2015-12-31

#1070: Zombíci... Zákaz krmení! - 60 %

Zombíci... Zákaz krmení!
Vydalo nakladatelství Grada Publishing v brožované vazbě v roce 2015. Vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Ondřej Frencl
Kresba: Ondřej Frencl

Po knize "Zombíci... První hryznutí!" jsme se dočkali i pokračování s názvem "Zombíci... Zákaz krmení!", což tak nějak odkazuje k tomu, že je lepší nekrmit, protože jinak se vám může klidně stát, že umřete. Ale tak to je obecně známá pravda. Co na to ale postavy Ondřejova komiksu, které byly zanechány uprostřed české apokalypsy, kdy ulice ovládly zombie? V ulicích jsou ještě lidé, kteří si myslí, že mohou apokalypsu rychle zastavit, ale jak se velmi brzy ukáže, je potřeba jen utíkat a u toho vtipkovat. Ano, humor je pořád ta silná stránka, která drží komiks nad vodou. Humor, to, že znáte postavy, a také skutečnost, že se to odehrává v českém prostředí a že to v tom českém prostředí také docela funguje.

Skupina se dostala do obchodního centra - že by trochu menší tribut Romerovi? - ale musí jít dál, protože tady prostě zůstat nemohou. Musí se dostat dál a doufat, že tam bude něco, co skutečně bude prostorem, kde budou moct přežít. A tak dochází k zajímavému sledu událostí, ve kterém figuruje nákupní košík, člun, velké plátno a macgyverovská vynalézavost. Je to zábavné, má to pořád spád a někam se to hrne. Musím říct, že tohle se mi na komiksu líbí, i když mám pocit, že postavy už nejsou tak zajímavé a stávají se karikaturami sebe sama, jednoduše proto, že se opakují. To je trochu škoda, protože vás tím některé začnou možná štvát.

Ondřej si ale uvědomuje, co je potřeba udělat, a tak nechává vztahy, aby se trochu vyvíjely a tím se život postav ještě více koření. Jako kdyby nestačilo, že se dostanou na hrádek, kde mají najít ochranu. Že by to byl Kašperk? Právě zde dochází k pravému survivalu a vy máte pocit, že by se mohl příběh zvrtnout něco, co bude v podstatě česká verze "Živých mrtvých". Jenže ne. Ondřej si jede pořád svůj styl a je to dobře, protože v tom smyslu je originální a pořád zábavný. A tak poměrně klasické zombie scény s nakažením přetváří, pojímá je inovativně a tak, aby zůstal pořád vtipný a tím i neokoukaný. Přesto budete mít pocit, že na konci už to není ono, že tomu došel dech a že se jelo na pointu, která má vtipně vysvětlit ten název.

Závěr už je trošku slabý a je otázkou, jestli se na tom dá vystavět nějaké další pokračování událostí. Je jasné, že s postavami je toho možné udělat ještě hodně, ale udržet to ve stejných kolejích... No, bude to celkem náročný úkol a mě by docela zajímalo, jestli Ondřej zvládne být pořád zábavný a méně se opakovat. Aby nedošlo k tomu, že se bude sám vykrádat. Zatím je ale série pořád dobrá a já musím říct, že i když nejsem z komiksu úplně odvázaný, tak už jsem docela pozitivně naladěný a jsem rád, že série dostala prostor a že se Grada nebála vydat ani druhý díl. Doufám, že se jim to vrátí a že Ondřej bude dál dostávat prostor. Jeho humor se může chytnout.

Komiks "Zombíci... Zákaz krmení!" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Grada.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Zombíci... První hryznutí!".

2015-12-30

#1069: Koumáci v akci 1 - 50 %

Koumáci v akci 1
Vydalo nakladatelství Czech News Center v roce 2015. Vydání má 48 stran a prodává se na novinových stáncích za 166 Kč.

Scénář: Václav Hašek, Miroslav Mazal, Barbora Nováková, Pavla Novotná, Zuzana Žáčková a Alena Smyslilová
Kresba: Mirek Vostrý

Pokud jsem u komiksu "Dechberoucí Zázrak 1: Magický počátek" tvrdil, že neměl žádnou propagaci, musím se omluvit a opravit. Propagace se následně rozjela, komiks byl v televizi, měl vlastní křest a podle všeho se prodává velmi dobře. Docela by mě zajímalo, jak je tomu v případě komiksu, který recenzuji dnes, tedy v případě komiksu "Koumáci v akci 1". Nějak jsem si nevšiml, že by tenhle komiks měl nějakou výraznější propagaci, a to by se podle všeho také mělo jednat o sérii, která bude vycházet delší dobu, i když podle všeho ne až tak často jako "Zázrak". Propagace nebude tak velká, ale ono je to povětšinou prostě tím, že za ní stojí autoři samotní, kteří se o ni musí v největší míře starat. A pak je to na nás recenzentech.

Nevím, jestli touhle recenzí udělám komiksu "Koumáci v akci" příliš velkou službu, ale pokusím se na komiks alespoň trochu podívat. Má celkem tři příběhy, které mají čtrnáct nebo patnáct stran (delší je ten poslední). Jedná se o příhody epizodické, kde jde prostě o to, že se čtveřice koumáků dostane do nějaké situace, která se určitým způsobem vyvíjí. Tohle je celkem jednoduchý mustr, na který potřebujete hodně zajímavé postavy, anebo něco navíc, co tomu teprve dodá šťávu. A to podle mě komiks "Koumáci v akci 1" nemá. Není vyloženě špatný, ale není ani vyloženě dobrý. V konečném důsledku je prostě průměrný.

