2014-06-30

#672: Pohádka o zlobivé kryse - 90 %

Pohádka o zlobivé kryse (The Tale of One Bad Rat)
Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě a v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako "The Tale of One Bad Rat" v roce 1995 ve Velké Británii. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč (brožovaná) a za 599 Kč (pevná vazba).

Scénář: Bryan Talbot
Kresba: Bryan Talbot

Konečně jsem se dostal i k tomuto komiksu, který u nás vyšel už před šesti roky. Měl jsem ho jako novinku, ale chtěl jsem se k němu vrátit. Nejen proto, abych mohl napsat recenzi na Comics Blog, ale i proto, abych se ujistil, že to, jak na mě kniha prve působila, nebylo způsobeno prvním čtením. Musím uznat, že to nebyl jen první dojem, on i ten druhý byl podobný. Bryan Talbot mi zase dokázal, že není jen tak náhodou zařazován mezi nejvýznamnější britské komiksové umělce. Ono mu to místo skutečně patří, protože to, co vytvořil, v podstatě v jakékoli fázi své kariéry, stojí za to. "Pohádka o zlobivé kryse" není žádnou výjimkou, naopak potvrzením pravidla.

Samotný název "Pohádka o zlobivé kryse" je takový hezky zamlžený a mohlo by se zdát, že se bude skutečně jednat o pohádku se zvířátkem. A ono vlastně o takovou pohádku o zlobivé kryse jde, ať už metaforicky, anebo skutečně, protože v závěru se jedna pohádka objevuje. Bryanova kniha je totiž velmi silně inspirována příběhem a tvorbou britské autorky Beatrix Potter, která vydávala knížky pro děti se zvířátky, které nejen psala, ale také kreslila. Bryan Talbot vzal její příběhy a její osud a vytvořil něco, co je originální, poučné stejně jako příběhově dramatické. Ne nadarmo je kniha používána při práci s dětmi, které se staly oběťmi zneužívání svými rodiči.

Helena je na první pohled celkem normální dívka. Možná vypadá malinko jako kluk, ale to vůbec nevadí, protože to dělá ten účes. Co je horší, to je skutečnost, že je na útěku, že přežívá jen proto, že sem tam něco najde, sem tam něco ukradne, anebo se prostě musí spolehnout na dobrodiní lidí, což ale dělá nerada. Nemá totiž s lidmi příliš dobré zkušenosti. Její rodina se zdála dokonalá, její otec ji moc miloval, ale v jednu chvíli ji začal milovat až moc. Helena se stala obětí zneužívání z jeho strany a neví, jak se s tím vyrovnat. A tohle je právě silná stránka knihy. "Pohádka o zlobivé kryse" se nesnaží prezentovat, co se stalo, myslím tedy v realistické podobě, ale primárně je kniha o tom, jak se s tím, co se stalo, vyrovnat. Jsou zde scény, kdy vás bude mrazit, ale Bryan se udržel v té rovině, kde je to ještě snesitelné. I v tomhle jsou cítit jeho vypravěčské schopnosti, kdy je přesně schopen dávkovat to, co potřebuje - napětí, zhnusení, psychologické osobní drama, apod.

Právě to osobní drama mu jde naprosto skvěle. Neskutečně dokázal ztvárnit mysl dívky, která je naprosto zdevastovaná tím, co se stalo, protože nedokáže pochopit, proč se to stalo, proč se jí to dělo, co provedla. Stejně tak se Bryanovi následně daří dojít naprosto zásadního zvratu a pochopení. Závěr knihy je velmi silný. Samozřejmě, nemám žádné zkušenosti, které si prožila hrdinka, ale právě to, že na mě její osud působí autenticky, že mám pocit, že se to mohlo skutečně stát, si jsem jistý, že Bryan odvedl dobrou práci. Tohle je opravdu kniha, která by mohla pomoct dívkám i chlapcům, jež v životě potkalo něco podobného jako Helenu. Krásná ukázka toho, že komiks je komplexní médium, které pobaví (zaujme příběhem), ale případně i poučí nebo pomůže. Jen ho musí vzít do ruky ti správní lidé jako třeba právě Bryan Talbot.

Komiks "Pohádka o zlobivé kryse" si můžete se slevou zakoupit na stránkách Comics Centra v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

#671: Muzeum Čtyřlístek v Doksech

Jsem rád, že se našli autoři, kteří měli zájem anebo alespoň články, jež by chtěli zveřejnit na Comics Blogu. Tenhle týden budou dokonce dva. Tím prvním je článek o Muzeu Čtyřlístku v Doksech, který mi poskytl Fanda Mejstřík, za což mu velmi děkuji.

