2017-08-31

#1514: Gaza: Poznámky pod čarou dějin - 100 %

Gaza: Poznámky pod čarou dějin (Footnotes in Gaza)
Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2010. Původně v této podobě vyšlo jako "Footnotes in Gaza" v roce 2009. České vydání má 432 stran a prodává se v plné ceně za 590 Kč.
Knihu koupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Joe Sacco
Kresba: Joe Sacco

Joe Sacco je jedním z těch autorů, kteří se snaží zachytit historii a současnost v takových barvách - respektive v takové černé a bílé - které jsou živé a které se nebojí jít k meritu věci, jenž je někdy honě nepěkný. Jednoduše se nebojí říct to, co někteří nechtějí slyšet a co někteří budou označovat za lži. Zachycení toho, co je vlastně pravda, to je mimo jiné také smyslem komiksu "Gaza: Poznámky pod čarou dějin". Joe Sacco ukazuje to, jak je pravda relativní a jak z pohled vzpomínek, které se postupem času, ale i prožitým zážitkem pozměňují, ale také proto, že oficiální záznamy o některých událostech jsou jednoduše nepravdivé, zamlžované a popisované různými zdroji jinak.

Izraelsko-palestinský konflikt je dějinnou událostí, kterou není možné vměstnat ani do knihy, která má více jak 400 stran. V komiksu to není možné vůbec. Proto se Joe Sacco ani nesnaží o to, aby se zaměřil na celý konflikt, ale soustředí se především na události, ke kterým došlo v listopadu roku 1956. Proč se zabývat tak starými událostmi, když i aktuální dění je docela tragické? Jednoduše proto, že je velmi snadné zapomenout. Co se stalo v roce 1956? Většina lidí si to nebude pamatovat. Nejen mimo pásmo Gaza, ale i přímo v něm. Současná generace už nemusí nic vědět o událostech v uprchlických táborech Chánu Junisu a v Rafahu. Co se tenkrát vlastně stalo?

Těch verzí je několik a Joe Sacco se nám snaží prezentovat jak tu oficiální, tak i tu neoficiální. Oficiální je samozřejmě ta, kterou prezentovali Izraelci. V té došlo k tomu, že se v oblasti, která je pod dohledem izraelských jednotek, vzbouřilo obyvatelstvo, protože si při pomalém střídání stráží myslelo, že se Izraelci z oblasti stahují. Palestinci se dali na pochod a začali rabovat, a to především proto, že mezi nimi byly v podstatě stovky egyptských agentů, kteří je ponoukali k tomu, aby vytáhli do zbraně. Izraelci tohle museli potlačit střelbou, což vedlo ke smrti několika civilistů - izraelské, oficiální záznamy se v počtu mrtvých na straně Arabů neshodují. Počet mrtvých na straně Izraelců je daný - žádný nezemřel.

A pak je tu neoficiální verze, palestinská. Podle té jednoduše došlo k tomu, že Izraelci začali shromažďovat všechny muže určitého věku na jedno místo, kde je třídili a hledali mezi nimi agenty. Sem tam někoho zabili, někoho se snažili ubít. Ano, možná skutečně bylo jejich cílem hlelat agenty, ale spíše to vypadalo, že si prostě chtějí zchladit žáhu a ukázat, že mají v rukou moc, která jim dává sílu postavit se mnohonásobné přesile, která sice nemá zbraně, ale pořád to jsou Arabové. Když si Izraelci zastříleli, tak většinu - podle všeho nevinných lidí - pustili a odvezli si několik desítek, spíše stovek lidí. Buď to byli agenti anebo prostě jenom exemplární případy. Palestinci tvrdí, že se nebránili, Izraelci tvrdí, že jejich střelba následovala až poté, co přišla střelba ze strany Palestinců. Obě verze se ale shodnou na jednom - ani jeden izraelský voják nebyl zabit.
Joe Sacco u jednoho ze zbouraných domů

Kde je pravda? Joe Sacco se vám nesnaží vnutit jednu verzi pravdy, ale dívá se na ni ze všech možných stran a ze všech možných zdrojů, které byly dostupné. Je to obrázek, který ukazuje to, jak je válka nesmyslná, hlavně ve chvíli, kdy už vlastně nejde o válku, ale o něco jiného. Na jedné straně je malá skupina teroristů, na druhé straně organizovaná strana Izraelců. A mezi tím někde nevinní lidé, které prostě není možné brát jako nevinné, protože je to údajně až moc velká hrozba. Kdo ve dvou verzích lže? Palestinci, kteří nemají co ztratit, anebo Izraelci, kteří naopak mají hodně co ztratit? Je na každém, aby si udělal obrázek. Joe Sacco především opět dokázal, že komiks může být médiem pro dokument, a to dokument komplexní, který se dovede na pravdu dívat ze všech pohledů, i když je jasné, komu Sacco trochu nadržuje. Ale je to dobře, podobné poznámky pod čarou si musíme pamatovat.

Komiks "Gaza: Poznámky pod čarou dějin" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na komiksy:
"Bezpečná zóna Goražde"
"Palestina"
"Šíbr"

2017-08-30

#1513: Soudce Dredd 2 - 70 %

Soudce Dredd 2 (Judge Dredd: The Complete Case Files 3)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2017. Původně vycházelo jako čísla 116 až 154 série "Judge Dredd" v rámci magazínu "2000 AD". Souborně kniha vyšla jako "Judge Dredd: The Complete Case Files 3" v roce 2010. České vydání má 240 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.
Scénář: Pat Mills a John Wagner
Kresba: Různí

Kdybyste se divili, že je na knize napsáno, že scénáře psal John Wagner, ale v knize tohle jméno v podstatě neuvidíte a místo toho je tam John Howard, pravda je jednoduchá - John Howard je pseudonym, který John Wagner používal. Co je ale důležitější, to je skutečnost, že u nás konečně vyšel další "Dredd", a to pět let po vydání knihy "Soudce Dredd 1: Prokletá země". Celá série, která ve Velké Británii čítá už téměř třicet knih, má za úkol jediné - sebrat všechny příběhy se soudcem Dreddem, které vyšly v magazínu "2000 AD" za dobu jeho existence. Zajímavostí českého vydání je, že úplně první kniha česky nevyšla, máme zde až druhou a třetí, které jsou označené jako 1 a 2. Je to z toho důvodu, že nakladatelství Crew nechtělo sérii začínat první knihou, kde se Dredd rozkoukával a jeho příběhy mají spíše sběratelský než vyloženě komerční potenciál, hlavně u nás, kde zase Dredda tak moc zažitého nemáme.

V knize "Soudce Dredd 2" jsou sebrané příběhy z magazínu "2000 AD" od čísla 116 do čísla 154, což je přece jen čtení, které vám chvíli vydrží. Navíc je docela fajn, že tu jsou jak jednorázové příběhy, které byly ukončeny v jednom sešitu "2000 AD", tak i delší příběhy, které se prolínaly několika sešity na pokračování. Tady mě trochu mrzelo, že zde nebyl nějaký, který by vyloženě vynikal. "Černý mor" není špatný, ani Černý Atlantik", ale ani v jenom případě jsem neměl pocit, že by to bylo něco, co stálo skutečně za rozložení do vícero sešitů. Příběh "Otec země" měl dobrý náběh na povedený delší komiks, ale konec ho zabil. I proto si v téhle sbírce možná více oblíbíte kratší příběhy, které mnohdy mají velmi dobrou a smysluplnou pointu, která "Soudce Dredda" posouvá trochu dál než je jenom obyčejný mainstreamový nebo akčně drsný komiks.