Máme zde čtveřici, která je rozdělená na dva kluky a dvě holky. Čtveřice je alespoň trochu kosmopolitní, což je fajn. Jenže jejich charaktery jsou prostě klasické karikatury, a tak nedostáváte nic jiného, než obdobu Čtyřlístku, kde je genderově vyrovnanější obsazení. Jinak je zde ale kutil, jedlík, vědátorka a šamanka. Pravda, není to úplně klasický Čtyřlístek, ale má k tomu až příliš blízko. Na těchto charakterech je pak založen humor, ale nijak překvapivě, prostě dostáváte to, co očekáváte. Co pak ty příběhy trochu pozvedává, to jsou jednotlivé nápady. Hned ten první příběh, "Golem", je pojat trochu netradičně a Golem zde má malinko poupravenou mytologii, což v konečném důsledku nevyznívá vůbec špatně. Druhý příběh, "Gutenberg", je o cestování v čase, což je celkem nuda, ale aspoň se zde něco dozvíte. No a patálie "ZOO" už je jenom o tom, jak je třeba zachránit ztraceného medvídka koalu.

Je vidět, že příběhy mají různé scenáristy, kdy je překvapivé, že ten poslední, který jich má nejvíce, je takový nejméně vypiplaný a celkově nejméně zajímavý. Ano, někdy je prostě lepší, když je scenárista jen jeden. Postavy, které zde jsou, jsou celkem fajn, ale nějak si nemyslím, že by byly dokonale zapamatovatelné. Splynou s jinými postavami z jiných dětských komiksů. Není v nich dostatek invence, a co si budeme povídat, Kiki může být šamanka, ale ve všech třech příbězích je to v podstatě jedno. Trochu se bojím, že se tahle série nemá moc kam vyvinout, může jedině překvapit tím, že některá epizoda bude skutečně zábavná. Přál bych si, aby měl komiks pořádnou propagaci, ale stejně tak si nejsem jistý, že by to dlouhodobě dovedlo zaujmout širší publikum. Ale třeba to děti bude bavit, když se nedostanou ke "Čtyřlístku" nebo k "Bublifuku".

Knihu "Koumáci v akci 1" zakoupíte na stránkách nakladatelství Computer Media.

2015-12-29

#1068: Ocelová křídla - 40 %

Ocelová křídla (Aripi de oțel)
Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako "Aripi de oțel" v Rumunsku v roce 2014. Kniha má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu můžete zakoupit na stránkách Minotaur.

Scénář: Jiří Šitler
Kresba: Adrian Barbu

Nejsem ten typ, co by nějak k životu potřeboval válečné příběhy. Nezajímají mě tolik jako jiné, i když mám pocit, že je válka nevyhnutelnou součástí lidské podstaty. Nežijeme proto, abychom žili, ale proto, abychom válčili. A chápu, že někteří čtenáři/diváci válečné příběhy milují. Zvláště v případě, že jsou pravdivé. Mohly se urodit příběhy, které jsou nesmírně zajímavé, objevují se osobnosti, které vyčnívají nad ostatní. Nikdo si nebude pamatovat pátého vojína zprava, který skončil na pláži Omaha při vylodění v Normandii, ale budete si pamatovat toho, kdo měl hodně sestřelů, kdo zabil nejvíce nepřátel, kdo se prokázal statečností a činy, které jsou nad rámec toho, co se od vojáka očekává. A právě o tomhle chce vyprávět kniha "Ocelová křídla". Anebo se tak alespoň na první pohled tváří.

Poměrně útlá kniha v pevných deskách se zaměřuje zejména na život Josefa Balejky. Jsem si jistý, že většině čtenářů to jméno nic neřekne. Alespoň těm čtenářům, kteří se o válku nikdy nezajímali a hlouběji nepronikli do toho, kdo byli čeští piloti ve službách RAF a dalších perutí jiných národů, které se postavily na stranu Spojenců proti hrozbě nacistického Německa a jeho přívrženců. Přesto patřil Josef Balejka k důležitým osobnostem českého letectví. A očividně nebyl sám. Nemyslím teď, že zde nebyli další piloti, ale myslím to, že zrovna Balejka se stal členem tzv. Čtyřlístku.

Čtyřlístek v tomhle případě netvořili Pinďa, Fifinka, Myšpulín a Bobík, ale Josef Balejka, Vilém Košař, Josef František a Matěj Pavlovič. Byli to čtyři muži, kteří si prožili pořádné peripetie, aby se vůbec mohli stát letci ve druhé světové válce a pomáhat při osvobozování Evropy a při porážce Třetí říše. Bohužel nic moc z toho se nepodařilo přenést do komiksu, což je nesmírná škoda. Nemyslím si, že by chyba byla v kresbě, která je například při leteckých scénách velmi dobrá, až se mi chce říct skvělá, ale spíše je to dáno scénářem, anebo v tomto případně nezvládnutím zpracování námětu. Ten rozhodně není nezajímavý, protože letci museli cestovat ze země do země, rozdělovat se, zase se shledávat, bojovat za různé země a utíkat z nich, ale nic z toho se nepodařilo nějak emotivně a silně do komiksu vměstnat.

Jako kdybyste četli strojově nudné pojednání o tom, co se tenkrát dělo. Kniha je rozdělena do celkem deseti kapitol, kdy ale ani v jedné nenajdete nějakou pořádnou gradaci. Styl vyprávění je neskutečně plochý a chvílemi máte pocit, že autoři ani nevědí, jak tomu dát šťávu. Přitom by si člověk myslel, že to má šťávu samo o sobě, protože se to všechno stalo. Je to škoda, ale takové komiksy rozhodně nějak moc k historii nepřitáhnou, alespoň ne k tomu, aby se o ni čtenáři zajímali prostřednictvím komiksu. Je hezké, že projekt vznikl v rámci mezinárodní česko-rumunské spolupráce. Zároveň je však vidět, že to není výsledek snahy přinést skutečně strhující dílo, ale jednoduše historickou vsuvku, která má dle mého názoru zajímavou kresbu. Jinak ale nemá komiks jak nadchnout.

