2017-11-30

#1579: Útok titánů 13 - 55 %


Útok titánů 13 (Shingeki no Kyojin 13)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako kapitoly 51 až 54 v sérii "Shingeki no Kyojin" (japonsky 進撃の巨人), souborně v roce 2014 u Kodansha. Kniha v originále nese název "Shingeki no Kyojin 13". České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hadžime Isajama
Kresba: Hadžime Isajama

S knihou "Útok titánů 13" nabírá série celkem zajímavý směr - konečně - ale rozhodně to není nástup, který by dokázal skutečně zvednout sérii na nějakou novou úroveň. Ale trochu více se zde odhaluje, což je fajn, ale nejsem si jistý, jestli to je dost k tomu, aby série ještě nabrala pořádný dech a následující knihy ji pozvedly ještě více. Ale uvidíme, protože to skutečně skoro vypadá, že se série začíná rozjíždět. Zajímavé je, že se tak děje v příběhu, kde se titáni skoro nevyskytují a k soubojům zde vlastně nedochází, vlastně se zde jen testuje a odhalují se nějaké nové, ne až tak zásadní skutečnosti o obrech a jejich stavbě těl. Ano, ukazuje se, že je to překvapivě zajímavě, zajímavější než relativně akční dní v dílu "Útok titánů 12".

Eren a Mikasa jsou zase spolu. Přiznám se, že mě docela mrzelo, že se tady jejich vztah moc nevyvíjel a že nedostávali tolik prostoru, protože jejich vztah je podle mě hodně zajímavý. Tentokrát dostanou také málo prostoru, ale je to za mě fajn. Důležitější je ale skutečnost, že se skupina průzkumníků kolem Erena rozhodla, že je potřeba zjisti, kam sahají jeho schopnosti. Jak se ukázalo, takové testování nebude příliš jednoduché, ale nakonec se něco málo daří zjistit. Do toho jsou zde pak nějaké vztahové vývoje, ale ještě lepší je, že se dovídáme něco z minulosti vybraných postav a lépe se s nimi seznamujeme.

Kromě Erena, u nějž se nedovídáme nic o minulosti, ale spíše o jeho podivné současnosti, z níž nezjistíme tolik, kolik bychom chtěli vědět. Ale docela zajímavý je příběh o Kristě Lentz a její minulosti, která s sebou nese zajímavé, emotivní scény, které jsou dány tím, že sama postava si není jistá tím, kým vlastně je. Zajímavý je pak její vztah k Ymir, která ale v tomhle dílu chybí, a to vzhledem k předchozímu dění. Co je ještě důležitější, to je odhalení nových skutečností v rámci celého společenství a toho, že Eren a jeho společníci se začínají dostávat do role, která už není čistě jen průzkumnická. A tohle je to, co se mi na komiksu líbí. Vrací se silný sociální podtext, který sérii "Útok titánů" dává ten správný náboj, díky kterému mě u prvních dílů dokázala zaujmout.

Kniha "Útok titánů 13" je příjemným náhledem na to, co se vlastně děje ve světe za zdí a že to není a nikdy nebylo až tak světlé, jak by si občané mysleli. Nikdo vlastně neví, co se kolem nich děje, v čem žijí, ale snaží se nějak přežít, což vede i k tomu, že komplikují život průzkumníkům. Je zde dobrá scéna střetnutí s obyčejnými lidmi, která je ještě zakončena docela thrillerovými následky. Jak říkám, tohle není špatné a série se skutečně trochu pozvedla. Nezbývá než doufat, že i další díly budou natolik zajímavé, aby ještě pořád táhly. A hlavně pořád doufám, že se konečně dozvíme více o tom, co je vlastně celé město zač, co jsou zač titáni a jaký je význam některých zásadních postav. Už tušíme, kde je skutečné zlo, tak jen doufat, že další odhalení budou podobně dobrá.

2017-11-29

#DP35: Teen Titans 12 a Batman: The Red Death - 70 %


Autorem recenze je Daniel Palička.


Scénář: Benjamin Percy, Joshua Williamson
Kresba: Mirka Andolfo, Carmine Di Giandomenico

Recenzi na "Dark Nights: Metal 1" a "Dark Nights: Metal 2" máme za sebou a nyní se můžeme vrhnout na dvojici sešitů, která se vztahuje k již zmíněnému batmanovskému "Metalu". Konkrétně si tentokrát řekneme, jak kvalitní jsou sešity "Teen Titans 12" a "Batman: The Red Death" představující jednu z několika verzí různých Batmanů z Temného Multivesmíru. Podotýkám, že oba dva sešity budu hodnotit jako jednotný celek, ne samostatně, takže procentuální hodnocení se vztahuje k oběma kouskům.

Začnu s Teen Titans, jejichž příběh navazuje na události, které se odehrály během prvních dvou čísel "Dark Nights: Metal". Na náš svět se dostaly temnější verze Batmana, které jsme nikdy před tím neměli možnost vidět, hrdinové zjistili něco nového o záhadné hoře, která se z nejasného důvodu objevila v okolí města Gothamu a taktéž někteří Gothamští zločinci získali magické stříbrné karty, díky nimž mají možnost vytvořit jednu obrovskou lokaci složenou z vícero částí, které mají evokovat osobnost daného zločince. Jako první na scénu přišel Riddler, který si za pomoci kartičky vytvořil labyrint plný hádanek. Tým Teen Titans se mezitím při prohlídce Gothamu utká s mnoha nestvůrami, které nechtějí vidět ani jednoho člena týmu uvnitř výtvoru Edwarda Nygmy. Jednomu hrdinovi se ale nakonec podaří dovnitř proniknout a není jím nikdo jiný než Damian Wayne, jehož určitě znáte jako v pořadí již čtvrtého Robina, který pomáhá Batmanovi při ochraně nevinných lidí. 

Co jako první musím pochválit je příběh, jenž je podle mého názoru na poměry příběhů se superhrdinskými týmy poměrně originální a sám o sobě působí hodně zajímavě. Zároveň mě potěšila kresba Mirky Andolfo. Opravdu, samotný komiks doopravdy kreslí žena. Její styl mi přijde celkem hezký, rozhodně se k Teen Titans skvěle hodí. Barvy jsou totiž výrazné, takže při akčních sekvencích máte tušení o tom, kdo s kým bojuje, co se děje a jakým způsobem chce hlavní záporák všechny zničit. Navíc, některé panely vás vysoce překvapí, třeba ten z bludiště vám vyrazí dech. Když už jsme u toho, měl bych zmínit samotného Nygmu, který mi tady nepřišel moc zajímavý, což mě lehce zklamalo. Já sám totiž mám hodně rád Riddlerův charakter, jelikož jeho plány jsou založeny více na logickém uvažování než bezhlavém boji s nepřáteli. Na mnoha stránkách nepůsobil jako geniální, vysoce inteligentně založený člověk, místo toho jsem neustále viděl nezajímavého padoucha. Ostatní postavy jsou poměrně dobře napsané, sice tady má z Titánů prostor jenom Robin, ale ono to ve výsledku nevadí, protože tento kluk například při interakcích mezi hrdiny působí sám o sobě velmi dobře. Dvanácté číslo série "Teen Titans" bych tedy hodnotil pozitivně negativně. Není to sice perfektní komiks, ale musíme si uvědomit, že toto číslo mělo sloužit jako úvod pro příběhovou linii "Gotham Resistance", která se rozvine mezi mnoha dalšími sériemi. 

