2014-10-31

#775: Vrána: Mrtvá doba - 75 %

Vrána: Mrtvá doba (The Crow: Dead Time)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 3 minisérie "The Crow: Dead Time" v roce 1996 u nakladatelství Kitchen Sink Press. Souborně v originále komiks vyšel jako "The Crow: Dead Time" v roce 2012 u nakladatelství IDW. České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: James O'Barr a John Wagner
Kresba: Alex Maleev

Komiks "Vrána: Mrtvá doba", patří k těm, které mají zajímavou historii. Nechci říkat, že se jedná o historii, který je zajímavější než komiks samotný, protože v tomhle případě to neplatí, i když rozhodně nečekejte něco tak intimního, jako je klasická "Vrána". Komiks "Mrtvá doba" se poprvé objevil na trhu v roce 1996, kdy ho jako třídílnou sérii vydalo nakladatelství Kitchen Sink Press, které se záhy, již v roce 1999 potopilo a skončilo svou existenci, a to i přesto, že se jednalo o nakladatelství, které fungovalo od roku 1970. Od té doby komiks nikdo jiný nevydal, a to proto, že se práva ocitla v rukou člověka, který s nimi nakládal jako s nějakým pokladem a nechtěl je poskytnout nikam dál. Pak ale přišlo nakladatelství IDW a komiks se nakonec znovu podařilo vydat v roce 2012, a to i díky tomu, že s IDW spolupracuje sám James O'Barr.

James O'Barr je člověkem, který mimo jiné vytvořil námět k filmu (pokračování snímku "Vrána" s Brandonem Leem), který nakonec nebyl nikdy natočen. Byl to právě námět, který nakonec skončil jako komiks "Vrána: Mrtvá doba". Tady se krásně ukazuje, že když to nevyjde ve filmu, tak je komiks médium, kde je možné projekty (scénáře) realizovat. Ale ani tam to není až tak jednoduché, jak by se chtělo a jak by bylo třeba. James se sám nechopil komiksového scénáře, ten svěřil Johnu Wagnerovi, kterého známe hlavně díky sérii "Soudce Dredd". Přiznám se, že mě překvapilo právě tohle jméno ve spojitosti s "Vránou", ale nakonec se ukázalo, že tohoto jména jsem se skutečně vůbec nemusel bát.

James O'Barr ve "Vráně" vytvořil temně poetický komiks o pomstě, o životě a smrti, o násilí a lásce. Tahle niterná zpověď je dál milována a je stále možné v ní hledat různé zajímavé prvky, je možné komiks dál analyzovat. Je vícevrstevný, i když by se tak zdát nemuselo. Co ale komiks až tak zásadně neřeší, to je skutečnost, proč se v příběhu objevuje vrána a jaký je její smysl. Samozřejmě, že je možné si to domyslet, ale chybí v ději ta doslovnost. Toho se Wagner chopil a více vysvětlil, kdo/co je vrána a jaký je její význam. Ani on nejde tak daleko, že by jasně řekl, že vrána slouží tomu a tomu, ale je zde mnohem patrnější, jaký je její smysl a jak vrána zasahuje do života jednotlivých postav.

Hlavní postavou "Mrtvé doby" je Joshua. Je to indián, který žil před více jak sto lety, ale přesto se ocitá v současnosti, nebo dejme tomu blízké budoucnosti. Jak je to možné? Právě zde se projevuje síla vrány a jejích schopností. Joshua se vrací proto, aby vykonal pomstu na lidech, kteří zabili jeho a ženu, kterou miloval. Tohle se stalo v minulosti, ale on svou pomstu vykonává v současnosti, protože smyslem příběhu je pochopit, že zlo se opakuje, že existuje v cyklech, které se neustále vracejí a stále se děje to samé a je vlastně jedno, kdo zlo vykonává, protože ono mezi námi prostě je a mělo by být po zásluze potrestáno. A tak se cílem pomsty stávají lidé, kteří ve skutečnosti nezabili Joshuu a jeho lásku s jejími dětmi, ale jiní lidé, kteří ale nejsou o nic lepší.

Tím "Vrána" získává hlubší smysl a skutečně můžeme toho ptáka chápat jako zplozence pekla, stejně jako zplozence nebe, který se snaží o to, aby nastala určitá rovnováha. Zároveň se tím otevírají dveře pro další příběhy, protože vrána mohla "oživit" v podstatě kohokoli. Vzniká tak prostor pro skutečně rozsáhlou sérii, což se začíná v poslední době naplňovat. Mohli jsme se o tom přesvědčit v komiksu "Vrána: Soumrak bohů". Jsem zvědavý, jestli česky vyjdou i další díly série, respektive ty nové, které u IDW vycházejí. James O'Barr s nimi stále spolupracuje, což je rozhodně pozitivní informace.

Co je také pozitivní, to je skutečnost, že James O'Barr má ke svým příběhům většinou skvělé kreslíře, ať už je to on sám, Jim Terry anebo, jako v tomhle případě, Alex Maleev, kterého známe především z Bendisova "Daredevila". Tady se Alex prezentuje černobílou ilustrací, která je s "Vránou" docela dobře spojena, i když se ukázalo, že ani barva "Vráně" nevadí. Alexova kresba je specifická technikami, které použil, což je na první pohled vidět. Především ten airbrush vás hned trkne - patrné je to už na obálce. Díky tomu si "Vrána" udržuje svou temnou poetiku, což je spojeno i s dostatečně hnusným příběhem, kde se naděje velmi dobře skrývá, ale stejně úplně nikdy neumírá, když je vrána na blízku.