Komiks "Ocelová křídla" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

2015-12-28

#1067: H. Ch. Andersen junior 2: Ukrytý rukopis - 70 %


H. Ch. Andersen junior 2: Ukrytý rukopis (H. C. Andersen Junior, Den gemte manuskript)
Vydalo nakladatelství Grada Publishing v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako "H. C. Andersen Junior, Den gemte manuskript" v roce 2015. Vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 149 Kč.

Scénář: Thierry Capezzone a Jan Rybka
Kresba: Thierry Capezzone

Malý Hans Christian Andersen pokračuje ve svých dobrodružstvích, a to prostřednictvím svého již mrtvého já, které se jako duch spolu s duchy ostatních velkých literátů objevuje v současnosti. Sám tenhle nápad je tak nějak celkově příjemně ujetý a je fajn, že se nezapomíná na to, že zde jsou osobnosti, které po sobě zanechaly skutečně bohaté dědictví. Hlavně je hezké, že se tohle dědictví předává i dětem, a to formou, která je zajímavá a zábavná. Právě taková je forma Thierryho Capezzoneho, který nám prezentuje mladého Andersena jako hezky svéráznou a zábavnou postavičku, prožívající nadpřirozená dobrodružství své vlastní fantazie. A jsou to dobrodružství zajímavá a krásná, a přesto místy i trochu děsivá.

Ta děsivost je pro mě u pohádek celkem důležitá, protože si myslím, že k nim patří. Tohle je prvek, který je pro pohádky velmi důležitý a má tam být. Blazeované vyprávěnky, kde se nic strašného nebo strašidelného neděje, jsou jen ukázkou toho, jak se i na děti hraje komedie o tom, jak je všechno krásné. Tohle není úplně případ Andersena juniora, který kolem sebe má i nějakou tu smrt. Vždyť vypravěčem je duch, který má jako společníky další duchy. Ale ne, nebojte se, Thierry není nějak temný, jen tam má ty správné prvky, které se mi k pohádkovému příběhu hodí, a to včetně lidské krutosti. "Ukrytý rukopis" nám vysvětluje, jak vznikla jedna z nejslavnějších pohádek - "O ošklivém káčátku".

Hans Christian Andersen se v současnosti dovídá, že jeho dům má být zbourán. Nebo si to alespoň myslí. Nakonec se ukáže, že má dojít pouze k rekonstrukci, ale vystrašený z toho byl pořádně. Hlavně když si uvědomil, že v domě je ukrytý rukopis. A tím se vracíme do minulosti, abychom zjistili, jak to vlastně tenkrát s tím ukrytým rukopisem bylo. Tady se mi velmi líbí, že se autor vrací k tomu, co bylo v první knize "H. Ch. Andersen junior 1: Kouzelný klobouk", kdy jsou zde stejné postavy a jde zde určitý vývoj děje, který by ani v podobné sérii být nemusel. Přesto se Thierry snažil o to, aby zde byla nějaká návaznost a aby se pokračovalo ve vztazích, které byly v předcházejícím dění načrtnuty. Tím si vás série získá ještě o něco víc.

Kniha "H. Ch. Andersen junior 2: Ukrytý rukopis" nenabízí základní skok v tom, jak je příběh vyprávěn, ani nějaké speciální nástroje, které by byly použity, snaží se především o to, aby byla udržena jedna kvalitativní linie s první knihou. Právě kvalitu se daří udržet, navíc dostáváte příběh, který se alespoň trochu někam vyvíjí, což je přece jen hezké a možná i trochu neočekávané. Tohle nejsou jen jednotlivé epizodky, ale jsou to části rozsáhlejšího příběhu, který si pořád drží touhu vyprávět, ale také trochu poučit a ukázat, jak je fantazie mocná a jak hezké příběhy se v ní mohou urodit. Hans Christian Andersen vytvořil krásné příběhy a Thierrymu se daří, aby jejich "vznik" prezentoval neméně zajímavým způsobem.

Komiks "H. Ch. Andersen junior 2: Ukrytý rukopis" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Grada.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "H. Ch. Andersen junior 1: Kouzelný klobouk".

2015-12-23

#1066: Dívka, která kopla do vosího hnízda - 70 %


Dívka, která kopla do vosího hnízda (The Girl Who Kicked the Hornet's Nest)
Vydalo nakladatelství Host v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako "The Girl Who Kicked the Hornet's Nest" v roce 2015 u DC Comics, respektive u jeho odnože Vertigo. České vydání má 272 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Denise Mina podle románu Stiega Larssona "Dívka, která kopla do vosího hnízda"
Kresba: Andrea Mutti a Antonio Fuso

Tak jsme se na Vánoce 2015 - nebo tedy těsně před nimi - dočkali posledního dílu slavné severské trilogie v jejím komiksovém podání. Předchozí dva díly - "Muži, kteří nenávidí ženy 1", "Muži, kteří nenávidí ženy 2" (první kniha byla rozdělena na dvě knihy) a "Dívka, která si hrála s ohněm" - jsem hodnotil docela dobře, ale v případě posledního dílu už musím jít trochu dolů. Ono to vůbec není špatné, naopak, v rámci trilogie si myslím, že je to dějově nejlepší díl, ale zároveň bych řekl, že v případě komiksu se ukázaly slabiny, které tahle adaptace má.

