2014-08-29

#730: Holmes 1 a 2 - 65 %

Holmes 1 a 2 (Holmes)
Vydalo nakladatelství Meander v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako dva sešity série "Holmes" - v roce 2006 sešit "L'Adieu à Baker Street" a v roce 2008 sešit "Les Liens du sang". České vydání má 80 stran a prodává se v plné ceně za 320 Kč.
Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander nebo na stránkách knihkupectví Minotaur.

Scénář: Luc Brunschwig
Kresba: Cecil

Co ještě říct o Sherlocku Holmesovi? V dnešní době je poměrně logické se na to ptát, protože k téhle detektivní ikoně se vracejí filmy, vracejí se k němu televizní seriály a vrací se k němu i komiks, u nás například v osobě Petra Kopla. Sem tam najdete i nějakou klasičtější adaptaci. Co by ale mohl přinést původem francouzský komiks, který se věnuje tomuto detektivovi a již na deskách má uvedeno "1854/1891?". Samozřejmě, že ten otazník je naprosto na místě, protože sám Sir Arthur Conan Doyle nakonec postavu oživil. Že by se tedy komiks zabýval nějakou alternativní historií veleslavného příběhu a přinášel nám nějaké nové informace?

Ono to tak vskutku je, bohužel je zde jeden zásadní problém, a to je úvodní text před samotným komiksem. V tomto úvodníku to není řečeno naplno, ale přesto je zde poměrně jasně naznačeno, o čem vlastně následující příběh bude. A je to skutečně tak, jen je to rozpracováno názorněji. Je škoda, že tu ten text v úvodu je, protože pak by alespoň mohl být člověk příjemně překvapený, anebo alespoň překvapený, protože pro někoho tohle bude útok na slavného detektiva, a to se hned tak neodpouští. Pokud ale máte trochu nadhled a nejste fanatičtí obdivovatelé Doylova díla a Sherlock pro vás není obdobou Ježíše, tak si můžete tenhle komiks přečíst a získat pohled na celou legendu z naprosto jiné perspektivy.

Autorům se podařilo najít - pravda poměrně viditelnou - mezeru v příběhu "Poslední případ", která je spojena hlavně s tím, jak se na scéně objevuje Moriarty, Sherlockova Nemesis. Ano, dá se snadno argumentovat tím, že se chtěl Doyle své postavy zbavit, protože už o ní nechtěl psát, na druhou stranu, pokud se od této skutečnosti odhlédne, o Moriartym se toho v "Posledním případu" mnoho nedovíme, respektive není zde ani podhoubí předchozích případů, kde by se o takovém arcipadouchovi hovořilo. Jak se v komiksu uvádí, přece by Sherlock nedokázal celou dobu existenci takového zločince tajit. Minimálně před Watsonem ne.

Tohle jsou základní kameny toho, co autorská dvojice buduje. Na základech staví poměrně originální příběh, který by mohl být do Doylova světa směle zasazen, protože sleduje mezery, které zde jsou a využívá je poměrně umně, aby byl prezentován příběh, který je funkční a který je sám o sobě detektivní, což je jen dobře, protože pokud se navazuje na doylovskou tradici, logicky by to primárně detektivka být měla. A po čem, že se vlastně pátrá? Sherlock Holmes je mrtvý, alespoň podle všeho, ale Watson o svém příteli objevuje skutečnosti, které jej překvapují. Při pátrání trochu hlouběji zjišťuje, že ne všechno bylo tak, jak by se na první pohled zdálo. Některé informace skutečně překvapí, dělají s postavou Holmese doslova psí kusy, na druhou stranu, příběhu to sedí.

Stejně tak mu sedí kresba, která je většinou barevně velmi skromná, vystačí si s jednou barvou a jejími odstíny. Při popisu současných událostí se používá šedá, až ocelová, při flashbacích okrově hnědá, místy až do žluté. Tohle vytváří zajímavý kontrast, který o to více překvapí v jedné vícebarevné pasáži. Cecil ukazuje své schopnosti, které jsou skutečně na výši a je to kresba, kterou určitě budete obdivovat, snad jen někdy se pozastavíte nad její statičností. Obličeje a postavy však zachycuje skvěle, což se mu také musí připočíst k dobru. Nebudete se v příběhu ztrácet, protože pořád budete vědět, kdo je na daném panelu a s kým tam je. Bohužel ani kresba nezabrání tomu, že je příběh utnut právě ve chvíli, kdy to vypadá, že se konečně dozvíte něco pořádného, že se příběh posune.

"Holmes" je komiks, z kterého mám docela rozporuplné pocity. Ano, je to určitě zajímavé čtení, a pokud vám Doylovy postavy něco říkají, určitě vás to zaujme, ač možná i v negativním smyslu slova. Kresbě se dá vytknout snad jedině to, že občasné čtenáře komiksu asi nezaujme, stejně jako ty, kteří jsou zvyklí na americký mainstream. Kresba je však ozdobou komiksu, který má bohužel v českém vydání problém. U písma, které je použito pro dopisy, jež jsou v první části poměrně časté, zmizela písmenka s diakritikou. Na ukázkách je uvidíte, ale v knize nikoli. Je to škoda, protože se to pak opravdu těžko čte, a to už jen proto, že samo písmo, jak je upraveno jako psací, je velmi těžko čitelné. Mám z toho komiksu rozporuplné pocity, ale rozhodně nemohu říct, že je to komiks špatný.

