2015-12-14

#1059: Druuna - 65 %

Druuna (Fins de siècle)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2015. Původně vycházelo jako knihy "Morbus Gravis" v roce 1985, "Delta" v roce 1987 a "Creatura" v roce 1990. Souborně vyšla kniha v roce 2010. České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 589 Kč (brožovaná) a 849 Kč (vázaná).
Scénář: Paolo Eleuteri Serpieri
Kresba: Paolo Eleuteri Serpieri

Člověk by neměl mít příliš velká očekávání, aby se pak nezklamal v tom, co nakonec dostane. A mně se přesně tohle stalo s knihou "Druuna". Nezažil jsem první vydání první knihy s názvem "Morbus Gravis", která se u nás objevila v roce 2001 pod Calibre Publishing. Byl jsem docela zvědavý na to, jaký komiks vlastně je, když se o něm mluví jako o legendě. A co si budeme povídat, nejvíce mě navnadila skutečnost, že se jedná o erotické sci-fi. Ano, těšil jsem se jako puberťák na prasečinky. A já jsem je i dostal, ale tak nějak jsem si myslel, že toho bude ještě trochu víc.

Jednoduše jsem si myslel, že to bude hardcore erotika, ale ono je to takové lehčí, kde se sice dost ukáže, ještě více se naznačí, ale k jádru pudla se opravdu nejde. Ale dobře, to se dá kousnout, protože Druuna je kočka a vidíte ji v úhlech, v jakých ji chcete vidět. Ano, Paolo Eleuteri Serpieri přesně ví, co chce chlap vidět, snad i proto, že sám je chlapem. Natáčí Druunu tak, aby byla sexy, nechá ji špulit zadek, prsa, rty, prostě všechno, co špulit jde. A já jsem si po nějaké době uvědomil, že mě tohle vlastně nebaví. Tyhle prvoplánové sexy pózy mě najednou nezajímaly a přišly mi strojené. Vlastně komiks mi pak připadal jen jako něco, co má za úkol ztopořit chlapovi penis a v ženské vzbudit lesbické touhy.

Ona k tomu celkem vybízí i sama hlavní hrdinka, protože vlastně není hrdinkou, ale klasickou ženou machistických představ - je postavou, která pluje dějem, a i když stojí u zásadních událostí a dostává se díky nim do popředí, stále je tou ženou, která je v problémech, která je obletována muži, a to většinou těmi, kteří ji chtějí ublížit a znásilnit. Většině z nich se to povede. A aby měl ten sexistický čtenář to správné potěšení, tak se to ještě Druuně líbí. No, co by si mohl chlap přát víc. Povolnou hrdinku, s kterou si může dělat skoro, co chce, navíc takovou, která je na každém panelu krásně zaoblená, čisťounká a vyvoněná, a to i přesto, že se někdy obrazně a někdy i doslova brodí sračkami. A hnilobou. A slizem. A dalším hnusem.

Druuna je navíc blbka. Ona opravdu není moc chytrá. A tak čtenář dostává vlastně takovou hodně realistickou nafukovací pannu. Ano, ta panna je nádherná a je snem mnoha mužů. Její tělo je dokonalé tak, jak tělo jeho přítelkyně nikdy nebude. Tohle je něco, co by mě rozhodně tolik nezaujalo, a pokud by se zůstalo u tohoto, tak je to fakt akorát něco, co si čtenář otevře s kapesníkem v ruce. Jenže pak je tu příběh. On tu příběh opravdu je. Je to příběh, v kterém se Serpierimu daří vytvářet dostatek situací pro to, aby si to někdo mohl s Druunou rozdat, a vy přitom budete mít pocit, že to je nutná součást děje. A ona je. Funguje to. Celkově je skvělé, že to příběh má a že ten příběh není plytký, ale má svou psychologickou a filosofickou hloubku. Tohle je přece jen něco, co od podobného komiksu nečekáte. A možná proto je zde hardcore erotika mírně potlačena.