Muzeum Čtyřlístek v Doksech
František Mejstřík

Léto pomalu klepe na dveře a vchází. Nastává čas prázdnin a dovolených. Čas malin, jahod, borůvek a hub. Čas odpočinku, výletů a čas "okurkové sezóny". Někteří z vás vyrazí k moři a jiní vezmou za vděk tuzemským pobytem. Naše země má pořád co nabídnout, ať už to jsou krásné jižní Čechy, horské hřebeny a rozeklaná údolí, nebo malebný Máchův kraj v okolí Doks. Na poslední jmenovanou destinaci se zaměřím v několika dalších odstavcích.

Proč právě Dokeská pahorkatina, Máchovo jezero a jeho čarokrásné prostředí? Odpověď je poměrně jednoduchá, stal jsem se zaměstnancem cestovní kanceláře a hodlám vám sprostě prodat pobyt, či výlet do zmíněné lokality. Ne, tropím si nejapné žerty, a letní období, kdy se děje minimum událostí, už na mě asi také doléhá plnou silou.

Oblast Máchova jezera jak je zjevné ze samotného názvu tamního kačáku, pozitivně ovlivnila nejednoho básníka, spisovatele, malíře či kreslíře. Jaroslav Němeček, autor legendárního Čtyřlístku, byl natolik okouzlen krajem Dokeska, že se rozhodl příběh kresleného seriálu zasadit právě do zdejších kulis. V jeho fantazii se tak Doksy proměnily v Třeskoprsky, Máchovo jezero v rybník Blaťák a hrad Bezděz se přejmenoval na Bezzub. Jediné, co ve zdejší oblasti nenajdete, je dům ve kterém postavičky žijí, ten se nachází v Praze-Modřanech a jde o rodný dům Jaroslava Němečka.

Tudíž už nemůže býti divu, že Muzeum Čtyřlístku vzniklo právě v Doksech. Muzeum se nachází v půdních zrekonstruovaných prostorách Městské knihovny Doksy. Muzeum nemá bezbariérový přístup, a tak musíte vystoupat po širším schodišti, které se promění při cestě do podkroví v úzké, lehce točité schody. Zde se vám naskytne pohled na poměrně rozlehlou prostoru se stálou expozicí.

Expozice je věnována tvorbě Jaroslava Němečka. Najdete tu jeho práce, které jsou mimo rámec známého dětského komiksu "Čtyřlístek", ale převážně je muzeum zasvěceno právě jemu, neboť se jedná o autorovo životní dílo. Muzeum je maximálně přizpůsobeno dětem, jsou zde malé stolečky, dětské koutky, stavebnice, časopisy, počítače s připojením na internet a komiksem v digitalizované podobě. Celé podkroví vyplňují informační tabule, které přehledně mapují vznik a vývoj komiksu až po filmovou adaptaci "Čtyřlístek ve službách krále" z roku 2013. Na toulkách po překrásném okolí, zde můžete se svými dětmi, pokud jste rodiče, strávit příjemný čas, a to vše zdarma.

Já osobně jsem této možnosti využil a nechal si poskytnout azyl před rozpálenou ulicí města Třeskoprsky. Kluk se ztratil v dětském koutku a zabavil se hraním si se stavebnicí. Samozřejmě hned po tom, co zapózoval v červeném voze Čtyřlístku a v rychlosti prohlédl expozici. Přeci jen děti neudrží dlouho pozornost a rády si hrají. V tomto směru je muzeum výborně podchyceno, výstava není suchopárně pojata, a pokud by se některé děcko přeci jen znudilo hrou, má možnost si prohlédnout expozici a něco se dozvědět. "Škola hrou", jak už razil Jan Ámos Komenský, tak proč by nemohlo být také muzeum pojato hrou, obzvláště, když je primárně určeno dětem.

Do podkroví proudily dětské výpravy jedna za druhou. Při prohlídce jsem periferně sledoval mumraj a rej v půdních prostorách. V tichosti jsem obdivoval trpělivost a takřka sisyfovskou práci postaršího pána, který zde pracuje jako dozor, nebo vyšší moc. Dětem vytrvale ořezával tužky a pastelky. Sem tam povstal, aby malým návštěvníkům připomněl tabulky s nápisem "Zde nejíme, tady se zouváme" a jiné pokáral za to, že se opovažují vlastní invencí vylepšit dílo pana Jaroslava Němečka.