Soudce Dredd je na první pohled bestie, která se dostane na místo činu většinou jako první a všechno vyřeší tak, jak je v souladu se zákonem. Dovede být krutý, ale jak více zabřednete do jeho příběhů, uvědomíte si, že to není jen proto, aby se jednalo o velmi cool postavu, což Dredd pořád je, ale je to i postava, která se snaží předat nějaké poselství. Někdy je příběh zakončen vtípkem, který vás dovede přimět se pousmát, ale jindy dostanete hlubší myšlenku, kterou byste ani nečekali. Ale tohle se mi na Dreddovi líbí. Je to přesný stroj na zatýkání a případně zabíjení, ale jeho síla je v tom, že přemýšlí o svých rozhodnutích jinak, než bychom třeba přemýšleli my, a dává tak pojmu spravedlnost trochu odlišný význam.

Kniha "Soudce Dredd 2" není jen bezduchá akční jízda, ale ukazuje Dredda v dobrém světle zajímavých nápadů, kdy některé jsou parádně bizarní, což dodává celkovému ději příjemný béčkový nádech, ale do toho pak přijde pointa, která mnohým příběhům hodně pomáhá. Jsme teprve u čísla 154, ale už v tuhle chvíli si říkám, že je úctyhodné napsat tolik příběhů s Dreddem, aby byly pořád zajímavé a aby se moc neopakovaly, a to hlavně proto, že zde není vlastně rozsáhlejší vývoj, ale vždy se jedná o oddělené kapitoly, kde je zbytečné hledat návaznosti. Tohle mě trochu mrzí, stejně jako absence nějakého skutečně silného příběhu. Ale díky knize "Soudce Dredd 2" se mi postava dostala hlouběji pod kůži a baví mě.

Knihu "Soudce Dredd 2" můžete zakoupit na stránkách Crew.

Na Comics Bolgu najdete recenze na:

2017-08-29

#1512: Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange - 60 %

Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange (Doctor Strange)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako "Strange Tales 110" a jako čísla 68 až 74 druhé řady série "Doctor Strange" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Stan Lee, Roger Stern a Peter B. Gills
Kresba: Steve Ditko, Paul Smith, Bret Blevins a Mark Badger

V knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange" se nám představuje Doctor Strange, hlavní magický superhrdina marvelovského světa. Ale my už jsme se přece jen s tímhle hrdinou mohli setkat prostřednictvím komiksů "Ultimátní komiksový komplet 47: Doctor Strange - Přísaha" a "Ultimátní komiksový komplet 87: Doctor Strange - Bezejmenná země, bezbřehý čas", nemluvě o tom, že se postava sem tam objeví i v dalších komiksech, protože její význam pro celý Marvel Universe je přece jen docela zásadní. Největší kouzelník na Zemi musí mít v takovém světě svoje důležité postavení. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange" nám hned na začátku česky představuje úplně první příběh se Strangem, který napsal Stan Lee a nakreslil Steve Ditko. Pouhých pět stránek ze sešitu "Strange Tales 110", kde zaujme hlavně Ditkova kresba.

Hlavní linii tvoří sešity přímo ze série "Doctor Strange", konkrétně se jedná o sešity 68 až 74, kdy většinu z nich napsal Roger Stern a nakreslil Paul Smith. Až poslední sešit už má na svědomí jiná dvojice - scénáře se ujal Peter B. Gills a kresby Mark Badger. V čísle 70 pak ještě jako kreslíř hostoval Bret Blevins. Dostáváme tak poměrně bohatou plejádu tvůrců, kteří tvořili Strangovy příběhy. Ten Leeho je moc krátký na to, aby se docenil potenciál postavy, ale rozhodně v ní nějaký byl. To se ukázalo v příbězích dalších. I když vám nejspíš nezůstanou v paměti nějak extra dlouho, rozhodně to není špatné čtení. Jen by se asi dalo říct, že je to místy lehce tuctové a tvůrci nevěděli, kde pořádně hledat nápady.

Na Strangovi se mi nelíbí jedna věc - jako kdyby ta postava neměla vývoj. Všechno kolem něj se mění, ale jako kdyby on zůstával neměnný. I když jsou zde náznaky nějakých romancí, jsou to skutečně jen náznaky a vám je jasné, že budou v krátké době utnuty. A také že jsou. On se jako postava nikam neposouvá, jako kdyby už zvládnul všechno magické umění, prostě jde jen o to přijít s nějakým dalším kouzlem, které bude proneseno básničkou. Magie je v tomhle trochu berlička - když nevíte, jak hrdinu dostat z pořádného průseru, prostě mu vymyslíte skvělé nové kouzlo, které zafunguje. Takový jsem měl pocit i v kapitolách knihy "Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange". Někdy je to prostě zakončeno tak, že vítězí magie, protože potřebujeme, aby hrdina dál pokračoval ve své cestě.

Nejlepším příběhem je delší komiks, který je rozdělen do tří čísel (konkrétně 71 až 73) a který se zaměřuje na temnou dimenzi, do níž se dostává Strange proto, aby pomohl své učednici Clee, která se již osamostatnila a vede v temné dimenzi rebelii proti Umar, místní vládkyni a sestře Dormammua. Umar tady není zrovna jako skvělý padouch, ale není ani vyloženě špatná. Prostě jen taková egoistická mrcha. Strange zde má dobrou sekvenci, když se i změní, aby nebyl tak snadno poznat. Tenhle příběh je následován ještě číslem 74, které překvapí tím, jak je pojato. Skoro jako kdyby to bylo něco, co vypadlo ze "Sandmana" (samozřejmě ještě před samotným "Sandmanem"), a to i lehce odlišnou kresbou. Ač se nejedná o akční příběh, zaujal mě svým pojetím a hlubším smyslem. Komiks "Nejmocnější hrdinové Marvelu 26: Doctor Strange" není skvělá kniha, ale je dobrá.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"

2017-08-28

#1511: Šmoulové 28: Hvězda Šmoulinka - 70 %


Šmoulové 28: Hvězda Šmoulinka (La Grande Schtroumpfette)
Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako "La Grande Schtroumpfette" (dvacátý osmý díl série) v roce 2010. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 169 Kč.
Knihu se slevou zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alain Jost a Thierry Culliford
Kresba: Pascal Garray

"Šmoulové 28: Hvězda Šmoulinka" je prozatím nejnovější příběh se šmouly, který vyšel česky. Jeho francouzská premiéra byla v roce 2010 a je celkem jasné, že tohle už není příběh, na kterém se mohl podílet Peyo. Ten se odebral do komiksového nebe v roce 1992. V jeho odkazu se ale pokračuje dál a nutno říct, že se nepokračuje vůbec špatně. Komiks "Šmoulové 28: Hvězda Šmoulinka" není vyloženě příběhem, který by měnil podstatu celé série, ale rozhodně do ní velmi dobře zapadá. Trochu sérii aktualizuje, činí ji modernější a přístupnou i pro současné čtenáře s tím, že jsou nadále zachovány charaktery jednotlivých postav a jejich příběhů. Pořád se jedná o příběhy pro děti, v kterých se docela dobře využívá lehká kritika a rýpání do toho, jak se lidé chovají, čímž jsou zajímavé i pro dospělé.