Tou slabinou rozhodně není kresba, která se k thrilleru skvěle hodí. Je správně temná, některé silné linky jsou naprosto parádní a postavy díky nim vypadají tak nějak nebezpečně, nemocně, anebo prostě drsně. Barevnost není úplně upozaděna, i když přece jen většinu doby převládá černá. Ono by to s bílými okraji nepůsobilo tak naléhavě. Černé ale nejsou postavy, které mají dostatečně hluboké charaktery, i když nejlépe je zaměřeno na postavy, které budeme mít za kladné - takže Mikael. Lisbeth a případně ještě Mikaelova sestra a nějací ti detektivové a další pátrači, kteří se v tomto dílu objeví.

O co vlastně jde? Lisbeth musí po postřelení do hlavy na operaci. Možná nepřežije. Špatně je na tom i její otec, Zalaščenko, kolem kterého se točí hodně tajemství švédské tajné služby. Lisbeth nechce mluvit. Zalaščenko se vydává za oběť. Kdo je ale vlastně oběť? Tohle je odhalováno ve strhujícím soudním procesu, který graduje naprosto skvělým Lisbethiným vystoupením. Ale ono se toho děje ještě mnohem více. Až příliš mnoho ve skutečnosti. Většina toho dění se dá odvodit a pochopit, ale ne všechno. Právě v tomhle vidím asi největší problém komiksu.

Nejde o to, že by předloha byla nepřehledná, ale jde o to, že kresba nedokáže zajistit naprostou srozumitelnost všech scén a já jsem jednoduše v některých případech nevěděl, co za postavy se na stránkách objevují, jaký je jejich záměr, a co vlastně udělaly. Výhodou komiksu "Dívka, která kopla do vosího hnízda" je skutečnost, že ani tak nevadí, že detaily nepoberete, protože ten celek nakonec pochopíte a v závěru vás naprosto strhne. Už jen čekáte na to, jak to dopadne a dojde vám, kde bude ten zlom, který postavy potřebují k tomu, aby to dobře dopadlo. Ano, dopadne to dobře a vy si přejete, aby to dobře skončilo, protože ty postavy jsou tak zajímavé, že si dobrý konec zaslouží.

Já jsem sice v úvodu napsal, že je to poslední díl komiksové adaptace, která se váže k sérii "Milénium", ale on už je na světě románový díl čtvrtý, a to navzdory tomu, že Stieg Larsson je už nějakou dobu po smrti. Ale tak co by měli říkat Agatha Christie nebo Arthur Conan Doyle, že? No, na světě je "Dívka v pavoučí díti", tak uvidíme, jestli se také nedočkáme komiksového provedení tohoto románu s oblíbenými postavami, tentokrát z pera Davida Lagercrantze. Třetí díl trilogie byl zadaptován se ctí, ale tady mi ta komiksová forma přece jen trochu vadila a měl jsem pocit, že je v ní až moc zbytečných scén. Možná to chtělo trochu proškrtat. Jako adaptace ale pořád nadprůměr.

Komiks "Dívka, která si hrála s ohněm" zakoupit v eshopu nakladatelství Host.

2015-12-22

#1065: Živí mrtví 15: Kým chceme být - 70 %

Živí mrtví 15: Kým chceme být (The Walking Dead Vol.  15: We Find Ourselves)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako čísla 85 až 90 v sérii "The Walking Dead" u Skybound Entertainment (vzniklo pod Image Comics a bylo založeno přímo Robertem Kirkmanem). Souborně v originále komiks vyšel jako "The Walking Dead Vol. 15: We Find Ourselves" v roce 2011. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Robert Kirkman
Kresba: Charlie Adlard a Cliff Rathburn

Skoro by to vypadalo, že je všechno zase v zajetých kolejích. Rick je opět u kormidla, když se zbavil - ve většině případech nepřímo, respektive na tom nenesl žádnou vinu - všech svých konkurentů a jako veřejně zvolený kápo vede všechny do záhuby. Anebo alespoň takový má člověk pocit, když vidí, kolik lidí neustále v sérii umírá. Ale pravda, mnohdy za to opravdu mohou i zombie. Ve většině případů ale pak lidé, kteří prostě ukazují, že je pro ně problém se semknout i ve chvíli, kdy by tu jednotu potřebovali jako ještě nikdy. Jsme tedy zpátky v osadě, kde došlo k neblahým událostem, ale kde je pořád ještě možné žít. To si alespoň Rick myslí, i když sám si pořádně vlastně není jistý, co by si myslet měl.

Rick zjistil jednu zásadní věc. Svět není takový, jak si ho maloval, je dost jiný. Hlavně ti lidé v něm jsou jiní. A on už nebude jet plán, kdy sejme všechno, co se jen přiblíží do dosahu Coral...  pardon, Carla. Ne, Rick totiž zjistil, že je mnohem důležitější, aby se konečně spojili - ano, v patnáctém dílu mu to skutečně došlo - a vytvoří skupinu, která by měla být soběstačná, měla by být schopna se bránit a měla by být schopna fungovat. Jaký je jeho plán? Pořádný brainstorming a pak provedení toho, co se vymyslí. Prostě zapojit všechny do fungování. To je docela dobrý nápad. Jenže Rick nesmí zapomenout na to, že se se svými parťáky nakýblovali do osady, která si o sobě myslela, že funguje. To, že nefungovala tak skvěle, nemusí všem dojít. Samozřejmě, o dramatické události rozhodně nebude nouze.

I přesto, že se úplně nebudete nudit, je tohle přesně ten díl, kterému se dá říkat uspávací. Robert Kirkman dobře ví, že potřebuje trochu čtenáře ukolébat, stejně jako potřebuje ukolébat svoje postavy, aby pak mohl opět přijít s něčím, co vám vyrazí to, co zrovna držíte v ruce. Tedy pravděpodobně komiks samotný. Takže postavy se pěkně zabydlují, zjišťují, že je možné vytvořit fungující obranu, a tak bude možné přežít nějaký ten další den. Rick doufá, že se Carl probere, někdo jiný doufá, že Rick zdechne, všichni chtějí přežít. A některé to dovede spojit více než jiné. Robert Kirkman hraje na city a na postavy, na to, jak spolu vycházejí a nevycházejí a jak se utvářejí nová spojenectví, ale i nové milenecké dvojice.

