.

2018-09-27

#1814: Sen o olympiádě: Příběh Samii Jusuf Omarové - 80 %


Sen o olympiádě: Příběh Samii Jusuf Omarové (Der Traum von Olympia: Die Geschichte von Samia Yusuf Omar)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Der Traum von Olympia: Die Geschichte von Samia Yusuf Omar" u nakladatelství Carlsen Verlag v roce 2015. České vydání má 152 stran a prodává se v plné ceně za 298 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Reinhard Kleist
Kresba: Reinhard Kleist

Přiznám se bez mučení, i když olympiádu každé čtyři roky sleduji - vlastně každé dva, když počítám i zimní - vůbec jsem netušil, kdo to je Samia Jusuf Omar a že v Pekingu byla na dvoustovce určitou senzací. Vlastně byla senzací na celé olympiádě, protože Somálsko zrovna nemělo mnoho zástupců. Celkem dva. Samia byla jedním z nich a jediná žena. Tím druhým byl Abdinasir Said Ibrahim, zástupce v běhu na 5 000 metrů. Samia se ukázala jako pravá olympijská atletka. Stejně jako se publikum předvedlo ve skvělém světle. Samia neměla čas na to, aby konkurovala svým soupeřkám v rozběhu. Ale svůj závod dokončila. A lidé ji fandili. I když se pak mohla cítit jakkoli, ne každý závodník si užije ovace stadionu v takové míře jako ona.

Tady by se příběh mohl uzavřít, bylo by docela zajímavé sledovat, jak se jí dařilo a jestli se vůbec dostala na další olympiádu do Londýna. Nenastoupila. Somálsko opět vyslalo jen dva sportovce, protože na to mají právo, jiní se nekvalifikovali. Proč nebyla Samia na olympiádě? Tady je odpověď až příliš jednoduchá a krutá. V té době již byla po smrti. Samia měla sen. Chtěla se na olympiádu v roce 2012 dostat za každou cenu. Jenže to, co si mi představujeme jako "za každou cenu", není rozhodně ani trochu blízké tomu, co si musela Samia prožít a co nakonec vedlo k tomu, že se na olympiádu nemohla podívat ani v televizi nebo na internetu. I když Reinhard Kleist sám uvádí, že někde musel fabulovat, rozhodně to Samiinu příběhu na ničem neubírá.

Somálsko očividně není země, kde by bylo čemukoli přáno. Nepřeje se sportu, nepřeje se ženám, nepřeje se popravdě ani moc životu. Samozvaní ochránci práva se zajímají jen o to, aby mohli buzerovat, není zde vláda, která by dokázala poměry v zemi srovnat, zahraničí se o situaci nějak moc extra nezajímá, pokud náhodou nedojde k tomu, že je potřeba se bránit pirátským útokům, apod. Sami žila v zemi, kde neměla pořádně s kým trénovat, ani neměla místo, kde by trénovala. Běhala po stadionu, který byl kdysi pýchou, za její doby ale jen rozbombardovanou vzpomínkou na lepší časy. Alespoň trochu lepší. Přesto Samia chtěla za každou cenu na olympiádu a došlo jí, že aby se zlepšila, musí trénovat jinde. Nejprve se rozhodne pro Addis Abebu, ale ani tam okolnosti nechtějí tomu, aby měla život jednodušší. A tak se pokusí dostat do Evropy a doufat, že ji tam nechají. Pluje na příliš malém člunu s dalšími utečenci. A tam pomalu její příběh končí.

Reinhard Kleist dokázal vyprávět celkem krutý příběh tak, abychom neměli pocit, že se jedná o příběh, který se nám snaží nutit nějaké emoce, že je to zbytečně moc patetické, že nám chce za každou cenu ukázat, jak krutý život je. Ano, je, ale on nám to představuje způsobem, jenž nám nic nenutí, ale nechává nás si obrázek udělat samostatně. A to se daří. Je to vlastně jen příběh o holce, která měla sen, za tím si šla, ale prostě to nemohlo dopadnout dobře. Sešlo se to všechno blbě. Hodně si vytrpěla, ale někdy prostě šťastné konce nejsou. To si myslím, že je na příběhu nejsilnější, že někdy to prostě dobře nedopadne, ale můžeme si z toho něco vzít. Třeba to, že lidskost je něco, co se v dnešním světě strašně hledá, protože je to zaměňováno s hloupostí. Nenávist je nesmírně silná, bohužel těžko se jí zbavíme. Předsudky hází všechny do jednoho pytle a na jednotlivce se nekouká.

