2016-10-31

#1296: Skalpy 5: Úplně sám - 100 %

Skalpy 5: Úplně sám (Scalped: High Lonesome)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako čísla 25 až 29 v sérii "Scalped" u Vertiga. Souborně vyšel komiks poprvé v roce 2009. České vydání má 140 stran a prodává se v plné ceně za 379 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jason Aaron
Kresba: R. M. Guéra, Davide Furnò a Francesco Francavilla

Když se začtete do první části téhle knihy, budete mít pocit, že jste někde trochu mimo. Jako kdybyste se ocitli na nějaké odbočce a neměli se k tomu hlavnímu hned vrátit. Ale Jason Aaron je výrazně lepší scenárista, než byste si mysleli. On vás nechce nikam zatáhnout, on vám chce ukázat jenom jiný pohled, jak se na osudy postav také můžete nahlížet a jak se všechno může změnit díky jedné pitomé náhodě. A tak se setkáváme s postavou, která by Dashiella mohla dostat do pořádného průseru. To je však jenom úvod, kde jsou rozdány karty. Následuje ještě mnoho dění, které nám pomůže odhalit hodně z toho, jaké jsou motivace jednotlivých postav. Druhá kapitola se proto více věnuje Dieselovi a třetí kapitola pak Nitzovi, veliteli Dashiella, který dělá pro FBI, ale také hodně pro sebe.

Zase by se mohlo zdát, že se v ději posouváme někam jinam, někam kde to není tak důležité - ono je to navíc ještě podtrženo tím, že druhou a třetí kapitolu kreslili jiní ilustrátoři - ale Jason Aaron je jen natolik dobrý scenárista, aby v této páté knize konečně poodhalil karty a ukázal, kde je zakopaný pes. Ano, tady se skutečně dočkáme naprosto zásadních odhalení, která gradují v poslední kapitole, jež je ukázkou parádní jízdy, která je tak rychlá a tak zběsilá, že ani nebudete věřit tomu, co se vlastně stalo. Ale ono se to stalo a vám to nejspíš vyrazí dech. Jestli kniha na začátku vypadal nezáživně, jako kdyby se chtěla vykroutit někam jinam, finále jasně ukazuje, že všechny části vedou k velkému vyvrcholení a dotvoření celku.

Jason Aaron si rád hraje s flashbacky a v knize "Skalpy 5: Úplně sám" představuje jejich sílu v celé kráse. Skoro by to na začátku vypadalo, že minulost není důležitá, že není až tak zásadní to, co se stalo před mnoha lety, ale ve skutečnosti je opak pravdou a je potřeba se z minulosti učit, jinak se dočkáme toho, že ona vyřeší nás. Propojení současného dění a flashbacků mi tu přijde naprosto dokonalé a jen zírám na to, jak to do sebe všechno krásně zapadá a jak plynule se mezi jednotlivými scénami, ale i jednotlivými postavami přechází. Tohle je dílo skvělého scenáristy, stejně tak ale skvělých kreslířů, kteří nám nedovolí se v ději ztratit, a my vždy víme, s jakými postavami máme tu čest.

"Skalpy 5: Úplně sám" jsou drsné, jsou bez humoru, jsou násilné, jsou vulgární a jsou skvělé. Scenáristicky je to nesmírně promyšlené dílo, které nejen že čtenáře zaujme, ale naprosto ho polapí a na konci vyplivne s tím, že tohle ještě není konec, že ještě přijde něco, co by mohlo zasadit další pořádnou ránu. A já doufám, že něco takového skutečně přijde. Série má celkem deset knih. Jsme v polovině. Netuším, co na nás ještě tvůrci chystají, ale doufám, že to bude ve stejném duchu, a doufám, že to zásadní ještě pořád nebylo prozrazeno, že jsou zde pořád zvraty, které vám v hlavě udělají stejné kotrmelce jako "Skalpy 5: Úplně sám". Rozhodně série, kterou jsme si zasloužili a nezbývá než Crew poděkovat!

Komiks "Skalpy 5: Úplně sám" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Skalpy 2: Kasino v rytmu boogie"
"Skalpy 3: Mrtvé matky"
"Skalpy 4: Hryzání ve vnitřnostech"

2016-10-29

#1295: Harley Quinn 2: Výpadek - 70 %

Harley Quinn 2: Výpadek (Harley Quinn: Power Outage)
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě a v limitované edici (52 kusů) v roce 2015. Původně vyšlo jako čísla 9 až 13 série "Harley Quinn", "Harley Quinn Futures End 1" a jako "Harley Quinn Invades Comic-Con Internation San Diego 1" u DC Comics. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2015. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč (brožovaná) a 999 Kč (limitovaná).
Knihou koupíte v knihkupectví Minotaur se slevou.

Scénář: Amanda Conner a Jimmy Palmiotti
Kresba: Různí

Nemůžu si pomoct, ale já jsem se u tohohle komiksu bavil více než u prvního dílu "Harley Quinn 1: Šílená odměna". Asi už jsem si zvykl na styl humoru, který je zde prezentovaný a že v případě Harley je možné vlastně skoro všechno. Je prezentována jako velmi zvláštní záporná postava, hlavě proto, že je strašně jednoduché si ji zamilovat, protože je prostě krásně cáklá a vy jen čekáte na to, co zase provede, případně co řekne, protože i ty její průpovídky jsou prostě paráda - viz například speciál ke Comic-Conu, který je součástí této knihy. Navíc se Harley dostává do kontaktu s postavami, které jsou zajímavé a funguje i bez toho, aby visela na zadku Jokerovi, který mi zde popravdě připadá jako rušivý element. Naštěstí se objevuje pouze v jednom příběhu, který je spíše jen takovou epizodkou k dobru.