Teď bychom ale mohli přejít k "Batman: The Red Death", díky kterému nám oficiálně začala vycházet speciální řada jednodílných komiksů s cílem představit nám nové temné Batmeny. Jako první nám byl představen Red Death, který získal moc anglicky označovanou jako "Speed Force" od neuvěřitelně rychlého hrdiny Flashe pocházejícího z Central City. Právě tento nám odpoví na to, kde a jak mohl získat moc jednoho z nejrychlejších hrdinů z komiksového vesmíru DC. Jak se tento komiks povedl? Z hlediska příběhu rozhodně není špatný. Joshua Williamson má aktuálně s Flashem hodně velké zkušenosti, takže není divu, že dokázal napsat postavu se schopností rychlého běhu. Mě osobně charakter samotného rudého Batmana, jak bychom mu mohli říkat, hodně zaujal a jsem zvědavý, co s ním chtějí vymyslet příště. Zároveň se mi líbil kreslířský styl Carmineho Di Giandomeniciho, který rozhodně není tak klasický, jak by se mohlo zdát. Mimochodem, již podruhé mi připomínala kresba zahraničního kreslíře díla Petra Kopla (poprvé tomu tak bylo u série "Original Sins", kde mi Ramon Villabolos připomněl Kopla z doby, kdy dělal na zázrakovském crossoveru se Vzkříšenci). 


Co říci závěrem? Obě dvě čísla bych vám doporučil. Jedná se o podařené úvody pro další komiksy vztahující se k "Dark Nights: Metal" a já sám jsem zvědavý na to, co přijde příště.

#1578: DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna - 70 %


DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna (Robin: Year One)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla 1 až 4 série "Robin: Year One" a jako "Detective Comics 38" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Chuck Dixon, Scott Beatty
Kresba: Javier Pulido, Marcos Martin

Robin je jednou z těch postav, na kterou budete mít jeden ze dvou názorů. Buď ho nemůžete vystát, anebo ho trpíte. Jedná se o postavu, která vznikla pro to, aby byl Batman přístupnější dětským čtenářům, což nakonec vedlo k tomu, že se DC celkově více zaměřilo na dětské čtenáře a příběhy se staly hodně naivními, a to v podstatě až do 80. let, kdy konečně dostaly pořádné koule. Komiks "DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna" obsahuje především příběh "Robin: Rok jedna", který ukazuje právě to, že i komiks s Robinem může být celkem pořádně drsný. Bohužel je trochu škoda, že se ten komiks točí vlastně jen kolem toho, co se Robinovi stane, následky v tomhle komiksu už hledat nemůžeme, protože je to komiks uzavřený a spíše jen takový speciál pro fanoušky.

Ale i když je to speciál pro fanoušky, aby se vrátili k minulosti prvního Robina a připomněli si jeho první dobrodružství, která vedla k tomu, že se stal terčem Two-Face, jednoho z hlavních padouchů Batmanova universa. Tady byl i skvělý náběh na to, aby byl Two-Face skutečně dobře napsán a on takový je, ale nemá dostatek prostoru, který by si mohl pro sebe ještě ukradnout. Jeho příběh má skvělý rozjezd, průběh, ale nemá finále, což je škoda, ale tohle je holt úděl něčeho, co vychází na pokračování, stejně jako těchto komiksů, které se vracejí k něčemu dávno běžícímu a chtějí popsat jen určitou část celkového rozsáhlého příběhu. Ale fajn, proč ne, chceme vědět jen to, jak vypadal první Robinův rok. A tohle se povedlo.

Robina najdeme už ve službách Batmana, jeho příchod je zobrazen především v retro komiksu na závěr, kterým je "Detective Comics 38". Ano, Robin se k Batmanovi přidal docela brzy, už v dubnu roku 1940. "Robin: Rok jedna" je ale o tom, jak už v noci bojuje proti zločinu po boku Batmana. Chce ukázat svoje schopnosti, ale už od začátku, hlavně díky Alfredovi a jeho deníkovým zápisům, víte, že tohle je především komiks o tom, jak je to vlastně špatný nápad snažit se udělat z chlapce dalšího bojovníka proti zločinu. A takové chování musí mít následky. A ty následky zde jsou. Po nich ale už se příběh trochu tříští a scenáristé se snažili prezentovat další prvky příběhu a jeho návaznosti na pozdější dění. Tedy do momentu, kdy dojde k brutálnímu činu Two-Face je komiks super. Pak už se začíná trochu tříštit a rozhodně nedojde pořádného naplnění.

Musím ale uznat, že i když nemám postavu Robina nějak moc rád, tak scenáristé Chuck Dixon a Scott Beatty ji napsali tak dobře, že mám i pocit, že by mohl skutečně do Batmanova universa patřit. Jen by to chtělo, aby takový byl psán od začátku a neměl sloužit jen jako postavička, která měla bavit děti. Ale jasně, tohle je komiks, který vychází už téměř osmdesát let, a tak je jasné, že musela mít určitý vývoj, a to jak z hlediska dějového, tak i z hlediska toho, jak se na postavu dívají její tvůrci a redaktoři. Jeho temnější podoba se mil líbí víc. V knize "DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna" je mimochodem krásný kontrast poměrně temného příběhu s kresbou, která sedí k Robinovi, ale přitom nenarušuje vyznění drsných scén. Vlastně je ještě umocňuje. Ten odlišný styl tomu docela sedl. "DC komiksový komplet 24: Robin - Rok jedna" nemusí vyloženě nadchnout, ale myslím, že je to velmi příjemné seznámení s tímhle hrdinou, kterého ne každý musí.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 18: Batman - Smrt v rodině"
"DC komiksový komplet 19: Lex Luthor - Muž z oceli"
"DC komiksový komplet 20: JLA - Země 2"
"DC komiksový komplet 21: The Brave and the Bold - Vládci štěstí"
"DC komiksový komplet 22: Superman - Supermanova smrt"
"DC komiksový komplet 23: Flash - Zrozen k běhu"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"

2017-11-28

#1577: Assassin's Creed 3: Návrat domů - 45 %


Assassin's Creed 3: Návrat domů (Assassin's Creed: Homecoming)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako "Assassin's Creed: Homecoming" v roce 2017. České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 329 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Anthony del Col a Conor McCreery
Kresba: Neil Edwards

"Assassin's Creed 3: Návrat domů" je pokračováním příběhu o tom, jak se Charlotte De La Cruz stala členkou Bratrstva asasínů a ocitla se v nečekaném kolotoči událostí, které ji zavedly do minulosti, i když to jen proto, že Bratrstvo asasínů je schopné se vrátit do minulosti prostřednictvím vzpomínek předků jednotlivých členů. Takže máme za sebou návštěvu v Incké říši, ale také v Salemu v období procesů s čarodějnicemi. Na první pohled super, na druhý pohled to skoro vypadá jen jako vybírání zajímavých období, aby děj nebyl dějově nudný. A platí to i pro knihu "Assassin's Creed 3: Návrat domů", kde se Charlotte ocitne v Itálii v období Michelangela Buonarrotiho.

Tentokrát jsou ale scény z minulosti spíše jen takové okrajové, slouží k tomu, aby se odhalila pravda o jedné ze vzpomínek. Překvapivě došlo k tomu, že v minulosti vlastně není komiks vůbec akční a ani trochu tak nepřipomíná hru, jen v některých panelech se kreslíři snažili vložit nějaké skoky a pády, ale vypadá to celkově tak nějak strojené a jednoduše jako znouzectnost, která se snaží zachránit to, že čtyři sešity, které jsou zde obsaženy, posunou děj skutečně jen o kousek. Na akční komiks je tohle málo. Vlastně jen dojde k prozrazení lokace Erudita a jejich útěku. A to je všechno, víc toho "Assassin's Creed 3: Návrat domů" neobsahuje.