I když se příběh nespojuje s osudem některého z tvůrců tolik jako první "Vrána", pořád je toto výborný komiks, který využívá i zajímavou formu vyprávění, kdy se střídá minulost se současností, příčiny se tak propojují s následky, což je z hlediska vypravěčského zajímavé. Bohužel ono poetické pojetí, které je spíše lyrické než epicky doslovné, někdy brání tomu, aby bylo možné všechny sekvence snadno pochopit, a může dojít k tomu, že se v nich čtenář docela jednoduše ztratí. To je trochu škoda, protože jinak se jedná o dobrý komiks, který skvěle zapadá do mýtu "Vrány", ale bohužel v tomhle směru nepřináší nic tak zásadně nového a je to v konečném důsledku další příběh o pomstě, který je dobře napsaný a dobře nakreslený. Asi se ale nedá očekávat, že by se mýtus nějak zásadně rozvíjel. Ono to není třeba. Příběh o pomstě bude vždycky táhnout.

2014-10-30

#774: Titeuf: Svět je krutej - 75 %

Titeuf: Svět je krutej (Titeuf 6: Tchô, monde cruel)
Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2011. Původně vyšlo v roce 1997 jako "Titeuf 6: Tchô, monde cruel". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 219 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Zep
Kresba: Zep

"Titeuf" pro mě byl velkou neznámou, ale když jsem se o něm poprvé dověděl v knize "1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete", zaujal mě. Neměl jsem jasno v tom, jak je komiks psán, ale určitou představu si člověk udělá. S kresbou, která se už tak výborně prezentuje na obálce, jsem si nějak nedokázal představit, že by Titeuf mohl řešit i nějaká vážnější, dospělejší témata. O to více jsem byl ale zvědavý, jak se to Zepovi povedlo. Ono ale stačí se na obálku podívat trochu podrobněji, přesněji na její pozadí, a hned vás napadne, že to opravdu bude trochu dospělejší.

V první řadě vás může zaujmout skutečnost, že ty karikatury nejsou vždy tak roztomilé, jako je tomu v případě Titeufa, který na první pohled roztomilý je. Titeuf je ale něco jako Bart Simpson. Takový malý hajzlík, který si užívá rošťárny a je rád, když může někoho vytočit. Sem tam se mu to povede, sem tam na to doplatí. Kromě toho na obálce v pozadí zaujme usoplený kluk anebo třeba jednoduchá kresbička nahé ženy v rukou Titeufovy spolužačky. Tohle není něco, co si spojujete s dětským komiksem. A tak "Titeuf" skutečně není dětským komiksem, ale jedná se o komiks spíše pro dospělé, kteří ocení, jak je Titeuf rošťácký, jak je cynický a jak je zábavný. Pravda, oni tohle do určité míry ocení i děti, ale pravda, ne každý rodič musí být spokojen s tím, co se zde prezentuje.

Zep není autor, který by byl nutně rebelský a nezachází nikdy za určitou nepřímo stanovenou hranici. Pořád je velmi snesitelný a pořád je do jisté míry korektní. Ukazuje nám svět z pohledu dítěte, které je grázlem ve svém kolektivu, ale je to grázl, kterého se můžete snadno naučit milovat, protože je neoblomný v tom, jak vymýšlí svoje lumpárny, a to i přesto, že na ně doplatí. Ale není to jen v tom. On je v některých případech jen tichým pozorovatelem. Ukazuje nám, jak svět kolem něj vypadá, jací jsou lidé a jak se chovají. Zep na nich nenechává nit suchou a je to dobře, protože pořádné rýpnutí rozhodně nevadí. Navíc některé lidské vlastnosti si to zaslouží.

Zep vytváří zajímavé postavy, ať už vizuálně nebo svými vlastnostmi. Nejlepší zůstává Titeuf, který je krásným kontrastem podoby a toho, jak se dané dítko chová. Tohle je něco, co Zepovi funguje a co vás v komiksu vhodně naladí. Pak už to je samozřejmě smysl pro humor a pro vygradování vtipu, stejně jako kresba, která dělá tenhle komiks natolik dobrým. Zep používá karikaturu, čímž celý vtip umocňuje, ale jsou to i barvy, které mu výrazně dopomáhají dokreslit to, co chce sdělit. Titeuf nakopnutý do rozkroku je stejně bolestný jako směšný. Navíc Zep vhodně používá pozadí a jeho absenci proto, aby zdůraznil vtip, který se snaží sdělit.

"Titeuf" rozhodně patří k tomu lepšímu humornému, co se k nám z Evropské ho komiksu dostalo. Na druhou stranu, je pravda, že toho tady tolik zase není a většina těch věcí je výborná. Je škoda, že se komiks nejspíš moc neprodával, protože Mladá fronta přišla pouze se dvěma díly (druhý díl se jmenuje "Titeuf to vidí jinak"), které se dostaly do knihkupectví, a k tomu ještě jedna sexuální příručka. Ta by možná stálo za to, protože nechat Titeufa mluvit o sexu, to samo o sobě může být zajímavé. V tomto případě se ale nejedná o komiks. Doufám, že se Titeuf na náš trh ještě vrátí a že lidé si k němu cestu najdou, protože tohle je výborný spratek. A hlavně je zábavný.

Komiks "Titeuf: Svět je krutej" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

2014-10-29

#773: Nový komiks "Předstírat je prostě lhát" a jeho dnešní křest za přítomnosti autorky!

Nakladatelství Meander vydalo novou komiksovou knihu "Předstírat je prostě lhát", která je na první pohled komiksem netradičním. "Předstírat je prostě lhát" je svým způsobem terapeutická kniha. Autorka Dominique Goblet se v ní rozhodla oživit ne vždy příjemné vzpomínky, silné osobní zážitky 
a postavy, které se však nevynořují chronologicky, snad proto, aby vzniklý meziprostor mohl spáchané bezpráví poněkud relativizovat.