2014-08-28

#729: Ultimátní komiksový komplet 37: Ultimates - Národní bezpečnost - 90 %


Ultimátní komiksový komplet 37: Ultimates - Národní bezpečnost (The Ultimates: Homeland Security)
Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2014 jako čtyřicátou čtvrtou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Ultimates: Národní bezpečnost" ponese č. 37. Původně vyšlo jako čísla 7 až 13 série "The Ultimates" v nakladatelství Marvel. Mezinárodní společnost Hachette poprvé komiks vydala ve Velké Británii v srpnu 2013. České vydání se prodává v plné ceně za 219 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Mark Millar
Kresba: Bryan Hitch

Po knize "Ultimátní komiksový komplet 16: Ultimates - Nadčlověk" je čtenář docela namlsaný a je zvědavý na to, jak se Millarovi a Hitchovi podařilo v sérii pokračovat a zakončit ji. Pokud jste fanoušky komiksu už trochu déle, asi to budete vidět, protože kniha, která je nově vydávána jako "Ultimátní komiksový komplet 37: Ultimates - Národní bezpečnost" vyšla již v roce 2009 jako "Ultimates 2: Národní bezpečnost" u nakladatelství Crew. Jak sami vidíte, název zůstal zachován, stejně tak i počet jednotlivých sešitů, které se do knihy vešly. No také není moc kam natahovat, když série "Ultimates" měla ve své první řadě pouze třináct čísel, které se do dvou knih vejdou akorát. Co zůstalo stejné, to je i překlad, který byl do nového vydání vložen.

První kniha nás zanechala před poměrně závažným problémem. Co bude s Ultimates, když za katastrofu, která byla spáchána v Americe, nemůže žádný padouch, ale přímo jeden ze členů nově vzniklého týmu? Hulk si udělal vlastní bojiště z města plného lidí a řádil jako atomová bomba. Podařilo se ho zpacifikovat, ale co bude dál s týmem? Tak rozhodně to nebude nějak zásadně problematické, když nad vším drží svou pevnou ruku S.H.I.E.L.D. v čele s generálem Furym. Ten se stará o to, aby tým fungoval, a také o to, aby proti sobě měl konečně pořádnou hrozbu. To se nakonec podaří a vy zjistíte, kde se ve filmu "Avengers" vzali ti záporáci, i když se asi budete celkem divit, jak vlastně vypadají a jaké je jejich místo na Zemi. Konkrétní zápletky se od sebe velmi odlišují.

Ultimates konečně dostávají svého nepřítele a Mark Millar se nebál sáhnout do skutečné historie a pořádně ji převrátit vzhůru nohama. Podařilo se, je to pořádně ujeté a nakonec i funkční. Je parádní sledovat, jak moc obrovské hrozbě musí ten malý tým čelit, a stejně tak je zábavné sledovat, jaké nástroje volí Millar k tomu, aby to celé drželo pohromadě a aby to diváka neustále bavilo. Jsou zde vtipy, které jsou místy krásně dětinské, jsou zde vtipy, které jsou místy opravdu parádní, dobré hlášky, no a pak je tu samozřejmě výborný Hulk. To, jak ho Millar pojal je v podstatě jedinečné, nové a neuvěřitelně drsné. Jsem rád, že to prošlo. Docela by mě zajímalo, jestli tohle byl Millarův původní záměr anebo ten byl ještě drsnější.

Na tomhle komiksu je ale výborné to, že nikoli pouze jedna nebo dvě postavy jsou zde zajímavé. Tvůrcům se podařilo vytvořit výborný tým, který stojí právě na tom, že každá postava je funkční charakter, který do příběhu něco přináší a něco mu dává. I když se Hank Pym mohl jevit jako poměrně nudná postava, tady dostává nový rozměr, stejně jako jeho manželka, Wasp. Captaina Americu také zastihnete v trochu jiném rozpoložení než obvykle, i když je to pořád on, kdo se bije za pravdu a za to, co si myslí, že je správné. Někdy se bije opravdu drsně. Překvapivě mu to sedí a vůbec se nebudete zlobit, když uvidíte, že těch ran dá trochu víc než obvykle. Navíc někomu, kdo není záporák podle klasických mainstreamových pravidel.

Jenže Mark Millar nejel podle klasických mainstreamových pravidel. On si moc dobře uvědomuje, že svět není černobílý, je pořádně šedý a stejně šedí mohou být i hrdinové, které milujeme. Každý zde má něco, co ho dělá trochu více lidským a tím i trochu méně dokonalým. I proto tenhle komiks tak dobře funguje, protože ty postavy jsou mnohem plastičtější a mnohem zajímavější. Nemluvě pak o tom, že je to docela cool podívaná a některé scény, které navíc Bryan Hitch rozvrhne na celou stránku nebo rovnou na dvě stránky, jsou prostě strhující. Hitchova kresba celému komiksu dodává epický rozměr, což si tenhle příběh zaslouží. Mark Millar a Bryan Hitch vytvořili něco, co by se mělo líbit i lidem, kteří klasické superhrdiny moc nemusí. Je zde akce, zábava, jsou zde drsné scény, skvělé panely plné postav a děje a hlavně je zde zajímavý příběh. K tomu ještě máme docela štěstí, že je možné sehnat knihy "Ultimates 2 1: Bohové a monstra" a "Ultimates 2 2: Jak ukrást Ameriku". To je totiž v podstatě druhá sezóna "Ultimates" od stejných tvůrců. V tomhle případě české pokračování existuje.