Hlavní postavou, jak už název napovídá, je Šmoulinka, která by se měla stát hvězdou. Popravdě jsem si po zhlédnutí obálky myslel, že se bude jedna o díl, kde bude Šmoulinka hvězdou uměleckou, ale nakonec se ukázalo, že smysl je jinde. Šmoulinka se ve vesničce necítí moc dobře, protože ji všichni ostatní šmoulové mají za pěknou panenku, která je dobrá jen k tomu, aby před nimi chodila v šatečkách, hezky se natřásala a možná jim sem tam upekla nějaké dobré piškůtky. Ano, kritika toho, jak se mnohdy muži dívají na ženy, je více než zřetelná a naprosto opodstatněná. Stejně jako to, co následuje.

Šmoulinka se dohodne s Taťkou Šmoulou a vymyslí plán, jak ostatní šmouly přesvědčit o tom, že není jen pěknou holkou, ale že má i něco v hlavě. Není to moc jednoduché, protože muži jsou někdy hlavy zabedněné a nevidí si na špičku nosu. Když už to ale vypadá, že se Šmoulince podařilo ostatní přesvědčit, jak je schopná, všechno se zamotává a do děje vstupuje Gargamel. Ten zde má docela dlouhý a zásadní výstup a musí se nechat, že je zábavný. Jeho spojení se s Taťkou Šmoulou je funkční a velmi dobře zvládnuté, a to i ve chvíli, kdy do děje vstupují nové postavy. Nikdo nedostává tolik prostoru jako Šmoulinka, Taťka Šmoula a Gargamel, ale pro ty vedlejší postavy se najde místo alespoň ve všudypřítomných vtípcích.

Alain Jost a Thierry Culliford  se scenáristicky podepsali pod velmi dobrý díl, který rozhodně nedělá Peyovi ostudu. Pascal Garray pak doplnil kresbu, která vás nenechá na pochybách, že tohle jsou pořád šmoulové, které máte rádi, navíc se skvěle popasoval i s dalšími postavami, které se v ději až tak často neobjevují. Lidé v jeho provedení do šmoulího světa docela dobře zapadají. Sešit "Šmoulové 28: Hvězda Šmoulinka" se vyznačuje docela zajímavým příběhem, humorem, kterým se nešetří a tou jemnou kritikou společenských vztahů. A přitom je to pořád docela roztomilé a zábavné, aby to bavilo děti. Šmoulové v komiksu jsou pořád o hodně lepší než šmoulové na plátně, kde nový 3D animovaný snímek zrovna moc nepřesvědčil o tom, že má smysl natáčet další.

Komiks "Šmoulové: Kosmošmoula" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Na Comics Blogu najdete recenze na komiksy:
"Šmoulové 1: Černí šmoulové"
"Šmoulové 3: Šmoulinka"
"Šmoulové 5: Šmoulové a Krákula"
"Šmoulové 6: Kosmošmoula"
"Šmoulové 11: Šmoulí olympiáda"
"Šmoulové 12: Příběh šmouly Mrněte"
"Šmoulové 14: Šmouloplán a čtyři další příběhy"
"Šmoulové 22: Šmoula reportér"
"Šmoulové 27: Šmoulové na plovárně"

2017-08-26

#DP03: Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers - 70 %


Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers
Vydalo Hachette Fasciolli jako 121. knihu ze série “Ultimátní komiksový komplet”. Původně vyšlo jako čísla 0.1 až 3 třetí řady série "Guardians of the Galaxy" a "Guardians of the Galaxy: Tomorrow's Avengers 1" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v srpnu 2016. 

Scénář: Brian Michael Bendis
Kresba: Steve McNiven, Sara Pichelli, Mike Oeming, Ming Doyle, Michael Del Mundo

Autorem recenze je Daniel Palička.

Tak nám skončila druhá řada "Ultimátního komiksového kompletu" a začíná nám třetí, zaměřující se převážně na příběhy od roku 2011 patřící pod "Marvel NOW!" až do současné doby. Aby se začalo co nejlépe, jako první příběh byla vybrána počáteční kniha "Strážců galaxie" z doby, kdy je psal uznávaný Brian Michael Bendis. Je nutné podotknout, že třetí řada prozatím česky vycházet nebude a není jisté, jestli by vůbec někdy mohla vyjít.

Kniha “Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers” nám představuje tým, který není mezi ostatními tolik obvyklý. Neobvyklost už jde poznat díky jednotlivým členům týmu. Máme zde Groota, živoucí strom, společně s ukecaným mývalem Rocketem, zabijáka Draxe Ničitele, nejnebezpečnější ženu v galaxii Gamoru, Petera Quilla, muže ze Země, jenž velí celému týmu pod přezdívkou Star-Lord, a jako začátečníka také Tonyho Starka alias Iron Mana. Ten se do týmu přidá, jelikož by chtěl vědět, jaké to je za hranicemi jeho vlastního domova. On sám si pro vesmírné akce vytvoří nový vesmírný oblek.

Pro účely představení samotných Strážců jsou zde dva speciální sešity. Prvním je "Guardians of the Galaxy: Tomorrow's Avengers 1" představující celkové seskupení samotného týmu, druhým je sešit 0.1 ze samostatné řady "Guardians of the Galaxy". Sešit 0.1 nám ukazuje původ Star-Lorda, který byl vytvořen pro nováčky, kteří se s týmem či samotným Peterem ještě nikdy nesetkali. Bonusové sešity funguji celkem dobře. Nejsou špatné, mají pěknou kresbu a pro účely knihy se rozhodně hodí.

Nyní je na čase si říci něco málo o zbylé trojici sešitů hlavní řady. Ty nabídnou dost akce a pár vtipných hlášek, které budou lézt z pusy Rocket Raccoona. Co se týká příběhu, tak ten se točí kolem nového vesmírného zákona, jenž omezuje vstup na planetu Zemi. Jelikož Peter Quill nesouhlasí se zákonem, chce zabránit jeho realizaci. Díky tomu vyvolá konflikt s mimozemskou rasou Badoonů, proti které bude muset se svými Strážci galaxie bojovat.

Příběh rozhodně nezachraňuje rasa Badoonů. Po celou dobu vám přijde, jako kdyby se do příběhu dostala násilně, jako kdyby zde sloužila čistě kvůli akčním sekvencím. Navíc příběh, který je pro knihu “Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers” představen, není uzavřen. Ano, pokud chcete znát zbytek děje, musíte si dokoupit minimálně další dvě knihy série "Guardians of the Galaxy".

Nyní se asi ptáte, proč jsem nakonec dal 70 %. Je to jednoduché. Vše zachraňují charaktery hrdinů, kterým jsem po celou knihu fandil. Jednotlivé postavy z týmu vesmírných ochránců jsou opravdu dobré. Mají své charakteristické rysy, chovají se různorodě a vy tím pádem nemáte pocit, jako kdybyste sledovali nevýrazné hrdiny. Navíc, během pár chvil se o ně dokonce bojíte. Kromě postav zde také vše zachraňuje kresba, která je opravdu pěkná. Pro vykreslení různorodých vesmírných lodí, výborných kosmických soubojů či těl mimozemských organismů se doopravdy hodí. 

Podtrženo sečteno, kniha “Ultimátní komiksový komplet 121: Guardians of the Galaxy - Cosmic Avengers” není sice něco převratného, ale pokud jste fanoušky tohoto týmu kvůli filmům nebo vás vyloženě zajímá vesmírná část komiksů od Marvelu, příběh si přečtěte. Každopádně, neočekávejte dokonalý příběh, který by měl kompletní konec, a povedeného záporáka. Dostanou se k vám spíše propracovaní hrdinové, kteří často dokážou říci povedeně vtipnou hlášku. I když třetí řada "Ultimátního komiksového kompletu" česky nevychází, tato kniha vyšla jako "Strážci galaxie 1: Kosmičtí Avengers".