Harley Quinn se stala domovnicí a našla si přátele v panoptiku, které je součástí domu. A tak se chystá na jedno pořádné derby, kdy je na kolečkových bruslích povoleno snad úplně všechno. Některé pasáže jsou zbytečně natahované - například koupání v moři - jen proto, aby to bylo zábavné, ale těch stran je na tu jednu, nijak výtečně vtipnou scénu, až moc. Jenže to je jen začátek k tomu, co má skutečně přijít. Harley se má stát superhrdinkou. Nebo tak něčím. Dojde k události, která je neočekávaná a prostě z těch "ve správný čas na správném místě". I když jak pro koho. Na Coney Island se zřítí meteorit. Nebo to alespoň jako meteorit vypadá. Jenže ve skutečnosti je to Power Girl, jedna z hrdinek, které v podstatě vůbec neznáme. Příčinou jejího pádu na Zemi byla jedna gigantická vesmírná rána pěstí. Power Girl se prolétla celým vesmírem, aby přistála pod nohama Harley Quinn.

Halrey Quinn superhrdinku samozřejmě pozná a rozhodne se, že tohle náhodné setkání využije ke svým účelům. Do karet jí hraje skutečnost, že Power Girl přišla o paměť. Harley Quinn ze sebe tedy před Power Girl dělá také hrdinku, kdy společně jsou tým, který potírá zlo. To mohou hned předvést proti dvěma padouchům - Clock King a Sportsmaster - a zažít opravdu nečekaná dobrodružství. Aneb jak se z Coney Islandu dostat do vesmírného dobrodružství v galaxii kdesi daleko. Jasně, dvojice superhrdinek proti sobě nemá zrovna skvělé nepřátele, myslím v tom smyslu, že by byli nějak extra známí, ale dobrodružství, která ty dvě prožívají, jsou fajn, mimo jiné i proto, že to je založeno na tom, jak se Harley snaží být za dobrou a nejde jí to, no a také proto, že Power Girl je neskutečně vnadná a stojí na tom dost vtipů. A jsou dobré. V takovém případě musíte pak trochu odpustit banalitu některých zápletek. Potěší zase fantazie.

Příběh dojde určitého závěru, ale pak následuje ještě speciál, kdy Harley se svými parťačkami jede na Comic-Con do San Diega, aby zde zkusila udat nějaké svoje kresby. Příjemná ptákovina, která jen potvrzuje, že Harley se hodí snad do jakéhokoli prostředí. Navíc se dovede vždy dostat do problémů, aby je následně mohla vyřešit s grácií sobě vlastní. Její styl řešení problémů pak krásně podtrhává poslední krátký příběh, kde sama vypráví svoje začátky. Má to dobrou pointu. Kresebně se kniha "Harley Quinn 2: Výpadek" vyžívá hlavně v nadsázce, což se překvapivě neprojevuje jen v poprsí Power Girl, ale třeba i v parádních karikaturách, kdy poslední stránka části s Power Girl je v tomhle naprosto vynikající. Kniha "Harley Quinn 1: Šílená odměna" byla fajn, ale v případě "Harley Quinn 2: Výpadek" už jsem si na styl a postavy zvykl a bavil jsem se víc.

Komiks "Harley Quinn 2: Výpadek" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Harley Quinn 1: Šílená odměna".

2016-10-28

#1294: Večírek s Kantem - 70 %

Večírek s Kantem (Partyspaß mit Kant)
Vydalo nakladatelství Archa v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Partyspaß mit Kant" v roce 2015. České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 369 Kč.
Komiks zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Mahler
Kresba: Mahler

Do rukou dostáváte humornou knížku, ale je potřeba se připravit na to, že humor má mnoho podob, a pokud si pod pojmem humorná knížka představujete něco, co vás donutí lehnout a smát se, není asi kniha "Večírek s Kantem" zrovna tou pravou. I když on každý má trochu jiný smysl pro humor, takže je docela možné, že se budete prohýbat smíchy i při čtení tohoto hodně specifického komiksu. Mahler není žádným nováčkem ani na českém trhu. Měli jsme to štěstí, že už jsme si mohli přečíst knihy "Staří mistři" a "Muž bez vlastností". V obou případech jsme byli svědky toho, jak Mahler adaptoval díla jiných autorů. A když se nad tím tak zamyslíte, nejinak je tomu v případě komiksu "Večírek s Kantem". Tentokrát si ale Mahler nevybral jednoho autora, ale rovnou více jak dvě desítky.

"Večírek s Kantem" má specifickou formu, nad kterou je vhodné se chvilku zastavit. Ta zvláštnost je v tom, že je nám představeno celkem 22 krátkých povídek. Každá má naprosto stejný počet stran. Je to osm stran, kdy komiks zabírá šest stan. První dvě stránky jsou jen úvodní, z toho druhá je prázdná. Komiksy jsou tak vždy stejně dlouhé a nám se v každém z nich představuje nějaký z velkých filosofů historie, ať už muž, nebo žena. Ale ti muži mají přece jen převahu. Mahler nutně nebere jejich celá díla, ale bere si jejich citáty, aby filosofy prezentoval v nečekaných, podivných, zábavných, anebo prostě jen specifických situacích. A jejich vlastními slovy pak sděluje některé jejich myšlenky.