Na blogu najdete také recenzi na knihy:
"Ultimátní komiksový komplet 1: Iron Man - Démon v lahvi"
"Ultimátní komiksový komplet 2: Uncanny X-Men - Dark Phoenix"
"Ultimátní komiksový komplet 3: Thor - Poslední Viking"
"Ultimátní komiksový komplet 4: Wolverine"
"Ultimátní komiksový komplet 5: Tajné války superhrdinů Marvelu část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 6: Tajné války superhrdinů Marvelu část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 7: Daredevil - Zmrtvýchvstání"
"Ultimátní komiksový komplet 8: The Amazing Spider-Man: Kravenův poslední lov"
"Ultimátní komiksový komplet 9: The Amazing Spider-Man - Zrození Venoma"
"Ultimátní komiksový komplet 11: The Incredible Hulk - Tiché výkřiky"
"Ultimátní komiksový komplet 12: Zázraky"
"Ultimátní komiksový komplet 13: The Mighty Thor - Hledání bohů"
"Ultimátní komiksový komplet 14: Captain America - Nový úděl"
"Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 16: Ultimates - Nadčlověk"
"Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 18: New X-Men - G jako Genocida"
"Ultimátní komiksový komplet 19: New X-Men - Impérium"
"Ultimátní komiksový komplet 21: Amazing Spider-Man - Návrat"
"Ultimátní komiksový komplet 22: Spider-Man - Smutek"
"Ultimátní komiksový komplet 23: Wolverine - Zrození"
"Ultimátní komiksový komplet 25: Fantastic Four - Nemyslitelné"
"Ultimátní komiksový komplet 26: Fantastic Four - Rozhodná akce"
"Ultimátní komiksový komplet 28: Avengers - Na ostří nože"
"Ultimátní komiksový komplet 29: Tajná válka"
"Ultimátní komiksový komplet 30: She-Hulk - Svobodná, úspěšná, zelená"
"Ultimátní komiksový komplet 31: New Avengers - Útěk"
"Ultimátní komiksový komplet 32: Klan M"
"Ultimátní komiksový komplet 33: Ultimate Spider-Man - Moc a odpovědnost"
"Ultimátní komiksový komplet 34: Avengers - Rozpad"
"Ultimátní komiksový komplet 36: Astonishing X-Men - Nadaní"
"Ultimátní komiksový komplet 40: Astonishing X-Men - Boj"
"Ultimátní komiksový komplet 41: Zombie z Marvelu"
"Ultimátní komiksový komplet 42: Občanská válka"
"Ultimátní komiksový komplet 43: Iron Man: Extremis"
"Ultimátní komiksový komplet 44: Captain America - Zimní voják, část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 48: Captain America - Vyvolení"
"Ultimátní komiksový komplet 49: The Incresible Hulk - Hulkova planeta část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 50: The Incredible Hulk - Hulkova planeta část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 51: Captain America - Zimní voják, část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 52: Thor - Znovuzrození"
"Ultimátní komiksový komplet 53: Padlý syn - Smrt Captaina Ameriky"
"Ultimátní komiksový komplet 58: The Invincible Iron Man - Pět nočních můr"

2014-08-27

#728: Berlín 2: Město kouře - 80 %

Berlín 2: Město kouře (Berlin: City of Stones)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako sešity 9 až 16 série "Berlin". Souborně vyšlo jako "Berlin: City of Smoke" v USA v roce 2008. České vydání má 216 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Komiks zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jason Lutes
Kresba: Jason Lutes

Jak jsem slíbil, tak také dělám. Říkal jsem, že s recenzí na druhý "Berlín" přijdu co nejdříve, po prvním dílu, tak tady je. "Berlín" je kniha, která se vás rozhodně dotkne, ať už tím, jaký příběh vypráví, tím, jakou dobu a jak ji prezentuje, anebo prostě tím, jaká je zde kresba, která je prostě nadále úchvatná. Projevuje se to například v tom, že Lutes je natolik schopný kreslíř, že zvládne vystihnout rysy černocha bez toho, aby jeho hlava musela být skutečně černá. Sem tam mu to ujede a postava by mohla být běloch, ale od začátku stejně dobře víte, že to jsou černoši. V tomhle směru je Lutes prostě výborný, protože jeho zachycení různých skutečností je parádní. Ať jde o lidi, stavby anebo prostě věci, nikdy se nebojí a vám nikdy neunikne to, co se snažil sdělit.

Když už jsem narazil na ty černochy, tak se možná budete divit, co dělají v předválečném Berlíně. Ona je odpověď vesměs jednoduchá. I v Evropě se líbila americká hudba, a tak si jeden kabaret s názvem Podbřišek najal americkou jazzovou kapelu, aby přišla město trochu rozhýbat. V tomhle aspektu se krásně ukazuje, jak Lutes dokáže prezentovat jako hlavní postavu nikoli lidi, ale opravdu ono město, které je určováno tím, jaká hudba byla poslouchána, tím, co se psalo do novin, a tím, jací lidé zde žili, co prováděli, a případně jak umírali nebo utíkali. Lutes tak prostřednictvím postav vytváří obraz města, které vytváří obraz společnosti a doby.