2017-08-25

#1510: Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani - 80 %

Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani (The Avengers)
Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako čísla 1 ařž 4 minisérie "Warriors Three" a jako čísla 34 až 37 série "Marvel Fanfare" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Alan Zelenetz a Bill Willingham
Kresba: Charles Vess a Neil Edwards

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani" je pro mě velkým překvapením. Netušil jsem, že by mě mohla nějak moc bavit, i když jsem si říkal, že by mohla být alespoň vtipná, když už se sejde tahle trojice, jejíž součástí je Volstagg, který je přece jen ve většině komiksů zábavnou figurkou, která hodně remcá, ale přitom má srdce na správném místě. Jak se ukázalo, "Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani" dosahuje kvalit, které mě překvapily, a to jak z hlediska podávaného příběhu, tak i z hlediska kresby, která je v některých případech skutečně krásná. Tady se ale sluší říct, že kniha sestává ze dvou uzavřených příběhů, kdy každý byl kreslen jiným autorem, což je dobře, protože každý přináší jiný, osobitý a netradiční styl.

První příběh se jmenuje "Odpoledne pod psa" a vycházel v samostatné minisérii "Warriors Three". Tento příběh nepsal nikdo menší než Bill Willingham, což je autor oslavované série "Mýty". Dá se očekávat, že tento autor přijde s příběhem, který bude lehce pohádkový, ale popravdě, kdybych nevěděl, který příběh Willingham psal, tipnul bych spíše ten druhý. I když ještě spíše bych na druhý příběh tipnul Gaimana nebo Careyho. Má to jejich styl. Bill Willingham ale místo toho napsal "Odpoledne pod psa", kde je schopen celkem umně spojovat mýty se současností a navíc i superhrdinským žánrem, minimálně se záporáky. Vlastně udělal to, co u "Mýtů" (tím myslím modernizaci klasických příběhů), jen do toho přidal A.I.M.

Druhý příběh je z jiného těsta. Tohle je mytologický příběh, který je šmrncnutý Shakespearem, a to jak přímými, tak nepřímými odkazy na něj a především na jeho "Sen noci svatojánské". Tomu je přizpůsobena i kresba, jíž má na svědomí Charles Vess, který dal příběhu správný pohádkový nádech. Jeho kresba je tenoučká, silně šrafovaná, mnohdy zjednodušovaná, aby zdůraznil výrazy. K příběhu o tom, jak Loki lhal třem hrdinům, aby se jich zbavil, to krásně sedí, především pak ve chvíli, kdy Vess kreslí nějaké hradby anebo monstra. Díky tomu, že tu jsou dva příběhy, uvidíte, jak je každý jiný, stejně jako uvidíte, jak jsou i jiné postavy. Autoři je pojali po svém, kdy Willingham je realističtější a hrdinštější, kdežto Zelenetz má postavy jednodušší, skoro jako karikatury, naivnější.

Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 9: Bratři ve zbrani" rozhodně nesedne každému, ale díky tomu, že obsahuje dva výrazně odlišné příběhy, je zde pravděpodobnost, že alespoň jeden čtenáři sedne. Pokud ne, holt to není pro vás. Já jsem ale spokojený s oběma příběhy, protože oba mě dokázaly něčím nadchnout. První tím, jak jsou bratři ve zbrani dobře zpracováni jako postavy, druhý zase stylem vyprávění, který je jednoduše krásně pohádkový. Za mě velké překvapení a potěšení, že tenhle komiks u nás vyšel, protože díky tomu, že vybočuje z klasického hrdinského schématu, kdy ani Thor zde dvakrát moc není, si mě získal. Volstagg, Hogun i Fandral jsou postavy, které jsem si teď oblíbil naplno.

Na Comics Blogu najdete:
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 1: Avengers"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 2: Spider-Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 3: Wolverine"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 4: Hawkeye"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 5: Iron Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 6: Captain America"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 7: Hulk"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 8: Power Man"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 15: Human Torch"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 16: Vision"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 17: Falcon"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 18: Deadpool"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 19: Valkyrie"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 20: Punisher"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 21: Nick Fury"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 22: Black Panther"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 23: Mockingbird"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 24: Defenders"
"Nejmocnější hrdinové Marvelu 25: Daredevil"

2017-08-24

#1509: Útok titánů 12 - 40 %

Útok titánů 12 (Shingeki no Kyojin 12)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako kapitoly 47 až 50 v sérii "Shingeki no Kyojin" (japonsky 進撃の巨人), souborně v roce 2013 u Kodansha. Kniha v originále nese název "Shingeki no Kyojin 12". České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hadžime Isajama
Kresba: Hadžime Isajama

Nemůžu si pomoct, ale jakoby se série s každou další knihou propadala o něco níže a byla stále méně a méně zajímavá. "Útok titánů 12" je zatím tou pomyslnou nejspodnější hranicí, kam se série z hlediska kvality dostala. Ne že by se zde nic nedělo, ne že by se děj nikam neposunul, ale prostě už to není ono, jako kdyby se z toho vytratilo všechno, co činilo sérii na začátku zajímavou. Z komiksu naprosto vymizela společenská kritika, která mě ze začátku tolik bavila a která dávala sérii "Útok titánů" něco navíc. Hadžime Isajama se rozhodl, že převládne akce, což ale není něco, co by ho šlechtilo. Akce se naopak jeví jako přílišná, skoro jako nástroj, který má jen zaplácat další díly, kde pořádně nevěděl, s čím přijít. Jako kdyby si myslel, že čtenáři mu sednou na lep a budou ho i za tohle chválit.

Já ho rozhodně chválit nebudu. Kniha je klasicky tvořena čtyřmi delšími díly, které na sebe navazují. Pokračuje se tam, kde se přestalo. Po přečtení první části v knize "Útok titánů 12" jsem si říkal, že tohle je vážně skvělý způsob, jak zapatlat v podstatě padesát stran a děj nikam neposunout. Když se dostanete na konec knihy, uvědomíte si, že za sebou máte skoro dvě stě stran a pořád jste se nikam neposunuli. Jako kdyby se chtěl Hadžime Isajama dostat na úroveň komiksu "Gantz", který má neskutečné akční tempo, ale dějově se posouvá skutečně pozvolna. Jenže tam, kde je "Gantz" ještě zábavný, tam je "Útok titánů" najednou nudný. A není zde pořádně nic, co by vás rozhodilo.

Celou dobu sledujeme Erena a jeho nedobrovolnou společnost. Čtveřice se snaží utéct průzkumníkům, kteří po nich jdou, protože ti chtejí Erena zachránit. Titáni se ale nevzdávají a doufají, že uniknou. Anebo každý sleduje trochu jiné záměry? Hadžime Isajama neopomene udělat nějaký drobný zvrat, abyste neusnuli a abyste si mysleli, že to je vlastně pořád napínavé a že se dozvíte nějakou důležitou skutečnost. Jediné, co mi v tomhle přišlo důležitá, byl fakt, že Ymir má ráda Cristu. Ale to už jsme tak nějak věděli z minula. Hadžime si nejspíš uvědomoval, že začíná natahovat děj bez nějakého posunu, a tak jsou v poslední části naznačeny nějaké skutečnosti, které by vás mohly naladit na další dění. A ano, v poslední kapitole v knize "Útok titánů 12" se odehraje i nějaká ta cool scéna.