Když si tak čtete knihu "Assassin's Creed 3: Návrat domů", říkáte si, co je na hře, podle které je komiks vytvořen, vlastně tak skvělého. Chtělo by se říct, že to bude ona akce, ale tu komiks nedokázal vstřebat a prezentovat. Je překvapivě ukecaný, a to si přitom postavy zase nemají tolik co říct. Je to zdlouhavé, není potřeba tolik odhalit a navíc to jsou věty, které nejsou nijak zábavné. Vlastně trochu nudí. Pak dojde na chvilkovou akci, děj se natáhne nějakým tím panelem z minulosti a jedinou skutečně dobrou scénou, kterou je vygradování odhalení, co se v minulosti stalo. Bohužel to odhalení, které je očividně vrcholem děje třetí knihy, je průhledné a dojde vám celkem brzy. A pak si řeknete, o co tedy vlastně jde?

A na tohle vám komiks nedokáže odpovědět, protože končí ve chvíli, kdy se Bratrstvo sice zachrání, ale vy máte pocit, že to byla jen krátká epizodka, při které se nic zásadního nestalo. Charlotte se stala důležitým členem, ve třech knihách měla rychlý vývoj, ale akce šla stranou tomu, aby se utvořil její vztah Eruditu. A pak s to všechno uzavřelo v otevřeném konci, u něhož zatím není jasné, jak to bude pokračovat, jestli vůbec. Tohle je opravdu jen komiks, který je určen fandům hry, ale je to jen doprovodný materiál, kterému chybí snaha o pořádný drive, jako kdyby sami tvůrci nevěděli, jak z toho udělat příběh, který by skutečně měl jen smysl. Ale asi šlo jen o to, aby se značka prodávala i na jiném médiu. To se podařilo. A nic moc víc to čtenáři nedává.

Komiks "Assassin's Creed 3: Návrat domů" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Assassin's Creed 1: Zkouška ohněm"
"Assassin's Creed 2: Zapadající slunce"

2017-11-27

#1576: Nakreslila a namalovala Jindřiška - 70 %


Nakreslila a namalovala Jindřiška (Escrito y Dibujado por Enriqueta)
Vydalo nakladatelství Meander v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo v roce 2015 jako "Escrito y Dibujado por Enriqueta". České vydání má 72 stran a prodává se v plné ceně za 148 Kč.
Scénář: Liniers
Kresba: Liniers


Kniha "Nakreslila a namalovala Jindřiška" je druhým komiksem, který vydalo nakladatelství Meander a jejichž tvůrce je Ricardo Liniers, kterého známe především jako autora komiksového stripu "Macanudo". Druhým, o polovinu tenčím sešitem je pak "Velký mokrý balónek", který byl na Comics Blogu již recenzovaný. Ani sešit "Nakreslila a namalovala Jindřiška" není zrovna velkým čtením. To teď myslím, rozsahem, protože to rozhodně neznamená, že by na vás nedokázal zapůsobit. Liniers je autor, který dokáže čtenáře upoutat. A podařilo se mu to i s těmito krátkými komiksy, kdy "Nakreslila a namalovala Jindřiška" na některých stránkách ani nezabírá moc prostoru. Inspirace tohoto komiksu je jasná - Liniersovy dcery a jejich dětské malovánky.

Jindřišku ale každý znáte. Samozřejmě za předpokladu, že jste četli některý díl "Macanuda". Jindřiška je dívenka, která má svého kocoura, jenž se jmenuje Fellini, a také plyšového medvídka, s kterým se celkem normálně baví a který se jmenuje Madariago. Jindřiška se rozhodla, že se dá na uměleckou dráhu a také si vytvoří vlastní komiks. Dostala zrovna nové pastelky, takže se pustí do díla. Součástí knihy "Nakreslila a namalovala Jindřiška" je tedy komiks, který nakreslila Jindřiška, komiks, jenž skutečně vypadá, že je kreslen dětskou rukou, což je takové zajímavé oživení v rámci Liniersovy tvorby, i když to v jeho případě není nic vyloženě nového. Různé styly používá i v "Macanudu".

Komis "Nakreslila a namalovala Jindřiška" je zajímavě hlavně svým stylem a samozřejmě také formou. Část komiksu je kreslena klasicky jako "Macanudo", ale další část je provedena právě jako dětský komiks. Vypadá to jako jednoduchá malůvka, ale Liniers je v tomhle ohledu přece jen trochu dál, protože se snaží stále vyprávět příběh, a to bez ohledu na to, jak je jeho komiks pojat, jak je krátký, jakou má formu. Jasně, že je příběh jednoduchý, ale je na něm krásné to, že je zde propojení s postavou Jindřišky. Ona příběh kreslí, představuje jednotlivé stránky, a pak zase vystupuje do děje ona, kdy se třeba lekne toho, o sama nakreslila, nebo nějakým způsobem komentuje to, co vytvořila. Tohle vede k velmi zábavným situacím, které vyplývají ze situace, ale právě touhle skvělou návazností, ale i vtipností vás dovedou dostat.

Liniers nezklamal ani v případě sešitu "Nakreslila a namalovala Jindřiška", ale rozhodně to není čtení pro každého. Jsem si jistý, že se najedou hlasy, které si řeknou, že za těch pár stránek, které se rychle přečtou, nemá cenu vyhazovat peníze. Myslím si, že je to škoda a špatný přístup, protože tohle je komiks, který vás dokáže zahřát u srdce, je to komiks, který vám dovede ukázat, jak je dětství krásné a jakou energií vás dovedou děti nabít. Tohle je prostě něco nádherného, co musí rodiče potěšit. Za mě je komiks "Nakreslila a namalovala Jindřiška" něčím, co by si měli rodiče koupit se svými dětmi a třeba se inspirovat a nechat děti tvořit, protože jejich fantazie je nádherná. Možná i ony vám vytvoří něco krásného, co vás překvapí a potěší.

2017-11-26

#DP34: Elektra - 80%


Autorem recenze je Daniel Palička.


Scénář: Matt Owens
Kresba: Juann Cabal, Martin Morazzo

Elektru mám hodně rád a mně osobně dost připomíná Catwoman od DC. Sama totiž ne vždy stojí na jedné a té samé straně, měla vztah s Daredevilem a od Catwoman se víceméně liší pouze nezastavitelnou touhou zabíjet. Prostřednictvím dnešní recenze bychom si pověděli o tom, jak dopadla její samostatná minisérie, která začala vycházet díky "Running with the Devil", příběhové linii, která se zaměřovala na identitu Daredevila. Kvůli "Running with the Devil" začaly vycházet 3 minisérie s cílem zaměřit se na určité postavy spjaté s Daredevilovu mytologií - "Bullseye", "Elektra" a "Kingpin". Na Bullseye jsme se již podívali, takže se tentokrát zaměříme na Elektru. Nemusíte se bát, Kingpin také přijde na řadu. Předem by se taktéž hodilo upozornit na to, že "Elektra" podobně jako "Bullseye" funguje samostatně, takže pokud chcete, můžete si tuto sérii přečíst, i když jste nikdy před tím neměli možnost seznámit se se samostatnou řadou této antihrdinky. 

