2013-09-30

#305: Swamp Thing - Bažináč 6: Shledání - 65 %

Swamp Thing - Bažináč 6: Shledání (Swamp Thing: Reunion)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě 2013. Původně vyšlo jako čísla 57 až 64 série "Swamp Thing" v nakladatelství Vertigo (dospělejší odnož DC Comics). Souborně v originále komiks vyšel jako "Swamp Thing: Reunion" v roce 2003 u DC Comics. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.

Scénář: Alan Moore, Stephen Bissette a Rick Veitch
Kresba: John Totleben, Rick Veitch, Alfredo Alcala, Stephen Bissette a Tom Yeates

A máme před sebou poslední knihu ze série "Bažináč". Poslední je hned v několika ohledech. Je to poslední kniha, kde je Alan Moore uváděn jako hlavní scénárista, protože napsal scénář k většině sešitů, které zde jsou sebrány. Poslední je také proto, že se na nějakou dobu s dalším Bažináčem na našem trhu nesetkáme. I když si myslím, že ten současný run by si to možná zasloužil, na příští rok zatím nic z louisianských bažin plánováno není. Jaké nás tedy čeká rozloučení s mužem z bažin? Jaké je to poslední sbohem, které nám Swamp Thing dává? No, řekněme, že minimálně rozporuplné.
Pořád si říkám, že Alan neměl moc na vybranou a že to, co mu bylo nalajnováno studiem, to prostě musel následovat, ale to, jak šestá kniha, která u nás vyšla, začíná, to je prostě velké zklamání. Poznáváme vesmír a jeho šíři, a i když se Moore snažil o to, aby zde byly alespoň zajímavé prvky, které stále udrží čtenářovu pozornost, tohle už není svět, kde chceme Bažináče vidět. Setkává se s postavou Adama Strange, což je sice hrdina v Americe známý, nám nic moc ale neřekne. Což není ani tak důležité, protože by to mohl být téměř jakýkoli jiný hrdina. Jeho zásah do příběhu se tváří jako zásadní, ale ve skutečnosti - vzhledem k dalším kapitolám - je více méně - bezvýznamný. Jako kdyby se Bažináč vydal na vesmírnou pouť a zavítal do podivných míst DC vesmíru a chtěl nám představit postavy zašlé a méně známé.
Takhle se pokračuje i s dalšími kapitolami. Skoro co kapitola, to trochu jiná planeta, na níž Bažináč končí po dalších mezihvězdných skocích v naději, že se někdy vrátí na Zemi, ač se to zdá nemožné. Dvě kapitoly vydrží na planetě Rann, aby se scénáře ujal Stephen Bissette a předvedl výbornou variaci na frankensteinovské téma. Tím se na moment vracíme k Abby, která se svým vlastním způsobem smířila s tím, že se Bažináč vytratil z jejího života. Tenhle příběh je překvapivě moorovský, ač ho Alan sám nenapsal, a je více ve stylu Bažináče, jak jsme si ho zamilovali. Má svou temnou poezii, která je šílená až makabrózní. Je to zajímavé antré pro neskutečný skok, který následuje s kapitolou další.
"Láska k mimozemšťanovi" je něco naprosto neskutečného. Tohle je něco natolik nemainstreamového, což je také důvod, proč "Bažináč" v té době vycházel u Vertiga. Alan Moore si dovolil prazvláštní romanci, která je v konečném důsledku vědecko-fantastickou metaforou na znásilnění. Tohle je opravdu něco, co jen tak číst nebudete a John Totleben svou kresbou jen dokresluje psychedelický pocit z této povídky. Krásná ukázka toho, jak proměnlivý je žánr sci-fi a jak dokáže být tvárný. Alan Moore sáhl do hloubek, o nichž se jiným ani nebude zdát, a stvořil něco, co se většině čtenářů nebude líbit. Odvážné a krásné. O to větším skokem je pak příběh "Všeliké tělo je tráva". Nejde o skok kvalitativní, ale o skok ve způsobu vyprávění. "Všeliké tělo je tráva" už je klasičtější komiks, kde si ale Moore stále mohl hrát a mohl filosofovat. Je zase vidět, že byl o něco méně svázaný studiem, i když to si prosadilo alespoň Green Lanterna, povídka má však smysl a hloubku.
"Vlnová délka" je taková z nouze ctnost, aby konečně mohlo dojít k tomu, co je uvedeno v titulu knihy - ke shledání. Scénáře se ujal Rick Veitch, který tento komiks také nakreslil a byl to právě on, kdo v sérii pokračoval poté, co Alan Moore skončil. Scénář příběhu "Vlnová délka" se snaží být promyšlený, chce si hrát na něco hlubokého, ale je to prostě jenom potřeba dostat postavu na určité místo, což se nakonec děje. Tahle kapitola mě zaujala především tím, jak moc panelů je možné dostat na jednu stránku. Veitch se překonal. A zbytek komiksu už si užil Alan Moore a rozloučil se ve velkém, dokonce i postavou Gena Labostrieho, který je Moorovi celkem podobný. Obě kapitoly jsou kontrastem, je to ukázka toho, jak ze smrti vychází láska, je to ukázka krásného happy endu, na který jste čekali, něco, u čeho ani nečekáte, že by to mohlo pokračovat. A ono to pokračovalo.
Tentokrát se Bažináč podíval opravdu na podivná místa
Alan Moore stvořil něco, co zanechalo v komiksovém vesmíru celkem významnou stopu. Vytvořil superhrdinu, který může figurovat ve světě klasických superhrdinů, a přitom je stále jiný, je stále jedinečný. Právě tahle jedinečnost Bažináčovi svědčila nejvíce a měl zůstat ve své bažině. Tam prožíval příběhy, které byly nejlepší, a jeho rozmach ukazuje, že to prostě není pro něj. Ztrácí se jeho poetika, byl vykořeněn. Proto pak poslední dvě kapitoly této knihy vyznívají tak skvěle, protože sami cítíte, že se znovu zakořenil a zakořenil se v místech, kde mohou jeho úponky růst nejlépe. "Bažináč: Shledání" není špatnou knihou, jen je na ní vidět, že to není autorský komiks a že v tomhle případě je to k neprospěchu věci. Budu doufat, že se Bažináč vrátí v nějaké knize od Snydera.