A tak se setkáme nejen s Kantem na jednom večírku, ale třeba s Platónem u výslechu, Aristotelem na způsob Victora Frankensteina, s Pascalem pod vodou, s Rousseauem jako moderátorem, se Schopenhauerem jako učitelem v autoškole, anebo třeba s Marxem, který se snaží namarkovat nákup na pokladně v supermarketu. Ne, když si tohle přečtete, tak se prostě nemůžete ubránit úsměvu. A v těchto situacích myslitelé ještě pronášejí svoje citáty, které se někdy zdají zcela nemístné, ale jindy máte pocit, že za nimi něco skutečně je a že to není jen snaha vložit do kresby něco oduševnělého. I v tomhle případě spolu kresba a text souzní a najdete v nich spojení, která ale nejsou většinou prvoplánová, naopak o nich musíte celkem přemýšlet.

Když jsem četl knihu "Večírek s Kantem", uvědomil jsem si, že i když si člověk myslí, že je sečtělý, tak má ještě velké mezery. Já třeba filozofy nečtu. Dříve jsem se téhle literatury trochu štítil, teď, i když by mě třeba zajímala, na ni nemám čas. Anebo v čase hledám výmluvu. A jsem si jistý, že kdybych si ten čas udělal, kdybych se s některými filozofy a hlavně jejich názory seznámil lépe, knihu "Večírek s Kantem" bych si užil ještě o něco víc. Aspoň vím, že prostě nejsem tak sečtělý, jak bych chtěl být. Ani to mi však nezabránilo v tom, abych se u čtení knihy "Večírek s Kantem" bavil a abych si uvědomil, že i na filozofii je možné nahlížet trochu jinak, zábavněji. Mimochodem je až neskutečné, jak Mahlerova relativně jednoduchá kresba dokáže skvěle myslitele karikovat, že je v tom prostě poznáte, pokud znáte podobizny alespoň některých z nich.

Komiks "Večírek s Kantem" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

2016-10-27

#1293: Gantz 13 - 60 %

Gantz 13 (ガンツ)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako kapitoly 143 až 154 v sérii "Gantz" (japonsky ガンツ, v anglické transkripci Gantsu) souborně v roce 2004 u Shueisha, Inc. České vydání má 232 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hiroja Oku
Kresba: Hiroja Oku

Když se mi kniha dostala do rukou, udělal jsem jednu základní chybu. Jen tak jsem ji lehce prolistoval. Jasně, v první řadě to bylo kvůli holkám na obálkách, ale bylo to jen takové nahlédnutí na tři čtyři stránky, něco na začátku, něco uprostřed, něco na konci. Trochu vyděšeně jsem zjistil, že na všech těch stránkách jsou dinosauři. Pořád! Od začátku až do konce. To mohlo znamenat jediné. Děj knihy třinácté nás zase nikam neposune a Hiroja Oku bude akci natahovat, jak jen to bude možné. Jak říkám, tohle nebylo nejvhodnější, protože to v člověku vytvoří určité předsudky a on má pocit, že to, co bude číst, prostě nemůže být dobré, protože to bude natahovaná kaše. A tyhle předsudky mi vydržely docela dlouho.

Četl jsem a četl a přistihl jsem se u toho, že některé stránky obracím v podstatě hned, jak jsem se na ně dostal, protože Hiroja Oku rozfázoval souboje tak, že zpomalení otáčení stránek by vedlo k tomu, že se vytratí i ona dynamika akce, která jediná vás v téhle fázi drží v naději, že je to ještě pořád dobré, že ještě má smysl sérii číst. Říkal jsem si, že to snad ani není možné, aby to Hiroja až takhle moc natahoval, jenže on je v tomhle skutečně přeborník, alespoň mezi japonskými autory, kteří vycházejí u nás. Po několika desítkách stránek jsem si ale uvědomil, že "Gantz" sice může být natahovaný, ale že mě to stejně baví. A tohle bych na Hirojovi ocenil. On si vede svou, jede si podle sebe, ale je v tom dobrý a dovede si vás získat. Tentokrát to ani nepřeháněl s nahotinkami.

Vyprávět příběh nebo se mu nějak více věnovat asi nemá moc smysl, protože on se opravdu nikam moc neposune. V podstatě by bylo možné děj knihy "Gantz 13" shrnout tím, že by se řeklo, že zde dojde k souboji lidí a dinosaurů a není jasné, jak to dopadne, jen je jasné, že někteří, a to na obou stranách, zemřou. Pro příběh není důležitý samotný děj, ale postavy, které zde vystupují, a vztahy, jež mezi nimi vznikají. Ty jsou naprosto zásadní. Stěžejní je pak samozřejmě Kei Kurono, který zde ale získává trochu novou auru a najednou se stává postavou, která vás snadno strhne, a vy hltáte její osud. Navíc je pořád emotivní, je pořád lidský, ale přitom je komiks parádně akční a prostě cool.

Hiroja Oku si prostě jde svou cestou a asi nemá smysl mu to mít za zlé. Jeho forma je specifická, jeho příběhy jsou hodně roztahané, ale nejde říct, že by byly naprosto nezajímavé. Jasně, sám jsem si všiml, že mě série už nedostává tolik jako na svém začátku, kdy jsem měl pocit, že se jedná o zjevení, ale stejně se na každý další díl těším. Už ani ne tak kvůli nahotinkám, ale prostě proto, že chci vědět, jak to dopadne s postavami. A také proto, že chci vidět souboje. Graficky jsou dinosauři trochu divní a máte pocit, že do celkové koncepce nezapadají, ale když jdou do akce, je to paráda. Hlavně ve chvíli, kdy se na scéně objeví boss. Otevíral jsem knihu s nejistotou a skoro smutně, ale zavíral jsem ji opět povzbuzený z toho, jaká jízda to byla. Té akce je hodně, ale pořád jede a pořád je celkem nápaditá.