Tohle ukolébání se mi zamlouvá, protože si jsem jistý, že po něm přijde něco, co bude velké, co se mi bude líbit, ale postavám se to ani trochu zamlouvat nebude. Robert Kirkman nejede na jistotu, ale přesto používá takové vypravěčské nástroje, díky kterým vás ujistí, že je všechno v pohodě, dokud se to hodně nepodělá. A tady je hodně možných způsobů, jak se to může podělat. A skoro to vypadá, že za to opět budou moct lidé. George A. Romero byl za svou první zombie trilogii oslavován především proto, že se dokázal podívat na člověka a jeho postavení vzhledem k ostatním lidem. Robert Kirkman převzal žezlo a stal se králem zombie žánru, a to i přes podobné, na první pohled trochu slabší díly své geniální série.

Komiks "Živí mrtví 15: Kým chceme být" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Na blogu najdete také recenze na knihy:

2015-12-21

#1064: H. Ch. Andersen junior 1: Kouzelný klobouk - 70 %

H. Ch. Andersen junior 1: Kouzelný klobouk (H. C. Andersen Junior, Den magiske hat)
Vydalo nakladatelství Grada Publishing v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako "H. C. Andersen Junior, Den magiske hat" v roce 2015. Vydání má 56 stran a prodává se v plné ceně za 149 Kč.
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Thierry Capezzone a Jan Rybka
Kresba: Thierry Capezzone

Tak jsem si tak říkal, čím asi bude zajímavý tenhle komiks, který se věnuje dílu Hanse Christiana Andersena a navíc má v titulu i to, že se jedná o Hanse Christiana Andersena juniora. Ten junior tady značí skutečnost, že se jedná o mladou verzi slavného pohádkáře, nikoli o jeho potomka. Existence podobných děl, která se snaží vracet k minulosti některých osobností, ať už skutečných nebo fiktivních, ve mně vzbuzuje hlavně nejistotu, ale tak třeba je tohle výjimka a skutečně to může nabídnout něco navíc. Právě s touhle drobnou nadějí jsem k příběhu přistupoval a musím říct, že jsem došel určitého naplnění své naděje, protože tohle není jen hloupoučké čtení pro děti, které si krade jednu osobnost pro sebe, tohle je hra nejen s minulostí, ale také tak s fantazií a s úžasným dílem, které za sebou zanechal nejen Hans Christian Andersen.

Začátek je takový nejistý, protože jsme v současnosti a je jasné, že tady asi těžko narazíme na to, co nám ukazuje obálka, kde je to dobové zařazení celkem jasné, především pak z oblečení, ale i z určité dickensovské atmosféry. Ten úvod ze současnosti je pak ale opravdu jen úvodem, abychom se na přednášce o samotném Andersenovi setkali s duchy významných literárních osobností, a nakonec i s duchem samotného Andersena, který rozhodně není spokojený s tím, jak se jeho dětství i dospívání prezentují. Hlavně proto, že je přednášející zaměřen na nějaké ty špeky z jeho života, ať už jsou pravdivé, či nikoli. Andersen se tak sám rozhodne, že bude svým literárním kolegům prezentovat to, jak se stal pohádkářem a kde se v něm všechna ta fantazie probudila.

V jeho vyprávění se dostáváme do minulosti, kde sledujeme celkem obyčejného, mírně obtloustlého chlapce, který vypadá malinko jako trpasličí principál z cirkusu. Ano, na to, že je to chlapec, má takové dospělácké rysy, což budou dělat hlavě ty jeho kouty na hlavě. Ale to nevadí. Je to takový čiperný hrdina, kterého je celkem snadné si hned zamilovat, protože máte pocit, že byste to klidně mohli být vy. Jenom jinak oblečení. Určitě byste však chtěli dostat stejný dárek od dědečka, jaký dostal malý Hans. Ono to sice vypadá jako obyčejný klobouk, ale jak už dobře víme z "Harryho Pottera", ty obyčejně vypadající klobouky toho většinou hodně dokážou. Stejně tak i tenhle. Stačí si ho nasadit a... Ale ne, to už si zjistěte sami.

Komiks si krásně hraje s fantazií a skutečností a ukazuje nám, jak mohly vznikat pohádky, které jsou světoznámé. Není to ale jen o díle Hanse Christiana Andersena, je to celkově o literárním díle, najdete zde narážky na jiné autory, někteří z nich jsou přímo přítomní v komiksu jako duchové. Líbí se mi, že Thierry Capazzone nejde cestou dětského komiksu za každou cenu. Nechává zde prostor pro nějaké ty narážky na jiné literáty, tak trochu nutí čtenáře, aby pátrali po tom, o čem se vlastně mluví. Někoho to pátrat donutí, někoho ne, ale právě tahle možnost komplexního pochopení všech vazeb, se mi líbí. Tohle je komiks, který bych dal číst svému dítěti, aby se tak postupně něco dovídalo o literatuře. Příběh je pak skutečně hlavně dickensovský, což není můj šálek čaje, ale je podán zábavně a na konci budete chtít vědět, co bylo s postavami dál. O tom příště.

Komiks "H. Ch. Andersen junior 1: Kouzelný klobouk" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Grada.

