2018-01-31

#1623: Avengers: Do boje! - 45 %

Avengers: Do boje! (Avengers Assemble!)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2011. Původně vyšlo jako čísla 1 až 11 série "Avengers", jako "Avengers Annual 1998", "Iron Man 7", "Captain America 8" a "Quicksilver 10". Souborné vydání vyšlo u Marvel v roce 2011. České vydání má 408 stran a prodává se v plné ceně za 890 Kč.

Scénář: Kurt Busiek, Mark Waid, John Ostrander, Joed Edkins a Len Kaminski
Kresba: George Pérez, Seach Chen, Andy Kubert, Derec Aucoin a Carlos Pacheco

Dočetl jsem další omnibus, který mi zde ležel a musím říct, že když jsem si na něj vzpomněl, tak jsem se i docela těšil. Jenže pak jsem začal číst... Pokud máte superhrdiny rádi a pokud máte rádi Avengers, jestli vám něco říkají jména, která většině českých čtenářů nejsou známá, a když se zajímáte o historii tohoto superhrdinského týmu, potom ano, dostanete skutečně to, co očekáváte a komiks "Avengers: Do boje!" se vám bude nejspíš líbit. Jestliže jste ale z těch čtenářů, kteří chtějí hlavně dobrý příběh a nepotřebují encyklopedii k tomu, aby chápali vazby mezi jednotlivými postavami, tak v takovém případě není "Avengers: Do boje!" nutně pro vás.

Příběh knihy "Avengers: Do boje!" začíná celkem dobře, kdy se svět musí postavit hrozbě. Anebo ještě lépe, této hrozbě se musí postavit Avengers. Vypadá to totiž, že se nějaký nepřítel, zatím neznámý, soustředí právě na ně. Je jedno, jestli to jsou členové současní nebo bývalí, všichni se najednou ocitnou v nebezpečí. Záhy je konec. Nebezpečí odezní, Avengers, současní i minulí, jsou celkem OK, ale je jasné, že je potřeba věnovat pozornost tomu, co tohle všechno mělo znamenat. Takhle začala třetí řada (volume 3) série "Avengers", kterou dostal na psaní Kurt Busiek, jenž jako kreslíře získal skvělého George Péreze. Spolupráce, která na první pohled musela fungovat. Jenže...

Marvel multiverse je komplikovaný. Mimo jiné i proto, že už je celkem starý, je v něm hodně příběhů, mnoho se stalo, mnohé postavy umřely a vrátily se, některé tohle prezentovaly i několikrát. Kurt Busiek tohle ví. Jeho doménou je právě pitvání se v historii a hledání skulinek, na které je možné napasovat příběh, z čeho vytvořit něco nového, kde ještě děj rozvinout. A tohle je vlastně i součást komiksu "Avengers: Do boje!", kde jde ale primárně o to, aby se setkávaly postavy, které mají čtenáři rádi, aby se dostávaly do akce a aby zase musely čelit nepřátelům, kteří se jeví jako nepřekonatelní, ale nakonec se nějak zvládnout dají, i když je zde asi desetiprocentní šance, že nastanou nikoli nevratné změny na straně Avengers.

Příběh se rozvíjí různými směry a v první části se dostáváme do fiktivního středověku, což je ještě docela fajn, abychom se následně koukli na to, jak se vybírají členové do týmu Avengers, protože jejich počet je potřeba snížit na požadované množství. Když se to podaří, tak se musí vyřešit problém s týmem Squadron Supreme, který je z jiné dimenze a na Zemi našel dočasné útočiště, ale je to tým, který je nesmírně náchylný k tomu, aby ho někdo ovládal pro svoje nekalé účely. Jenže jak se jeden problém vyřeší, je tu další a další, protože superzáporáci na sebe nenechají dlouho čekat. Ano, není to nic jiného než přehlídka dalších hajzlů, kteří chtějí zničit svět nebo Avengers. Busiekovou velkou výhodou je skutečnost, že to má skvěle ukotvené v Marvel Universe a dalo by se mu jen těžko vytknout, že má chyby v návaznosti.
George Pérez a hrdinka z trochu jiného světa

Bohužel příběhy mi přijdou poměrně nudné a celkově nezajímavé, už jen proto, že máte pocit, že v celé knize něco teprve začíná. Je zde ale jeden zásadní prvek, který funguje dobře, a to jsou postavy. Postavy Busiek psát umí a já musím říct, že mě nejvíce zajímala část s Warbird, což je dobré lidské drama, které ale nakonec vyzní do ztracena, a i když víte, že něco bude následovat, v téhle knize to nezjistíte. A to je další velký problém. Ano, je to omnibus, ale má své pokračování, které v češtině nevyšlo a pochybuji, že vyjde. V konečném důsledku je to pak především ochutnávka toho, co jsou také Avengers. Ochutnávka s výbornou mainstreamovou kresbou, kde si nejvíce užijete panely se spoustou superhrdinů, ale s příběhy, jež jako celek vyznívají neskutečně obyčejně, a to i ve své epičnosti, příběhy, kde vynikají jen postavy a epizodní děje.

2018-01-30

#1622: La Perdida - 45 %

La Perdida (La Perdida)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2009. Vyšlo u Pantheon Books v roce 2006. České vydání má 288 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jessica Abel
Kresba: Jessica Abel

Docela by mě zajímalo, jaká vlastně byla politika vydávání komiksů nakladatelství BB/art, že se dostalo i na takové komiksy, jako je "La Perdida". Já netvrdím, že by nějaké kvality tenhle komiks neměl, přece jen se z něj něco vytřískat dá, ale to opravdu někdo uvažoval o tom, že by tohle mělo komerční úspěch? Já vím, že je docela smutné uvažovat o tom, že se bude vydávat jen ve chvíli, že to bude komerčně úspěšné, ale ono to prostě jinak nejde. Když to nebude komerčně úspěšné, nebude nic moc vycházet. A bohužel to zatím vypadá, že BB/art se svou strategií velkého množství neuspěl, protože ani rok 2016 není zrovna z těch, kdy by BB/art vydával hodně komiksů. Naštěstí se pořád dostává na ty dobré, viz například "Sága 2".

Právě komiks "La Perdida" patří k těm, které rozhodně nestojí za úspěchem komiksového nakladatelství. Jessica Abel je autorka, která za sebou má například komiks "Život mi pije krev", což je její další dílo, které vyšlo v češtině. A s "La Perdida" jediné. V případě komiksu "Život mi pije krev" se Jessica starala jen o scénář, ale u "La Perdida" už se jedná kompletně o autorské dílo. Kresba je černobílá, nejedná se o nějakou čistou linku, ale o tahy, které vytvářejí prostředí a postavy na první pohled jednoduše a jakoby mimoděk. Pokud se týká kresby, byl jsem celkem mile překvapen a líbilo se mi, že tuší dovede autorka skvěle zachytit atmosféru, postavy, detaily, ale hlavně Mexiko. Co se ale scénáře týká, to už je problém.

Carol je klasická hrdinka, která je zevnitř rozervaná. Rozervaná je proto, že absolutně neví, co vlastně od života chce. A tak se rozhodne, že se přestěhuje do Ciudad de México, kterému jako správná Američanka říká Mexico City. Stěhuje se proto, že v sobě má nějaké mexické kořeny, ale je to prostě jen potřeba vzdoru, potřeba změnit prostředí v naději, že se jí změní život a ona konečně dosáhne toho, co chce. Problém je ten, že netuší, co chce. A tak ji jen sledujeme, jak je nejprve turistkou, která se snaží najít práci, aby mohla v Mexiku zůstat, propadá se do chudoby, chce si užívat, propadá se - na oko - ještě hlouběji, aby nakonec musela řešit skutečnou krizi, která je spíše důsledkem toho, že si sama autorka uvědomila, že jestli nepřijde s něčím pořádným, bude její komiks opravdu nudit, což ale stejně vede k tomu, že závěr vyznívá do prázdna. Takové to očekávané finále prozření, které by se ale stejně dobře dalo vystřihnout.
Jessica Abel

Jessica chtěla stvořit v podstatě existenciální dílko, kdy na konci dojde hrdinka určitého rozhřešení. Problém je v tom, že její hrdinku je strašně snadné nesnášet, protože dělá takové kraviny a má tak debilní názory, až se vám zdá neuvěřitelné, že jí vlastně ještě někdo nezastřelil, k čemuž podle toho, jak je Ciudad de México vykresleno, nemá nikdy daleko. Ale je to právě vykreslení města a prostředí, které se musí vyzdvihnout, protože to je něco, co na vás dýchá. To je skutečně důvod, proč do tohoto komiksu alespoň nakouknout. Takže za kresbu a za vyobrazení života v Mexiku si komiks zaslouží alespoň nějaké body. Jenže k čemu to celé je, když hrdinku budete skutečně až moc snadno nenávidět a nebudete s ní jednotlivé příhody prožívat, nevcítíte se do ní? To se pak velmi těžko čte.