#304: Nová Vrána a navíc v limitované edici!

Comics Centrum chystá vydání další knihy. Bude to nové dílo Jamese O'Barra, který se na knize "Vrána: Soumrak bohů" nepodílel jako jediný autor, ale napsal scénář, který nakreslil Jim Terry. James se tak před rokem vrátil do světa komiksu, kde po vydání své legendární "Vrány" spíše paběrkoval. Vrátil se ve velkém? To se brzy dozvíme. A to i v limitované edici komiksu, kterou Comics Centrum pro tuto příležitost vydává.

Aktuálnímu českému vydání komiksu "Vrána: Soumrak bohů" bude předcházet prodej speciální limitované edice. Kniha v pevných deskách bude potažena pravým kozím pergamenem se speciální obálkou. První sešit nové série "Vrány" vyšel v USA 12. prosince 2012 a poslední 6. února 2013. Toto souborné vydání, které v Comics Centru vyjde 14. října 2013, vyšlo v USA 18. července 2013. Prodej speciální edice bude zahájen 2. října ve 12 hodin v eshopu Comics Centra.

„Pro sběratelskou edici jsme si připravili opravdovou vzácnost – potah knihy bude z pravého kozího pergamenu. Jde o velmi drahý materiál, který lze zhotovit pouze z té nejkvalitnější kůže. Sami jsme v koželužně vybírali vhodné kusy. Pro jeho vysokou cenu a ne úplně jednoduchou práci s ním, se s pergamenem setká běžný člověk leda ve vitríně v muzeu, ale asi málokdo ho držel opravdu v ruce. Vyvinuli jsme speciální metodu potisku inkoustem, abychom na tak vzácný materiál nenanášeli syntetické barvy, které by ho mohly poškodit. Proto pozor na vodu,“ řekl Václav Dort, ředitel nakladatelství Comics Centrum.

Speciální edice komiksu "Vrána: Soumrak bohů" vyjde v počtu 100 číslovaných kusů. Každý bude obsahovat knihu v pevné vazbě potaženou pravým kozím pergamenem s potiskem, list navíc s obrázkem se slepotiskovou pečetí a pořadovým číslem 1 až 100, ručně vyrobené otvírací pouzdro na knihu potažené přírodní jutovou tkaninou s potiskem, barevný plakát ve formátu A3 se slepotiskovou pečetí, knižní záložku z pravého kozího pergamenu se slovníčkem, potvrzení pravosti limitované edice na ručním papíře se slepotiskovou pečetí a navíc ještě DVD besedy s Jamesem O´Barrem na KomiksFestu 2012. Cena tohoto kompletu je 2 000 Kč.

Komiks "Vrána" je dnes již kultovním dílem. Autor James O´Barr do něj vložil všechen bol, smutek a vztek ze ztráty milované osoby, stejně tak i lásku, kterou k ní cítil. Tehdy přiletěla Vrána a pomohla hlavnímu hrdinovi vykonat svou pomstu. I když byl mrtvý. Vrána zůstává, jen příběh je jiný. Tentokrát Vrána přiletí do koncentračního tábora v roce 1945, aby dalšího muže provedla na jeho cestě k pomstě.

Vypadá to celkem zajímavě, i když vzhledem k tomu, že originální název komiksu je "Skinning the Wolves", skoro by se hodila místo kůže kozí, kůže vlčí. Ale to se asi úplně nedělá. Comics Centrum ale zase nabízí něco nového, něco, co rozhodně nedostanete všude. Ve středu 2. října ve 12:00 se tedy začíná!

#303: Grandville - 80 %


Grandville (Grandville)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě a v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako "Grandville" v roce 2009 ve Velké Británii. České vydání má 104 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč (brožovaná) a za 599 Kč (pevná vazba s plakátem).