Příběh se odehrává v jednom kasinu, do kterého si Elektra zkusí zajít, snad aby zkusila své štěstí ve hře. Po pár minutách si najde kamarádku s fialovými vlasy, která se dostane do problémů. Elektra nakonec bude muset zachránit svou novou přítelkyni co nejdříve, protože na celé kasino dohlíží jeden z nejstarších a nejbizarnějších nepřátel X-Menů - Arcade. Ten si tentokrát přichystal novou hru, v níž půjde mnoha lidem o život. Ano, zápletka zní dost podivně a určitě si říkáte, proč čist minisérii, ve které musí daredevilovská antihrdinka bojovat s x-menským nepřítelem. Je to dosti jednoduché, všech pět čísel totiž po stránce scénáře působí čtivě a nenajdete zde místa, kde by tempo bylo pomalejší. Příběh rychle plyne, což je způsobeno obrovským množstvím akčních scén. Akce jako taková je nakreslena poměrně dobře a scény s Elektrou vás budou bavit. Mě osobně nejvíce zaujala scéna ve sprše, která mi přišla zajímavá. 

Matt Owens se na rozdíl od jiných scénáristů, kteří na Elektře pracovali, rozhodl, že kromě vážných scén nám čtenářům nabídne také vtipné pasáže s různými referencemi na popkulturu. Některé odkazy byly neuvěřitelně vtipné, jiné zase zbytečně překážely v ději. Styl vyprávění mi tedy moc nevadil, ale rozhodně není nutné dávat do každého sešitu aspoň pět různých referencí. Záporák Arcade mi přišel zvláštní a ze začátku mi v příběhu neseděl. Ovšem pak dojde na druhou polovinu děje a tam už mě tento zločinec bavil. 

O kresbu se z větší části postaral Juann Cabal. Martin Marozzo fungoval pouze jako pomocník pro jeden sešit. Styl kresby se pro účely tohoto komiksu hodil, někdy dost připomínal styl Franka Cho kvůli typickým znakům (postavy jsou uhlazené a mají jasně dané emocionální rysy, barvy jsou co nejvíce výrazné a u mnohých postav jdou vidět různé drobné detaily). Kresbě ovšem musím vytknout jednu věc, některé obličeje působí podivně a tváře nepůsobí přirozeně. Oči totiž mnohdy nejsou nakresleny dobře a ústa občas vypadají zvláštně. I přesto mě Juann Cabal dokázal zaujmout, takže ve výsledku bych kreslířský styl viděl převážně pozitivně.


Pokud máte rádi Elektru, tak si zkuste tuto minisérii přečíst. Upozorňuji vás ovšem na to, že ne všechno by mohlo sednout každému. Pokud chcete vážnější příběh na úrovni Franka Millera, tak ten tady nehledejte. Jestli ovšem hledáte zábavnou akční jízdu s různými popkulturními odkazy, "Elektru" od Matta Owense si přečtěte.

2017-11-25

#DP33: Ultimátní komiksový komplet 134: Fantastic Four - Voyagers - 40%


Ultimátní komiksový komplet 134: Fantastic Four - Voyagers
Vydalo Hachette Fasciolli jako 134. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”. Původně vyšlo jako čísla 1 až 8 čtvrté řady série "Fantastic Four" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v únoru 2017. 

Scénář: Matt Fraction 
Kresba: Mark Farmer

Autorem recenze je Daniel Palička.

Upřímně, už od počátku třetí řady projektu "Ultimátní komiksový komplet" jsem doufal, že zde nebudou špatné komiksy. Mnozí scénáristé totiž ví, jak příběhy srozumitelně psát a kreslíři dokážou pomocí svého osobitého stylu nakreslit dost kvalitních panelů. Jenže co se nestalo, přečetl jsem "Avengers" a "New Avengers" od Jonathana Hickmana, což byly absolutní hromady odpadu. Říkejte si co chcete, Hickman tyto dva týmy psát neumí. Každopádně, po přečtení knihy "Ultimátní komiksový komplet 134: Fantastic Four - Voyagers" nevím, co dodat. Matt Fraction dokázal napsat ještě větší odpad, ale to předbíhám. 

Nejdříve by bylo dobré si říci, co předcházelo událostem tohoto komiksu. Nemusíte vědět, díky čemu mají jednotliví členové Fantastic Four nové bílé uniformy. Ještě před Fractionem psal tento čtyřčlenný tým již zmíněný Jonathan Hickman. Mnozí fanoušci ho považují za toho nejlepšího autora, který kdy psal komiksy této hrdinské čtyřky. Jeho nezmiňuji jenom tak, jelikož v čísle 587 hlavní série tohoto týmu došlo k hrdinskému obětování Johnnyho Storma alias Human Torche při bitvě v Negativní zóně. Tato smutná událost ovlivnila celý tým. Jakožto nového člena do týmu pozvali Johnnyho dlouhodobého kamaráda Petera Parkera, kterého znáte pod přezdívkou Spider-Man. Ten nabídku přijme a nastávají změny. Tým dostal nové jméno, Future Foundation. Jednotliví členové začali nosit bílo-černé kostýmy, přičemž si do týmu začali zvát nejchytřejší děti světa nejenom lidského původu. 

Čas plynul, přišel rok 2012. Po události "Avengers vs. X-Men" přišlo "Marvel NOW!", díky kterému začaly vycházet 2 úplně odlišné série této superhrdinské rodiny - "Fantastic Four" a "FF". Byly sice mezi nimi rozdíly, ale jedna věc byla stejná. Scénář k sériím psal Matt Fraction. Toho můžete znát zejména kvůli jeho uznávané sérii "Hawkeye" (prvních pět čísel bylo v knize "Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"). My si nyní něco málo řekneme o první zmiňované řadě týmu "Fantastic Four". O co v ní jde? Reed Richards při misi bude zraněn. On sám si zranění zkoumá, přičemž zjišťuje, že pomalu a jistě ho zabijí jeho vlastní buňky. Aby nevzbudil mezi ostatními paniku, rozhodne se uspořádat rodinný výlet do vesmíru. Díky tomu bude mít čas, jenž využije jak pro zkoumání ve své laboratoři, tak pro komunikaci s ostatními.

Fractionův "Hawkeye" podle mě nebyl špatný. Nepovažuji ho sice za převratné dílo, ale rozhodně byl povedený. Jenže co "Fantastic Four"? První dvě čísla byla dobrá. Jenže pak přijde třetí a kvalita jde razantně dolů. Kresba by ještě ušla. Ano, rozhodně bych Marka Farmera neřadil mezi mé oblíbené kreslíře. I přesto mi jeho styl nevadil. Jedinou výtku bych měl u očí, protože mnohdy mi přišlo, že Farmer přehnaně zvýrazňuje oční bulvy. Mohl bych něco málo říci k charakterům? Byly nevýrazné, špatně napsané a absolutně nudné. Sympatický mi ze všech přijel jedině Thing. Ten zde totiž má svoji zajímavou dějovou linku. Ostatní zde jsou ploché figury. Něco málo v příběhu dělají, jenže většinou jsou to hlouposti. Navíc, vzájemné vztahy byly také nic moc, což je dost škoda, jelikož Fantastic Four sází právě na vztahy mezi jednotlivými hrdiny.

