2014-11-28

#795: Nejdůležitější věc na světě - 80 %

Nejdůležitější věc na světě
Vydáno autorem vlastní nákladem a prostřednictvím finančních prostředků získaných od Ministerstva kultury ČR a od fanoušků na Startovači v brožované vazbě v roce 2014. Kniha má 64 stran a prodává se za cenu 230 Kč.

Scénář: Vhrsti
Kresba: Vhrsti

Vhrsti je autor, kterého mám osobně rád, a to i přesto, že se mi podobné komiksy zase až tolik nelíbí. Vhrsti ale dává do svých komiksů duši, dává do nich specifické kouzlo a pokaždé, když od něj něco čtu, tak si prostě říkám, že to je krásné, laskavé, hezké. Nejinak tomu bylo v případě komiksu "Nejdůležitější věc na světě", který Vhrsti rozjel na Startovači a také s přispěním startérů se mu podařilo komiks vydat, i když ten byl financovaný i za podpory Ministerstva kultury naší malé zemičky. Přesto bylo setkání s knihou "Nejdůležitější věc na světě" jiné, než jaká byla má setkání s autorovou tvorbou doposud. Ano, je to samozřejmě proto, že jsem sérii stripů, která původně vycházela v "Plzeňském literárním životě", nesledoval.

Nechci tvrdit, že pro mě byl komiks až tak velké překvapení, Vhrsti si stále udržuje svou poetiku, která jako kdyby vycházela ze životních poznání, ale najednou máte pocit, že tohle je mnohem niternější, že autor o sobě prozrazuje mnohem více, než byste čekali. Nebo alespoň než jsem čekal já. "Nejdůležitější věc na světě" není autobiografický komiks, ale přesto se o Vhrstim dovíte mnoho - o tom, jak přemýšlí, jak smýšlí, o tom, co se mu odehrává v hlavě, a navíc k tomu ještě dostáváte sem tam nějaký vtip, který potěší. Vhrsti není autor, který by se vás snažil dostat nějakou nečekanou pointou, vtipem, který vás naprosto uzemní, ale pokud se hovoří o krásné literatuře, anebo krásném komiksu, tak v případě tohoto komiksu se jedná o doslovné znění tohoto spojení.

Každý strip v knize má jasnou strukturu. Jedná se o jednostránkové komiksy (výjimku tvoří komiks poslední, který je třináctistránkový a má v knize své specifické místo), které jsou rozděleny vždy do celkem 24 panelů. Na jednu stránku je to hodně, že? Ale ono to vůbec nevadí, protože Vhrsti zvolil zajímavou formu. Věty jsou rozděleny mezi jednotlivé panely velmi bohatě, a tak v jednom panelu jsou třeba jen dvě nebo tři slova, nejvíce pak zhruba sedm, a tak je každý strip obdobou poetického volného verše. Volný verš v komiksu je myslím docela dobré označení, a to i proto, že panely, nebo spíše okénka - sem mi to sedí více než jinam - obsahují ilustrace, které dokreslují slova, ale stejně tak prezentují i vlastní děj. Většinou se jedná o záběr na postavu, kde je minimální pozadí, ale ta postava něco dělá, nějak se tváří. Je příjemné, že Vhrsti nezašel k tomu, že by okénka jednoduše kopíroval, i když by k tomu některé stripy i vybízely.

Kniha je rozdělena do celkem pěti částí, kdy první čtyři části jsou sebranými stripy z "Plzeňského literárního života" z let 2008, 2009, 2010 a 2011 - za každý rok je to deset stripů. Poslední část nazvaná "Bůh v domě" je pak samostatným příběhem, který Vhrsti vytvořil v roce 2013 a zabývá se zde přesně tím, co je uvedeno v názvu. Ano, do domu se nastěhoval bůh. Tohle je aspekt, který nemusí každému vyhovovat. Mám na mysli víru. Osobně jsem nevěřící, ale mohu říct, že Vhrsti boha nikomu nenutí, prostě ho do svých příběhů vkládá, protože do nich vkládá i něco jiného ze svého života, ze své existence. Nutno pak říct, že právě ten poslední příběh je podán natolik zajímavě a dobře, že tu pointu je svým způsobem schopný přijmout i ateista, pokud nebude chápat boha jako náboženskou postavu, ale prostě jako určitou... asi sílu. V poslední době se hodně používá, že "autor to má v hlavě srovnané". Tak abych to také použil, tak Vhrsti to má v hlavě srovnané a do jeho tvorby se to skvěle promítá.

Vhrsti je stálicí české komiksové scény a jeden z mála autorů, kteří se dostávají i do zahraničí. To je dobře. Jeho specifikum je hlavně v tom, že má svůj vlastní styl a je osobní. Tohle je v knize "Nejdůležitější věc na světě" ještě podtrženo, protože to je komiks velmi osobní. A je také vymazlený jako kniha, což je vidět na vydání. Je na kvalitním papíře v dostatečně velkém formátu, je krásně barevný, je zde skvěle vyvedeno pozadí pro komiksy, s kterým si Vhrsti opravdu vyhrál, stejně jako si vyhrál s věcným rejstříkem. Tady je vidět, že autorské věci, kdy si autor dělá opravdu všechno sám, prostě stojí za to v případě, že je autor schopný a dá do toho všechno. Výhodou knihy "Nejdůležitější věc na světě" je pak i skutečnost, že se k ní vždycky můžete vrátit a v těch příbězích, které nejsou až tak laskavé, jak by si někdo mohl myslet, najdete něco, co se vás dotkne, co vás zaujme, dostane. Tady se pak skutečně dá mluvit o umění, které by někdo mohl označit jako vysoké, pokud máte rádi podobné klasifikace.