Komiks "Gantz 13zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Gantz 1"
"Gantz 2"
"Gantz 3"
"Gantz 4"
"Gantz 5"
"Gantz 6"
"Gantz 7"
"Gantz 8"
"Gantz 9"
"Gantz 10"
"Gantz 11"
"Gantz 12"

2016-10-26

#1292: Modrá Crew 1: Ekhö - Zrcadlový svět - 60 %


Modrá Crew 1: Ekhö - Zrcadlový svět
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2016. Vydání má 104 barevných stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Christophe Arleston
Kresba: Alessandro Barbucci

"Crew2" skončila číslem padesátým druhým, a tak bylo otázkou, co bude následovat. Ani jsme nemuseli tak dlouho čekat a hned se nám náhrada dostala. Je jí "Modrá Crew". Tak trochu se jedná o návrat ke kořenům, protože "Modrá Crew" už pod nakladatelstvím Crew vycházela. Jednalo se o celkem deset sešitů spíše evropského rozsahu co do počtu stran, tedy 48, kde se nám z evropských postav předvedli Thorgal a Sláine, z těch amerických pak Hellboy, Lobo a Batman, který si dal týmovku se Soudcem Dreddem. Jednalo se o prezentování příběhů, které byly příliš krátké na samostatnou knihu, ale dost zajímavé na to, aby u nás vyšly. A podobnou cestou se vydává nakladatelství Crew i tentokrát. Zaměřilo se na série, které nejsou příliš dlouhé, tak okolo 4 sešitů evropského formátu, anebo je jejich návaznost méně zásadní a nebude tak vadit, pokud se vydají později.

A tak je prvním příspěvkem do nové "Modré Crwe" série "Ekhö". Tu jsme si mohli užít už v "Crew2 č. 51" a "Crew2 č. 52", kde na pokračování vyšla první část, příběh nazvaný "New York". Tady je trochu problém se sešitem "Modrá Crew 1: Ekhö - Zrcadlový svět" protože první polovinou je právě příběh "New York". Pokud jste tedy četli zmiňovaná čísla "Crew2", polovina nové "Modré Crwe" pro vás bude až příliš známá. Ale to je jen pro začátek, abyste v rámci "Modré Crwe" měli kompletní celou "Ekhö" sérii. Následovat by už měly komiksy nové s větším důrazem na evropskou scénu. Vždyť i "Ekhö" je evropský komiks. A těšit se na něj můžeme i ve druhém čísle "Modré Crwe".

A co bude následovat v dalších číslech? Tohle je na formátu "Modré Crwe" to nejlepší! Sami předplatitelé - skutečně jen předplatitelé, kteří se na stránkách prezentují speciálním kódem - mohou rozhodovat o tom, co bude v magazínu dál vycházet. Po "Ekhö" bude následovat jeden z těchto komiksů:

V době psaní recenze zatím nadpoloviční většinou vyhrává "Třetí testament", za ním "Kingsman: Tajná služba" a až na konci "Dravci", tak uvidíme, co se k nám s dalšími díly dostane. Vypadá to však, že je rozhodně na co se těšit. A skutečnost, že rozhodují sami čtenáři, je přece jen něco nového a mohlo by vést k tomu, že se magazín udrží dlouho. Snad bude předplatitelů skutečně dostatek. Máte už svoje předplatné? Pokud ne, tak to napravte, protože podobné komiksy u nás jinak asi nevyjdou, což by byla škoda.

Ale pojďme na "Ekhö". Jak už jsme se v "Crwi2" dověděli, tohle je zajímavé fantasy, které je akční, je pohádkové, ale přitom je sexy a zábavné, navíc je nápadité a není to jen odvar něčeho, co již existuje. Země má dvě roviny. Jednu klasickou, kterou známe, druhou fantastickou, kterou je "Ekhö", něco jako prehistoricky steampunkový svět, kam se dostane hlavní hrdinka Mravena Draapulová s nechtěným společníkem Jurijem. To samo o sobě je dost divné, kdyby jen Mravena ještě ke všemu nebyla schopna přijmout do svého těla duši mrtvé osoby a po nějakou dobu ji hostovat. Po jakou dobu? Potud, dokud Mravena a její společníci, jejichž počet se rozrůstá, nevyřeší příčinu toho, proč byla daná osoba zavražděna. Tvůrci to navíc koření tím, že se každý příběh odehrává v jiném městě. První je tedy "New York", druhý pak "Císařská Paříž".

Díky kresbě Alessandra Barbucciho získávají příběhy, které se někdy mohou jevit trochu banální ve své zápletce, hlavně pokud jde o příběh "Císařská Paříž", něco navíc, protože Alessandrovo pojetí měst, jeho fantasy, steampunkové pojetí, které se ještě hemží různými potvorami, je prostě úchvatné a plné skvělých nápadů a imaginace. Tohle je na sérii krásné, navíc, jak už jsem psal, je sexy. Není vulgární, ale dráždivá, čehož také není jednoduché dosáhnout. Takže za mě malinko zklamání, že už zde je příběh, který jsem četl, ale zase se mi tenhle formát líbí a těším se na další díly, kde už budou jenom samé novinky.

Komiks "Modrá Crew 1: Ekhö - Zrcadlový svět" zakoupíte na stránkách Crew.