Docela mě mrzí, jakým směrem se série "Útok titánů" ubírá, protože podle mého se stává jen přeplácanou, se spoustou postav, které jsou zbytečné a které se budou čtenářům plést, pokud si nepřečtou několik předchozích dílů. Bohužel ale mám pocit, že nebudou mít pořádnou motivaci tak učinit. Kniha "Útok titánů 12" je nabytá akcí, skutečně je jí nejvíce za celou dobu, alespoň podle mého soudu, ale není to akce, která by byla skvělá. Najednou si uvědomíte, že Hadžimeho kresba nečiní ty akční scény cool, i když některé by takové mohly být. Vyznívají nakonec tak nějak sterilně. Jsem ještě pořád zvědavý, jestli se podaří dějově sérii pozvednout a konečně přijít s něčím zajímavým. Prozatím je to ale tápání na místě, které nikam nevede.

2017-08-23

#1508: Amazing Spider-Man: Rodinný podnik - 60 %

Amazing Spider-Man: Rodinný podnik (Amazing Spider-Man: Family Business)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako "Amazing Spider-Man: Family Business" u nakladatelství Marvel v roce 2014. České vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Mark Waid a James Robinson
Kresba: Gabriele Dell'Otto a Werther Dell'Edera

Peter Parker alias Spider-Man je moje oblíbená komiksová postava, na jeho komiksech jsem vlastně začal s médiem a díky němu jsem se prokousal i k dalším postavám a dílům. Mohlo by se dát, že po těch asi deseti letech, co komiksy čtu, už mě Spider-Man nebude tolik bavit, hlavně proto, že jsou zde dospělejší a lepší komiksy, ale ta postava je ve mně příliš hluboko. Mimochodem i proto, že některé jeho příběhy jsou pořád dobré a pořád se skvěle čtou. Docela jsem byl zvědavý na to, jaký je komiks "Amazing Spider-Man: Rodinný podnik", protože jsem o něm nic nevěděl. Navíc se mi líbilo, že se jedná o grafický román, který v této podobě vyšel i v Americe, tedy nic sešitového.

Takové vydání je jednoznačným závazkem - chceme dát čtenáři jeden uzavřený příběh. A jelikož jsme k tomu přizvali kreslíře/malíře, jakým je Gabriele Dell'Otto, je jasné, že vám chceme dát něco speciálního. Teď je otázka, jestli to něco speciálního v sobě měl i scénář Marka Waida a Jamese Robinsona. A já o tom tolik přesvědčen nejsem. I když má děj parádní spád, i když je to dobrá špionážní jízda, tak následky toho, co zde čteme, nejsou takové, jak bych si představoval, neboť vycházejí z toho, že se jedná o samostatný uzavřený příběh a tvůrci nechtěli moc zasahovat do spider-manovské mytologie a měnit ji. A tím úplným závěrem mě komiks spíše zklamal, protože tam začalo to, co bych chtěl číst dál.

Peter Parker má svoje klasické štěstí a je ozbrojenými jednotkami napaden ve svém vlastním bytě. Netuší proč, ale je rád, že je to pro něj samotného a nikoli proto, že má druhou identitu, kterou někdo odhalil. Jednotkám uteče, a to s pomocí krásné neznámé, z níž se vyklube jeho sestra! Nebo alespoň to dotyčná tvrdí. Zvrat jako kráva! Co bude dál? Špionážní jízdu v Evropě a Africe rozehrávají Peter a jeho nová společnice.Někdo po nich jde. A má to nějakou spojitost s Parkerovými rodiči, kteří podle všeho byli agenty CIA. V českém vydání spider-manovských komiksů toho o nich mnoho nevíme, o to více jsem se těšil na to, co se dozvíme.

Co naplat, tolik o Parkerových rodičích nezjistíme, protože komiks "Amazing Spider-Man: Rodinný podnik" nechce universum nějak moc nabourávat, to činí až poslední scénou. Takže v tomhle směru bohužel lehce zklamání, stejně jako po příběhové stránce, protože v konečném důsledku je to jen cesta k tomu, jak dál udržet Spider-Manovu pravou identitu v tajnosti. Musí se ale nechat, že co nezvládá naplnit v očekáváních příběh, to směle předčí malba. Gabriele Dell'Otto je prostě frajer a díky němu ani ti superpadouši nevypadají ve špionážním komiksu špatně, i když zde jsou některé podivné postavičky. Fisk se sem ale skvěle hodí, i když bych očekával, že na poušti se bude víc potit. Příjemná jednohubka, kde grafická stránka vítězí nad dějovou.

Komiks "Amazing Spider-Man: Rodinný podnik" si můžete zakoupit na stránkách Crew.

2017-08-22

#1507: DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli - 45 %

DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli (Superman: Man of Steel)
Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "Man of Steel" a jako číslo 1 série "Action Comics" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: John Byrne
Kresba: John Byrne

Když se nějaký autor dostane k Supermanovi, nejspíš má možnost si vybrat - buď bude dělat klasickou sérii - ať už "Superman", "Action Comics" nebo jinou -  a pojede furt dál, anebo dostane možnost napsat si Supermanův origin. Jasně, ještě je zde jedna podmínka - musí se jednat o autora, který má jméno, jinak na výběr nedostane a dělá prostě standardní série. John Byrne už v roce 1986 jméno měl, navíc měl i skvělou příležitost, proč všechno vyprávět znovu - došlo k události, která už i česky vyšla jako "DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí". Série se mohly restartovat, a tak Byrne dostal možnost napsat Supermanův origin a na nějakou dobu tak nastavit, jak to s ním ze začátku bylo. Ale česky už vyšel komiks "Superman: Země jedna", takže těch počátků máme více, nemluvě o tom, že v knize "DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli" je také první příběh se Supermanem ze sešitu "Action Comics 1".

Pokud jste předplatiteli série "DC komiksový komplet", už jste si mohli úplně první komiks se Supermanem užít, protože celé číslo "Action Comics 1" bylo jako bonus k předplatnému přeložené. Ti ostatní se mohou prvním Supermanem, kde je jeho origin jen na jedné stránce, pokochat právě ve sbírce "DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli", ale co si budeme povídat, ten komiks má spíše sběratelskou hodnotu - tedy v původním vydání - z hlediska dějového to nic skvělého není. Základ pro postavu zde však je, až postupně se na ni nabalovaly další dovednosti a schopnosti. Pro porovnání s komiksem "Muž z oceli" od Johna Byrna je to ale velmi přínosné, protože díky tomu vidíte, kam se Superman za téměř 50 let vyvinul a jak se změnil. V Byrnově podání ho už poznáváte.

Co může Byrne přinést nového? Popravdě nic moc, spíš jde jen o to, jak zrod legendy pojme. Jak to u některých origin příběhů bývá, ani v tomto případě se nejedná o šest sešitů, které by tvořily jeden ucelený příběh, ale je to spíše šest epizod, které ukazují, jak se Superman dostal na Zemi, jaké měl dovednosti a jak se nakonec stal Clarkem Kentem v Metropolis a redaktorem, který je dobrý, ale pije krev Lois Lane. Co se komiksu musí nechat, to je skutečnost, že má Byrne dobře rozpracované charaktery. Vzhledem k tomu, že komiks kreslil, asi by se čekalo, že kresba bude tím, co komiks potáhne nahoru, ale podle mě to není nejsilnější stránka, to jsou právě propracované charaktery. Tedy některé charaktery. Kresba trochu vázne v designech postav, kdy Kryptoňané v prologu mě vůbec nebavili a Lex Luthor  mi přišel jak nějaký cirkusák. Tady na něm není nic temného, je spíše úchylný.