2018-01-29

#1621: Calvin a Hobbes 8: Jeden neví, kam dřív skočit - 100 %

Calvin a Hobbes 8: Jeden neví, kam dřív skočit (Calvin and Hobbes: The Days Are Just Packed)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2013. Původně vyšlo jako "Calvin and Hobbes: The Days Are Just Packed" v roce 1993. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Bill Watterson
Kresba: Bill Watterson

Kniha "Calvin a Hobbes 8: Jeden neví, kam dřív skočit" je první kniha ze série, kterou jsem četl až nyní, jen jednou a ke které jsem se v minulosti ještě nedostal. Další tři díly jsou na tom podobně. Tohle je ale informace, která je důležitá jen pro mě. Trochu důležitější - z hlediska samotného vydání - je skutečnost, že je to první část celé sbírky, kde jsou nedělní, tedy ty delší, stripy, vydávány v původním formátu, tedy nikoli upravené tak, aby to velikostně souhlasilo s ostatními stripy. V předchozích sešitech docházelo k tomu, že byly panely přeskupeny tak, aby měly nedělní stripy o řádku víc a okénka byla větší. V knize "Calvin a Hobbes 8: Jeden neví, kam dřív skočit" už to neplatí. Taková úprava ve vydávání má ale své opodstatnění.

Bill Watterson se vyznačoval celkem pravidelností ve svých komiksech, a tak u nedělních komiksů skutečně bylo možné posunout panely tak, aby měly místo tří řádek rovnou čtyři. Jenže postupně se něco změnilo a pravidelnost se z nedělních stripů vytratila. Jako kdyby si Bill dodal odvahu a byl trochu experimentální, využil prostor. A tak dostáváte s knihou "Calvin a Hobbes 8: Jeden neví, kam dřív skočit" nedělní stripy v jejich původním rozložení, i když nadále bez barvy a v trochu menším formátu, aby bylo možné zachovat rozměry knihy vzhledem k předchozím dílům. Může to být prvek, který vás trochu překvapí, ale já musím uznat, že to není prvek, který by mi kazil dojem ze čtení jednotlivých stripů. Bill Watterson si dál zachoval svůj styl, jen ho ještě obohatil, což je hlavní.

To obohacení je právě v tom, jaké volil kompozice pro nedělní příběhy, které jsou díky tomu oživené a jednotlivé stripy takového Sekáče anebo přeměny Calvina v dinosaury či obří hmyz dostávají najednou úplně novou podobu a čtenáři si je mohou užít. Ale je pravda, že kdyby byly stripy v barvě, je to přece jen ještě o něco lepší. Šedé spektrum tady ne vždy funguje vyloženě dobře. Prezentované vtipy a myšlenky ale zachraňují i tenhle drobný nedostatek, protože se budete dál u Billových vtípků, i trochu hlubších zamyšlení bavit a budete přemýšlet. Jako kdyby se v tomhle směru nic nezměnilo, jen občasné hraní s formou tomu dodává nové impulsy, které se promítají třeba i do změn stylu, které jsou ale součástí pointy stripu.

V téhle chvíli už byl autor vykreslený a věděl, co si může s komiksem, jenž stvořil, všechno dovolit, co do něj přidat. Zůstal ale stále chytrým autorem a v jeho podání už není nic, co by mě jakkoli urazilo, co by mi jakkoli vadilo. Calvin je pořád tou samou postavou a je neskutečně vtipný, je neskutečně odolný polepšení, což je jen dobře. Bill Watterson je také jeden z mála autorů, u kterého mi nevadí, že si hrají s cestováním v čase, protože jak zde předvádí, zvládá to skvěle a navíc používá kauzalitu jako součást vtipu. Ač by se tak komiks "Calvin a Hobbes 8: Jeden neví, kam dřív skočit" mohl tvářit, jednoduše není určen vyloženě pro děti, ale spíše pro dospělé, kteří si užijí jeho nuance. Pokud se do Calvina a Hobbese zamilujete, vydrží vám to napořád.

2018-01-28

#DP60: Captain America Vol. 2: Extremists - 40 %


Autorem recenze je Daniel Palička.


Scénář: John Ney Rieber, Chuck Austen
Kresba: Trevor Hairsine, Jae Lee

K tomuto komiksu bych se s velkou pravděpodobností nedostal, pokud bych si čistou náhodou nepřečetl v češtině komiks "Captain America: Nový úděl", který patřil mezi jedny z prvních svazků "Ultimátního komiksového kompletu" a mnohými je i teď považován za jeden z nejhorších moderních komiksů, které u nás vyšly česky. V době, kdy jsem "Nový úděl" četl poprvé, přišlo mi, že byl mnohými čtenáři odsuzován absolutně zbytečně. Jistě, z hlediska kvality je to sice čistý průměr, ale rozhodně bych to neoznačoval za úplnou katastrofu. Teď tady máme "Extremists", druhou knihu "Captaina Ameriky" pod taktovkou Marvel Knights, k níž opět psal scénář John Ney Rieber. Rieber ovšem tentokrát nepracuje sám, protože mu při některých sešitech pomáhal Chuck Austen, jedny z posledních sešitů dokonce psal pouze Austen sám. 

Práce dvou scénáristů tady jde poznat a je to na kvalitě očividné. Nevím jak vy, ale obvykle nejsem rád za to, když jednotný komiksový příběh píšou dva nebo tři, případně i vícero lidí dohromady. Přece jenom, když má jeden scénárista jasnou představu o tom, kam by měl příběh směřovat, tak by to měl psát sám, jenže pokud dojde na situaci, kdy onen člověk musí pracovat s jiným, také podobně nadaným člověkem, který má v hlavě mnoho různých nápadů, může při vytváření budoucího díla dojít k různým, lehce zbytečným změnám, kvůli kterým nakonec vznikne nefunkční guláš. Důkazem toho jsou například "Ultimátní komiksový komplet 79: Válečné jizvy", na nichž se podíleli rovnou tři různí scénáristé, konkrétně Cullen Bunn, Christopher Yost a Matt Fraction. Právě kvůli tomu mám s "Captain America, Vol. 2: Extremists" několik problémů, kvůli nimž nemůžu hodnotit moc vysoko. 

Komiks sám o sobě nefunguje v první řadě díky ústřednímu protagonistovi, který vás nedokáže ničím výrazněji zaujmout či překvapit. Je to obyčejná patriotická figurka, která po celou dobu buď jde z bodu A do bodu B, nebo bojuje proti teroristům, lépe řečeno extrémistům, o čemž pojednává celá kniha. Nic jiného tady nehledejte, protože toto je prostě a jednoduše jedna velká akční jízda. "Extremists" vás ani nedokážou oslovit kvůli dialogům, jelikož mnohé z nich působí hodně podivně. To ani nezmiňuji chování postav, to totiž při některých situacích nepůsobilo moc přirozeně. Uvedu příklad: Náš hrdina je obklíčen vojáky a stačí pár výstřelů, aby Steve Rogers ve svém americky stylizovaném kostýmu během pár sekund navždy umřel. Jenže ne, nikdo nestihne včas zareagovat a hrdina přežije. Zároveň za řeč nestojí záporáci v čele s takzvaným Inalim, kteří jsou nudní, nezajímaví a jejich motivace vás po celý příběh nebudou zajímat. Dokonce i jejich porážka působí tak moc hloupě, až bych to přirovnal spíše ke kvalitě starých komiksů z 60. - 70. let, kdy scénáristé dokázali vymyslet jakékoliv řešení na poražení jednoho zločince.