2015-12-18

#1063: Malý princ a Planeta Okidů - 80 %

Malý princ a Planeta Okidů (Le Petit Prince 21: La Planète des Okidiens)
Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2015. Původně vyšlo v roce 2015 jako "Le Petit prince 21: La Planète des Okidiens", dvacátý první díl série "Le Petit prince". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Clotilde Bruneau
Kresba: Didier Poli

"Malý princ" se nám ve své nové podobě podíval do kin, což by - alespoň doufám - mohlo zafungovat jako dobrý marketingový nástroj a diváci by se stanou čtenáři a dostanou se přes film až ke knize a komiksu. V době psaní recenze jsem ze snímku viděl jen kousek a myslím si, že se přece jen odchýlil od Exupéryho poetiky, ale to nevadí, protože on ani komiks není v takovém duchu jako kniha. Ale to neznamená, že by byl špatný. Naopak, je to pořád velmi dobrá série a kniha "Malý princ a Planeta Okidů" je toho jen dalším důkazem. Ani na dvacátý první pokus tvůrci nezklamali, dokonce mám pocit, že se jim podařilo zajít o něco dál a poskytnout ještě trochu lepší příběh než obvykle.

Příběh se tentokrát točí kolem planety, která je v neustálém ohrožení. V pravidelných intervalech se totiž do kolizní dráhy s planetou dostává asteroid, který ji hrozí zničit. Naštěstí planeta má svého Okoda, který má jediný schopnost pohnout speciální kuličkou, která dokáže asteroid přesunout na bezpečnější dráhu, alespoň do chvíle, než se budou muset znovu střetnout. Takže jde vlastně o to, aby byla vždy odvrácena jistá katastrofa. Jednoduché. Jenže Okodo se ztratil a podle všeho nemá nástupce, anebo se tento nástupce, který by disponoval speciálními telekinetickými schopnostmi, nenašel. Příběh je trochu drsnější v tom smyslu, že se zde pořádně projeví Had, ale také proto, že zde dochází k něčemu, co už je zase trochu více v souladu s předlohou. Jedna z postav umírá. Ale klid, žádná z milovaných hlavních.

Ono už je strašně těžké, aby vás tento komiks příběhově jakkoli překvapil. Dějová kostra je přece jen celkem jasná. Malý princ se objeví na planetě, která je hodně zvláštní, ale velmi krásným způsobem. Na této planetě došlo k problému, který bude mít nějakou spojitost s Hadem. Liška u toho bude remcat, ale stejně se vždy přidá k Malému princi a pokusí se planetu zachránit, protože ona by to sama nezvládla. Ne každý vnímá sílu Hada tak, jak by měl, respektive většina postav ji vnímá tak, jak chce Had sám. Pak samozřejmě dochází k nějakému tomu souboji a Princ musí dokázat, že je skutečně postavou na správném místě a tím dokonalým skromným hrdinou, který pomůže, dá všechno do pořádku a pak zamíří dál, na další štaci.

I když je ta kostra jasná, tak jsem rád, že se tvůrcům sem tam podaří být skutečně originální, alespoň tedy v rámci této série. Abych jim nekřivdil, oni jsou nesmírně originální i tak, protože pro každý sešit je vymyšlena naprosto jiná planeta, existují naprosto jiná pravidla. Tentokrát se ale jedná o inovaci dějovou, kdy Had se nespokojí jen s tím, aby intrikoval, ale chce něco získat pro sebe. Něco, co vlastní Malý princ. Jak říkám, není to inovace příliš velká, ale zafungovala. Spolu s dalším krásným a zajímavým světem je to povedené dobrodružství. Nás už čekají jenom tři a já jsem rád, že se Mladé frontě podaří vydat všechny. Tahle série by se měla k dětem dostat.

Komiks "Malý princ a Planeta Okidů" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

2015-12-17

#1062: Crew2 č. 50 - 85 %


Crew2 č. 50
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2015. Vydání má 80 barevných stran a prodává se v plné ceně za 99 Kč přes internet (Seqoy)/předplatné nebo 149 Kč (na stáncích).

Obsah čísla:
Je nám 50! Sfoukávání dortu (Jiří Pavlovský)
Drůbky (žebříčky, zprávy, aktuality a tak podobně)
Batman: Městská legenda (Scénář: Bill Willinghem, kresba: Tom Fowler) 
Co dělali?: Odhalení minulosti otců zakladatelů
U pramene Crwe!: Dědci vzpomínají (rozhovor Borise Hokra)
Ochutnávač 4 (Scénář: John Layman, kresba: Rob Guillory)
Umělci přejí Crwi!: Slavní výtvarníci nám gratulují
Hellblazer: Rudá hrobka 2 (Scénář: Mike Carey, kresba: Marcelo Frusin)

Máme tu jubilejní padesátou "Crew na druhou", která jen ukazuje, že když se podaří najít správný formát, tak je možné ve vydávání magazínu pokračovat, a to v současné době i s pravidelnou kadencí, která činí šest čísel během jednoho roku. Od roku 1997, kdy první verze "Crew" začala vycházet, se toho opravdu hodně změnilo a magazín se vyvinul, stejně jako se vyvinul celý komiksový trh v České republice, který nakladatelství Crew výrazně pomáhalo a stále pomáhá vytvářet. Jedná se o nakladatelství, které ročně vydá nejvíce komiksů a už má za sebou celkem dlouhou historii, kterou v tomto jubilejním padesátém čísle "Crew2" také bilancuje. A ono je rozhodně o čem psát a k čemu se vracet.