Kniha "DC komiksový komplet 17: Superman - Muž z oceli" v sobě má momenty, které jsou dobré, jiné, které jsou špatné. Zrození Bizarra je skutečně bizarní a divné, ale jeho následné působení už je fajn. Vytvoření Supermanova kostýmu je v lepším případě úsměvné, v tom horším lehce stupidní, ale zase mu sedne jak ulitý. Příběh s Batmanem bych z toho celého raději vynechal. Lois Lane je mísy komickou postavičkou, ale je taky nesmírně sexy. Clarkovo působení v redakci se začne, protože se začít musí, ale v tomhle příběhu není moc důležité. Na druhou stranu se mi líbí, jak je zdůrazněn jeho vztah ke Kentovým, i když i oni by mohli vypadat jinak než jako dva miloučcí stařečkové, na kterých se zub času hodně podepsal. V komiksu jsou dobré nápady, ale jsou zde další, které to sráží. Navíc je to v konečném důsledku jen další remake známého, takže dávám lehký podprůměr.

Na Comics Blogu najdete také recenzi na knihy:
"DC komiksový komplet 1: Batman - Ticho, kniha první"
"DC komiksový komplet 2: Batman - Ticho, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 3: Green Lantern - Tajemství původu"
"DC komiksový komplet 4: Batman a syn"
"DC komiksový komplet 5: Superman - Utajený počátek"
"DC komiksový komplet 6: Batman - Dlouhý Halloween, kniha první"
"DC komiksový komplet 7: Batman - Dlouhý Halloween, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 8: Green Lantern - Rok jedna"
"DC komiksový komplet 9: Superman - Pro zítřek, kniha první"
"DC komiksový komplet 10: Superman - Pro zítřek, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 11: JLA - Babylonská věž"
"DC komiksový komplet 12: Superman - Poslední syn Kryptonu"
"DC komiksový komplet 13: Superman/Batman - Nepřátelé státu"
"DC komiksový komplet 14: JLA - Rok jedna, kniha první"
"DC komiksový komplet 15: JLA - Rok jedna, kniha druhá"
"DC komiksový komplet 16: Harley Quinn - Preludia a nokurňa"
"DC komiksový komplet: Krize na nekonečnu Zemí"

2017-08-21

#1506: Zlatá klasika 2: Romano Scarpa - 60 %


Zlatá klasika 2: Romano Scarpa (Hall of Fame: Romano Scarpa)
Vydalo nakladatelství Egmont v pevné vazbě v roce 2017. Původně vyšlo "Hall of Fame: Romano Scarpa" v roce 2017. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.
Scénář: Romano Scarpa
Kresba: Romano Scarpa

Tam, kde by si kniha "Zlatá klasika 1: Don Rosa" při lepší redakční práci zasloužila 100 %, tam by si kniha Zlatá klasika 2: Romano Scarpa zasloužila takových 70 %. Už je to trochu lepší, ale třeba mi nesmírně vadila skutečnost, že ani na jediné stránce v knize není zmíněno, že Romano Scarpa je již od roku 2005 v komiksovém nebi. Však by mu letos už bylo 90 let, což není nedosažitelný věk, ale pro něj se nedosažitelným stal. V knize ani jedna zmínka, a to ani v rámečku "Romano Scarpa v kostce", kde by se to dalo očekávat. Navíc odstavce o jeho stylu jsou psány v přítomném čase. Autoři knihy nechtějí děti traumatizovat tím, že autor je již mrtvý? Anebo se prostě vzaly texty z roku 2004, čemuž nasvědčuje i jejich datování, nikdo nic neupravoval a prostě se všechno jen přeložilo? Ještě aby se něco aktualizovalo!

Fajn, tohle je možná prkotina, ale pokud jsem dobře dohledal, kniha poprvé vyšla právě v roce 2004 a za tu dobu se toho mohlo stát hodně. Nevím, jestli evropský vydavatel pro Disneyho knihy aktualizaci zakázal, pokud ano, je to hloupost. Pokud ne, je škoda, že se úmrtí nezmínilo. Z hlediska grafického mi pak vadil třeba plakát k filmu "Pandora and the Flying Dutchman". I když nemáme český plakát, proč je proboha použitý francouzský, navíc nekvalitní? Na druhou stranu se mi líbí tohle propojení s filmem - plakáty jsou uváděny jako inspirace, kterou Romano Scarpa ve filmech bral. Co se tedy doprovodných textů týká, hezky nás se Scarpovou tvorbou a vlivy na autora seznamují a prezentují nám, jak Scarpa tvořil. To se jim musí nechat.

To, co nám kniha "Zlatá klasika 2: Romano Scarpa" představuje, je skutečně jen zlomek z toho, co za celý život stvořil. Jsou zde celkem tři komiksy:
  • Donald a babylonská čočka (původně vyšlo jako "Paperino e le lenticchie di Babilonia" v roce 1960 v číslech 250 až 251 časopisu "Topolino")
  • Mickey Mouse a náhrdelník Čirikawů (původně vyšlo jako "Topolino e la collana Chirikawa" v roce 1960 v číslech 230 až 231 časopisu "Topolino")
  • Donald a pověst o "Bludném Skotovi" (původně vyšlo jako "Paperino e la leggenda dello "Scozzese Volante"" - tady je například u původního italského názvu překlep v obsahu knihy - v roce 1957 v číslech 174 až 175 časopisu "Topolino")

Romano Scarpa se očividně vyznačoval velmi dlouhými příběhy, které v jeho podání nejsou nutně epické. Ten Mickeyho je hodně místní a je to po dlouhé době moje první setkání s Mickeym v komiksu. Vzhledem k tomu, že si žádné jiné konkrétní nevybavují, bude to asi tím, že mě v komiksu nikdy nezaujal. Tady mě na první pohled zaskočila postava Atomíka, což je taková podivnost. Jak kdyby tu hostoval z jiného komiksu, z jiného universa. Moc se k Mickeymu nehodí a je v podstatě takovou záchrannou brzdou ve vyprávění - když je Mickey v průšvihu anebo autor neví, jak jinak to řešit, přijde Atomík s nějakou super schopností, která situaci zachrání. Mimochodem, Atomík je Scarpova vlastní postava. Jako detektivní pátrání příběh ovšem funguje a je vlastně dobře vystavěný, a to hlavně s přihlédnutím k tomu, jak si Mickey rozpomíná na svou minulost.
Romano Scarpa (1927-2005)

Minulost, respektive návaznost jednotlivých příběhů je to, co bych Scarpovi vytkl, a o to hlavně v souvislosti s příběhem "Donald a babylonská čočka". V textu je možné se odkazovat na filmovou inspiraci u snímku "Pan Smith přichází", ale u Caprova snímku může finále fungovat, protože zde není nic, co na něj navazuje. Jenže u Scarpova komiksu finále nefunguje už jen proto, že je jasně řečeno, že na něj Romano Scarpa nijak nenavázal. Jako uzavřený příběh to díky konci v tak rozsáhlém komiksovém světě prostě neobstojí. Scarpovy komiksy však baví, jen to finále je takové nenaplňující. Jak u Donalda, tak u Mickeyho jsou dobré nápady, ať už lokální nebo exotické, jsou zde zábavné skeče a je vidět, že komiksy hodně připomínají animovanou grotesku. Příběhy byly vybrány dobře, i když by mě docela zajímaly ty Scarpovy skutečně dlouhé i dvousetstránkové. Představila se nám evropská legenda Disneyho komiksů a je vidět, že Scarpa postavy měl v ruce a šel si svou cestou. Není úchvatný a dechberoucí, je dobrý.