Musí se ovšem uznat, že komiks má své kladné stránky. Kresba vypadá pěkně, což bych mohl potvrdit prací Jae Leeho. Tento člověk totiž nekreslí klasicky, jak mnozí zahraniční kreslíři, má jednoduše svůj osobitý styl. A ano, akce není špatná. Sice je jí občas přehnaně moc na místech, kde by podle mého názoru ani být neměla, ale kreslíři si při ní mohli neskutečně vyhrát, což dokazují na několika překrásných panelech. Uznat také musím tempo. Děj rychle odsýpá, takže to budete mít přinejhorším za hodinu přečtené. Jinak musím říct, že tento komiks vůbec nepřekonává "Nový úděl" po stránce kvality. Spíše mi přišlo jako kdyby autoři nevěděli, co vůbec chtějí vyprávět. 

"Captain America, Vol. 2: Extremists" považuji za perfektní ukázku toho, jak se nemají psát pokračování různých komiksových sérií. Za sebe musím říct, že to není úplná katastrofa, ale rozhodně se to dá považovat za špatný komiks. Proto od od něj raději dejte ruce pryč.

2018-01-27

#DP59: Ultimátní komiksový komplet 143: The Amazing Spider-Man - Spider-Verse - 60%


Ultimátní komiksový komplet 143: The Amazing Spider-Man - Spider-Verse
Vydalo Hachette Fasciolli jako 143. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”.  Původně vyšlo jako čísla 9 až 15 třetí řady série "Amazing Spider-Man" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v červnu 2017. 

Scénář: Dan Slott
Kresba: Olivier Coipel, Giuseppe Camuncolli

Autorem recenze je Daniel Palička.

Další Spider-Man od Slotta, který vyšel v rámci projektu "Ultimátní komiksový komplet". Rozhodně jsem rád za to, že mohu číst příběhy od Dana Slotta, jelikož dokáže napsat zajímavou zápletku s pěkně navrženými postavami hrdinů a padouchů. Jistě, jeho She-Hulk sice nebyla nijak převratná, ale jeho "Spider-Island" (ten jste si mohli přečíst v knihách "Ultimátní komiksový komplet 80: Amazing Spider-Man: Pavoučí ostrov, část první" a "Ultimátní komiksový komplet 81: Amazing Spider-Man: Pavoučí ostrov, část druhá") byl podle mého vysoce kvalitní. Myslím, že se jedná o jeden z nejlepších Spider-Manů, který u nás mohl vyjít. Příběh měl totiž povedené charaktery, vtipné hlášky a výbornou kresbu od jednoho z mých nejoblíbenějších komiksových kreslířů, Humberta Ramose. K tomu také musíme připočítat skvělé pojetí Petera Parkera s dynamickou akcí, která byla doplněna nečekanými zvraty. Prostě zde bylo všechno, co by si snad každý přál u komiksu s maskovaným pavoučím hrdinou. Navíc, nesmíme zapomenout na Danova excelentního "Superior Spider-Mana" ("Ultimátní komiksový komplet 129: Superior Spider-Man - My Own Worst Enemy"), který mě vyloženě překvapil. Nyní zde máme knihu "Ultimátní komiksový komplet 143: The Amazing Spider-Man - Spider-Verse", což byl příběh, na který jsem byl zvědavý, jelikož přišel s nápadem točícím se okolo alternativních realit. 

V příběhu jde víceméně o záchranu pavoučího multivesmíru před skupinou jménem Inheritors pocházející ze Země 001. Do této skupiny patří mocné bytosti, jejichž cílem je zabíjet různé Spider-Meny ze všech možných alternativních realit. Mezi nimi se také nachází jeden z nejnebezpečnějších nepřátel Petera Parkera - Morlun. Ten se vrátil a chce se našemu hrdinovi pomstít s celou jeho rodinou. Mnozí z vás si teď pravděpodobně říkáte, jak může tento padouch žít, když s ním Spider-Man udělal jistou věc v komiksu "Amazing Spider-Man: Návrat"? Je to jednoduché, byl oživen, čehož využil. Opětovně si dal zápas s Parkerem (který prohrál a ve kterém zemřel). Později byl oživen skupinou Crocodile Cult, aby posléze mohl bojovat se Shuri - sestrou Black Panthera, která tehdy nosila kostým černošského hrdiny z Wakandy. Shuri samozřejmě zvítězila, načež ho poslala s pomocí šamana do takzvaného Limba, kde musel bojovat proti nekonečným hordám smrti. Nakonec však Morlun z Limba úspěšně uprchl. Kdyby neutekl, pravděpodobně by nelovil s jeho rodinnými příslušníky maskované lezce po stěnách. 

Nyní se vraťme zpátky k samotnému komiksu. Mnozí Spider-Meni vás dokážou zaujmout, ať už jde například o Spider-Mana z budoucnosti roku 2099, Spider-UK patřící do skupiny Captain Britain Corps., nebo Spider-Ham - zvířecí podoba Petera Parkera. Samozřejmě, i žen tu budete mít dost. Za zmínku stojí Spider-Gwen se Spider-Girl, obě dvě totiž byly vymyšlené pro účely příběhu velmi dobře. Ano, máme zde obrovské množství pavoučích ochránců, ale mnozí nedostanou moc prostoru na projevení svého charakteru. Kupříkladu taková Spider-Monkey, která zde dostane prostor pouze při jedné konverzaci, zmizí z příběhu příliš rychle. To také platí pro Spider-Punka, který se uplatní pouze při akčních pasážích. I přesto zde naštěstí najdete zajímavé interakce mezi jednotlivými hrdiny (vztah Silk k Spider-Manovi ze Země 616, dialogové pasáže mezi trojicí japonských Spider-Manů, konverzace Jessicy Drew s Milesem Moralesem apod.). Zde jde vidět jedna dost zásadní věc. Slott umí napsat dialogy mezi postavami. Když totiž čtete komunikační sekvence, vůbec vás nebudou nudit. Za tohle dávám Danovi palec nahoru, jelikož to je jedna ze silných stránek jeho Spider-Mana. 

Záporáci však nejsou žádná sláva. Jistě, budou na vás působit během některých chvil drsně, jenže tohle nestačí. Já nechci, aby byl hrdina pouze svalnatý nebo aby měl neuvěřitelnou moc. Potřebuji u něj mít nějaký zajímavý charakter. Ani jeden ze záporných jedinců (včetně Morluna) ho nemá. Oproti Jackalovi s Královnou z Pavoučího ostrova je tohle dost velký krok směrem dolů. Kvůli tomu bych ihned zmínil kresbu. Ta není špatná, protože dokáže pěkně vykreslit akci. Bohužel, občas vás bude štvát rozmístění panelů. Někdy totiž jsou stránky nakresleny tak strašně zvláštně, až si říkáte, jak panely na sebe navzájem navazují. Dokonce i postavy občas lezou z okének, čímž budete ještě více zmateni. Když už jsem nastínil postavy, tak bych vytkl jednu opravdu důležitou věc. Hlavní záporáci jsou kresleni špatně. Na většině stránkách totiž vypadají úplně stejně, což vás bude mnohokrát plést. Zas na druhou stranu, barvy jsou povedené. Jsou sice výrazné, ale nejsou nejvýraznější, což znamená, že například temně laděné panely do černé barvy pěkně vyniknou. 