Pokud se o stripu chcete dovědět víc, můžete tak učinit na jeho oficiálních stránkách.

2014-11-27

#794: Dívka, která si hrála s ohněm - 85 %

Dívka, která si hrála s ohněm (The Girl Who Played with Fire)
Vydalo nakladatelství Host v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako "The Girl Who Played with Fire" v roce 2014 u DC Comics, respektive u jeho odnože Vertigo. České vydání má 272 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Denise Mina podle románu Stiega Larssona "Dívka, která si hrála s ohněm"
Kresba: Andrea Mutti, Antonio Fuso a Leonardo Manco

Na začátek se rovnou přiznám, že když jsem zjistil, že vyšla komiksová adaptace Larssonova druhého románu ze série "Milénium", byl jsem k ní trochu skeptický. Pravda, knižní předlohu jsem nečetl, protože přes všechny ty komiksy prostě nestíhám číst klasické knihy, ale zrovna druhý film, který jsem vidět stihl, se mi ze všech tří líbil nejméně. Trochu jsem se tedy komiksového zpracování obával, ale líbilo se mi, že se Vertigo a následně i nakladatelství Host rozhodly, že knihu vydají pouze jednu a nikoli jako příběh rozdělený na dvě části. Ano, částečně je to menším počtem stran, ale na druhou stranu je tohle krok, který knize velmi prospěl.

Proč? Odpověď je jednoduchá: Když to čtete takhle dohromady, celý příběh druhé knihy v jednom komiksu, vtáhne vás to. Vlastně vás to doslova vcucne a vy si budete užívat to, co čtete. Pro mě je tahle kniha skutečně skvělou, protože se jí podařil to, co u mě druhý film nedokázal. Komiks mě vtáhl a já jsem měl pocit, že čtu parádní thriller, který musím dočíst, protože jinak nebudu spokojený, jinak nebudu moct vydechnout. A i když vím, že konec je otevřený a je potřeba ještě třetího dílu, nic to nemění na tom, že jsem si knihu neskutečně užil a že jsem skutečně měl thrillerový zážitek. Doslova jsem hltal jednu stranu za druhou.

Příběh se nám dál točí kolem Lisbeth Salander, která se tentokrát dostává do centra dění. Dál je ale zaměřeno na Mikaela Blomkvista, který zde má více prostoru než ve filmu. Společně, i když každý na vlastní triko, se více zaplétají do tématu obchodování s bílým masem. Larsson a následně i Denise Mina skvěle gradují příběh a postupně rozplétají jednotlivé nitky, které vedou k nám známým protagonistům, kteří se ale ocitají v naprosto novém světle. V tomhle je komiks až překvapivě dobrý, především i proto, že se vám moc nestává, že by se vám nějaké postavy pletly a vy jste měli problém, že vlastně nevíte, kdo je zrovna na stránce, co dělá a proč to dělá. Neříkám, že se to nestane ani jednou, stane, ale celkový příběh před vámi vykvete a pointa se v něm neztratí.

Denise Mina ukazuje, že je skvělou autorkou a má smysl pro vedení příběhu a jeho gradaci. Povedlo se jí kvalitně adaptovat známý román, což je o to větší problém, protože populární věc bude pod větším drobnohledem. Knize možná trochu ubližuje, jak je zakončena, ale tak to už je autorský záměr samotného Larssona. Denise Mina se s tím poprala skvěle a je vidět, že i když je spisovatelkou, ví, kdy má mlčet. A to je pro tenhle thriller neskutečně důležité. Jsou zde stránky bez textu, stránky, které urychlují děj, ale zároveň vyjadřují emoce. Tohle je komiksový film, ale přitom nebudete mít pocit, že se díváte na to samé, co natočili Švédové. Komiks je dostatečně jiný, díváte se na vizuálně jiné postavy, čtete naprosto nové zpracování. A za sebe musím říct, že se mi tohle zamlouvá více než filmové zpracování.
Autor románu, zesnulý Stieg Larsson (1954-2004)

Je vidět, že Vertigo je prostě někde jinde než DC, a i když jde trochu na jistotu, když vydává tak známý román v komiksové adaptaci, samotný komiks tím nijak neutrpěl a nebyl podceněn. To je strašně dobře, protože tohle se mohlo snadno zvrtnout. S knihou "Dívka, která si hrála s ohněm" dostanete výborný komiksový thriller, kde vám možná chvílemi bude trochu vadit "špinavá" a místy nepříliš detailní kresba, v níž se ztrácí výrazy, ale když si na ni zvyknete, uvědomíte si, že i ona umocňuje zážitek, který je dle mého výborný. Larsson měl pro druhou knihu trochu podivnou zápletku, kde jsou zvláštní, nucené zvraty, ale v komiksovém provedení mu to můžeme odpustit. Až mě samotného překvapilo, jak je tenhle komiks dobrý.

Komiks "Dívka, která si hrála s ohněm" zakoupit v eshopu nakladatelství Host.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Muži, kteří nenávidí ženy 1"
"Muži, kteří nenávidí ženy 2"

2014-11-26

#793: Ultimátní komiksový komplet 35: Black Panther - Kdo je Black Panther? - 55 %

Ultimátní komiksový komplet 35: Black Panther - Kdo je Black Panther? (Black Panther: Who Is the Black Panther)
Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2014 jako padesátou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Black Panther: Kdo je Black Panther?" ponese č. 35. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 čtvrté řady série "Black Panther" v nakladatelství Marvel. Mezinárodní společnost Hachette poprvé komiks vydala ve Velké Británii v listopadu 2013. České vydání se prodává v plné ceně za 219 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Reginald Hudlin
Kresba: John Romita Jr.