2018-09-26

#1813: Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl - 45 %


Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl (Spider-Girl)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "What If? 105" a jako čísla 1 až 7 série "Spider-Girl" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Tom DeFalco
Kresba: Ron Frenz, Pat Olliffe

Když jsem se dověděl, že má vyjít kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl", uvědomil jsem asi, že tuhle hrdinku vlastně vůbec neznám. O to více jsem byl zvědavý, co se mi vlastně představí. Na konci minulého tisíciletí vyšel komiks "What If..." s pořadovým číslem 105, jednalo se již o druhou řadu těchto velmi specifických komiksů. A autoři, Tom DeFalco a Ron Frenz, zde řešili, co by se stalo, kdyby Peter Parker a Mary Jane měli dceru - oni ji tedy měli, ale zemřela - a jak by ta jejich dcera vypadala v patnácti letech, co by asi řešila a jak by se na ní projevila skutečnost, že jejím otcem je Peter Parker, respektive Spider-Man. Tohle je hodně zajímavá myšlenka, a i když z ní vznikla celkem úspěšná série, rozhodně se ji nepodařilo vytěžit maximum, co se z tohoto potenciálu dalo.

Mayday alias May Parker je patnáctiletou holkou, který je premiantkou třídy, navíc je ještě excelentní v basketbalu a hraje za svou střední školu. Nepotřebovala superschopnosti k tomu, aby se vypracovala tam, kde v současné době je, což je rozdíl vzhledem k jejímu otci. Také je to rozdíl jediný, jinak je všechno stejné. Dostanou se jí do ruky schopnosti, v jejím případně prostě dědičně, které chce využít k tomu, aby pomáhala těm, kdo pomoc potřebují. Objevují se u ní superschopnosti, které jsou - minimálně v uvedených sešitech - naprosto shodné s těmi, jež měl Spider-Man. V tomhle ohledu se zde neobjevila žádná invence, což mi přijde hodně mrzuté. Tady se mohl DeFalco vyřádit, ale to pochopil až Bendis s Milese Moralesem. Mayday je tedy jen dívčí obdobou Petera Parkera, a to skoro doslova. Má i svou tetičku May, kterou je sám Peter Parker.

Peter Parker si sám prošel spider-manovským komplexem, ví, co to obnáší, a v této sérii, je mužem, který spandex sundal proto, že přišel o nohu, a to v souboji s Green Goblinem. Od té doby pracuje pro policii, v laboratoři, a snaží se s Mary Jane vychovávat May v co nejnormálnějších podmínkách. Když se u May projeví pavoučí schopnosti, začíná být přehnaně ochranitelský. V tomhle ohledu příběh připomíná skoro až nějakou melodramatickou telenovelu a moc nefunguje, protože za sedm sešitů série "Spider-Girl", jež jsou zde obsaženy, se tahle vztahová rovina nikam neposune, až je to skoro unavující. Zde se pak projevuje další negativní prvek, kterým je přílišná ukecanost komiksu. Jasně, u Spideyho je to celkem normální, ale tady jsou to místy opravdu prázdné kecy bez humoru.

Co bych naopak rád vyzdvihl, to je alternativní budoucnost, která je zde prezentována. Jsou zde střípky toho, jak se vyvinuli ostatní hrdinové, co se s nimi stalo, jak Marvel universe vypadá zde. A to funguje. To je prvek, který je skutečně dobrý a díky němuž jsem měl pocit, že tohle není vyloženě zbytečné. Je to lehce nápadité, například Fantastic Five je fajn. Jenže pak si uvědomíte, že May vlastně prožívá to samé, co prožíval její otec, že podobně váhá. Prostě se jen opakuje to, co již bylo napsáno, jenom s tím rozdílem, že hlavní postavou je dívka. To by bylo fajn, ale to jí nemohli dát trochu originálnější příběhy. Takhle vlastně jen paběrkuje na tom, co zde už bylo. A to mě moc nebavilo. Navíc je vidět, že se tvůrci rozjeli na něco delšího, což v sedmi sešitech prostě nedoceníme. "Nejmocnější hrdinové Marvelu 55: Spider-Girl" je tak nakonec spíše zklamáním.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine"

2018-09-25

#1812: Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy - 80 %


Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy (Baltimore 3: A Passing Stranger and Other Stories)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2018. Souborně vyšlo původně v roce 2013. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.

Scénář: Mike Mignola, Christopher Golden
Kresba: Ben Stenbeck

Kniha "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" je sbírkou sebraných krátkých příběhů, kde je hlavní postavou lord Baltimore, případně někdo jiný, kdo je součástí jeho hlavního příběhu. Mike Mignola má krátké příběhy očividně rád, což se projevilo nejen v této sérii, ale třeba i v "Hellboyovi". A "Ú.P.V.O." vlastně také začínalo jen jako soubor povídek, než tvůrce napadlo, že by vlastně bylo super, aby zde byl vývoj, širší příběh, aby se postavy vyvíjely. Baltimore má jasně daný cíl, ale má také skvěle vytvořený svět, alternativu Evropy během první světové války a po ní, kde došlo k probuzení takového zla, které je až nepochopitelné, i když ve světle předmluvy dostává trochu jiný náboj. V takovém prostředí se to může hemžit i krátkými epizodami, jež stojí za to vyprávět.