V Berlíně se to doslova hemží různými skupinami, ale primárně cítíte politický boj, který zde plápolá. Je zde více politických stran, parlament země byl v té době poměrně rozdroben, ale do popředí se dostávají především dvě. Nejprve je komunistická strana a zdá se, že právě ona bude mít navrch, protože jsou zde lidé, kteří jí fandí. Jenže pak se objevuje ještě další strana. NSDAP. Nemluví se tady o tom, kdo je jejím vůdcem, kdo jsou osobnosti, které se za ní skrývají, ale postupně se komiksem stále více a více promenádují vojáci, kteří vyřvávají hesla, jež jsou s touto stranou spojena. Lidé je odmítají, někteří, které nám předestírá Lutes, ale jeho kniha končí pomyslným kataklyzmatem, kdy se k moci ve velké části parlamentu dostávají právě národní socialisté.

Lutesovo vyprávění je skvělé právě v tom ohledu, že vy nemáte pocit, že by mělo něco zlého přicházet. Sem tam se objeví zvěst o tom, že národní socialisté něco udělali. A pak najednou prásk, jeden z nich je zabit. Je tu padlý hrdina, vlastně takový mučedník, a na tom, jak je vykreslen, je možné postavit propagandu a to, jak dát lidem vědět, že ti ostatní, že komunisté a jiní, jsou vlastně špatní. V podstatě došlo k plíživým událostem, z kterých se podařilo udělat významný milník, jenž předznamenal propagandistické úspěchy Hitlerovy vlády. Právě propaganda a to, jak se dokázali strana a její vůdce prezentovat, jsou důvodem, proč to Hitler dotáhl až tak daleko, až do té pozice, kdy ovládal velkou část Evropy a zachtělo se mu i zbytku.

Berlín se tak jeví jako krásné město, kde je živo, ale kde je zároveň chudoba a kde to bublá nejen v důsledku hospodářské krize, ale i v důsledku předchozí války a názorové rozdrobenosti národa. Někteří se chtějí přidat ke komunistům, jiní k národním socialistům, další podporují stávající, slabou vládu, jiní tápou a chtějí jen změnu, která by jim pomohla, která by je přivedla to takového stavu, kdy se budou mít lépe. Skoro se zdá, že šlo jen o to, kdo stav využije ke svému prospěchu, kdo bude mazat lidem vhodně med kolem huby, ne jen slovy, ale i činy. Hitler byl ten, kdo se té příležitosti chopil. Pozvedl zemi a pak ji málem zničil. A nejen Německo. Příběh komiksu "Berlín 2: Město kouře" se uzavřel, ale Jason Lutes ještě zdaleka nemá hotovo. Nevím, kdy se dočkáme třetího dílu, protože hotova je čtvrtina, ale doufám, že někdy ano. Tohle je totiž komiks o lidech, ale o lidech na špatném místě ve špatné době.

Komiks "Berlín 2: Město kouře" koupíte se slevou na stránkách BB/art.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiks "Berlín 1: Město kamene".

2014-08-26

#727: Sin City 3: Velká tučná zabijačka - 95 %

Sin City 3: Velká tučná zabijačka (Sin City: The Big Fat Kill)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2014. Jedná se o třetí české vydání. První vyšlo v roce 2000 pod nakladatelstvím Calibre Publishing a druhé v roce 2006 již pod nakladatelstvím Comics Centrum. V originále komiks vyšel jako "Sin City: The Big Fat Kill" v roce 1994 až 1995 jako pětidílná minisérie. České vydání má 184 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.

Scénář: Frank Miller
Kresba: Frank Miller

Konečně mám na Comics Blogu i recenzi na poslední knihu "Sin City", která mi tu ještě chyběla. Jedná se o knihu, která vyšla v pořadí jako třetí a rozhodně se nejedná o knihu, která by byla nějak zásadně slabá. Jen jsem prošvihl její první a nakonec i druhé vydání. Podobně jako v případě komiksu "Sin City 1: Drsný sbohem" však i v tomto případě bude příběh znám i těm, co komiks nečtou, ale rádi se dívají na filmy. Snímek "Sin City" byl tvořen třemi delšími povídkami a jednou z nich byla právě "Velká tučná zabijačka", kde se představil ranař Dwight.

Dwight je zajímavá postava, kterou Frank Miller pro své "Sin City" stvořil. Setkali jste se s ním už v příběhu "Sin City 2: Ženská, pro kterou bych vraždil", ale tentokrát ho možná ani nepoznáte. Není se moc čemu divit. Chlapec nedopadl ve druhé knize zrovna nejlépe a bylo nutné, aby se skryl. Vzal tohle hodně doslovně, ale to vůbec nevadí. Následky jeho předchozího života ho tolik nedohánějí, i když rozhodně nestojí jen v pozadí. Větší problém je v tom, že se ho snaží dostat současnost, což je samo o sobě dost drsné, a tak se chlapec musí hodně otáčet, aby se dostal do problémů a pak se z nich pokusil zase nějak vybruslit.

Když už jsme v tom hříšném městě, tak nám Frank Miller konečně pořádně představuje Staré město, část, kde se to jen hemží šlapkami, které zde vládnou. Tohle jsou neskutečně sexy ženy, což ve Frankově případě prostě platí a je to doktrína, ale navíc jsou to také ženy nesmírně nebezpečné a vražedné. Zvlášť některé, které se producírují ulicemi Starého města, jsou skutečně takové, s nimiž se nechcete setkat, ani když mají dobrou náladu. Taková je třeba Miho. Není prostitutka, je to jen takový malý bodyguard. Jenže jak je malá vzrůstem, tak je velká svými schopnostmi. To, co předvádí, je prostě úchvatné. Frank Miller si vzal hodně z Elektry, kterou sám také stvořil, ale dal jí ještě víc nevinnosti, ještě menší proporce. Jeho Miho není prsatá krasavice, ale malá Japonka, která ale patří k nejúžasnější postavám, jaké Frank vytvořil. A to nejen pro své skvělé "Sin City".