Jsem rád, že se nám v rámci "Ultimátního komiksového kompletu" ve větší míře představil další ze superhrdinů Marvelu, navíc příběhem, který se ještě jmenuje tak krásně "Kdo je Black Panther?". Black Panther byl tak trochu neznámou, ale trochu se o něm u nás vědělo, že je z Wakandy a že není úplně standardní součástí Marvel Universe. To se potvrzuje i v tomhle případě, protože zde všichni ostatní superhrdinové absentují a dění se zaměřuje pouze na Black Panthera. Ale tak má se nám představit, je dobře, že tak činí zrovna způsobem, který se nevěnujeme ničemu jinému, ale jen jemu. A rozhodně je co vyprávět, protože říše Wakanda je zajímavou zemí.

Wakanda je africká země a Black Panther je čistě africký a černošský hrdina. Sám autor Reginald Hudlin se v závěru hodně rozpovídal o tom, jak chtěl Black Panthera pojmout a je na něm strašně moc vidět, jak chtěl zdůraznit to, že je černoch, že černoši jsou jiní a mají jinou historii, jiné zvyky, jinou kulturu. V rámci toho, že se svět snaží být jednotný, mi vlastně přijde, že Hudlin říká, že být černochem je super a mělo by se to pořádně zdůraznit. Nevím, proč by nemělo být super narodit se jako černoch, na druhou stranu nevím, proč není stejně super být bělochem, Hispáncem nebo Asiatem. Hudlin jen ukazuje, že ty rozdíly mezi rasami v Americe jsou a samy menšiny je hodně přiživují.

Ano, asi to z předchozího textu celkem jasně vyznělo. "Kdo je Black Panther?" je politický komiks. Politika je zde akcentována a zdůrazňována, sem tam dojde i na nějaké rasové narážky, ale primárně jde o to, že Black Panther je nám ukázán jako silný hrdina, který nejde daleko pro ránu, když je potřeba, ale především je to vlastenec, který bojuje za Wakandu a její lidi, kteří jsou neustále napadáni. Samozřejmě je důležité, že black Panther dokázal porazit všechny superhrdiny jako Captain America nebo Fantastic Four. Také aby neporazil, když je to černoch. Přiznám se, že mi politika na komiksu vadí. Obecně nemám politické věci moc rád, to je prostě můj úděl. Ale kousnu to, když je dobrý příběh. Jenže tenhle je... takový celkem obyčejný.

Jak jsem řekl, soustředíme se na Black Panthera, ale možná ještě více scén je zde s jinými osobami, především těmi, které chtějí Black Panthera svrhnout a Wakandu ovládnout, protože země je jedinou oblastí, kde se nachází supervzácné vibranium. Pantherovi je vykonstruován klasický záporák a oba jedou na velké vlně pomsty a oba mají důvod, proč se do toho druhého pustit. Amerika je zde pak ukázána jako národ, který má chuť okupovat, ale když k tomu nemá skutečně dobrou příležitost a vypadala by blbě, ustoupí. No, nevím, jestli v tomhle směru komiks až tak dobře reflektuje realitu. On si prostě jede svoje a je mu celkem jedno, jak to opravdu funguje, prostě to musí vypadat dobře a černoši musí být za cool týpky.
Reginald Hudlin

Sám Reginald Hudlin označil to, co stvořil, za takový hip hop na papíře. Hip hop je taky totiž cool a přesně takový měl být i tenhle komiks. Popravdě, kdyby to nekreslil John Romita Jr., který zde podle mého nepředvádí až tak skvělou práci, což je pro mě překvapivé (není tu mnoho výjimečných panelů, které by mě skutečně chytly), asi mě ani komiks nebude moc zajímat. Ale je dobře, pokud vás zajímá komiks a Marvel, že se s tímhle hrdinou můžete seznámit. Nevím, jestli vás zaujme a vy budete chtít další knihy s touto postavou, ale minimálně můžete říct kamarádovi: "Ty nevíš, kdo je Black Panther? Tak si přečti tohle. Není to nic moc, ale aspoň se o něm něco dovíš."

Na blogu najdete také recenzi na knihy:
"Ultimátní komiksový komplet 1: Iron Man - Démon v lahvi"
"Ultimátní komiksový komplet 2: Uncanny X-Men - Dark Phoenix"
"Ultimátní komiksový komplet 3: Thor - Poslední Viking"
"Ultimátní komiksový komplet 4: Wolverine"
"Ultimátní komiksový komplet 5: Tajné války superhrdinů Marvelu část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 6: Tajné války superhrdinů Marvelu část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 7: Daredevil - Zmrtvýchvstání"
"Ultimátní komiksový komplet 8: The Amazing Spider-Man: Kravenův poslední lov"
"Ultimátní komiksový komplet 9: The Amazing Spider-Man - Zrození Venoma"
"Ultimátní komiksový komplet 10: Wolverine - Projekt X"
"Ultimátní komiksový komplet 11: The Incredible Hulk - Tiché výkřiky"
"Ultimátní komiksový komplet 12: Zázraky"
"Ultimátní komiksový komplet 13: The Mighty Thor - Hledání bohů"
"Ultimátní komiksový komplet 14: Captain America - Nový úděl"
"Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 16: Ultimates - Nadčlověk"
"Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 18: New X-Men - G jako Genocida"
"Ultimátní komiksový komplet 19: New X-Men - Impérium"
"Ultimátní komiksový komplet 20: Daredevil - Ďábel strážný"
"Ultimátní komiksový komplet 21: Amazing Spider-Man - Návrat"
"Ultimátní komiksový komplet 22: Spider-Man - Smutek"
"Ultimátní komiksový komplet 23: Wolverine - Zrození"
"Ultimátní komiksový komplet 25: Fantastic Four - Nemyslitelné"
"Ultimátní komiksový komplet 26: Fantastic Four - Rozhodná akce"
"Ultimátní komiksový komplet 27: 1602"
"Ultimátní komiksový komplet 28: Avengers - Na ostří nože"
"Ultimátní komiksový komplet 29: Tajná válka"
"Ultimátní komiksový komplet 30: She-Hulk - Svobodná, úspěšná, zelená"
"Ultimátní komiksový komplet 31: New Avengers - Útěk"
"Ultimátní komiksový komplet 32: Klan M"
"Ultimátní komiksový komplet 33: Ultimate Spider-Man - Moc a odpovědnost"
"Ultimátní komiksový komplet 34: Avengers - Rozpad"
"Ultimátní komiksový komplet 36: Astonishing X-Men - Nadaní"
"Ultimátní komiksový komplet 37: Ultimates - Národní bezpečnost"
"Ultimátní komiksový komplet 40: Astonishing X-Men - Boj"
"Ultimátní komiksový komplet 41: Zombie z Marvelu"
"Ultimátní komiksový komplet 42: Občanská válka"
"Ultimátní komiksový komplet 43: Iron Man: Extremis"
"Ultimátní komiksový komplet 44: Captain America - Zimní voják, část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 45: Věční"
"Ultimátní komiksový komplet 48: Captain America - Vyvolení"
"Ultimátní komiksový komplet 49: The Incresible Hulk - Hulkova planeta část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 50: The Incredible Hulk - Hulkova planeta část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 51: Captain America - Zimní voják, část 2"
"Ultimátní komiksový komplet 52: Thor - Znovuzrození"
"Ultimátní komiksový komplet 53: Padlý syn - Smrt Captaina Ameriky"
"Ultimátní komiksový komplet 58: The Invincible Iron Man - Pět nočních můr"