Komiks "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" obsahuje celkem šest krátkých příběh, kdy první dva jsou kratší než ostatní, vyšly v jednom sešitu společně, zbylé pak vyšly většinou jen na jeden původní komiksový sešit. Jedinou výjimkou je pak příběh "Medikament Dr. Leskovara", který původně vyšel ve dvou sešitech. Každý příběh se odehrává trochu jinde, každý příběh, až na závěrečného "Inkvizitora", jenž odkazuje na budoucí dění, funguje jako samostatná, uzavřená povídka. Díky skvělému prostředí má každá povídka svou temnou atmosféru. Ta je s Baltimore prostě nerozlučně spjatá a provází ho všude. A Mignola zde dostal prostor, aby prezentoval to, co má rád. Hrdinu, který je neporazitelný, hororové prvky, monstra, která jsou krásně makabrózní, ale i příběhy, které dovedou být lidské ve své nelidskosti. Vždycky je tam někde naděje. Vždycky by to mohlo být ještě horší.

Osobně se mi série "Baltimore" líbí především proto, že to je příběh temnější než třeba "Hellboy", že té naděje je zde méně. Baltimore je na první pohled tragickou postavou, která se žene za něčím, co její život nemůže nikdy naplnit. Chce zabít upíra, s nímž je jeho osud neodmyslitelně spjatý. Ale co bude, až ho zabije? Svět nebude lepší místo, to už je jasné teď. Svět se zhroutila a zlo vyvstalo na povrch ve všech jeho možných odporných podobách. Osobně jsem docela zvědavý na to, jak se vlastně celý příběh vyvine, jak to celé skončí. S knihou "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" dostáváme ale především jednohubky toho, co by nás ještě mohlo čekat, dobré krátké příběhy, které ale hlad nedokážou naplno ukojit.

Komiks "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" je takovou velmi dobrou bonusovou knihou, kterou Mignola jako kdyby vytvářel temnějšího Hellboye, postavu, která je v akci neporazitelná a dál kráčí za cílem, jenž je tentokrát celkem jasně vytyčený. Jenže "Baltimore" není jako "Hellboy", "Baltimore" je temný a k nám se tak dostává velmi dobré hororové čtení, které ukazuje, že v komiksu horor prostě funguje a že ho není moc málo. A také se ukazuje, že je docela fajn, když Mignolovy myšlenky rozvíjí jiní. Přiznám se, že si nejsem jistý, jestli by se Mignolovi dařilo držet až tak temnou atmosféru. Ale na tom nezáleží, protože jsou to jeho myšlenky a daří se je na papír přenášet ve skutečně depresivních barvách. Nezbývá než před autory smeknout a doufat, že další díly budou dál krásně temné.

Knihu "Baltimore 3: Tajemný poutník a další příběhy" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Baltimore 1: Morové lodě"
"Baltimore 2: Prokleté zvony"

2018-09-24

#1811: Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo - 95 %


Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo (Usagi Yojimbo: Two Hundred Jizo)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 139 až 144 série "Usagi Yojimbo" u Dark Horse. Souborně vyšlo v roce 2015 v nakladatelství Dark Horse. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Stan Sakai
Kresba: Stan Sakai

Kniha "Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo" nám vrací oblíbeného ušatého hrdinu v plné síle a také v povídkách kratšího rázu, které Stanovi jdou velmi dobře. Ale nutno říct, že v případě Stana Sakaie nerozhoduje, jestli se jedná o krátký nebo dlouhý příběh, vždycky je to komiks, který je kvalitní. A nic se na tom nemění ani ve sbírce "Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo". Ta začíná i končí celkem zajímavými bonusy. Na začátku máme krátký rozhovor Stana s Usagim. Na konci pak komiksové zpracování toho, jak ke Stanovi přijde inspirace a jak z ní nakonec vytvoří příběh. Tohle nahlédnutí do Stanovy tvůrčí kuchyně se mi líbí, právě díky tomu, jak ser nejedná jen o suchopárný text, ale o zpracování komiksu, které tomu ještě něco přidává.

Prvním příběhem je "Umělec", anebo komiks o tom, za co je možné také zaplatit tu nejvyšší cenu. Umělci jsou mnohdy zneuznaní, ale někdy jsou i pronásledovaní. A popravdě to není něco, co by bylo jen součástí minulosti. Roman Polanski si třeba problémy udělal sám, když spáchal něco, co je nezákonné, ale takový Salman Rushdie prostě jen psal. Ale ono někdy stačí psát, abyste vytočili ty nesprávné lidi. Anebo malovat. "Buntori" je pak duchařským příběhem o cti, kde ten hororový prvek je o něco méně důležitý než pointa, která je v souladu s kodexem samuraje. Jako kdyby i duchové dokázali poznat, že Usagi je hoden. "Vražda v hostinci" nám děj z duchařského žánru převádí k čisté detektivce. Ano, opět se vrací inspektor Ishida a řeší případ. Především ale Stan Sakai nám ukazuje, jak skvěle dovede detektivní příběh rozpracovat a nechávat stopy, aby skutečně bylo pro čtenáře možné odhalit vraha předem. Stejně tak má i skvěle rozpracované postavy, což u Stana není novinka, ale pořád je to třeba zdůraznit.