Historie nakladatelství i magazínu Crew je zajímavá a je zde prezentována všemi osobami, které u jejího zrodu stály. Magazín tím získal několik stránek navíc, takže se vůbec nemusíte bát, že byste kvůli textu přišli o nějaké komiksy. To rozhodně ne, protože vás čekají klasicky tři čísla. Jedno s Batmanem a dvě s řadami, na které jste zvyklí - "Ochutnávač" a "Hellblazer". Musím ale říct, že mě tentokrát hodně bavilo i čtení textů, protože ten návrat k historii současného komiksového trhu u nás byl prostě zajímavý. Čtete o událostech, během kterých se psala historie. A ona se vlastně psala, alespoň v rámci vydávání komiksu u nás.

První příběh, který v knize najdete, se věnuje Batmanovi. A Batman je v pořádném průseru. Spadnul ze střechy a očividně se zle pohmoždil. Nejen na těle, ale i na hlavě. Nepamatuje si, kým vlastně je, a až odraz na vodní hladině mu připomene, že by měl bránit nebohé obyvatele Gothamu. A tak se vydává na noční jízdu, která končí překvapením, i když čtenáři asi bude jasné, že nějaký twist zde musí být. Je to vtipné. Bill Willingham ukazuje, že městské legendy mu jdou v jakémkoli žánru, i v tom superhrdinském. Je to taková příjemná jednohubka, kterou slupnete a vrhnete se pak na další. Závěr je humorný, krásně v bizarním batmanovském stylu. A ten finální vtípek prostě potěší.
Následuje "Ochutnávač". Nějak jsem v předchozích dvou dílech nemohl sérii přijít na chuť a musím uznat, že ani tentokrát mě úplně nedostala, ale tenhle díl se mi po dílu prvním líbil asi nejvíce. Popravdě mi trochu vadí, jak je to rozkouskované a jak máte pocit, že je to jen epizodické a návaznost je minimální. Já si ale myslím, že je John Layman přece jen trochu lepší scenárista a že to dovede dotáhnout do průběhu, který bude více jak zajímavý a že se všechny prvky, které naznačují širší linii, nakonec propojí a vy dostanete to, co chcete. Tedy komplexnější, soudržnější příběh, který se místy zbytečně snaží o humor, ale díky postavám funguje.

Posledním příspěvkem je druhý díl k sérii "Hellblazer", tedy k tomu co píše Mike Carey a co pro nás začalo v předchozím čísle "Crew2". S tímhle dílem budete mít pocit, že se rozdávají karty a že se teprve čeká na to pořádné, co přijde. John Constantine je v situaci, která není právě záviděníhodná, hlavně pro ty, co ho vydírají. Ale ještě se scéna připravuje, to nejlepší má podle všeho přijít. Celkově pak musím říct, že mě tenhle díl magazínu velmi bavil, a to i díky textům, které jsou zábavné, ale také informativní. Jste součásti historie. Navíc je jako bonus i skvělá vystřihovánka, která mě dostala už při otevření sešitu! Jubilejní číslo patří k těm nejlepším.

"Crew2 č. 50" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

2015-12-16

#1061: Zero 2: V srdci všeho - 65 %

Zero 2: V srdci všeho (Zero 2: At the Heart of It All)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako čísla 6 až 10 v sérii "Zero" u Image Comics. Souborně vyšel komiks poprvé v roce 2015. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 369 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Aleš Kot
Kresba: Vanesa R. Del Rey, Matt Taylor, Jorge Coelho, Tonči Zonjić a Michael Gaydos

Ve druhé knize se dle mého naplno ukázala slabina, kterou tenhle komiks má v případě, že je vydáván po částech. Jako kdyby něco chybělo. Nějak si nedovedu představit, že tohle vycházelo na pokračování měsíčně, protože já si jsem skoro jistý, že by mě to po několika sešitech přestalo bavit. Ne proto, že by ten příběh v celkovém svém záběru byl špatný, to rozhodně ne, protože on je naopak skvěle promyšlený a je dobrý, ale nikoli v případě, když z něj čtete části. Z těch částí dostáváte jen střípky, což je škoda, protože je to přece jen málo. Vzhledem k tomu, kolik má komiks stránek, budete mít pocit, že jste o něco trochu ochuzeni.

Co chci tímhle říct? Tím chci říct, že ten komiks bude skvěle fungovat, až si všechna čísla dáte za sebe dohromady a přečtete si je najednou. To chci říct. Takhle rozkouskované, kdy třeba nemáte chuť se vracet k prvnímu dílu, i přesto, že si děj dokonale nepamatujete, to povede k tomu, že se budete v ději ztrácet. Detaily vám rozhodně budou unikat, což je škoda. Takže ano, můj pokles v hodnocení je dán i tím, že jsem líný si znovu přečíst první díl. Ale ne, je to i tím, že na první pohled toho opravdu tolik nedostanete. Zero se někam posune, to ano, ale v podstatě celou knihu jde o to, že odchází. A to je celé. Není to opravdu přece jen trochu málo?

Ono se toho děje docela hodně, ale to je dáno tím, že je akce hodně rozkreslena a Aleš Kot tak dává velký prostor kreslířům, kdy si opět pro každé číslo zvolil jiného. Možná i tohle je takové pozitivum, které se v něčem mění v nevýhodu. Je trochu náročnější se s příběhem sžít, protože se nikdy nevracíte ke stejnému stylu. Ale k té akci. Akce je zde hodně a v podstatě každý kreslíř ji rozpracovává výborně, dynamicky a drsně. I přes vícero autorů si tak kresba udržuje tu správnou atmosféru, ten správný náboj a ten správný dospěle temný thrillerový nádech. V tomhle směru série nezklame a vy rozhodně dostáváte speciálního agenta, kterého chcete, ale který sám přesně neví, co chce. Snad jen to, že chce utéct.