2016-10-25

#1291: 100 nábojů 11: Začátek konce - 90 %

100 nábojů 11: Začátek konce (100 Bullets: Once Upon a Crime)
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako díly 76 až 83 série "100 Bullets" u Vertiga. Souborně vyšlo jako "100 Bullets: Once Upon a Crime" u Vertiga v roce 2007. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Eduardo Risso

Už jen za to, že u nás vyšel další díl téhle parádní série, bych nejraději dal 100 %, ale přece jen se trochu uklidním a budu střídmější a své hodnocení ponechám na 90 %. Musím ale uznat, že už mi trochu chyběla kresba Eduarda Rissa, která je tak jedinečná a tak skvěle vhodná pro moderní noirový komiks, kterým "100 nábojů" je, i když vytváří vlastní, současnou podobu žánru noir, která je mnohem drsnější a spíše se kloní k thrillerově akčnímu pojetí než nutně k atmosférické podívané. Zůstal však propracovaný scénář, který má mnoho zvratů, skoro mi přijde, že v každém sešitě, a rozhodně nechybí femmes fatales, které musejí stát proti mužům, jež jsou zde přece jenom v převaze. Asi proto, že to jsou minutemen a ne minutewomen. Ale jedna pořádná vražedkyně přece jen nechybí.

Říkat, že název "Začátek konce" sedí ději, asi nemá cenu, to už za mě jistě udělali jiní. Ano, Azzarello a Risso se skutečně připravují na to, že dojde k finále. A je to příprava, která je zajímavá. Přijde mi to jako šachová partie. Máme několik skupinek figurek, které se navzájem ovlivňují, ale je potřeba je dostat do konfrontace, která jediná může celou tuhle hru rozhodnout. Některé figurky se potkají, některé se vymění, některé svou cestu skončí proto, aby bylo možné vyhrát. A to už v téhle knize. Brian Azzarello ukazuje, že tuhle svou partii má hodně promyšlenou a že je skutečně velmistrem ve své hře, která se nejmenuje "šachy", ale jmenuje se "100 nábojů" a hraje se s jedním speciálním kufříkem.

Brian dokázal - myslím teď z hlediska scenáristického - udělat něco, co se každému nepovede. Přišel v úvodu se skvělým nápadem. To jsou ony kufříky, které jsou prostě výborné. Dejte někomu pistoli, sto nábojů a beztrestnost. Jak se ti lidé zachovají? Prostě geniální myšlenka. Když stojíte na začátku takové série, automaticky si říkáte, jestli budou tvůrci schopni dostát potenciálu, který série na začátku má, a jestli budou schopni ji nechat růst směrem, který bude skutečně pořád stát za to. V případě série "100 nábojů" se tohle povedlo. A zrovna kniha "100 nábojů 11: Začátek konce" je toho krásným důkazem. Partie se zde rozehrává, sázky jsou vysoké, ale ještě není jasné, kdo bude hrát na které straně.

Právě tohle je na sérii "100 nábojů" to krásné. Ona nejistota, kdy prostě nevíte, co se stane, kdy vlastně každý může zradit, každý může přestoupit na jinou stranu. A je také otázkou, jestli se hraje na klasické šachovnici, kde jsou jen dva hráči, anebo je těch hráčů trochu víc, přičemž ani nejste schopni říct, kdo je vlastně hráčem a kdo jen figurkou a kolik je kterých. Tohle je síla série "100 nábojů", která není jen dobrým komiksem, je to jednoduše skvělý a promyšlený příběh, který vás baví číst. Nejen proto, že je to akční, že je to sexy, že je to nápadité, že je to originální, že jsou zde skvělé postavy, ale jednoduše proto, že tohle všechno najdete na jednom místě. Proč pak srážet body? Přiznám se, že mi jedenáctá kniha přišla lehce roztahaná a že by bylo možno některé scény zkrátit. Ale nutno říct, že pokud vás série dostala tak, jako mě, budete rádi za každou stránku navíc.

Komiks "100 nábojů 11: Začátek konce" koupíte se slevou na stránkách BB/art.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:

2016-10-24

#1290: Obrázkové čtení: Karel IV. - 50 %


Obrázkové čtení: Karel IV.
Vydalo nakladatelství Fragment v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Martin Pitro a Petr Vokáč
Kresba: Antonín Šplíchal

Letošní rok je z hlediska komiksu o Karlovi IV. poměrně zásadní, protože vyšlo hned několik komiksů, které se tomuto státníkovi věnují. Však také uplynulo 700 let od jeho narození, což je výročí poměrně zásadní. Na Comics Blogu jsem se zatím věnoval jenom komiksu "Karel IV.: Pán světa", ale tentokrát bych se rád podíval na komiks "Obrázkové čtení: Karel IV.", který vyšel pod nakladatelstvím Fragment a jeho smyslem je zábavnou formou nahlédnout na některé zásadní události Karlova života a tím i zásadní události dějin. O tom, že Karel IV. dějiny utvářel, už moc pochyb nemáme, ale možná jsme nevěděli, že u toho byl docela vtipný.

Jak tomu bylo u předchozích dvou knih z edice "Obrázkové čtení", "Obrázkové čtení: Staré pověsti české" a "Obrázkové čtení: Staré řecké báje a pověsti", tak stejně je tomu i v případě knihy aktuální o Karlovi IV. Jeho život je rozdělen do několika kapitol, které mají od jedné do čtyř stran. Kapitol je celkem sedmnáct a začínají tím, jak se Jan Lucemburský stal králem českým, končí se tím, jak Karel IV. umírá. Kniha tedy pokrývá poměrně rozsáhlé období, což nakonec vede k tomu, že bylo nutné pouze vyjmout určité konkrétní události a zaměřit se na ně. Asi je to celkem logické, protože účelem knihy není historicky přesně obsáhnout život jednoho člověka, ale především to, aby se dětští čtenáři zábavnou formou seznámili s důležitými skutečnostmi z našich dějin.