V příběhu "Velká tučná zabijačka" vidíte nějaké návaznosti na příběhy předchozí, dokonce se zde zmiňuje i to, co se stalo Roarkovi, ale je celkem jasné, že hlavně Dwight sám si bude připomínat "Ženskou, pro kterou bych vraždil". Tohle se mu děje ve chvíli, kdy se snaží odstranit všechny důkazy. To vede k další nezapomenutelné scéně v autě, kde si povídá s jedním mrtvým chlápkem. Frank Miller má dar pro neskutečně cool scény a zrovna do téhle knihy jich narval opravdu hodně. Od prvního setkání s novým Dwigtem, až po střelbu na poslední dvojstránce. Funguje mu to prostě dokonale jako promazaný stroj a je skoro škoda, že už víc v téhle sérii neudělal.

Samozřejmě, "Sin City" má i své slabší příběhy. Knihy "Sin City 5: Rodinné hodnoty" a "Sin City 6: Chlast, děvky a bouchačky" nejsou z těch, které by mě tak dostaly, ale stejně zde není žádná kniha, která by byla podprůměrná. Podobný kriminální komiks nemá obdoby - snad jen v sérii "Criminal", ale tam je styl výrazně jiný - hlavně proto, že se většinou na případy nedíváte očima detektiva, i když v knize "Sin City 4: Ten žlutej parchant" dojde i na to. Jsou zde vytvářeny jedinečné charaktery, na které se nezapomíná, jedinečný svět, který je tak hnusný, až je prostě krásný. V knihkupectvích a na stránkách Comics Centra je možné opět koupit všechny knihy, které jsou součástí série, a tak pokud je nemáte, doporučuji si je doplnit, protože "Sin City" celkově patří k tomu nejlepšímu, co u nás v oblasti komiksu vychází.

2014-08-25

#726: Naruto 9: Nedži versus Hinata - 80 %

Naruto 9: Nedži versus Hinata (ネジとヒナタ)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako kapitoly 73 až 81 v sérii "Naruto" (japonsky ネジとヒナタ) souborně v roce 2001 u Shueisha, Inc. České vydání má 186 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masaši Kišimoto
Kresba: Masaši Kišimoto

Ani jsem si nemyslel, že je to opravdu možné, ale devátý "Naruto" způsobil to, na co jsem už nějakou dobu čekal. Jedná se o první díl, který mě skutečně bavil, kde bylo všechno vhodně kombinované, a já jsem neměl pocit, že čtu jen natahované tlachání o partě výrostků, co si o sobě něco myslí. No, ono je to pořád tlachání o partě výrostků, která si o sobě moc myslí, ale jednotlivé ingredience jsou zde tak dobře podány, jsou prostě smíchány tak vhodně, jako kdyby Masaši Kišimoto konečně přesně postupoval podle toho receptu, který si sám připravil. Najednou je zábavný, emotivní, trochu smělý a v případě některých zápletek a jejich point i celkem novátorský, anebo minimálně nikoli tak klišovitý.

Naruto a ostatní jsou v předkole třetího kola jejich zkoušek. Došlo na souboje mezi jednotlivými uchazeči. Dvacet účastníků se mezi sebou musí utkat proto, aby jen deset mohlo postoupit. Anebo ještě méně? Je možné, aby zápas dopadl patem? Masaši Kišimoto nám ukazuje, že i tohle možné je. Všichni asi čekají na to, že se do svého souboje pustí Naruto sám, ale jak se nakonec ukazuje, není to vrchol předkola, i když by se to tak mohlo zdát. Masaši Kišimoto, pokud nic jiného, rozhodně dokáže každý zápas vést takovým způsobem, aby to bylo zajímavé. Navíc se zápasům nevyhýbá a my skutečně sledujeme všech deset. Proto jsou také souboje rozprostřeny do celkem tří knih minimálně.

Na jednu stranu se tohle může jevit jako natahování, dala by se zde celkem snadno využít vypravěčská zkratka, ale na tohle Kišimoto nehraje a vypráví skutečně všechno, co se děje a čeho je Naruto svědkem. Musím říct, že tahle přemíra slov a hlavně panelů se mi zamlouvá, protože tohle je styl, který mám osobně docela rád. Proč sledovat jen to zajímavé? Pěkně si užijme celý příběh, pořádně se seznamme s postavami a třeba najdeme nějaké nové, které se nám budou líbit. Myslím, že zrovna tahle devátá kniha je přesně ten případ, kde několik docela zajímavých postav objevíte a budete doufat, že se zde ještě ukážou, abyste věděli, jak jejich osudy skončily. Osobně bych si ještě představoval, aby to bylo malinko drsnější, ale stejně jsou zde momenty, které rozhodně nejsou jen milé.