Scénář: Bryan Talbot
Kresba: Bryan Talbot

Antropomorfních komiksů u nás vychází poměrně velké množství. Někoho mohou lidské postavy se zvířecími tvářemi, případně i těly, ale jednající jako člověk, unavovat, na druhou stranu je potřeba říct, že se jedná o komiksy, které mají své jméno, mají svou sílu. Celkem dobře se prodávají. Alespoň některé. Platí to hlavně o sérii "Usagi Yojimbo", ale jsou zde další skvělé kousky jako "Čajovna u malajského medvěda", "Blacksad" anebo dnes recenzovaný "Grandville".
Bryan Talbot je umělec, který už se u nás docela zavedl. Jeho "Dobrodružství Luthera Arkwrighta" je jedním z nejluxusnějších komiksů, který u nás vyšel, a to hlavně díky zpracování, které si vyžádalo hodně času a samozřejmě i spolupráci se samotným autorem. Následovaly komiksy jako "Srdce Impéria aneb Odkaz Luthera Arkwrighta" nebo "Pohádka o zlobivé kryse". Bryan Talbot je i jeden z umělců, který se podílel na sérii "Sandman" (konkrétně se jednalo o sbírky "Sandman: Hra o tebe", "Sandman: Báje a odlesky 1" a "Sandman: Báje a odlesky 2"). Průpravu měl Bryan skvělou.
Od komiksu "Grandville" se čekalo hodně. Kritické ohlasy, které jsem slyšel v České republice, byly kromě obdivných i silně negativní. Trochu mě to zaráží, ale připsal bych to hlavně namlsanosti českého čtenáře, který si myslí, že každý komiks, který u nás vyjde, bude roven opusu "Watchmen - Strážci". Anebo "Preacherovi". Není tomu tak, samozřejmě, ale to neznamená, že je "Grandville" špatným komiksem, vůbec ne.
Grandville, jak se v komiksu samotném uvádí, je dvojího významu. Zaprvé se jedná o označení Paříže, kde se příběh odehrává, ale také je to jméno muže, který se narodil jako Jean Ignace Isidore Gérard. Používal jméno J. J. Grandville a jeho dílo známe hlavně z obalu alba "Innuendo" od skupiny Queen. Grandville ale mimo jiné kreslil právě antropomorfní zvířata, kdy zvířecí tvář dávala dané osobě specifické vlastnosti. To využil i Bryan Talbot, ale se zvířaty si hraje. Krysa zde není automaticky podlá osoba, lev není nutně ctnost. Charaktery se vybarvují mnohem nejednoznačněji.
Obrázek od samotného Grandvilla
Hlavní postavou je jezevec Lebrock, detektiv, který má před sebou velmi zajímavý případ. Byl zabit britský diplomat. Hned první stopy naznačí, že něco není v pořádku a vražda jde nejspíš hlouběji, než se čekalo. Konspirační teorie ve viktoriánské době, ovšem ve světě, který je naprosto jiný. Evropu ovládla Francie a její císař Napoleon, Británie je jen provincií, o kterou není jeven příliš velký zájem. Angličtina je skoro zapomenutý jazyk. Svět je krásně steampunk sci-fi. Zde se Talbot inspiroval dalším umělcem 19. století, kterým byl Albert Robida. Ten vytvářel nádherné vize světa budoucnosti, kde byly pára a mechanizace využívány mnohem inovativněji než ve skutečnosti. Talbot pak stvořil nádherný přemechanizovaný svět, který je krásný ve své zvířecí unikátnosti.
Přebal brožovaného vydání
"Grandville" doslova hýří odkazy na různé umělce, včetně takových jako Hergé nebo Arthur Conan Doyle. Bryan se v úvodu sám vyznává i k lásce k filmům Quentina Tarantina. Komiks je krvavý, je skoro kyberpunkový, ale zároveň dostatečně verneovský. Čtenář má navíc pocit, že to celé natáčí Georges Méliès. Nebo snad Karel Zeman? Bryanovi se tenhle komiks povedl, ale přesto se asi nedočkáme dalších dílů v české verzi. Je to škoda, protože vázaná verze od nakladatelství Comics Centrum je skutečně luxusní, navíc obsahuje plakát à la Alfons Mucha, který znázorňuje umělkyni Sarah Blaireau (jen si vyhledejte, co blaireau znamená ve francouzštině).

Komiks "Grandville" si můžete se slevou zakoupit na stránkách Comics Centra v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

2013-09-28

#302: Nový projekt na Startovači - můj román Mrtví kráčí po zemi

I když se zde prezentuji jako recenzent, blogger, tak už téměř polovinu svého života se věnuji prozaické tvorbě. Povídek mám napsáno několik desítek, dokonce i nějaký ten román už je v šuplíku. Nyní jsem se rozhodl, že bych chtěl tenhle šuplík konečně otevřít a nechat do něj nahlédnout i ostatní, které by moje tvorba zajímala. Proto se nyní snažím vydat román "Mrtví kráčí po zemi", zombie horor o jednom muži, co si myslel, že to s nemrtvými zvládne sám.

Na začátek trochu menší náhled do příběhu:
„A když není místo v Pekle,“ řekne mi, „tak mrtví musí kráčet po zemi.“
Myslel si, že jako vlk samotář dokáže víc, že samota je recept na to, jak přežít ve světě, kde i život jenom přežívá. Jenže se mýlil a do cesty mu vstoupila dívka. Dokáže moderní kovboj v postapokalyptickém světě přežít? Je jeho nová společnice požehnáním, anebo prokletím? Dokáže najít Stephena Kinga a konečně splnit svůj cíl? A co je sakra to obludné monstrum, které si to po nocích štráduje městem?

„Mrtví kráčí po zemi“ je román, který jsem se rozhodl vydat pomocí crowdfundingu. Jedná se o moderní možnost toho, jak podpořit mladé, začínající autory, anebo i starší tvůrce, kteří se zatím neprosadili, ale myslí si, že jejich tvorba je dostatečně kvalitní na to, aby ji světu prezentovali a svět ji ocenil. Miki Podprocký touhle cestou vydal komiks "Divočina".

Román „Mrtví kráčí po zemi“ je postapokalyptickým zombie příběhem, příběhem o jednom samotáři, který musí všechna svoje pravidla hodit za hlavu a přizpůsobit se situaci. Musí se spojit s mladou holkou a doufat, že v její společnosti má šanci přežít, což v tomhle světě není zrovna procházkou růžovým sadem. Ani minovým polem. Je to ještě horší. Nemrtví jsou totiž ještě celkem normální nebezpečí.

Zvolil jsem si formu financování pomocí crowdfundingu, konkrétně přes server Startovač, hlavně proto, že mi dává volnost v tom, co prezentuji čtenářům. Ti tak dostanou knihu v takové podobě, v jaké jsem ji zamýšlel, a to i v limitované edici, která je jednou z odměn. Startéři, ti, co projekt podpoří, si mohou vybrat z většího množství odměn, a to i takových, které by jinak, při vydávání přes klasická nakladatelství, nikdy nemohli získat.

Všechny informace o projektu a také možnost jej rovnou pomoct financovat, najdete na adrese: 

Na této adrese si můžete přečíst první dvě ukázkové kapitoly z románu „Mrtví kráčí po zemi“ (případně najdete na stránkách i další mou tvorbu):

Kdybyste měli jakékoli dotazy, obraťte se na email stefko.martin@gmail.com

A tady jedna z prvních verzí obálky:

Tohle už je konečná ilustrace na obálku, ještě bez textu:


2013-09-27

#301: Kannonina ruka 2 - 70 %

Kannonina ruka 2 (バース)
Vydalo nakladatelství Talpress v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako druhý svazek série "Kannonina ruka" (anglicky uváděno jako "Birth", japonsky バース, v anglické transkripci Bāsu) v roce 2002 u nakladatelství Gentosha. České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.
Knihu koupíte se slevou na serveru KupKomiks.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masakazu Yamaguchi
Kresba: Masakazu Yamaguchi