Teď zmíním to největší zlo na celém komiksu. Příběh "Ultimátní komiksový komplet 143: The Amazing Spider-Man - Spider-Verse" totiž nebyl vyprávěn pouze během sedmi čísel série "Amazing Spider-Man", ale také během sériích "Spider-Verse Team-Up", "Scarlet Spiders", "Spider-Man 2099" a "Spider-Woman". Když totiž budou jednotliví Spider-Meni rozděleni do různých skupin, ve kterých budou muset splnit určitou misi, děj bude rozdělen do všech jednotlivých sérií, přičemž tou hlavní je první zmíněná - "Amazing Spider-Man". Rozhodnutí rozdělit příběh do vícero komiksových řad není nikdy nejmoudřejší nápad. Pokud totiž například číst pouze hlavní linii (kterou najdete celou v této knize), tak se nemusíte orientovat. Pokud někdo z hrdinů udělá nějaký čin v jiné sérii, jsme o něm sice v krátkosti informováni, jenže pak nechápeme, co tím chtěli autoři říci. Činy některých hrdinů (občas také padouchů) na vás tím pádem působí zvláštně. Zejména ke konci si budete říkat, proč udělal jeden ze záporáků jisté rozhodnutí. Navíc, mnohokrát při čtení uvidíte červené rámečky. Ty fungují jako reklama. Informují vás o komiksu, který byste si měli koupit. Pokud tedy například uvidíte panel, kde Spider-Man z roku 2099 pracuje na jednom plánu, vyskočí rámeček, který vám říká, že pokud chcete znát zbytek zápletky, musíte si koupit sešit ze série "Spider-Man 2099". Tyto rámečky sice jsou pouze malá drobnost, ale při čtení vás to bude neskutečně otravovat. 

Určitě si říkáte, proč jsem nedal nižší hodnocení, když má komiks taková negativa. No, je na to velice jednoduchá odpověď. I přes všechny ty mínusy je kniha "Ultimátní komiksový komplet 143: The Amazing Spider-Man - Spider-Verse" celkem povedená. Pokud máte rádi Spider-Mana a nevadí vám všechny ty zápory, o nichž jsem se rozpovídal, můžete si klidně přidat 5 až 10 % navíc.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiksy:
"Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers"
"Ultimátní komiksový komplet 122: Uncanny Avengers - The Red Shadow"
"Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"
"Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance"
"Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World"
"Ultimátní komiksový komplet 126: Silver Surfer - New Dawn"
"Ultimátní komiksový komplet 127: Nova - Origin"
"Ultimátní komiksový komplet 128: New Avengers - Everything Dies"
"Ultimátní komiksový komplet 129: Superior Spider-Man - My Own Worst Enemy"
"Ultimátní komiksový komplet 130: Thor: God of Thunder - The God Butcher"
"Ultimátní komiksový komplet 131: Infinity, Part One"
"Ultimátní komiksový komplet 132: Captain America - Castaway in Dimension Z"
"Ultimátní komiksový komplet 133: Infinity, Part Two"
"Ultimátní komiksový komplet 134: Fantastic Four - Voyagers"
"Ultimátní komiksový komplet 135: Young Avengers - Style > Substance"
"Ultimátní komiksový komplet 136: Death of Wolverine"
"Ultimátní komiksový komplet 137: Original Sin (Part 1)"
"Ultimátní komiksový komplet 138: Ms. Marvel - No Normal"
"Ultimátní komiksový komplet 139: Avengers Arena - Kill or Die"
"Ultimátní komiksový komplet 140: Original Sin (Part 2)"
"Ultimátní komiksový komplet 141: Rocket Raccoon - A Chasing Tail!"
"Ultimátní komiksový komplet 142: Thor - The Goddess of Thunder"

2018-01-26

#1620: Andělské drápky - 80 %


Andělské drápky (Griffes d’Ange)
Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako "Griffes d’Ange" v roce 1994. České vydání má 72 stran a prodává se v plné ceně za 598 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alejandro Jodorowsky
Kresba: Moebius

S knihou "Andělské drápky" se váže docela zajímavá anotace: "V sérii eroticko-pornografických kreseb, nazvané "Andělské drápky", komiksový mág Moebius provedl sám na sobě exorcismus, jímž ze sebe chtěl vyhnat všechny sexuální běsy." Na první pohled je patrné, že tohle nebude čtení pro každého. Pokud máte puritánské představy o tom, co by měla kresba zobrazovat, pokud je vaše jediná poloha v sexu misionářská, raději se knize "Andělské drápky" vyhněte. Přece jen obsahuje kresby, které by někdo skutečně dovedl označit za sexuální běsy, někdo jiný možná i za úchylnost. Pokud ale podobnými problémy netrpíte, myslím, že si díky této knize můžete užít skutečně velmi specifický zážitek.

Jean Giraud alias Moebius zde skutečně prezentuje kresby, které jsou spíše než sledem sekvencí, galerií kruté intimity. A přesto, i když se to na první pohled nezdá, je zde možné vyhledat příběh, který je ještě podtržen tím, že text napsal Alejandro Jodorowsky. A i když se jedná o text surreálný, podivný, bizarní, rozhodně je to text, který v sobě má poselství. Ať už je to poselství o tom, jak se vymanit z vlivu rodiče, jak nás sexualita ovlivňuje, jak do ní dokážeme vrůst, jak nás dokáže ničit, jak nás mění v něco, čím jsme nebyli. Najdete zde skutečně hodně myšlenek, které jsou se sexualitou spojeny, myšlenek, které nejsou vždy krásné, a to ani na druhý pohled, naopak ve spojení s kresbou ještě získávají mnohem podivnější tón.

Kniha je vhodná především k tomu, abyste si ji koupili a kochali se jejím obsahem. Skutečně, jako kdybyste vstoupili do galerie a prohlíželi si jednotlivé reprodukce, které v ní najdete. V tomhle případě se jedná o reprodukce jednoho autora na jedno téma. Tím je intimní zrání a proměna, anebo tedy autorova snaha dostat ze sebe vlastní sexuální běsy. Anebo touhy? Tomu prohlížení a kochání se napomáhá i formát, který je skutečně velký, bude se rozhodně jednat o jednu z největšího knih, které ve své knihovně budete mít, tedy na šířku a na výšku, nikoli pak na počet stran. Ale tady ani nevadí, že se jedná jenom o 72 stran, protože knihu může prohlížet mnohem déle než knihy, které mají třeba i dvojnásobek stran. Jde prostě o to přijmout téma a užívat si, co vidíte.

Jsem rád, že se nakladatelství Argo rozhodlo vydávat i trochu kontroverznější komiksy, protože na našem trhu chybí. Není to proto, aby se ukojila touha těch, kdo nad nimi budou onanovat, ale prostě proto, že i tohle je podoba komiksového umění, že může znázorňovat i krásu lidského těla, a to i v představách, které se ne každému budou jevit jako normální, naopak se mohou jevit jako pokroucené. Ale i proto stojí za to si knihu "Andělské drápky" koupit, protože je to nevšední zážitek, který v komiksu tak často mít nebudete. Doufám, že bude Argo ve vydávání podobných komiksů pokračovat, protože je to opravdu něco jiného, než co na trhu normálně dostaneme třeba v klasickém superhrdinském komiksu.

2018-01-25

#1619: Asterix XXXIII-XXXVI - 80 %


Asterix XXXIII-XXXVI
Vydalo nakladatelství Egmont v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako alba:
  • Le ciel lui tombe sur la tête (2005)
  • L'Anniversaire d'Astérix et Obélix - Le Livre d'or (2009)
  • L'Astérix chez les Pictes (2013)
  • Le Papyrus de César (2015)

České vydání má 198 stran a prodává se v plné ceně za 449 Kč.
Scénář: Jean-Yves Ferri, Alberto Uderzo
Kresba: Didier Conrad, Alberto Uderzo

Na knihu "Asterix XXXIII-XXXVI" jsem byl zvědavý, protože obsahuje další čtyři komiksy s Asterixem a Obelixem. Jasně, na tom by nebylo nic až tak divného, každá předcházející kniha obsahovala vždy čtyři sebrané komiksy. Tentokrát je to ale něco speciálního. Není to jen proto, že je zde narozeninový díl, který nese jednoduchý název "Narozeniny Asterixe a Obelixe", ale je to i proto, že kniha obsahuje i první dva sešity, na kterých nepracovali ani Goscinny a ani Uderzo. Ten první proto, že je již dlouhé roky po smrti, druhý proto, že už se rozhodl, že je na čase odejít do důchodu. To se stalo v roce 2011, a tak byl komiks "Narozeniny Asterixe a Obelixe" tím posledním, na němž se podílel. Po něm převzali otěže dva noví tvůrci. Scénáře se ujal Jean-Yves Ferri a kresby Didier Conrad. Kromě komiksů s Asterixem se tito dva autoři na českém trhu s komiksem objevili zatím okrajově.