Samozřejmě ani já jsem neunikl bedlivému oku a poté, co jsem projevil skutečný zájem, se mi dostalo zvláštní péče. Se zájmem jsem si vyslechl historii muzea, vtipné příběhy a postřehy. Dozvěděl jsem se něco o dalších plánech a možném přesídlení a rozšíření muzea do větších a lépe vyhovujících prostor. Byla mi doporučena naučná stezka "Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku", která vede po žluté turistické značce kolem Máchova jezera. Byl mi nabídnut i prodejní stánek v téže budově, odkud jsem si odnesl publikaci s názvem "Po naučné stezce Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku", kterou jsem použil a trasu s rodinou prošel.

Z muzea jsem odcházel pozitivně naladěn, kluk se dožadoval pohádky "Čtyřlístek ve službách krále" a já mu marně vysvětloval, že zůstala doma na DVD. Nakonec jsem ho "dostal" na pořádný táborový oheň se špekáčky a výhledem na hrad Bezzub. Muzeum Čtyřlístku mohu vřele doporučit, najdete zde krásné chvilky odpočinku a pamětníci si mohou dopřát nostalgické návraty do ztraceného dětství. Více informací na http://muzeum.mksdoksy.cz/.


2014-06-27

#670: All Star Western 1: Pistolníci z Gothamu - 85 %

All Star Western 1: Pistolníci z Gothamu (All-Star Western Vol. 1: Guns and Gotham)
Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě a v pevné vazbě a v limitované edici (52 kusů) v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "All-Star Western" v rámci restartu "The New 52" u DC Comics. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2012. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč (brožovaná vazba), 599 Kč (pevná vazba) a 999 Kč (limitovaná edice).
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Justin Gray a Jimmy Palmiotti
Kresba: Moritat, Phil Winslade a Jordi Bernet

Když DC Comics v roce 2011 spouštělo restart "The New 52", byl jsem docela překvapený z toho, že se mezi 52 novými sériemi objevil právě "All-Star Western". Nemyslím si, že by western byl až tak oblíbeným žánrem, navíc jsem si moc nedokázal představit, jak se to bude vyjímat vedle klasických DC superhrdinů. Jenže jsem měl věřit Grayovi a Palmiottimu, kteří už na Jonahu Hexovi dělali už nějakou dobu, jak jsme se mohli přesvědčit v knize "Jonah Hex: Tvář plná násilí". Komiks "All Star Western" je pořád mainstreamový, ale zároveň je vhodný i pro ty, co mají rádi temnější příběhy. Pokud se týká westernu... no, s tím už je to slabší.

Jonah Hex je od prvního pohledu postavou, která nemůže být kladná, respektive naprosto klaďácká jako třeba Captain America nebo Superman. Má deformovaný obličej, a to ho předurčuje k tomu, že se charakterem řadí spíše k postavám jako Punisher. Jenže Jonah Hex je přece jen ještě svůj - není vyobrazován jako svalovec, ale jako podivný, tichý muž v konfederační uniformě, i když v jeho době už je nějakou dobu po válce. Přesto, že není na první pohled neskutečný svalovec, v bitkách si vede až příliš dobře a v přestřelkách ještě lépe. Specifická je i jeho osobnost, která je cynická, antisociální, ale přesto kouzelná a čtenáře si k sobě naváže. Tohle je ten šmejd, co střílí jen hajzly, šmejd, co má nějaký ten kodex cti, svůj vlastní, pro který je možné ho mít rád.

Jako milovník westernu jsem si přál, aby se příběh odehrával na Divokém západě, ale v tomhle směru mě oba scénáristé trochu zklamali, protože příběh se v podstatě celou dobu odehrává v Gothamu, alespoň tedy ten hlavní příběh, kde je hlavní postavou Jonah Hex. Kniha totiž obsahuje celkem šest sešitů série "All-Star Western", přičemž v těchto sešitech byli i kratší, vedlejší příběhy na pokračování. Ty se soustředí na jiné postavy a už jsou přece jen více westernové. Jsme tedy v Gothamu, ale na konci 19. století, takže nějaké kostýmované cvoky nečekejte, tohle je Gotham, který vzniká, a to na temných základech. Město je budováno z krve a podle toho to také vypadá. Hex se do města dostává pro to, že řeší případ. Není mu to po chuti, ale co má dělat. Peníze jsou peníze.