Masaši Kišimoto zvládl to, co se mu v předchozích dílech nedařilo - strhnul mě. Jednotlivé zápasy podal takovým způsobem, že jsem byl skutečně zvědavý, kdo vyhraje, a navíc nebylo vždy možné do poslední chvíle učit, kdo bude vítězem. Ne, že by se jednalo o až tak nepředvídatelná klání, ale přece jen zde sem tam byl prvek překvapení a autor nešel nejjednodušší cestou, která se nabízela. To platí hlavně o titulním souboji, který byl především emočně strhujícím. Najednou do toho zapadal i Naruto a ta jeho frackovitost. Jsem docela zvědavý, jestli se takhle podobně budou odvíjet i další knihy, protože v takovém případě by rozhodně stálo za to číst dál.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:

2014-08-22

#725: Angry Birds Komiks 1: Návnada - 40 %

Angry Birds Komiks 1: Návnada (Angry Birds Comic Album 3: The Decoy)
Vydalo nakladatelství CPress v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako "Angry Birds Comic Album 3: The Decoy" v roce 2013. České vydání má 56 stran a prodává se v plné ceně za 129 Kč.

Scénář: Paul Tobin, François Corteggiani, Glenn Dakin a Jeff Parker
Kresba: Giorgio Cavazzano, Corrado Mastantuono, David Baldeon, Cesar Ferioli, Marco Gervasio, Audrey Bussi, Isa Python a Stefano Intini

Co očekávat od komiksu, který se inspiroval známou videohrou, jež pobláznila sta tisíce lidí? No, možná přeháním, ale nemyslím si, že nějak moc. "Angry Birds" jsou fenoménem a ukazuje se, že v některých případech prostě není zásadní přijít s něčím přelomovým, ale naopak s něčím poměrně jednoduchým, ale doprovodit to komplexní kampaní, zpřístupnit to, no a pak vydělávat na reklamě, která sází na to, že hráčů je velké množství a najde se někdo, kdo na reklamu slyšet bude. "Angry Birds" do jisté míry odrážejí i potřeby společnosti. Lidé nechtějí něco komplikovaného, chtějí něco, co je bude bavit, co je jednoduché, ale velmi návykové. "Angry Birds" tohle splňují.

Jak to tedy bylo s komiksem? No, jednoduše. Tady už nešlo o to, aby se vytvořilo něco komplexního, ale jedná se o doplňkový produkt, který má marketingový charakter, ale stejně tak je to prvek, který trochu může doplnit mytologii celé hry, může představit jednotlivé postavy, udělat z nich skutečně charaktery. Ono není ani tak těžké si "Angry Birds" v komiksu představit, protože sama hra po důležitých levelech obsahuje krátké pasáže, které mají vlastně podobu komiksu. Na hráče vyskočí několik panelů, které prezentují poměrně jednoduchý příběh. Tvůrci se tak rozhodli, že ten komiks udělají trochu rozsáhlejší a nechají scénáristy a kreslíře, ať se činí a ať představí "Angry Birds" i na stránkách papírového média.

Výsledek? Tím jsou celkem krátké komiksy na pár stran, jednotlivé uzavřené příběhy, které nejsou ani tak prohlubováním nějaké mytologie, ale spíš prostě uzavřenými vtípky, mezi kterými sem tam zazáří nějaká ta dobrá hláška. Moc jich ale bohužel není. A podobně je to i s příběhy celkově. Většinou se jedná o zápletky, které jsou nesmírně jednoduché a příliš se nesází na jednotlivé postavy a jejich definování, ale prostě na to, že jsou zde ti zlí (prasata) a ti hodní (ptáci), kteří proti sobě stojí. Prasata konspirují proti ptákům, kteří jim pak dají za vyučenou. Sem tam dostanou ptáci na zadek, ale to jen proto, aby se vrátili ještě silnější. Náměty se celkem opakují, protože ve hře samotné jde jen o to, aby ptáci ochránili svá vejce. To samé je středobodem komiksů, které jsou jednoduše plodem marketingu a ty příběhy nejsou takové, které vás ohromí. Vaše děti možná, ale stejně si nemyslím, že by jim to vydrželo dlouho.

Tenhle sešit se přečte a pak se odloží nejspíš proto, abyste mohli hrát nějaké další úrovně "Angry Birds" - ať už hrajete, jakou verzi chcete - a snažit se získat tři hvězdy. "Angry Birds Komiks 1: Návnada" je fajn mít doma jako doplňkový předmět v případě, že hře fandíte a zajímáte se o ni více. Jinak je to ale něco, co kolem vás prošumí a většinou si pak na sešit už ani nevzpomenete. Bohužel je tu problém v tom, že se vám může stát, že vás nezaujme ani ono první čtení a ještě rádi přenecháte sešit někomu jinému. Je to skoro škoda, že se tvůrci vydali jednodušší cestou, než aby se komiksu snažili dát něco víc. Potenciál zde je. Stripová forma jednostránkových gagů by tomu celkově slušela více. Ocenit ale musím překlad jmen jednotlivých prasat a ptáků, protože ta česká pojmenování jsou místy nádherná.

Komiks "Angry Birds Komiks 1: Návnada" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

2014-08-21

#724: Sandman 4: Údobí mlh - 90 %

Sandman 4: Údobí mlh (Sandman: Season of Mists)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2005. Komiks původně vyšel jako sešity 21 až 28 série "Sandman" v letech 1990 až 1991. Komiks souborně vyšel jako "Sandman: Season of Mists" v roce 1992. České vydání má 244 stran a prodává se v plné ceně za 389 Kč.