Ale kniha "Asterix XXXIII-XXXVI" začíná komiksem "Nebe mu padá na hlavu", což je ještě díl psaný a kreslený pouze Albertem Uderzem. Ten vytvořil asi jeden z nejzvláštnějších příběhů, které Asterix s Obelixem prožívají. Setkávají se totiž s mimozemskými rasami, které se dostávají ve svých lodích do blízkosti jejich vesnice. Přiznám se, že jsem si po prvních stránkách myslel, že to bude pořádná ptákovina, ale ono to docela fungovalo, a to i proto, že Uderzo je zde docela vtipný a je na něm vidět, že zná fantasy i sci-fi a že si z obou žánrů dovede utahovat. Konec komiksu je trochu divný, ale Uderzo si tím jen zajistil, že nebude nějak významně narušen kánon. Taková trochu berlička. Jeho rozloučení se sérií je pak sešit "Narozeniny Asterixe a Obelixe", kde vzdává hold jak postavám, tak i svému příteli a spoluautorovi Renému Goscinnymu. Jejich působení u série se úplně uzavřelo a nastal čas předat otěže. Více než cokoli jiného je sešit "Narozeniny Asterixe a Obelixe" takovým bonusem, kde jsou nějaké nové materiály, ale také spousta starého, co se do souborného vydání nikdy nedostalo. Tady to bylo použito celkem umně, ale jak říkám, je to spíše bonus než plnohodnotný sešit.

V prvním sešitě, který společnými silami stvořili Ferri a Conrad, se dvojice rozhodl ctít odkaz otců galské dvojice. Sešit se jmenuje "Asterix u Piktů" a je vidět, že se autorské duo inspirovalo v tom, jak si Goscinny a Uderzo byli schopni dělat srandu z různých národů a jejich specifik. Tentokrát to schytali Skotové, ale musí se uznat, že i když jsou místy docela vtipní, nejsou tak úderní jako jejich předchůdci. Jako kdyby se skutečně ještě rozjížděli a hledali tu správnou cestu v tom, co je možné ještě snést a co už je moc. Tady se rozhodli začít hodně pozvolna. Ale příběh není vyloženě špatný a jsou zde docela příjemně ujeté nápady, jako samotná skutečnost, že je možné zmrznout v ledu. Očekávání na další díl pak byla ještě o něco větší. Tentokrát se vrátili s postavou, která je oblíbená, s postavou, která se vrací pravidelně. Jedná se o Caesara.

Třicátý šestý sešit se jmenuje "Caesarův papyrus" a vypráví o tom, jak se Caesar (na radu) rozhodl, že jeho "Zápisky o válce galské" nepotřebují obsahovat kapitolu o tom, jak mu jedna vesnice vzdoruje. A tak se "Zápisky" vydali bez ní, což se Galům moc nelíbí, hlavně proto, že se jim do rukou ona ztracená kapitola dostala. Jejich řešení je svérázné. Díky tomu, že se u nich příběhy předávají ústně, je potřeba i tenhle předat, protože papír pomíjí, ale ústní předání je věčné. Ano, máme představu dnes popletenou. A tak hledají druida, Panoramixova učitele, který je něco jako paměť národa a on je schopen ve své hlavě uchovat. Zápletka je lehce bizarní, ale docela jí to sedí. A mám pocit, že se Ferrimu a Conradovi podařilo sérii uchopit tak, aby byla dále udržitelná. Ve Francii již vyšel třicátý sedmý sešit s názvem "Astérix et la Transitalique", kterého se snad letos dočkáme i v češtině. Ani s odchodem druhého otce Asterix vyloženě neutrpěl a pořád je o co stát.

2018-01-24

#1618: Lucifer 2: Děti a monstra - 80 %


Lucifer 2: Děti a monstra (Lucifer: Children and Monsters)
Vydalo nakladatelství Netopejr ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako čísla 5 až 13 série "Lucifer". Souborné vydání poprvé vyšlo v roce 2001. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Mike Carey
Kresba: Ryan Kelly, Peter Gross, Ryan Kelly a Dean Ormston

Druhá kniha ze série "Lucifer", která nese název "Lucifer 2: Děti a monstra" už je docela pořádným rozjezdem a jede se zde naplno. Mike Carey se rozhodl, že pojme příběh ve velkém a rovnou ve druhém dílu nám nabídne válku Lucifera s anděly. Zní to docela velkolepě, ale musí se nechat, že Mike Carey si to velké ještě nechává na budoucí díly, protože tohle není díl, který se snaží nutně ohromit, je to díl, který mimo jiné prohlubuje charakter postavy Lucifera, kterého sledujeme skutečně jako člověka, který neustále myslí dopředu a který má vždy plán, který je o nějaký ten krok před ostatními hráči. Ti ani netuší, že jsou součástí jeho plánu a že se jim všechno pod rukama posere. A navíc si nejste jistí, jestli je opravdu tak zlý, nebo v sobě má trochu toho soucitu a někdy pomáhá prostě jen proto, že pomáhá.

Kniha "Lucifer 2: Děti a monstra" je rozdělena na dvě části. První část nese název "Dům komnat bez oken" a druhá, celkem očekávaně, "Děti a monstra". V první části se Lucifer vydal do titulního domu komnat bez okem, což je část, která je velmi inspirována japonskou mytologií a japonským pojetím bohů, i když vše je zařazeno do Luciferova světa a má spojitost s nebem, anděly a démony. Ve čtyřech sešitech, do nichž je tento příběh rozdělen, se nám odvíjí příběh, v kterém Lucifer přichází do sídla Izanami, bohyně smrti, která měla tu smůlu, že si pro sebe uzurpovala Luciferova křídla. A on je chce zpět. Příběh plný nástrah a intrik, kterými Lucifer proplouvá s klidem sobě vlastním, jako kdyby nikdy nemohlo dojít k tomu, že se zmýlí.

Druhá část, "Děti a monstra", už je z trochu jiného soudku. Lucifer už se dostal z domu komnat bez oken. Mike Carey rozehrává příběh, který je na první pohled skutečně gaimanovského ražení. Seznamujeme se s postavami, které neznáme, vypravěč příběhu je zvláštní, celé to je laděno hodně do temna, ale i když to vypadá jako příběh, který nemá souvislost s hlavní linií, je to příběh, který ji dál rozvíjí a který nám přináší onu zmiňovanou válku s anděly. Anebo alespoň jednu bitvu, díky které je zřejmé, proč je hlavní hvězdou tohoto komiksu Lucifer a ne anděl. Andělé jsou pěkná sebranka a Mike Carey jim dává co proto. Jsem za to rád, protože je dobře, že se nejedná o kladné postavy. Jako kdyby ani sami andělé nevěděli, co vlastně jsou, čí vůli následují, i když na tohle by většina z nich měla odpověď. Ale asi ne úplně správnou.