2014-11-25

#792: Macanudo 7 - 95 %

Macanudo 7 (Macanudo Nº7)
Vydalo nakladatelství Meander v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo v roce 2007 jako "Macanudo Nº7". České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 268 Kč.
Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander nebo na stránkách knihkupectví Minotaur.

Scénář: Liniers
Kresba: Liniers

Číst "Macanudo", to je jako pohlazení. Když se cítíte špatně, je vám pod psa a otevřete si některou z knih od Linierse, a je v podstatě jedno, která to bude, jeho stripy vám dokážou zvednout náladu. Ne proto, že jsou vtipné, protože někdy nejsou - "Macanudo" není primárně o humoru, i když zde nechybí - ale jednoduše proto, že před sebou budete mít něco krásného, umělecky zajímavého, něco, co se vás dotkne tam někde hluboko ve vás, a vy si řeknete, že ten dnešní den možná za moc nestál, ale to neznamená, že se zítra neprobudíte a den nebude mnohem lepší. Anebo se za hodinu stane něco pěkného a vy zase budete šťastní a budete se usmívat. Tohle není zrovna málo a "Macanudo" to skutečně dokáže.
Ukázka v původní španělštině, abyste mohli vidět, jak dobrou práci Meander odvádí s letteringem

Nakladatelství Meander se docela rozjelo a v roce 2014 vydalo rovnou čtyři knihy Liniersových stripů. Takže ve chvíli, kdy čtete tuto recenzi, je již na trhu také osmá kniha, na kterou vám brzy přinesu recenzi. Musím ale přiznat, že je zrovna o tomhle komiksu celkem komplikované něco psát, protože on je prostě tak dobrý a krásný, tak se vás dotkne jako málo věcí. A navíc je to pořád strip. Pravda, "Calvin a Hobbes" se vás mohou dotknou podobně. Ale tam, kde Bill Watterson zůstává věrný jedné kresbě a především černobílé, tam je Liniers neskutečně barevný. I on má svou formu, svůj rozpoznatelný styl, ale přece jen si s ní dovolí víc a sem tam experimentuje i se svou klasickou kresbou a překvapí vás. I v téhle knize uvidíte, jak si dokáže pohrávat s různými styly.


Do knihy vás tentokrát uvede nikoli textová předmluva, ale jeden strip, který nekreslil Liniers, ale Lewis Trondheim. Jak už to tak bývá, je klasicky vtipný a skvěle se napojil na Liniersovu poetiku. Vy už pak můžete rovnou padnout do světa argentinského tvůrce, který se vás snaží dostat tím, jak je jiný, ale i tím, že sem tam jako kdyby nevěděl, co by měl psát. Tohle je vidět například na jeho konceptuálech. Vymykají se ostatním stripům, ale i když by se mohlo říct, že to je opravdu jen něco, čím chtěl vyplnit sérii, ve skutečnosti jsou to imaginativní kousky, které mohou přitáhnout zase trochu jiné čtenáře. "Macanudo" je neskutečnou směsicí všeho možného a právě tahle jeho různorodost z něj dělá něco naprosto unikátního.


Přesto se nemusíte bát, stále se vracejí postavy, které máte rádi. Vidět je to třeba i na obálce, která je krásnou fotografickou kompozicí s panem Olivou, a to jak na přední obálce, tak i na zadní obálce, která je nádherně hororová. Liniers jednoduše dál dokazuje, že je autorem, který se snaží rozdávat nejen radost, ale i pochopení, naději, lásku, přátelství, a možná i trochu bezmoci, hlouposti, snílkovství a dalších pocitů, které ve vás vzplanou. Celá kniha pak funguje jako krásně emotivní kousek, který ve vás rozlije příjemné teplo a vy si opravdu můžete připadat šťastní a v klidu. Je to jako pohlazení po duši, které vás ještě nějakou dobu bude těšit a hřát.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Macanudo 1"
"Macanudo 2"
"Macanudo 3"
"Macanudo 4"
"Macanudo 6"

2014-11-24

#791: Predátor Omnibus 2 - 50 %

Predátor Omnibus 2 (Predator Omnibus, vol. 2)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2010. Obsahuje následující příběhy (v původním vydání):
  • Predator: Big Game (1991)
  • Predator: God's Truth (1990)
  • Predator: Race War (1993)
  • Predator: The Hunted City (1993-1994)
  • Predator: Blood on Two-Witch Mesa (1994)
  • Predator: Invaders from the Fourth Dimension (1994)
  • Predator: 1718 (1996)
Souborně jako "Predator Omnibus, vol. 2" vyšlo u nakladatelství Dark Horse v roce 2008. České vydání má 352 stran a prodává se v plné ceně za 899 Kč.