Komiks "Zlatá klasika 2: Romano Scarpa" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Zlatá klasika 1: Don Rosa"

2017-08-19

#DP02: 20 nejlepších knih z Ultimátního komiksového kompletu - část druhá

Autorem článku je Daniel Palička.

Vítejte u druhé části žebříčku 20 nejlepších knih z "Ultimátního komiksového kompletu", kde si řekneme, jaké knihy jsou podle mě ty úplně nejlepší. Bez zdržováni se rovnou vrhněme na 10. místo.

"Obležení" představuje velkolepé zakončení jedné dlouhé éry, která ovlivnila celý svět Marvelu. A tak podle mého názoru v mém žebříčku nesmí chybět. Sice nám v knize chybí několik důležitých souvislostí a taky jsou zde místa, kdy se může člověk ztrácet. Naštěstí na to autoři myslí, tím pádem zde najdete stránky s dialogy, kde vám jsou některé skutečnosti blíže vysvětleny. Když už se zmiňuji o rozhovorech, tak ty dle mého jsou zajímavě provedené. Každý má jiný design, tudíž nebudete mít pocit, že čtete jeden a ten samý spis. Pokud bych měl mluvit o ději, ten vás dokáže zaujmout zejména kvůli velkému množství akce, během níž mnoho různých postav bojuje mezi sebou. Akční pasáže jsou zde celkově úžasné, kreslíř Olivier Coipel si kreslení musel užívat, zejména v případě obrovských panelů s epickými souboji. Jednotlivé charaktery taktéž nejsou špatně vykresleny, zejména Norman Osborn vás zaujme. Stejně tak i Thor či třeba Loki. I další postavy zde jsou dobře napsané, jde vidět, že Brian Michael Bendis umí psát dialogy. Navíc, tento autor dokázal vytvořit velkolepé zakončení, kde dojde na mnoho nečekaných událostí. Za sebe můžu říci, že pokud by tento komiks fungoval jakožto finální kapitola pro všechny komiksy ze světa Marvelu, rozhodně bych se nezlobil. 

Jeden z nejvíce podceňovaných svazků z celého projektu. Absolutně nemám tušení, proč na ComicsDB dostal tak slabá hodnocení. Co musím pochválit je umístění příběhu. Nepočítejte se zasazením do klasického světa s hrdiny, z nichž stojí za zmínku Spider-Man, Captain America nebo Iron Man. Zde máme komplexní pohled na budoucnost s drsným hrdinou Deathlokem. Deathlok samotný mě zde neskutečně zaujal. Jeho dialogy byly skvělé, jeho styl chování mi přišel sympatický a rozhodně bych si s ním chtěl přečíst v angličtině ještě nějaké další komiksy. Mimochodem, menší zajímavost. Nevím z jakého důvodu, ale představoval jsem si, že hlavní hrdina mluví hlasem Jiřího Dvořáka, což je jen tak mimochodem jeden z mých nejoblíbenějších dabérů. I kvůli tomu jsem se možná nenudil a celý děj díky tomu svižně plynul. Styl vyprávění mi přišel hodně zajímavý, celkem neobvyklý na dobu vzniku. To nejlepší na knize “Ultimátní komiksový komplet 113 - Deathlok: Počátek” je kresba. Nemám slov. Na to, že se jedná o komiks ze 70. let mi mnoho panelů připomínalo úroveň kreslířů za dob 80. let. Když se například díváte na stránku, kde byla detailně vykreslena louže s odrazem obličeje hlavního protagonisty, chcete se na ni dívat ještě minimálně 5 minut díky všem těm detailům. Taktéž oceňuji práci s panely, kdy kupříkladu několik malinkých okének tvoří jeden souvislý panel. Celkově jsem byl z komiksu nadšený. Co mi ale moc nesedělo byl poslední sešit, jenž nebyl napsán tak dokonale, i jeho kresba nebyla dvakrát uspokojivá. Zkuste ale tomuto komiksu dát šanci, jelikož podle mě je výborný. 
S náboženstvím mám celkem dlouhou zkušenost. Už asi rok potkávám několik lidí vyznávajících křesťanství a mám k nim vcelku pozitivní názor. Abyste mě chápali dobře, nejsem křesťan, nevyznávám jakékoliv náboženství, ale na druhou stranu je také neodsuzuji. O křesťanství zde nemluvím jenom tak, jelikož Daredevil jakožto hrdina v červeném kostýmu si dlouhodobě zahrával s myšlenkami ohledně křesťanské víry. "Ďábel strážný" podle mě ukazuje zajímavě napsaného Matta Murdocka, který zde prostřednictvím svých monologů nebo dialogů mnohokrát hovoří o tématech souvisejících s Biblí. Kevin Smith rozhodně umí psát, tady to skvěle dokazuje, jelikož ze všech komiksů z “Ultimátního komiksového kompletu” s mužem beze strachu mi přijde tento nejzajímavější už kvůli pojetí našeho hlavního hrdiny. Vedlejší charaktery (Foggy Nelson, Karen Page atd.) mají zajímavý vývoj. Zejména druhá zmíněná zde má výrazný prostor. Kresba nemusí sedět každému. Joe Quesada kreslí hodně pěkně. Umí skvěle vykreslit charaktery, ale dost často si hraje s barvami, což někdy nemusí působit dvakrát nejlépe. Zase na druhou stranu, jedná se o dílo z 90. let, kdy komiksy zejména z druhé poloviny tohoto desetiletí mívaly ty nejbarevnější panely za celou komiksovou historii, tudíž se to dá zčásti přežít. Daredevila od Kevina Smitha tedy můžu hrdě doporučit už kvůli druhé polovině, kde můžete očekávat jeden z nejlepších momentů z celé daredevilovské mytologie. 

Na sto procent se mě určitě zkusíte zeptat, proč zde v tomto žebříčku není komiks “Ultimátní komiksový komplet 21 - Amazing Spider-Man: Návrat”. Na to mám docela snadnou odpověď. Víte, "Návrat" rozhodně není špatný příběh, povedl se. Jenže "Odhalení" a "Dokud hvězdy nezhasnou" ho překonaly o několik úrovní hned z několika důvodů. Scénář u "Návratu" nebyl tak komplexní, víceméně sloužil jako úvod pro budoucí dění. Tady už máme více promyšlený děj, kde se autor J. M. Straczynski více zaměřuje na dospělejší témata - únosy dětí, užívání drog, kariéra filmového herce a další. Navíc, atmosféra na rozdíl od jiných spider-manovských příběhů je temnější. Není zde mnoho přehnaně vtipných hlášek, navíc dostanete celkem zajímavé záporáky, kteří dle mého v mnoha ohledech jsou lepší jak Morlun. Upřímně, Morlun na mě moc dojem neudělal. Dle mého totiž sloužil čistě jakožto pouhá figura pro vytvoření akce. Když se to tak vezme, on sám neměl příliš jasný důvod pro své záporné skutky. Prostě byl čistě bestie, jejíž misí je bez jakéhokoliv většího důvodu zničit našeho hlavního hrdinu. Ostatní záporné charaktery mají větší prostor pro projevení svých charakteristických vlastností i svých motivací. Sice nejsou tak moc velkou výzvou pro Spider-Mana, ale upřímně, dobrého záporáka nedělá pouze neuvěřitelná moc. Když už vyprávím o Spider-Manovi, zmínil bych se ještě o důležité záležitosti. Kromě skvělé akce (již skvěle nakreslil John Romira Jr.) zde najdete tunu civilních pasáží, kde je řada komunikačních sekvencí, během kterých se různé charaktery baví mezi sebou. Peter Parker zde bude mít prostor na vyjádření své osobnosti už kvůli tomu, že například pomáhá mladé žákyni s jejími osobními problémy. Pokud máte rádi pavoučího lezce a chtěli byste více dospělejší příběh s tímto hrdinou, rozhodně bych doporučil si přečíst tento svazek “Ultimátního komiksového kompletu”. 