"Kannonina ruka 2" si ode mě vysloužila nižší hodnocení než první díl, ale nikoli proto, že by se jednalo o příběhově horší díl, spíš proto, že jsem si až teď naplno uvědomil, jaké jsou nedostatky tohoto komiksu, a že přece jen je třeba si jich všimnout a že jsou to takové, které snižují kvalitu. Mnohdy docela zbytečně. Tak v první řadě je to překlad, který mě trochu mrzel i u prvního dílu, respektive mi na něm něco nesedělo. Až tady jsem si uvědomil, že ten překlad je místy celkem neumělý, ty věty, které z postav padají, jsou neuhlazené. V jedné větě se opakují slova, ta řeč nemá správný spád, což je tak trochu v kontrastu s dějem, který je místy až zbytečně zběsilý.
Tím se dostávám k tomu, co mi na "Kannonině ruce" vadí a za co už nemůže české vydání, ale sám autor Masakazu Yamaguchi. Na začátku druhé knihy je shrnutí událostí z knihy předchozí, a já jsem až díky tomuto shrnutí skutečně pochopil, kdo byli všichni ti, co se snažili Maa dostat, pomoct mu, anebo ublížit. Nemyslím si, že bych v první knize něco přehlédl, prostě jen styl vyprávění je trochu nepřehledný, zkratkovitý a špatně sestříhaný. Střih bych viděl jako asi největší problém, protože k němu dochází téměř nahodile a vy se nečekaně objevíte v naprosto nesouvisející scéně, někdy ani nevíte, kdy přesně. Jenže se pak ani pořádně nevrátíte. Vypravěčská zkratka zde nefunguje příliš dobře a příběh se stává trochu zmatečným.
K tomu bohužel přispívá i kresba, kdy na některých panelech prostě není úplně snadné poznat, o co vlastně jde. Tam, kde chce být komiks hodně brutální, je pouze naznačeno, přitom na jiných panelech zase diváka nešetří. Měl jsem pocit, jako kdyby se tvůrci sem tam báli něco znázornit, což mi přišlo - vzhledem ke zbytku - jako škoda. To, že se místy používá oblíbená, karikaturní zesměšňující kresba, je už v podstatě standardem v manze, která se snaží být vtipná. A že má Masakazu Yamaguchi je asi jasné od první knihy. Neodpustí si záběr na dmoucí se ňadra se vztyčenými bradavkami, které se rýsují pod trikem, protože to by byla prostě nevyužitá příležitost.
I přesto se pod tím vším skrývá příběh, příběh celkem zajímavý, postupně se zaplňující novými postavami. Není jich zrovna málo. Na druhou stranu, velká část nových postav se s námi rozloučí velmi rychle. Mao uprchl z laboratoře, kde ho testovali, hned v úvodní části se dovíme, co se v laboratoři přesně stalo. Stejně jako postavy mangy začínáme chápat, že Mao bude pěkný běs, respektive ruka Senju Kannon je opravdu démonickým předmětem. Přesvědčíme se o tom několikrát. Čeká nás hned několik soubojů a drsných scén, které navíc posouvají děj trochu kupředu, a my zabředneme hlouběji do mytologie této mangy.

"Kannonina ruka" je klasickým guilty pleasure. Já se na tuhle mangu dívám jako na skvělé béčko, které je místy samoúčelné, ale především se snaží bavit. To se daří. Brutalita k tomuhle příběhu patří, stejně jako erotika (ano, místy je to skutečně lehké porno) a vulgarismy. Jsou zde drsní hrdinové a hrdinky, všechno je trochu přehnané, ale když se toho autor drží celou dobu, tak to celkem funguje. Nebýt toho, co jsem výše popsal, je tohle skutečně neřest, kterou si čtenář může užít s příjemným pocitem, že možná dělá něco, co by mu každý neschválil, ale náramně se při tom baví.

Komiks "Kannonina ruka 2" zakoupíte se slevou v eshopu nakladatelství Talpress.

Na stránkách Comics Blog najdete recenzi na knihu "Kannonina ruka 1".

#300: Hitman: Pár vražd navíc - 60 %

Hitman: Pár vražd navíc
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo sešitově u Vertiga jako:

  • The Demon Annual 2: Bloodlines
  • Hitman 1,000,000
  • Hitman Lobo: That Stupid Bastich
  • Hitman: A Coffin Full of Dollars
  • How to Be a Superhero
  • JLA Hitman 1 and 2

České vydání má 280 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč.
Scénář: Garth Ennis
Kresba: John McCrea, Doug Mahnke, Nelson DeCastro, Carlos Esquerza a Steve Pugh