Námětem knihy je příběh rodiny, lásky, vzájemných vztahů a pout. Autorka zkoumá, jakou roli hrají v intimních vztazích slova, naslouchání, zvuky (hudba) a ticho a vytváří jakýsi léčivý odstup, který bolestnou vzpomínku dokáže částečně absorbovat.

Goblet však není jen svéráznou vypravěčkou, ale především originální výtvarnicí, která v průběhu vyprávění expresivně mění jak výtvarnou techniku, tak písmo. Nedisciplinovaně si pohrává s hranicemi komiksového média a otvírá čtenáři-divákovi novou výtvarnou perspektivu. Její hutné tkanivo spředené ze slov, letmých grafických skic a formátově náročnějších maleb prostupuje směs něhy, násilí, smutku, humoru, ironie, 
ale především poezie, která je jasným východiskem pro tady a teď.

Tato zajímavá autorka si našla cestu i do České republiky a sama pokřtí české vydání knihy, a to v rámci KomiksFestu, kde se objeví již dnes, 29. října 2014. Pokud se chcete s touto zajímavou autorkou setkat, dnes máte jedinečnou možnost. Pokud chcete s autorkou debatovat, máte možnost ještě zítra, 30. října 2014, kdy bude Dominique stále ještě v Praze a bude povídat o svém díle a tvorbě obecně.

Program 29. října 2014, 18:00
Vernisáž výstavy Dominique Goblet
Křest komiksu Předstírat je prostě lhát
KDE: Novoměstská galerie, Karlovo nám. 1/23

30. října 2014, 10:00
Debata s Dominique Goblet
O autorském komiksu a vlastní práci
KDE: VŠUP, Ateliér ilustrace a grafiky, nám. Jana Palacha 80

2014-10-28

#772: Crew2 č. 43 - 80 %

Crew2 č. 43
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 74 barevných stran a prodává se v plné ceně za 99 Kč přes internet (Seqoy)/předplatné nebo 149 Kč (na stáncích).
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah čísla:
Tváře reklamy: Obvyklý vzdělávací a uvědomělý úvodník (Jiří Pavlovský)
Drůbky (žebříček, zprávy a jiné děsivé věci)
Mezi řádky 2 (Scénář: Mike Carey, kresba: Peter Gross)
Sam a Twitch 4 (Scénář: Brian Michael Bendis, kresba: Angel Medina)
Lobo: Portrét oběti (Scénář: Alan Grant, kresba: Val Semeiks)

Že by tohle byla zatím nejlepší "Crew2", která vyšla v novém formátu? No, myslím, že tomu tak skutečně bude, protože tenhle sešit mě opravdu bavil a překvapivě - překvapivě hlavně proto, že součástí je i Lobo - jsem si užil skutečně všechny komiksy, které byly do tohoto vydání vloženy. Pokračuje se v sériích "Mezi řádky" a "Sam a Twitch" a obě série mají něco, čím dokáží zaujmout. Pak je tu ještě jednorázovka s Lobem, která je snad prvním příběhem s Velkým šéfem, který mě hned neznechutil a po jehož přečtení jsem měl pocit, že to opravdu stálo za to věnovat mu těch pár minut. A tak mi hned na začátku vychází asi největší zápor tohoto čísla - bylo to moc krátké.

"Mezi řádky" se nám rozjelo v předchozím čísle a trochu jsme se seznámili s postavami, abychom se nyní trochu hlouběji podívali do světa Toma Taylora, tedy toho skutečného, i když ono není úplně jasné, co je v komiksu "Mezi řádky" skutečné a co je jen fantazie. Mike Carey s Peterem Grossem pokračují v tom, že se snaží literaturu a komiks propojit v jedno a ukázat, že ta hranice je skutečně tenká, což je vidět hned na prvních dvou stránkách, které jsou vlastně ilustrovanou povídkou, respektive částí povídky/románu. Tohle je výborné, stejně jako další použití textu - například vyhledávání na internetové stránce. Abych ale neobdivoval jen použití formálních nástrojů, musím říct, že i příběh se vyvíjí zajímavě a Carey nás nahlodává. Prozrazuje málo, ale hodně naznačuje, takže toho tajemného je zde opravdu hodně, což udržuje zájem i o další díly. Jen doufám, že Carey nebude až tak moc tajemný jako autoři komiksu "Rex Mundi".

S tajemstvím si pohrávají i "Sam a Twitch", kteří jdou po něčem, co může být nad jejich síly. Kromě toho, že něco jde po nich - a to něco je muž v bílém obleku - mají problémy mezi sebou a samozřejmě i na policejní stanici, kde se stále nevyřešila situace, která je vyšetřována interními záležitostmi. Na chlapce se toho žene opravdu moc, navíc zde bude i jedno pěkné kameo, které ale rychle odpálkují, aby se mohli věnovat tomu skutečně důležitému, což je vyšetřování. Už jsem si zvykl na to, že lettering je takový podivný, ale ani to neskryje skutečnost, jak jsou ty dialogy místy prostě skvělé. Barevná stránka - její tmavé odstíny - jsou něco, co komiksu dodává tu správnou atmosféru, a to až do jeho poslední stránky, která vás donutí křičet, protože budete chtít vědět, co bude dál.