Je vidět, že série "Lucifer" vychází z Gaimanova "Sandmana", což je mimochodem patrné i na tom, že v knize "Lucifer 2: Děti a monstra" je Sen zmíněn a na krátkou chvilku se dokonce podíváme do jeho panství a vzpomeneme pár postav, které se kolem něj hodně točily. Tohle je příjemné, ale stejně tak je vidět, že Carey rozhodně není parazit, který by využíval lávu série "Sandman". Buduje si vlastní silnou značku a v postavě Lucifera už dokázal vytvořit zajímavou osobnost, jejíž osudy chcete sledovat, a to snad i proto, že bude aktivnějším hráčem, než jakým byl Sandman. A co si budeme namlouvat, je docela fajn vidět, že je tu nějaký borec, který dokáže andělům nakopávat ty jejich svatouškovské zadky. A to všechno v příběhu, který má příjemně hororový, i když hodně fantasy nádech. Série "Lucifer" s knihou "Lucifer 2: Děti a monstra" o něco vyrostla.

Komiks "Lucifer 2: Děti a monstra" zakoupíte s parádní slevou na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Lucifer 1: Ďábel vchází do dveří"
"Lucifer 10: Jitřní hvězda"
"Lucifer 11: Večerní modlitba"

2018-01-23

#1617: Naruto 20: Naruto versus Sasuke - 65 %


Naruto 20: Naruto versus Sasuke (綱手の決意!!)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako kapitoly 172 až 180 v sérii "Naruto" (japonsky ナルト) souborně v roce 2003 u Shueisha, Inc. České vydání má 188 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masaši Kišimoto
Kresba: Masaši Kišimoto

"Naruto 20: Naruto versus Sasuke" je název, který by se jevil jako takový všeříkající, ale to, co slibuje, rozhodně není náplní celé knihy a vlastně se jedná skoro až o okrajovou záležitost, protože ke skutečnému souboji ve větší míře nedojde. Minimálně ne v takovém míře, jak jsme u Masašiho zvyklí. Díl "Naruto 20: Naruto versus Sasuke" je totiž takovým dílem, který je mostem mezi děním předchozím a děním, které bude následovat. Je potřeba dořešit nějaké následky, jež měly obrovské souboje, ale je potřeba odkrýt nějaké nové karty a odhalit tak, proč má vlastně pořád cenu sérii číst, protože po něčem tak velkém, co se událo, budete namlsaní a budete chtít něco opět velkého, abyste neměli pocit, že finále série přišlo hodně předčasně.

Naruto se postaral o to, aby se v Listové objevil další hokage, následovník toho posledního, který podlehl posledním událostem. Hokage je žena, což je pro mnohé zajímavé, ale je to i žena, která má velmi dobré léčebné schopnosti, což se zrovna teď, když souboje na nějakou dobu utichly, docela hodí. Je zde spousta zraněných, kteří potřebují ošetření nebo alespoň probudit z bezvědomí. Třeba takoví Lee nebo Sasuke. Tady se mimochodem rovnou dostáváme k velmi silným emotivním momentům, které vám ukážou, že už jste se s některými postavami docela sžili a že vám není jedno, co s nimi bude. A Masaši Kišimoto ukazuje svou sílu, která je právě v tom, že se snaží jednotlivé postavy budovat a vyvíjet je.

Masaši Kišimoto je dobrý vypravěč a ukazuje, že i když sem tam používá mezi panely trochu zkratku a sem tam skáče mezi scénami lehce nesmyslně, nikdy se neztratíte natolik, abyste nevěděli, co se děje, o kom se mluví, případně jaký to může mít význam pro další dění. Ale právě u knihy "Naruto 20: Naruto versus Sasuke" jsem měl pocit, že skáče trochu víc než normálně a než by bylo záhodno. Ale nevadilo to tolik, protože pochopíte, k čemu hlavnímu se schyluje. Dění se tentokrát netočí tolik kolem samotného Naruta, i když on je jakoby průvodcem v knize, kdy díky němu se dostaneme k ostatním postavám a řešíme jejich osudy. A nejzajímavější jsou ty, které jsou spojené se zmiňovanými Leem a Sasukem. Oba dva se vyvíjejí trochu jinak, než byste si přáli a jsem docela zvědavý, jak se vyvinou.

Asi je celkem jasné, že příběh okolo Sasukeho bude důležitější, a to i proto, že se přímo týká Naruta. Leeho příběh je ale přece jen o něco emotivnější a v této knize mě zaujal více. Ale přece jen chcete vědět, jak se Sasuke rozhodne a jaké bude další dění okolo něj. Masaši Kišimoto tímhle nepředstavuje nejsilnější knihu série, ale potvrzuje, že má stále co vyprávět, že se chce věnovat svým postavám a že jim dává prostor. Jasně, ne každá ho dostane, ale jsou vybrány takové, které mají co říct. A i když by to ze začátku vypadalo, že to bude jen takový oddechový díl, pravda to není a jsou v tom silné emoce. "Naruto 20: Naruto versus Sasuke" jako přestupní můstek k dalšímu dění funguje a já myslím, že dvacátá první kniha by mohla zase nabrat více otáček.

Komiks "Naruto 20: Naruto versus Sasukezakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:

2018-01-22

#1616: Technokněží - 80 %


Technokněží (Les Technopères)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2017. Původně vycházelo jako 8 sešitů série "Les Technopères" v letech 1998 až 2006. České vydání má 408 stran a prodává se v plné ceně za 999 Kč (brožovaná) a 1 399 Kč (vázaná).
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur (brožovaná).
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur (vázaná).

Scénář: Alejandro Jodorowsky
Kresba: Zoran Janjetov

Alejandro Jodorowsky je jedem z těch scenáristů, na jejichž díla jsem v češtině zvědavý, ať už proto, že byl schopen a ochoten se vydávat za hranice, kam se mnozí tvůrci neodváží, především pak v oblasti erotiky, tak i proto, že je to člověk, který přemýšlí a svoje myšlenky je schopný do svých děl přenášet velmi originálním a zajímavým způsobem, jak jsme se mohli přesvědčit v příbězích jako "Incal" nebo "Kasta metabaronů". Tyto nezmiňuji náhodou, protože příběh komiksu "Technokněží" se odehrává ve stejné vesmíru jako dva zmiňované příběhy. Popravdě ale návaznost není až tak zásadní, protože primární je skutečnost, že je to provázáno Jodorowského filosofií, která zde mnohdy hraje skutečně prim, a to někdy i na úkor příběhu, který je až biblického charakteru.

Alejandro Jodorowsky se tím vlastně ani netají, protože už od začátku popisuj hlavní postavu příběhu jako Paleomojžíše, tedy Mojžíše z předchozí doby. Jedná se o Albina, nejvyššího technokněze, který vlastně většinu komiksu vypráví svůj příběh a vysvětluje nám, jak se dostal spolu s půl miliónem lidí na vesmírnou loď, který směřuje k planetě, která by měla být zaslíbeným rájem, kde se nebude vše točit kolem technologie, ale kolem ducha a lidí samotných. Je to trochu zvláštní, když tuhle cestu podstupuje a vede muž, který je nejvyšším technoknězem, ale právě jeho příběh nám má pomoct pochopit, proč se nalodil na vesmírnou loď, proč přizval půl miliónu dalších lidí - a jak si je vybral - a proč musí uhánět a neustále čelit nějakým nebezpečenstvím.

Kniha se skládá z celkem osmi původních sešitů a je to skutečně pořádně obsáhlé čten, neboť zde najdete 408 stran. To opravdu není málo a tahle bichle vám chvíli vydrží. Většina sešitů - vlastně až na ten poslední - je koncipována tak, že na začátku se nacházíme na vesmírné lodi, která putuje za svým cílem. Tam Albino diktuje svoje vzpomínky, ale mezitím musí řešit i nějaké akutní problémy, které jeho pouť vesmírem má. Pak se přesouvá do minulosti, aby nám sdělil, jak se jeho život vyvíjel, kam ho osud zavál. Následně se přesouvá dění k jeho rodině, která je také velmi zajímavá, aby se pak sešit vrátil opět do Albinovy minulosti. Ta koncepce je ve většině sešitů skutečně velmi obdobná a skoro by se pak chtělo říct, že se Jodorowsky opakuje. On se ale místo toho snaží dění gradovat.