Scénář: John Arcudi, Andrew Vachss, Charles Moore, Terry Laban, Jerry Prosser, Henry Gilroy
Kresba: Evan Dorkin, Rob Walton, Randy Stradley, D. Alexandra Gregory, Scott Fischer, Howard Cobb, Jim Somerville, Igor Kordey

Po knize "Predátor Omnibus 1" jsem byl docela zvědavý, jak se to dál vyvine a jestli se bude pokračovat v linii okolo Dutchova bratra. Bohužel přišlo velké zklamání, kterým je právě tahle druhá kniha. Nedočkal jsem se zde pokračování toho, co bylo v předcházející knize, ale prostě se jede dál, vymýšlejí se nové příběhy a na ty se případně navazuje. Hned první příběh je příkladem toho, že se na něj později naváže. "Velká hra" je příběhem o jednom indiánovi, který dělal v armádě, dokud se něco pořádně nepodělalo. Samozřejmě, že došlo k dalšímu útoku predátorů. Jejich spojení s armádou a indiány není špatné, ale je to v podstatě jediný přínos do mytologie.

"Pravda pravdoucí" je kraťas, který se zaměřuje na jednoho trestance. Ten se snaží uniknout vězení a setkává se s predátorem kdesi v lesích a bažinách. Když se na komiks podíváte, tak to, co vás rozhodně nejvíce zaujme, je jeho černobílé provedení, což je přece jen zajímavý kontrast k plnobarevnému zbytku. Finále příběhu také není špatné, ale je to jen taková klasická jednohubka, která neurazí. Aby se ukázalo, že ty delší příběhy tvůrcům pořád šly, tak následuje "Rasová válka". Tohle je klasický americký městský/vězeňský thriller, do kterého je ještě navíc šoupnut predátor. Jde tu o rasovou válku ve vězení, která je skutečně využita až v úplném konci, ale hlavně zde jde o tým, který se snaží získat tělo predátora, protože tohle se ještě někomu nepovedlo.

"Městský lov" se tváří jako noirová gangsterka, do které se predátor připletl v podstatě náhodou. Nutno říct, že je to ale přece jen oživení žánrovosti knihy a přispívá to alespoň k tomu, že jsou zde příběhy, které jsou v tomhle směru různorodé. Není to však nic, co by vás příběhem nějak nadchlo, nejspíš si po přečtení celé knihy ani nebudete pamatovat, o čem byl zrovna tenhle kus. Následuje komiks "Masakr v Two-Witch Mesa", což je pokračování příběhu "Velká hra". Vracíme se k indiánovi, který se nedokázal vyrovnat s následky událostí, jež si prožil v prvním komiksu, ale ono nejde o to, aby se s nimi vyrovnal, protože v tomhle kousku se vracíme do minulosti jeho předků. Je zde otevřený konec, tak uvidíme, jestli se alespoň k tomuhle ještě vrátíme - v téhle knize k tomu nedošlo.

Předposlední je příběh "Vetřelci ze čtvrté dimenze", který se mi v rámci knihy líbil nejvíce, ale je třeba říct, že je to jen pro mojí lásku k béčkovým filmům, které jsou zde krásně oslavovány/parodovány, navíc se zde zmiňuje i skvělý William Castle a tak trochu v jeho duchu je celý děj veden. Efekty jsou zde skvělé a já jsem měl skutečně pocit, že jsem v béčkovém filmu z 50. nebo 60. let. Tohle se mi prostě líbilo a pro mě je to příběh, který nejvíce vyniká. Jak ale říkám, u mě je to dáno láskou k béčkové produkci. Na závěr je pak ještě přidán kraťas "1718", který minimálně zaujme proto, že jednou setkání s predátorem nedopadá tak, jak by se dalo očekávat. "Predátor Omnibus 2" je tak ve srovnání s příběhy v prvním dílu jen klasickým komerčním projektem, kde jde hlavně o to těžit z toho, že predátory mají lidi rádi a koupí s nimi cokoli. Tak snad trojka bude o něco lepší.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Predátor Omnibus 1".

2014-11-21

#790: Y: Poslední z mužů 10: Odpovědi - 80 %

Y: Poslední z mužů 10: Odpovědi (Y: The Last Man 10: Whys and Wherefores)
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako díly 55 až 60 série "Y: The Last Man" u Vertiga. Souborně vyšlo jako "Y: The Last Man 10: Whys and Wherefores" u Vertiga v roce 2008. České vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Komiks zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Brian K. Vaughan
Kresba: Pia Guerra, José Marzán, Jr.

Nakladatelství BB/art v poměrně krátké době dokončilo dvě série, které u nás vycházely a které jsou velmi kvalitní. Tou první byla série "Transmetropolitan", která skončila skvěle, a Spider Jerusalem se s námi rozloučil ve své vrcholné formě. Druhou sérií, která se završila desátou knihou, je "Y: Poslední z mužů". Je to finální setkání s Yorickem Brownem a jeho opičákem Ampersandem a s dalšími postavami. Tentokrát ale nečekejte žádné bonusy, Brian K. Vaughan a ostatní tvůrci se zaměřili pouze na příběh, což jim také vyšlo. Děj se uzavřel a myslím, že skončil se ctí. I když jsou zde momenty, kdy máte pocit, že nebylo všechno řečeno, případně, že to bylo řečeno z rychlíku, celkově to k sérii sedí a nebudete mít nejspíš pocit, že vám něco uniklo, nebo že jste byli o něco zásadního ochuzeni.