A nakonec ten Lobo. V první řadě se mi líbí, že to je vyprávění, které se točí kolem jednoho mrzáka, jehož na nemocniční lůžko Lobo dostal. Lobo se tak - kromě vtipné úvodní stránky - dostává do dění až po nějaké době a alespoň v mém případě je to ku prospěchu věci. Mezitím se seznamujeme s postavami, které nejsou sice nějak zásadně zajímavé, ale jsou zábavné a je jasné, že jejich příběh nemůže skončit dobře. To se také děje a pointa mě jen utvrdila v tom, že "Portrét oběti" je zatím to nejlepší, co jsem s Lobem četl. Přece jen se ale víc těším na Hellraisera, který bude ve 44. čísle "Crew2". Doufám, že i další číslo bude podobně nadupané a že se delší série nějak zásadně nezvrtnou. Tohle je totiž obsah, který stojí za to, i když třeba chybí nějaké ty publicistické texty ve větším množství.

"Crew2 č. 43" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

2014-10-27

#771: Nová Vrána + Alex Maleev na KomiksFestu

V pořadí druhý příběh ze světa "Vrány" Jamese O’Barra o lásce, tragické smrti a bolestivé pomstě se konečně dočkal českého vydání. Námět pro film, který nikdy nevzniknul, zadaptovali do komiksové podoby scénárista John Wagner a kreslíř Alex Maleev. Ten do Prahy přijíždí novou "Vránu" představit jako host KomiksFestu. 

Silný příběh "Vrány", který vzniknul jako reflexe trpkých životních zkušeností Jamese O’Barra, se potýká se stejně komplikovaným osudem jako jeho autor. Právě proto na sebe dalo pokračování čekat tolik let. Známé je nešťastné úmrtí představitele hlavního hrdiny filmové Vrány Brandona Leeho během natáčení, po kterém se O‘Barr stáhnul na dlouhou dobu do ústraní. Když pak konečně dokázal spisovatel s "Vránou" opět trávit čas, plánovaný film, pro který napsal námět, se nenatočil. A komiks, s nímž mu pomohli scénárista John Wagner a kreslíř Alex Maleev, nebylo možné celé roky vydat. 

"Komiks vyšel už na začátku druhé poloviny 90. let u vydavatelství Kitchen Sink Press, které ale nedlouho na to zkrachovalo. Práva pro "Mrtvou dobu" tak byla, stejně jako pro dalších pět knih, nedostupná. Odkoupil je totiž poněkud podivínský producent filmu "Vrána", od něhož se je naše nakladatelství pokoušelo téměř jedenáct let marně získat. Nezabírala ani intervence amerických vydavatelů. Úspěšně to rozlousklo až v minulém roce nakladatelství IDW, protože začalo publikovat za spolupráce O’Barra nové příběhy s Vránou. Proto u nás vyšel dříve novější "Soumrak bohů", než "Mrtvá doba"," rozmotává komplikovanou cestu "Mrtvé doby" Václav Dort, ředitel Comics Centra. 

Největší devizou "Mrtvé doby" není jen emotivní příběh o pomstě za zavraždění blízkých, který oslovuje čtenáře po celém světě, ale především kresba výtvarníka Alexe Maleeva. Bulharský výtvarník zvolil velmi náročnou kombinovanou metodu, kdy šedé odstíny kresby tuší tvořil nástřikem airbrushem, další pak vyškrabáváním ploch (místy podobným linorytu) a zalepováním rastrů (tzv. tangýry). Mnoho míst je i náročně šrafováno. Další pole byla malována temperou. "Výrazný Maleevův styl jsme v českém vydání zdůraznili díky digitální restauraci dat a nové grafické úpravě celé knihy. V původních vydáních není na mnoha místech prakticky vůbec nic vidět, protože technika zvolená Maleevem je pro reprodukci velmi náročná. My jsme navíc maximálně přiblížili usazení stránek původnímu záměru výtvarníka a komiks je proto výrazně působivější," dodává Václav Dort. 
Alex Maleev

Komiks "Vrána: Mrtvá doba" je na stránkách www.comicscentrum.cz do 3. listopadu 2014 k dostání za 299 Kč! Jeho standardní cena pak bude 499 Kč. Všichni, kdo si chtějí knihu nechat podepsat od Alexe Maleeva, mají výjimečnou příležitost 1. listopadu na KomiksFestu, kde známý bulharský kreslíř vystoupí. Veřejnou diskuzi v MettFactory s ním od 19:00 povede Václav Dort.

2014-10-24

#770: Batman Detective Comics 3: Imperátor Penguin - 75 %

Batman Detective Comics 3: Imperátor Penguin (Batman: Detective Comics Vol. 3: Emperor Penguin)
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě, v pevné vazbě a v limitované verzi v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 13 až 18 "Detective Comics" v rámci restartu "The New 52" u DC Comics. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2013. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč (brožovaná vazba), 599 Kč (pevná vazba) a 999 Kč (limitovaná edice).

Scénář: John Layman
Kresba: Jason Fabok, Andy Clarke, Henrik Jonsson a Sandu Florea

Asi nebylo až tak těžké si všimnout, že jsem k americkému komiksovému mainstreamu docela kritický, ale jsou věci, které mi na něm jednoduše vadí. Je to skutečnost, že autoři nevymýšlejí nové příběhy, ale recyklují ty staré, je to skutečnost, že se za hezkou kresbou neskrývá nic navíc. Tvůrci si prostě hrají s postavami, vodí je jako loutky na provázku a nějaké důsledky jsou minimální, i když se nám scénárista snaží říct, jak to vlastně bylo epické. Přesto myslím, že dokážu ocenit, když se objeví skutečně dobrý kousek, anebo alespoň dost dobrý. A právě to se mi stalo v případě knihy "Batman Detective Comics 3: Imperátor Penguin". Oproti předchozím dvěma dílům došlo k zásadní změně - odešel Tony S. Daniel a série se ujal nový tvůrčí tým.