Povedené postavy jsou i v titulním příběhu "Dvě stě sošek Jizo". Takový ten příběh o snech a jejich významu, o osudu a jeho naplnění, jež je zde poměrně kruté, což má mimochodem povídka společné i s příběhem "Shoyu", jenž knihu uzavírá. "Dvě stě sošek Jizo" má neskutečně úchvatné finále, které by v reálu vypadalo neskutečně dramaticky, ale ono se to podařilo zachytit i v komiksu. Není to vyloženě horor, je to akční drama, ale z toho finále mrazí. Následující komiks "Běžci s ledem" poukazuje na odvahu některých mužů, ale i na to, že čest rodu je sice důležitá, ale někdy nesmyslná. Někdy přijdou o život lidé v podstatě pro nic. Ono jde však o to, že i oni vnímají rod, skupinu, jako něco důležitějšího než je jednotlivec. A to je pro mnohé těžké pochopit. Já tomu rozumím, ale pravděpodobně bych se nezachoval stejně.

Posledním příběhem je zmiňovaný "Shoyu", což je tradiční forma japonské sojové omáčky. Musím se přiznat, že i když není příběh špatný a je promyšlený, více mě na celém komiksu zajímalo to, jak je zde výroba shoyu popsána. Je neskutečně zajímavá a je to jeden z těch postupů, u nichž si říkáte, jak na to lidé mohli přijít. Ten tradiční postup je nesmírně zajímavý a zvláštní, ale věřím tomu, že právě ta tradice mu dává přesně to, co potřebuje. Jedinečnost, kterou jiné sojové máčky bez tradice nemají. Síla Stana Sakaie jako komiksového tvůrce a vypravěče je v mnoha ohledech. Je skvělý v kresbě a letteringu, je přesný v rozvržení panelů, ale je i výtečným autorem postav a jejich psychologie, dokáže příběh skvěle vypointovat a nebojí se žádného žánru. Mnoho tak všestranných autorů není. Na knize "Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo" mě mrzí snad jen jediná věc - že zde není více vracejících se postav.

Komiks "Usagi Yojimbo 29: Dvě stě sošek Jizo" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:
"Usagi Yojimbo 8: Stíny smrti"
"Usagi Yojimbo 9: Daisho"
"Usagi Yojimbo 10: Mezi životem a smrtí"
"Usagi Yojimbo 11: Roční období"
"Usagi Yojimbo 12: Ostří trav"
"Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny"
"Usagi Yojimbo 14: Maska démona"
"Usagi Yojimbo 15: Ostří trav II - Pouť do svatyně Atsuta"
"Usagi Yojimbo 16: Bezměsíčná noc"
"Usagi Yojimbo 17: Souboj v Kitanoji"
"Usagi Yojimbo 18: Na cestách s Jotarem"
"Usagi Yojimbo 19: Otcové a synové"
"Usagi Yojimbo 20: Záblesky smrti"
"Usagi Yojimbo 21: Matka hor"
"Usagi Yojimbo 22: Příběh Tomoe"
"Usagi Yojimbo 23: Most slz"
"Usagi Yojimbo 24: Návrat Černé duše"
"Usagi Yojimbo 25: Hon na lišku"
"Usagi Yojimbo 26: Zrádci země"
"Usagi Yojimbo 27: Město zvané Peklo"
"Usagi Yojimbo 28: Červený škorpion"
"Usagi Yojimbo: Senso"

2018-09-21

#1810: Američtí bohové 1: Stíny - 50%


Američtí bohové 1: Stíny (American Gods: Shadows)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě a v limitované edici s odlišnou obálkou v roce 2018. Komiks původně vyšel jako "American Gods: Shadows" v roce 2018. České vydání má 264 stran a prodává se v plné ceně za 749 Kč.

Scénář: Neil Gaiman, P. Craig Russell
Kresba: Colleen Doran, Scott Hampton, P. Craig Russell, Walter Simonson

Bez mučení se přiznám, že jsem původní Gaimanovu knihu nečetl. Vím o ní, mám jí v paměti uloženou jako něco, co bych si jednou mohl přečíst, ale nikdy jsem si ji nekoupil a ani do ní nenakoukl. Takže když jsem se dostal ke komiksu "Američtí bohové 1: Stíny" vpravdě jsem nevěděl, co bych měl vlastně čekat. Když jsem se do komiksu "Američtí bohové 1: Stíny" začetl, a že mi to trvalo dlouho, říkal jsem si, že nakonec možná ani na to, abych si román koupil, nedojde. Najednou zde nebylo nic moc, co by mě k tomu přimělo, co by mě skutečně upoutalo, co by mě donutilo číst komiks jedním dechem. Jako kdyby tomu něco chybělo, jako kdyby to byl jen další Gaiman, navíc v neskutečně ukecaném komiksovém zpracování, kdy jsem si říkal, jestli vlastně P. Craig Russell nějak zkracoval, anebo se rozhodl, že tam přepíše slovo od slova, jenom to nechá skutečně bohatě ilustrovat.