Co by se vlastně ještě mělo zakončit? To hlavní bylo řečeno, a co bylo skutečně příčinou nákazy, to se najisto nikdy nedovíme. Ani desátá kniha nedává jasnou odpověď, spíš vám ještě víc zamotá hlavu. S tím se nedá nic dělat, protože to, co je hlavní, to je skutečnost, že Yorick musí najít Beth. Svou lásku, kterou před pěti lety požádal po telefonu o ruku, ale pak se všechno podělalo. Všichni muži, nebo alespoň většina z nich, prostě zemřela. Najde Yorick svou milovanou? Tohle je ta základní otázka, na kterou je zodpovězeno, a vy si uvědomíte, jak je tenhle příběh vlastně krásný po stránce vztahové. Brian K. Vaughan je krutý romantik a ty emoce na vás budou v tomto případě skutečně čišet.

Příběh se v desátém dílu skutečně uzavírá a vy se dovíte to zásadní, co potřebujete. Budete vědět, jak to dopadlo s Izraelkami, jak to dopadlo s Héró, s první Beth i s druhou Beth, které už dříve Yorick udělal dítě, jak to skončilo s Ampersandem a vlastně i s lidstvem. Brian K. Vaughan v tomhle smyslu nenechává otevřené dveře a končí tak, jak byly charaktery rozepsány a jak byly navrženy. Yorickův příběh je přesně takový, jaký byl jeho život. A i když byl hodně velkou část série pořádnou osinou v zadku, nakonec je to on, s nímž ten příběh silně prožíváte, a ty emoce jsou opravdu hluboké. Když jsem komiks před pár lety četl poprvé v angličtině, emoce mě dostaly - to znamená, že jsem u toho finále prostě bulel. Teď, když jsem komiks četl podruhé, nebyl zážitek o nic menší.

Ano, mohlo by se říct, že to bylo trochu prvoplánové, ale to si nemyslím. Příběh nemá nutně šťastný konec, nemá ani jednoduchý konec, a to rozhodně prvoplánové není. Tvůrci společnými silami zakončili sérii se ctí a je vidět, že se finále nepokusili podcenit. Jen ta poslední kapitola, která je delší než ostatní, je složená spíše z takových krátkých scén. Vlastně je to něco, jako když na konci filmu máte ještě text o tom, co bylo s postavami dál. Jsou to ale hezké scény, které se proplétají finálním setkáním s Yorickem v době, kdy nám trochu zestárnul. Všechno se tak pěkně završí a my tak máme v knihovničce další kompletní sérii, kterou si konečně můžeme přečíst celou, protože si myslím, že "Y: Poslední z mužů" je jedním z těch příběhů, které by se měly číst najednou. Tak jsou skutečně silné. Nemůžu se dočkat, až se k téhle sérii zase někdy vrátím.

Komiks "Y: Poslední z mužů 10: Odpovědi" koupíte se slevou na stránkách BB/art.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Y: Poslední z mužů 1: Jako jeden muž"
"Y: Poslední z mužů 2: Cykly"
"Y: Poslední z mužů 3: Malý krok pro lidstvo"
"Y: Poslední z mužů 4: Heslo"
"Y: Poslední z mužů 5: V kruhu"
"Y: Poslední z mužů 6: Holky s holkama"
"Y: Poslední z mužů 7: Zvláštní vydání"
"Y: Poslední z mužů 8: Dračice v kimonu"
"Y: Poslední z mužů 9: Matka Země"

2014-11-20

#789: Galaxia (román) - 40 %


Galaxia (román)
Vydalo nakladatelství XYZ v pevné vazbě v roce 2014. Vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Text: Václav Šorel
Ilustrace: František Kobík

Románové zpracování komiksu "Vzpoura mozků" mi uniklo a zatím jsem ho nečetl, ale "Galaxii" jsem si ujít nenechal, protože mě docela zajímalo, jak se Václavu Šorelovi podařilo převést tenhle výborný komiks, který mám osobně velmi rád, do prozaického útvaru. Strašně se mi líbila béčkovost námětu, která byla skvěle podána a zapadala do sci-fi příběhu, kde měli pánové Šorel a Kobík velmi propracovanou technologickou stránku. Tohle se promítlo do románu, ale přece jen trochu jinak, což nakonec vedlo i k tomu, že román nemá takovou sílu jako komiksové provedení a dojem se z něj celkově ztrácí.

Příběh zůstal zachován a došlo k jeho částečnému prodloužení. Jsou zde scény, které se do komiksu nevešly, scény, které by byly v komiksu navíc, ale v románu fungují. Anebo by fungovaly, pokud by byl román psán jinak. Já nechci tvrdit, že má Václav Šorel špatný styl, na to ho mám moc v úctě, ale jeho pojetí, které vychází z osobního přesvědčení, vede k tomu, že román není pro současného, moderního čtenáře příliš zajímavý a špatně se mu bude číst. Bohužel román nefunguje moc ani jako nostalgická vzpomínka. Ono je pořád lepší si vzít ten komiks a vrátit se k němu, protože ten je prostě skvělý.