Scénář: Neil Gaiman
Kresba: P. Craig Russell, George Pratt, Dick Giordano, Matt Wagner, Malcolm Jones III, Mike Dringenberg a Kelley Jones

"Údobí mlh" je rozhodně zajímavé z hlediska sandmanovské mytologie, protože je zde poprvé skutečně do hloubky nejen naznačena, ale i popsána. Dovídáme se více informací o sedmi, respektive šesti Věčných, protože stále zůstává skryto, kdo je oním sedmým "marnotratným bratrem". Je zde však ještě popsáno několik stvoření, která stojí nad Věčnými. Lucifer, s kterým se již Sandman setkal, ale i ten nejvyšší bdící nad všemi – Stvořitel. Objevuje se zde Stříbrné město, sídlo andělů, a se dvěma anděly se setkáváme. Příběh však začíná na ještě podivnějším místě, a to v zahradě Osudu, který je pokládán za nejstaršího z Věčných. Právě jemu se zjevují Sudičky, které mu oznamují, že má dojít k několika podstatným událostem. "Král se vzdá svého království. Život a smrt se střetnou v boji. Nejstarší bitva znovu začne." Osud nahlédne do své knihy a skutečně zjistí, že je tomu tak a že to vše začne právě v jeho zahradě. A tak povolává své sourozence.

Přicházejí všichni, kromě sedmého marnotratného bratra. Jsou zde Smrt, Sen, Delirium, Touha i Zoufalství. Osud jim sděluje, co se stalo, a že k tomu, aby se věci daly do pohybu, stačí, aby si oni mezi sebou promluvili. Ukáže se, že Touha je tím, kdo započne všechny události. Připomene totiž Snu, jak nechal v Pekle zavřít Nadu (určitě si na ni vzpomínáte z předchozích vyprávění), a oznámí mu, že se v podstatě choval jako idiot. Sen toto nařčení neunese, ale když mu i jeho sestra Smrt tato slova potvrdí, ví, co má udělat. Až velmi pozdě zjistí, že v tomto příběhu vůbec nejde o Nadu, že jde hlavně o něj. Sen se vydává do Pekla.

Druhá kapitola tohoto příběhu je v podstatě o tom, jak se Morfeus připravuje na svou cestu do Pekel, kam vyslal posla v podobě Kaina, který má být před Luciferem chráněn znamením, jež mu bylo dáno samotným Stvořitelem, což se nakonec ukazuje jako nikoli tak silná obrana. Sen se setkává s několika postavami, které jsou pro něj důležité. Jedno malé dítě, Daniel, jehož cesta v příběhu ještě nekončí, a jeden muž, také známý z dřívějška, s nímž se Sen setkává každých sto let. Tentokrát k setkání dojde o něco dříve, protože si Morfeus není jistý, že se z Pekla vrátí. Přesto se tam vydává.

Další kapitola vypráví o tom, jak se Sen vydává do Pekla, aby odsud osvobodil Nadu, ale zde ho čeká obrovské překvapení. Peklo je totiž prázdné. Ale mnohem větším překvapením je skutečnost, že Lucifer se vzdává svého panství, král se vzdává království, a nechává Peklo prázdné a uzavírá všechny jeho brány. Sen ho doprovází, aby se zavřením poslední brány právě on získal klíč od Pekla. Tahle kapitola je pro mě osobně zajímavá také kresebně, protože jsou zde skutečně nádherné obrazy, když se Sen vznáší prostorem, a zároveň děsivé obrazy, když se Lucifer líbá s démonem.
Pro srovnání - původní barva

A co se stane, když je Peklo prázdné a klíč má osoba, která jej nechce? Ozve se skutečně velké množství zájemců, kteří by Peklo rádi vlastnili. Nejen Odin s Lokim a Thorem, jejichž zpodobnění v tomto komiksu je dle mého skutečně unikátní a skvělé, ale také Chaos a Řád, démoni vyhnaní z Pekla, egyptští bohové, japonští bohové, ale zájem na jednání, které se má konat ve Snovém paláci má i sám Stvořitel, který jako pozorovatele vysílá anděly Dumu a Remiela. A právě mezi těmito si má Sen vybrat a darovat jim klíč od Pekla. Zde mě skutečně udivuje, v tom dobrém slova smyslu, jak Gaiman zachází s křesťanskou mytologií a využívá ji v podstatě tak, že vůbec nevyznívá jako křesťanská, ale naopak bere si z ní pouze to zajímavé, nikoli náboženské. Oproštění křesťanských legend od církve je rozhodně pozitivní.

Následující kapitola, takové intermezzo, je jedinou skutečně hororovou kapitolou "Údobí mlh". Zde se konečně život setkává se smrtí. Mrtví se totiž vracejí na zem, a to rovnou do jedné internátní školy, kde přes prázdniny zůstal pouze ředitel, ošetřovatelka a jeden mladý žák. Ani pro jednoho to nejsou takové prázdniny, jak by si představoval. Hosté jsou však dále ve Snovém paláci a nadchází chvíle, kdy má každý přednést svou nabídku, aby se Sen mohl rozhodnout, komu Peklo svěřit. Mezi hosty se ještě přidávají zástupci z rodu elfího. Všichni přednesou své návrhy, přesto Sen není schopen se rozhodnout a nadále tápe. V nikom nevidí toho správného kandidáta. Přesto se nakonec nachází řešení, které on sám nemůže ovlivnit a nakonec se klíče od Pekla zbavuje poměrně lacino.

Závěrečná kapitola už je v podstatě loučením. Nada se loučí se Snem, poslední hosté odcházejí, i když někteří nejsou tací, jací přišli. I s tím se však Sen vypořádá podle svého. Setkáváme se i s Luciferem, kterému Sen odřezal křídla a který se usídlil mezi smrtelníky. A nakonec vidíme i to, jak se daří novým správcům Pekla. Ukazuje se, že v určitém ohledu jsou ještě lepší než jejich předchůdce. Gaiman tímto komiksovým románem opět otevřel brány fantazie naplno a ukázal, že je skutečným mistrem svého řemesla a že dokáže horor, poetiku a mytologii míchat dohromady jako nikdo jiný.