V Gothamu se Hex setkává s Amadeem Arkhamem - a není to jediné známé jméno, které v komiksu uslyšíte. Arkham se stává jeho společníkem a společně ve městě prožívají různá dobrodružství, která by bylo možné označit za temné detektivní thrillery, kde nechybí ani trocha nadsázky. Gotham je zde ale prezentován jako černé město, které je prorostlé zlem, s nímž se musí Hex utkat. Musí bojovat proti vrahům, únoscům dětí, ztraceným indiánům a dokonce i proti obludám. V tomhle směru jsou jeho příběhy příjemně béčkové, ale přesto dost zajímavé na to, aby vás strhli. Nechybí akce, hororovost ani zajímavé postavy, ať už silné nebo utiskované. Jako kdyby Hex nebojoval s jednotlivci, ale s celým městem, což je vlastně pravda.
Můj oblíbenec Jimmy Palmiotti

Hlavní příběh je doplněn dvěma vedlejšími, které scenáristicky také mají na svědomí Gray a Palmiotti, což zaručuje poměrně vysokou kvalitu. Tohle už jsou příběhy, kde se objevují i emoce, anebo více vtipu. "El Diablo" je spíše takový odlehčený příběh s fantasy prvky, "Barbary Ghost" pak spíše emotivnější ukázka toho, jak se také na Divokém západě žilo. Vytváří se zde celkem zajímavé postavy, které jsou ještě dále využitelné. Nejsou originální, ale právě westernové prostředí jim dává něco trochu nového, neobvyklého, alespoň tedy z hlediska mainstreamového komiksu. Pokud jste z těch, kteří si o téhle sérii mysleli, že je chyba ji vydávat česky, kupte si první knihu. Myslím, že hodně rychle změníte názor, protože je jednoduše dobrá a navíc zde nikdo nemá přiléhavé elasťáky. To ale neznamená, že ženy by tu nebyly sexy!

Komiks "All Star Western 1: Pistolníci z Gothamu" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou v pevné vazbě i v brožované vazbě.

#669: Batman: Dlouhý Halloween II - 90 %

Batman: Dlouhý Halloween II (Batman: The Long Halloween 2)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako čísla 7 až 13 minisérie "Batman: Dlouhý Halloween" u DC Comics. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Jeph Loeb
Kresba: Tim Sale

V knize "Batman: Dlouhý Halloween I" nás nechali Jeph Loeb a Tim Sale tápat. Kdo je Sváteční vrah? Bude ještě vraždit? A kdy jeho běsnění skončí? Kdo bude poslední obětí? Batman toho moc neví a my, čtenáři, nevíme o moc víc. Zůstává nám toho hodně skryto, a tak se musíme spokojit s tím, že sledujeme další a další úmrtí lidí, kteří si to ne vždy úplně zaslouží. Ale kdo si zaslouží smrt z rukou někoho jiného? V tomhle případě se nejedná o euthanasii.

Jeph Loeb má pro komiks poměrně dobrý vzorec. Není zas tak objevný, i když je nutné si uvědomit, že má k ruce obrovský svět, který už má svébytnou mytologii a on z ní musí vycházet, protože jinak by si moc neškrtnul. Postavy by měly jednat, jak se od nich očekává, a to rozhodně není něco jednoduchého, zasadit příběh do dlouho fungujícího prostředí. Jeph Loeb však své zkušenosti již nasbíral.

Sledujeme Catwoman, která je velmi nevypočitatelná, Jokera, který je morbidně vtipný, Riddlera, který je vlastně pořádný srábek, ale přitom má hlavu génia, Alfreda, který stojí za každou cenu za svým pánem, policistu Jima Gordona, který je jediným správným policajtem v Gothamu a za pravdou bude bojovat za každou cenu, a také Harveyho Denta, který je tak trochu rozpolcená osobnost. Denta nezmiňuji náhodou, ale z jednoho hodně dobrého důvodu. "Batman: Dlouhý Halloween II" je knihou, kde se dozvíme jednu z verzí toho, jak se z Harveyho stal Two-Face. Pokud byste se dívali na film "Temný rytíř", tak tam najdete verzi jinou. Ono obecně jich je více, protože svět komiksu je v tomhle směru jednoduše velmi přizpůsobivý.