Člověk by si myslel, že to se sérií zase tolik nemůže udělat, protože druhý díl ji skoro pohřbil, ale změna scénáristy udělala skutečně svoje. John Layman ukázal svoje schopnosti a předvádí nám něco, co Batman - alespoň v sérii "Detective Comics" - potřeboval. Je zde komplexní příběh, který se neustále rozvíjí, nabalují se na něj jednotlivé epizody, které následně mění směr příběhu, a jednoduše řečeno, pořád se něco děje. To, co se děje, je dostatečně zajímavé na to, aby to udržovalo čtenářovu pozornost. John Layman totiž pracuje s něčím, co na čtenáře dobře funguje. V jednom díle rozpracuje novou zápletku, ale zároveň dokončuje předchozí, anebo se k ní vrátí, aby ji trochu popohnal a ukázal, že dochází k nějakému vývoji. Tím příběh nabývá na rozměrech, ale zároveň se posouvá kupředu.

Kniha se jmenuje "Imperátor Penguin" a dalo by se očekávat, že se to bude točit kolem postavy Penguina neboli Oswalda Cobblepota. Ano, částečně tomu tak samozřejmě je, ale oním Imperátorem Penguinem je nová postava, která se v sérii objevuje. Ze základních znalostí angličtiny a biologie je možné si odvodit, že Emperor Penguin je ve skutečnosti obdoba tučňáka císařského, největšího z tučňáků. A právě do něj se trochu stylizuje nová postava, která se zde objevuje. V této knize můžeme sledovat její vývoj, a to i díky krátkým příběhům, které byly uvedeny v každém čísle "Batman Detective Comics", jak původně vycházely v americkém vydání. V této knize navíc došlo k tomu, že jsou krátké příběhy řazeny za jednotlivé kapitoly tak, jak byly přiřazeny i v sešitovém vydání. Nedošlo tedy k tomu, že jsou všechny krátké komiksy až vzadu, kde ztrácejí návaznost s předchozím děním. Díky tomu teď vhodně dokreslují hlavní děj. V krátkých komiksech jsou - i díky zachování jednoho scénáristy - sem tam celkem důležité informace, které pomáhají pochopit, co se stalo v základní dějové linii.

V porovnání s druhou knihou se tak "Imperátor Penguin" stává skutečně výtečnou publikací, které v rámci děje překáží snad jedině to, že je sem tam příliš přímočarý a dá se celkem snadno očekávat, kdo je vrahem, kdo se skrývá za maskou, apod. To ale nic nemění na tom, že i tak jsou příběhy dostatečně napínavé, jsou prezentovány celkem zajímavé technologie a celkově poznáváme svět Batmana i s jeho společníky a samozřejmě i záporáky. Bez záporáků by to nešlo, a tak Layman rozehrává hru s Poison Ivy, Clayfacem, Penguinem, samozřejmě s Jokerem, a přidá si vlastní záporáky jako Emperor Penguina anebo Merrymakera. Je vidět, že Layman o Batmanově světě přemýšlí a snaží se v něm nacházet nové možnosti toho, jak se může dění posouvat. To se mu docela daří a vy opravdu máte pocit, jak ten svět roste a jak můžete dál něco očekávat. Navíc jsou zde zajímavé směry, jak se může příběh vyvinout. To souvisí hlavně s Jokerem. Už aby vyšel komiks "Batman: Smrt rodiny", který chystá Crew na 10. listopadu 2014.
John Layman

Tony S. Daniel udělal v sérii - v první knize - s Batmanovým světem docela zajímavé kusy, aby se pak ale plácal na místě a nic pořádně nevymyslel. John Layman přišel a hned dokázal sérii pozvednout o dost stupínků nahoru, a to hlavně i v tom smyslu, že se nevykašlal na krátké příběhy, ale také do nich dal něco, co má smysl a co se dobře čte. Navíc měl k ruce skvělé kreslíře, kdy kresba Andyho Clarka s výraznou šrefurou je výborná a vlastně nová, například ve srovnání s Jasonem Fabokem, který je takový klasičtější mainstreamový, ale rozhodně ne špatný. Jeho obličeje jsou naprosto skvělé, jeho Penguin je prostě výborný. navíc je jeho kresba dostatečně temná právě pro Batmana. Stejně tak se povedl i návrh Emperor Penguina. Líbí se mi i to, že se kresba nesnaží být zbytečně velkolepá a těch jednostránkových a dvoustránkových panelů zase tolik není. A pokud, většinou stojí za to vidět, co na nich je.
Obálka limitované edice

Knihou "Batman Detective Comics 3: Imperátor Penguin" pro mě získává série naprosto nový náboj a musím říct, že mě bavilo ji číst. Jak jsem psal, z hlediska vypravěčského je Layman dobrý, ví, jak využívat formu a jak příběh vést, jen to vedení někdy směřuje k cíli, který je prostě předem jasně daný. To neshazuje Laymanovy schopnosti, ale prostě to jen znamená, že chtěl hrát na jistotu a to se mu podařilo. Nehláškuje tolik jako třeba Johns, ale sem tam se nějaká hláška objeví a ta stojí za to. Jinak je ale komiks prostě kvalitní a pro mě je tohle mainstream, který stojí za to číst, kdy má cenu se těšit na další číslo, protože by mohlo být stejně dobré jako tohle.

Komiks "Batman Detective Comics 3: Imperátor Penguin" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou v pevné vazbě i v brožované vazbě.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Batman Detective Comics 1: Tváře smrti"
"Batman Detective Comics 2: Zastrašovací taktiky"

2014-10-23

#769: Hellboy v luxusním sebraném vydání skutečně vyjde

Fanoušky Hellboye čeká na Vánoce velký dárek. Unikátní vydání kultovního komiksu Mikea Mignoly si už do této chvíle předplatil dostatečný počet zájemců a "Pekelná knižnice" tak určitě vyjde. Možnost objednat si raritu, kterou připravuje vydavatelství Comics Centrum, mají čtenáři do konce října. Comics Centru se tedy již podruhé vyplatilo, že vsadilo na crowdfunding.