BB/art uzavřel jednu z dlouho běžících sérií. První "Hitman" vyšel v České republice v roce 2004 a trvalo celkem dlouho, než jsme se dostali do konce. Standardní série už skončila s knihou "Hitman 8: Zavíračka", který vyšel loni, ale podobně jako v případě série "Preacher", kde BB/art vydal knihu "Preacher: Pradávná historie", také v sérii "Hitman" vyšlo celkem dost vedlejších příběhů, které jsou součástí knihy "Hitman: Pár vražd navíc". Tuhle knihu rozhodně nedoporučuji těm, co ještě nedočetli sérii "Hitman" až do posledního dílu, protože v některých příbězích v knize "Pár vražd navíc" je celkem dost spoilerů, které by vám mohli celkem silně pokazit dojem ze čtení.
Kniha "Pár vražd navíc" obsahuje celkem 6 příběhů, kdy jeden - "Na temné straně" - je rozdělen na dvě části obdobně, jak tomu bylo u amerického vydání. Nám to ale vůbec nevadí a pěkně se postupně na každý z nich podíváme. Tak nejprve ten úvodní - "Zrod Hitmana". Skoro by se chtělo věřit, že před sebou máme něco, co nám řekne, jak Hitman přišel ke svým schopnostem. Ano, to je pravda, ale nějak nám nebude řečeno proč. Naštěstí, je zde ještě poslední příběh "Na temné straně", kde nám to "proč" bude více méně odhaleno. Na grafické stránce příběhu "Zrod Hitmana" je vidět, že je staršího data a v podstatě je to směsice toho, co má Ennis rád - mafiáni, drsní chlápci, ujeté postavy (v tomhle případě Etrigan, kterého nemám příliš v lásce) a dávka nějakého toho černého humoru. Tenhle příběh je rozjezdem a vy doufáte, že přece jen přijde ještě něco víc.
I Hitman se zapojil do větších DC eventů, v tomhle případě se jedná o event 1,000,000. Skoro by se chtělo říct, co Hitman pohledává v tak velkých eventech, superhrdinové ho nikdy nepřijali, a stejnou otázku si položil i Ennis a ten, kdo mu dovolil se do tohoto eventu zapojit. Musí se ale uznat, že Ennis zůstal věrný sám sobě a nepojal příběh "Hitman 1,000,000" jako snahu vlézt svým bossům do zadku, ale udělal komiks s Tommym takovým, jaký je. Vycucnutý ze svého času do budoucnosti, kde je nerdy uctíván jako superhrdinská legenda, dá všem jasně najevo, že dobrák rozhodně není. A do háje... zase ten Etrigan. Zábavný příběh, který mě v jednom momentě skutečně položil do kolen. A kočka? Naprosto boží!
Nemám rád Loba, s tím se nedá nic dělat, ale v příběhu "Ten vyklobanej parchant" dostává Velkej šéf docela obstojně na prdel. Tohle už ovšem hodně dobře víte, protože tenhle příběh totiž vyšel v "Crew2 č. 5" a jedná se o jediný z komiksů v knize "Pár vražd navíc", který už byl v České republice publikován. Díky kresbě Douga Mahnkeho si však může tenhle komiks užít a v jeho podání je Lobo skutečně báječný. Závěr je zábava a myslím, že si to mohou užít i ti, co mají Loba rádi. Nemůže prostě pořád jen někoho sám rvát na kusy, sem tam musí také dostat do těla.
A dostáváme se k příběhu "Rakev plná dolarů". Tohle je Ennisovo guilty pleasure, jeho slabost a slabina. Kdyby se v hlavní roli ocitl Jesse Custer namísto Tommyho Monaghana, nejspíš by se nic moc nezměnilo a výsledek by byl více mně stejný. Jsme na Divokém západě, i když v současnosti, máme tu drsné chlapíky a šmejdy, jednoho hrdinu/nehrdinu a samozřejmě spousta odkazů na různé filmy, nemůže chybět Clint Eastwood. A samozřejmě vojáci, chlapská síla a bratrství. Je toho strašně moc a objevuje se to v téměř každé delší Ennisově sérii a je to prostě trochu nudné, na jedno brdo. "Rakev plná dolarů" je moderní kovbojkou s hláškami, kde vyhrávají ti správní kluci, ti zlí si kopou hrob, a tak to má prostě být. Je fajn, že dobro zase někdy vyhraje, jen Ennis se v tomhle strašně moc opakuje a některé příběhy vyznívají nastejno.
Dostáváme se - dle mého skromného názoru - k tomu nejlepšímu, co celá kniha nabízí. Hitmanův svět se konfrontuje se světem klasických DC superhrdinů. Nejprve kratší příběh, jednosešitový, s názvem "Jak být superhrdinou", kde se konfrontují Šestipívo se Supermanem a jejich pohled na spravedlnost. Jejich pohled na svět je rozdílný a je to zábavná hříčka, ale tuhle myšlenku dotáhl Ennis k dokonalosti ve finálním, více jak osmdesátistránkovém komiksu "Na temné straně". Hitman se dostává do společnosti těch největších superhrdinů - Superman, Batman, Green Lantern, Flash a Wonder Woman. Společně musí čelit hrozbě, která se blíží k měsíční stanici Ligy spravedlnosti. Tommy se tam objeví spíše jako pokusný králík, ale konfrontace jeho života, jeho světa a jeho přesvědčení se supráky je prostě geniální. Tady je vidět, jak je ten svět superhrdinů nablýskaný a jak oni jsou vlastně k ničemu. Jejich verze spravedlnosti je hezká, ale vede akorát k tomu, že jsou v nebezpečí jen další a další lidé. Proč tedy supráky vlastně oslavovat? Asi proto, že se dobře prodávají.
Garth Ennis touhle knihou neoslní, přece jen, je už na našem trhu trochu vyčpělý, ale jsou zde příběhy, které stojí za to, které se dají číst s tím, aniž byste si říkali, že už na to Ennis nemá. Pořád na to má a vždycky na to měl, jen někdy zapomene na to, že píše příběh i pro jiné, ne jen pro sebe. A to se pak ukazuje, jak moc už toho napsal, jak moc se opakuje a jak moc je to poněkolikáté už nudné. Už ale jen kvůli příběhu "Na temné straně" stojí kniha "Hitman: Pár vražd navíc" za to. Supráci jen měli dostat na hubu ještě trochu víc.

Komiks "Hitman: Pár vražd navíc" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

2013-09-26

#299: Donžon - Soumrak 101: Dračí hřbitov - 85 %

Donžon - Soumrak 101: Dračí hřbitov (Donjon - Crépuscule: Le Cimetière des dragons)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2008. Původně vyšlo v roce 1999 jako "Donjon: Le Cimetière des dragons", první díl série "Donjon - Crépuscule" pod vydavatelstvím Delcourt. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 298 Kč.
Komiks zakoupíte na serveru KupKomiks.
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Joann sfar a Lewis Trondheim
Kresba: Joann Sfar a Walter (barvy)