Asi jeden z nejlepších komiksů zaměřující se na hrdinu kosmického rázu. Jim Starlin dokázal z jedné méně známé hrdinské ikony vytvořit výbornou a propracovanou postavu. To dokazuje zejména ve druhé části, kde dochází nejenom k dokončení kosmického konfliktu se zločincem Thanosem, ale také k poslední kapitole života Captaina Marvela. Nutno říci, že ta poslední část, kde kromě souboje s Nitrem budeme mít možnost si přečíst historicky první grafický román, který kdy Marvel vytvořil. Co více dodat? Skvělá kresba, výborný styl vyprávění, úžasný pohled na Captaina Marvela. Druhá část je jednoduše skvělá, mnohem lepší jak ta první. Ta sice nebyla špatná, ale našly se u ní drobné nedokonalosti. 

Nick Fury patří mezi jednoho z mých nejoblíbenějších hrdinů ze světa Marvelu. Má sympatický charakter, v mnoha ohledech se nebojí být vážný, a pokud si jeho dialogy čtete hlasem dabéra Libora Hrušky, budou vás jeho hlášky bavit. Samotný Nick Fury zde je hodně zajímavá postava, má zde hodně zajímavý vývoj, přičemž jeho interakce mezi různými vedlejšími či hlavními charaktery funguje skvěle, zejména s hraběnkou Valentinou Allegrou de Fontaine, která zde má celkem velký prostor. Stejně tak Dum Dum Dugan nebo agent Sitwell vás budou bavit. Zvlášť tehdy, když Dugan mluví jako Ota Jirák a Sitwell jakožto Jan J. Nedvěd (nepleťte si se starým folkovým písničkářem). Každopádně, přejděme zpátky ke knize. Scénář je dost povedený. Kromě akce zde máte klidnější momenty, během kterých můžete nahlédnout do života hlavního hrdiny a můžete lépe poznat život agenta S.H.I.E.L.D.u. Za zmínku stojí taktéž úžasná kresba Jima Steranka. Steranko dokázal předběhnout dobu. Mnoho panelů vypadá jednoduše výborně. Ať už jsou to panely ve vodě s chobotnicí nebo vzdušné souboje, nikdy nevypadají špatně. Na to, že komiks byl vytvořen v 60. letech, je opravdu pastvou pro oči. Druhá část "Nicka Furyho" se povedla mnohem lépe jak průměrná první část, kde Steranko teprve začínal a scénář nebyl ještě na sto procent dokonalý. Jestli chcete kvalitní a zároveň zábavné špionážní dobrodružství, sáhněte po tomto svazku “Ultimátního komiksového kompletu”. 

Poprvé zde máme na žebříčku "Ultimate Spider-Mana". Není zde jenom tak, jelikož je opravdu úžasný. Brian Michael Bendis psal Petera Parkera jakožto pavoučího hrdinu z ultimátního vesmíru opravdu dlouho až do doby, kdy přišla událost jménem "Death of Spider-Man" ("Smrt Spider-Mana"), během níž došlo na onu osudnou událost. Za sebe můžu říci, že toto byl jeden z nejvíce emotivních zážitku za celý “Ultimátní komiksový komplet”. Poslední část Parkerova života totiž byla napsána bravurně, kresba, u které exceluje zejména Mark Bagley - člověk pracující na sérii "Ultimate Spider-Man" s Bendisem několik let. Jsou zde úžasné momenty, které vás dokážou překvapit. Hlavní hrdina je napsán opravdu dobře stejně jako zbytek protagonistů. Antagonisté vás taky dokážou velice potěšit, jelikož jejich charakter je také napsán perfektně. Norman Osborn alias Green Goblin zde zazáří. Takže ano, konec Spider-Mana ze Země 1606 jednoznačně můžu doporučit. 

Již šestý a zároveň poslední Spider-Man na tomto žebříčku. "Smrt Stacyových" je jeden z těch nejemotivnějších příběhů, který kdy s tímto hrdinou vznikl, a mohli bychom jej považovat za spider-manovskou klasiku, která je i v dnešní době skvělá. Kromě sešitů "Amazing Spider-Man" 111 a 112, kde dojde na jednu z nejdojemnějších scén v komiksech od společnosti Marvelu, zde taktéž najdete sešity, kde náš maskovaný hrdina bojuje proti Doctoru Octopusovi. Mimochodem, Octopus patří na seznam mých nejoblíbenějších nepřátel Spider-Mana, kteří kdy za celou jeho historii vznikli. Tady ani toho nemusím moc psát, jelikož tohle bylo opravdu úžasné. Emoce, akce, zábava, dospělejší témata, to vše dostanete prostřednictvím tohoto díla. Pro pavoučí fanoušky povinnost.  

Gartha Ennise absolutně nemusím představovat, protože tohoto autora znáte pravděpodobně všichni kvůli jeho sérii "Punisher MAX", kde najdete tunu brutality, násilí, krev, sexistické scény, dospělejší témata nebo vulgarismy. "Vítej zpátky, Franku" sice není příběh zapadající pod kategorii "MAX", ale i přesto v něm najdete obrovské množství brutality na mnoha panelech. Lidé tu umírají, autor zachází tak daleko, že se nebojí ukázat, jak jsou například nepřátele zabíjeni zvířaty ze zoo. Záporáci tu dle mého nejsou tak důležití, zejména tu jde o Punishera, od kterého tu očekávejte drsné hlášky. Kromě tohoto antihrdiny zde také najdete skvělé detektivní duo. Děj funguje plynule, oba dva detektivové navíc mají rozmanité charaktery, které prochází docela pěkným vývojem. Kromě detektivů zde také jsou zajímavé postavy dalších antihrdinů. Ti podobně jako Punisher nemají problém někoho zabít. A co k tomu říci? Tohle byl nářez! Příběh rychle odsýpá, nejsou zde nudné pasáže, což oceňuji, jelikož některé komiksy mají problém s tím, že zahrnují pasáže, které čtenáře nudí. Akce byla výborná a velký plus dávám za kresbu, jelikož Steve Dillon kreslí perfektně. Sice obličeje některých jeho postav nemusí působit dvakrát skvěle, ale i tak vypadají dobře. Pokud tedy máte peníze, pořiďte si tohoto Punishera. Určitě se mě mimochodem budete ptát, proč zde není také druhá část tohoto příběhu. Je to jednoduché. Druhá polovina je sice také výborná, ale ne na takové vysoké úrovni kvality jako ta první. 

Nečekané, že? Jeff Lemire napsal asi ten nejlepší komiks s Wolverinem, který kdy vznikl (hned po "Smrti Wolverina" od Charlese Soula). Kromě úžasné atmosféry či výborně napsaných charakterů včetně samotného Wolverina vše doplňuje krásná kresba od Steva McNivena. Tento člověk je opravdu Pan malíř. Ani nevím, co bych k tomuto komiksu měl psát, jelikož se jedná opravdu o vrchol dokonalosti. Jestliže máte možnost, přečtěte si ho, je to pecka.

Nuže, dočetli jste můj žebříček 20 nejlepších knih z projektu “Ultimátní komiksový komplet”. Doufám, že se vám obě části tohoto dlouhého přehledu líbily a jestliže chcete, můžete na ně vyjádřit svůj osobní názor.