Příběh raději nebudu komentovat. Veskrze zde sledujete neustálé cestování na různorodé planety (mnohé vám přijdou velmi zvláštní). Ty bohužel taky nedokážou zaujmout. Nejhůře na vás bude působit planeta připomínající Řím za vlády Julia Caesara. Na druhou stranu, oceňuji originalitu. Přece jenom, takové planety ne vždy můžete uvidět v komiksech od Marvelu. Na závěr bych zmínil ještě nějaké ty plusy, abyste neříkali, že čistě kritizuji. Jak jsem již zmínil, Ben Grimm (neboli Thing) zde má dost povedenou příběhovou linku. K tomu zde také je sešit číslo 8. Ten totiž Fraction napsal výborně. Nevím proč, ale když píše jednu postavu místo týmu s vícero členy, tak umí lépe podat příběh. Kresbu jsem již zmiňoval a originalitu planet taktéž. To znamená, že nyní si shrneme mé pocity.

Matt Fraction mi ukázal, jak může být moderní komiks napsán hloupě. Nezajímavý příběh, špatné charaktery, originální, ale zároveň nevyužité planety. Kvůli tomu všemu komiks "Ultimátní komiksový komplet 134: Fantastic Four - Voyagers" není ani průměrný. Za sebe říkám, že tohle byl nejhorší samostatný zážitek s tímto týmem, který jsem v rámci projektu "Ultimátní komiksový komplet" podstoupil.

Na Comics Blogu najdete recenzi na komiksy:
"Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers"
"Ultimátní komiksový komplet 122: Uncanny Avengers - The Red Shadow"
"Ultimátní komiksový komplet 123: Hawkeye - My Life as a Weapon"
"Ultimátní komiksový komplet 124: All-New Ghost Rider - Engines of Vengeance"
"Ultimátní komiksový komplet 125: Avengers - Avengers World"
"Ultimátní komiksový komplet 126: Silver Surfer - New Dawn"
"Ultimátní komiksový komplet 127: Nova - Origin"
"Ultimátní komiksový komplet 128: New Avengers - Everything Dies"
"Ultimátní komiksový komplet 129: Superior Spider-Man - My Own Worst Enemy"
"Ultimátní komiksový komplet 130: Thor: God of Thunder - The God Butcher"
"Ultimátní komiksový komplet 131: Infinity, Part One"
"Ultimátní komiksový komplet 132: Captain America - Castaway in Dimension Z"
"Ultimátní komiksový komplet 133: Infinity, Part Two"

2017-11-24

#1575: Naruto 19: Následnice - 75 %


Naruto 19: Následnice (綱手の決意!!)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako kapitoly 163 až 171 v sérii "Naruto" (japonsky ナルト) souborně v roce 2003 u Shueisha, Inc. České vydání má 190 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Masaši Kišimoto
Kresba: Masaši Kišimoto

Na dlouhou dobu jsem nechal sérii "Naruto" spát a nečetl jsem další díly. Tohle se ale pokusím napravit a dostat se až k aktuálnímu číslu. Doteď je venku celkem třicet pět čísel, takže mám rozhodně co dohánět. Jsem v podstatě skoro jen v polovině toho, co zatím vyšlo česky. Ale to se všechno dožene. Hlavně proto, že série "Naruto" rozhodně stojí za to. Ze začátku jsem se do ní nemohl dostat, přišla mi dětinská a místy taková pořád je, ale rozhodně to neubližuje příběhu, který je v posledních číslech drsnější a drsnější. Ale jak říkám, jsem teprve u dílu 19 a v dalších dílech se mohlo stát cokoli, což mnozí z vás jistě dávno vědí. Tak snad se na vaši úroveň dostanu co nejdříve, protože Masaši Kišimoto s Narutem dělá věci, které prostě baví. Od hloupého prosťáčka, kterým Naruto pořád tak trochu je, se dostal do pozice někoho, s kým se prostě musí počítat.

Myslím, že kniha "Naruto 19: Následnice" je krásnou ukázkou toho, že Naruto skutečně není jen frackovitou postavou, ale má svůj vývoj, i když si svoje základní vlastnosti neustále ponechává. Ale možná z něj skutečně jednou bude hokage, jak si sám přeje. Po přečtení knihy "Naruto 19: Následnice" budete mít pocit, že by to skutečně šlo. Ale to je ještě daleká cesta a já jsem sám zvědavý, kam se v celé sérii, která nakonec čítá sedmdesát dva knih (ano, v českém vydávání budeme za chvíli v polovině), Naruto dostane. Nyní se konečně dostal k tomu, že poznává, kdo je tu hlavní záporák. A navíc se mu bude muset postavit. Oročimaru se sice jeví jako zraněný, skoro vyřazený, ale s tímhle démonickým ninjou to rozhodně tak jednoduché není.

Oročimaru dal nabídku Cunade, další z Legendární trojky. Skoro by se chtělo říct, že to je nabídka, která se neodmítá. Cunade má dvě možnosti. Buď se stane hokage a postaví se tak Oročimaruovi, anebo se postaví na jeho stranu a nechá ho být, což jí vynese odměnu, po které touží ze všeho nejvíc - znovu se dotknou svých milovaných, nyní bohužel mrtvých. A tady Masaši Kišimoto ukazuje, že docela dobře dovede hrát s city a není zbytečně patetický, naopak je uvolněný a s postavami hraje tak, aby vás jejich osudy dovedly strhnout. Někomu budete fandit, někoho budete nesnášet, s někým se budete smát, u chování jiného budete tajit dech, protože se budete bát, jak to s ním nebo s ní dopadne. Ano, k těmhle postavám už jste si dokázali vytvořit vztah a zajímají vás jejich osudy. Tohle je rozhodně dobrá ukázka Masašiho vypravěčských schopností.

Masaši Kišimoto popisuje v knize "Naruto 19: Následnice", jak zápasil s tím, že se chtěl stát mangakou (profesionálním tvůrcem mangy), jak náročné to bylo, jak si po škole přestal věřit, protože to najednou nebylo tak jednoduché, jak si myslel, když už vyhrál nějakou tu cenu, ale nakonec se něco zlomilo. Bylo to pílí a úsilím. A jak se ukazuje, v jeho případě se to vyplatilo. Prošel si docela náročnou cestou, ale šel si za svým snem, což znamenalo i mnoho kompromisů. Ale "Naruto" je série, která oslovila masy, a tak asi může říct, že se jeho sen splnil a on se skutečně mangakou stal. "Naruto 19: Následnice" je dobrou částí příběhu, a to i přesto, že jsem měl pocit, že některé pasáže zbytečně zlehčují dění. Ale "Naruto" není primárně pro dospělého čtenáře, takže se s tímhle zlehčováním smířím. K charakteru postavy Naruta to sedí.

Komiks "Naruto 19: Následnicezakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:

2017-11-23

#1574: Tomb Raider Archivy S.2 - 60 %


Tomb Raider Archivy S.2 (Tomb Raider Archives Volume 2)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2017. Vyšlo původně jako čísla 16 až 24 a 26 až 34 série "Tomb Raider" v letech 2001 až 2003. Souborně vyšlo v roce 2016. České vydání má 496 stran a prodává se v plné ceně za 1 300 Kč.

Scénář: Různí
Kresba: Různí

Po knize "Tomb Raider Archivy S.1" vydalo Comics Centrum celkem brzy knihu "Tomb Raider Archivy S.2", která je další obrovskou bichlí, jíž se nevyplatí číst vleže v posteli, protože by se vám mohlo stát, že vám kniha přistane na obličeji, což by rozhodně nebylo milé pohlazení. Je to kniha velká a pořádně těžká, nejspíš jeden z největších a nejtěžších komiksů, které se vám kdy dostanou do ruky, alespoň v českém vydání. Vsedě, když kniha leží na stole, se ale dá číst celkem dobře, takže si můžete naplno užít parádně velký formát, kde skutečně vynikne každá ilustrace. A nutno říct, že Lara Croft v sexy pózách rozhodně za ten velký formát stojí. Kreslíři tohle věděli a mnohdy jen její sexy póza zabírá celou stránku.