Takže střípky. Prostě si je musíte sami poskládat. A možná právě to, že se musíte vrátit k prvnímu dílu, je silná stránka komiksu. Jenže ono to neodkáže strhnout. Ten příběh zatím není v takové fázi, aby to dal nějaký komplexnější obraz poskládat, i když náznaků je dost. Také si nejsem jistý, jestli poslední kapitola je tou pravou, která vás navnadí na další dění. No, jednoduše řečeno, prvotní nadšení vyprchalo, člověk už se na sérii dívá střízlivěji, i když ji píše Čech pro Američany, a čtenář tak zjišťuje, že to své mouchy má. Jenže taky se klidně může stát, že s tím dalším děním ta skládanka nabude skvělých rozměrů. Holt, je tenhle druhý díl takový trochu slabší, i když se rozhodně dobře čte. Mimo jiné i proto, že Aleš Kot ví, kdy může mlčet a nechá vyniknout kreslíře.

Komiks "Zero 2: V srdci všeho" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Zero 1: Krize".

2015-12-15

#1060: Goon 4: Čest a děsivé konsekvence z ní plynoucí - 85 %

Goon 4: Čest a děsivé konsekvence z ní plynoucí (Goon 4: Virtue and the Grim Consequences Thereof)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako čísla 9 až 13 série "The Goon" vydávané od roku 2004 v nakladatelství Dark Horse. Souborné vydání pak poprvé vyšlo v roce 2006. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Eric Powell
Kresba: Eric Powell

Kniha "Goon 3: Samej průšvih" mě zase tolik nenadchla, ale čtvrtý díl už pro mě zase jede na velmi dobré vlně, kdy jsem měl pocit, že tohle je správný směr. Bavil jsem se, smál jsem se, žasnul jsem nad nápady, které Eric Powell měl. A nejen Eric Powell. Tentokrát tu máme zase jednoho hostujícího umělce, kterým překvapivě není komiksový tvůrce, ale herec Thomas Lennon, především komik, jehož ksicht nejspíš budete z nějakých těch amerických filmů znát. Ten nejen, že napsal úvod k této knize, ale ještě Ericovi k dobru přidal povídku s Frankym, která sice měla být původně scénářem, ale nakonec je zveřejněna ve svém původním znění jako povídka s několika málo ilustracemi od Erica, aby na tom měl také trochu podíl.

Co dostanete ve čtvrtém dílu? V první řadě je to trocha toho nahlédnutí do historie, ale pak také na to, co se děje v současné době. Příběhy jsou tentokrát provázanější a je zde patrný vývoj. Jednotlivé epizody na sebe navazují, tedy kromě první a druhé. První kapitola je tak nějak úvodem do děje a návratem do minulosti, kde se toho trochu vysvětluje. Podíváme se zde na zrod jednoho týmu amerického fotbalu, který změnil celou situaci v Goonově městě a vedl k tomu, že se naprosto nově rozdělily síly. Druhá kapitola stojí také samostatně a jedná se o Powellovo přepracování klasiky od Charlese Dickense. "Vánoční koleda" má skvělé goonovské rysy, a i když je to pořád prznění klasiky, tak s takovým nábojem, že vás to bude bavit a ani si to prznění moc připouštět nebudete.

Pak následují tři kapitoly, které nám prezentují to, co se stalo, když Goon a Franky pomohli doktoru Slitinovi, když ho cosi rozežíralo. Museli se nejprve vydat do jiné dimenze, potom museli čelit zabijáckým robotům a nakonec se Goon vyrovnával s tím, že je zase ve vězení a následně je pronásledován Ďábelskými zmetky. Skvěle se tady vrší béčková témata s mnoha pop kulturními odkazy, které jsou skvěle tematicky vybírány (například ty ve vězení), abyste měli příběh, který je pořád zábavný a který už jede na takové vlně, že prostě budete vědět, že to je "Goon" a že to je jeho humor. Místy je to neskutečně zábavné a vy se budete divit, kde Powell ty nápady pořád bere.

Hned první kapitola naplno ukazuje sílu Ericových komiksů. Ta není pouze ve scénáři, který je místy skvělý, ale je především v tom, jak si hraje s kresbou. Tohle není jedna jediná kresba, která je rozeznatelná, ale to jsou různé druhy kresby, která se hodí k danému tématu, k danému příběhu, nebo jen k danému prvku. Prolíná se zde klasická kresba tuší, která je kolorovaná, s malbou, která má omezené barevné spektrum, ale také počítačová grafika. Pak následuje druhá kapitola a ta má svou tužkovou formu a speciální barevnost, jako kdybyste četli něco staršího. A pak zase kapitoly, kde je více tužky, uhlu, tuše, prostě co je zrovna potřeba. Eric Powell je v tomhle směru skutečně jedinečný.
Thomas Lennon

"Goon 4: Čest a děsivé konsekvence z ní plynoucí" je knihou, která se vám bude líbit, pokud vám už u předchozích knih sedl Ericův styl humoru a jeho vedení příběhu. Tahle kniha pak přináší spoustu dalších nápadů, ale také příběh, který se nějakým směrem vyvíjí. Eric si jednoduše hraje se svými postavami, předvádí je v různých podobách a vy mu všechny podoby budete žrát. Goon a Franky jsou skvělí jako dva bouchači, kteří řeší problém ve městě i v paralelní dimenzi, ale jsou stejně skvělí jako duchové Vánoc. Na závěr pak ještě zmiňovaná povídka, která má sice jiného autora, ale nechybí jí pochopení Goonova světa, což vede k tomu, že skvěle do knihy zapadá. Ano, tenhle díl jsem si zase pořádně užil a těším se na pátý!

Komiks "Goon 4: Čest a děsivé konsekvence z ní plynoucí" si můžete se slevou zakoupit na stránkách Comics Centra.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Goon 1: Nic než utrpení"
"Goon 2: Mé vražedné dětství"
"Goon 3: Samej průšvih"