Gradování je skutečně prezentováno doslovně, protože jsou to samy postavy, které poměrně často opakují věty ve smyslu "nebylo to nic proti tomu, co jsem prožil na téhle planetě" anebo "nebylo to nic proti tomu, co prožívala moje rodina". Je zde tak neustálá snaha poukázat na to, že ani na chvíli nemohli mít postavy oddech. Stále více se pak dostává do popředí parafrázování cesty Izraelitů z egyptského zajetí, kdy tentokrát se nejedná o zajetí egyptské, ale o zajetí technologické, kdy technologie a ti, kdo je ovládají, jsou zde prezentováni jako ta zhouba, které je potřeba uniknout. Spojitostí s Mojžíšovým příběhem je zde ale víc, ať už je to nalezení vody, když žádná nebyla, anebo i opakované rozestoupení se nějaké masy, aby mohli být poutníci zachráněni.

I když z knihy "Technokněží" doslova čiší Jodorowsky a jeho metafyzično, je zde ještě jeden důležitý prvek - a tím je kresba. Je až k nevíře, jak srbský kreslíř Zoran Janjetov dokázal vše ztvárnit, jak dokázal vytvořit svébytný nikoli jen svět, ale vesmír, jak dokázal ztvárnit všechny vize. Tady se obě osobnosti opět velmi dobře propojily. Bohužel to nutně nemusí znamenat, že vám komiks sedne. Chvílemi je takový hodně dějový, pak najednou skáče k něčemu spíše filosofickému. A místy budete mít pocit, že se opravdu dějová linka opakuje, jen s určitými odlišnostmi, které jsou dány hlavně kresbou, kdy si skutečně říkáte, jak je možné, že vás Zoran dál a dál překvapuje tím, co vše dokáže nakreslit. Navíc z něj budete mít pocit, že se inspiruje u Moebia, což v souvislosti s Jodorowskym potěší ještě víc. "Technokněží" nejsou snadný komiks na čtení, ale stejně si myslím, že to je komiks, který si musíte přečíst.

Komiks "Technokněží" zakoupíte na stránkách Crew v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

2018-01-21

#DP58: X-Men: Blue, Vol. 1: Strangest - 50 %


Autorem recenze je Daniel Palička.


Scénář: Cullen Bunn
Kresba: Různí 

Cullena Bunna vám snad nemusím představovat. Jedná se totiž o jednoho z nejznámějších komiksových scénáristů, kterého můžete hledat mezi mnoha různými, avšak podobně proslavenými lidmi z této branže. Zrovna tento člověk stojící za komiksovým bestsellerem "Deadpool Kills the Marvel Universe" se vrhl na psaní jedné z nových sérií od společnosti Marvel, která nese jméno "X-Men: Blue". Pokud vás zajímá celková situace ohledně X-Menů v komiksech, tak víte, že v poslední dobou to neměli moc lehké, protože Marvel chtěl vydávat co nejvíce sérii, jež jsou zaměřené na královskou rodinu Inhumans z rasy Nelidí a jejich případné pomocníky. To ostatně šlo poznat zejména při dnes již ukončeném období marvelovských komiksů "All-New, All-Different Marvel", kdy vycházely řady "Uncanny Inhumans", "All-New Inhumans", "Karnak", "Moon Girl and the Devil Dinosaur" a "Ms. Marvel", což je řada, která vycházela i před pár lety. Mimochodem, tuto sérii plánuje příští rok vydávat nakladatelství Paseka, takže se můžete těšit na českou verzi.

Vraťme se ale zpátky k X-Menům. Až do doby, kdy skončila událost "Inhumans vs. X-Men", na jejímž scénáři se podílel uznávaný autor Charles Soule spolu s vysoce populárním a zároveň mezi fanoušky oblíbeným kreslířem Leinilem Francisem Yuem, jsme se báli osudu mutantských komiksů. Ovšem pak přišlo takzvané "ResurrXion" (vzkříšení), díky kterému jsme se kromě nového začátku pro mutanty jako takové dočkali taktéž několika nových vycházejících titulů. Zrovna "X-Men: Blue" patří mezi jedny z nich, a pokud se to tak vezme, je to "modrý bratříček" řady "X-Men: Gold", kolem které se kvůli jejímu prvnímu číslu strhla vlna kontroverze. My bychom si v této recenzi odpověděli na to, jak dopadla první kniha s prvními šesti sešity, která nese podtitul "Strangest". Účinkují v nich mladí členové modrého x-menovského týmu z minulosti, konkrétně Cyclops, Jean Grey, Angel, Iceman a Beast.

Přiznejme si na rovinu, Bunn nenapsal nic světoborného, z čeho byste po dočtení šíleli nadšením. Ze všech šesti sešitů jsem měl pocit, jako kdybych četl příběh, který by se spíše hodil jako jedna epizoda seriálu, ale ne jako plnohodnotná šestice komiksových sešitů. Děj je totiž čistě o tom, že naše mladá parta hrdinů se sídlem v Madripooru cestuje z jednoho bodu k druhému a ničí různé mutantské hrozby na příkaz svého mentora, mocného vůdce a teroristy v jedné osobě. Ano, o tom všem "X-Men: Blue, Vol. 1: Strangest" je. Nic pozoruhodného v tom nehledejte. Rozhodně tím nechci říci, že by kniha byla nudná, to rozhodně ne, jenže Bunn skoro vůbec nepracuje na příběhu a soustředí se primárně na akční stránku celého komiksu. Samozřejmě, akce není špatná, některé sekvence mě hodně bavily, třeba ta na jachtě při bitvě s Juggernautem nebo také scény ze střetnutí v zasněženém lese, ale když nic jiného kromě akce nesledujete, tak vás to po chvíli může přestat bavit číst, což se mi párkrát stalo. Aspoň že ta akce je docela pěkně nakreslena.

Ve výsledku to zatím vypadá na podprůměrné hodnocení, avšak tento komiks má své pozitivní stránky, kvůli kterým jsem nakonec dal těch 10 % navíc. Najde se zde několik skvělých konverzačních sekvencí, které jsou napsané parádně. Každou takovou scénu jsem si dokázal užít a můžu vám zaručit, že jich za komiks nenajdete málo. Jistě, akce je více, ale v porovnání s úžasnou chemií mezi postavami tam jde vidět obrovský rozdíl. A rozhodně mě také překvapilo, že skoro všechny postavy z modrého týmu mají prostor projevit svůj charakter. Kvůli tomu si lehce získáte svého oblíbence. Mě paradoxně nejméně bavil Angel, protože mi nepřišlo, že by za celý děj dostal nějakou výraznější roli, až tedy na bojovníky s ohnivými křídly. Za tohle dávám palec nahoru. 


Já osobně si myslím, že pokud by "X-Men: Blue" psal někdo jiný, dokázal by z toho udělat příjemný, oddechový a pohodový komiksový zážitek, jehož prioritou je zejména práce s postavami, což je věc, kterou jsem od této první knížky očekával. Místo toho jsem však dostal průměrnou jízdu s mnoha akčními scénami a pár parádními konverzačními sekvencemi, kterých tu ovšem není tolik, jak byste si přáli. Je to podle mého názoru docela škoda. Zkusím tomu schválně dát ještě šanci a uvidím, zda dojde k zlepšení nebo zhoršení.

2018-01-20

#DP57: Ultimátní komiksový komplet 142: Thor - The Goddess of Thunder - 70%


Ultimátní komiksový komplet 142: Thor - The Goddess of Thunder
Vydalo Hachette Fasciolli jako 142. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 čtvrté řady série "Thor" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v květnu 2017.

Scénář: Jason Aaron
Kresba: Russell Dauterman, Jorge Molina

Autorem recenze je Daniel Palička.