Hellboyův osud měli v rukou sami čtenáři, podobně jako tomu bylo v případě vydání "Kurva velkýho Sin City". Vzhledem k náročné realizaci a vysokým nákladům "Pekelné knižnice" bylo nutné nashromáždit minimálně tři sta objednávek předem, jinak by Comics Centrum od plánovaného projektu ustoupilo. Nyní je ale jisté, že unikátní vydání vyjde a k Vánocům dorazí Hellboy všem předplatitelům v té nejlepší formě. Pro vydavatelství je to po „Kurva velkým Sin City“ další úspěch a důkaz toho, že o unikátní verze kultovních komiksů je zájem. 

"Zájmu a důvěry čtenářů si nesmírně vážíme. "Hellboy" je opravdu unikátní dílo a jako takový si jedinečnou péči určitě zaslouží. V příštím roce se tak mohou všichni těšit na pokračování "Pekelné knižnice" a vlastně už i na zcela nové díly. Ale nepředbíhejme, teď se soustředíme na to, aby realizace tohoto "Hellboye" dopadla co nejlépe a každý jeho budoucí majitel z něj měl co největší radost," komentuje úspěch ředitel vydavatelství Comics Centrum Václav Dort.

Důvod, proč se Hellboy těší takové oblibě mezi dospělými čtenáři a právě pro ně má smysl připravovat nestandardní vydání, je prostý – Mike Mignola pracuje s chytrým příběhem, který vychází ze starých pověstí. "Vždycky jsem přiznával, odkud beru inspiraci. Protože původní pověsti četlo jen pár lidí, mám pocit, jako bych je mezi nás vracel. Znovu je představoval všem, kdo nikdy nečetli japonská lidová vyprávění o hlavách, které si jen tak lítají světem a snaží se někoho zabít," vysvětluje Mike Mignola. 

Velkoformátový svazek "Hellboy: Pekelná knižnice kniha první" obsahuje první čtyři díly komiksu ("Sémě zkázy", "Probuzení ďábla", "Spoutaná rakev" a "Pravá ruka zkázy") doplněné o nikdy nepublikované skici a komentáře Mikea Mignoly. Další specialitou vydání je chronologické řazení povídek ze třetí a čtvrté knihy. Unikátní je i samotná podoba vydání – šitá knižní vazba v kvalitním černém plátně, se zlatoražbou na titulu a na hřbetě, s vlisovaným obrázkem a červenou stužkou. Kniha má cenu 2 200 Kč. 

Všichni, kdo s objednáním raritního Hellboye otáleli, mají možnost to napravit do 31. října 2014. A pozor: "Pekelná knižnice kniha první" vyjde jen jednou, dotisk se neplánuje. Více informací naleznete na www.comicscentrum.cz. comics Centru se vyplatilo vsadit na unikátní, speciální vydání, a tak je jen otázkou co bude nakladatelství crowdfundingem vydávat příště. Určitě máme jistotu, že se pokusí o "Pekelnou knižnici knihu druhou", ale že by skončilo jen u toho?

2014-10-22

#768: Malý princ a Gargandova planeta - 70 %

Malý princ a Gargandova planeta (Le Petit Prince 15: La Planète du Gargand)
Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo v roce 2014 jako "Le Petit prince 15: La Planète du Gargand", patnáctý díl série "Le Petit prince". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu můžete zakoupit na stránkách Minotaur.

Scénář: Clotilde Bruneau
Kresba: Diane Fayolle

Malý princ se s liškou vracejí již v patnácté knize, kterou pro nás opět připravilo nakladatelství Mladá Fronta. Vzhledem k tomu, že jsem se zatím moc českému vydání a jeho podobě nevěnoval, proč nezačít zrovna tím. Všechny díly vycházejí v pevných deskách, což je velmi příjemné a kniha se tak hned nemačká a neohne, navíc se to zase tolik nepromítlo ani na ceně knihy. 199 Kč je pořád cena celkem příjemná. Navíc se mi nikdy nepodařilo najít nějaké zásadní chyby v letteringu a v češtině, což je také zjištění, které je velmi dobré, protože vám nic nekazí požitek z četby. Kvalitní papír je pak už jen tou správnou třešinkou na dortu.

Chybou těchto komiksových knih s Malým princem je především to, že kostra je jasně daná a příběh je rozvržen na poměrně malý počet stran - čistých 46 stran komiksu - kde není zase tolik dialogů. Pro děti je tohle čtení vhodné, protože je zde dostatek obrázků, které jsou navíc nápadité, protože vycházejí z toho, jak je navržen každý nový svět, každá nová planeta, na níž se Malý princ se svou společnicí ocitne. Tahle fantazie dokáže zaujmout i dospělého, protože ani po patnácté se nestalo, že by nová planeta nudila, že by byla podobná jako některá předchozí. Tohle tvůrčí úsilí, které si jako daň vzalo různorodost příběhů, musí být oceněno tím, že ty planety budou kritikem i čtenářem vyzdvihovány jako zajímavé.