Kniha nás tedy seznámí s tím, jak se Karel narodil, jak měl jeho otec problémy s manželkou, i když zde komiks nejde do podrobností o tom, jak stáli proti sobě politicky, sledujeme, jak se Karel přesouvá do Francie, kde je vychováván a kde získává první skutečně důležité kontakty, které nakonec i vedou k tomu, že se stane králem a císařem, velká část je pak věnována i skutečnosti, že Karel IV. udělal z Prahy sídelní město království a následně i říše, dal českým zemím jasné hranice, které se do jisté části udržely až dodnes, a samozřejmě se zasloužil o rozkvět Prahy do podoby, která existuje stále, samozřejmě s tím, že se ještě od té doby trochu rozrostla. On jí ale dal její historický charakter a nechal postavit nejvýznamnější stavby, a to včetně první české univerzity.

Kniha "Obrázkové čtení: Karel IV." podává skutečně jen stručný obraz o dějinách a o tom, co Karel IV. dokázal. To nejdůležitější je zde však řečeno, i když se nejedná o nic objevného, co by nezaznamenávaly i další knihy. Tohle jsou základní informace, které se o Karlovi dozvíte i jednoduše mezi řečí, pokud nejste ve společnosti naprostých dějinných analfabetů. Co dává knize trochu něco navíc, ale dle mého to stačí pořád akorát na ten průměr, je skutečnost, že jsou události podány vtipně. Bohužel to, jak jsou trochu tříštěny a jak se snaží tvůrci prezentovat to důležité/zajímavé, tak dochází k tomu, že něco je řečeno textovými rámečky a v podstatě to samé i bublinami. Má to rušivý efekt, ale to je bohužel dáno formátem. Možná kdyby se vybralo méně událostí a více se rozepsaly, dopadlo by to lépe. Takhle je to pro děti fajn, ale na trhu budou i pro děti lepší knihy o Karlovi IV.

Komiks "Obrázkové čtení: Karel IV." můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Fragment.

2016-10-23

#1289: Bublifuk 4: Stoupáme vzhůru - 85 %


Bublifuk 4: Stoupáme vzhůru
Vydalo nakladatelství Triton v roce 2016. Vydání má 36 stran a prodává se v plné ceně za 55 Kč.

Scénář a text: Bára Buchalová, Kimea, Petr Kopl, Tomáš Kučerovský, Jiří Walker Procházka, Tomáš Prokůpek, Klára Smolíková a Martin Šinkovský
Kresba: Bára Buchalová, Katka Čupová, Lukáš Fibrich, Karel Jerie, Petr Kopl, Tomáš Kučerovský, Viktor Svoboda, Vojtěch Šeda a Ticho762

Nebyla to ani tak dlouhá doba a můžeme být zase rádi, že se na nás vřítil už čtvrtý "Bublifuk" s náloží oblíbeného čtení. Je to takové to milé pohlazení, které na vás čeká doma, když jste měli těžký den. Rozhodně nevnímejte "Bublifuk" jen jako komiksovou revue pro děti, i když jim je primárně určena. I dospělí se pobaví a navíc se mohou dovědět něco, co ještě nevěděli. Třeba i to, že Mikoláš Aleš byl nejen známým umělcem, ale také se pouštěl do komiksů, což rozhodně nemusí vědět každý. Tohle nám představuje Tomáš Prokůpek ve svém pravidelném sloupku o praotcích komiksu na našem území. Ale přece jen časopis nejspíš otevřete proto, abyste si přečetli komiksy, které už se mohly stát vašimi oblíbenými.

Začíná se klasicky Fernandem a Stellou, kteří se tentokrát chtějí zúčastnit soutěže na moři o to, kdo se nejrychleji na plavidle vlastní výroby dostane do cíle. Samozřejmě, že by to nebyli oni dva, aby nevymysleli něco speciálního, navíc něco, co je možné si udělat i doma, nebo alespoň si to vyrobit ve zjednodušené podobě, jak nám opět ukazuje stránka, která za komiksem následuje a která je příjemný zpestřením každého komiksu s touhle dvojicí. Ale to už se na vás těší "Pirát na suchu", kterým by přece jen více slušelo více stran, protože máte pokaždé tak trochu pocit, že se toho opravdu moc nestalo. Ty dvě stránky jsou málo. Nějak se do tohoto komiksu prostě pořád nedovedu dostat.

Na jinou vlnu vás navnadí "Jak se dělá komiks", který se tentokrát zaměřuje na to, aby nám představil zvukové efekty, které se v komiksu také často používají a které nám tady ukazují, jak je možné díky nim komiks oživit a rozhodně to není vždy na škodu. Tady jsou skvěle použity k tomu, aby byly některé panely dynamičtější, akčnější a trochu agresivnější. Ještě pár dílů a možná se někdo rozhodne k tomu, že je fajn si vytvořit vlastní komiks, a uvědomí si, že všechny prvky, které jsou v něm použity, mají smysl a mají význam. Musím se přiznat, že tyhle naučné komiksy mám prostě rád, hlavně díky tomu, že to, co prezentují, je podáno velmi příjemnou a přirozenou cestou.