Dostal jsem se i ke třetí sérii "Donžonu", tedy k sérii "Soumrak", která začíná číslovaná od 101 a jak autoři sami uvádějí, tato epocha podává zprávu o konci Donžonu. Velmi příznivá je skutečnost, že tuto sérii spolu začali dělat pouze Joann Sfar a Lewis Trondheim, což je patrné zejména na kresbě. Ta Sfarova je prostě parádní. Vzhledem k tomu, že sérii tak dobře neznám a knihy čtu celkem na přeskáčku, sem tam mi dělá problém si nějaké postavy zařadit, ale v tomhle případě to šlo docela dobře, protože ty hlavní přece jen poznáte, a pokud ne, docela dobře to je vysvětleno.
Epocha "Soumrak" nás zavádí do světa, který možná úplně neznáme. Jsou zde nové postavy, anebo se tak na první pohled alespoň jeví. Tou první je netopýrek, který nemá asi nic společného s "Malým Upírkem", ale je to jinak postavička podobně divně roztomilá. Tenhle netopýrek se dostává do společnosti starého slepého draka, který už má ve svém životě jen jeden úkol. Dostat se na dračí hřbitov a zde zemřít. Netopýr se stává jeho očima a říká mu, kam má jít. Ač je to cesta poslední, rozhodně nebude klidná a čekají nás různá dobrodružství. Je potřeba se setkat s různými postavami a zaject se v novém příběhu, novém světě, který je plný novinek. Třeba peklo se čtyřmi černými věžemi nebo divné, lovecraftovské monstrum, které slouží Velkému Khanovi. (Že by trochu odkaz na "Star Trek"? Anebo je to jen prostě pohled do historie.)
Příběh mě překvapivě tentokrát bavil hned od začátku, což se mi u "Donžonu" vždy nestává. Byla v tom ta správná nostalgie, která byla doplněna místy absurdním a specifickým donžonovským humorem, který je navíc prodchnut i poměrně brutálními scénami. Někde na diskusi jsem četl, že to připomíná některé epizody "Happy Tree Friends" a s tím lze souhlasit. Ta brutalita je místy až překvapivá, alespoň vzhledem k tomu, co jsem měl zatím možnost v rámci série číst. Ale scénáristé vědí, jak mají všechno dávkovat, a tak i ve chvíli, kdy dochází k jedné smutné scéně, jsou schopni do děje vměstnat skoro až groteskní humor, který vyvažuje poměrně temné vyústění celého sešitu. Donžon mění své pány a mění je ve zlém slova smyslu.
Jak jsem uvedl výše, kresbu má na starosti Joann Sfar, i když místy jsem měl pocit, že mu do toho někdo fušoval. Pravděpodobně, alespoň podle internetu, je však autorem kresby jen Sfar, který tak ukazuje, že zvládá pevnou linku, stejně jako tu méně geometricky přesnou, navíc ještě ukazuje, že je místy schopen až neskutečných detailů, což je patrné hlavně u pevnosti, ke které se Král Prachu dostane. Kresbu výborně podtrhává barevnost, již má na svědomí Walter, a která je obecně ozdobou celé série "Donžon". Tady je ale přece jen pod povrchem tušena větší temnota, což je zřejmé i na posledních třech panelech, které vás naplní očekáváním.
File:Lewis trondheim.jpg
Lewis Trondheim
"Donžon" je série, která si zaslouží své místo i na českém trhu, bohužel prodeje se nás snaží přesvědčit o tom, že tu místo není. Argo od roku 2011 "Donžon" nevydává a já si myslím, že to je strašná škoda. Tahle série je nápaditá, je jiná, není to něco, co normálně čtete, ale přitom je to skvělé fantasy, kde se odehrávají velké i malé výpravy, kde jsou zajímavé postavy a příběhy, jež mají nápad a také smysl. Jak říkám, i cesta na hřbitov může být zábavná. Tahle rozhodně je. Sfar a Trondheim ukazují, že svůj svět mají najetý a každý příběh promýšlejí, každý oplývá zajímavými nápady. Co asi bude dál?

Komiks "Donžon - Soumrak 101: Dračí hřbitov" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na komiksy:
"Donžon - Úsvit (-99): Košile noci"
"Donžon - Úsvit (-98): Mstitel v nesnázích"
"Donžon - Zenit 5: Svatba s překážkami"

#298: Divočina - 65 %

Divočina
Vydalo nakladatelství Argo v brožované vazbě a v limitované pevné vazbě v roce 2013. Vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 248 Kč (brožovaná vazba) a 298 Kč (pevná vazba).
Komiks v brožované verzi koupíte na serveru KupKomiks.
Komiks v brožované verzi koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Mikuláš Podprocký
Kresba: Mikuláš Podprocký