Román "Američtí bohové" má celkem jednoznačný název, i když to zjistíte až ve chvíli, kdy se do příběhu začtete. Tohle samozřejmě dovede prezentovat i komiks, protože ten se od příběhu nechce moc odchýlit. P. Craig Russell je celkem věrným adaptátorem Gaimanovým románů. Však spolupracují už také pěkně dlouho, jejich spolupráce se datuje už k "Sandmanovi". Jejich spolupráce pak úspěšně pokračovala, mnohdy prostě tak, že Russell adaptoval Gaimanovu beletrii, jak se můžeme přesvědčit třeba u komiksů "Koralína" nebo "První kniha hřbitovní" a "Druhá kniha hřbitovní". Russell má u nás vydané i další příběhy, ale pokud se jedná o jeho adaptace Gaimana, v poslední době je skutečně jen adaptuje, ale nikoli už tak ilustruje, i když u komiksu "Američtí bohové 1: Stíny" je uvede i jako ten kdo komiks rozvrhl. Kresby se ale primárně ujal Scott Hampton, což není volba, která bude sedět každému. Jeho kresba je místy prostě mdlá a nezáživná.

Zpět k příběhu. Ten se točí kolem postavy Stína, jenž byl ve vězení, ale zrovna se má dostat ven. Těší se na svou milující a milovanou ženu, jenže všechno dopadne trochu jinak. Najednou není u své manželky, ale je ve službách muže, který si nechá říkat pan Středa. Setkání s ním je rozhodně zvláštní, ale ještě zvláštnější je průběh jejich společné cesty, která následuje. Pravda, není vždy společná, někdy se rozdělí, ale velmi záhy pochopíte, jaký má cesta vlastně smysl. Stín se stává součástí války mezi americkými bohy. A tady začíná být mytologie celkem zajímavá. Svět, který nám Gaiman prezentuje, je starý, ale přitom nový. Jsou zde epizody do minulosti (mimochodem kreslené jinými autory včetně Russella), které jasně říkají "tohle psal Gaiman". Ale funguje to, vytváří se příběh, který je zajímavý. A jsem si jistý, že v beletristickém provedení tomu tak skutečně je.

Komiksová verze "Američtí bohové 1: Stíny" mě prostě nedokázala oslovit. Pokud už tu mám komiksové provedení, chtěl bych něco navíc, ale to mi zde chybí. Ty ilustrace jsou pěkné, mnohdy je kompozice panelů celkem zajímavá, až překvapivá, ale nad snovými výjevy jsem se nijak nerozplýval. Nakonec se jako nejzajímavější ukázaly vedlejší epizody, které doplňují hlavní příběh. Jsou kresleny jinými tvůrci, P. Craig Russell, Walter Simonson a Colleen Doran. Oživují příběh jak z hlediska děje, tak i vizuálně. Musím ale říct, že jsem z komiksového zpracování i tak spíše zklamaný. Kniha krásná, velká, pevná vazba, spousta stránek, ale toho děje je zde málo, zajímavých scén také, celkově je podání strašně bezkrevné a ubíjející. Až ke konci jsem se dostal do postav. Jenže to už byla osmá nebo devátá kapitola. Jsem zvědavý, jestli se podařilo v druhé knize příběh trochu oživit, alespoň v tom komiksovém podání.

Komiks "Američtí bohové 1: Stíny" zakoupíte na stránkách Crew.

2018-09-20

#1809: Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine - 70 %


Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine (War Machine)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 281 až 284 série "Iron Man" a jako čísla 1 až 5 druhé řady série "War Machine" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Len Kaminski, Greg Pak
Kresba: Kevin Hopgood, Leonard Manco

Hodnocení, které knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine" je trochu nadsazené, ale má to svůj důvod. Necelá polovina knihy je skutečně skvělá, a to i přesto, že ta druhá za moc nestojí. Většinou je to tak, že tretro příběh je zde do počtu, prostě origin, abyste věděli, jak to s hrdinou vlastně začalo. V případě knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine" je zde ale do počtu ten modernější příběh, který vycházel v roce 2009. Popravdě se ani moc nedivím, že série "War Machine", už druhá řada, měla nakonec jen 12 čísel. Je skoro zázrak, že se dostala přes těch pět, které jsou ve sbírce "Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine" obsaženy. Greg Pak není špatný scenárista (viz knihy "Ultimátní komiksový komplet 49: The Incredible Hulk - Hulkova planeta část 1" a "Ultimátní komiksový komplet 50: The Incredible Hulk - Hulkova planeta část 2", ale tady si s příběhem nesedl a nesedla mu ani kresba Leonarda Manca.