Příběh vypráví o dvojici astronautů, kteří po průletu červí dírou (po událostech v románu "Vzpoura mozků") jako jediní přežijí zkázu lodi Galaxia. Ta má naštěstí funkční ještě postranní raketu a v dalších částech fungují některé prvky, které jsou nezbytné pro přežití. Díky malému modulu se přenesou na blízkou planetu, která se velmi podobá Zemi a kolem které obíhá vesmírná laboratoř. Nejprve navštíví laboratoř, aby zjistili, že je prázdná, ale že obyvatelé planety byli podle všeho vyspělí. To se ovšem podle všeho změnilo, protože během přistání na planetě zjišťují, že místo lidí tu žije obrovský hmyz. Nakonec se setkají i s lidmi, ale ti jsou v menšině a musejí se ukrývat před obřími pavouky a sršni, nemluvě o tom, že ještě dál číhá hrozba větší, nebo minimálně početnější.

Jak říkám, příběh je totožný, jde pak primárně o záchranu lidí, které na planetě naleznou. Hodně se zde akcentuje to, co člověk dokáže udělat, a tak místy vyznívá sci-fi jako ekologická agitace, ale není to až tak podtrháváno, aby to vyloženě otravovalo. Problém je naprosto někde jinde. Václav Šorel je skvělý v technických popisech, v tom jak vypadá loď, její části, to, co mají na sobě astronauti, jaké zbraně používají. Bohužel tahle techničnost narušuje plynutí děje, který se místy hodně zadrhává. A ač mě to mrzí, není to jediný problém. Václav Šorel je z podstaty takový skaut, a tak je jeho dílo nesmírně korektní, což jednoduše vyznívá naivně a zastarale. Vyhýbá se násilnějším a kontroverznějším scénám, raději se věnuje technickým popisům, případně delším pasážím, kde se moc nemluví. Podobně pak dopadá i romance, která je taková konzervativní, skoro austenovská, s náznakem nějaké chemie, která není rozvedena.

Václav Šorel rozhodně není špatný autor, ale jednoznačně je mnohem lepším komiksovým scénáristou než prozaikem. Alespoň pokud bych měl soudit na základě této knihy. Kniha se nečte příliš dobře, nedokáže strhnout. Velkou výhodou nejsou ani vložené kresby Františka Kobíka, které někdy nejsou ani vhodně volené a nejsou dokreslením děje. Tohle samozřejmě nepadá na vrub autora, ale toho, kdo dával knihu dohromady. Je to škoda, ale tak dnes je trend retra, tak se vracíme ke starším věcem. Výraznějším počinem však rozhodně bylo opětovné vydání Šorelových komiksů, které jsou i po letech skvělé. "Galaxia" v románovém provedení nemá čím oslnit. Bohužel.

Román "Galaxia" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu můžete najít recenzi na komiks "Galaxia".

2014-11-19

#788: Hra o trůny: Grafický román 2 - 70 %

Hra o trůny: Grafický román 2 (A Game of Thrones: Volume 2)
Vydalo nakladatelství Egmont v pevné vazbě v roce 2013. Původně vyšlo v roce 2013 jako "A Game of Thrones: Volume 2". České vydání má 240 stran a prodává se v plné ceně za 329 Kč.
Scénář: Daniel Abraham podle románu George R. R. Martina
Kresba: Tommy Patterson

Musím říct, že z první knihy jsem byl nadšený. Není se čemu moc divit. Autorům se podařilo neskutečně rozsáhlý svět převést do poměrně smysluplného příběhu, a to i ve formě komiksové. Mohly zde být poměrně logické obavy z toho, že se to nepovede, že předloha je příliš skvělá, že je zde oblíbený seriál, atd. Ale ono se to povedlo a komiks se dobře četl a čtenář se v ději neztrácel, a to i přesto, že se rozvíjelo poměrně velké množství linií, které se neuzavřely, a objevovalo se velké množství postav, které bylo nutné navzájem odlišit. Druhá kniha komiksové adaptace pak pokračuje v pohodném duchu, ale moje nadšení trochu opadlo.

Nejprve k ději, a pak k tomu, proč se mi tohle zamlouvalo o něco méně. Děj se nám rozvíjí, ale celkem pomalu. Tady je vidět krása knihy, která si to může dovolit, a naopak trochu omezení komiksu, kde ten rozvoj bude trvat trochu déle. Ale to zase tolik nevadí, protože ten příběh je zajímavý. Intriky, krásné ženy, stateční muži, krutá úmrtí a do toho vlastně detektivní příběh, který se celým dějem vine jako červená nit. Tohle je ve fantasy dobré, strhne to váš zájem a vy budete chtít vědět, jak to dopadne. Ne, že byste se to již v této knize měli dovědět.

Příběh ale není zajímavý jen v tomto směru, kdy chcete vědět, co se děje kolem krále Roberta, kdo má na svědomí podivná úmrtí nebo zranění mladého Starkova syna. Právě Stark je postavou, které fandíte, což je celkem logické. Stark je v centru, ale jsou zde i další, ať už je to kdokoli z jeho dětí, anebo i krásná Dany, jejíž dračí linie se ještě musí rozvinout. Výbornou postavou je samozřejmě i Tyrion, který si to v téhle části příběhu pořádně vyžere, i když přece jen možná trochu nezaslouženě. Rozhodně je zde ale výborný potenciál pro další vývoj.