"Batman: Dlouhý Halloween II" však překvapivě není příběh o Harvey Dentovi, jeho linie zde hraje pouze vedlejší motiv. Není zde dořešeno, co se s Harveym stalo. To budeme muset nechat na jiný komiks. Jeph Loeb však nehodlá čtenáře ochudit. Zaměřuje se totiž na Svátečního vraha a jeho odhalení. K tomu skutečně dojde a jak jsem řekl, Jeph Loeb má jasně danou strukturu a atmosféru dotahuje k dokonalosti tím, že odhalení je v úplném závěru. Je to pointa silná, myslím si, že nečekaná, a navíc dvojitá. Rozhodně vás neošidí nějakým jednoduchým rozhřešením, o které by se postaral jiný autor. Jeph Loeb přesně věděl, co dělá, a i když rozehrál divadlo mnoha postav, některé jsou zde hlavně proto, aby odvedli Batmanovu pozornost od skutečného vraha.

Myslím si, že knihy "Batman: Dlouhý Halloween I" a "Batman: Dlouhý Halloween II" patří mezi to nejlepší, co u nás v batmanovské sérii vyšlo, a mohou se směle zařadit za takové komiksy, jako jsou "Návrat Temného rytíře" a "Batman: Rok jedna". Sám Loeb přiznává, že se vlastně ke komiksu dostal tak, že chtěl navázat na Franka Millera. Jeph Loeb navíc pro tyto dvě knihy našel skvělého týmového hráče a jeho spolupráce s dlouholetým přítelem Timem Salem dle mého klape lépe, než spolupráce Jepha s Jimem Leem na knihách "Batman: Ticho I" a "Batman: Ticho II".

Komiks "Batman: Dlouhý Halloween I" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Batman: Dlouhý Halloween I".

2014-06-26

#668: Gantz 4 - 80 %

Gantz 4 (ガンツ)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako kapitoly 35 až 46 v sérii "Gantz" (japonsky ガンツ, v japonské transkripci Gantsu) souborně v roce 2001 u Shueisha, Inc. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hiroja Oku
Kresba: Hiroja Oku

"Gantz 4" opět prokázal jednu zásadní skutečnost - knihy v této sérii se čtou doslova jedním dechem. Některé stránky zvládnete jen prolétnout, protože slova zde v podstatě nejsou žádná, jen výkřiky a zvuky, akce se moc neděje, a pokud, tak ta se nikam moc neposouvá. Na konci předchozí knihy jsme se setkali s novým "monstrem", o které se měla skupina mrtvých - anebo nemrtvých, anebo úplně jiných lidí - postarat. Jednalo se o břichomluveckou loutku ve velikosti člověka, kolem které se motalo pár malých ptáčků. Na první pohled celkem bezbranný tvor, ale Gantz má poměrně jasná pravidla.

Když už se skupina lidí teleportuje na místo, kde mají něco lovit, musí tak učinit, protože mají pouze omezený čas a nejspíš nikdo z nich nechce zjistit, co se stane, když čas vyprší. Mají zbraně, mají svůj cíl a musí se postarat o to, aby misi splnili, protože pak získávají body. K čemu ty body jsou? Tak tohle je alespoň jedna otázka, na kterou najdeme odpověď právě v tomhle dílu. Svět Gantze se nám otevírá pomalu, ale Hiroja Oku nás dávkuje novými informacemi a postupně nám odhaluje, jaká jsou pravidla, podle kterých se hraje. Musím říct, že tohle je celkem zajímavé, například ve srovnání s "Death Note", kde jsou pravidla jasně dána už od začátku a jen se doplňují. V "Gantz" netušíme, co se děje, proč se to děje a musíme na to přijít spolu s postavami.

Jednoduše řečeno, "Gantz" je série, na kterou se pokaždé těším, série, u níž si jsem jistý, že s každou další knihou přijde přesně to, co chci. Bude to akční, bude to drsné, bude to sexy a bude to napínavé. A i když je hlavní hrdinka většinu knihy oblečená, obálky jednotlivých kapitol to dostatečně vynahrazují. Hiroja Oku se navíc nebojí ani skutečně násilnických scén, kdy v tomhle případě nejsme daleko od znásilnění. Jenže on jde ještě dál - nebojí se do drsných scén dávat staré lidi nebo děti. "Gantz" tak v mých očích získává punc skutečně dospělé mangy, která je silně béčková, ale právě tohle se mi na ní hodně líbí - a proto stále vysoké hodnocení, i když jsem od této knihy přece jen čekal trochu více děje.