2014-08-20

#723: Berlín 1: Město kamene - 80 %

Berlín 1: Město kamene (Berlin: City of Stones)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako sešity 1 až 8 série "Berlin". Souborně vyšlo jako "Berlin: City of Stones" v USA v roce 2000. České vydání má 216 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Komiks zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jason Lutes
Kresba: Jason Lutes

Když jsem si tak říkal co si vzít na víkend za četbu, tak mě napadlo, že bych mohl zkusit ten "Berlín", co mi nějakou dobu leží na stole a práší se na něj. Vzal jsem si s sebou jen první díl, abych toho nepřečetl moc najednou, a docela jsem se divil, jak je možné, že se mi vždycky pletou do cesty knihy, které mě tematicky zajímají. Tak ono to může být i tím, že toho přečtu dost a pravděpodobnost se tak zvyšuje, ale na druhou stranu, doma mám spoustu komiksů, které jsem ještě nečetl. Přesto jsem sáhnul právě po "Berlínu" v době, kdy mě téma nacistického Německa a nástupu moci nacistů zajímá. Nevěděl jsem, o čem "Berlín" je, a on primárně není pouze o nacistech, ale o to více mě pak příběh vtáhnul.

Německo, předválečné mám na mysli, je zajímavou zemí, na které je vidět, jak zde postupně rostla nenávist k určitým skupinám lidí a samozřejmě také odhodlání udělat všechno pro člověka, kterému se nakonec podařilo Německo vyvést úspěšně z hospodářské krize. O Hitlerovi se v podstatě skoro nemluví, jen jednou je jeho jméno zmíněno v pozdravu, který i dnes děsí svět natolik, že je nevhodné se jím kdekoli prezentovat, alespoň pokud to není pro umělecké záměry. Jason Lutes se chopil příběhu takovým způsobem, že právě odhlédl od zajímavých historických postav, tedy těch známých, a raději se dívá na jednotlivé figurky, které tvoří Berlín v letech 1928 a 1929 s několik flashbacky o deset let dříve.

Jason Lutes u nás není nijak známým autorem, protože jediné, co od něj v České republice vyšlo, je právě "Berlín", a to ve dvou svazcích. Nejedná se však o kompletní příběh, protože se předpokládá, že by měl autor vytvořit celkem 24 sešitů, přičemž ve dvou českých souborných vydáních je jich jen 16. Bohužel Jasonova tvorba se trochu zasekla a on zatím vytvořil jen 18 sešitů, takže na třetí díl si určitě chvíli počkáme. Nic to však nemění na to, že první kniha je rozhodně kvalitní, ač jsou zde aspekty, které mohou být pro čtenáře trochu problematické a které trochu srážejí celkový dojem z knihy.

Tím hlavním problémem je skutečnost, že se bude čtenář v některých kapitolách prostě ztrácet a nebude mu jasné, o jakých postavách je vyprávěno, koho vlastně sleduje. Těch postav je moc, jako kdybyste skutečně sledovali život celého města, nikoli pouze život konkrétních hrdinů. Ano, jsou zde samozřejmě postavy, které se objevují znovu a znovu, a ono jich nakonec není tolik, ale přesto sem tam nebudete vědět, na koho se vlastně díváte. Na jednu stranu je to dáno tím, že se lidé jinak oblékají, mají pokrývku hlavy, ač ji předtím neměli, což parádně zachycuje skutečný život. Na druhou stranu je to trochu problém, pokud se v tom máte vyznat.
Jason Lutes na fotografii

Je možné to přičíst kresbě. Na jednu stranu je to kresba naprosto úžasná, rozhodně inspirovaná čistou linkou, protože přesně taková je, i když Jason si rozhodně neodpustí nějaké to šrafování, které celkovému dojmu však dokonale sedne. Aby to nevypadalo, že bych chtěl kresbu začít kritizovat. Ona je skvělá, a taková stránka 24 vám to dokáže měrou vrchovatou, ale právě díky čisté lince a skutečnosti, že zde nejsou žádné barvy, se některé postavy mohou stát zaměnitelnými. Komiks však zůstává na první pohled neskutečně věrným. Neověřoval jsem si historická fakta, tedy ne všechna, ale z tohoto díla na vás skutečně dýchne atmosféra doby a místa. Architektonické zachycení je pak nádherné a opět se ukazuje, že fotorealistická kresba není všechno. Černá dělá svoje.
Jason Lutes na autoportrétu

"Berlín 1" je komiks, který mě rozhodně mile překvapil, i když musím říct, že jeho přečtení bylo dobře načasované. Nic to však nemění na tom, že Jasun Lutes dokáže skvěle zachytit lidské životy, a to figurální formou, kdy se neustále přeskakuje od jedné postavy ke druhé. Všechny životy jsou však vykreslovány výborně, ať to jsou životy, které jsou ovládány politickým smýšlením, vlastními uměleckými snahami, anebo jen životy, které se snaží uchytit a udržet v době, která jednoduše některým přála více než jiným. Druhého dílu se nemohu dočkat, a tak recenzi můžete čekat brzy.

Komiks "Berlín 1: Město kamene" koupíte se slevou na stránkách BB/art.