Co se komiksu také nemůže vzít, to je kresba, která je prostě výborná a která je to, co pomáhá komiksu, aby vás bavil. Tommy Patterson je skvělý jak ve chvíli, kdy kreslí akci (škoda, že je jí celkem málo), tak i v momentě, kdy je dění klidnější a on se zaměřuje na jednotlivé postavy. Jsou vybírány skvělé úhly, ale jak bylo uvedeno v bonusovém materiálu, který je opět bohatým náhledem do vytváření komiksu, konkrétně jedné části (rytířský souboj), je to dáno i scénáristou a redaktorkou, protože v některých případech to byli právě oni, kdo měnili úhly k lepšímu. Přesto je to kresba, kvůli které se mi tenhle díl líbil méně. Problém je v tom, že postav už je tolik, že mi některé splývají, protože jednoduše vypadají podobně. Tohle bych viděl asi jako jedno z hlavních negativ. A možná i to, že některé scény vypadají celkem zbytečně, ač jistě pro příběh mají význam. Ale třeba Dany se objevuje v jediné scéně, která se zdá na první pohled zajímavá hlavně tím, že dívka je zde nahá.
Tommy Patterson

Kniha "Hra o trůny: Grafický román 2" pokračuje v tom, co první kniha začala. Je zde dostatek násilí, je to dostatečně sexy, jsou zde kontroverzní scény, které nejsou pro mainstream typické, což jen posouvá komiks výše. Jsou zde ale prvky, které příběh trochu srážejí, a to je v první řadě jeho šíře a obrovské množství postav, ke kterým si ani neuděláte vztah. A možná se v nich začnete ztrácet, což povede k tomu, že vám uniknou některé nuance děje. Opět ale musím pochválit rozsáhlý bonus, kde je krásně vidět, jak se komiks vytváří, a jako nahlédnutí do kuchyně je to skvělé, protože můžete sledovat práce od románového textu, přes scénář, kresbu až po lettering a kolorování. Takové bonusy se mi rozhodně líbí. Doufám, že v tomhle směru třetí díl nepolevil.

Komiks "Hra o trůny: Grafický román 2" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Egmont.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Hra o trůny: Grafický román 1".

2014-11-18

#787: Korektor - 70 %

Korektor
Vydalo nakladatelství Plus v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 169 Kč.

Scénář: Vilém Koubek
Kresba: Jana Kilianová

A mám tu český strip, který je na internetu již celkem známý. Najdete ho na oficiální internetových stránkách anebo pokud dáváte přednost Facebooku, tak si můžete dát, že se vám líbí tahle stránka. Tam můžete strip sledovat a nechávat se tímhle cynickým korektorem bavit poměrně často. Ve chvíli, kdy recenzi píšu, tak na internetu je číslo 114 tohoto komiksu. Pro ty, co mají knihu, je potěšující, že v sebraném vydání je již 140 kompletních stripů, takže ti, co si ji koupí, budou pěkně napřed. Navíc nechybí ani bonusy, které také rozhodně stojí za to, ať už to jsou doprovodné stripy anebo něco o autorech a tvorbě.

Kdo je to korektor? To je ten chlápek - anebo slečna, samozřejmě - který vám opravuje chyby v textu. Teď nemluvím o učitelích češtiny, ale o lidech, kteří tohle opravování dělají za peníze mimo školní ústavy, a jde jim jen o to, aby odevzdali váš text bez chyb, protože ono se předpokládá, že vy tam ty chyby uděláte. A uděláte, to je prostě dané. Bez toho se psát nedá. Navíc je pravděpodobné, že jako autor ani ty chyby neuvidíte. To vede k tomu, že takového člověka, jako je korektor, prostě potřebujete. Bez něj vlastně není možné, abyste napsali text správně. Korektor je pak ten člověk, kterého plánovaně vytočíte tím, jak špatně píšete. Přesně na tohle Vilém Koubek ve svých scénářích sází a Jana Kilianová s ním souzní v kresbě, která Korektora vystihuje jako skutečně cynického a zlého člověka.

O tom jednotlivé stripy jsou. O tom, jak jsou lidé neschopní psát správně a jak tím dokážou jiného člověka vytočit k nepříčetnosti a on je schopen dělat skutečně zlé věci. Anebo o nich alespoň mluvit. Korektor je cynická bestie a nenávidí všechny autory. Všechny, protože i kdyby se našel jeden, který bude psát skutečně bez chyb, bude ho nenávidět právě proto, že píše bez chyb. Situace je dostatečně zajímavá pro to, aby se dala vytvářet série, která bude funkční. Jenomže tady dochází k tomu, že když si sednete ke knize a čtete jednotlivé stripy za sebou, uvědomíte si jednu věc - ono je to téma dobré, ale 140 stripů o něm je docela dost a neopakovat se je skutečně těžké. To samozřejmě vede k tomu, že sem tam budete mít pocit, že se autoři opakují.

Opakování je celkem logické, protože komiks sází jednoduše na to, že v panelech se nic dít nebude. Budou zde stejné záběry na Korektora, který má trochu jinak otevřená ústa, trochu jinak otevřené oči, anebo se celkově trochu jinak tváří. Variabilita jeho výrazů je poměrně malá, což je samozřejmě naprosto záměrné. Velkou devizou autorů je skutečnost, že tohle využívají i ku prospěchu některých vtipů. Když si budete kupovat knihu, hned se podívejte na zadní obálku, ať víte, o čem mluvím a ať vás "Korektor" svým humorem dostane rovnou v knihkupectví.

"Korektor" je jedním z nejlepších českých stripů, ale přesto mám k němu určité výhrady. Kromě toho, že je to opakování některých vtipů a point, je to i omezenost tématu. Strip se v podstatě zaměřuje pouze na korektora a jeho pohled na lidi, ale stripy o češtině a o tom, jak je przněna, zde chybí. Přitom si myslím, že i z toho by se dalo něco vytřískat. Pravda, sem tam tu nějaké ty narážky na češtinu jsou, ale z korektorské praxe bych si představoval víc perliček. Ale o tom asi tenhle strip moc nebude. Bojím se však toho, že tím se nemá kam posunout a brzy se stane stereotypním, anebo prostě skončí. Ke knižnímu vydání lze snad vytknout jedině to, že stripy jsou celkem malé, nadále se však čtou dobře. Bonusy jsou zajímavé a místy docela zábavné.

Komiks "Korektor" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.