Když jsem se poprvé dověděl o projektu "Divočina", bylo to přes Startovač, kde jsem si prohlížel projekty. Projekt byl nový, ale hned mě dostalo, že si někdo tohle zkusil a touží si vydat komiks - v Česku! - přes crowdfunding. Zaujalo mě to opravdu hodně, a tak jsem projekt podpořil a snažil jsem se ho také propagovat. Nakonec bylo propagátorů mnohem více, projekt vydělal jednou tolik, než autor žádal, což nakonec vedlo k tomu, že mohl bez problémů vyjít. Mikiho Podprockého navíc oslovilo i nakladatelství Argo, a tak komiks vyšel pod jeho hlavičkou a jeho péčí. A to je na komiksu vidět. Mám limitovanou edici pro startéry a je na ní sakra vidět, jak si s ní dali práci. Skvělý papír, pevná vazba, přebal s nádhernou ilustrací, k tomu ještě podpis autora a číslo 50, které jsem díky své investici získal. A jsem ještě uvedený spolu s dalšími mecenáši v závěru knihy. To hodně potěší.
Projekt se tedy ujal a došlo k tomu, že už jsme jen čekali na to, až vyjde. A vyšel. Dokonce se dostal i do prodeje, a to jak v základní brožované verzi, tak i v pevných deskách, které je možné dostat v Comics Pointu. Je skvělé, kam až to Miki dotáhl a přeji mu to, přesto si teď hodlám stěžovat. Komiks se do volného prodeje dostal v době, kdy já jsem svou verzi ještě neměl. Stejně jako ji neměli ti další, kdo projekt financovali přes Startovač. Kniha dorazila zhruba za 14 dní. Dobře, je to zvláštní, ale snadno se to dá odůvodnit tím, že nakladatelství má mnohem snazší distribuci. Fajn, s tím se smířím, stejně jsem byl na dovolené. Pak jsem ale zjistil, že kniha v pevných deskách, co je v prodeji, je také limitovaná edice, vyšlo jí jen 300 kusů a zas tak moc se neliší od té verze, kterou mám já doma. Pravda, nemohl jsem porovnávat naprosto dokonale, ale kde je rozdíl? V očíslování mé verze? V podpisu? To je hezké, jen lidi, co si "Divočinu" koupili v Comics Pointu ji mají za nižší cenu. Nevím, možná to přijde divné jen mě, ale prostě mám pocit, že ti, co autorovi pomohli jeho sen uskutečnit, na tom jsou trochu biti. Nejde o peníze, komiks není zas tak drahý, člověk koupil v životě mnohem dražší, ale spíš o ten přístup. Když už člověk využije Startovač nebo podobný systém crowdfundingu, měli by být mecenáši (startéři, investoři, backeři nebo jak jim chcete říkat) na prvním místě. Jinak pořád bude mezi lidmi určitý negativní postoj vůči tomuto způsobu financování, kterého jsem si všiml a který považuji za přínosný pro autory, kteří by jinak nic nevydali, nebo by to měli velmi těžké (ano, chci tuhle možnost také zkusit).
Tak jsem si trochu zhrzeně pobrečel nad tím, co mám nějakou dobu v hlavě. Teď k samotnému komiksu. Když jsem ho otevřel, skutečně jsem si užíval to, jak je vytištěný, jak je celá kniha udělaná. To se prostě povedlo. A ten papír. Kresba, která je černobílá s odstíny šedi na ní vyniká skvěle. A pak jsem se začetl, což je asi ještě důležitější. Před spaním jsem knihu ukládal s tím, že jsem z příběhu nadšený. Byly v něm skvěle pojaté metafory, užíval jsem si to, co má představovat Divočina a co Bonanza. Docela jsem byl zvědavý na to, co bude následovat, a nebyl jsem zklamaný z počátku. Jenže čím víc jsem se blížil konci, tím víc jsem měl pocit, že mi na všechno už zbývá strašně málo stránek. A ten pocit byl bohužel správný.
"Divočina" je komiksem o tom, že se v Divočině narodí něco, co by se narodit nemělo, něco, co lze označit jako anomálie. Je to divoká bestie, která má jen jednu touhu - žrát. Nechápe, jak svět funguje, je jí to jedno. Svět je ale založen na určitém pořádku. Existuje megaměsto, které je sídlem lidí. Ti jsou zde doslova koncentrovaní na malém prostoru, ale to ani netuší, že pod nimi existuje ještě další svět, svět zvířat, která se také z Divočiny stáhla do příbytku, svět zvířat, která mluví, plánují a osnují. Setkávají se tak tři různé světy. Ten lidský, založený na nevědomosti, zvířecí založený na touze přežít a nový svět, svět bestie. Jejich střetnutí bude... no, minimálně krvavé.
To, co jsem zde popsal, to ani trochu nevyjadřuje, o čem vlastně komiks "Divočina" je. Je to sociální kritika, o tom žádná. Někdy je zjevná (byrokratický aparát), někdy přece jen trochu méně zjevná (různé rozdělení zvířat nebo obyvatel do skupin, jejich chování, atd.). Už z principu mi tohle dílo sedí a říkal jsem si, že je vypravěčsky mnohem lépe zvládnuté a přístupnější než podobně laděná "E.V.A." Marca Turiniho. Každá skupina zde má určitý smysl života, každý něco sleduje, jejich význam je různorodý a vy budete přemýšlet o tom, kdo si skutečně zaslouží žít, kdo nikoli a budete uvažovat o tom, jestli smysl života některých postav je opravdu správný nebo dobrý. Chvílemi jsem měl pocit, že znovu čtu "Incal" a doslova jsem si lebedil nad tím, jak je svět megaměsta zvládnutý. Doslova z toho čišela ta nevědomost, ve které lidé žijí a jsou rádi, protože jejich životy jsou tak v pořádku. Nudné, ale v pořádku a v klidu. Kresba místy připomíná Moebia - nebo mám říct i Nikkarina? - což je patrné hned na obálce. Obecně je kresba velkým plusem, hlavně proto, že se Miki nebál a kreslil scény, které jsou v některých případech skutečně hnusné a trochu s vámi zamávají, anebo vám alespoň zůstanou v paměti, protože nikde jinde jste nic podobného neviděli.
Kresba rozhodně nezklamala, i když někde mi přece jen přišlo, že Miki trochu chvátal. U tolika stran se to dá odpustit, protože některé panely jsou naprosto skvělé. Co mě nakonec, bohužel, zklamalo, to je příběh a samotné vyprávění. Závěr naprosto ukázal, že tenhle komiks je nezvládnutý. Jako kdyby si autor u sto sedmdesáté páté stránky řekl, že už je toho trochu moc. Akční scény dokázal rozkreslit na vícero panelů a stránek, ale to nejdůležitější, finále, odbyl, jako kdyby už neměl sílu, už ho to nebavilo. Příběh se nám vůbec neuzavřel a mě by tak docela zajímalo, jestli je tohle celé vlastně prolog k něčemu velkému, anebo opravdu jeden grafický román, na který nemá nic následovat. Protože pokud platí druhá možnost, nebudu rozhodně jediný čtenář, který bude z toho finále zklamaný. Nic se zde pořádně nevyřeší, příběh se jen posune do epičtějších rozměrů, aniž bychom ale opravdu věděli, jak dopadne. Ne, je mi líto, ale tohle mi nestačí. Závěr knihu výrazně ponižuje a nakonec z ní dělá jen román, který měl náběh na skvělý komiks, ale skončilo jen u dobrého. Opět se mi potvrdilo, že těch dobrých, skutečně dobrých vypravěčů, kteří zvládnou celou knihu, je u nás strašně málo - mám na mysli v komiksové tvorbě.
Alternativní obálka brožované verze
Ano, tahle recenze je hodně osobní, ale přesto jsem se snažil kvality komiksu samotného zdůraznit, případně vyzdvihnout to, co vidím jako nedostatek. Ač je co kritizovat a ač má komiks své nedostatky, pořád  se jedná o něco, co si zaslouží pozornost, protože přece jen, česká, potažmo slovenská tvorba toho zase tolik nenabízí, z čeho by si člověk mohl vybírat. "Divočina" je dobrým debutem, ale jen dobrým. Doufám, že Miki bude pokračovat a že ten závěr příště tak neodbude, protože tady jsem měl opravdu pocit, že se muselo něco stát, co Mikiho přimělo k tak razantnímu konci. Že by uzávěrka? Asi je to jedno, výsledek je takový, jaký je.