A co že je to ten Gargand? Anebo spíš kdo? Je to osoba, která žije na této planetě. Osoba, která má jedinečný význam, protože pouze ona může zasadit semínka, z kterých vyrostou stromy, jež jsou základem stability planety. Planeta se totiž skládá z jednotlivých desek, které pohromadě drží pouze díky kořenům vysazených stromů. Planeta má dvě slunce, a když se tato dostanou do zákrytu, všechny stromy pomřou. Gargand pak musí vhodit semínka do připravených trubic a musí to navíc stihnout do chvíle, než se slunce na obloze opět rozdělí. Je jasné, že tohle není práce pro každého, a tak se velmi pečlivě - prostřednictvím závodů - určuje, kdo bude novým Gargandem. Malý princ se na planetě objevuje právě ve chvíli, kdy se takové závody konají,

No musíte uznat, že tomuhle fantazie nechybí. Díky tomu si kniha drží standard série. Samozřejmě se nemusíte bát, že byste se zde nesetkali s Hadem a černými myšlenkami, to už k tomu prostě patří. Dokonce mi přijde, že se podařilo udržet celkem zajímavou zápletku a navíc zůstala kniha také dostatečně akční. "Malý princ a Gargandova planeta" je tak dalším výborným příspěvkem do série, která má stále potenciál, aby dalším a dalším dílem zaujala stávající, ale i nové čtenáře. Na jednotlivých příbězích je příjemné i to, že se dají číst samostatně a není zde nutnost znalosti knih předchozích. Návaznost je zde v podstatě minimální. I nový čtenář tak může začít třeba právě číslem patnáct.

Komiks "Malý princ a Gargandova planeta" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

2014-10-21

#767: Crew2 č. 42 - 70 %

Crew2 č. 42
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 74 barevných stran a prodává se v plné ceně za 99 Kč přes internet (Seqoy)/předplatné nebo 149 Kč (na stáncích).
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah čísla:
Mezi komiksovými řádky: Obvyklý úvodník s žebříčkovým bonusem (Jiří Pavlovský)
Mezi řádky 1 (Scénář: Mike Carey, kresba: Peter Gross)
Komiks na pitevním stole: Mezi řádky (Jiří Pavlovský)
Komiks na pitevním stole: Sam a Twitch (Jiří Pavlovský)
Sam a Twitch 3 (Scénář: Brian Michael Bendis, kresba: Angel Medina)
Všechno, co jste chtěli vědět o snech... ale báli jste se zeptat 6 až 8 (Scénář: Bill Willingham, kresba: Jason Little, Niko Henrichon)

Nový ročník "Crew2" se nám naplno rozjel, protože v čísle dvaačtyřicátém se konečně objevuje i druhý avizovaný komiks, kterým je série "Mezi řádky". "Sam a Twitch" jsou tak doplněni něčím zase výrazně jiným, aby byl magazín nadále zajímavý a multižánrový. "Mezi řádky" jsou moderní urban fantasy, "Sam a Twitch" se jeví jako temný thriller a "Všechno, co jste chtěli vědět o snech... ale báli jste se zeptat" jsou pohádkovou komedií, i když pravda, i tohle by se dalo zařadit do městské fantasy. Ten výběr zde je a v příštím čísle by to mělo být ještě o něco pestřejší, protože se opět objeví Lobo. Je ale třeba se věnovat tomu, co vyšlo v čísle čtyřicátém druhém.

Jsou zde sice nějaké ty texty, ale buď je to úvodník, nebo stručné představení dvou nových komiksů ("Sam a Twitch" neměli v minulém čísle prostor na to, aby se představili už tam). Hlavní jsou samozřejmě ale komiksy a hned na začátek se nám představuje novinka "Mezi řádky". Dost se o tom napsalo na webu Crwe, ale něco málo se představilo i v minulém čísle, tak musel být člověk nutně docela zvědavý. Představuje se nám jedna postava, která sama je předobrazem pro hlavního hrdinu fiktivní knižní série, o které se zde vypráví. Inspirace "Harrym Potterem" je očividná, ale o tom už se mluvilo. Když jsme u inspirací, postava hraběte Ambrosia je zřejmě inspirována Schreckovým Orlokem ("Upír Nosferatu", 1922).

"Mezi řádky" se otevírá a na první pohled to nevypadá tak špatně. Kromě toho, že jsou zde zajímavé postavy a naznačuje se, že to bude mít ještě pořádně hluboké závity do světa fantazie, používají Carey a Gross celkem zajímavé formy vyprávění, kdy některé stránky jsou v podstatě jen ilustrovaný text, respektive text v nich hraje prim. Literatura a komiks se zde prolínají ještě více, což rozhodně napomáhá tomu, aby se komiks stal zajímavým i pro ty, kteří mají raději literaturu. Mike Carey však ještě v dalších dílech musí ukázat, že jeho série skutečně stojí za to. To Bendis už tohle dokazovat nemusí, protože třetím sešitem se ukázalo, že "Sam a Twitch" prostě mají potenciál, jen nesednou každému.

Nejprve se vám bude zdát, že jste se ocitli v novém příběhu, ale nesmíte se nechat zmást. Bendis a Medina si pro nás připravili pouze efektní úvod, který vás zase pěkně vtáhne do tohohle zvráceného světa, kde je krev na vzduchu stejně normální jako stejné otisky prstů na několika různých ukazovácích. Medina opět kresbou prezentuje svět, který se vám na první pohled nelíbí, svět, který je špinavý, temný, pokroucený. Přesně takový svět, kde si může člověk vykašlat vlastní vnitřnosti. Příběh se nám sice nikam nepohnul, plácáme se na místě, ale to neznamená, že se neděje nic zajímavého. Jen k dopadení podivného vraha nejsme o nic blíže než v předchozích dvou částech a více se zabýváme tím, jestli budou mít Sam a Twitch problémy s vnitřními záležitostmi, respektive jak velké tyhle problémy budou.