Retro příběh byl obsažen v sešitech série "Iron Man", konkrétně v číslech 281 až 284. Je to příběh o tom, že Tony Stark na tom není zdravotně moc dobře, vlastně to vypadá, že umírá a že už by neměl svůj exoskelet nosit, protože by ho to mohlo zabít. Jenže superhrdina si prostě nevybírá, a tak přijde rychle s novým oblekem, který je trochu jiný než ten, jež nosil doposud. Ano, na scénu přichází War Machine, jenž nebyl prve navrhován pro James Rhodese, ale Tony si ho navrhl sám pro sebe. Nakonec se ale k Rhodeymu dostal, a to v celkem zajímavém vývoji tohoto příběhu, kde jsem musel uznat, že někdy i to umírání postav celkem funguje a může bavit. V tomhle případě se mi to stalo. Celkově je ale tenhle příběh velmi dobře napsaný, šetří se slovy, není jich zbytečně mnoho, je zde zajímavá zápletka, má to parádní béčkový nádech a šlape to od začátku do konce.

A pak přijde příběh nazvaný "Železné srdce", které nás skokem přenese jinam, sledujeme už jiného Rhodeyho, který je tedy již War Machinem, Rhodeyho, z jehož tělesné schránky toho moc nezbylo. Tenhle Rhodey je postrachem afrických teroristů a vojáků, kteří si vyřizují svoje mindráky na nevinných obětech. Je to takové trochu politické, přitom celkem akční, je to ve zběsilém tempu, představují se nám zde postavy, které nejsou nijak extra zajímavé. A pak do toho - poměrně jasně vojenského - příběhu, spadne bůh. Je to sice bůh války, ale v tu chvíli přestává příběh fungovat úplně, a to i přesto, že v sobě má nějaké základní poselství, že má co říct. Dějově je to místy spíše hloupoučké a upomíná to na zápletky starých komiksů, i když v modernější kresbě, která trochu připomínala Corbena, což ale rozhodně neznamená, že by byla skvělá. Spíše naopak. Mnohdy mě nebavilo si ani panely prohlížet.

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine" je tak celkem rozporuplná, i když rozhodně plní svůj účel. Představuje nám dalšího z hrdinů Marvelu, a to ze dvou různých pohledů. Ten jeden je velmi dobrý, ten druhý je o poznání horší. Ale myslím, že pro první příběh, který byl česky nazván "Železné dědictví", rozhodně stojí za to si knihu "Nejmocnější hrdinové Marvelu 54: War Machine" koupit, protože je to krásná ukázka toho, že i staré komiksy stály za to, že v nich je možné najít takové, které byly scenáristicky i kresebně dobré tentokrát a těch dvacet šest let, které od vydání uplynuly, nejsou na komiksu moc znát. Je škoda, že ten modernější příběh nebyl o něco zajímavější, že nebyl vybrán jiný.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 33: Shang-Chi"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 34: Warlock"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 35: Hank Pym"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 36: Herkules"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 37: Wasp"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 38: Ghost Rider"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 39: Wonder Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 40: Silver Surfer"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 41: Elektra"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 42: Black Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 43: Moon Knight"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 44: Star-Lord"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 45: Mýval Rocket"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 46: Captain Britain"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 47: Nova"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 48: Machine Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 49: Spider-Woman"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 50: Ant-Man (Scott Lang)"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 51: She-Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 53: Captain Marvel (Carol Danversová)"

2018-09-19

#1808: Svůdné schůzky - 60 %


Svůdné schůzky (Fripons)
Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2018. Komiks původně vyšel jako "Fripons 1: Dessous fripons" a "Fripons 2: Rendez-vous fripons" v roce 2010. České vydání má 150 stran a prodává se v plné ceně za 549 Kč.

Scénář: Různí
Kresba: Různí

Erotického komiksu je v poslední době v překladovém komiksu docela dost a jsem za to rád. Kniha "Svůdné schůzky" je zajímavá proto, že se jedná o sbírku krátkých povídek, kdy ta nejdelší má snad deset stran, a to se jedná ještě o výjimku, většinou to jsou povídky o čtyřech stranách, někdy se jde až do takového extrému, a to ve dvou případech, kdy je zde mikropovídka na stránku - teď myslím skutečně povídku, nikoli komiks - a k tomu je erotická ilustrace na jednu stránku. Zrovna tyhle povídky má na svědomí Patrick Cauvin a ilustrovali mu je Enki Bilal a Loustal. Tady se ukazuje, že dobrá ilustrace skutečně dovede zvýšit potěšení ze čtení povídky, která vás sama o sobě ani tak moc dostat nemusí.

Kniha "Svůdné schůzky" je zajímavá nejen proto, že se zde objevují různě dlouhé povídky, ale také proto, že skoro každou tvořil jiný autor. Zrovna Patrick Cauvin se ze představuje dvěma, s ním ještě třeba Guy Vidal nebo Annie Goetzinger, ale jinak se jedná o autory s jednou povídkou, navíc ve většině o autory, kteří česky doposud nevyšli, což je také velmi příjemné. A ještě příjemnější je skutečnost, jak zde vidíme různé styly, a to nejen z hlediska barevnosti, protože rozdělení na černobílé a barevné komiksy je zde skoro pravidelné a vůbec nevadí. Naopak čistá černá linka umí být hodně sexy. Ale je to i v tom, že jsou zde různé vlivy.