Je vidět, že v komiksu skutečně šlo hodně o to, aby se zde Lara co nejčastěji a co nejnesmyslněji objevovala v takových situacích, kdy na ní máte chuť, a to i přesto, že se právě nachází v ohrožení života. Jako fajn, proč ne, ale to by tímhle způsobem nestačilo Laru nakreslit na obálku a uvnitř se soustředit jen na příběh? Osobně bych tohle docela uvítal. Přece jenom jsem asi více vysazený na příběh než na sexy vyznění, i když to mi vyloženě nevadí. Jenže u Lary mám prostě pocit, že příběh šel až moc stranou a tvůrci se soustředili jen na to, že se komiks bude prodávat proto, že nadržení náctiletí fandové chtějí slintat nad kozatou kočkou. A ano, podle všeho jim jejich marketingový tah vyšel.

Příběhy, které jsou obsaženy v knize "Tomb Raider Archivy S.2", se dle mého svou kvalitou nějak zásadně moc neliší od toho, jak byly vedeny příběhy, které jsou v knize "Tomb Raider Archivy S.1". Navíc se zde dostanete do bodu, kdy najednou nebudete vědět, co se stalo. To je spojeno s příběhem "Propast". Ale jsou v něm alespoň nějaké náznaky toho, co se vlastně stalo a že Lara zasáhla i do příběhu jiných komiksů. Skoro by se chtělo tvrdit, že je zde nějaká návaznost, a musí se tomu nechat,že trochu jí zde je. Hlavní linie se točí kolem Vymese, nepřítele, který chce Laru dostat, protože sám něco potřebuje. Příběh se jeví jako důležitý, má své následky, ale pak následuje další povídka, která tam ty návaznosti nemá. Tohle je velká škoda, protože by se komiksu hodilo, kdyby byl spíše ságou, která na sebe v jednotlivých částech navazuje, než rozdělenými povídkami, které mnohdy nemají kromě Lary nic společného.

Kniha "Tomb Raider Archivy S.2" je sbírkou pro fajnšmekry, sbírkou, která je určená pro fanoušky Lary. Také je určená lidem, kteří nechtějí nic komplikovaného, nechtějí příběhy, kde musí hodně přemýšlet, ale chtějí se jenom bavit, chtějí koukat na sexy ženu, jež řeší různé dobrodružné případy, které nejsou nijak moc komplikované, moc nemoralizují, ale prostě mají pořádný drive. "Tomb Raider Archivy S.2" tak nabízí v podstatě to samé jako kniha "Tomb Raider Archivy S.1". Není to vyloženě špatné, ale mě to prostě nějak nestačí. Přijde mi to místy až moc jednoduché. "Tomb Raider Archivy S.2" obsahuje komiksy, které jsou hlavně na efekt. A že se postavy různě zjevují a mizí, to k tomu prostě paří.

Knihu "Tomb Raider Archivy S.2" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Tomb Raider Archivy S.1"

2017-11-22

#DP32: Batman: It’s Joker Time - 30%


Autorem recenze je Daniel Palička.

Scénář: Bob Hall
Kresba: Bob Hall 

Co to jako bylo?! Raději bychom měli začít postupně. Víte, Batmana považuji za jednoho z nejlepších hrdinů, kteří byli kdy vytvořeni a Jokera sice nemám zařazeného do mého seznamu nejoblíbenějších záporáků, ale komplexnost jeho charakteru se mi vždycky líbila. Joker navíc vyniká na rozdíl od jiných zločinců zejména jednou významnou vlastností, dokáže skvěle doplnit charakter hlavního hrdiny, kterým je v tomto případě Batman, díky čemuž se mi tento padouch líbí ještě více. Byl jsem proto zvědavý, jakým způsobem se autor Bob Hall vypořádá s krátkou sérií, která se co nejvíce zaměřuje na tohoto klaunského prince zločinu. Jak si můžete všimnout podle mého procentuálního hodnocení, tak já jsem ze série "Batman: It’s Joker Time" nadšený nebyl. 

Začnu příběhem, který prozrazuje první vážný problém - je neskutečně zvláštní, mnohdy dokonce vůbec nedává smysl. Jde v něm o to, že Joker nám vypráví o svém účinkování v televizi. Tady by bylo ještě všechno v pořádku, ovšem poté přijde vyprávění samotné, které je jednoduše podivné. Samotný děj začíná v Arkham Asylum, kde Joker musí neustále v jedné uzavřené místnosti sledovat televizní pořady, jelikož to podle všeho je ideální trest pro zločince. Nebyl by to však náš zločinecký klaun, kdyby pomocí jednoduchého triku neutekl. Ihned nato ho začnou pronásledovat speciální jednotky spolu s Batmanem, kteří ho samozřejmě nechytí. Namísto toho Jokera najde televizní moderátor, který uvádí pořad, v němž si povídá s bezdomovci na ulici. Při rozhovoru narazí na našeho klauna, který sedí na zemi a nic neříká. Reportéra nakonec napadne neskutečný nápad, Jokera zločince zajme, dá ho do svého vlastního reportážního auta a doveze ho do budovy televizní stanice Goth TV, aby se domluvil na tom, zda může být jeden z nejnebezpečnějších zločinců v Gothamu využit pro jeden pořad. Ano, pokud jste se již na začátku mého vyprávění ptali sami sebe, proč tento komiks nedává smysl, tak se vám vůbec nedivím. I já jsem si totiž několikrát během čtení říkal, jestli tohle autor myslel vážně. 

Celkově bych se díky tomu dostal k dalšímu výraznému negativu. Vy jako čtenáři nebudete chápat mnoho věcí, které se stanou během průběhu celého dění. Není to způsobeno tím, že byste neměli dostatečný prostor pochopit jednotlivé věci, to určitě ne. Spíš bych problém viděl v nelogičnosti celkového scénáře. Najdou se zde místa, jež totálně postrádají logiku a komiks dokonce obsahuje vysoce hloupé momenty. Jmenovitě bych zmínil ten, při kterém Joker jenom tak tancuje na budově. Budova je obklíčena speciální jednotkou a připravuje se na jeho sestřelení. Všichni lidé ze speciálních jednotek jsou připraveni k výstřelu, ovšem poté na scénu přijde jeden člen komanda, který řekne, že by měli počkat na Batmana ještě předtím, než nějak zareagují. On k nim totiž zatím ještě nestihl dorazit ve svém Batmobilu. Všichni tedy čekají, načež velitel speciální jednotky s vousem a brýlemi zareaguje a na budovu hodí granát, protože ho to čekání neskutečně unavuje. Co se ale nestalo, ihned na to přijede Batman a všem oznamuje, že jede na parkovací rampu v budově. Ovšem ihned na to granát exploduje a celá budova bude zničena. Prostě cože?! Takových zvláštních momentů se při čtení najde mnohem více. 