"Píp a Půp" jsou tradičně zábavní. Když jsem v prvním čísle četl první díl, nějak mi neseděla kresba, snad tím, že tak nějak vynikala, byla jiná, ale teď je to popravdě kresba, na kterou se těším nejvíce, protože je prostě zajímavá a skvěle se k robotům hodí. Jejich příběh pobavil, ale stejně mě nejvíce dostává to, jak si autoři hrají s klasickými lidskými pravidly a vlastnostmi a přenášejí je do robotího světa. Následuje bohužel trochu zklamání v podobě komiksu "Zelený vlk", který přinesl příběh, jenž nic moc nikam neposunul a já jsem si vlastně říkal, proč jsem ty stránky četl. Ale třeba bude v pátém čísle skutečně povedené vyvrcholení. I zde se však našel jeden skvělý nápad - viz souboj mezi lidskými postavami.

Vrcholem je pro mě ale opět komiks "Tři mušketýři" od Petra Kopla. Petr mě rozesmál, což jsem nějak nečekal, protože jsem sešit zrovna četl trochu unavený a nebyl jsem moc v náladě. Ale Petr je prostě skvělý autor a ví, co chce svým čtenářům dodat. Musím ocenit skvělé narážky, ať už textové, ale především grafické, na jiné komiksy, ale třeba i na "Večerníčky". Po něm následuje "Alfréd Hubertus Babočka", který také nezkalme, je zábavný a vždycky má v závěru zajímavé poučení. "Trampoty principály Piškoty" jsou tentokrát docela vtipné a možná se mi poprvé líbily více než závěrečný "Bubu". Vzhledem k tomu, že mě zklamal "Zelený vlk", tak se mi tohle číslo líbilo o něco méně než předchozí "Bublifuk 3: Vstup na vlastní nebezpečí", což ale znamená jen to, že před sebou pořád máte zajímavý mix, kde si každý najde to, co ho bude bavit více. A to je na tom krásné.

Komiks "Bublifuk 3: Vstup na vlastní nebezpečí" zakoupíte na stránkách nakladatelství Triton, kde si také můžete zakoupit předplatné na čtyři čísla.

Na Comics Blogu najdete recenze na sešity:
"Bublifuk 1"
"Bublifuk 2: Plnou parou vpřed"
"Bublifuk 3: Vstup na vlastní nebezpečí"

2016-10-22

#1288: Edice "Na přání" nabízí pokračování úspěšné série Ú.P.V.O.!

Paranormální výzkum si zaslouží dostat šanci! Už od třetího dílu legendární série příběhů z "Úřadu paranormálního výzkumu a obrany! rozhodují o vydání komiksu sami čtenáři! A úspěšně - jejich objednávky dovedly nakladatele Comics Centrum už k šestému dílu nazvanému "Univerzální stroj". 

O vydání pokračování komiksu rozhodují objednatelé do 6. listopadu 2016. Tentokrát není nutné knihu předplatit. Stačí se pouze zaregistrovat na stránkách Comics Centra a objednat.

Anotace nakladatele:
Po osudném boji s obludným bohem Katha-Hemem, odjíždí doktorka Kate Corriganová na francouzský venkov pátrat po starověkém textu, který by pomohl opět oživit Rogera.
Mezitím v sídle Úřadu paranormálního výzkumu a obrany vypráví kapitán Daimio o vlastní smrti, Johann Kraus se přiznává k bizarnímu milostnému trojúhelníku, jehož byl součástí na jedné ze svých seancí, Abe zase vzpomíná na Hellboye a společnou misi během jejich prvních dnů v Ú.P.V.O. a Liz odhaluje podivné okolnosti prvního projevu jejích pyrokinetických schopností, které vedly až ke smrti její vlastní rodiny.

Autor dost možná neprávem proslulejšího "Hellboye" Mike Mignola vymyslel dnes už legendárního rohatce v roce 1993. Světa vymyšleného pro komiksy s Hellboyem postupně zaplňoval dalšími sériemi, a to zejména "Ú.P.V.O.", které počtem dílů a odboček sérii "Hellboy" překonalo.

Čtenáři i sám Mignola byli zvědaví na další osudy ostatních členů bývalého Hellboyova týmu. Proto nejprve vznikly dvě knihy povídek "Dutozem" a "Duše Benátek", ve kterých si Mignola testoval možnost existence příběhů Hellboye bez Hellboye a vybíral tvůrčí tým. Série tak fakticky začíná až třetí knihou "Žabí mor". 

Tvůrčí tým se ustálil až při tvorbě čtvrtého dílu série s názvem "Smrt", kdy  k tvůrci Miku Mignolovi, výtvarníku Guy Davisovi a koloristovi Dave Stewartovi přibyl scenárista John Arcudi. Jak se v reakcích čtenářů ukázalo, byla to velmi šťastná volba. V Itálii narozený scenárista se podílel i na všech pokračováních této série a na dalších příbězích z Mignolova universa.

"Ú.P.V.O." dala Mignolovi možnost rozvinout a dokončit různé příběhy jen letmo naznačené v "Hellboyovi". Obě série se tak navzájem prolínají a doplňují.

Knihu „Ú.P.V.O. 6: Univerzální stroj“ mají na svědomí Mike Mignola a John Arcudi, kteří se postarali o příběh, a Guy Davis, na jehož bedra padla kresba. Kniha vychází v tradičním překladu Jana Kantůrka a vydává jej nakladatelství Comics Centrum v případě, že se sejde minimálně 500 zájemců. Kniha bude mít 144 stran a její malobchodní cena bude 399 Kč. Předpokládaný termín vydání je 5. prosince 2016.