Najdeme zde komiks, který je trochu šmrncnutý mangou, kde jsou výrazy až nečekaně expresionistické, ale přitom komiks, který je pořád sexy - viz hned první "Socrate". Naproti tomu jsou zde pak "Proustovské závany", které mají zjednodušenou ligne claire a to toho filozofování, které je pak v příjemné kontrastu s posledními panely, které nám vlastně říkají, že si můžeme být chytří, jak chceme, ale když nás přemůže touha, jsme pořád jenom zvířata. Altuna v "Něžných projížďkách" zachází s černobílou kresbou do až fotorealistické přesnosti, na rozdíl od něj Edmond Baudoin má až expresionistické rozmáchlé tahy. Přesto oba autoři dovedou být ve svých příbězích sexy.

A tohle je na sbírce "Svůdné schůzky" zajímavé. Ať už čtete jakýkoli komiks, kresba z něj dělá sexy čtení. Co je problém, to jsou scénáře. Někdy chtějí být filosofující, ale jsou spíše přechytralé, většinou jsou spíše vtipné a anekdotou, někdy vám neřeknou vůbec nic a nebaví vás je číst. Ale pořád je to dostatečně sexy díky kresbě a pořád je to galerie různých kreslířů. Ti vás mnohdy dovedou oslovit více. Jejich kresba je natolik různorodá, že si zde každý najde to svoje. Díky tomu zůstává "Svůdné schůzky" velmi rozmanitou sbírkou, a to i přesto, že žánr je celkem jasně daný - erotický komiks. Ale ani s tou erotikou to není úplně jednoduché. Vždycky je potřeba dobrý nápad, aby takový komiks bavil jako celek, nejen z hlediska kresby.

Komiks "Svůdné schůzky" zakoupíte na stránkách Crew.

2018-09-18

#1807: DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá - 65 %


DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá (Superman: Birthright Part 2)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 7 až 12 série "Superman: Birthright" a jako "Adventure Comics 274" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Mark Waid
Kresba: Leinil Francis Yu

Kniha "DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první" nám jasně ukázala, o čem vlastně celý příběh bude - jednoduše řečeno, další Supermanův origin. Ale stejně tak nám to ukázalo, že ten origin není vůbec špatně napsaný že je celkem dobře promyšlený a že mu to funguje. Jen byla prostě škoda, že je to opakování příběhu, který byl už řečený jinými autory, že je to pořád neustálé omílání jednoho a toho samého, i když z jiného a, pravda, lepšího pohledu. Kdyby takhle vypadal Supermanův origin v první verzi, budou všichni spokojení. Kniha "DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá" pak pokračuje ve stejném duchu a předvádí nám příběh, který je čtivý a nápaditý, alespoň v rámci toho, jak je možné být nápaditý, když jsou celkem jasně dány hranice toho, kam je možné jít.

Kolem čeho se točí druhá část příběhu, kterou si můžeme přečíst v knize "DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá"? Především kolem toho, jaký je vztah Clarka Kenta a Lexe Luthora, respektive toho, jak se jejich vztah vyvíjel od jejich prvního setkání, až po to poslední, k němuž došlo proto, že se Clark přestěhoval do Metropolis. Lex popřel, že by Smallville znal, ale díky Clarkovi se teď dovídáme, jak se ti dva seznámili, jak se jejich vztah ve Smallville vyvíjel a jak nakonec vygradoval. Mimochodem ten Lexův příběh je vlastně takový klasický příběh šíleného vědce, což se mi líbilo. Celkově je tahle část příběhu velmi dobrá a myslím, že flashbacky jsou lepší než to, co se pak děje v současnosti, kdy Luthor přišel s jedním ze svých velkých plánů.

Smyslem tohoto plánu je skutečnost, že Lex vlastně udělá invazi Kryptoňanů na Zemi, aby tak zdiskreditoval Supermana, z něhož chce udělat zvěda Kryptoňanů, jenž měl připravit všechno pro invazi na Zemi. Není to špatný plán, ale celkově mi to najednou přišlo moc přehnané, moc epické, alespoň v kontrastu k tomu, co jsme doposud sledovali a jak civilně a dobře to bylo napsané. Ale je nutné uznat, že to velmi dobře podkresluje vztah Lexe a Supermana, kdy ta nenávist je jednostranná a jednoznačně nezasloužená. A Lex je definován jako osoba, jehož psychika je natolik narušená, že prostě nebylo možné, než aby to s ním dopadlo jinak, než jak to dopadlo. Ale byl to on, kdo si nakonec vybral.