2013-09-25

#297: Spider-Man: Karty moci

Na stáncích a trafikách se objevilo něco nového, co si říká "Karty moci". Jedná se o karetní hru, která je ještě ke všemu spojena s postavou Spider-Mana. No, vzhledem k tomu, že mě komiks zajímá a Spider-Mana mám hodně rád, musel jsem si koupit první díl tohoto... projektu. Pokud byste chtěli vědět nějaké základní informace (zas tolik jich není), můžete přejít na oficiální internetové stránky. Nejdřív jsem si myslel, že je to jen další komiks na trhu, ale když jsem si všiml toho, že se jedná o "Karty moci", začal jsem být k celému projektu skeptický. Koupil jsem si první číslo a rozbalil ho. Bylo jen za 39 Kč (je to startovní cena, protože už druhé číslo je za 99 Kč) a jako startovní číslo obsahoval první díl jedno balení kartiček navíc. Celkem tedy dva balíčky "Karet moci". Zde je fotografie těch, které jsem měl já. Kvalitu omluvte, některé jsou holografické, tak ani nejsou tak dobře vidět.
Možná vás překvapí, že karet je sedmnáct, protože v jednom balení by jich mělo být osm. No, mě to taky překvapilo, ale reklamovat to nebudu. Karty jsou sběratelské, to je jasné, každá má svoje číslo a ta poslední má 265. Těch karet je tedy celkem hodně, proto také nové číslo vychází jednou za týden. Za měsíc tedy při čtyřech týdnech 32 karet, ale s tím, že se samozřejmě mohou opakovat. No, zatím to vypadá jako pěkný tahák na sběratele. Ti s prvním číslem dostali i tento plakát (opět omluvte kvalitu, prostě jsem fotil se špatným světlem).
Na této straně plakátu jsou vypsány všechny karty, takže máte i list, kde si můžete jednotlivé odškrtávat. Ve druhém čísle, které už také vyšlo, najdete sběratelskou krabičku, ale tu už vám nevyfotím, protože druhé číslo tak nějak nehodlám kupovat. Z druhé strany plakátu jsou pak základní informace o hře a sbírání, pravidla toho, jak se s kartami hraje, jsou zde jen skromně. Každá karta má sobě má nějaké ty atributy a čísla. Jedná se pak v podstatě o klasickou hru, kdo má větší hodnotu na kartě, ten vyhrává. Základní pravidla jsou v časopise, který je ke kartám také přiložen. Nebo jsou karty přiloženy k časopisu? No, volil bych spíš první možnost. Časopis obsahuje komiks, který tady máte nafocený ve dvou ukázkách.

Když jsem ten časopis poprvé otevřel a uviděl jsem tu kresbu, říkal jsem si, jestli tohle opravdu myslí vážně. Ta kresba je příšerná, jednoduché, odfláknutá. To, že je pod tím podepsaný Marvel mě docela děsí. Jako kdyby se autoři snažili to s tou kresbou nepřehánět, aby dětem nebylo líto, že sami neumí zatím moc hezky kreslit. S tímhle komiksem rozhodně problém mít nebudou. No, co se týče příběhu, to je věc druhá. Je jednoduchý a špatný, což se projevuje i na dialozích, jež disponují neskutečně špatným překladem. ale v klidu, dítě určitě ví, co to znamená web-head. 
Jak vidíte na fotce výše, sešit obsahuje i informace o hrdinovi, něco obdobného, co bylo i ve "Spider-Manovi" od Egmontu. Sem tam je nějaký krátký komiks jako vtípek a hned na další stránce vidíte, že je přítomen i návod na to, jak začít s kreslením. Hezké, úslužné a celkem vhodné.
Jak jsem slíbil, jsou přítomna i pravidla toho, jak se dá s kartami hrát. Sem tam je přidán i nějaký ten rébus a něco dalšího, co by mělo děti zabavit. Nevím proč, ale spíš jsem měl pocit, že to celé je hezky barevné, ale chybí tomu nějaký smysl. Je hezké, že se na kartách objevují postavy, o kterých jsem v životě neslyšel, ale docela by mě zajímalo, jestli v jednotlivých časopisech bude obsažen také jejich popis, jaká je jejich historie, apod. Asi těžko, protože tohle je komerční kousek. Vydělat na tom, že budete sbírat kartičky na příliš měkkém papíře s ilustracemi, které jsou stažené s internetu a některé vytištěné v dost špatné kvalitě. Je mi líto, ale tohle je takový krok do prázdna. Kdyby vydavatelé raději podporovali komiks jinak. Tohle je jen zběsilá snaha vytáhnout ze sběratelů a rodičů peníze za něco, co postrádá smysl.
Takže, když to bude někdo sbírat, nebudu se na něj zlobit, je to jeho věc, ale myslím, že si zasloužíme něco trochu lepšího než tohle. Kdyby náhodou někdo chtěl ty kartičky, co mám vyfocené (viz nahoře), rád mu je zašlu, když mi zaplatí alespoň poštovné. ale asi bych to ani nedělal. Jestli tenhle projekt bude mít dlouhé trvání, tak budu hodně překvapený.