"Gantz" svým pojetím rozhodně nesedne každému. Je to přímočaře sexistické, jsou zde scény, které jsou jen na oko, mají se líbit, anebo mají primárně zhnusit. Ale stejně jsou zde pak scény - například se stařenkou - které vám ukážou, že to má přece jen hlubší rovinu a že v tomhle béčku funguje něco, co by třeba v americkém béčku nefungovalo. "Gantz" je krásný brak, jak já říkám věcem, které mám rád, které jsou na první pohled béčkové, pro někoho nekvalitní, ale ony ve skutečnosti skrývají té kvality až překvapivě hodně. Jen tak dál a jen dál s další knihou, které už se opět nemohu dočkat.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Gantz 1"
"Gantz 2"
"Gantz 3"

#667: Batman: Dlouhý Halloween I - 85 %

Batman: Dlouhý Halloween I (Batman: The Long Halloween 1)
Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 minisérie "Batman: Dlouhý Halloween" u DC Comics. České vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Scénář: Jeph Loeb
Kresba: Tim Sale

Jeph Loeb je jedním z nejznámějších scénáristů, kteří kdy dělali Batmana. Samozřejmě, že na sérii dělali jiní skvělí tvůrci – Bob Kane, Alan Moore, Grant Morrison, Jim Starlin – ale právě Jeph Loeb se proslavil nejvíce tím, že dokázal vytvořit příběhy – vždy vydávané zhruba rok – kde Batman řeší zapeklité případy a především se setkává se všemi možnými postavami ze svého universa. Když Jeph Loeb psal scénáře ke knihám "Batman: Ticho I" a "Batman: Ticho II", bylo naprosto pochopitelné, že do děje zahrnul co největší množství postav. Kresbu dělal Jim Lee a ten v podstatě nic jiného než týmovky nedělá. "Batman: Dlouhý Halloween I" a !Batman: Dlouhý Halloween II" však Jeph Loeb nepsal pro Jima, ale pro svého dlouholetého kamaráda Tima Sala.

Tim Sale není člověk, který by byl známý pouze komiksovým fandům. Jeho umění se totiž dostalo i do jednoho poměrně známého televizního seriálu, který už nám bohužel skončil. No, vlastně díky bohu, že skončil, protože to, kam v poslední sérii mířil... Sedí tomu pojmenování zatracení. Tim Sale spolupracoval na seriálu "Hrdinové". K tomuto seriálu ho nepřivedl nikdo jiný než Jeph Loeb, který seriál spoluprodukoval. Tim Sale vytvořil všechny obrazy, které měla na svědomí postava Isaaca Mendeze. I díky tomu si Tima Sala představuji většinou jako herce Santiaga Cabreru, i když tak vůbec nevypadá.

Tam, kde je Jim Lee nesnesitelně detailní, tam Tim Sale využívá jen hlavní prvky panelu. U Jima Leeho je vám jasné, že superhrdinové pod kostýmem nic nenosí, protože jinak byste museli vidět linie jejich spodního prádla, protože Jim si skutečně nechá záležet na každém detailu. Linie Tima Sala je mnohem méně čistá, mnohem méně detailní a zdá se, že rychlejší. Postavy nejsou dokonale hladké, dokonale tvarované, ale přesto jsou přesně takové, jaké mají být. Tim Sale si nejméně hraje s pozadím, což v jeho případě ale nevadí, vynahrazuje to barva. Navíc pozadí často používá pro kontrast. Tim Sale není nejmainstreamovější kreslíř, kterého v komiksu najdete, ale i když se mainstreamu celkem přibližuje, pořád si udržuje svou osobitost a je to jeden z autorů, kterého mezi ostatními poznáte.

"Batman: Dlouhý Halloween I" je první knihou ze série, která u DC Comics vycházela celý rok, a to od října 1996 do října 1997. Proto, že se kniha jmenuje "Batman: Dlouhý Halloween I" lze odvodit, že vycházela od Halloweenu do Halloweenu. Přesně tak dlouho totiž v Gothamu vraždí neznámý zabiják, který je tiskem označen jako Sváteční vrah. Batman neví, o koho se jedná, neví to ani policie. Navíc všichni kolem lžou. Jeph Loeb se zaměřil nejen na klasické záporáky, ale také na mafiány, jež do Batmana vrátil i Christopher Nolan se svou filmovou trilogií - právě "Dlouhý Halloween" byl i jedním z inspiračních zdrojů pro první film.
Tim Sale

"Batman: Dlouhý Halloween I" je skutečně rozjezdem, obsahuje pouze polovinu příběhu, který je dokončen v knize "Batman: Dlouhý Halloween II". Příběh byl vydán ve dvou knihách především proto, že by se jednalo o pořádný špalek, který by pravděpodobně stál méně než dva kousky zvlášť. Ve Spojených státech se komiks prodával i jako jeden book, ale co si budu stěžovat. Jsem rád, že komiks u nás vyšel, protože má tu správnou noirovou atmosféru, která mi k Batmanovi sedí. Není zaměřeno jenom na Temného rytíře, ale on je tím, kdo celým příběhem proplouvá a snaží se všechno propojit do smysluplného obrazce jako skutečný detektiv. Jednotlivé kapitoly nám ale zatím nedávají mnoho indicií k tomu, abychom skutečně tušili, kdo je vrah. O to zajímavější je pak finále. Nebo by alespoň zajímavější být mělo.