Opět zde máme komiks od Jasona Aarona, který v recenzích na díla ze třetí série projektu "Ultimátní komiksový komplet" není zmiňován poprvé. Psal totiž scénář pro událost "Original Sin" ("Ultimátní komiksový komplet 137: Original Sin (Part 1)" a "Ultimátní komiksový komplet 140: Original Sin (Part 2)") a taktéž napsal několik čísel ze série "Thor: God of Thunder" ("Ultimátní komiksový komplet 130: Thor: God of Thunder - The God Butcher"). Já jsem Aaronova díla, jenž byla vytvořena pro Marvel, hodnotil veskrze pozitivně. Dle mého v nich měl zajímavé charaktery s promyšlenou zápletkou. Překvapivě mu navíc vycházelo mít schopné kreslíře, jelikož kupříkladu Mike Deodato dokázal vytvořit kvalitní stránky, na kterých byly vykresleny i ty nejdrobnější detaily. Tohoto autora bych tím pádem hodnotil pozitivně. Mimochodem nejsem jediný, kdo má Jasona opravdu rád, protože byl lidmi v hlasování Fabula Rasa 2016 zvolen jako nejlepší scénárista roku 2016. 

Tentokrát se scénárista rozhodl napsat další příběh o severském bohovi hromu, u kterého navazuje na řadu důležitých událostí. Jedna z nich speciálně souvisí s knihou "Ultimátní komiksový komplet 137: Original Sin (Part 1)". Pokud tedy nechcete vědět, co důležitého se stalo, automaticky tento odstavec přeskočte. Jestli vám ale nevadí prozrazení toho nejdůležitějšího, klidně čtěte dál. Co tedy bylo? Odinův syn bojoval spolu se svými spojenci z Avengers proti starému Nickovi Furymu na Měsíci. Při jedné příležitosti bude Thor dost blízko na to, aby mu Fury do ucha prozradil záhadné tajemství. Náhle jeho kladivo Mjolnir začne padat a dopadne na měsíční povrch. Severský hrdina sice po chvíli přiletí ke svému kladivu, ale ač se snaží sebevíce, nemůže ho zvednout, čehož si na konci všimli jeho superhrdinští kolegové. Celou věc kolem magického kladiva řeší Odin. Ten před nějakou dobou opětovně začal vládnout ve městě Asgardia. Pokud vás to zajímá, Asgardia je město, které bylo kvůli nařízení Tonyho Starka postaveno po zničení Asgardu. Zajímavé na něm taktéž je, že využívá prvky magie a konvenční technologie, jelikož Stark má hodně rád technologické experimenty. 

No a o čem vypráví tento komiks? Thor několik dní bez jídla a vody klečel na povrchu Měsíce u svého milovaného kladiva, přičemž ho sledovalo mnoho Asgarďanů, mezi nimiž byl také jeho otec Odin. Ten několikrát sice chtěl kladivo zvednout, ale bohužel, na žádný pokus nedokázal Mjolnir úspěšně uzvednout. Syn Odina si proto zajde pro svoji sekeru Jarnbjorn, kterou dříve za svých mladších let využíval. Mezitím na planetě Zemi dochází k útoku ledových obrů, jimž velí dlouhodobý nepřítel boha z Asgardu, Malekith. Kvůli tomu na scénu přichází nový hrdina, jenž má mnoho společného s bývalým nositelem mocného Mjolniru.

První čtyři sešity kreslil Russell Dauterman, jehož styl sází zejména na výraznost barev, díky čemuž jednotlivé panely dost pěkně vynikají. To samé bych mohl říci o postavách, na mnoha stránkách jsou hodně výrazné a vyzařují z nich jasné barvičky. Kvůli tomu lépe vyniká akce, víte, jak a kdo s kým bojuje a nemáte ve všem zmatek. Poslední sešit kreslil Jorge Molina. Osobně, při čtení pátého čísla mi přišlo, že jsem sledoval obrázky ke kreslené pohádce od Disneyho. Postavy totiž mají klasické rysy, které byste mohli najít u typických disneyovských postav. Barvy k těmto rysům vyloženě ladí, protože nejsou sice zdaleka tak moc výrazné, ale zato více vykreslují detaily prostředí. Kresbu hodnotím pozitivně.

Příběh dle mého není úplně to nejlepší. Rozhodně neříkám, že je špatný, jenže Aaron umí vymyslet lepší děj. Zas na druhou stranu, tempo je svižné, stránky čtete rychle a bude vás bavit je číst. Nyní můžeme přejít k postavám. Nejvýrazněji zde působí klasický Thor s tím úplně novým. Ten klasický má celkem zajímavý vývoj, dobře napsané dialogy, k čemuž bych dodal menší připomínku. Nápad s opětovným využitím sekery Jarnbjorn oceňuji. Co se týká nového Thora, ohledně něho nemohu moc prozradit. Každopádně, celkově jakožto "následovník" původního boha hromu funguje. Navíc, jeho identitu vám autoři neprozradí během té pětice čísel, což oceňuji. Jenže když zjistíte, že celá čtvrtá řada měla dohromady pouze 8 sešitů, říkáte si, proč nemohly zbylé tři být dodány s "Annual 1" do jedné knihy? Tímto už po několikáté dostáváme v rámci projektu "Ultimátní komiksový komplet" nedokončený příběh, jehož konec nebudeme znát. Je to obrovská škoda.

V rychlosti bych ještě zmínil záporáka. Ten nebyl špatný, akorát mi v mnoha chvílích svým chováním připomínal filmového Lokiho, jehož jste mohli vidět například ve filmu "Avengers", takže si už pravděpodobně budete moct představit, jak občas bude reagovat při konverzacích s úplně novým Thorem. Na závěr bych něco málo řekl k akčním pasážím. Jak už jsem psal, v akci se budete orientovat a dle mého jsou sekvence, při nichž bojují postavy mezi sebou, zvládnuté opravdu skvěle. Kreslíři si jejich kreslení užívali. Bitvy s ledovými obry byly výborné. Během bitev jsou navíc dodány zábavné dialogy. Nejlepší dialog jen tak mimochodem řekl Absorbing Man při souboji s jiným Thorem. 

Sečteno podtrženo, kniha "Ultimátní komiksový komplet 142: Thor - The Goddess of Thunder" nedopadla špatně. Rozhodně sice nepřekoná vysokou kvalitu předešlých děl od Jasona Aarona, ale i přesto se stále jedná o pohodové počtení, při kterém vás kromě povedeného, byť ne nejlepšího Aaronova scénáře dokáže překvapit styl kresby - ať už od Dautermana nebo Moliny spolu s povedenými akčními sekvencemi. Navíc, oba dva Thorové (ať už klasický nebo nově vytvořený) se povedli a záporák vás dokáže potěšit, pokud jste fanoušky filmového Lokiho.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiksy:
"Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers"
"Ultimátní komiksový komplet 122: Uncanny Avengers - The Red Shadow"
"Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"
"Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance"
"Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World"
"Ultimátní komiksový komplet 126: Silver Surfer - New Dawn"
"Ultimátní komiksový komplet 127: Nova - Origin"
"Ultimátní komiksový komplet 128: New Avengers - Everything Dies"
"Ultimátní komiksový komplet 129: Superior Spider-Man - My Own Worst Enemy"
"Ultimátní komiksový komplet 130: Thor: God of Thunder - The God Butcher"
"Ultimátní komiksový komplet 131: Infinity, Part One"
"Ultimátní komiksový komplet 132: Captain America - Castaway in Dimension Z"
"Ultimátní komiksový komplet 133: Infinity, Part Two"
"Ultimátní komiksový komplet 134: Fantastic Four - Voyagers"
"Ultimátní komiksový komplet 135: Young Avengers - Style > Substance"
"Ultimátní komiksový komplet 136: Death of Wolverine"
"Ultimátní komiksový komplet 137: Original Sin (Part 1)"
"Ultimátní komiksový komplet 138: Ms. Marvel - No Normal"
"Ultimátní komiksový komplet 139: Avengers Arena - Kill or Die"
"Ultimátní komiksový komplet 140: Original Sin (Part 2)"
"Ultimátní komiksový komplet 141: Rocket Raccoon - A Chasing Tail!"