S charaktery to o moc lepší není. Hlavní hvězda celého komiksu neustále mění své chování. Nejdříve z něj je komediant, poté šílený psychopat, posléze televizní zabiják a následně podivný blázen. Jen tak mimochodem, mezi těmito čtyřmi druhy charakterů se neustále střídá, kvůli tomu vám Joker bude připadat jako šíleně podivně napsaná postava, někdy vás dokonce bude při čtení iritovat kvůli svým různým myšlenkám. Batman v tomto komiksu sice není tak často, ale i přesto bude mít dopad na hlavní dějovou linii. Za sebe můžu říci jedno, vůbec se mi nelíbil styl psaní. Batmana si většinou představuji jako geniálního hrdinu s promyšlenými plány a co nejvíce komplexními dialogy. "Batman: It’s Joker Time" nám místo toho ukazuje netopýřího ochránce Gothamu, jenž ze své pusy vypouští celkem obyčejné a nicneříkající věty. Navíc, během jednoho momentu odpoví na otázku otázkou, což by se normálně nestalo. Občas také na scéně uvidíme Alfreda, ten ovšem dopadl z hlediska charakteru katastrofálně. Vážně si mám Alfreda představit jako hubeného povaleče, který sleduje televizi? Určitě ne. Následně tady máme reportéry z televizní stanice Goth TV, o nichž raději nebudu nic psát, ti totiž byli neskutečně špatní.

S negativy budu ještě pokračovat. Scénář totiž mohl být kratší, velké množství pasáží bylo zbytečně dlouhých, některé dokonce zdržovaly děj (kupříkladu celá pasáž v Egyptě se do příběhu vůbec nehodila). Abych nezapomněl, musím taktéž zmínit příšernou kresbu. Barvy by byly ještě celkem dobré, ale pak tady máme ten zbytek. Špatně vykreslené postavy, podivné obličeje, prostředí s malými detaily, minimální snaha o jakékoliv zpestření scén. To všechno kazí dojem z kresby. 

Určitě si teď říkáte, zda tento komiks má nějaká pozitiva. Má, ale není jich moc. Opravdu musím ocenit scény z Jokerovy minulosti, ty byly dobré. Sice nemusí sedět každému, jenže podle mě byly pěkně zpracované. Zároveň také musím pozitivně hodnotit některé zajímavé momenty s klaunským princem zločinu. Některé nebyly úplně špatné. To by ovšem bylo z pozitivních prvků vše. 

"Batman: It’s Joker Time" nebyl nejlepší komiksový zážitek. Jestli hledáte neuvěřitelně špatné komiksové dílo, tak si "Batman: It’s Joker Time" zkuste přečíst, protože tak špatné komiksy často nenajdete. Bobe Halle, gratuluji ti k vytvoření jednoho z nejhorších batmanovských příběhů historie.

#1573: Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor - 60 %


Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor (Thor)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako "Journey Into Mystery 83" a jako čísla 80 až 85 série "Thor" (vol. 2) v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Larry Lieber, Michael Avon Oeming, Daniel Berman
Kresba: Jack Kirby, Andrea Di Vito

V první řadě je docela fajn, že se nám zde představuje Thor ve svém úplně prvním příběhu, který se objevil v komiksu "Journey Into Mystery 83", což na první pohled není série, která by byla primárně věnována jen jemu, i když si ji se svým světem pro sebe nakonec uzurpoval. Na jednu stranu je to fajn, na druhou stranu zde hned u vidíte, jak byla postava Thora celkem špatně navržena. Jednalo se o klasický model, kdy sledujeme obyčejného člověka, tím je Donald Blake, doktor, který má svoje vlastní zdravotní problémy. Rozhodně není pohyblivý jako nějaký superhrdina. Ale má to štěstí, že najde tajemný předmět - náhodou a v divném příběhu - který mu umožňuje se proměnit v Thora. V "Journey Into Mystery 83" není jasné, jestli se jedná o jeho druhou identitu, proč na sebe bere podobu Thora, jestli je Thorem, nebo co. Stan Lee dal klasický námět a jeho bratr Larry Lieber napsal standardní příběh.

"Journey Into Mystery 83" zachraňuje vlastně jen kresba Jacka Kirbyho, která je překvapivě nejzajímavější tím, že dostala moderní kolorování, které jí sakra sluší. Osobně Thora jako komiksovou postavu moc nemusím, protože prznění mýtů mi zde přijde až neúměrné. Ale fajn, do Marvel Universe patří, má zde svoje místo. Navíc jsem byl docela zvědaví na to, jak se tvůrcům podařilo napsat příběh "Thor: Ragnarök", který v současné době běží i v kinech a rozhodně se jedná o podívanou, která je zábavná a překvapivě docela chytrá. Mezi komiksem a filmem je možné hledat určité spojitosti, ale přece jen se jedná o dva dost různé příběhy. A nemyslím si, že by to bylo k neprospěchu věci, jen ten filmový zážitek bude o něco větší. Hlavně proto, že v komiksu bylo možné otevřít dveře pro další velký příběh s různými následky. Ten filmový přece jen bylo nutné uzavřít trochu víc.

Na hlavním příběhu knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor" mi vadilo především to, že se jedná o příběh, který je vyprávěn místy hodně skokově, kdy skoro máte pocit, že vám něco uniklo. Ty skoky jsou zde někdy takové, že si prostě nejste jistí, jestli se mezitím nestalo něco, co bylo pro příběh docela důležité. Nejspíš ne, protože celkový smysl vám nějak moc neunikne, ale stejně jsem měl pocit, že plynulost vyprávění rozhodně není taková, jak bych si představoval. Na druhou stranu se příběhu "Ragnarök" musí nechat, že se mu daří zachovat onen mytologický ráz a místy máte skutečně pocit, že by se mohlo jednat o příběh, který vychází z tradic nordických kultur. Tohle se třeba do prvního příběhu s Thorem v takovém míře přenést nepodařilo, i když to byli stále Lee a Kirby, kdo dali ten správný mytologický základ Thorovu působení v Marvel Universe, jak jsme se mohli přesvědčit v knize "Ultimátní komiksový komplet 86: Thor - Příběhy z Asgardu".

Na jednu stranu se mi hlavní příběh v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 32: Thor" líbil právě v tom, jak je mytologicky pojatý a jak má fatální následky, které jsou ale relativně domnělé. Na druhou stranu se mi nelíbí, že je to vyprávěno s menším citem pro příběh, spíše šlo o to zaznamenat epochální události, ke kterým v Asgardu došlo. Kdyby to byl skutečně příběh, kterým všechno končí, nebylo by to až tak zlé, navíc je zde - stejně jako v Ragnaröku podle severských bájí - určení toho, že ani s koncem nic nekončí, ale nejsem si jistý, jestli by tak obrovská událost jako Ragnarök měla pokračovat tím, že se vše vrátí vlastně do starých kolejí a k vyloženě zásadním následkům nedojde. Jasně, chce to čas, až se všechno vrátí, ale v komiksech to tak funguje. Alespoň v těch od Marvelu a DC. Ale na to jste si nejspíš už zvykli. Já pořád nějak ne...