Komiks "Batman: Dlouhý Halloween I" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

2014-06-25

#666: Na odstřel - 80 %

Na odstřel
Vydalo nakladatelství Labyrint v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 90 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Lucie Lomová
Kresba: Lucie Lomová

Nějak jsem si nebyl jistý, co od komiksu "Na odstřel" čekat. Mám rád komiks obecně, a tak si moc dopředu nezjišťuji, o čem jednotlivé knihy jsou. Chci to vědět až ve chvíli, kdy komiks otevřu. Jsem rád, že se mi "Na odstřel" nakonec dostal do ruky, ještě více jsem byl rád, když jsem si na zadních deskách přečetl, že se jedná o detektivku z divadelního prostředí. To zní prostě skvěle. Detektivek v komiksu zase tolik není, a pokud, nejsou zase tak originální, i když detektiv Štika je jednou z výjimek. Na druhou stranu, to už je přece jen docela starý kousek. Lucie Lomová je navíc známá a zajímavá autorka, která tvoří osobité komiksy. Postarala se o to i v tomhle případě.

Detektivka je žánr, který má svá pravidla. Chce to mít zajímavou zápletku s nějakou tou vraždou, udržení napětí čtenáře až do konce, kde je teprve odhalen vrah, no a samozřejmě nějaké ty náznaky a stopy, které mohou čtenáře samotného přivést k tomu, že odhalí pachatele ještě před tím, než tak učiní v plné parádě sám autor. Jako kdyby se Lucie Lomová držela té nejlepší christieovské tradice a přesně tohle všechno vložila do svého komiksu, který byl původně vytvářen pro magazín "Svět a divadlo", kde také vycházel. Toto je tedy sebrané vydání časopiseckých částí. Všechny díly pěkně pohromadě, takže pokud jste nečetli příběh na pokračování, tady ho máte vcelku i s pointou, kterou samozřejmě neprozradím, a to nejen na žádost autorky, kterou ve své knize uvedla.

V knize, která se čte na šířku, najdete příběh detektiva Oulibského, který má za manželku Ditu, známou divadelní kritičku. Ta nemůže kvůli nemoci do divadla, a tak vyšle právě manžela, který jí má referovat, aby pak mola napsat recenzi. Jako kdyby tomu osud chtěl, protože během hry dojde ke smrti jednoho z herců - ten se sám zastřelí zbraní, která měla být atrapou. Detektiv okamžitě jedná a začíná vyšetřování, které vede k odhalení toho, kdo je vrahem. Lucie Lomová skvěle zvládá budování příběhu a prezentuje tak detektivku staré školy, kdy až do konce čekáte, co přijde. Vůbec nevadí, že postavy jsou staré, že nejsou nijak hollywoodsky krásné. Tohle je také jejich kouzlo. Dita na obálce by vás rozhodně neměla odradit, naopak, měla by vás přilákat celá koncepce a tajemný pohled v jejích očích. Nečekejte příběh jedinečný, naprosto novátorský, ale jednoduše dobrý a zábavný.

Lucie Lomová nezaujme jen příběhem a jeho vystavěním, ale i samotným pojetím, které je celkem vážné, ale sem tam na vás probleskne takový ladný, lehký humor, který vás dostane. Nejsou to vyloženě vtipy, u kterých se budete tlemit, ale příběh je příjemně odlehčený, laskavý. Prostě humor, který podtrhává celý příběh, jenž se postupně mění v celkem drsný a nechybí mu napětí. Tohle je jeden z těch komiksů, které budete celkem snadno vnímat jako film nebo jako díl nějakého televizního detektivního seriálu. Tomu ještě dopomáhá černobílá. Já jsem místy měl pocit, že "Na odstřel" je nějaký starší detektivní kousek, který běžel na České televizi někdy v neděli odpoledne. Je to takové příjemně nostalgické, což je podrženo ještě osobou vypravěče.
Lucie Lomová