V knize "DC komiksový komplet 45: Superman - Odkaz, kniha druhá" najdete pak zajímavý kontrast, a to díky tomu, že je zde sešit "Adventure Comics 271", kde se vracíme do Smallville v době, kdy byl Superman ještě Superboyem a setkal se poprvé s Lexem. Tohle setkání je plné takových podivných banalit a naivního zápletky, až mi to přišlo místy skoro protivné. V tomhle srovnání pak Waidův scénář vyznívá mnohem lépe, je zde sakra lepší psychologie. Ty staré příběhy se prostě psaly pro děti, což se naštěstí změnilo a je vidět, že i příběh se Supermanem by mohl být docela dobrý, kdyby se tvůrcům chtělo. Tak i když až později, tak se některým povedlo napsat supermanův origin funkčním a dobrým způsobem.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 25: Superman/Batman - Supergirl"
"DC komiksový komplet 26: Triumvirát"
"DC komiksový komplet 27: Wonder Woman - Ztracený ráj"
"DC komiksový komplet 28: JLA - Hřebík"
"DC komiksový komplet 29: Batman - Zkáza, jež postihla Gotham"
"DC komiksový komplet 30: Wonder Woman - Kruh"
"DC komiksový komplet 31: Superman - Brainiac"
"DC komiksový komplet 32: Catwoman - Selinina velká loupež"
"DC komiksový komplet 33: JLA - Spravedlnost, kniha první"
"DC komiksový komplet 34: JLA - Spravedlnost, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 35: Batgirl - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 36: Batman - Zrození démona, kniha první"
"DC komiksový komplet 37: Batman - Zrození démona, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 38: Mladá spravedlnost - Jejich vlastní liga"
"DC komiksový komplet 39: Catwoman - Po stopách Catwoman"
"DC komiksový komplet 40: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha první"
"DC komiksový komplet 41: Green Arrow - Prázdný toulec, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů"
"DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení"
"DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"

2018-09-17

#1806: Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor - 45 %


Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor (攻殻機動隊)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo v roce 2007. České vydání má 180 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Shirow Masamune
Kresba: Shirow Masamune

Jestli jste četli knihy "Ghost in the Shell" a "Ghost in the Shell 2: Man-Machine Interface", nebude pro vás poslední díl, který česky vyšel a nese název "Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor" moc velkým překvapením. Tedy myslím překvapením z hlediska toho, jak jsou jednotlivé příběhy napsány. A jsou napsány způsobem, který není jednoduchý na čtení a mně osobně vadí. Díky tomu hodnotím tak nízko, a to i přesto, že má Shirow Masamune třeba sem tam hodně dobré nápady a někdy mi z nich i spadne brada. Pořád tam ale zůstává trpkost z toho, jak špatně se to čte, a možná i z toho, že sem tam autor prostě prohlásí, že s tímhle vlastně vůbec není spokojený, ale co se dá dělat. No, možná by se něco dalo dělat už při tvorbě...

Kniha "Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor" je vlastně souborem povídek, které jsou časově tak nějak řazeny mezi dění knih "Ghost in the Shell" a "Ghost in the Shell 2: Man-Machine Interface". Proto také to 1.5 v názvu. Jedná se o celkem čtyři příběhy, které v konečném důsledku nejsou nijak moc dlouhé, tři mají po dvou kapitolách, poslední má pak kapitolu jen jednu. Jednotlivé příběhy na sebe nijak zásadně nenavazují, propojují je především postavy, tedy jednotliví členové Sekce 9. Oblíbená Motoko zde samozřejmě chybí, i když tedy ne úplně, v jednom příběhu se také objevuje. Celkově ale budete mít pocit, že to jsou jen takové bonusové příběhy pro fanoušky. A nic moc jiným nejsou.

Shirow Masamune sám v knize přiznává, že ho trochu mrzelo, že se v knihách nemohl moct věnovat tomu, jak to vlastně chodí v Sekci 9, jaké jsou jejich činnosti, jak funguje jejich spolupráce. Jenže ani v povídkách knihy "Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor" se mu nepodařilo vytvořit příliš funkční oddělení založené na vztazích postav, spíše jde o to, že jsou zde jednotlivé případy, kde se to opět hemží technologickými vymoženostmi, které jsou někdy zbytečně podrobně popsané. Zbytečně proto, že je to pak na úkor vyprávění, které je najednou skončeno, jako kdyby se všechno stalo v rychlíku. A to se mi moc nelíbí, nemluvě o tom, že Shirow často používá poznámky pod čarou k tomu, aby vysvětloval něco, co vysvětlit nepotřebuje, anebo něco, co by mohlo být vysvětleno lépe přímo v komiksu, nebyla by potřeba to tolik okecávat.

Ze čtení komiksu "Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor" a všech materiálů kolem mi přijde, že Shirow Masamune je hodně sebestředný člověk, který si jede svou, a to i na úkor toho, jak se to celé bude číst. Přesto s emu podařilo vytvořit neskutečný kult, i když je otázkou, do jaké míry za to může i anime zpracování jeho první knihy. Kredit mu však nelze vzít. Pro mě ale Shirow Masamune není tak schopným vypravěčem, abych mohl knihu "Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processor" hodnotit nadprůměrně nebo i průměrně. Pro mě je to prostě tak špatně scenáristicky zvládnuté, že mě nebavilo knihu číst. Na to jak je úzká jsem se s ní mořil čtyři dny, což mi přijde jako moc. Ale když vás něco nebaví, tak to moc dobře nejde.

Komiks "Ghost in the Shell 1.5: Human-Error Processorzakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ghost in the Shell"
"Ghost in the Shell 2: Man-Machine Interface"