Přesto mě scénář nedostal. Je to filosofující sci-fi, které nakonec sklouzává i k náboženství a jeho otázce. Ty úvahy nejsou špatné, ale najednou máte pocit, že to všechno je tak nějak skládáno zvláštně, příběh se posouvá, jak chce, jenom tak, aby v jeho středu stále zůstávala Druuna, neměnná, i když všechno kolem ní je v pohybu, a to jak v prostoru, tak i v čase. Právě s tím časem už podle mě Serpieri zašel moc daleko. Takže zklamání z příběhu, ale kresba to vynahrazuje. Navíc by to v dalších dílech mělo být ještě lepší, a tak doufám, že dojde i na vydání dalších částí a moje očekávání už nebudou tak velká. Takhle z toho vychází komiks s nadprůměrnou kresbou a překvapivě zajímavým, ale trochu nekonzistentním příběhem.

Komiks "Druuna" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

11 komentářů:

  1. Jj,cekal jsem od Tebe podobnou reakci,a tak nejak s ni i souhlasim. Druuna je opravdu hlavne predevsim o (vzrusujici ) kresbe,i kdyz i pribeh tam nejaky je:) Nebo aspon byl v te prvne vydane knize,v tehle jeste nevim,deti jsou porad doma :D
    Ale co,je to legenda,ktera me bavi,a za stejne penize,ktere jsem dostal za 1.vydani,mam o dva pribehy vic. Do sve knihovny ji velmi rad zaradim.. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co se týká vydání, tak je opravdu málo co vytknout, ale já jsem fakt čekal větší prasárny :-)

      Vymazat
    2. Nooo,bejt to detailni jako treba v XXX-SEX V ITALII,tak fakt nevim,kolik bych toho precetl :D :D
      Ne,asi chapu,co chces rict. Kdyz uz podobny zanr vyjde,tak at je fakt vodvaz,ze. Jo,to bych si taky pral :) Mimochodem - je vubec neco podobnyho na nasem trhu ? Pry snad jen BORGIA,co jsem cetl recenze,ale jinak o nicem nevim...

      Vymazat
    3. Je toho opravdu málo. Ještě teda Ztracené dívky, ty jsou v tomhle hodně explicitní.

      Vymazat
    4. A pritom koukam,ze Serpieri umi i krasnou pornografii,a dokonce i s Druunou,tak skoda jen,ze s tim nezacal uz v techto sesitech..tak snad dorazi i k nam :)

      http://zizki.com/paolo-eleuteri-serpieri/druuna-x-2

      Vymazat
    5. Já mám pocit, že u těch prvních knih se ještě trochu bál a nechtěl zajít až do porna :-)

      Vymazat
    6. Asi jo. A musim uznat,ze kdyz jsem pred temi asi dvema lety cetl Druunu poprve,dokazalo me to rozpalit,tak si umim predstavit,co to mohlo delat v roce 85 s beznym ctenarem :D Ale casem clovek otupi,tak Serpieri asi musel pridat :DD

      Vymazat
    7. Jojo, člověk potřebuje časem víc :-)

      Vymazat
  2. Jako asi to bude znít divně, ale ty erotické scény mi tam zavázely. Ne že bych byl puritán, ale prostě zdržovaly. A ty kecy. Hafo keců o ničem, a nebo o tom, co jsme právě viděli a četli. Počítal snad autor se čtenáři na intelektuální úrovní Druuny? ~_^
    Jsou tam dobré naměty – byť dnes již trochu ohrané, taková osmdesátková klasika – ale vcelku je to vlastně o ničem. Trochu mi to filosofování připomnělo Šinkla, který se ale tématu zhostil na výbornou s hvězdičkou a upoutal mě daleko, daleko víc.
    Což o to, že má Druuna hezký zadek a ňadra dmoucí, když na tohle by stačil obyč artbook a pan Serpieri si mohl ušetřit práci se sesmolováním scénáře…

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu nelze moc co vytknout. Výborně shrnuto :-) Serpieri to myslím také pochopil a nějaký ten artbook vydal, i když je pravda, že i v příbězích pokračuje :-)

      Vymazat
    2. Ale tak ono to není příběhově až tak špatný, třeba ta třeti kapitola mě do půlky vyloženě bavila, ten motiv kosmonautů zkoumající neznámý objekt je vděčný, i když na můj vkus tam bylo na scifi až moc „magic, motherfucker“ ~_^.
      Akorát další díly už číst nebudu, možná ten poslední ^_^.

      Vymazat