Takže pro shrnutí:
"Ú.P.V.O.: Univerzální stroj" vychází v edici "Na přání"
Poslední den, kdy jsou objednávky přijímány, je 6. listopadu 2016
A když to dobře dopadne, kniha vyjde 5. prosince 2016

Jen je opět třeba připomenout, že se jedná o předobjednávky, proto není nic třeba platit předem, ale zaplatit a vyzvednout si komiks mohou zájemci v termínu od 5. do 23. prosince 2016.

2016-10-21

#1287: Druuna 2 - 60 %

Druuna 2 (Serpieri Collection. Druuna 02: Carnivora; Druuna 03: Mandrigora / Aphrodisia)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2016. Původně vycházelo jako knihy "Carnivora" v roce 1992, "Mandragora" v roce 1995 a "Aphrodisia" v roce 1997. Souborně vyšla kniha v roce 2010. České vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 589 Kč (brožovaná) a 849 Kč (vázaná).
Scénář: Paolo Eleuteri Serpieri
Kresba: Paolo Eleuteri Serpieri

První "Druuně" jsem dal 65 %, a tak jsem hodně váhal s tím, jestli jít nebo nejít trochu níž, ale nakonec jsem se rozhodl, že půjdu trochu níž, protože příběhově mě druhá trilogie dostala o něco méně než první trilogie, a to i přesto, že graficky je "Druuna 2" mnohem zajímavější, což znamená hlavně explicitnější. Přece jen, některé scény, které zde najdete, už jsou v podstatě pornografie, ale v Serpieriho kresbě tak nádherně podaná, že prostě musí srdce člověka zaplesat. Na druhou stranu jsem ale očekával, že příběh bude také důležitý. Respektive jsem asi očekával, že bude ještě o něco důležitější, než jakým se nakonec ukázal.

První část nazvaná "Masoužroutka" obsahuje něco, co v příběhu naprosto nesnáším. Nechci mnoho prozrazovat, ale primárně sledujeme to, že se Druuna musí vypořádat s nebezpečím na vesmírné lodi, kde čekají replikanti, což je také trochu klišé, ale ještě snesitelné, hlavně v tom vizuálním podání, které je Serpierim prezentováno. V závěru ale dojde k tak pitomému zvratu, že mi to celé čtení první části zkazilo. Jinak se ale autor snaží o to, aby byl příběh skutečně sci-fi a aby zde fungovaly nějaké základní zákony, které známe, i když jen teoreticky a nejsme schopni je vyzkoušet. V tomhle ohledu se musí před Serpierim smeknout, že i přes onen porno základ, kolem kterého se komiks točí, si dovolí jít trochu hlouběji a příběh nikdy úplně neopustit. Jen také nikdy nezapomene, aby Druuna pořádně špulila zadek.

Ono se na Druunu hezky kouká, ale když si i v příběhu "Mandragora", který následuje, uvědomíte, že vlastně její rolí je tápat a následně pochopit, co byste do ní nikdy neřekli, že je schopna pochopit, tak vás to může přestat bavit. Vlastně všechny významnější postavy tu mají takovou prapodivnou vlastnost, že neustále říkají, jak je všechno šílené, jak ničemu nerozumí, aby to následně pochopily způsobem, který hodně šustí papírem. A je to i případ poslední části s názvem "Afrodisia". Serpieri potřebuje strašně moc textu k tomu, aby vysvětlil, co se vlastně děje, i když v konečném důsledku je to vždy jednoduché. A v konečném důsledku také máte pocit, že to, co Druuna prožívá, je celkem zbytečné, protože ona je nakonec vláčena událostmi, není tím, kdo výsledky tvoří.

Ale to je podle všeho smyslem komiksu. Druuna má být tajnou fantazií každého muže, a to i v tom smyslu, že každý muž je schopen si ji podmanit, kdy je skutečně profilována jako děvka, kterou si každý může vzít, jak se mu zachce. V tomhle směru Serpieriho komiks dokonale plní svou úlohu, navíc je očividně zatížen na anální sex, což je ještě podtrhává to, že si Druunu mohou její partneři, ať už chtění nebo nechtění, vzít silou a bolestivě a jí se to bude líbit. Asi se najde málo chlapů, kterým by se taková fantazie nelíbila. Přitom je to umělecky hezké, a to i v kontrastu s hnusem, který se válí všude kolem, protože rozklad Druunu také provází. O to více vynikne její dokonalost.

"Druuna 2" je pro mě knihou, která je doslova pastvou pro oči, je to krása si prohlížet jednotlivé obrázky a je paráda, že Paolo Eleuteri Serpieri nesází jen na panely, kde je Druuna nahá, ale vkládá úsilí i do všech ostatních. Ty mi pak i někdy přijdou zajímavější, propracovanější, protože ony stejně za chvíli dojdou nové úhly, jak Druunu nakreslit. Kdyby se jednalo jen o kresbu, tak dám komiksu vyšší hodnocení, ale vzhledem k tomu, že je to propojeno i příběhem, u kterého máte nakonec pocit, že se vlastně nikam nepohnul a že to je tápání postav, stejně jako možná i chvilkové tápání autora, musím prostě hodnocení trochu snížit. Snad kdybych to četl v pubertě, tak mi unylost příběhu a neskutečně dlouhé monology ani nevadí, ale asi už jsem moc starý, nebo co. Za kresbu jedno velké nadšené ACH, za scénář jen takový smutný povzdech.

Komiks "Druuna 2" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Druuna".