A na závěr dokončení komiksu "Všechno, co jste chtěli vědět o snech... ale báli jste se zeptat". Už zbývají jen tři krátké příběhy, které se opět věnují snům a tomu, jak sny vznikají a proč sníme tak, jak sníme. Bill Willingham není člověk, u jehož komiksů byste se řezali, což se projevuje i na těchto krátkých povídkách, které jsou fajn, ale asi vás celkem snadno minou. Myslím, že někteří čtenáři je prostě jen prolétnou a budou se těšit na další číslo a příběhy, které najdou tam. "Crew2 č. 42" je však rozhodně číslo, které mě v těch posledních dvou ročnících bavilo hodně. Když se série "Mezi řádky" bude vyvíjet dobrým způsobem, je velká pravděpodobnost, že se hodnocení může i zvýšit. Tak uvidíme, co na to číslo 43.

2014-10-20

#766: Sláine: Poklady Británie - 80 %

Sláine: Poklady Británie (Sláine: Treasures of Britain)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2013. Původně vycházelo na pokračování v letech 1995 až 1997 v magazínu "2000 AD" v číslech 950 až 956, 958 až 963, 995 až 998, 1001 až 1010 a 1024 až 1031. České vydání má 220 stran a prodává se v plné ceně za 549 Kč (brožovaná) a 789 Kč (vázaná).
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur (brožovaná).
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur (vázaná).

Scénář: Pat Mills
Kresba: Greg Staples, Clint Langley a Dermot Power

Sérii "Sláine" jsem nějak moc nesledoval. Párkrát jsem ji viděl v "Crew2", ale nějak moc si ani nepamatuji, co jsem vlastně četl. Nějak jsem neviděl nic skvělého v tomhle bijci, kterého jsem měl prostě za jednoho dalšího borce, namakance, který má příběhy o tom, jaký je frajer. No, možná jsem ho prostě na první pohled podcenil, a to hodně. Kniha "Poklady Británie" mi ukázala, že tohle je víc než zajímavá série, která má mnohem jímavější příběhy, než jsem si představoval. Sláine je postava, která není jen o tom, že se pořád s někým bije, a pokud by se dal s někým srovnat, tak asi s Thorgalem, i když z tohoto porovnání vychází Sláine přece jen jako trochu béčkovější postava.

Je to dáno tím, že on je opravdu hodně mlátičkou, ale ty příběhy, v kterých se objevuje, jsou mnohem hlubší, než na první pohled vypadají. Mytologie se zde prolíná s mystikou a z toho všeho je vytvářena směs, která je poměrně třaskavá a hlavně celkem originální. Podobně jako "Soudce Dredd" je i "Sláine" série, která byla původně vydávána v magazínu "2000 AD". Jedná se tak o kratší, plus mínus osmistránkové kapitoly, které dohromady tvoří rozsáhlejší příběhy. Kniha je podobně jako "Soudce Dredd: Prokletá země" rozdělena na rozsáhlejší příběhy, které jsou tentokrát v barvě, což se ke Sláinovi dokonale hodí, protože se spíše jedná o malbu, která tak nějak prohlubuje prožitek z celého prezentovaného světa, který je krásně pohanský, což je mnohdy výrazně zdůrazňováno.

První příběh, který se v knize objevuje, se jmenuje "Jméno meče". Nejedná se však o uzavřený příběh, protože pokračuje ve druhé části nazvané "Vládce zmatečnosti". Rozdělené jsou pak především proto, že první část měl na starost kreslíř Gregg Staples, který se docela vyžívá ve snaze realisticky, i když předimenzovaně zachytit lidské tělo. Jeho malba je pak v kontrastu s kresbou Clinta Langleyho, který se naopak vyžívá v lince, a je vidět, že má radši evropskou kreslířskou školu než tu americkou. Pokud se pak příběhu týká, Pat Mills nás zavádí do své verze legendy o Robinu Hoodovi. Je mnohem mystičtější a podivnější, než jak by se dalo čekat. V první části řeší především to, že se Sláine znovu setkává s verzí své milované, ve druhé části se pak řeší skutečně démonické souboje, kdy máte pocit, že jste se opravdu ocitli v nějaké legendě temného charakteru.

Proč mě ale kniha nakonec dostala a proč jsem se těšil z toho, že ji mohu číst, to byl třetí příběh nazvaný "Poklady Británie" a kreslený Dermotem Powerem. Ten je svým výtvarným pojetím blíže spíše Staplesovi, ale nic to nemění na tom, že tady je to v první řadě příběh, který mě zaujal. On je v konceptu celkem jednoduchý. Sláine se dostává do poartušovské doby, aby sjednotil všechny poklady Británie a nastolil tak určitou rovnováhu. Různé artefakty a rozsáhlý quest za jejich nalezením, nové pojetí artušovské legendy, tohle do téhle série patří. Navíc v temné výtvarné stránce to vyznívá skutečně dokonale a vy opravdu máte pocit, že tohle je něco, odkud na vás vykukují pohanští bohové. Sláine takový má být a Pat Mills ho se svými spolupracovníky přesně takového prezentoval. Tady máte pocit, že čtete něco originálního, jedinečného, ač to staví na příbězích klasických.

Vyhýbat se sérii "Sláine" byl z mé strany především předsudek, nebo prostě strach z toho, že to nebude zajímavé, že ta kresba je až moc divná (rozuměj neamerická) na to, aby mě mohla chytnout. Jenže se stačí jen přesvědčit - a není to tak těžké. Vzít si knihu a číst. To jsem nakonec udělal a přesvědčil jsem se o tom, že tohle je komiks, který rozhodně stojí za pozornost a který má tu kresbu jen proto, aby se skvěle vytvořila atmosféra a vlastně kompletní Sláinův svět. Asi by to chtělo, abych si zajistil nějaké starší sešity tohoto specifického hrdiny, který se na první pohled tváří jako ukrutný bijec, ale ony jsou důležitější příběhy než samotná postava. Příběhy, které jsou místy velmi vtipné, skoro se mi chce říct, že v shakespearovské tradici.