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 10: Captain Marvel"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 11: Fantastic Four"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 12: X-Men"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 13: Black Widow"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 14: Strážci galaxie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 27: Scarlet Witch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 28: Iron Fist"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 29: Blade"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 30: Inhumans"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 31: Beast"

2017-11-21

#1572: World of Warcraft 3 - 65 %


World of Warcraft 3 (World of Warcraft: Book Three)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 15 až 21 série "World of Warcraft". Souborně v originále komiks vyšel jako "World of Warcraft Book Three" v roce 2014. České vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Walter Simonson a Louise Simonson
Kresba: Mike Bowden

Je docela fajn, že se pro "World of Warcraft" komiks podařilo najít člověka, který docela dlouho psal třeba i Thora a přivedl do něj zajímavé postavy, nemluvě o tom, že z něj udělal právě spíše fantasy/sci-fi než klasický superhrdinský komiks, i když ten náběh u Thora byl od začátku a autoři po Stanu Leem k němu směřovali více a více. Mimochodem, Walt Simonson je ten člověk, který Thorovi dal tu podivnou postavu, která se jmenuje Beta Ray Bill, jenž se Thorovi podobá, ale prostě nikam pořádně nezapadá. A právě to z ní podle mě dělá postavu tak zajímavou. Ale jsme u knihy "World of Warcraft 3", kde mohl Walt i se svou ženou Louise využít svou náklonnost k fantasy světům v plné míře. A co si budeme povídat, do jisté míry se mu to povedlo, i když mám pocit, že něco vyloženě epického úplně nezvládá.

Svět Warcraftu na tom není v současné době moc dobře. Lidé jsou stále znesvářeni s orky, což je celkem logické, ale jsou zde snahy vyjednávat, které jsou neustále někým sabotovány. Jako kdyby se někdo snažil nesvár mezi rasami jen stále více a více přiživovat. Naštěstí jsou zde tací - v podstatě hlavní hrdinové komiksu - kteří se snaží o to, aby mír vznikl. Jenže to nebude tak jednoduché. Překvapivě se ale ukazuje, že ten mír mezi lidmi a orky by mohl vzniknout jako druhotný výsledek jiného konfliktu, který se na rasy blíží. Něco velkého přichází, ale je to něco, co naplno nepropukne v této třetí knize. Je zde jen náznak a první ukázka toho, kdo je v pozadí. Kladivo soumraku nebude jen malá, slabá skupina, bude v tom něco více. A s těmi nemrtvými to také nebude tak úplně jednoduché.

Jak jsem řekl, Walt Simonson úplně nezvládá nějaké velké epické bitvy, což se ukazuje především ve chvíli, kdy se dostanou ke slovu nemrtví a má dojít k napadení různých míst ve světě Azerothu. Najednou ty bitvy vůbec nejsou epické, a i když končí tak, aby to bylo ku prospěchu rozvoje příběhu, stejně budete mít pocit, že to nemá tu správnou šťávu, že tam něco chybí a že se tvůrci raději vykecávají, než aby předvedli nějakou skutečně pořádnou bitvu v duchu klasického "Warcraftu". Asi je to tím, že "World of Warcraft" je hra zaměřená spíše na jednotlivce a malé skupiny, než na skutečně obrovské armády, jako tomu bylo u původní strategie. A samozřejmě, komiks musí ctít předlohu a příběh, který se objevuje ve hře. Stejně si ale myslím, že komiks mohl být o něco rozmáchlejší v místech, kde to děj dovoluje.

Musím říct, že i když se mi první dvě knihy zamlouvaly trochu více, "World of Warcraft" nic neztrácí na docela dobrém rozvíjení příběhu, jsou zde postavy - i když je jich už trochu moc a vizuálně se dokážou celkem snadno splést, nejen u orků, al i u lidí - které vás dovedou zaujmout, a jsou zde zvraty, které nejsou špatné. Pokud máte rádi hru "World of Warcraft", je komiks rozhodně skvělým doplněním, které vás přenese k příběhu, který znáte, na místě, která jsou vám známá. A pokud hru od společnosti Blizzard nehrajete, myslím, že i tak si komiks budete schopni užít a budete docela zvědaví na to, jak to ve čtvrté knize pokračuje. A vlastně i nějakým způsobem končí, protože to je poslední kniha série. I díky tomu si myslím, že Walt epické příběhy nezvládá, protože tohle prostě nebylo možné tak rychle ukončit. Třeba budu ale překvapen.

Komiks "World of Warcraft 3" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"World of Warcraft 1"
"World of Warcraft 2"

2017-11-20

#1571: Klášter Nejsvětějšího srdce - 70 %


Klášter Nejsvětějšího srdce
Vydalo nakladatelství Meander v pevné vazbě v roce 2017. Vydání má 76 stran a prodává se v plné ceně za 368 Kč.
Scénář: Štěpánka Jislová
Kresba: Štěpánka Jislová

Štěpánka Jislová rozhodně není na české scéně neznámá a kromě toho, že se objevila v některých "Vějířích" a v některých magazínech "Aargh!", tak má za sebou i komiks "Češi 1938: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi", který rozhodně patří mezi ty dobré, které v sérii vznikly. Tentokrát ale Štěpánka Jislová prezentuje něco delšího, co je jejím autorským dílem, protože si sama vytvořila scénář. Že se postarala o kresbu, je asi celkem jasné, protože je to právě kresba, kterou primárně studovala, a to na Fakultě designu a umění na Západočeské univerzitě. Vysokou školu nezmiňuji jen náhodou, protože komiks "Klášter Nejsvětějšího srdce" byl původně vytvořen jako bakalářská práce právě na této fakultě.

"Klášter Nejsvětějšího srdce" je originální komiks, který má na první pohled trochu specifické žánrové zařazení. Už ale z obálky na vás dýchne pocit, že tohle nebude nějaké historické vyprávění, i když se většina dění odehrává v nějakém klášteře a převážně se zaměřujeme na mnichy. Proč ale mniši nosí plynové masky, že jo? Komiks v sobě určitě má prvky sci-fi, má v sobě prvky historického příběhu, má v sobě prvky psychologie, možná i trochu fantastiky je v tom možné hledat, ale především to v sobě má i prvky až hororového dramatu. Když budete číst komiks "Klášter Nejsvětějšího srdce", není to vyloženě depresivní příběh, protože on má určité pozitivní konotace ve svém závěru, ale přesto vás zaujme, že je to příběh, který zbytečně nenarušuje humor.

Ocitáme se v klášteře, kde sledujeme mnichy při práci. Modlí se, pracují, spí. Když pracují, tak venku, kde je potřeba mít plynové masky, protože by mohli být ovlivněni tajemnou mlhou. Trochu tady hapruje to, jestli se mlha nedostane i do kláštera, protože kláštery mi nikdy nepřišly jako těsnící budovy, ale budiž, ono je v příběhu více nedostatků, které vám budou trochu děj kazit. Třeba to, jaká je vlastně celá myšlenka a že je zvláštní, jak se ji snaží bránit před mnichy, kteří ani nevědí, co dělají. Ale dobře, pokud bylo účelem autorky ukázat i nesmyslnost dogmatu, především církevního, ale nejen toho, tak se to podařilo. Ano, pod patronací církve je mnohdy třeba plnit příkazy, které nejsou vždy smysluplné a někdy hodně ubližují.

I když má děj nějaké svoje nedostatky, je to především kresba, díky které je tenhle komiks zajímavý. Předvede vám to obálka, ale teprve když knihu otevřete, budete jen zírat, jak je Štěpánka Jislová zajímavou a vykreslenou autorkou. Nemá ještě jednotný styl, jsou tam patrné různé vlivy, ale to vůbec není na škodu, protože třeba z erotické scény na mě dýchnul Egon Schiele, kterého mám osobně velmi rád. Štěpánka ale nezvládá jen figury, její stavby jsou nádherné, její krajiny na vás najednou dýchnou tak krásnými barvami, že jen budete zírat. Ale ono je to spojeno s příběhem a tím, co má říct. O to je použití barev silnější a smysluplnější. Mimochodem dokáže skvěle vyprávět bublinami i beze slov. Štěpánka Jislová převedla velmi dobrou práci a já jsem zvědavý, jak se jí bude dařit dál.