Kniha "Na odstřel" ukazuje, že komiks je stejně bohatý jako literatura a dokáže skvěle vyprávět i detektivní příběhy. Celou dobu jsem si říkal, že i já často nadávám na to, že tady není mainstream, ale zrovna tohle je parádní ukázka toho, že ten český mainstream skutečně nějaký je. Těch knih, které by se do něj zařadily, není zrovna mnoho, ale "Na odstřel" je rozhodně jednou z nich. Tohle je komiks, který dokáže oslovit fandy komiksu, fandy detektivek a možná i televizní fandy. Příběh je výborně vystavěný, napínavý, a přesně tohle bych od čtení pro masy očekával. A že kresba není právě americky fotorealistická? No a co? Český komiks se jí nikdy nevyznačoval. "Na odstřel" je jednoduše výborná zábava, která udrží vaši pozornost. Skvělé čtení na večery... nebo spíš na večer.

Knihu "Na odstřel" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Labyrint.

#665: Batman: Deset nocí KGBeasta - 75 %

Batman: Deset nocí KGBeasta (Batman: Ten Nights of the Beast)
Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako čísla 414, 417 až 422 série "Batman" u DC Comics. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 1994. České vydání má 156 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jim Starlin
Kresba: Jim Aparo, Dick Giordano a Mark Bright

"Batman: Deset nocí KGBeasta" není až tak zásadním příběhem pro batmanovský svět. Příliš zásadních skutečností se nemění a nedochází ke zvratům, ale to nic nemění na tom, že se jedná o příběh velmi kvalitní, který představuje Batmana v takové podobě, která je pro něj nejpřijatelnější. Temný rytíř, který stojí na straně zákona a zároveň mimo něj, ale je přitom schopen pomáhat i při těch velmi důležitých případech, které v tomto případě mají i politický základ. KGBeastovi nejde o nic menšího než o zabití samotného prezidenta Spojených států, kterým není nikdo jiný než Ronald Reagan (původně příběhy vyšly v roce 1988).

Kniha "Batman: Deset nocí KGBeasta" je ve skutečnosti o dvou příbězích a na KGBeasta je zaměřeno pouze v jednom z nich. Batman se tedy nejprve musí vypořádat s ruským atentátníkem, aby se následně postavil muži – nebo skupině? – který zabíjí ženy tím, že je znásilňuje a následně jejich rozřezané mrtvoly pohodí v popelnici. Oba příběhy jsou v knize jasně orámované a oba jsou také ukončené, takže se nemusíme bát, že o něco přicházíme. Nakladatelství Crew přejalo příběh v celé jeho kráse.

Když už jsem u toho českého vydání, tak co mu rozhodně nemohu vytknout, to je překlad. I kvalita tisku je výborná, brožovaná vazba sice může po nějaké době přijít o svou konzistentnost, ale tak s tím se prostě nedá nic dělat - ta moje zatím drží i po několika letech. Můžeme být rádi, že u nás i takové komiksy vycházejí. Problém je ale s několika stránkami a s kvalitou panelů. Zde je vidět, že nejde o chybu tiskárny nebo sazby, ale Crew dostala špatně naskenované materiály. S tím se už moc udělat nedá, a pokud, tak to chce hodně úsilí a financí, takže některé panely vypadají jako vytištěné na jehličkové tiskárně. Kvalita příběhu se naštěstí nemění.

Na komiksu "Batman: Deset nocí KGBeasta" je patrné, že se snaží akcentovat tehdejší dobu a obavy. Z příběhu je cítit Studená válka a strach z terorismu. Jako terorista se profiluje Arab. Samotná skutečnost, že záporákem je monstrum, které si vychovala KGB, je ukázkou určité klišovitosti, která se v žánru politického thrilleru objevovala a objevuje nadále. Rusové jsou prostě ti špatní. K Batmanovi politický thriller úplně nesedí, alespoň mně ne, ale rozhodně neříkám, že je kvůli tomu příběh špatný. KGBeast je pořád klasickým záporákem, jen možná až moc klasickým, nemluvě o určité menší podobě s Banem.

Na příběhu – hlavně tom s KGBeastem – je hodně patrné, že zde ještě přetrvává duch komiksu 60. a 70. let, ale ten je přece jen upozaděn. Dostává se na povrch například v závěru příběhu s KGBeastem, kde má člověk pocit, že se dostal do starého špionážního seriálu. Přesto to funguje a ještě více pak funguje příběh druhý, kde Batman vyřeší případ zabijáků žen. Konec není úplně originální a novátorský, ale i tak je pořád silný.